STUDIE NĚMECKO: TELEVIZNÍ PIRÁTSTVÍ ZPŮSOBUJE ROČNÍ EKONOMICKÉ ZTRÁTY VE VÝŠI 1,8 MILIARDY EUR

Podle nové studie společnosti Goldmedia se v Německu v posledních letech zvýšilo sledování nelegálního živého obsahu v televizi.

Výsledky studie ukazují, že v Německu v roce 2022 sleduje nelegální živé televizní vysílání pravidelně celkem 5,9 milionu lidí. Ve většině případů pirátské živé televizní vysílání nahrazuje využívání legálních televizních služeb. Hlavními nelegálně sledovanými žánry jsou drama, sportovní a dokumentární pořady.

V důsledku nelegálního sledování pořadů pak mediální společnosti přicházejí podle studie o roční příjmy v celkové výši 1,1 miliardy EUR. Celková ztráta příjmů při zohlednění předcházejících a následujících fází hodnotového řetězce činí 1,8 miliardy EUR ročně. Stát pak přichází o daně a příspěvky na sociální zabezpečení v celkové výši přibližně 390 milionů EURročně.

„Výsledky studie jasně ukazují, že nelegální konzumace živého televizního signálu zůstává masovým jevem se závažnými ekonomickými a sociálními důsledky. Znovu proto apelujeme na vládu a regulační orgány: vyzýváme je k tomu, aby se zasadili o ochranu živého obsahu na internetu. Nevidíme žádné jasné známky podpory ze strany Bruselu nebo německé vlády a požadujeme, aby byly urychleně provedeny změny,“

řekl Frank Giersberg, výkonný ředitel společnosti VAUNET.

Podle studie se od roku 2018 zvýšilo množství nelegálního sledování. V roce 2022 alespoň jednou týdně nelegálně streamovalo živé televizní vysílání 72 % osob, přičemž v roce 2018 to bylo 54 %. Nejpočetnější skupinu tvoří muži ve věku 24 až 33 let. Sledování nelegálních živých televizních přenosů však bylo zaznamenáno u celé populace ve věku 24 až 63 let, přičemž podíl starších uživatelů se oproti roku 2018 zvýšil opravdu výrazně. Ti, kteří v roce 2022 sledovali nelegální lineární televizní přenosy, tak činili v průměru přibližně 73 minut denně.

Zdroj: VAUNET; Television Piracy Study 2022/2023

Nejčastěji používanými zařízeními pro nelegální sledování byly chytré telefony, osobní počítače a notebooky vybavené aplikacemi a softwarem. Ve srovnání s rokem 2018 se přístup k nelegálnímu živému obsahu pomocí aplikací a softwaru rapidně zvýšil. Více než polovina těch, kteří v roce 2022 sledovali nelegální streamy, tak činila jedním z těchto způsobů (v roce 2018: 36 %).

Shrnutí studie Television Piracy Study 2022/2023 v anglickém jazyce si můžete stáhnout ve formátu PDF zde.

Zdroj: broadbandtvnews.com

EVROPSKÉ ORGÁNY PRO OCHRANU ÚDAJŮ SE ZAMÝŠLEJÍ NAD PRAXÍ BANNERŮ COOKIES

V kontextu činnosti Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) představily vnitrostátní úřady pro ochranu osobních údajů (DPA) svá stanoviska k nakládání s cookie bannery. Ačkoli se zdá, že neexistuje společný evropský přístup ke všem záležitostem, všechny orgány se shodují na tom, že formulace „pokračovat bez souhlasu“ nebo „odmítnout“ nepředstavuje platnou alternativu k udělení souhlasu, pokud je to jediná další možnost a chybí dostatečná vizuální podpora, která by uživatele na tuto volbu upozornila. Tato stanoviska nepředjímají rozhodnutí DPA o jednotlivých stížnostech, které se týkají jednotlivých webových stránek.

Zdroj: europarl.europa.eu egta regulatory insider

EVROPSKÝ PARLAMENT DOSÁHL POKROKU VE ZPRÁVĚ O PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE O AUDIOVIZUÁLNÍCH MEDIÁLNÍCH SLUŽBÁCH (AVMS)

Poslanci Evropského parlamentu za Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) sestavili pozměňovací návrhy ke zprávě z vlastního podnětu Evropského parlamentu o provádění směrnice o audiovizuálních mediálních službách  (AVMSD). Kromě jiných zajímavých návrhů vyjadřují pozměňovací návrhy 43, 44 a 52 potřebu větší regulační symetrie mezi televizními kanály a službami VOD a platformami pro sdílení videa, pokud jde o pravidla platná pro reklamu. Pozměňovací návrh 147 obsahuje výzvu Evropské komisi, aby jednala ve věci influencer marketingu. Hlasování v tomto výboru proběhne nejdříve v březnu 2023.

Zdroj: europarl.europa.eu egta regulatory insider

NOVELA AUTORSKÉHO ZÁKONA

Dne 21. prosince 2022 byla ve Sbírce zákonů publikována novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Autorský zákon“ a „Novela“). Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů (dále jen „Směrnice OSC“) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „Směrnice DSM“).

Novela reflektuje znění prvního návrhu úprav Autorského zákona, který připravilo Ministerstvo kultury již v listopadu 2020. V naší současné právní úpravě Směrnice OSC a DSM již částečně implementované máme, zbytek nových pravidel inkorporuje právě aktuální Novela. Mimo zajisté zásadních novinek, jako jsou nové druhy zákonných licencí či přísnější pravidla a odpovědnost pro poskytovatele on-line platforem, přináší Novela ovšem i jisté kontroverze a vágní řešení některých autorskoprávních problémů a situací.

Jak konkrétně se rozšiřuje ochrana práv vydavatelů tiskových publikací, jaká jsou nová přísnější pravidla a odpovědnost pro poskytovatele některých on-line platforem či na jaké nové zákonné licence se máme připravit, se můžete dočíst v následujícím článku.

Užití chráněného obsahu pro sdílení obsahu online

Jednou z významných změn je zpřísnění pravidel pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line, kterým přibývají další povinnosti a podmínky, jimiž se má řídit jejich odpovědnost za neoprávněné sdělování díla veřejnosti, tedy odpovědnost za obsah ilegálně nahraný uživateli na jejich servery. Jedná se o poskytovatele některých on-line platforem, které slouží ukládání a zveřejňování široké škály obsahu, kdy poskytovatel takový uživateli nahraný obsah uspořádává a propaguje za účelem zisku (například Ulož.to a podobné servery). Tito poskytovatelé (jak jsou definováni v novelizovaném znění ustanovení § 46 Autorského zákona) budou muset vynaložit nejlepší úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také ihned po odůvodněném oznámení od autora obsahu znemožnit přístup k dílu nebo je odstranit ze svých internetových stránek a zároveň vynaložit nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání. Zjednodušeně řečeno musí poskytovatel nejen takto nahlášený obsah smazat, ale i do budoucna zajistit, aby nebyl znovu nahrán. Novela pak dále specifikuje tyto povinnosti a určuje faktory, které se budou brát v potaz při posuzování, zda poskytovatel své povinnosti splnil či nikoliv.

Pro menší poskytovatele, kteří nabízejí tyto služby po dobu kratší 3 let a jejichž roční obrat činí méně než 10 000 000 EUR, neplatí tyto nové povinnosti v plném rozsahu, kdy tito nebudou muset řešit zamezení opětovnému nahrání díla i do budoucna, ale budou jej muset pouze po nahlášení smazat.

Větší ochrana práv vydavatelů

Další významnou novinkou a zároveň ostře sledovanou změnou je zakotvení nových práv vydavatelů tiskových publikací, kdy je tímto implementován poněkud problematický článek 15 Směrnice DSM, a to do ustanovení §87b Autorského zákona. Dle něj mají poskytovatelé online služeb při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci povinnost zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.

Dosavadní právní úprava totiž nahrávala neférovému jednání a praktikám ze strany velkých poskytovatelů, zejména nadnárodních společností jako jsou Google, Facebook nebo Apple, kdy bylo možné de facto legálně z jejich strany parazitovat na autorsky chráněném obsahu mediálních domů a vydavatelství. Provideři pak na svých serverech například zobrazovali náhledy chráněných publikací, k nimž připojovali reklamu, ze které profitovali, ovšem aniž by vydavatelům tohoto obsahu poskytli jakoukoli odměnu. Tato praxe od účinnosti Novely nebude dále možná a poskytovatelé se budou muset s nositeli autorských práv (nebo kolektivním správcem) domluvit, jak bude právně ošetřena odměna a licence, na základě které budou zveřejňovat byť jen náhledy chráněného obsahu. Autorskoprávní ochrana dle Novely pak bude trvat 2 roky od zveřejnění dané publikace.

Je známo, že provozovatelé velkých digitálních platforem nejsou zpravidla ochotni sjednávat licenční smlouvy a snaží se práva vydavatelů všemožně obcházet. Pro ilustraci poslouží příklad ze zahraničí, konkrétně z Francie, jednoho z prvních členských států, které tuto novou povinnost poskytovatelům uložily. Společnost Google se pokusila tuto povinnost obejít a dala vydavateli na výběr: buď Googlu poskytne licenci ke zveřejňování článků zcela bezúplatně, nebo Google nebude články vydavatele vůbec ve svém vyhledávání nabízet. Antimonopolní úřad toto jednání vyhodnotil jako zneužití dominantního postavení a nařídil společnosti Google, aby se s vydavateli dohodla na odměně. I tak výsledek dohody mezi Google a zástupci vydavatelů nebyl podle mnohých názorů pro vydavatele právě výhodný.

Problematické pojmy

Novela (v tomto bohužel kopírujíc Směrnici DSM), obsahuje i poněkud problematické a vágní formulace. Dle §87b odst. 8 znění Autorského zákona dle Novely (viz výše) se „právo užít tiskovou publikaci nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů“. Ovšem co považovat za „krátký úryvek“ už Novela ani Směrnice DSM neříká. Dle důvodové zprávy bude tento pojem vykládán individuálně případ od případu, a to v souladu s étosem Směrnice DSM, což se zvlášť v kontextu případných sporů před soudem jeví dost problematické a nenahrávající právní jistotě, ke které by měly veškeré legislativní snahy směřovat. Zde Směrnice DSM jaksi nesplnila svůj účel právní úpravu členských států sjednocovat, ale víceméně na ně přenesla odpovědnost zajistit alespoň minimální míru právní jistoty nejen samotných nositelů práv a poskytovatelů služeb, ale i uživatelů. Česká legislativa na toto, na rozdíl například od Francie či Německa, bohužel nezareagovala a nijak vágní pojmosloví neupřesňuje.

Dalším poměrně zásadním nedostatkem Novely je tzv. rozšířená kolektivní správa (ustanovení §97e a násl. novelizovaného znění Autorského zákona), která bude fungovat v nastavení opt-out, kdy kolektivní správce bude zastupovat všechny nositele práv, pokud to oni sami výslovně nevyloučí. Výše uvedené nedostatky tak otevírají velmi široký prostor pro případné soudní spory.

Nové zákonné licence

Naopak vítaným přínosem Novely je celá řada nových zákonných licencí, které mimo jiné umožní snadnější přístup k jinak autorsky chráněnému obsahu, a to ke vzdělávacím či kulturním účelům:

Licence k automatizovaným analýzám textů nebo dat – data mining

Automatizované analyzování textů či dat se děje při jejich vytěžování (proces získávání dat z digitální předlohy). Tímto procesem jsou následně získávány informace o vzájemných vazbách a souvztažnostech v rámci těchto dat. Tyto informace jsou zpravidla dále využívány nejen k vědeckým, ale zejména komerčním účelům. K těmto analýzám dochází i u autorskoprávně chráněných děl (právě díky tomu, že se jedná o automatizovanou činnost). Novela má posílit právní jistotu autorů a nositelů autorských práv, jakož i vytěžovatelů, kteří se v tomto směru doposud pohybovali v „právní mlze” bez jasných definic a vymezených hranic. Nová licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat upravená v §39c Autorského zákona má za cíl tyto hranice jasně určit a posílit právní jistotu všech zúčastněných stran.

Dále jsou v Novele upraveny zvláštní licence pro instituce vědecké, a to jak například pro vysoké školy, které jako součást své činnosti provádějí vědecký výzkum, tak určité právnické osoby, které splní zákonné podmínky, a instituce kulturního dědictví (blíže specifikovány v §39d Autorského zákona ve znění Novely). V případě, že zhotoví rozmnoženinu díla právě za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu, do autorského práva tyto instituce za daných podmínek nezasáhnou.

Licence pro užití díla nedostupného na trhu

Instituce kulturního dědictví (jako např. muzeum, archiv apod.) bude moci dle podmínek stanovených v novelizovaném ustanovení § 37b Autorského zákona za neobchodními účely sdělit veřejnosti nebo rozmnožit dílo na trhu nedostupné, které má příslušná instituce ve sbírce, aniž by tím porušila autorská práva. Pokud je známo, bude muset uvést též jméno autora, jakož i název díla a pramen. Autor díla bude moci s takovým sdělením či rozmnožením vyslovit nesouhlas (a to i dopředu).

Licence pro digitální výuku

Další novinkou je možnost, za podmínek stanovených v novelizovaném ustanovení § 31a Autorského zákona, pro školy a další vzdělávací instituce bezplatně užít díla, jinak autorskoprávně chráněná, při vyučování pro ilustrační účel. To by se nemělo týkat děl, která jsou primárně určena pro vzdělávací účely a notových záznamů či hudebních a hudebně dramatických děl.

Licence pro pastiš

Novelou bylo pozměněno také ustanovení § 38g Autorského zákona (licence pro karikaturu a parodii), dle něhož nově do autorského práva nebude zasahovat ten, kdo dílo užije také pro účely pastiše, tj. uměleckého díla, které kreativně imituje styl nebo prvky práce, resp. díla jiného umělce nebo umělců.

Jako každá výjimka z autorskoprávní ochrany i nová zákonná licence pro pastiše podléhá testu upravenému v ustanovení § 29 Autorského zákona (tj. ani v tomto případě nesmí být dán rozpor s běžným způsobem užití díla či nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora).

Doplňkové online služby vysílatele

Nově jsou v Autorském zákoně upraveny tzv. doplňkové online služby vysílatele (viz § 21a Autorského zákona). Bude se jednat o služby současného (paralelního) vysílání, možnosti zpětného zhlédnutí a další doplňkové materiály k vysílání, jako jsou upoutávky na vysílaný pořad nebo recenze na něj. Mezi vysílateli a nositeli autorských práv (případně kolektivním správcem, jelikož i na tyto služby se vztahuje nově zavedená rozšířená kolektivní správa – viz výše) se pak uplatní zásada země původu, kdy pokud nebude sjednáno jinak, bude platit, že užití díla se uskutečňuje na území toho členského státu EU/EHP, v němž je umístěno ústředí vysílatele.

Závěr

Směrnice DSM a navazující Novela Autorského zákona byly přijaty s cílem rozšířit a posílit práva nositelů autorských práv, omezit zneužívání mezer v zákoně ze strany velkých internetových společností a zlepšit přístupnost autorskoprávně chráněných děl pro bohulibé účely jako je vzdělávání a vědecká práce. Jedním z primárních cílů bylo také kvalitněji a spravedlivěji právně ošetřit téma odměňování a ochrany práv autorů a vydavatelů v online prostředí. Inovativní instituty a postupy zavádí se snahou narovnat současné internetové prostředí a učinit jej zkrátka více předvídatelné a fér, neboť je to oblast, která neustále expanduje jak svým obsahem, tak svým dosahem, a obecně agenda kolem internetu a internetových platforem se čím dále tím více komplikuje.

Novela ovšem poněkud nešťastně uchopila některé nově zavedené instituty a pojmy, kdy neposkytla dostatečně jasné definice a rámce povinností, díky čemuž vedle vřelého přijetí ze strany například vydavatelů budí celkem oprávněné obavy, zejména ze strany poskytovatelů služeb na internetu. Jakým způsobem budou tyto kontroverze (zejména nedostatečné, vágní či dokonce až absentující definice) v praxi řešeny, se ukáže časem. Ovšem můžeme optimisticky shrnout, že v této podobě zavedené změny a přiblížení se komplexnímu a provázanému systému ochrany autorských práv v rámci celé EU, jsou krokem správným směrem.

 

Mgr. Tereza Dvořáková,
advokátka

JUDr. Tadeáš Petr,
partner

PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

Futurama Business Park
Sokolovská 668/136d
186 00 Praha 8 – Karlín

Tel.: +420 227 629 700
e-mail: info@plegal.cz

 

[1] Zákon č. 287/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny se stanoví jako nejvyšší hodnota ze skutečných měsíčních hodnot odběru v odběrném místě v kalendářním měsíci, který se označením shoduje s kalendářním měsícem, pro který se nejvyšší měsíční hodnota odběru zjišťuje (tzn. při zjišťování nejvyšší měsíční hodnoty pro leden 2023 se vychází z hodnot v lednu 2018, lednu 2019, lednu 2020, lednu 2021 a lednu 2022).

Zdroj: epravo.cz

NA ODHAD VÝSLEDKŮ VSADÍ PRIMA I LETOS, POZVÁNÍ PRO BABIŠE PLATÍ

Na odhad výsledků vsadí Prima i letos, pozvání pro Babiše platí. CNN Prima News chce také v letošních prezidentských volbách využít predikce výsledků voleb před jejich definitivním sečtením. Šéfredaktor Pavel Štrunc to považuje za faktor, který vysílání zatraktivňuje a odlišuje od konkurence.

Stejně jako ve sněmovních volbách v roce 2021 chce i v těch letošních prezidentských využít CNN Prima News predikcí výsledků voleb a poskytnout tak divákům rozhodující informaci dřív než konkurence. Proč je pro skupinu Prima tento tah důležitý, vysvětluje v rozhovoru šéfredaktor stanice CNN Prima News Pavel Štrunc.

CNN Prima News zatím odvysílala první z hlavních prezidentských debat, do které pozvala šest kandidátů na prezidenta, kteří se podle preferencí pohybují na čtvrtém až devátém místě. Diskuse se vysílala také na hlavním kanále TV Prima. Stejný model zopakuje i pro druhou z debat, která je plánována na středu 11. ledna. Vyhrazena je pro trojici vedoucích kandidátů, ze které bude ale zřejmě jen dvojice. Andrej Babiš totiž zatím potvrdil pouze účast v debatě na TV Nova. „Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Pokud ale nepřijde, věřím, že i debata dvou kandidátů bude velmi zajímavá,“ odhaduje Pavel Štrunc. Zvládnutí televizní debaty považuje za klíčovou z mediálních dovedností, která může voličům leccos naznačit „Stoupnout si před živé publikum ve světle ramp není vůbec nic jednoduchého. Dnes mají voliči řadu možností, kde na kandidáty narazí, ale televizní debata je pořád tím nejdůležitějším testem,“ dodává.

Stanice CNN Prima News a Prima odvysílaly první z debat prezidentských kandidátů ve středu 4. ledna. Střetli se v ní kandidáti, kteří podle průzkumů teď figurují na čtvrtém až devátém místě. Hned na úvod si jeden z kandidátů, Pavel Fischer, postěžoval, že rozřazením kandidátů do dvou skupin se vytvářejí dvě kategorie kandidátů. Jak jste kandidáty do debat vybírali?

Vycházíme striktně z dat a držíme se výzkumů veřejného mínění. Z nich jasně plyne náskok pro první tři kandidáty a pak z nich vychází další skupina kandidátů. Proto jsme se rozhodli v naší první debatě dát prostor všem kandidátům mimo vedoucí trojici. Jako komerční televize jsme klidně mohli do první debaty pozvat jen tři kandidáty, což jsme neudělali. Dali jsme prostor všem, a to v hlavním vysílacím čase na zpravodajské stanici CNN Prima News i na hlavním kanále Prima. Všichni kandidáti znali koncept našeho vysílání dlouho dopředu a nikdo se proti němu nevymezil.

Byli jste připraveni vzít do této debaty i další kandidáty, pokud by jich celkově kandidovalo více než devět?

Pojali jsme to skutečně zodpovědně, čekali jsme i na to, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a byli jsme připraveni mít tyto kandidáty ve studiu. Pokud by se ukázalo, že rozdíly v preferencích kandidátů jsou menší, než jak ukazují současná data, tak bychom to ve spolupráci s analytiky STEMu řešili. Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.

Vaše koncepce volebního vysílání je tedy postavena na výzkumech od agentur STEM a Stem/Mark?

Volební modely máme primárně od těchto dvou agentur. Vzorek respondentů přesahuje dva tisíce, což je nadprůměrné číslo. Dokonce u jednoho z průzkumů přesahoval i dva a půl tisíce respondentů. Nebylo levné si tyto průzkumy pořídit, ale chtěli jsme do nich investovat proto, abychom se mohli opřít o data. Navíc přihlížíme i k výsledkům od dalších agentur.

Co vám první debata ukázala? Je něco, co byste chtěli pro druhou debatu, která se bude vysílat ve středu 11. ledna a do které je pozvána vedoucí trojice podle aktuálních preferencí, měnit?

S výsledky první debaty jsme spokojeni, jsou to první prezidentské volby pro CNN Prima News. V prezidentských volbách 2018 se diskuse na Primě vysílala jen před druhým kolem, a to na hlavním kanále, protože v té době ještě CNN Prima News nevysílala. V takovém rozsahu jsme ještě prezidentské volby neměli. Na druhou stranu máme už zkušenosti ze sněmovních a komunálních voleb, které jsme dělali jinak a troufnu si říct, že i v tomto testu jsme obstáli. Při vysílání naší první debaty ve středu 4. ledna jsme měli velkou konkurenci na ostatních televizích v podobě filmu Bábovky, a především v semifinálovém zápase českých juniorských hokejistů se Švédy. Celková sledovanost na obou kanálech přes půl milionu diváků je z našeho pohledu slušná a možná ještě důležitější je, že v průběhu debaty diváků přibývalo.

Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.

Změníte pro druhou debatu dramaturgii?

Nic měnit nebudeme, dramaturgie i produkce zůstanou stejné. Určitě bude ale víc prostoru na to, aby na sebe mohli prezidentští kandidáti navzájem reagovat tak, aby šlo skutečně o debatu, a nejen o sérii monologů. Znovu opakuji, že se snažíme vycházet z dat, a proto je pro nás důležité spojení s agenturou STEM, a to nejen pro volební modely, ale také pro popis společenských trendů, kterými diskusi otvíráme. Část programu je tak založená na prezentaci dat a faktů a u toho chceme zůstat.

Podle prohlášení Andreje Babiše z minulého týdne to vypadá, že do vaší debaty nepřijde. Myslíte si, že ve studiu tento týden přivítáte dvojici nebo trojici kandidátů?

Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Debatu tří kandidátů považuji za dostatečně důstojnou, datově podloženou a zajímavou. Pokud Andrej Babiš nedorazí, tak i debatu dvou kandidátů vnímám jako velmi nosnou. Jde o souboj o nejvyšší ústavní post. Ostatně i prezident Zeman mluví o důležitosti prezidentských televizních debat. Také od kolegů, kteří k nám přišli z tištěných nebo onlinových médií, slýchávám, že reakce v živém televizním vysílání je nejnáročnějším testem, které kandidáty prověří. Byla by podle mého názoru škoda, kdyby o tento zážitek byli diváci ochuzeni.

Pokud by byli ve studiu jen dva kandidáti, mohla by to pro vás být zkouška před druhým kolem, kde se také střetne dvojice kandidátů.

Nechci úplně odkrývat druhé kolo, protože si do něj chystáme něco navíc, co divákům naznačí, jak jsou kandidáti schopni reagovat. Prozrazovat to zatím nebudu, ale můžu říct, že rozhodně nepůjde o zkoušení školních encyklopedických znalostí.

Proč vnímáte televizní debaty jako nejdůležitější z mediálních výstupů?

Jde o živé vysílání s početným publikem před obrazovkami a zároveň před živým publikem ve studiu. Je to něco jiného než různé rozhovory na internetu, sociálních sítích, byť i já jsem jejich velkým fanouškem a některé z těchto formátů hodnotím jako skvělé. Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je ale televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.

Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.

Jak vybíráte diváky do studia? U některých kandidátů byli při první debatě jejich podporovatelé víc slyšet. Neovlivňuje to celkovou dramaturgii a vyznění diskuse?

Počet míst ve studiu je striktně rozložen mezi kandidáty a jejich příznivce. Každý kandidát si může přivést určitý počet podporovatelů a jde tedy především o spolupráci kandidátů s nimi. Jsme připraveni v případě, pokud by to bylo nutné, požádat publikum o zklidnění, ale v první debatě k tomu žádný důvod nebyl.

Prima i letos dává prostor divákům, aby své sympatie vyjádřili zasíláním hlasů pro kandidáty. Kolik hlasujících se do první debaty zapojilo?

Bylo to asi 25 tisíc hlasujících, přičemž je důležité dodat, že každý hlasující se musí nejprve registrovat a pak teprve může hlasovat. Má možnost jen jednoho hlasu, stejně jako v případě zasílání SMS. Je to důsledně kontrolováno. Kdybychom nechali hlasování otevřené bez registrace, zájem by byl mnohonásobně větší, přesto ale nechceme podmínku registrace zrušit.

Jakou očekáváte sledovanost? Může to být více než dvojnásobek toho, kolik sledovalo první debatu? Utkají se hlavní favoriti…

To podstatné zaznělo, utkají se hlavní favoriti, kteří se zatím mezi sebou v diskusích příliš nepotkávali. Proto věřím, že výsledky sledovanosti budou velmi dobré. Víc predikovat nechci.

Ovlivní středeční výsledek debata České televize, která se vysílala v neděli 8. ledna?

Věřím, že se jen zvýší zájem o naši další předvolební debatu, zvláště pak dvou favoritů. Do soboty, kdy se zavřou volební místnosti, je ještě hodně času, kandidáti se víc a víc vůči sobě vymezují. Jsem rád, že máme příležitost být v debatě co nejaktuálnější.

Velké debaty CNN Prima News a TV Prima provází přítomnost diváků ve studiu. Nezvažovali jste, že byste pro prezidentské volby tento přístup změnili?

Pro nás je charakteristický rys mít diváky co nejblíž našemu vysílání, proto je chceme pozvat k nám do studia. O této změně jsme neuvažovali.

Tentokrát ale diváci dotazy diskutujícím ve studiu nepokládali. Zůstane to tak i pro další prezidentské debaty?

Běžně dotazy míváme, ale pro prezidentskou volbu jsme se rozhodli, že otázky bude klást jen naše moderátorka Terezie Tománková.

Jako jediná z televizních stanic pracujete ve svém vysílání s predikcí výsledků voleb. Jejich zapojení chcete uplatnit i v letošních prezidentských volbách…

Naše spolupráce s agenturou STEM a Stem/Mark funguje výborně a predikce, které jsme zveřejnili ve sněmovních volbách, vyšly perfektně. V okamžiku, kdy bylo sečteno asi 60 % hlasů a hnutí ANO bylo ještě ve vedení, tak analytici STEMu a Stem/Marku už poukazovali na rostoucí trend Spolu a uváděli, že vyhraje volby. Něco takového bychom rádi zopakovali i v prezidentských volbách. Predikce vycházejí z dat a bereme je zodpovědně. Otvírají nám další možnosti pro volební vysílání. V momentě, kdy už budeme tušit, který z kandidátů postoupí nebo se stane prezidentem, můžeme tomu přizpůsobit další vysílání.

S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.

Není přeci jen využívání predikcí rizikové?

Hodně se inspirujeme u americké CNN, kde se pracuje s fenoménem tzv. „swing states“ (státy s vyrovnanou podporou pro kandidáty, pozn. red.). Podle toho, v jakém státě kandidát vyhraje, lze usuzovat, jestli se stane prezidentem. Ve spolupráci se STEMem jsme si i my vybrali města a regiony, která když kandidát ovládne, je velmi pravděpodobné, že se stane prezidentem. Můžete namítnout, že nemáme 200letou tradici prezidentských voleb, ale prošli jsme s výzkumnou agenturou velké množství dat nejen z prezidentských voleb, ale i z voleb sněmovních, abychom toto dokázali určit. Z volebního studia budeme v sobotu 14. ledna a v sobotu 28. ledna vysílat celý den, naším cílem je předat divákům informace co nejpřehledněji a nejsrozumitelněji, proto neplánujeme žádné exteriérové vysílání. Samozřejmě, že se snažíme oslovit diváky napříč celým televizním spektrem včetně diváků České televize. Máme zájem o každého diváka a věříme, že jim máme co nabídnout, protože zase ukážeme něco jiného. A to není fráze.

Vedle predikcí výsledků voleb využijete i letos interaktivní technologickou pomůcku, označovanou jako „Prima tužka“, pomocí které moderátor předkládá data a ukazuje je na mapě.

Snažíme se ji zapojovat víc i do běžného vysílání, protože nám pomáhá lépe znázorňovat průběh událostí i jejich souvislosti. Moderátor Petr Suchoň bude s pomocí této technologie předávat informace divákům a jeho role bude stejná jako v komunálních volbách. Zaměří se na zajímavé detaily a podívá se do historie voleb v jednotlivých městech nebo obcích. Ze všech volebních štábů přineseme rozhovory, analýzy a doplníme je o informace ze sociálních sítí.

Při posledních prezidentských volbách CNN Prima News ještě nevysílala, ale tehdejší debatu mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem před druhým kolem voleb na hlavním kanále TV Prima sledovalo 2,3 mil. diváků, což z ní udělalo nejsledovanější pořad v historii TV Prima. Někteří komentáři ji označili za „ukřičenou debatu“, bude to letos jinak?

S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.

 

Pavel Štrunc, šéfredaktor, CNN Prima News: Šéfredaktorem CNN Prima News je od září 2020 a ve zpravodajství televize Prima pracoval od roku 2012. Zkušenosti sbíral také na ČT24 nebo ve zpravodajské televizi Z1. Na webu Info.cz uváděl vlastní pořad Štrunc!.

 

Zdroj: mediaguru.cz

POSLANCI PROJEDNAJÍ REGULACI REKLAMY NA NIKOTINOVÉ SÁČKY

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je k projednání navržena novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., v platném znění), která má regulovat reklamu na nikotinové sáčky. Hlavním cílem předkládané novely je ochrana dětí a mladistvých před účinky užívání nikotinových sáčků, a to zejména snížením jejich atraktivnosti, a to regulací obsahu a místa reklamy. 

Novelou zákona má zároveň dojít k narovnání podmínek pro prodej výrobků obsahujících nikotin, které jsou určené k běžnému užívání. Vzhledem k tomu, že nikotinové sáčky jsou poměrně novým produktem se závislostním potenciálem na trhu, není reklama na tyto výrobky doposud nijak regulována.

Cílem novely je zavést účinnou regulaci reklamy, a to zejména s ohledem na dopad reklamy na děti a mladistvé.

TELEVIZE LONI DORUČILY TÉMĚŘ STEJNÝ OBJEM REKLAMNÍCH GRP

Tuzemské televizní stanice loni doručily srovnatelný objem reklamních GRP jako o rok dříve.

Tuzemské televizní stanice doručily v roce 2022 na reklamním televizním trhu srovnatelný počet GRP jako v roce 2021 (-0,7 %). Nejsilnějšími obchodními sítěmi z pohledu doručených GRP zůstávají Media Club a Nova Group, nejvyšší meziroční nárůsty na úrovni jednotek procent si loni připsala Atmedia. Ukazují to data z monitoringu Nielsen Admopshere.

Investice do televizní reklamy podle hrubých údajů z monitoringu Ad Intel loni opět rostly a většina televizních stanic se vypořádala s naplněností reklamního prostoru. Monitorovaná data za rok 2022 ještě nejsou uzavřena, ale do konce loňského listopadu, tedy za jedenáct měsíců roku, překračovala meziroční dynamika úroveň 10 %.

Nejvíce GRP loni doručily stanice Nova a Prima a pak s odstupem Prima Max, Prima Krimi, Nova Cinema, Prima Cool a Nova Fun. Vedle nových stanic, u nichž meziroční navýšení GRP je z podstaty vysoké (Prima Star, Prima Show a Nova Lady), se meziročně nejvíce navýšil objem doručených GRP na CNN Prima News a na Televizi Seznam.

Podíl obchodních sítí na doručených GRP v roce 2022

Z pohledu sledovanosti vstupuje mezi dva nejsilnější komerční subjekty Česká televize. V jejím případě je totiž objem reklamy výrazně omezen zákonem, proto její podíl na doručených GRP je nízký.

Media Club (stanice skupiny Prima, Barrandov, Óčko a některých tematických stanic) se stal nejsilnějším subjektem v celodenní i večerní sledovanosti v cílové skupině 15+ a v celodenní sledovanosti 15-69. Stanice skupiny Nova byly nejsilnější v kategorii 15-54 (platí pro celý den i prime-time) a v prime-time 15-69. Vzhledem k tomu, že Media Club zastupuje i stanice Atmedia, zvyšuje se jeho podíl při napočítání podílu Atmedia na nejvyšší hodnoty v celodenní a večerní sledovanosti v 15+ a 15-69. Skupina Nova je nejsilnější v celodenní i večerní sledovanosti 15-54.

Zdroj: mediaguru.cz

NOVELA AUTORSKÉHO ZÁKONA UKLÁDÁ ÚLOŽIŠTÍM POVINNOST „NOTICE & STAY DOWN

Novela autorského zákona zavádí princip „notice & stay down“ pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online.

Dne 5. ledna 2023 nabyla účinnosti novela autorského zákona (zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění). Ve Sbírce zákonů byl tisk publikován 21. prosince 2022 pod č. 429/2022. Novela byla připravena v gesci Ministerstva kultury ČR a v dosud nepřijatých ustanoveních implementovala jednak Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů  a dále i  Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „Směrnice DSM“) a vedle autorského zákona novelizovala i právní předpisy související, zvláště je třeba zmínit novelizaci příslušných ustanovení občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění). Nová právní úprava tedy zavedla do českého právního řádu novou unijní úpravu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, která dosud ve vnitrostátním právním řádu nebyla obsažena vůbec nebo byla obsažena jen částečně. Novela tak, mimo, jiné zavedla nové zákonné licence, nové povinnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, licenční poplatky za komerční užití článků, úpravu v oblasti kolektivní správy a v neposlední řadě i úpravu licencí včetně stanovení nových informační povinností.

Jednou z významných změn, které novela přináší, jsou nové povinnosti uložené poskytovatelům služeb pro sdílení obsahu online v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti (s výjimkami stanovenými zákonem pro menší poskytovatele), tedy přechod z režimu „notice & take down“ do režimu „notice & stay down“. Do novely v zásadě platilo, že platformy a úložiště, tedy poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online, nenesou odpovědnost za to, že se na nich vyskytuje chráněné dílo bez souhlasu autora, a to   až do doby, kdy je na tento závadný stav autor upozornil, pak pro vyvinění se z odpovědnosti bylo potřeba takové dílo odstranit.

Tento princip se s novelou však zásadně změnil, neboť nově musejí tito poskytovatelé vynaložit nejlepší úsilí k získání licence k zákonem chráněnému obsahu. Stejně tak mají poskytovatelé povinnost znemožnit přístup k dílu nebo jej ze svých internetových stránek odstranit neprodleně poté, co obdrželi od autora dostatečně odůvodněné oznámení o neoprávněném sdělování díla veřejnosti. Jen v takovém případě neodpovídají  za neoprávněné sdělování díla veřejnosti. Na základě principu „notice & stay down“ by tak mělo dojít k posílení ochrany oprávněných zájmů nositelů autorských práv.