Březen 2024 - Asociace komerčních televizí

DĚTI A NELEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ OBSAHU: ALARMUJÍCÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU SI ŽÁDAJÍ OSVĚTU

Svět dětí je plný rizik souvisejících s používáním internetu, což kromě nejrůznějších typů kyberkriminality zahrnuje i riziko porušování autorských práv. Pro dnešní děti je počítač nedílnou součástí života od velmi útlého věku. Na internetu jsou jako doma a běžně po netu surfují již v deseti letech, často i dříve. Počítač a internet jsou pro ně přirozené prostředky k zábavě a komunikaci. Obvykle začínají se streamováním písniček a hraním her, postupně přecházejí ke stahování softwaru, filmů apod. Jenže často vůbec netuší, že to, co dělají, může být i nelegální.

S překotným rozvojem internetu už dávno zmizela omezení týkající se objemu dat, která byla dříve přirozenou bariérou pro rychlé a nekontrolovatelné šíření obsahu, včetně toho pirátského. Zatímco ještě před pár lety vyžadovalo stahování filmů obrovskou trpělivost, dnes je možné stáhnout velké soubory, jako jsou filmy, během několika málo minut.

Výzkumy bohužel naznačují, že děti se aktivně zapojují do morálně a sociálně nejednoznačného chování na internetu, které zahrnuje sexuální socializaci, bezohlednost, hrubé a urážlivé chování a nezákonné nebo neschválené činnosti na internetu, včetně hackování nebo neoprávněného stahování či šíření obsahu chráněného autorskými právy.

Online pirátství se stalo činností, která je, jak se nyní ukazuje, v každodenním životě dětí pevně zakotvená. Rodiče často nemají ani hrubou představu, k čemu všemu děti počítač využívají, a pokud se je přece jen snaží kontrolovat, zpravidla se jejich zájem soustředí pouze na základní bezpečnost. Poučení o autorských právech obvykle nechávají stranou, příp. na škole apod.

Děti a mládež nejsou vedeny k respektu k duševnímu vlastnictví. Autorská díla jsou vnímána jako neuchopitelná, a proto všem neomezeně dostupná. Autorská práva a duševní vlastnictví nemají v široké veřejnosti aktivní podporu. Jak je zřejmé z různých diskuzí na internetu, veřejnost je považuje za něco nepochopitelného, složitého a neopodstatněného. Není divu. Pirátství se často dopouštějí i rodiče. Podle České protipirátské unie jsou nejrozšířenějšími argumenty pro ospravedlnění pirátství tvrzení typu „autorovi nic neubylo“, „za ty peníze bych si to stejně nekoupil“ a „je to moc drahé“.

Stahování obsahu chráněného autorskými právy vyžaduje jen malé technické znalosti a mezi dětmi je bohužel často považováno za „morálně přijatelné“. Děti se obvykle neobávají trestu, případně ani netuší, že se trestného činu dopouštějí.

Rizika nelegálního stahování

Trestní odpovědnost ale není jediným problémem, který s sebou pirátské stahování obsahu nese. To, co děti považují za bezplatné, může být ve skutečnosti spojeno s adwarem, spywarem nebo jiným škodlivým softwarem, který je často navržen tak, aby zůstal co nejdéle nepovšimnut. Následky takové infekce mohou být různé – od nežádoucích reklam a vyskakovacích oken přes zcizené osobní údaje až po ztrátu přístupu ke všem důležitým datům. To se netýká jen osobních počítačů a notebooků. Kromě pochybných webových stránek představují nebezpečí i streamovací zařízení, mobilní telefony a chytré televizory:

Pokud dítě streamuje nelegální obsah online, může být vystaveno kybernetickým hrozbám, rušivým vyskakovacím oknům a škodlivému obsahu.
Pirátský obsah není vybaven rodičovskou kontrolou, která by chránila celou rodinu.
Mohou se objevovat nevyžádané explicitní reklamy.
Streamování pirátského obsahu vystavuje rodinná zařízení přímému riziku nákazy malwarem.
Zločinci, kteří stojí za online pirátstvím, vydělávají peníze instalací nevyžádaných reklam a virů.
Škodlivý software v zařízeních vystavuje rodinu riziku krádeže identity a podvodů.
Rodiny by si měly uvědomit trestní důsledky nezákonného sledování pirátského obsahu.
Diváci, osoby, které stream sdílejí, nebo kdokoli, kdo sdílí odkazy na ně, porušují zákon.

Evropský projekt EU Kids Online

Na evropské úrovni se otázkou kyberkriminality zabývá projekt EU Kids Online, který od roku 2006 významně přispívá současnému chápání problematiky, debatě a výzkumu v celé Evropě.

Podle výzkumné zprávy EU Kids Online z roku 2020 na tom není Česká republika úplně nejlépe. Například na dotaz, jak často s nimi rodiče hovoří o tom, co dělají na internetu, jen 16 % dětí ve věku 9–16 let odpovědělo, že často. Celých 56 % dětí uvedlo, že s nimi rodiče o využívání internetu nekomunikují nikdy nebo téměř nikdy. To je o 21 procent více, než činí průměr ve všech zemích, které se průzkumu účastnily.

Zdroj: euko.core-eviedence.eu

Český projekt Kraje pro bezpečnější internet

Alarmující zjištění přinesl také český výzkum Vnímání kyberkriminality mezi dětmi. Tento projekt byl realizován mezi žáky na druhém stupni základních škol v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet na konci roku 2023. Výsledky poukazují na fakt, že žáci mají stále nedostatečné povědomí o tom, co na internetu mohou a nesmí dělat, respektive, jaké chování na internetu je klasifikováno jako kyberkriminalita.

Co se týká znalostí toho, jaké jednání je v kyberprostoru trestné, žáci vykázali nejnižší znalost u problematiky porušování autorských práv. Sdílení filmů označilo jako trestné jen 34 % žáků. U odpovědí na otázku, jakého závadového jednání se žáci na internetu dopustili, mělo také nejčastější zastoupení porušování autorských práv, konkrétně crackování (přes 13 %) . Ze srovnání s výsledky z roku 2018 je patrné, že sice došlo celkově k nárůstu povědomí o tom, co je v kyberprostoru trestné, nicméně pouze o několik málo procent.

Aktuální projekty v České republice

V současné době není v České republice problematice nelegálního stahování softwaru ze strany dětí (ani dospělých) prozatím věnována dostatečná pozornost, jak ostatně prokázal i výzkum v rámci projektu Kraje pro bezpečnější internet. Nicméně, existuje několik prospěšných projektů, jejichž cílem je informovat rodiče a pedagogy o rizicích a důsledcích problematického chování dětí na internetu, včetně nelegálního stahování softwaru.

E-bezpeci.cz

V České republice se na problematiku dětí a internetu zaměřuje projekt E-Bezpečí. Jde o celorepublikový certifikovaný projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény.

Projekt E-Bezpečí je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s dalšími organizacemi. Jde o certifikovaný projekt primární prevence rizikového chování a také projekt certifikovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

Mezi cílové skupiny projektu E-Bezpečí patří žáci (od 1. stupně ZŠ) a studenti, učitelé, preventisté sociálně patologických jevů, metodici prevence, policisté, manažeři prevence kriminality, vychovatelé, pracovníci OSPOD a v neposlední řadě také rodiče.

Projekt E-Bezpečí se specializuje zejména na kyberšikanu a sexting, kybergrooming, kyberstalking, rizika sociálních sítí, hoaxy, spamy a fake news, online závislosti (netolismus, nomofobie), fenomén youtubering a zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií.

Na webových stránkách projektu jsou k dispozici:

odkazy na výzkumy v oblasti bezpečnosti na internetu,
materiály a rady pro rodiče a pedagogy,
články na různá témata,
odkazy na externí weby s užitečnými informacemi,
odkazy na různé podcasty, rozhlasové pořady, atd.,
online videokurzy,
online poradna.

Na portálu je také odkaz na publikaci Bezpečné chování na internetu pro kluky a pro holky, kterou vydala Univerzita Palackého v Olomouci 2022 a která se stručně zabývá také nelegálním stahováním obsahu, včetně poukazu na pokuty, které za pirátství hrozí.

Den bezpečnějšího internetu.

Mezinárodní akce s názvem Den bezpečnějšího internetu probíhá ve více než 190 zemích na celém světě. V České republice je koordinátorem této události Safer Internet Centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC. Jedná se každoročně o druhé únorové úterý. Letos tento termín připadl na 6. únor a šlo již o jedenadvacátý Den bezpečnějšího internetu.

Tento den si každý rok připomínají stovky organizací, škol nebo jednotlivců. Zapojit se mohou nejen organizace, které se věnují bezpečnosti, prevenci nebo vzdělávání, ale i státní instituce, rodiče a děti. V loňském roce byla vydána příručka s přehledně zpracovaným výběrem tipů a aktivit pro jednotlivé věkové skupiny.

Česká protipirátská unie

Česká protipirátská unie již od roku 2006 realizuje preventivní, osvětovou a vzdělávací kampaň Filmy nejsou zadarmo a věnuje se komplexní osvětě o problematice nelegálního stahování obsahu.

Tipy pro rodiče

Velmi důležitým faktorem jsou samozřejmě rodiče. Právě oni by měli svým dětem vysvětlit, že nelegálním stahováním a šířením obsahu vystavují sebe i rodiče právnímu postihu. Dále by měli:

Ujistit se, že děti vědí, že sdílení souborů a nelegální stahování je považováno za krádež.
Pravidelně kontrolovat počítač. Stránky zaznamenané v historii počítače nebo nové ikony či nově nainstalovaný software mohou naznačovat nezákonnou činnost.
Najít pro své děti stránky umožňující bezplatné a legální stahování, případně je nasměrovat na webové stránky původního výrobce softwaru nebo na oficiální internetové obchody.
Instalovat pravidelné záplaty operačního systému a používat spolehlivá řešení pro zabezpečení internetu.
Naučit své děti, aby se zastavily a přemýšlely, než kliknou na odkazy a tlačítka pro stahování, protože mnohé z nich mohou být klamavé a vést na podvodné nebo vysloveně škodlivé webové stránky.
Používat renomované aplikace rodičovské kontroly, které rodičům pomohou dohlížet na stahovací návyky vašich dětí a umožní jim blokovat potenciálně problematický obsah.

A samozřejmě by měli jít svým dětem příkladem. Pokud se rodiče sami dopouštějí porušování zákona, ať už nelegálním stahováním a šířením obsahu, nebo jinak, dá se očekávat, že děti budou takovou činnost považovat za přípustnou a budou se porušování zákona dopouštět také.

Zdroje: journals.openedition.org; nidirect.gov.uk, internetmatters.org;

Více ve studii kraje pro bezpečný internet zde.

CNN PRIMA NEWS: NOVÁ GRAFIKA ODRÁŽÍ ZMĚNY VE ZPRAVODAJSTVÍ

Grafické pojetí zpravodajských relací a kontinuálního vysílání CNN Prima News je jedním ze zásadních faktorů, který diváky motivuje stanici sledovat, říkají Tomáš Vojáček a Petr Závorka.

Zpravodajská stanice CNN Prima News uvedla po polovině února novou grafickou podobu svých zpravodajských relací i kontinuálního vysílání. Součástí změn je nové pojetí studia, včetně znělek jednotlivých pořadů. Grafické změny ladil ve spolupráci s redakcí i americkou CNN grafický a produkční tým Primy několik měsíců. O grafických změnách, novém zpravodajském konceptu a plánech CNN Prima News jsme mluvili s šéfredaktorem stanice Tomášem Vojáčkem a vedoucím grafického oddělení Petrem Závorkou.

Uvedli jste, že grafické úpravy vycházejí z konceptu, který CNN Prima News využívala u volebních speciálů v loňském roce a také to, že jste nové grafické pojetí konzultovali s americkou CNN. Nakolik potřeba redesignu zpravodajského vysílání vycházela interně z potřeb CNN Prima News a nakolik šlo o iniciativu z americké CNN?

Tomáš Vojáček: Jde čistě o naši aktivitu. Dlouhodobě říkáme, že naším záměrem je nepojímat zpravodajství jen jako výčet událostí, ale především tyto události ukazovat tak, jak dopadají na lidi v této zemi a jak ovlivňují jejich životy. Tomu je třeba uzpůsobit i grafické pojetí. Myslím tím především to, že zpravodajská grafika se musí neustále vyvíjet podle potřeb a aktuálního vývoje. Současná doba je hodně dynamická. Proto jsme grafické prvky začali přidávat, aby divák dostal potřebný kontext. A chceme mít také jasnou svižnou grafickou prezentaci, odpovídající moderním trendům. V kontinuálním vysílání CNN Prima News jsme grafické prvky zvětšili a žádáme od moderátorů, aby s grafikou aktivněji pracovali, a to nejen tak, že jeden moderátor u grafiky stojí a něco říká. V tom je podle našeho názoru nejlepší americká CNN, a proto tyto věci konzultujeme a snažíme se použít to, co můžeme.

Když byste měli popsat základní změny vizuálního konceptu, které byste zdůraznili?

Tomáš Vojáček: Využíváme celoprostorové zobrazovače, nepoužíváme tolik doplňkových materiálů, zařadili jsme světlý podklad, aby celá prezentace byla čistší a přehlednější. Dáváme si záležet, abychom divákům nabídli tolik vizuálních informací, kolik dokážou učíst. Hlavně nám jde o interaktivnost grafiky a o to, abychom mohli zapojovat jednoho nebo oba moderátory. Na jednom zobrazovači ukážeme fakta, detailní pohled nabídneme pomocí magic wall, kde pracujeme s moderátory a experty ve studiu. Informace vysvětlí a dodají kontext. Tento koncept vychází z našich volebních studií, začali jsme s ním pracovat v komunálních volbách a dále ho využili v prezidentských volbách. Tam začal náš přerod, kdy jsme způsob, jakým vysíláme speciály, začali převádět do každodenního provozu a do denních zpravodajských relací. Vidíme totiž, že má odezvu u diváků. Neznamená to, že bychom nebyli spokojení s tím, jakou grafiku jsme používali, ale reagujeme na změnu konceptu zpravodajství.

Petr Závorka, Zdroj: FTV Prima

Jedna věc je grafická úprava zpravodajských relací a kontinuálního vysílání CNN Prima News a druhá věc je grafické pojetí, které jste zvolili pro speciální vysílání k americkým volbám na začátku března. Jak spolu obě souvisejí?

Petr Závorka: Už dříve jsme říkali, že naším záměrem je grafiku postupně vyčistit. Je to v souladu s tím, co popisuje Tomáš Vojáček. Jsem rád, že dokážeme grafiku využívat na celou šířku formátu beze zbytku a navíc, že se s ní dokázali moderátoři sžít. Není snadné se ve studiu pohybovat tak, aby se tím vizuální zážitek nepokazil. Zároveň je třeba říct, že je velký vizuální a barevný rozdíl mezi speciálovou grafikou a grafikou kontinuálního vysílání. Grafika pro americké volební superúterý byla záměrně udělaná tak, aby se co nejvíce blížila originální grafice americké CNN. Proto byla hodně barevná s 3D prvky a s velkým počtem grafik, které jsme ve vysílání použili. Dosud jsme tak velké množství šablon nepoužili. Naproti tomu naše kontinuální vysílání a grafika zpravodajských relací se víc posunuly do světlejších barev, studio jsme prozářili a grafika je čistší. Jdeme s dobou, snažíme se přizpůsobit trendům, vizuální čistotě a také tomu, že diváci mají větší a větší obrazovky.

Tomáš Vojáček: Zároveň jsme přidali na brandingu. Pozici na trhu si CNN Prima News už vybudovala a lidé nás znají. Speciální projekty nám velmi pomáhají, protože přitáhnou pozornost lidí, kteří pak dále zůstávají a sledují náš kanál i na denní bázi.

Budete chtít ještě na grafice zpravodajských relací a kontinuálního vysílání něco měnit? Nebo jsou to pro nejbližší období úpravy konečné?

Petr Závorka: Můžeme naznačit, že se chceme mimo jiné zaměřit na zpravodajskou lištu. Už jsme si některé věci vyzkoušeli v rámci volebního superúterý, především v tom, jak se data do lišty dostávala. Chystáme to i ve speciálu ke slovenským volbám. Spodní lištou se chceme zabývat i s ohledem na grafický redesign, se kterým jsme spokojení.

Studio CNN Prima News pro americké prezidentské volby

Zdroj: FTV Prima

Nakolik jsou pro vás závazné grafické manuály americké CNN? Musíte se jimi při úvahách o změně grafiky řídit?

Petr Závorka: Nejsme vázáni ničím, a to ani barevností. Se zástupci americké CNN konzultujeme věci, které se nám v grafickém pojetí CNN líbí. Inspirovalo nás to k přechodu ke světlejším barvám, k větší čistotě a způsobu práce s grafikou. V případě volebního vysílání amerických voleb jsme byli první, kdo měl stejný design jako Američané. Pokračovat budeme i s dalšími speciály, teď jsou to už zmiňované slovenské prezidentské volby. Díky tomu můžeme oddělit designově speciály a kontinuální denní vysílání.

Tomáš Vojáček: Vychází to také z obsahu, který divákům nabízíme. Volební systémy jsou v různých zemích odlišné a dynamika amerických voleb je jiná než v případě českých nebo slovenských voleb. Styčné body jsou ale v relevantnosti, v prezentování ověřených faktů nebo v práci s daty, čemuž grafika pomáhá. Proto na slovenské volby lištu upravíme podle té, kterou jsme představili, ale není možné ji překlopit stoprocentně. Záleží také na tom, jak rychle data přicházejí – na Slovensku se aktualizují po deseti minutách, zatímco v Česku je to každou minutu. Není to tedy stejné, ale lze s tím pracovat podobným způsobem jako v případě amerických voleb.

Petr Závorka: Ne všechno lze převést jedna ku jedné také proto, že naše zobrazovače mají jiné poměry stran. Musíme se tak přizpůsobit našim zobrazovačům. Navíc americký design se nemusí ohlížet na háčky a čárky, my se s diakritikou vypořádat musíme, což není snadné. Tady bych chtěl pozvednout naše dva hlavní designéry Václava Bígla a Václava Žemlu, kteří za tak krátký čas dokázali americký design úspěšně replikovat.

Jak jste uvedli, zamýšlíte převést styl speciálů do kontinuálního vysílání. Je to proveditelné i pro denní zprávy, není to přeci jen jiný formát?

Tomáš Vojáček: Rozhodně to převést lze, ale spíš v rámci kontinuálního vysílání, protože hlavní zpravodajské relace jsou v Česku specifické žánry. U kontinuálního vysílání jsme změnili nejen grafiku, ale i celý úvodní záběr – naši moderátoři stojí, za nimi se hýbe grafika, je to proložené synchrony. Celkově tedy dynamičtější a víc vtahující diváky. V Hlavních zprávách jsme více provázali znělky s grafickým provedením celého kanálu. Také v případě Hlavních zpráv používáme celoformátovou grafiku a prezentace dat je tak podobná jako v kontinuálním vysílání.

Petr Závorka: Ke grafice Hlavních zpráv bych doplnil to, že po čtyřech letech, co jsme nasadili znělky od amerického studia Renderon, dnes prakticky nezůstala ani jedna. Design celé stanice je nyní kompletně vyroben in-house. Většinu toho jsme zkrátka předělali a aktualizovali tak, jak bylo třeba. Ve znělce Hlavních zpráv jsme rozvinuli téma hodin, se kterým můžeme pracovat i v budoucnu, pokud bychom znělku dále aktualizovali.

Video: Nová znělka pořadu Hlavní zprávy; Zdroj: FTV Prima

Přistoupili jste ke změnám grafiky na základě informací, které by vycházeli od diváků nebo jakým způsobem zohledňujete divácké vnímání?

Tomáš Vojáček: Sledujeme, jakým způsobem se vyvíjí naše sledovanost nejen z oficiálního měření, ale i z řady našich interních výzkumů. Proto jsme věděli, že čistší a přehlednější grafika je jednou z věcí, kterou od nás divák očekává.

Petr Závorka: Důležité je také poznamenat, že výsledky výzkumu vnímání diváků se vyvíjejí a že dnešní očekávání diváků se liší od těch před lety.

Tomáš Vojáček: Vezměme si, čím společnost prošla. Když jsem přišel do CNN Prima News na přelomu let 2019/2020, tak to bylo období před covidem. Následovaly dva roky těžkého covidu, kdy se vnímání lidí měnilo a ve zpravodajství začala být patrná poptávka po číslech a grafech. Staly se neodmyslitelnou součástí našich životů. Potom přišla válka na Ukrajině a po ní ekonomická krize a diváci zase sledovali něco jiného. Je přirozené, že se zpravodajství a jeho pojetí změnilo, protože odráží společenský vývoj.

Výsledky výzkumu vnímání diváků se vyvíjejí a dnešní očekávání diváků se liší od těch před lety.

Petr Závorka

Už jste ve vysílání také několikrát využili rozšířenou realitu (AR). Počítáte s ní nadále?

Petr Závorka: Rozšířenou realitu ve zpravodajství stále používáme a snažíme se její využití v denním zpravodajství zrychlovat, což znamená připravit do vysílání v krátkém čase. A za druhé usilujeme o to, abychom rozšířenou realitu využívali v živém vysílání. Něco jiného je předtáčet a vysílat živě.

Tomáš Vojáček: AR používáme na objekty, které si jinak diváci obtížně představí, jsou nevšední a těžko uchopitelné a obtížněji vysvětlitelné. Využili jsme například rozšířenou realitu pro představení ztracené ponorky Titan, což se podařilo odbavit živě a dostali jsme to do vysílání velmi rychle.

Předpokládám, že změny, které jste udělali, mají vést ke zvýšení sledovanosti. Kdo jsou diváci CNN Prima News a jak se profilují v jednotlivých regionech republiky?

Tomáš Vojáček: Chceme mít všechny diváky, necílíme na konkrétní skupinu. Vidíme, že diváci přicházejí především, když se něco děje. Oproti předchozím rokům jsou tyto nárůsty výrazně skokovější. Dobře to bylo vidět třeba na číslech posledních volební nočních speciálů ke slovenským a americkým volbám, kde se nám daří dostávat na hodnoty, které jsme si na startu stanice dokázali sotva představit. V případě amerického speciálu vysílaného v noci z 5. na 6. března jsme v čase od půlnoci do 5:45 překonali i konkurenční ČT24 a průměrný podíl ve skupině 18–69 let překonal 6 %. Jsme přesvědčeni, že i vizuální pojetí je naprosto zásadní proto, aby si diváci všech kategorií CNN Prima News nejen v případě mimořádných speciálů zapnuli. Je ale pravda, že zároveň se domníváme, že grafická atraktivita může přitáhnout mladší diváky, kteří televizi tolik nekonzumují nebo ji sledují na jiných platformách.

Měsíční podíl na sledovanosti CNN Prima News je od začátku roku těsně pod hranicí 2 % – v lednu 1,96 % a v únoru 1,86 %. Podaří se letos za celý rok překonat 2% hranici?

Tomáš Vojáček: Věřím, že ano a že nejsme daleko. V některých dnech se už v divácké skupině 15+ přes 2 % dostáváme. A ve speciálech jsme výrazně nad 2 %.

Tomáš Vojáček, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky, CNN Prima News

Šéfredaktorem zpravodajství a publicistiky CNN Prima News je od léta 2023. Do CNN Prima News přišel v roce 2019, jako šéfeditor vysílání se podílel na startu multiplatformy CNN Prima News a měl na starost televizní kontinuální zpravodajství a rozvoj hlavních projektů televize, včetně volebních speciálů. Před příchodem do Primy mj. působil čtyři roky jako vedoucí publicistického pořadu Střepiny na TV Nova, kde začínal jako reportér publicistiky.

Petr Závorka, vedoucí grafického oddělení zpravodajství, FTV Prima

Profesní kariéru televizního grafika zahájil v roce 2007 v televizi Prima. Poté se přesunul na pozici grafika do společnosti UPP. Po dvou letech se do Primy vrátil, na pozici senior grafika pracoval více než čtyři roky. Následně se stal art directorem televizních stanic ČT24 a ČT sport. Po pěti a půl letech strávených v České televizi pracuje od roku 2019 jako vedoucí grafického oddělení zpravodajství FTV Prima.

Zdroj: mediaguru.cz

VOYO S REKLAMOU? LETOS URČITĚ NE, ŘÍKÁ ŠÉFKA DIGITÁLU NOVY LUCIE ORAVČÍKOVÁ

Loni v lednu přebírala od dnešního generálního ředitele televize Nova Daniela Grunta vedení digitálních aktivit Novy včetně streamovací služby Voyo. Zároveň se stala šéfkou digitálu také v sesterské televizní skupině Markíza na Slovensku.

Lucie Oravčíková se o Voyo a další digitální aktivity Novy stará již od roku 2018 a byla nejbližší spolupracovnicí Daniela Grunta, který je jí nyní „dvojitým“ šéfem: kromě toho, že je generálním ředitelem celé Novy, ponechává si i pozici ředitele digitálních služeb skupiny CME, do které kromě Novy spadají televizní skupiny v dalších pěti východo a středoevropských zemích.

V lednu to byl rok, co jste nahradila Daniela Grunta v čele digitálních aktivit Novy. Je to výhoda nebo nevýhoda přebírat funkci po člověku, který je teď vaším přímým nadřízeným?

Takhle jsem se nad tím nikdy nezamýšlela, ale myslím si, že je to spíše výhoda. Mimo jiné proto, že mám pořád stejného šéfa. My jsme spolu poměrně úzce spolupracovali už předchozí dva roky od chvíle, co znovu nastoupil do Novy. Nejsem pro něj tedy nikým novým a nemuseli jsme procházet takovou tou fází, kdy si nový ředitel zjišťuje, kdo co umí a co si myslí. Máme za sebou docela dlouhou spolupráci a ve většině strategických otázek se naše názory shodují, což je taky výhoda v dnešní době, kdy je rychlost rozhodování důležitá.

Když jste loni oznamovali tyto personální změny, Daniel Grunt odcházel z funkce ředitele digitálních služeb nejen na Nově, ale i v celé CME a vy jste přebírala aktivity jen v Česku a na Slovensku. Nedávno se do CME vrátil Vladimír Mužík, který má na starost digitál v CME, takže tím se to vyřešilo? A kdo vedl digitální aktivity CME v tom mezidobí?

Ono tak úplně přesně nebylo. Dan nikdy neodešel z pozice ředitele digitálních služeb CME, v podstatě v ní zůstává k tomu se stal generálním ředitelem Skupiny Nova. Pořád tedy koordinuje ostatní země, především co se týká Voyo. Takže pokud předtím seděl na dvou židlích, kdy jedna byla šéfa digitálních aktivit v Česku a na Slovensku, a druhá v celé CME, tak opustil jenom tu jednu židli. U Vladimíra Mužíka nejde čistě o digitální služby, ale digitální transformaci a také zpravodajství, což je vzhledem k jeho backgroundu logické.

Pojďme k několika číslům. CME nedávno oznámila, že Voyo dosáhlo na všech šesti trzích, kde působí, jednoho milionu předplatitelů. Vy jste si stanovili stejnou metu pro český a slovenský trh do konce roku 2025. Teď ale mluvíte o konci roku 2026. Proč ten posun o rok, když ve všech rozhovorech říkáte, že jste s Voyo nad plán?

Určitě jsme nad plánem, ale z čeho jste vydedukoval, že bychom posouvali termín? Pokud si to správně pamatuji, Didier Stoessel nastupoval do vedení CME na podzim 2020 a tehdy se to oznamovalo, že do pěti let bychom chtěli mít milion předplatitelů. Na jaře 2021 se do Novy vrátil Daniel Grunt, takže možná v té souvislosti se začalo mluvit o roce 2026. Za mě je ten cíl stále na přelomu roku 2025 a 2026. Nemyslím si, že dojde k nějakému posunu.

V současné době máte na českém a slovenském trhu zhruba 700 tisíc předplatitelů Voyo…

Na podzim 2023 jsme překročili hranici 650 tisíc a stále rosteme.

… dá se říci, kolik z toho připadá na Českou republiku?

Bez komentáře.

Četl jsem spekulace, že jde o půl milionu.

Naše cíle a řízení projektu se zaměřují na výsledek česko-slovenského Voyo.

Dobrá. Je reálné, aby Voyo na česko-slovenském trhu předběhlo v počtu předplatitelů Netflix?

Reálné je všechno, otázka zní, kdy. V tuto chvíli to není naše ambice.

Ale tuším, že Voyo na některém z trhů, kde působí, už Netflix porazilo.

Ano, ve Slovinsku je Voyo větší než Netflix. Na Slovensku jsme ho zas předběhli v rámci Brand awareness, čili tam je Voyo jako značka známější než Netflix. Nicméně není naší strategií Netflix předběhnout, ale koexistovat s ním. Věříme, že předplatitelé jsou schopni v pohodě utáhnout předplatné obou služeb a to, čím se chceme odlišit, je lokální obsah.

Teď během desátého výročí tragického úmrtí Ivety Bartošové uvolníte první Voyo Originál do televizního vysílání. Na Nově se objeví první dvě řady minisérie Iveta, zároveň na Voyo odstartuje v premiéře třetí řada. Znamená to, že by se Voyo Originály mohly začít pravidelněji objevovat na hlavním kanálu Novy, respektive v lineárním vysílání?

Zrovna Iveta je velmi speciální případ. Jednak je to vzpomínka k výročí jejího úmrtí, ale i speciální dárek pro naše diváky k třicátým narozeninám Novy. Ano, četla jsem v jednom rozhovoru, že nikdy se nemá říkat nikdy, a to platí i tady. Voyo Originál je určený pro předplatitele Voyo. Je ale možné, že v nějaké fázi se některý z titulů dostane po několika letech i na obrazovku.

Když jsme před časem dělali rozhovor s Danielem Gruntem ještě coby šéfem digitálních aktivit Novy, bavili jsme se o tom, a on rozlišoval mezi Voyo Originály, jako je Roubal, a například seriálem Ordinace, který Nova přesunula z lineárního vysílání právě na Voyo. V rozhovoru, který jsme zmínila, jsem se na totéž ptal programové ředitelky Novy Silvie Majeské, zda se někdy zpětně dostanou ty díly Ordinace, které vznikly už jen pro Voyo, i do lineárního vysílání. Říkala, že to nemůže vyloučit.

Já to také nemůžu vyloučit. Ale v tuto chvíli je opravdu v plánu pouze Iveta ku příležitosti narozenin Novy a v dohledné době se nechystá nic dalšího.

Když se tedy Iveta objeví v lineárním vysílání, dostane se i na Nova.cz do bezplatného archivu?

Ano. Ve stejném režimu.

Na Voyo je možné sledovat některé placené lineární kanály, konkrétně Nova Sport 1 a 2, ale už ne Nova Sport 3 a 4, a nejsou tam ani nové stanice Nova Sport 5 a 6 s Formulí 1. Ale na Slovensku se k nim uživatelé Voyo dostanou. Jak to?

Je to dané profilací Voyo na těchto dvou trzích. I když je Voyo v Česku a na Slovensku hodně podobné, obsahově se liší. Zatímco Voyo Originály jsou více cílené na českého diváka, na Slovensku jsme se vydali cestou sportu. Začalo to už Niké ligou, nejvyšší slovenskou fotbalovou ligou. S Formulí 1 to je trochu specifický případ, protože slovenský divák by se k ní jinak nemohl dostat. Zatímco v Česku se objevuje v nabídkách některých operátorů, na Slovensku zatím žádná větší distribuční smlouva na šíření Nova Sport 5 a 6 není.

Nikdo nepřistoupil na vaše podmínky. Nebo to je dané i tím, že vaše sesterská služba O2 TV na Slovensku neexistuje?

Ona tam existuje, ale je výrazně menší než v Česku. V současné době zkrátka na Slovensku nemáme žádnou dohodu s operátory, a protože sezóna Formule 1 úspěšně odstartovala, rozhodli jsme se to vyřešit takto.

A ve chvíli, kdy se Nova Sport 5 dostane do nabídky některého operátora placené televize na Slovensku, zmizí Formule 1 z Voyo?

To momentálně nemohu říct.

Lucie Oravčíková; Zdroj: TV Nova

Když jsem se díval na stránky slovenského Voyo, je tam napsáno, že zařazení Nova Sport 5 je dočasné a že předplatitelům dáte minimálně 30 dnů předem vědět, když ji budete vyřazovat.

Je to tak, zařazení Nova Sport 5 a 6 je prostě speciální příležitost. Dokonce jsme kvůli němu ani neměnili výši předplatného. Je to prostě takový velký dárek od Voyo pro slovenské diváky a protože víme, že to je speciální a výjimečná akce, dopředu říkáme, že je dočasná.

Překvapilo vás, jak malý počet operátorů v České republice byl ochotný zařadit Nova Sport 5 a 6? Je to důsledek vysokých poplatků za možnost vysílat tyto programy?

K tomu se nemohu úplně vyjádřit, nebyla jsem u těch vyjednávání. Nicméně jednání nadále pokračují, nejsou uzavřená. Sezóna Formule 1 teprve začala a může dojít ke změnám. Cena těchto sportovních eventů je nicméně čím dál větší, to všichni moc dobře víme.

Pojďme ještě k Voyo Originálům. Mezi Českem a Slovenskem existuje silná spolupráce, projekty vznikají společně. Probíhá nějaká podobná synergie napříč dalšími trhy, kde Voyo působí? Nebo se nějaká taková spolupráce chystá?

Česko-slovenská synergie vychází z jazykové příbuznosti. Myslím, že velmi podobně je na tom i synergie Chorvatska a Slovinska, které se jazykově také tak moc neliší.

Vznikl nějaký Voyo Originál ve spolupráci více zemí najednou?

Zatím ne. Sdílíme spolu úspěšná témata, ale realizace jsou lokální. Například Sex O´Clock bude uveden na Voyo Adria. My si vyhodnocujeme, co by mohlo být kde úspěšné a samozřejmě se vzájemně inspirujeme. .

Globální streamovací služby postupně zavádí levnější tarify s reklamou. Voyo se této možnosti bránilo, ale poslední dobou tuto možnost nevylučujete ani vy. Plánujete tedy zavedení reklamního tarifu a případně od kdy?

Neřekla bych, že bychom se tomu vyloženě bránili. Kontinuálně si to analyzujeme, poměrně detailně sledujeme trendy, jak na Západě, tak i u nás v Česku u konkurence. Podle nás ale k tomu zatím nedozrál ten správný čas. Když se podíváte na západní trhy, tak v podstatě Netflix, Disney+ a další s tím začali ve chvíli, kdy jim zpomalil růst, stagnovali a rozhodli se podpořit další růst zavedením reklamní vrstvy, která jim to oživila. My uvažujeme v podstatě podobně, ale v tuto chvíli rosteme natolik silně čistě s placeným Voyo, že by zavedení reklamního tarifu nedávalo smysl. Což ale neznamená, že nepřijde. Musí nám to dávat smysl. Můžu vám říct, že to určitě nebude letos.

Zatím jediná služba, která hned od začátku zavedla i reklamní tarif, je prima+. Začátkem února oznámila, že za první rok existence měla přes milion uživatelů a 125 tisíc předplatitelů. Co říkáte těm číslům?

Potřebovala bych znát detailnější čísla, měsíční data. Takto se to těžko posuzuje, protože nevím, jaká je struktura těch, co mají tarif s reklamou a těch, co jej nemají, z čeho se skládá ten milion uživatelů. Voyo má čistě platící uživatele, což není stejná situace. Také námi udávaná čísla platících uživatelů se vztahují k jednomu okamžiku, kdežto uživatelé udávaní skupinou Prima jsou uživatelé, kteří se na službě objevili v průběhu celého roku. Nedá se to úplně porovnávat. Máme samozřejmě nějaké odhady ze zahraničí, kde vidíme, že reklamní tarif bývá spíše menšinovou záležitostí.

Byla by Nova ochotna prodávat nějaké svoje tituly jiným streamovacím platformám, třeba mezinárodním? Je tedy otázka, zda by to byly platformy, co působí i na českém trhu…

Na českém trhu ne. Voyo roste tak rychle právě proto, že svůj prémiový obsah na českém trhu nabízí exkluzivně. Co se týká regionů mimo působení CME jsme v rámci obchodování s právy otevření. Nedávno jsme u seriálu Extraktoři uzavřeli smlouvu s izraelským distributorem, a měli jsme úspěch na Berlinale a na londýnském trhu. Máme radost, že je naše tvorba na světové úrovni a tomuto typu spolupráce se vůbec nebráníme.

Velký úspěch slaví Metoda Markovič: Hojer. Zaznamenal jsem informaci, že chystáte druhou řadu věnovanou Spartakiádnímu vrahovi.

Ano, pro všechny fanoušky máme dobrou zprávu. Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič se vrátí s případem dopadení tzv. spartakiádního vraha Straky. S ním se vrátí i tým kriminalistů v původní sestavě – Petrem Lněničkou, Václavem Neužilem a Adamem Mišíkem.

Pojďme k hybridnímu vysílání (HbbTV). Nova je velmi aktivní na mezinárodním HbbTV Foru, pravidelně na něm dostáváte různá ocenění. Na HbbTV řešení hodně spolupracujete s Českými Radiokomunikacemi (CRA). Jak vlastně vznikají ona oceňovaná řešení: zadáváte je pro technické zpracování CRA, nebo si vytváříte sami a CRA už pak jen nasadí hotové aplikace do jejich sítě?

U nás vzniká idea, a pak dáváme zadání CRA. Technicky i vývojově to zajišťuje CRA.

Vytvoří vám tedy na klíč, co si sepíšete.

Ano.

Máte nějaká data o penetraci televizorů s nejnovější verzí HbbTV 2.0, která umožňuje využívat nejzajímavější funkce hybridního vysílání?

Penetrace HbbTV 2.0 je 65 %. Na trhu je tedy celkem 955 500 zařízení.

Nedávno jste uvedli TN Live jako samostatný lineární kanál a zároveň jste pro něj získali licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jaké s ním máte plány do budoucna? A lze ho považovat za plnohodnotný zpravodajský kanál?

Chceme, aby byl co nejsledovanější. Je to specifický projekt, který byl nejdřív na internetu a pak jsme ho v rámci našich rozvojových plánů umístili i do HbbTV a umožnili k němu přístup divákům přes modré tlačítko. Díky tomu se může dále rozvíjet.

Máte v plánu, že by se z něj časem mohl stát klasický lineární kanál vysílaný v DVB-T2?

V tuto chvíli ne.

A v pozdější chvíli?

Pokud to budeme zvažovat, tak se to všichni včas dozví.

Také jste vstoupili s aplikací Nova.cz do HbbTV, takže si diváci můžou přes červené tlačítko přehrávat pořady Novy z archivu. V této souvislosti mě zajímá, jak se tváříte na projekt Czechflix, který oprášily CRA, ale už nemá jít o streamovací službu, nýbrž společný archiv českých televizí v HbbTV. Prostřednictvím jednoho rozhraní by se diváci dostali k pořadům všech televizí. Už vás CRA s tímto nápadem kontaktovaly?

Nevím přesně, jaká je ta představa, ale pokud to bylo opravdu sesypání archivů dohromady na jedno místo, úplně bych to nenazývala Czechflixem. U toho by byla moje uživatelská představa jiná. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu, protože pokud vím, všechny televize mají svoje HbbTV nebo streamovací službu a tam archiv pořadů.

Ono jde spíš o to, že by divák nemusel kvůli přehrání nějakého pořadu z archivu hledat konkrétní lineární kanál. Zároveň by tak vznikla konkurence IPTV, které to má podobně. Divák si otevře stránku s programem, kde jsou všechny televizní kanály a může si u nich přehrát pořad, který nestihl včas.

U nás by se to týkalo jenom archivu našich vlastních pořadů, který poskytujeme v omezeném režimu. Není tam úplně všechno. Veškerý obsah máme u nás na Voyo.

Ale když máte smlouvy s operátory IPTV, ti pak svým zákazníkům umožňují zpětné přehrání kompletního lineárního vysílání několik dní dozadu. Za to vám ale tito operátoři platí, ne?

Ano, platí za možnost, že můžou takto využívat náš obsah.

Takže to je pro vás výhodné a asi nebudete chtít to samé poskytovat zdarma v rámci HbbTV.

To určitě ne.

Přes HbbTV šíříte také lineární vysílání kanálu Nova Lady, který nemá tak dobré pokrytí v terestrice. Plánujete takto šířit i nějaké další svoje kanály?

Ne, momentálně neplánujeme přes HbbTV vysílat žádný další náš kanál. Ona je otázka, proč bychom to dělali, když jsou všechny dostupné celoplošně terestricky a dát je ještě do HbbTV nedává úplně smysl.

Nezkoušeli jste s CRA domluvit možnost kódovaného vysílání placených lineárních kanálů přes HbbTV? Například že byste takto nabídli stanice Nova Sport a divák by nemusel uzavírat smlouvu s operátorem, jen by si někde v trafice koupil přístupovou kartu?

Zní to hezky, ale realizace by nebyla zase tak jednoduchá. Musel byste si pořídit box, který byste připojil k televizoru, takže je uživatelsky mnohem jednodušší uzavřít smlouvu s operátorem.

Jak se stavíte k možnosti lepšího zacílení reklam přes HbbTV? Jde vlastně o zaměňování lineárně vysílané reklamy za internetovou, která se vloží do klasického vysílání u televizorů připojených k internetu.

Mluví se o tom už poměrně dlouho, ale stále ještě není vyladěné technické řešení tak, abychom si řekli, že nám to dává smysl. Zatím ji implementovalo jen několik západoevropských zemí jako například Německo, Španělsko nebo Velká Británie. Není to sjednocené a často se řeší problémy, aby se vysílání nezasekávalo nebo přesně navazovalo v časech vysílání reklamního bloku. Prostě mi přijde, že to je stále ještě ve fázi vývoje, takže čekáme, až se tyto problémy vyřeší.

Jak by se vlastně takové cílené reklamy řešily z hlediska GDPR, protože vy byste je vlastně cílili na konkrétní lidi. Diváci by museli nějak potvrdit, že s tím souhlasí?

Vzhledem k tomu, že GDPR je evropská záležitost a ve Španělsku a Německu už tuto reklamu vysílají, předpokládám, že to mají ošetřené.

Na pražském HbbTV Foru přede dvěma lety jste představovali interaktivní projekty pro HbbTV, jako byly kvízy a soutěže. Rozvíjíte je nějak?

Představili jsme dotazníky, které nám zapadaly do naší strategie,. Dotazníky jsou v podstatě marketingové řešení, kdy cílíme na všechny diváky a ptáme se jich na otázku. Když divák odpoví, rovnou mu to vyhodnotí správnou odpověď. Jsou tam i určité obchodní možnosti, kdy aplikace umí dovést uživatele do aplikace klienta.

Zdroj: televizniweb.cz

PRIME TIME SE NEMĚNÍ ANI V DOBĚ STREAMOVACÍCH SLUŽEB

Prime time, tedy čas, kdy k obrazovkách usedá nejvíce diváků a televize uvádějí novinky či nejatraktivnější pořady, byl vždy mezi sedmou až osmou večerní. S příchodem internetových televizí dostali diváci možnost to změnit. Podle dat televizních kanálů dál usedají k obrazovkám nejčastěji večer, liší se jen rytmus sledování během týdne.

Například podle dlouhodobých statistik televizního operátora Telly je průměrná nejvyšší sledovanost v neděli, naopak nejméně sledovaným dnem je čtvrtek. Hlavní vysílací čas je v případě Telly od čtvrt na devět a končí kolem desáté hodiny večerní.

Podobné zkušenosti mají i největší české televizní stanice.

„Hlavní stanice Prima má dlouhodobě největší počet diváků i nejvyšší share, tedy podíl na celkové sledovanosti, v hlavním večerním vysílacím čase mezi 20. až 22. hodinou. Podobně je to i u kanálů Prima COOL, Prima LOVE a Prima ZOOM a Prima MAX. Zároveň Prima COOL a Prima MAX jsou sharově silné i v pozdějším večerním čase 22:00 až 00:00 hodin,“ uvedla mluvčí Primy Gabriela Semová.

Doplnila, že naopak stanice Prima KRIMI má nejvyšší sledovanost i share odpoledne mezi 14. a 18. hodinou. Zpravodajská stanice CNN Prima NEWS pak láká nejvíce diváků v době večerních zpráv.

Na hlavní stanici Prima je podle ní silnější zájem diváků mezi 19. a 21. hodinou ve všední dny, kdy Prima vysílá prémiovou vlastní tvorbu. „Na hlavní stanici Prima je nejvyšší sledovanost v úterý a ve čtvrtek, kdy vysíláme vlajkový seriál ZOO. Nad průměrem je stanice také ve středu díky seriálu Na vlnách Jadranu,“ vypočetla Semová.

Na tematických stanicích, jako například Prima COOL, Prima MAX a Prima KRIMI, je největší sledovanost o víkendu. „Pro většinu našich tematických stanic patří mezi nejsledovanější dny sobota a neděle. Prima LOVE má nejvyšší sledovanost ve středu a v pátek,“ doplnila mluvčí Primy.

Podobně je na tom i Nova, kde sledovanost vrcholí těsně před 21. hodinou. „Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz programová ředitelka Novy Silvia Majeská.

Doplnila, že sledovanost se během týdne mění. „Počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí,“ popsala.

Stejné zkušenosti má i Česká televize (ČT), která má prime time nadefinovaný jako časový úsek mezi 19. a 22. hodinou. „Nejvíce diváků sleduje televizi okolo 21. hodiny. To platí jak pro televizi obecně, tak pro hlavní kanál ČT1, kde se k tomu přidává i zpravodajská hodina mezi 19. a 20. hodinou,“ připojila mluvčí veřejnoprávní televize Vendula Krejčová.

V případě ČT2 vrchol sledovanosti nastává mezi 20. hodinou a půl desátou. V případě ČT24 sledovanost kopíruje zpravodajství ve 12 a 18 hodin a v rámci zpravodajské hodiny mezi 19. a 20. hodinou. „U Déčka je nejvíce dětí okolo 7. hodiny ráno, o víkendu o trochu později, a večer mezi 18. a 20. hodinou. Divácké návyky jsou dlouhodobě stabilní, nemění se,“ připomněla Krejčová.

Doplnila, že obecně bývá u televize v prime time nejvíce lidí v neděli, nejméně pak v pátek a v sobotu. Od pondělí do čtvrtka bývá množství diváků u obrazovek dost podobné. „I v případě České televize se nejvíce lidí dívá v neděli večer, vysoký zájem diváků registrujeme, ale i v pondělí, pátek a sobotu, což souvisí s nasazováním premiérového vysílání. Slabšími dny jsou úterý až čtvrtek,“ doplnila Krejčová.

Poznamenala, že pokud ČT divákům nabízí nějaký premiérový dramatický pořad, atraktivní sport nebo mimořádnou zpravodajskou událost, tak je sledovanost nadprůměrná v jakýkoli den týdne.

„Obecně ale platí, že vyšší zájem diváků o vysílání ČT zaznamenáváme v pátek, v sobotu a v neděli. V případě premiéry detektivního seriálu i v pondělí,“ poznamenala Krejčová.

Prime time zůstává, ale kvalita se mění

Desítky let zažitý prime time tak platí i v době streamovacích služeb. Podle dat Netflixu je celosvětově nejvyšší počet přehrání filmů či seriálů v devět hodin večer. V zemích s dlouhou pracovní dobou jako Argentina, Mexiko nebo Singapur je pak vrchol streamování až kolem 22. hodiny.

„Čas mezi 19. a 21. hodinou, respektive 19. až 22. hodinou, je pro televize klíčový, a tak to zůstane i v dalších letech. Zpětné zhlédnutí sice bude růst, ovšem zvyk sledovat televizi přímo večer je u většiny diváků tak silný, že prime time určitě přetrvá i nadále,“ doplnil údaje televizí Juraj Koiš z odborného serveru TVKompas.cz

Upozornil ale, že kvalitativně již prime time zdaleka není tak silný, jak býval. „Zatímco ještě před pěti až deseti lety jste potřebovali minimálně dva silné tituly každý večer, abyste udrželi pozornost diváka, dnes můžete i v prime time rotovat starší reprízy zavedených seriálů, a dokážete udržet potřebnou sledovanost,“ uvedl.

Divák už podle něho není tak náročný na kvalitu a „novotu“ jako býval kdysi. „Domnívám se, že to souvisí právě s možností zpětného sledování v IPTV, kde si divák sám najde kvalitu, kterou chce sledovat,“ vysvětlil Koiš.

Průměrný Čech strávil loni sledováním televize podle dat Asociace televizních organizací každý den tři hodiny a 40 minut.

Zdroj: idnes.cz

ČT BYLA V ÚNORU NESILNĚJŠÍ, V PRIME-TIME NOVA. PRIMA NAROSTLA VEČER

Stanice České televize zůstaly v únoru divácky nejsilnější v univerzální skupině 15+ v celodenním vysílání. V hlavním vysílacím čase je stále jedničkou skupina Nova. Skupina Prima v únoru meziročně nejvíce narostla v prime-time.

Stanice České televize se v únoru staly divácky nejsilnější ve skupině starší 15 let. Jejich souhrnný podíl představoval 29,71 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v únoru loňského roku.

V diváckých skupinách 15-54 a 18-69 zůstává nejsilnější skupina Nova. Zároveň ji patří nejvyšší podíl i v hlavním vysílacím čase ve všech klíčových diváckých kategoriích. Zde meziročně vylepšila podíly ve skupinách 15+ a 18-69.

Skupina Prima pak ze všech TV skupin meziročně nejvíce posílila v hlavním vysílacím čase napříč všemi diváckými skupinami. V rámci celého dne zároveň navýšila podíl ve skupině 15+.

Vedoucí trojice televizních skupin ale s výjimkou Primy v 15+ v celodenní sledovanosti ve srovnání s loňským únorem výsledky nevylepšila. V meziročním srovnání v denní sledovanosti nejvíce narostla Atmedia.

V mírném růstu pokračuje i Televize Seznam. Podíl skupiny Barrandov se meziročně snížil.

Únor pro ČT sport a TV Prima

Z jednotlivých TV stanic v letošním únoru ve srovnání s únorem loňského roku nejvíce narostla stanice ČT sport (vysílání biatlonového i cyklokrosařského MS). Její podíl se v únoru dostal na 4,01 % (15+, meziročně +0,7 pb.). Druhou nejvíce rostoucí byl hlavní kanál TV Prima (+0,59 pb. na 12,25 %).

Pořadem měsíce Smysl pro tumor

Nejsledovanějším únorovým pořadem byl závěrečný díl seriálu Smysl pro tumor (ČT1), který sledovalo 1,38 mil. diváků (15+). Následovala soutěž Peče celá země (ČT1) – díl vysílaný 17. února, který rovněž sledovalo 1,38 mil. diváků. Třetím nejsledovanějším únorovým pořadem byly „narozeninové“ Televizní noviny (TV Nova), vysílané 4. února. Sledovalo je 1,3 mil. diváků (15+). Všechna data pocházejí z oficiálního měření ATO-Nielsen.

Zdroj: mediaguru.cz

SILVIA MAJESKÁ: DIVÁCI CHTĚJÍ SLEDOVAT DOBRÉ PŘÍBĚHY A NOVA MÁ CO NABÍDNOUT

Začátkem února oslavila televize Nova 30. výročí od zahájení vysílání. K této příležitosti prozradila v rozhovoru programová ředitelka Silvia Majeská, která řídí nejen program Novy, ale i slovenské Markízy, jestli se dají tyto dvě televize propojit, co zajímá diváky v Čechách a na Slovensku i jak vidí budoucnost Novy.

Nova oslavila 30 let, jak byste toto období zhodnotila?

Tato otázka tu padá často. Přemýšlela jsem nad tím, jak to vůbec může zhodnotit člověk, který je tu z hlediska těch 30 let relativně krátkou dobu, a ještě je z jiné země.

Ale proto se to možná hodnotí líp, máte odstup.

Může být, ale já jsem možná i zaujatá v tom, že pro mě je opravdu čest pro Novu pracovat. Podle mě je skvělé, že se Nově podařilo spustit televizi, kterou lidé sledovali tenkrát a sledují ji i o 30 let později. Myslím si, že to je opravdu úžasný počin a hlavní dík patří divákům, kteří nám zůstali věrní a sledují naše programy. Dodávají nám stále energii a touhu přinášet další a další věci, které se jim líbí. Součástí toho všeho je i obrovská pokora, protože máme jako televize něco za sebou.

Jak jste se těšila na oslavy třicetin Novy?

Je to takové zvláštní, protože my jsme se připravovali v podstatě už od minulého roku. Oslavy mají různé fáze, prolnou se programem, marketingem i komunikací, vyrazíme i za diváky. Je to velmi komplexní téma, ale je to samozřejmě úžasný pocit. Myslím, že 30 let je opravdu krásné číslo, je to už taková dospělost. Opravdu, když na to člověk pomyslí, tak mě zaplaví naděje, že když se zvládlo těch 30 let do teď, že se zvládne i těch dalších 30 let. Nova má stále co nabízet.

Jak to vidíte za dalších třicet let?

Svět se rychle vyvíjí, teď se hlavně vyvíjí digitalizace a technologie, které všechno mění a vytváří nové možnosti. Mění se přirozeně způsob, kterým diváci sleduji obsah, vidíme to hlavně u mladšího publika. Myslím si, že konzumace video obsahu nadále poroste a bude se jen fragmentovat podle způsobů, jakými svoje oblíbené pořady diváci budou sledovat. Všechno se individualizuje a personalizuje, avšak věřím, že silné kvalitní příběhy tu budou vždy mít své místo.

Když tenkrát začala Nova vysílat, přinesla určitou revoluci na trh z hlediska typu programu, který nabízela, i způsobu, jakým dělala zpravodajství. Za těch 30 let ukázala, že stále dokáže udržovat trendy, a to je asi i to, na co se soustřeďujeme v poslední době nejvíc, tedy být připraveni na výzvy budoucnosti a najít způsob, jak stále a nadále našim fanouškům přinášet příběhy, které je baví sledovat a které si u nás najdou.

Jaké jsou ty výzvy budoucnosti? Kde hledáte inspiraci, protože za poslední dva tři roky se Nova rozrostla o další kanály, začali jste točit své seriály… Kam to půjde dál, nejste už na hranici?

Určitě nejsme na hranici sil a už vůbec ne na hranici chuti (smích). Myslím si, že máme vášeň pro to, co děláme. V Nově pracujete tým lidí, kteří velmi chtějí přinášet věci, které diváky baví, takže nás spojuje i vzájemná touha nějakým způsobem jít dopředu.

My samozřejmě mnohokrát čerpáme inspiraci v zahraničí. Člověk z toho umí navnímat, co nás asi čeká. Celková konzumace videoobsahu ve světě roste, stejně jako zájem o kvalitní video. Vybudovali jsme tu jeden z největších kreativních týmů pro hranou tvorbu, máme opravdu silnou produkci, znásobili jsme počet vyrobených projektů. Myslíme si, že jsme na budoucnost připraveni.

Český a i slovenský trh je malý a diváci podle průzkumů déle hledají, na co se dívat, než stráví samotným sledováním televize. Nebojíte se, že diváka zahltíte?

Nebojíme se, protože právě tam podle nás přichází naše výhoda – tou je naše schopnost vytvořit seriály a projekty, které lidé vyhledávají a masově sledují, ať je to v lineárním vysílání nebo na Voyo. Lidé chtějí a budou chtít sledovat něco, co je baví. Problém toho, že je obsahu na platformách moc, pak vlastně nahrává lineárním televizím. Tam najdete předvybraný obsah, který je nasazený tak, aby vyhovoval divákům na dané stanici v daném denním čase. Aby to lidem zapadlo do jejich „koloběhu života“.

Jak jste se popasovali s odloženou sledovaností? Nebo stále platí, že se diváci posadí kolem osmé hodiny k televizi?

Naštěstí to stále platí. Samozřejmě roste i podíl odložené sledovanosti, ale ještě stále se dominantní sledovanost tvoří během živého vysílání, kdy ho počítáme v rámci 24 hodin. Poměr diváků je neporovnatelný, většinová část sleduje program během prvních 24 hodin a v odložené sledovanosti pak ještě nabíhají nějaká procenta, ale nezdá se, že by se to brzo mělo překlápět. On je to takový přirozený moment sledovaní obsahu: čekám, až bude nová epizoda, protože chci vědět, co se bude dít dál.

Nebo si počkám a pustím si třeba dva nebo tři díly najednou.

Přesně tak, a to je zase ta výhoda moderního způsobu šíření obsahu. Je tu možnost mít celý seriál pohromadě a mohou se na něj podívat i diváci, kteří nemají trpělivost čekat z týdne na týden.

Která vaše stanice je nejsledovanější? Je to stále hlavní stanice Nova?

Ano, určitě. Nova je nejsledovanější stanice v Čechách u aktivní populace, což je věkové rozpětí 15 až 54 let a přichází s tím samozřejmě i velká zodpovědnost. V dnešní době, kdy každý spíše řeší své osobní potřeby a osobní konzumaci, není jednoduché tvořit programovou skladbu a programy, které dokážou zasáhnout masu diváků.

Nikdo nemůže garantovat, co bude fungovat

Co vlastně dělá programový ředitel?

To je častá otázka (smích). Do teď jsem na ni ale nenašla jednoduchou odpověď. Tvoří program? (smích)

Podepisuje jen scénáře nebo sám vymýšlí program?

Programový ředitel vlastně připravuje programovou strategii. To znamená, že má na starosti návrhy řešení pro jednotlivé dny v týdnu a pro klíčová časová okna. Tedy co a jaký typ programu se bude vysílat ve který den v daném čase. Potom je to už o další detailnější práci. Jednotlivá časová okna mají nějaké parametry a nějaké zaměření. Tam se úzce spolupracuje s oddělením vývoje a výroby, aby se dané programy zabezpečily. Programový ředitel má dále na starosti i to, jak vypadá portfolio kanálů. To znamená, které stanice v tom portfoliu jsou a na koho jsou zaměřené, jaký program nabízejí, jaká je jejich programová koncepce…

Co se týká scénářů, samozřejmě se účastní na posuzování hlavně dlouho připravovaných projektů, protože tam je velmi důležité nastavit správné vyznění. Projekt se totiž připravuje a objednává do výroby už s nějakým záměrem, kde bude nasazený. Víme, jakého diváka chceme oslovit, a to je velmi důležité.

Když se vám nějaký program opravdu líbí, prosadíte si ho, i když ostatní jsou proti?

Já velmi vítám týmovou práci. V podstatě neexistuje nikdo na světě, kdo může na sto procent garantovat, že nějaký program bude fungovat, protože do toho vstupuje tolik parametrů. Proto je velmi důležité opravdu pracovat v týmu a pracovat v týmu lidí, kteří jsou zkušení a mají opravdu přehled. Je důležité nějakým způsobem svůj pohled s nimi konfrontovat a diskutovat o něm. Pak víme, že jsme společně dospěli k tomu nejlepšímu řešení, které můžeme divákům přinést.

Jsou samozřejmě věci, kterým věřím, ale nefunguje to tak jednoduše, že bych se ráno vzbudila a řekla si: Tohle chci vysílat a hned jdeme do vysílání.

Některé seriály máte v české i slovenské verzi (například Zlatá labuť a Dunaj), ale třeba na Markíze teď běží seriál Specialisté v české verzi. Napadlo vás vysílat na Nově nějaký slovenský seriál ve slovenštině?

To je velmi dobrá otázka. To, že na Slovensku na Markíze běží české kriminálky, je poměrně nedávná změna. Historicky se to nedělo, ale před časem jsme se odvážili vyzkoušet hlavně Policii Modrava, jako jeden z nejúspěšnějších seriálů televize Nova, a zjistili jsme, že slovenský divák na to velmi pozitivně reaguje. Proto jsme rozšířili objem kriminálních seriálů Novy, které Markíza nabízí. A tím, že se na Slovensku spustila Markíza Krimi, tak se otevřela možnost spolupracovat na tomto žánru ještě víc.

Co se týká opačné výměny obsahu, tak Nova už v minulosti vysílala například slovenského Utajeného šéfa, na malých kanálech vysílá Nova Fun seriál Súsedia, Nova Lady vysílá seriál Oteckovia, takže se snažíme zakomponovat do vysílacích plánů i slovenský obsah. Na Slovensku v podstatě nevznikají kriminální seriály, ten žánr tam nebyl dlouhodobě úspěšný, takový větší úspěch jsme zaznamenali se slovenskou adaptací seriálu Případy mimořádné Marty, jak se to jmenuje v Čechách, na Slovensku máme Výnimočnú Nikol. Tam jsme vlastně po delší době zaznamenali výraznější úspěch s kriminálním seriálem.

Na Slovensku fungují výrazné emoce

Je český a slovenský divák stejný? Jsou tam nějaké rozdíly?

Určitě, je to stejné, jak byste se zeptala, jestli jsou Češi a Slováci stejní. Nejsou. Každý národ má svá specifika, nějaké své potřeby, nějaké své oblíbené věci a program na to musí reflektovat. Kdyby byli stejní, tak asi vysíláme stejné programy. Nejsou to ale velmi rozdílné trhy. V něčem jsme si podobní, asi hlavně čerpáme ze společné historie.

Zmínila jste, že v Česku je větší obliba detektivních příběhů, které se na Slovensku moc „nechytily“.

Ano, to jsem často říkala, že na Slovensku spíše fungují výrazné emoce, a tím jsme si dlouhodobě vysvětlovali to, proč na Slovensku kriminální žánry dlouho nefungovaly. Slovenský divák až tak nepotřeboval vyřešit rovnici v seriálu a dopátrat se k nějakému závěru, ale potřeboval si poplakat, zamilovat se. Prostě vyhledával jiné atributy a myslím si, že to stále v nějaké míře platí. Vidíme to i na Voyo, které nabízí spoustu českého i slovenského obsahu a některý si vyměňuje. Je super, že můžeme nabídnout jednotlivcům, kteří o to mají zájem, možnost zhlédnout program Markízy i program Novy.

Liší se nějak sledovanost během týdne a o víkendu?

Ano, počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí.

Sledovanost je stále největší mezi 19. a 21. hodinou?

Ano, vždy to bylo kolem 20:50. Tedy čas, kdy přišlo nejvíc diváků. Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první.

Ráno tedy přijdete do práce a proberete sledovanost?

Ano, každé ráno přijdou čísla sledovanosti za předcházející den, samozřejmě se ta čísla potom aktualizují o odloženou sledovanost, takže máme vývoj sledovanosti daného dne a daného programu. Vidíme celý den, všechny programy, všechny stanice. Vidíme, co divák sledoval, když náhodou od něčeho odešel, kam šel. To je pro nás důležité sledovat – jestli se mu něco líbí nebo nelíbí, jestli je u nás spokojený, jestli to, jak jsme mu to naservírovali, mu vyhovuje v rámci dne. Na základě toho děláme případné změny.

Vždy jste pracovala v televizi? Třeba rádio jste nezkoušela?

Ne, nezkoušela, protože jsem vlastně hned naběhla do televize, relativně brzo po vysoké škole. Tím, že to byla vždy moje vysněná práce, tak už mě ani nenapadlo pokukovat jinde a měla jsem to obrovské štěstí, že v rámci firmy jsem vždy dostala nějakou příležitost se posunout, takže jsem se mohla naučit něco nového, a to mě strašně baví.

Jednou jste říkala, že když jste byla v MTV na praxi, tak jste pracovala současně ve dvou odděleních?

Ano, tehdy ta oddělení hledala studenty, tak jsem řekla, že beru obě. A že uvidíme potom v praxi, jak to bude fungovat. Dalo mi to větší šanci se rozkoukat, naučit se, a byl to vlastně první kontakt s televizí. Tehdy jsem narazila na super nadřízenou, která mi ukázala, jakým způsobem fungují akvizice, jak funguje sestavování vysílací struktury. Tím, že tehdy zrovna spouštěli nový kanál, jsem měla možnost odsledovat, o čem to vlastně je, protože není jednoduché dostat se k těmto tématům. Člověk z venku musí mít opravdu štěstí na nějakou praxi, aby se vůbec dostal do těch oddělení a naučil se, jak vše funguje. Pro mě to byl vlastně odrazový můstek.

Ulici může sledovat celá rodina

Těšíte se teď na něco, třeba na nový seriál?

Já se vždy těším, když se něco spouští, je to můj každopůlroční adrenalin. Když se spouští nová sezona, tak jsem v takovém napětí a očekávání, jak to dopadne. Potom máme nějaké poučení, ve kterém chvilku žijeme, a už připravujeme další sezonu.

Pak ale máte v programu stálice, třeba seriál Ulice se už vysílá 20 let a stále má sledovanost.

Dokonce se snažíme, aby se v Ulici obměňovala i generace diváků, to znamená, aby Ulice stále měla možnost přitahovat generace mladších diváků. V Ulici totiž krásně funguje multigenerační sledování, tím, že tam jsou multigenerační postavy a jsou tam opravdu různorodé příběhy. Máme velmi zkušený tým, který pracuje na tom, aby postavy a příběhy reflektovaly lidi a to, co zažívají. Seriál se připravuje výrazně dopředu, připravuje se na konkrétní dny, na konkrétní týdny a měsíce, tak aby přesně odrážel potřeby a náladu všeho, co lidé zažívají. Na Ulici jsme nesmírně hrdí, to je jedna z hlavních vlajkových lodí Novy.

Druhým takovým seriálem je Ordinace v růžové zahradě, kdy diváci udělali „revoluci“, když jste ho chtěli v roce 2021 ukončit.

Nechtěli jsme ho doslova zrušit, stáhli jsme ho z hlavního kanálu a přesunuli jsme ho na Voyo. My jsme opravdu rádi, že Ordinace pokračuje, protože na Voyo se těší velké oblibě a stále nabírá i nové diváky, což je super. Připravuje ho velmi šikovný a zkušený tým.

Celý den jste v televizi, když přijdete domů, díváte se na ni ještě? Jste ji schopna vnímat jen jako divačka?

Když přijdu domů, tak nekoukám na televizi, protože mám malé děti, takže v první řadě řeším je. Miluji ale sledovat programy jakékoli a kdekoli. Od malička jsem byla fanoušek, takže televize je moje vysněná práce. Když se bavíme o tom, co sleduji doma a jestli se na to umím podívat jen jako divák? Určitě, na konci dne do všeho vstupují nějaké osobní pocity a osobní sympatie vůči tomu, co člověk sleduje, ale určitě tam funguje i nějaká profesionální deformace. Ale velmi ráda se podívám tak, abych si odpočinula.

Dáváte přednost těm detektivkám nebo něčemu úplně jinému?

Záleží. Když se díváme s manželem, tak ano, jsou to spíš dobrodružné nebo přesně kriminální seriály. Když se dívám sama, tak se ráda podívám na typicky ženský obsah a oddychovější věci.

Když máte malé děti nechystáte dětský kanál?

Dětský kanál ve Skupině Nova nemáme, ale máme krásnou dětskou sekci na Voyo, které je plná všech oblíbených pohádek a v lokálním jazyku. V tom Voyo poskytuje pohodlí pro děti i pro maminky, mohou se dívat kdykoli a kdekoli, jak potřebují, a je to tam k dispozici bez reklam.

Jak relaxujete, když jste stále v tom jednom kole?

Nejraději relaxuji s rodinou, aktivity se přizpůsobují věku dětí. Mně nevadí, že jsem v jednom kole, stále si snažím opakovat, že mám v životě velké štěstí, že mám zdravé děti a dělám práci, která mě baví a naplňuje, takže se za to snažím být vděčná.

Zdroj: idnes.cz

STUDIE EU – ČÁST 3: ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL BY VEDLO K PROPADU VE VĚTŠINĚ ZEMÍ

Zúžení definice evropských děl by nejvíce postihlo menší evropské trhy a v podstatě by nepřineslo žádná pozitiva. Současný evropský audiovizuální sektor totiž funguje dobře, jak vyplývá ze studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, která se zaměřila na současnou funkci odvětví v několika státech s cílem modelovat případný zvažovaný dopad zúžení definice evropských děl.

Definice evropských děl

Současná definice zahrnuje i země, které sice jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“). Některé ze zainteresovaných stran v EU se nicméně domnívají, že by definice evropských děl měla být zúžena tak, aby díla ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT, nezahrnovala. Případným dopadem se zabývá studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru. Na žádost několika zainteresovaných stran ji vypracovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd a Frontier Economics. Průzkum zahrnoval osm reprezentativních členských států Evropské unie: Česko, Dánsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Polsko a Španělsko.

Aktuální stav evropského audiovizuálního sektoru

V současné době existuje silný evropský audiovizuální ekosystém, který je schopen podporovat řadu producentů a vysílatelů a který má na světové scéně velkou váhu. Technologie v posledních letech přinesly spotřebitelům nové způsoby přístupu k obsahu a placení za něj. Na trh vstoupily evropské a celosvětové služby SVOD, které se úspěšně rozrostly a zvýšily konkurenci v boji o pozornost spotřebitelů. Tato konkurence způsobila, že vysílatelé a služby VOD v celé Evropě výrazně zvýšili výdaje na obsah, což výrazně prospělo spotřebitelům, kteří mohou těžit z výhody lepšího výběru.

Vzhledem k tomu, že investice jsou poháněny bojem o diváky a evropští spotřebitelé obvykle preferují lokální obsah, směřuje valná většina těchto výdajů na obsah k evropským producentům. Současně s nástupem služeb SVOD se investice do původního obsahu v EU dostaly z rovnoměrného růstu se složenou roční mírou růstu (CAGR) 1,3 % v letech 2011–2015 na 4,7 % v letech 2015–2019. Producenti mají nyní řadu zákazníků z řad vysílatelů a VOD.

Digitalizace vnáší do evropského audiovizuálního průmyslu spoustu změn: Na úrovni EU-27 lze pozorovat zvýšenou dostupnost a využívání pevného a mobilního širokopásmového připojení a rychlý růst penetrace připojených zařízení, zejména televize připojené k internetu (CTV). Její penetrace vzrostla v letech 2015–2021 meziročně o více než 10 %. Chytré telefony zase umožňují konzumaci obsahu „na cestách“.

Růst využívání pevného širokopásmového a mobilního připojení a penetrace připojené televize, chytrých telefonů a tabletů, EU 27, 2015–2026

Poznámka ke grafu: CTV představuje souhrn chytrých TV a streamovacích zařízení

Zdroj: Dataxis, Oliver and Ohlbaum Analysis

Sledování lineární televize nepolevuje

Sledování lineární televize je stále velmi důležité: Dospělí v členských státech EU27 sledovali v roce 2021 televizi v průměru více než 200 minut denně. V důsledku toho evropští vysílatelé průběžně inovují a investují, aby přivedli spotřebitele a inzerenty ke svým vlastním službám VOD a zároveň nadále sloužili divákům preferujícím tradiční vysílání. To zahrnuje investice do exkluzivního online obsahu, digitální reklamy a technologií na podporu efektivní online distribuce. Kromě toho vysílatelé navazují partnerství – od sdílených služeb VOD až po společné iniciativy v oblasti digitální reklamy a distribuční dohody s poskytovateli placené televize a poskytovateli internetových služeb.

Tradiční evropští provozovatelé FTA a placeného televizního vysílání zadávají zakázky a nakupují zejména specifický obsah pro daný trh, což znamená, že vzniká nový evropský audiovizuální ekosystém. V tomto novém ekosystému hrají provozovatelé FTA kanálů, služby placené televize a služby VOD vzájemně se doplňující role. Hlavní FTA kanály poskytují takovou hloubku a spektrum žánrů, které hrají zásadní roli v oblasti zpravodajství a aktuálního dění, stejně jako v oblasti scénických dramat, zábavy a komedií, reality show a životního stylu, filmů a dokumentů.

Žánrová skladba televizních programů tří nejsledovanějších kanálů*, reprezentativní členské státy EU, 2021 (% z celkového počtu minut)

Poznámka ke grafu: *Podle podílu na celkové sledovanosti TV. Vše jsou FTA kanály

Zdroj: Dataxis, Essential TV Statistics, Oliver and Ohlbaum Analysis

Místní i globální služby SVOD zase přinesly evropským spotřebitelům větší výběr a rozsáhlé katalogy licencovaného obsahu spolu s originálním obsahem. Jedná se o cíleněji zaměřené žánry, zejména jde o hrané filmy a kvalitní dramata a dokumentární filmy.

Žánrový mix globálních a lokálních katalogů SVOD v 8 reprezentativních členských státech EU, 2021 (% titulů)

Poznámka ke grafu: Kategorie Dokumenty zahrnuje dokumentární filmy. V kategorii Filmy jsou pouze hrané filmy. *Vybrané lokální služby SVOD: Atresplayer-Španělsko, Mediaset Infinity-Itálie, Joyn-Německo, Canal+ Series-Francie, Viaplay-Dánsko.

Zdroje: Ampere Analysis, Oliverov and Ohlbaum Analysis

Současný ekosystém je výhodný pro producenty: Klíčovým faktorem v intenzivní soutěži o diváky je vlastnictví správného obsahu. A právě honba za relevantním obsahem se promítla do silného nárůstu investic do obsahu ve všech osmi členských státech EU, které byly zkoumány v rámci této studie. Investice vysílatelů od roku 2015 trvale rostou, ačkoli investice do placené televize se během pandemie nezměnily. K celkovému vzestupnému trendu významně přispěly investice do SVOD, u nichž CAGR vzrostla v letech 2015– 2019 na 102 %. Služby SVOD byly v roce 2021 zodpovědné za investice do obsahu ve výši 3,09 miliardy eur, což přestavuje významný nárůst z 90 milionů eur v roce 2015.

Celkové investice do audiovizuálního obsahu bez sportovních práv podle typu poskytovatele/kanálu, osm reprezentativních členských států EU, 2015–2021 (v miliardách EUR)

Poznámka ke grafu: Z důvodu nekompletních dat není zahrnuto Irsko

Zdroj: Amere Analysis, Oliver and Ohlbaum Analysis

Právě tyto zvýšené investice vedou k větší poptávce po službách evropských producentů. V současném ekosystému mají producenti nové příležitosti k produkci a distribuci svých děl v různých žánrech a rozpočtových úrovních a pro různé typy zadavatelů. To širokému spektru producentů umožňuje prosperovat.

Mezi nákupčími a producenty obsahu existuje široká škála vzájemných vztahů: Je zřejmá stoupající tendence navazovat partnerství, které může být prostředkem k financování nových, vysoce kvalitních děl a k licencování evropského obsahu, který by přilákal lokální publikum. Pro evropský audiovizuální ekosystém je charakteristické, že například evropští provozovatelé vysílání mohou spolupracovat s dalšími provozovateli vysílání na koprodukci nebo spolufinancování obsahu; evropští provozovatelé vysílání mohou spolupracovat se službami SVOD na koprodukci a spolufinancování obsahu; a služby SVOD uzavírají s producenty různé licenční dohody, aby přinesly starší obsah novým divákům v Evropě i mimo ni. Služby SVOD se také rozhodly znovu uvádět evropské seriály, které by jinak původní vysílatelé znovu nezařadili.

Díky současnému ekosystému mají evropští spotřebitelé prospěch z větší dostupnosti vysoce kvalitního evropského obsahu a služeb: V důsledku digitalizace a zvýšené konkurence se publikum v celé Evropě těší z rozmachu obsahu a služeb, a to jak obecných, tak těch, které slouží specifickým zájmům a menšinovým jazykům. Vzhledem k existujícím ekonomickým tlakům v tomto odvětví i v širší ekonomice ovšem zdraví celého audiovizuálního odvětví AV závisí na stabilním regulačním rámci.

Zúžení definice by nepřineslo žádná pozitiva, pouze negativní dopady

Ze závěrů studie vyplývají čtyři základní zjištění:

• Evropští vysílatelé by mohli být nuceni provést změny, které budou mít negativní dopad na diváky a které by mohly ovlivnit životaschopnost některých služeb: hlavních placených televizních kanálů, ostatních placených kanálů a FTA kanálů v celé EU, jakož i hlavních FTA kanálů v menších členských státech EU.

• Změny provedené dotčenými vysílateli by nevedly ke smysluplným novým investicím do původního domácího nebo jiného evropského obsahu.

• Služby VOD by nezvýšily své investice do původního evropského obsahu. Pro evropské služby VOD by naopak vznikla regulační překážka pro vstup na trh a růst, což by mělo dopad na celkovou hospodářskou soutěž a inovace.

• Zúžení definice evropských děl by způsobilo nejistotu a narušení vysílacích společností a služeb VOD a podkopalo by stabilitu odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství Evropské unie a pro spotřebitele.

Specifika jednotlivých zemí

Ze studie je zřejmé, že prakticky na všechny země by zúžení definice evropských děl mělo negativní dopad. Ten se podle specifik jednotlivých zemí samozřejmě liší:

Irsko: Pro Irsko je specifická častá koprodukce s britskými subjekty (Velká Británie se většinou finančně podílí více než Irsko). Pokud by se Irsko dostalo do investičních problémů, zákazníci jednoduše přepnou na nabídku pocházející z Velké Británie. Případné nucené omezení programové nabídky by mělo za následek menší výběr pro spotřebitele a menší marže pro vysílatele.

Francie: Specifikem Francie je největší katalog v Evropě a nejvyšší úroveň investic do evropských děl. Audiovizuální odvětví využívá spolupráci v rámci EU i s partnery mimo EU. Aby bylo možné zachovat současné spektrum nabídky, je nutno pokračovat v koprodukci se všemi partnery z EU i mimo EU. Nabídka děl pocházejících od neunijních členů ECTT tvoří více než 25 % evropských děl. Zúžení definice by ve svém důsledku vedlo ke snížení kvality, mělo by vážný negativní dopad na udržitelnost i diversitu odvětví.

Španělsko: Pro Španělsko je specifické široké spektrum tematických kanálů (jako je jídlo, lifestyle atd.) a rozsáhlá nabídka obsahu z Velké Británie a Francie. Změnou v definici by došlo ke ztrátě distinktivního charakteru trhu, který aktuálně vykazuje vysokou míru konkurence. 10 % z celkového vysílacího schématu všech sledovaných kanálů ve Španělsku tvoří obsah z Turecka a od jiných neunijních členů ECTT.

Itálie: Změna definice evropských děl by měla v Itálii značný dopad na evropská díla.

Polsko: Pro Polsko je charakteristická silná poptávka po místním obsahu. Největší výzvou je podpora nových scénáristů, nových nápadů a talentů.

Dánsko: Ač je méně kulturně navázané na Velkou Británii než Irsko, je Dánsko vysoce závislé na obsahu mimo EU (zejména jde o britský obsah). Jakákoliv změna v definici by měla efekt sněhové vločky.

Německo: Díla z Velké Británie tvoří v Německu třetinu nabízeného obsahu. Nabídka z Velké Británie je velmi významná pro online a je podstatná pro mladou generaci. Před změnou definice je nutno vše důkladně zvážit.

Česko: Česko by postihla většina dopadů specifických pro menší členské státy. Přechod na zvýšenou produkci by nebyl možný, protože je velmi nákladný. Aktuální situace je komplikovaná a Česko potřebuje právní jistotu a povědomí o tom, jak to bude v budoucnu.

Zdroj: acte.be

STUDIE EU – ČÁST 2: ČESKÝ TRH AUDIOVIZE BY V PŘÍPADĚ ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL MOHL POCÍTIL VÝRAZNÝ NEGATIVNÍ DOPAD

V důsledku návrhu na zúžení definice evropských děl s cílem vyloučit neunijní členy ECTT byla vypracována studie, která zkoumala případný vliv takového zúžení na investice do evropského obsahu ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a rovněž na producenty a spotřebitele. Česká republika byla mezi účastníky studie. Jak se situace jeví pro české audiovizuální odvětví?

Kouzelné slůvko: spolupráce

Základním faktorem, díky kterému jsou jednotlivé země i Evropa jako celek schopny udržovat a obhospodařovat silný a konkurenceschopný audiovizuální ekosystém, je masivní spolupráce napříč celým regionem, tedy nikoli pouze v rámci Evropské unie. Producenti, distributoři, vysílatelé i služby VOD mohou vstoupit na trh, udržitelně růst a využívat příležitostí v oblasti digitalizace. Z této spolupráce těží i ti, kvůli kterým se to vše děje: spotřebitelé. Díky stabilnímu, silnému audiovizuálnímu odvětví mají přístup k vysoce kvalitnímu evropskému obsahu a ke službám, jež naplňují jejich rozmanité potřeby, požadavky a očekávání.

Některé ze zainteresovaných stran v EU jsou však toho názoru, že by se definice evropských děl měla zúžit a neměla by zahrnovat díla ze zemí, které sice jsou součástí Evropy a jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“).

Evropské země pod drobnohledem

Studie, kterou realizovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd. a Frontier Economics, se zaměřila na zjištění, jaký vliv by zúžení geografického rozsahu definice evropských děl s cílem vyloučit země, které jsou neunijními členy ECTT (dále jen „zúžení definice“), mohlo mít na investice do obsahu v EU ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a samozřejmě také, co by to znamenalo pro producenty a spotřebitele.

Proto byl realizován rozsáhlý program rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami v audiovizuálním hodnotovém řetězci. To zahrnovalo osm reprezentativních členských států Evropské unie: Česko, Dánsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Polsko a Španělsko. Byla provedena rovněž kvantitativní analýza programových schémat kanálů a katalogů VOD podle zemí původu.

Cílem analýzy bylo pochopit, jak by zúčastněné strany reagovaly, kdyby byla definice evropských děl zúžena tak, aby nezahrnovala pořady a celovečerní filmy od neunijních členů ECTT, a následně modelovat dopad takového zúžení.

Stav audiovizuálního průmyslu v České republice

Podle loňské výroční zprávy Asociace producentů v audiovizi (APA) je české audiovizuální odvětví na vzestupu a zaznamenává dynamický růst. Největší podíl na obratu, který v roce 2022 činil 15,4 miliard korun, měla zahraniční produkce. Kromě investic ze zahraničí stojí za tímto růstem zejména investice domácích online platforem a aktivity nezávislých producentů, uvedla APA ve své zprávě.

Obrat zahraničních projektů v roce 2021 činil 8,73 miliardy korun, tedy 70 procent celkového obratu audiovizuálního průmyslu. Obrat z výroby reklamy dosáhl v roce 2021 hodnoty 1,86 miliardy korun a z českého filmu 1,26 miliardy korun.

I přes dynamický růst a poptávku ale zpráva zmiňovala hrozbu drtivého propadu kvůli zastaveným filmovým pobídkám.

Tento problém, který by mohl vést k razantnímu odlivu zahraničních projektů (který už v podstatě započal), by měla vyřešit tzv. „malá“ novela o audiovizi, kterou koncem loňského roku schválil senát a která řeší právě rozporuplný stav v oblasti filmových pobídek. Novela by měla umožnit přijímat nové žádosti o registraci projektů a v případě nedostatku finančních prostředků přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Dobrou zprávou také je, že audiovize bude začleněna do Národního plánu obnovy. V roce 2024 a 2025 půjde na podporu kreativců v audiovizi částka 200 milionů Kč.

Do klidných vod má ale české odvětví audiovize ještě daleko. Ve hře je například stále spor o velkou mediální novelu.

Česká republika v číslech

Jaké jsou výstupy studie zaměřené na evropská díla pro Českou republiku?

Růst českých příjmů z audiovize a investic do obsahu, 2015–2021 (v milionech eur)

Poznámka ke grafu: Výdaje za služby SVOD v níže uvedené tabulce zahrnují služby Netflix, Amazon Prime Video, Disney+ a Apple TV+. Veřejné financování nezahrnuje rozhlas, ale zahrnuje veřejné filmové fondy:

Zdroj: Ampere Analysis, European Audiovisual Observatory, PwC Global Entertainment & Media Outlook: 2022–2026, Oliver & Ohlbaum Analysis

Podíl vysílacího schématu v Česku, všechny kanály, celkem versus prime time, 2021 (% vysílacího času)

Poznámka ke grafu: Analýza harmonogramu 4 týdnů v roce 2021. Všechny televizní kanály, pro které jsou k dispozici údaje (včetně kanálů vyňatých z povinnosti). S výjimkou nekvalifikovaných programů, jako jsou zpravodajství, sport a teleshopping.

Zdroj: Oliver & Ohlbaum Analysis

Podíl vysílacího času v Česku, podle kanálů, 2021 (% vysílacího času)

Poznámka ke grafu: Podíl vysílacího času za celý rok 2021, bez nekvalifikovaných pořadů, jako je zpravodajství, sport a teleshopping. Vyjmuté kanály ve vzorku nejsou uvedeny.

Zdroj: Oliver & Ohlbaum Analysis

Poznámka ke grafu: Nejsou zahrnuty „jazykové koprodukce“, tj. koprodukce mezi sousedními zeměmi se společným jazykem (například CZ-SK). Počet partnerství se liší od počtu produkcí – Dánsko se například mohlo podílet na stejné produkci se Švédskem a Norskem.

Zdroj: European Audiovisual Observartory, Oliver & Ohlbaum Analysis

Dopad zúžení definice evropských děl na Českou republiku

Česká republika představuje ve srovnání s ostatními teritorii poměrně malý trh, takže by se jí týkaly zejména dopady modelované pro menší členské státy:

Hlavní FTA kanály v malých členských státech spoléhají na obsah od neunijních členů ECTT, aby zajistily optimální skladbu programů pro uspokojení potřeb diváků a zároveň splnily kvóty pro evropská díla. Zúžení definice evropských děl by tyto služby nutilo k finančně neoptimálním změnám v jejich programech, což by v některých případech mohlo vést k tomu, že by se vysílací služby staly neživotaschopnými.
V členských státech s menším počtem vysílacích skupin patří skupina provozující placenou televizi často mezi největší investory do původního obsahu v zemi. Velkorozpočtové scénáře v oblasti filmu a dramatu jsou často doplněny investicemi do některých nízkorozpočtových originálů v jiných žánrech; to zajišťuje rozmanitost a pomáhá udržet zájem předplatitelů. Vzhledem k nižšímu celkovému objemu původních pořadů v porovnání s hlavními FTA kanály, což je dáno jejich odlišnými obchodními modely, se pak při doplňování programů ve větší míře spoléhá na akvizice, včetně prémiových akvizic z celé Evropy a zbytku světa.
Kanály v menších členských státech EU, kde je menší domácí publikum, mají nižší příjmy, a nemohou tedy financovat tolik původní domácí produkce jako velké členské státy EU. Hlavní FTA kanály, hlavní kanály skupin provozujících placenou televizi a specializované kanály v těchto členských státech se proto spoléhají na akvizice (ve větší míře než obdobné kanály ve větších členských státech), aby uspokojily poptávku spotřebitelů a v konečném důsledku zajistily svou obchodní udržitelnost.
Tyto kanály by na zúženou definici nereagovaly zvýšením investic do původní produkce EU. Aby zvládli dopad takové změny a dosáhli souladu s kvótami, minimalizovali by dotčení vysílatelé jakékoli odchylky od své současné (optimalizované) strategie sledovanosti a programování.

„Přechod na zvýšenou výrobu by nebyl možný, protože je velmi nákladný. Navíc by byla omezena kapacita průmyslu, která by umožnila zvládnout zvýšené investice.“

Česká televize

Dokonce i v hypotetickém případě, kdyby došlo k nevysvětlitelnému náhlému nárůstu investic do původního obsahu EU, jak předpokládají navrhovatelé zúžené definice, by to by bylo problematické. Vzhledem k omezeným kapacitám v různých členských státech a času potřebnému k rozvoji zařízení, talentů a štábu by hrozilo další zvýšení nákladů na výrobu obsahu a nedostatek zdrojů, zejména pro domácí hráče.
Negativní dopad na příjmy a udržitelnost vysílatelů by byl nejvýraznější právě v nejmenších členských státech EU, které jsou více závislé na akvizicích. Tento dopad by se mohl dále zhoršit, pokud by změny v programu poškodily celkové vnímání kanálu nebo značky ze strany diváků.
Vzhledem k vysokým fixním nákladům spojeným s vysíláním (přenos, distribuce a tvorba obsahu) jsou menší kanály zranitelnější vůči změnám příjmů nebo nákladů. I malé změny mohou tyto kanály učinit ztrátovými. Tyto menší kanály se však zaměřují na specifické publikum a často přispívají k rozmanitosti a pluralitě vysílacího ekosystému dané země. Podle některých vysílatelů by nebyl k dispozici dostatečný alternativní domácí nebo unijní obsah, který by nahradil obsah od neunijních členů ECTT vyřazený z vysílacího schématu a který by zajistil udržení potřebného publika. Některý z dalších nejlepších alternativních obsahů by mohl mít tak nízkou sledovanost, že by byla ohrožena celková životaschopnost kanálů. Někteří vysílatelé uvedli, že v některých případech může dojít k tomu, že jedinou ekonomickou možností bude ukončení provozu kanálu.
Zúžená definice by také mohla urychlit stávající trendy spotřeby. Tradiční sledování vysílání zůstává oblíbenou aktivitou, i když postupně klesá s tím, jak diváci přecházejí ke konzumaci online a na vyžádání. Zúžená definice evropských děl sice může mít malý okamžitý dopad na celkovou sledovanost vysílání, ale mohla by tento trend urychlit. Hrozí tak narušení stávajících strategií evropských vysílatelů, kteří chtějí přejít na digitální vysílání a zároveň s sebou převést i diváky a inzerenty.

„Pokud by změna snížila kvalitu lineárního vysílání, zvýšila by tlak na diváky, aby přešli na VOD. V tuto chvíli jsme z hlediska trhu slabší [ve srovnání s globálními službami] na straně VOD. Lokálně vlastněné platformy by získaly nižší podíl na sledovanosti, než mají na lineárním vysílání.“

Člen AKTV (česká televizní stanice)

Aktuální situace změnám nenahrává

Evropská ekonomika v současné době zažívá hospodářský pokles, jehož délka a rozsah se teprve ukážou. V kombinaci s prudce se zvyšujícími životními náklady čelí evropští vysílatelé a služby VOD možným změnám ve výdajích spotřebitelů (placená televize, SVOD) a také ve výdajích inzerentů (vysílací kanály, kanály FAST, VOD podporované reklamou).

Zároveň musí vysílatelé výrazně investovat do digitální transformace, aby mohli reagovat na potřeby diváků a inzerentů na internetu a zároveň stále sloužit divákům, kteří upřednostňují tradiční vysílání. Kromě toho u mnoha poskytovatelů probíhá zotavování z pandemie covidu.

Zúčastněné strany v různých členských státech uvedly, že jejich produkční odvětví mají omezené kapacity a potřebují čas na jejich rozvoj. Je také důležité poznamenat, že konkurence v audiovizuálním odvětví je nyní celosvětová, přičemž země od Jižní Koreje přes Austrálii až po Kanadu se snaží přilákat investice a zvýšit vývoz.

A konečně, změny je nutno vnímat také v kontextu široké škály předpisů týkajících se místního obsahu, které již v mnoha evropských zemích platí. Taková změna by totiž doplnila soubor stávajících předpisů pro vysílatele a služby VOD v Evropě. To je důležité zejména tam, kde byly místní předpisy zavedeny nedávno, protože je příliš brzy na posouzení jejich dopadu.

Zdroj: acte.be

STUDIE EU – ČÁST 1: ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL BY MĚLO NEGATIVNÍ VLIV NA AUDIOVIZUÁLNÍ ODVĚTVÍ I SPOTŘEBITELE

Žádné podstatné výhody pro produkční odvětví v EU, naopak široká škála negativních dopadů na vysílatele a v konečném důsledku na spotřebitele. To jsou závěry studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektor u, jejímž cílem bylo posoudit ekonomický dopad navrhovaných změn, které by zúžily geografický rozsah definice evropských děl, na evropské audiovizuální odvětví, zejména na vysílatele, služby VOD, producenty a v konečné fázi i na spotřebitele.

Evropská unie dlouhodobě uznává společné kulturní dědictví a univerzální hodnoty evropského regionu, bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a cíle prosperity, míru a spolupráce v celé Evropě. Již od roku 1989 existuje snaha podporovat prosperující evropský audiovizuální ekosystém a svobodu informací a myšlenek bez ohledu na hranice.

Ohlédnutí do historie

Směrnice „Televize bez hranic“ z roku 1989 zavedla zásadu „země původu“ s cílem podpořit živé a konkurenceschopné vysílání, nezávislost kulturního vývoje v členských státech a zachování kulturní rozmanitosti. Tato zásada byla následně rozšířena na služby VOD v rámci směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD).

V souladu se základními cíli a zásadami EU je důležité, že „evropský“ rozměr evropských děl od počátku znamenal více než jen členské státy Evropské unie – zahrnoval evropské země s celou řadou možných vztahů s EU, včetně těch, které se k hospodářské a politické unii v žádné fázi připojit nehodlají.

Nedávno zdůraznila Evropská komise v Akčním plánu pro média a audiovizuální oblast (MAAP) význam rozmanitého, pluralitního, nezávislého a dynamického mediálního prostředí v EU. Díky rozsáhlé spolupráci napříč evropským regionem (nikoli pouze v rámci Evropské unie) mohou jednotlivé země i Evropa jako celek udržet silný a konkurenceschopný audiovizuální ekosystém: producenti, distributoři, vysílatelé a služby VOD mohou vstoupit na trh, udržitelně růst a využívat příležitostí v oblasti digitalizace. To všechno jsou faktory, které jsou hnací silou evropského hospodářského pokroku. Díky tomu mohou poskytovatelé nabídnout spotřebitelům výběr vysoce kvalitního evropského obsahu a služeb, které splňují jejich rozmanité potřeby a očekávání.

Požadavek na zúžení definice evropských děl

Některé ze zainteresovaných stran v EU se nicméně domnívají, že by definice evropských děl měla být zúžena tak, aby nezahrnovala díla ze všech nebo některých zemí, které sice jsou součástí Evropy a jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“).

Proto byla realizována studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, která měla prozkoumat, jaký vliv by mělo zúžení geografického rozsahu definice evropských děl s cílem vyloučit neunijní členy ECTT (dále jen „zúžení definice“) na investice do evropského obsahu ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a jaký dopad by to mělo na producenty a spotřebitele. Studii realizovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd a Frontier Economics na základě pověření skupiny zainteresovaných stran z evropského audiovizuálního sektoru.

Hlavní závěry studie

Ze studie vyplynulo, že by zúžení definice evropských děl narušilo celkový ekosystém audiovizuálních služeb a v konečném důsledku by poškodilo spotřebitele. Ti by namísto výhod pocítili okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb.

Největší negativní dopad by to mělo na spotřebitele v menších členských státech EU a na vnějších hranicích EU, stejně jako určité demografické skupiny, jako jsou starší diváci, kteří dávají přednost vysílacím službám a určitému obsahu ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT. Jako příklad lze uvést například turecké drama či britskou komedii.

Hlavní zjištění v rámci studie:

Evropští vysílatelé by mohli být nuceni provést změny, které by měly negativní dopad na diváky a které by mohly ovlivnit životaschopnost některých služeb: hlavních placených televizních kanálů, ostatních placených kanálů a FTA kanálů v celé EU, jakož i hlavních FTA kanálů v menších členských státech EU.
Změny provedené dotčenými vysílateli by nevedly ke smysluplným novým investicím do původního domácího nebo jiného evropského obsahu.
Služby VOD by nezvýšily své investice do původního evropského obsahu. Pro evropské služby VOD by naopak vznikla regulační překážka pro vstup na trh a růst, což by mělo dopad na celkovou hospodářskou soutěž a inovace.
Zúžení definice evropských děl by způsobilo nejistotu a narušení vysílacích společností a služeb VOD a podkopalo by stabilitu odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství Evropské unie a pro spotřebitele.

Zdroj: acte.be

Pojďme se na jednotlivá klíčová zjištění podívat blíže.

Zjištění 1: Zúžení definice evropských děl by mělo negativní dopad na evropské vysílatele, včetně hlavních FTA kanálů v malých členských státech Evropské unie

Placené televize a specializované kanály v celé EU a hlavní FTA kanály v malých členských státech spoléhají na obsah od neunijních členů ECTT, aby zajistily optimální skladbu programů pro uspokojení potřeb diváků a zároveň splnily kvóty pro evropská díla. Zúžení definice evropských děl by mělo celou řadu dopadů.

Hlavní kanály FTA v největších členských státech EU by zůstaly z velké části nedotčeny.
Na velké vysílací společnosti v menších členských státech by měla zúžená definice evropských děl nepříznivý dopad a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
Hlavní placené televizní kanály a specializované kanály ve všech sledovaných členských státech by byly nepříznivě ovlivněny zúženou definicí evropských děl a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
To by mělo negativní dopad na příjmy a udržitelnost vysílatelů, a tedy i na investice do obsahu ze strany dotčených kanálů.

Zdroj: acte.be

Zjištění 2: Služby VOD by nezvýšily investice do původního obsahu EU

V rámci studie bylo také zkoumáno, jak by zúžení definice evropských děl prostřednictvím vyloučení neunijních členů ECTT ovlivnilo investice do evropského obsahu ze strany služeb VOD v Evropské unii.

Zúžení definice evropských děl by nevedlo k tomu, že by evropští poskytovatelé VOD vypisovali zakázková řízení na nová evropská díla.
Evropské služby VOD jsou méně flexibilní a pokud by byly donuceny k neekonomickým úpravám, hůře by se jim konkurovalo.
Globální služby VOD již optimalizují investice do původního obsahu a rozsáhlého katalogu licencovaných filmů a seriálů.
Globální služby VOD by na zúženou definici evropských děl reagovaly pouze změnou okrajového obsahu a nezvýšily by své investice do původní evropské produkce.

Zjištění 3: Žádný významný přínos pro producenty v EU

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že vzhledem k zúženému zeměpisnému rozsahu evropských děl by dotčené vysílací kanály a služby VOD nevypisovaly zakázková řízení na nový původní obsah, protože ten je již optimalizován tak, aby odrážel poptávku spotřebitelů, a to s ohledem na rozpočtová omezení. Místo toho by ze svých katalogů odstranily nejlevnější a nejméně výkonný nevyhovující obsah – typicky nakoupený obsah. V některých případech by mohly přidat malý objem obsahu z EU, pokud by to bylo nutné pro dosažení souladu, ale veškeré licenční platby by byly minimální. Místo toho by spíše nabízely více domácích repríz, včetně archivu, na který již mají práva.

Zvýšené investice v EU by přinesly prospěch pouze několika velkým teritoriím.
Jakýkoli nárůst by byl kompenzován poklesem produkce a licencí v EU, pokud by v důsledku zúžené definice došlo k ukončení provozu kanálů.
Úloha EU v mezinárodních koprodukcích by byla ohrožena.

Zdroj: acte.be

Zjištění 4: Zúžení definice evropských děl by narušilo celkový ekosystém audiovizuálního odvětví, což by v konečném důsledku poškodilo spotřebitele

Investice vyžadují stabilitu a jistotu, kterou současný rozsah definice evropských děl poskytuje již více než 30 let. Z analýzy je zřejmé, že zúžení definice by mohlo vést ke značné právní a obchodní nejistotě, která by mohla v následujících letech odrazovat od investic do tohoto odvětví.

Spotřebitelé by nepocítili žádné výhody, naopak by zaznamenali okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb. Některé změny by byly okamžité, například vyřazení obsahu z programu nebo katalogu, který někteří diváci mají rádi, jiné dlouhodobější. Vysílatelé by mohli být méně schopni konkurovat (jiným vysílacím společnostem, službám VOD nebo širším audiovizuálním službám), někteří vysílatelé by mohli čelit tlaku na rozpočet na obsah. V konečném důsledku by všechny dopady společně poškodily právě spotřebitele, kteří by se dočkali méně živého a rozmanitého audiovizuálního odvětví v Evropské unii.

Shrnutí

Evropští spotřebitelé v současné době využívají živého a dynamického evropského audiovizuálního ekosystému, který tvoří místní, evropské a globální vysílací společnosti a služby VOD. Boj od diváky je tvrdý. A právě to je hnací silou investic do obsahu v EU, které jsou podporovány důležitými iniciativami odvětvové politiky v členských státech.

Zúžení definice evropských děl by mělo okamžité i dlouhodobé negativní dopady na spotřebitele v podobě omezené programové nabídky kanálů a služeb VOD a menšího výběru služeb. Utrpěla by také kulturní diverzita, pluralita a svoboda informací. Obzvlášť postiženy by mohly být některé demografické skupiny spotřebitelů. Zúžení definice by navíc nemělo pro produkční odvětví v EU žádný podstatný přínos.

Vysílatelé a služby VOD optimalizují své programy a katalogy, aby co nejlépe uspokojili poptávku spotřebitelů. Již nyní zadávají optimální množství nákladného původního domácího obsahu. K tomu je nutno připočíst levnější akvizice, tj. ty, které jsou pro spotřebitele nejžádanější a které zahrnují filmy a pořady ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT.

Zúžení definice evropských děl by poškodilo vysílatele v Evropě. Dotčeny by byly hlavní placené televizní kanály, menší placené FTA kanály a hlavní FTA kanály v menších členských státech EU. Takoví vysílatelé by museli přizpůsobit své plánování, činili by tak ale prostřednictvím odstranění toho nejlevnějšího a nejméně výkonného obsahu tak, aby se dosáhlo minimalizace negativních dopadů. Nebylo by pro ně realizovatelné investovat do nové evropské produkce. Nelze ani předpokládat, že by současná úroveň investic zůstala stejná a byla pouze přerozdělena.

Namísto toho by se projevil okamžitý negativní dopad na příjmy dotčených vysílatelů a další závažné dopady by hrozily v dlouhodobém horizontu. Některé kanály nebo skupiny by přestaly být životaschopnými a musely by ukončit činnost.

Evropské a globální VOD služby by nezvýšily nebo nepřesunuly původní produkci, neboť to je již optimalizováno a vyhovuje poptávce spotřebitelů. Zúžení definice by však vytvořilo regulační překážku pro vstup a růst nových evropských VOD.

Došlo by k narušení přístupu producentů z EU k mezinárodním koprodukcím. Zmizel by přístup ke zdrojům ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT a existuje riziko, že by se těžiště přesunulo z Evropy na globální trhy.

Kromě toho by změna mohla vést ke značné právní a obchodní nejistotě, což by ovlivnilo investice do obsahu, vedlo ke snížení konkurenceschopnosti evropských území při získávání vnitřních investic a ohrozilo úspěchy odvětvové politiky na úrovni EU a členských států, které podporují růst jejich audiovizuálních sektorů.

Zdroj: acte.be

Závěr

Ze studie vyplývá, že by zúžení definice nepřineslo žádné podstatné výhody pro produkční odvětví EU. Odhaduje se, že by mohlo být k dispozici pouze 0,1–0,2 % celkových výdajů na obsah vysílacích společností, a to obecně pro nejlevnější a nejméně výkonné akvizice v EU, tj. bez významných investic do nových zakázek. I kdyby došlo k malému nárůstu výdajů na akvizice v EU, týkalo by se to pravděpodobně jen největších členských států EU. Navíc by to bylo vyváženo ztrátou investic do obsahu EU, pokud by se uzavřel byť jen jeden kanál. Producenti z EU by také ztratili přístup k některým mezinárodním koprodukcím, na nichž se podílejí neunijní členové ECTT.

Nepříznivé dopady jsou o to znepokojivější, že evropský audiovizuální sektor musí čelit dalším tlakům, včetně přechodu na digitální vysílání, inflace nákladů na obsah, nedostatku výrobních zdrojů, oživení po pandemii covidu, udržitelnosti životního prostředí a širších hospodářských turbulencí.

Zdroj: acte.be