PŘEHLED ČESKÉHO MEDIÁLNÍHO TRHU V ROCE 2021

Mediaguru sdílí souhrnný pohled na vývoj jednotlivých mediatypů v roce 2021, tedy v druhém „covidovém“ roce.

Základní trendy sledovanosti médií v roce 2021

  • Dosah televizního vysílání je v Česku stále vysoký a v loňském roce se zvýšil jak celkový zásah v populaci České republiky, tak doba strávená před televizní obrazovkou. Ta se vyšplhala na více než 4 hodiny denně, televize měsíčně zasáhne 8,4 mil. Čechů starších 15 let.
  • Ve srovnání s rokem 2020 se v loňském roce navýšil také dosah internetu. Velikost internetové populace převýšila hranici 8 milionů reálných uživatelů měsíčně. Čas strávený na českém internetu se loni zvýšil o 2 %. %. K nejvyšším nárůstům došlo v měsících leden (+17 %) a únor (+19 %). Nejdéle trávili uživatelé čas na internetu v březnu.
  • Celkový dosah tištěných titulů zůstává v pohledu čtenosti v delším období nad úrovní 7 mil. lidí, celkem je to téměř 7,2 mil. osob, což je o necelá 2 % méně než v roce 2020.
  • V případě rádií se zvyšuje týdenní poslechovost, která loni dosáhla téměř 7,6 mil. osob, naopak denní poslechovost rádií se snížila o cca 6 %.
  • Průměrná doba poslechu rádia se loni zvýšila na 4 hodiny a 28 minut denně. I v druhém pandemickém roce se o něco snížila poslechovost soukromých rádiových stanic, zatímco rozhlasové stanice veřejné služby dosáhly v souhrnu srovnatelné poslechovosti jako v roce 2020. Nejposlouchanější stanicí zůstal ČRo Radiožurnál.
  • Nejsledovanějšími TV stanicemi byly také v loňském roce TV Nova, ČT1 a TV Prima. Loňský rok se díky návratu sportovních událostí nejpříznivěji odrazil na nárůstu sledovanosti sportovního kanálu ČT sport.
  • Z jednotlivých obsahových kategorií – měřeno počtem zhlédnutých stránek – nejvíce v roce 2021 rostly e-commerce obsahové weby (+28 %), následovaly weby zaměřené na sport (+17 %) a zábavu a hry (+9 %). Zpravodajské weby, které nejvíce meziročně vyrostly v roce 2020 (+48 %), rostly i dále v roce 2021 (+3 %).
  • Nejnavštěvovanějšími zpravodajskými weby byly loni Seznam Zprávy, Novinky.cz (sekce zpravodajství) a iDnes.cz (sekce zpravodajství).
  • V roce 2021 se každý den v průměru prodalo více než 456 tisíc kusů deníků, což bylo meziročně o téměř 10 % méně. Meziroční vývoj prodaného nákladu byl tak v druhém pandemickém roce příznivější než o rok dříve, snižování prodejů se ale nezastavilo a hodnoty se na úroveň před pandemií nevrátily.
  • V průběhu roku se mírně zvyšovala čtenost u měsíčníků a týdeníků. Nejčtenějšími deníky jsou nadále Blesk, MF Dnes a regionální Deník.
  • Celkové hrubé reklamní investice za nákup reklamního prostoru se loni meziročně zvýšily o 8 %. Z měsíčního vývoje je patrné, že obrat k lepšímu nastal zejména v druhé polovině roku 2021, kdy zadavatelé začali v reakci na klesající proticovidová opatření více inzerovat.

Přehled v pdf je ke stažení zde.

Zdroj: mediaguru.cz

OBCHODNÍ MODEL EVROPSKÝCH TELEVIZÍ SE OTŘÁSÁ KVŮLI STREAMOVACÍM SLUŽBÁM

Vzhledem k tomu, že americké streamovací služby sou stále hnací silou růstu místního trhu, televizní producenti v Evropě balancují mezi obchodním modelem hollywoodských studií, v jehož rámci Netflix a jemu podobné společnosti získávají veškerá práva výměnou za plné financování a poplatky, a již existujícím evropským modelem založeným na koprodukcích, které ponechávají nezávislým producentům zázemí a poskytují jim větší tvůrčí kontrolu.

To se však začíná měnit.

Díky směrnici Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách (AVMS), která je v současné době v různých fázích implementace po celé Evropě, existují první náznaky, že obří platformy jsou pomalu otevřenější flexibilně strukturovaným dohodám. Nebo je to alespoň naděje do budoucna.

Směrnice zjednodušeně stanoví, že streamovací společnosti musí evropským předplatitelům nabízet 30% kvótu evropského obsahu. Kromě toho však země Evropské unie zavádějí národní legislativu šitou na míru, která streamovací služby přímo nutí k reinvestování určitého procenta jejich příjmů v každé evropské zemi, kde působí. A některé země – jako například Francie a Itálie – právě zakotvují do zákona nová pravidla, která rovněž donutí Netflix, Amazon Prime, Disney Plus a další streamovací služby investovat na místní úrovni prostřednictvím nezávislých producentů a zajistí, že si producenti ponechají část práv.

„V první řadě vítáme všechny investice streamovacích společností ve všech zemích Evropy,“ říká Martin Moszkowicz, předseda výkonné rady německé společnosti Constantin Film. Podotýká, že platformy jako Netflix, Amazon Prime Video a Disney Plus „již investují spoustu peněz po celé Evropě do obsahu v místním jazyce a také do mezinárodních pořadů v angličtině.“

Nedávná zpráva londýnské společnosti Enders Analysis uvádí, že mnoho evropských producentů „začalo při předkládání svých nejlepších projektů upřednostňovat streamovací platformy.“ Poukazuje také na to, že Netflix je považován za největšího zadavatele evropského scénáristického obsahu v roce 2020 – předběhl i hlavní veřejnoprávní vysílatele v EU – a že Disney má nyní v přípravě 60 evropských projektů, které plánuje vyhotovit do roku 2024. Moszkowicz však streamovací giganty jako investory vítá, jejich obchodní model je však podle něj „směšný“.

„Nemáme žádná práva ani zisk,“ podotýká. „Neexistuje nic, čím bychom se my – a také umělci, kreativci, které zaměstnáváme – podíleli na miliardách a miliardách dolarů úspěchu, který mají streamovací služby.“

Moszkowicz říká, že němečtí producenti „budou využívat AVMS, jak jen to půjde, aby získali větší podíl na zisku,“ a věří, že „nakonec uspějeme.“

Níže rozebereme situaci ve sporu mezi streamovacími giganty a producenty ve čtyřech nejvýznamnějších zemích kontinentální Evropy.

Francie

Francie, kde vláda nedávno schválila regulaci AVMS, vede.

Podle nových pravidel musí dvě třetiny investic streamovacích služeb podepsat dohodu o nezávislé produkci, na kterou se práva po 36 měsících vrátí francouzským producentům.

To znamená, že třetina investic streamovacích služeb bude i nadále směřovat do dohod na pořady s francouzskými producenty na základě paušálních smluv, které jim naopak práva držet neumožní.

I přesto, že je toto nařízení přelomové, vyvolává otázky, jakým způsobem budou tyto investiční povinnosti uplatňovány a vůči komu.

Pravidla totiž vytvářejí konkurenční prostředí mezi francouzskými producenty, kteří chtějí být zahrnuti do tzv. dvoutřetinového investičního koridoru, říká francouzská producentka Alexandra Lebretová, která je výkonnou ředitelkou lobbistické skupiny European Producers Club.

„Jak budou streamovací společnosti vybírat, kteří producenti si budou moci práva udržet, a kteří ne?“ ptá se.

Na začátku března Netflix oznámil investice ve Francie ve výši více než 200 milionů eur, když představil svůj seznam 25 původních francouzských projektů na rok 2022, z nichž 10 jsou televizní seriály.

Patří mezi ně i Standing-Up o francouzské stand-up komediální scéně v režii tvůrkyně seriálu Call My Agent Fanny Herrerové.

Lebret upozorňuje, že zatím neví, jakým způsobem bude Netflix vybírat ty projekty, které budou těžit z nových pravidel, a poukazuje na to, že největší francouzský originál Netflixu, Lupin, jehož třetí série se právě natáčí, stále vzniká na základě paušální dohody.

Německo

V Německu, kde se očekává, že brzy vstoupí v platnost nařízení o audiovizuálních mediálních službách, dochází k občasné flexibilitě ze strany streamovacích společností při uzavírání smluv pro špičkové produkce.

„Čím zajímavější projekt, tím větší šance, že se vám výhodnější strukturování dohody podaří,“ říká Moszkowicz.

Příkladem je seriál televizní stanice Constantine My děti ze stanice Zoo, který vyšel na německém Amazon Prime Video.

Constantin nyní připravuje nový očekávaný televizní seriál Smysl pro sníh podle thrilleru Petera Hoega, u kterého je Moszkowicz přesvědčen, že se mu podaří sestavit koprodukci kombinující streamovací partnery a další typy vysílání.

Moszkowicz také zdůrazňuje, že pokud jde o předkládání velkorozpočtových projektů, evropští státní vysílatelé a hráči placené televize stále představují životaschopnou alternativu ke streamovacím službám.

V loňském roce Constantin a zkušený německý televizní manažer Herbert Kloiber spojili své síly a založili společnost High End Prods., která produkuje pořady určené speciálně pro evropský trh placených televizí.

Moszkowicz poznamenává, že kombinované zdroje veřejných televizí, jako jsou německá ARD a ZDF, francouzská TFI, italská RAI a britská BBC, jsou mnohem větší než rozpočet kteréhokoli ze streamovacích služeb.

„Jde prakticky o miliardy ročně a zřejmě nedostávají dostatek produktů, protože spousta opravdu zajímavých věcí se nakupuje na celosvětové bázi od streamovacích společností,“ říká.

High End brzy oznámí svůj první projekt.

Španělsko

Ve Španělsku je cítit, přestože tu AVMS nebyl plně zaveden, že streamovací služby od svého diktátu na všechna práva ustupují.

„Myslím, že na začátku se snažili rozdělit a panovat,“ říká producent a režisér Alvaro Longoria, který vede španělskou nezávislou společnost Morena Films.

Nyní se však do hry zapojilo mnoho dalších hráčů, včetně společností Disney, Apple a Paramount.

„Mnoho z nich si uvědomuje, že musí být flexibilní, pokud chtějí získat ty nejlepší talenty,“ dodává.

Longoria, jehož vánoční komedii Reyes vs. Santa získal pro některé země Amazon, dodává, že považuje za symbolicky významné, že Netflix vzal pod svá křídla Paralelní matky, nejnovější film Pedra Almodóvara, který v roce 2017 jako předseda poroty v Cannes tuto streamovací službu kritizoval.

Netflix právě získal exkluzivní práva na film Paralelní matky pro Latinskou Ameriku.

„Celý obchodní model se neustále mění a streamovací služby jsou první, které se rády přizpůsobují,“ říká.

Itálie

V Itálii, kde zavádění AVMS stále vázne, se objevují malé, ale významné signály, že streamovací společnosti začínají ustupovat.

„Dynamika ve vztahu k platformám se částečně mění,“ říká Rosario Rinaldo, šéf produkční společnosti Cross Prods, kterou vlastní německá Beta Film.

Cross produkuje ostré italské drama Amazonu Prisma, na které bude mít Amazon práva SVOD na dobu neurčitou.

Rinaldo by mohl mít možnost prodat volná televizní práva na Prismu na lokální úrovni poté, co se seriál bude hrát výhradně na Amazonu po celém světě, pokud se Amazon nerozhodne objednat další sezónu.

„Během vývoje se věnuje větší pozornost potřebám producentů,“ říká Rosario a zmiňuje ochotu společností Netflix a Disney společně vyvíjet projekty s Crossem.

Ukázkovým příkladem na italském trhu, kdy je velký americký hráč ochoten zapojit se do evropského koprodukčního modelu, je seriál Můj skvělý přítel, který natáčí HBO a veřejnoprávní RAI podle románů Eleny Ferranteové.

Začátkem února měl na RAI premiéru třetí díl seriálu Ti, kteří odcházejí, a ti, kteří zůstávají, který měl hvězdnou sledovanost, a poté byl uveden na amerických stanicích HBO a HBO Max.

„Jako producent se jednoznačně snažím hledat formy spolupráce mezi různými typy platforem a dalšími vysílateli, včetně veřejnoprávních,“ říká producent seriálu Můj skvělý přítel Lorenzo Mieli.

Nedávno se Mielimu prostřednictvím jeho společnosti The Apartment, kterou vlastní Fremantle, podařilo připravit trojstrannou koprodukci mezi RAI, francouzsko-německou sítí Arte a Netflixem.

Společně natáčejí připravovaný televizní seriál veterána Marca Bellocchia Eastern Notte o únosu a vraždě bývalého italského premiéra Alda Mora teroristy z Rudých brigád.

„Možnosti vývoje obchodních modelů – a narušení těch monolitických – se rodí díky naší schopnosti jako producentů navrhovat projekty, které za toto narušení stojí,“ říká.

Zdroj: variety.com