Filmové a televizní pirátství se v roce 2022 ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšilo, tvrdí výzkumná společnost MUSO.
Digitální pirátství je na vzestupu a v brzké době se neočekává jeho zpomalení, uvádí ve zprávě zveřejněné počátkem února v týdeníku Variety společnost MUSO, která se zaměřuje na výzkum pirátství.
V roce 2022 se pořizování pirátských kopií filmů zvýšilo ve srovnání s rokem 2021 přibližně o 39 %. Návštěvnost pirátských webových stránek pro sledování televizních pořadů vzrostla zhruba o 9 %, informuje zpráva. Očekává se, že nárůst pirátství bude v roce 2023 pokračovat.
„Tento trend je v našem odvětví i nadále velké téma. Významně ovlivňuje výnosy a živobytí všech zainteresovaných – zejména menších, nezávislých tvůrců – a poškozuje ekonomiku v širším smyslu,” píše se ve zprávě.
V roce 2019 Centrum pro globální inovační politiku Americké obchodní komory informovalo, že pirátství stojí americký filmový a televizní průmysl od 29 miliard do 71 miliard USD ročně.
MUSO přisuzuje nárůst pirátství novým faktorům, včetně ekonomických tlaků. V roce 2022 mnoho streamovacích platforem jako Netflix a Disney Plus zvýšilo ceny. Netflix také oznámil, že tvrdě zakročí proti sdílení hesel, když ve druhém čtvrtletí přišel téměř o 1 milion předplatitelů.
Studie z roku 2019 společnosti Vocus Group NZ z Nového Zélandu zjistila, co pomáhá pirátství zastavit. Nejsou to zákony a nařízení, ale zlevňování a zpřístupňování obsahu.
„Tyto dvě možnosti daleko předčily ty ostatní – o 57 a 48 procent,“ řekl Taryn Hamilton, generální ředitel pro spotřebitele ve společnosti Vocus Group NZ. „Represivní opatření, jako je trestní stíhání pirátů a cenzura pirátských stránek, považuje za pravděpodobně účinná pouze 33 a 22 procent lidí.“
Čeští diváci strávili loni před obrazovkou každý den v průměru 3 hodiny a 25 minut. Bylo to téměř stejně jako před nástupem pandemie covid-19.
Průměrná denní doba televizní sledovanosti (ATS) se v roce 2022 vrátila v Česku na úroveň z doby před pandemií covid-19. Ukazuje to srovnání zastupitelství Atmedia, které na českém trhu vychází z dat ATO-Nielsen Admosphere a které zároveň porovnalo vývoj sledovanosti ve čtyřech zemích regionu střední Evropy.
V době pandemie (v letech 2020-201) byla televizní sledovanost nadprůměrně vysoká. Slovensko loni zaznamenalo podobný vývoj jako Česko. V Maďarsku se ale sledovanost i nadále drží na vyšší hranici, a naopak v Polsku klesla pod čísla z roku 2019.
„Televizní sledovanost nejen v České republice vzrostla v letech 2020 a 2021 na rekordní hodnoty. Důvodem byla samozřejmě celosvětová pandemie covid-19 a s ní spojená opatření proti jejímu šíření. Sledování televize bylo jednou z nejčastějších aktivit, kterou lidé trávili doma čas,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia.
Podle něj se rok 2022 z pohledu televizní sledovanosti vrátil do normálu, když lidé věnovali sledování televize podobné množství času jako v letech před pandemií. Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanost v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.
Průměrná denní doba televizní sledovanosti v zemích visegradské čtyřky, zdroj: Atmedia
Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanost v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.
„Televizní sledovanost se v roce 2022 vrátila na své průměrné hodnoty z let 2010 až 2019. Loňský rok také potvrdil, že je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě stabilní a v posledních deseti letech mírně roste. Televizní diváci starší patnácti let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru o 12 minut denně více v porovnání s rokem 2012,“ dodává Müller a zároveň upozorňuje, že u mladších cílových skupin diváků je trend opačný.
V Maďarsku se televizní sledovanost drží již tři roky na téměř 5 hodinách denně
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě nejnižší. Slovenští, polští i maďarští diváci tráví před televizními obrazovkami více než čtyři hodiny denně. Například v Maďarsku, které patří k zemím s vůbec nejvyšší televizní sledovaností nejen v regionu střední Evropy, strávili lidé v loňském roce sledováním televize stejné množství času jako v letech 2020 a 2021, které přitom byly poznamenány celosvětovou pandemií covid-19. Tři roky za sebou tak maďarští diváci starší čtyř let sledovali televizi v průměru 4 hodiny a 55 minut denně, což bylo o 16 minut více než v roce 2019.
Naopak na Slovensku se podobně jako v České republice vrátily hodnoty minulého roku na obdobnou úroveň jako před pandemií z roku 2019. Slovenští diváci trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 6 minut denně, což bylo o čtyři minuty více než v roce 2019. V Polsku došlo k opačnému trendu. Televizní sledovanost zde klesla pod hodnoty z roku 2019 – konkrétně na 4 hodiny denně, tedy o 18 minut méně než v roce 2019.
Mladší diváci sledují méně, vracejí se po založení rodiny
Rok 2022 potvrdil dlouhodobý trend poklesu televizní sledovanosti u mladších cílových skupin diváků. Například čeští diváci ve věku 15–24 let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru 51 minut denně, což bylo o 9 minut méně než v roce 2019. „Televizní sledovanost u mladších věkových skupin diváků v posledních letech klesá, na druhou stranu čas, který tráví sledováním televize, rozhodně není zanedbatelný. Například diváci ve věku 25–34 let sledují televizi v průměru přes 2 hodiny denně,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že ještě více času tráví před televizními obrazovkami diváci z této kategorie, kteří mají děti. V loňském roce to bylo konkrétně v průměru 2 hodiny a 23 minut denně.
Podobné je to také v okolních státech. Příkladem může být Polsko, kde televizní sledovanost u diváků ve věku 15–24 let klesla stejně jako v České republice pod 1 hodinu denně. Výjimku opět tvoří Maďarsko, kde televizi v loňském roce sledovali v porovnání s rokem 2019 více nejen starší věkové skupiny diváků, ale také například diváci ve věku 15–24 let.
Protipirátská koalice Alliance for Creativity and Entertainment (ACE) tvrdí, že uzavřela Extreme-down, což je podle jejích slov druhá nejoblíbenější stránka pro nezákonné streamování a přímé stahování obsahu ve Francii.
ACE uvedla, že lokalizovala provozovatele v Houmt Souk v Tunisku, kontaktovala ho a on následně ukončil provoz a převedl veškeré domény na ACE. Domény jsou v tuto chvíli přesměrovány na stánku Watch Legally na webu ACE. Služba měla každý měsíc více než 14 milionů návštěvníků.
„ACE rychle rozšiřuje svou globální síť a díky tomu máme lepší postavení než dřív, abychom mohli rozhodně zakročit proti provozovatelům protiprávního pirátství na všech trzích po celém světě,“
uvedl Jan van Voorn, výkonný viceprezident a globální vedoucí pro ochranu obsahu Motion Picture Association a vedoucí ACE.
„Služba Extreme-down nabízela velkou filmotéku televizních seriálů a filmů ve francouzštině i v původním znění; napočítali jsme více než 40 000 filmů a dílů televizních seriálů, které mají dopad na členy ACE. Filmotéka je v tuto chvíli uzavřena.“ S ACE a místními úřady na této akci úzce spolupracovali poskytovatelé francouzské prémiové televize a členové ACE CANAL+ a France Televisions.
„Skupina CANAL+ bojuje s obsahovým pirátstvím celá léta a jako člen ACE jsme obzvlášť rádi, že byla tato nechvalně známá nelegální webová stránka uzavřena,“ prohlásila Celine Boyer, globální vedoucí ochrany obsahu ve skupině CANAL+. „Odstranění této webové stránky je pro ochranu nositelů práv ve francouzsky mluvících zemích obrovský úspěch.“
„Ničivé následky pirátství nesmíme podceňovat, a to zejména pro globální veřejnoprávní mediální společnosti, jako je ta naše,“ uvedla Nathalie Bobineau, senior viceprezidentka mezinárodního rozvoje pro France Televisions. „Tleskáme úsilí ACE v boji za obranu autorských práv a úspěšnému uzavření pirátského provozu této velikosti. ACE je v současnosti jedinou organizací, která je schopná poskytovat významnou a efektivní podporu neutuchajícímu boji proti celosvětovému pirátství. S ACE budeme nadále spolupracovat a bojovat proti nezákonnému provozu, který ohrožuje tvůrce legálního obsahu.“
Video služba Prima+ odstartovala začátkem února a nyní je řada na pár dotazů k provedení a dalším záměrům. Streamovací služba navíc jako první přichází s tzv. hybridní nabídkou předplatného kombinující jisté množství reklamy a levnější předplatné. S tímto tarifem je tu skupina Prima dříve než nadnárodní streamovací služby a navíc začíná doslova na nule!
O nové video službě a zejména o jejím obsahu jsme vás podrobně informovali v reportáži z jejího představení v lednu (odkaz níže) a také v nedávném prvním krátkém praktickém seznámení. Ambicí Prima+ není konkurovat zavedeným světovým video službám, ale zejména zaujmout specifického českého diváka.
Na naše otázky odpovídají Josef Beneš, ředitel VoD Prima, a Nguyen Hung, ředitel vývoje on-line technologií.
Platforma, na které je postavena video služba Prima+, je podle vašich slov interní. Co vás vedlo k tomu, že jste nesáhli po něčem už zavedeném? Česko je ostatně, stejně jako u antivirových programů, v tomto směru velmoc.
NH: Celkovou platformu jsme si strategicky rozdělili na funkční celky nebo komponenty, v nichž jsme si stanovili prioritní úseky, na kterých jsme pracovali s interním týmem vzhledem k synergickým efektům s vysíláním naší televize. Ale zároveň jsme některá řešení vyvíjeli i s externími dodavateli. Například mobilní aplikace, aplikace pro Smart TV a HbbTV.
Řekněte nám, nakolik je vaše platforma škálovatelná? Jaké je například optimální rozmezí jejího použití co do počtu uživatelů a co do počtu současně ji využívajících uživatelů?
Infrastruktura platformy je postavena na globálním cloudovém řešení, abychom mohli flexibilně reagovat na aktuální potřeby a zároveň myslet na budoucí rozvoj produktu.
Jaké máte stanovené cíle co do počtu diváků?
JB: Nemáme pevně stanovená kritéria, ale líbilo by se nám, kdybychom měli 500 000 uživatelů ve verzi Free, kde lidé mohou sledovat obsah zdarma. A ideálně kolem 100 000 platících uživatelů. Tato čísla odhadujeme na základě dosavadního počtu registrací uživatelů iPrima bez reklam a zápůjček videí na iPrima.cz.
Bude se Prima+ rozšiřovat i do dalších zemí?
JB: Našim cílem je český trh, neboť i skupina Prima cílí na českého diváka. Webová stránka primaplus.cz bude samozřejmě dostupná i v zahraničí, ale aplikace pouze v České republice. Formáty natočené podle původního námětu skupiny Prima si mohou pouštět uživatelé z celého světa. Akviziční a licenční videa je možné sledovat pouze v ČR.
Prima+ – hlavní stránka od shora dolů.; Zdroj: Skupina Prima
Kde jste se inspirovali pro uživatelské rozhraní?
JB: Inspiraci jsme hledali doma i v zahraničí. Naším cílem bylo nabídnout českým divákům moderní a uživatelsky přátelské rozhraní, ve kterém se snadno orientuje každý člen rodiny. V tom mají vysoké standardy především nadnárodní streamovací služby.
Jsou v něm odstraněny vady většiny současných VoD, týkajících se například jazykových mutací, které nejsou vidět před tím, než si pořad pustíte, či neuváděného celkového počtu dílů u nového seriálu pouštěného postupně po jednom?
JB: Dostupnost jazykových verzí intenzivně připravujeme a během následujících týdnů budou k dispozici. Nabídka originálních jazyků s titulky v kombinaci s dabingem bude funkční.
U původní tvorby půjdete cestou „jeden díl týdně“ nebo občas „pustíte vše najednou“?
JB: Stejně jako ostatní streamovací služby máme i my při nasazování prémiových formátů Prima+ Originals pokaždé odlišnou strategii. Zatímco u Bodyguardů a Půlnoční zpovědi bude možné sledovat všechny díly hned při startu, u pořadu Sedm schodů k moci jsme se rozhodli, že budeme nasazovat vždy dva nové premiérové díly týdně po dobu jednoho měsíce.
Přichází Prima+ v rámci uživatelského rozhraní s něčím ojedinělým, či přímo unikátním? Půjdou například filtrovat pořady podle věku, kvality zvuku atd.?
JB: Unikátní je náš „rekomendační“ systém, který bude nabízet obsah na základě sledovanosti, trendujících pořadů či uživatelských preferencí, a to pro každý profil zvlášť. Nabídka obsahu se také dynamicky filtruje podle uživatelského účtu, rozdílně pro Free a placené tarify.
Mluvili jste o rodinných profilech. Půjde vytvořit i ryze dětský? Jak máte zajištěno filtrování obsahu podle věku? Používáte domácí věkové hranice, včetně 15+ a 18+, nebo sázíte na ty zahraniční, resp. americké?
JB: Každý registrovaný uživatel si může vytvořit až pět rodinných personifikovaných profilů s doporučovaným obsahem na míru. V další fázi vývoje webu se určitě se chceme zaměřit na bezpečné sledování pořadů pro ty nejmenší a zajistit nastavení dětských profilů, které dětem umožní zhlédnout bezpečný obsah.
Předplatitelské balíčky; zdroj: Skupina Prima
Je u vaší video platformy ještě něco, co byste chtěli zdůraznit a nepřišla na to řeč?
JB: Určitě bychom rádi zdůraznili, že Prima+ je jediná flexibilní video služba na českém trhu. Uživatelům umožní konzumovat obsah na základě výběru ze tří tarifů.
Základní nabídka Free, která umožňuje přístup do video archivu pořadů skupiny Prima, je zdarma. Registrovaným uživatelům umožní také sledování živého vysílání všech českých stanic skupiny Prima. Vše v SD kvalitě a s reklamou.
Rozšířená nabídka Light za 99 Kč měsíčně nabídne uživatelům navíc předpremiéry oblíbených pořadů a seriálů až sedm dní před televizním vysíláním, více než dva tisíce českých i zahraničních titulů a také exkluzivní obsah Prima+ Originals. A to všechno v HD kvalitě a s polovičním objemem reklamy.
Tarif Premium za 149 Kč měsíčně obsahuje kompletní nabídku v kvalitě Full HD a zcela bez reklam.
Každý registrovaný uživatel si také může vytvořit až pět rodinných profilů s doporučovaným obsahem na míru. Registrovat je možné rovněž až pět zařízení v domácnosti (Smart TV nebo HbbTV, telefon, počítač či tablet), současně je možné sledovat tři streamy prima+.
The European VOD Coalition has issued a statement on the recently announced EU Commission Recommendation on Piracy of Live Content and ahead of its publication.
In the statement, it lists the following points:
1. Fighting piracy should be an important policy priority for Europe. Piracy harms every part of the European economy and hampers the competitiveness of our sector and the economic and consumer benefits we bring.
2. Existing Notice and Action procedures should be tightened to make sure pirate content is taken down immediately after being flagged. The latter is easily identifiable and, without near-real-time takedown, the economic value of our rights can be seriously damaged. This is especially true for all time-sensitive content.
3. Trusted flagger mechanisms should be expanded beyond online platforms, with the same immediate take down requirement as above.
4. The varied interpretation and application of existing tools in some Member States, such as Poland and Germany, at national level, needs to be addressed. As an example on one key tool: dynamic injunctions under Article 8(3) of the Information Society Directive are one of the most powerful tools for rights holders across the Member States.
5. Because a pirate whose operations are disrupted by the suspension of one server will rapidly cycle to another, hosting providers should be required to introduce Know-YourBusiness-Customer obligations.
6. Criteria determining the effectiveness of the Recommendation ought to be listed in an Annex accompanying the document. Over the years, our sector has built considerable expertise in analysing piracy trends, which we hope to be able to share.
7. Setting a specific period after which the EU Commission is to decide based on facts and data on whether to introduce binding rules. This would incentivise online intermediaries to put in place efficient piracy-mitigation measures in place sooner rather than later and to work better with the content sector.
The statement concludes by saying that the Coalition and its members remain available to meet and discuss any of the points raised and encourage the Commission to effectively tackle all forms of piracy.
Filmové a televizní pirátství se v roce 2022 ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšilo, tvrdí výzkumná společnost MUSO.
Digitální pirátství je na vzestupu a v brzké době se neočekává jeho zpomalení, uvádí ve zprávě zveřejněné počátkem února v týdeníku Variety společnost MUSO, která se zaměřuje na výzkum pirátství.
V roce 2022 se pořizování pirátských kopií filmů zvýšilo ve srovnání s rokem 2021 přibližně o 39 %. Návštěvnost pirátských webových stránek pro sledování televizních pořadů vzrostla zhruba o 9 %, informuje zpráva. Očekává se, že nárůst pirátství bude v roce 2023 pokračovat.
„Tento trend je v našem odvětví i nadále velké téma. Významně ovlivňuje výnosy a živobytí všech zainteresovaných – zejména menších, nezávislých tvůrců – a poškozuje ekonomiku v širším smyslu,” píše se ve zprávě.
V roce 2019 Centrum pro globální inovační politiku Americké obchodní komory informovalo, že pirátství stojí americký filmový a televizní průmysl od 29 miliard do 71 miliard USD ročně.
MUSO přisuzuje nárůst pirátství novým faktorům, včetně ekonomických tlaků. V roce 2022 mnoho streamovacích platforem jako Netflix a Disney Plus zvýšilo ceny. Netflix také oznámil, že tvrdě zakročí proti sdílení hesel, když ve druhém čtvrtletí přišel téměř o 1 milion předplatitelů.
Studie z roku 2019 společnosti Vocus Group NZ z Nového Zélandu zjistila, co pomáhá pirátství zastavit. Nejsou to zákony a nařízení, ale zlevňování a zpřístupňování obsahu.
„Tyto dvě možnosti daleko předčily ty ostatní – o 57 a 48 procent,“ řekl Taryn Hamilton, generální ředitel pro spotřebitele ve společnosti Vocus Group NZ. „Represivní opatření, jako je trestní stíhání pirátů a cenzura pirátských stránek, považuje za pravděpodobně účinná pouze 33 a 22 procent lidí.“
Prodej online reklamy se bude v blízké době muset obejít bez cookies třetích stran. Média proto hledají cestu, jak zachovat či dokonce zlepšit kvalitu reklamního prostoru a vytěžit z něj co nejvíce. Mluvilo se o tom na setkání společnosti SAS.
Končící podpora cookies třetích stran a nutnost soustředit se na data první strany může vydavatelům a poskytovatelům internetového obsahu přinést nové příležitosti k spolupráci, díky které vzroste jejích „odolnost vůči síle globálních hráčů“. To je jeden ze závěrů, který se diskutoval na setkání pořádané platformou SAS, prostřednictvím které odbavují tuzemské mediální domy onlinovou reklamu.
V evropských zemích se objevují nové nástroje pro booking reklamy, a to pro různé druhy médií – nejen onlinové, ale i digitálního outdooru nebo televize. Predrag Ristić, Digital Sales Lead společnosti SAS pro střední Evropu, uvedl jako příklad britskou komerční televizní skupinu ITV, která sama vytváří druhou největší programatickou síť na britském trhu a díky tomu může největším klientů a agenturám nabídnout vlastní data v každé objednávce. Je zároveň tvůrcem prémiového obsahu, a díky své síti není při prodeji reklamy závislá na velkých technologických hráčích. „Bookingové nástroje jsou vlastněny publishery a ti tak mají ve své správě data. Pro mediální domy je to velká příležitost, jak si svůj reklamní prostor mohou spravovat samy. Jejich hlavní konkurencí je Google, ne lokální mediální hráči,“ vysvětlil. Dodal, že firmy GAMA (Google, Apple, Meta, Amazon) ovládají zhruba polovinu reklamního prostoru, ze kterého se jim daří stahovat až 80 % reklamních peněz.
Také podle Rickarda Ebersjo, spoluzakladatele a CEO Adssets, se změna na trhu blíží i z toho důvodu, že nová legislativa zavádí přísnější podmínky pro nakládání s osobními údaji. „Hodně publisherů vstupuje na trh a ve vlastních ekosystémech s daty pracují,“ zmínil. Je ale také toho názoru, že publisheři podceňují své prémiové inventory, které podle něho není dostatečně zastoupeno v ekosystémech. Nákup reklamního prostoru by zároveň neměl být komplikovaný a neměl by zaplňovat příliš času. „Stále je zhruba polovina času správy reklamního prostoru věnována administrativě,“ uvedl. Vydavatelům tištěných titulů pak poslal povzbuzení, že spojením inzertního prodeje tisku a digitálu lze výrazně snížit pokles inzertních příjmů v printových edicích.
V následné diskusi se probíral i očekávaný rozvoj retailových médií na českém trhu (více zde), který většina diskutujících označila za velkou finanční i datovou příležitost.
Internetoví provozovatelé se pak budou muset vyrovnat s nastupující proměnou celého ekosystému. Způsobuje jí především ukončená nebo v blízké době končící podpora cookies třetích stran, která publishery nutí přecházet na novou práci s tzv. first party daty. První kroky v tomto směru už učinil CPEx ve spolupráci se Seznam.cz, který má zkušenosti s prodejem části inventory pomocí cookies první strany. „Na základě dat první strany je už u nás možné nakupovat a lze díky tomu navýšit zásah až o 30 %. Inzerenti této možnosti ale zatím zdaleka nevyužívají, aktivita je malá, a to se projevuje i na ceně dat, která je o 10-15 % nižší,“ popsal Ondřej Krišica, člen představenstva Seznam.cz. V letošním roce očekává změnu a příklon trhu právě k datům prvních stran.
Rovněž David Voráček, člen představenstva mediálního domu Economia, očekává, že se způsob prodeje online reklamy promění. V reakci na konec cookies třetích stran podporuje Economia společně s mediálními společnostmi Czech News Center, Mafra, Vltava Labe Media a Seznam.cz jednotný identifikátor Czech Ad ID pro cílení a řízení online inzerce na českém trhu bez využití cookies třetích stran. „Myslíme si, že dokážeme díky němu stáhnout peníze od velkých hráčů typu Googlu nebo Meta,“ uvedl.
Podle Martina Švarce, advertising product directora Ringier Axel Springer Polska, by měli prodejci online prostoru co nejdříve začít pracovat s vědomím proměny prostředí a snažit se nacházet cesty, jak reklamu cílit v době bez cookies. „Na trhu je stále velké množství cookies různé kvality, které se snaží řada hráčů ještě využít. Zapomeňme na ně a pojďme stavět na nových možnostech a pojďme hledat cestu, jak to bude fungovat,“ vyzval.
Jan Galgonek, CEO Mind2Flo, který v diskusi zastupoval stranu mediálních agentur a klientů, vnímá na klientské straně posun při práci s daty. „U klientů vidím velký pokrok, přemýšlejí nad tím, jak s daty pracovat. Naší rolí je tlačit klienty do nové práci s daty, ale náš trh vnímám jako hodně seniorní a edukovaný,“ uvedl. Zároveň se domnívá, že ideální čas pro transformaci je právě teď.
Klíčové jsou podle Predraga Ristiće přímé kontakty se zákazníky, které je nutné si i uchovávat. „O přímé kontakty nemůžete přijít,“ zdůraznil.
David Voráček nadnesl úvahy o možném zavedení zákaznické peněženky (cashback), díky které by byli uživatelé webů Economie odměněni za jejich loajalitu. „Otázka totiž je, jak přesvědčit zákazníky, aby na stránky chodili, i když si nechtějí nic koupit. Důvodem může být i cashback, který by mohl vstoupit i do našeho odvětví. Asi se to stane,“ odhaduje. Pro tvůrce zpravodajského obsahu není snadné na jeho tvorbu vydělat. Economia chce také přijít s novými reklamními formáty, které budou dbát hlavně na uživatelský komfort a zbaví uživatele pocitu přesycení reklamou.
Diskutující souhlasili, že pro to, aby čeští publisheři dokázali čelit nadnárodním technologickým gigantům, je nutná jejich spolupráce. „Ve Švýcarsku se vydavatelé domluvili a na jeden den místo obsahu začernili své weby a uživatelům vysvětlili, jak funguje jejich byznys a proč jejich souhlasy pro prodej reklamy potřebují a že bez reklamy nebude žádný obsah. Mělo to velký ohlas. Myslím, že by se to mělo udělat i v Česku,“ uzavřel Predrag Ristić.
První letošní měsíc přál zpravodajským stanicím. ČT24 i CNN Prima News navýšily meziročně své podíly nejvíce ze všech tuzemských stanic.
Česká televize zůstala i v letošním prvním měsíci nejsilnější tuzemskou televizní skupinou v celodenním vysílání v divácké kategorii 15+. Dosáhla souhrnného podílu 32,15 %. Nejlepší výsledek zaznamenala i v hlavním vysílacím čase 15+ a v celodenním vysílání ve skupině 15-69. Ukazují to data oficiálního měření sledovanosti ATO-Nielsen Admosphere.
Obě hlavní komerční televizní skupiny si meziročně polepšily. Skupina Prima zůstala i na začátku roku těsně před skupinou Nova v divácké skupině 15+ v celodenním vysílání. V hlavním yvsíacím čase 15+ skončila naopak Prima za skupinou Nova. Skupina Nova potvrdila nejsilnější postavení v divácké kategorii 15-54 (celodenní i večerní vysílání) a také v hlavním vysílacím čase v 15-69.
Lepších výsledků než v loňském lednu dosáhlo i mediazastupitelství Atmedia a Televize Seznam, která letošní leden zakončila s výsledkem 1,27 % (celý den, 15+).
Nejvyšší meziroční přírůstky si v lednu připsaly zpravodajské stanice díky vysílání prezidentských voleb. ČT24 vylepšila své postavení oproti loňskému lednu o 1,26 procentního bodu a celkově se její podíl dostal na úroveň 5,80 % (celý den, 15+). CNN Prima News si meziročně polepšila o jeden procentní bod a celkově v lednu dosáhla celodenního podílu 2,18 % (15+).
Celkový podíl stanic České televize ovlivnilo ukončení stanice ČT3, která od začátku ledna 2023 nevysílá.
Dne 2. února vyjádřili poslanci Evropského parlamentu podporu vyjednávací pozici navržené vedoucím výborem IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů), a udělili tak zpravodaji mandát k zahájení trialogu. I přes vítané pozměňovací návrhy, které posilují rozlišování mezi redakčním obsahem a reklamou, má text pro média důležité nedostatky. Schválená definice politické reklamy zůstává příliš široká; do budoucna by měl být upřednostněn přístup schválený v Radě.
