Navzdory světovým krizím a rozpačitým očekáváním reklamní trh v roce 2023 mírně rostl, a to ve všech mediatypech, říká Vladimír Pořízek, komerční ředitel skupiny Prima. Mluví i o tom, jak teplé podzimní počasí zamávalo s počty diváků u obrazovek nebo proč musí televize zvýšit cenu reklamy.
Jak úspěšný je rok 2023 pro Primu z hlediska obchodu?
Prvotní očekávání, jak bude rok 2023 vypadat, byla velmi rozpačitá. Nikdo nevěděl, jestli nepřijde další krize, jak se budou klienti chovat, jak se budou chovat lidé a jak poroste jejich spotřeba. Vzpomínám si, že jsme připravovali byznys plán asi ve čtyřech variantách – od 20% poklesu trhu až po flat trh (období, kdy mediální trh z hlediska objemu investic nejeví známky růstu, ani poklesu, pozn. red.). Momentálně můžeme říct, že trh mírně roste, a to ve všech mediatypech. My rosteme s ním. Takže si myslím, že to je úspěšný rok.
Jaký očekáváte vývoj v příštím roce?
Věříme, že když se to podařilo letos, bude růst pokračovat i nadále. Nevidím nikde signály, které by nasvědčovaly opaku. Nicméně držme si pěsti, je to zvláštní doba.
Často zaznívá, že kvůli teplému počasí letos na podzim u obrazovek nesedělo tolik diváků. Opravdu má počasí tak velký vliv na sledovanost?
Ten vliv je obrovský. Na křivkách sledovanosti televizí je každý rok jasně vidět, že nejméně diváků sedí u televize v létě a nejvíce během zimy. Nicméně letos na podzim zůstaly teploty po celé září a půlku října vysoko nad dlouhodobým průměrem. Bylo extrémně teplo, což je obrovsky vidět i na sledovanosti, která oproti loňskému roku spadla o 15 až 20 %. V kombinaci s výrazným nárůstem poptávky po reklamních časech nám pak vznikl neřešitelný problém. Potýkají se s ním ale všechny televize.
V roce 2024 se chystáte zdražovat prodej reklamního času výrazněji než v předchozích letech. Proč?
Protože inventory (reklamní prostor v daném médiu, který může být prodán klientům, pozn. red.) ubývá, diváků je méně a méně a náklady na výrobu našeho obsahu rostou. Pokud chceme udržet stejnou marži, musí přijít zvýšení cen.
Další změna, kterou zavádíte, se týká strategického obchodování. Nově hodláte cílit na dospělé ve věku 18–69, dosud to přitom byla skupina 15–69 let. Proč jste se tak rozhodli?
Mezi hlavní důvody změny patří společenská odpovědnost a legální omezení. Řada klientů nemůže a nechce cílit na diváky mladší 18 let. Jsou to především výrobci cukrovinek nebo alkoholických nápojů. Dalším důvodem je kvalita a důvěryhodnost osloveného diváka, kdy svým klientům zajistíme dospělejší a bonitnější publikum. A v neposlední řadě, těchto GRPs (Gross Rating Point neboli kumulovaná sledovanost – udává procento diváků z dané cílové skupiny, kteří zhlédli pořad, pozn. red.) máme více.
Novinkou je také plánování kampaní pomocí umělé inteligence. Jak to bude fungovat?
Klienti nám zadají, na kterou cílovou skupinu chtějí svou reklamu zaměřit, a počítačový software provede optimalizaci plánování kampaní tak, aby byl každý maximálně spokojen. Podle dosavadních zkušeností by mohlo dojít až k pětiprocentnímu zlepšení afinit kampaní našich klientů.
Další novinkou je, že chcete od klientů dopředu vědět, jak plánují během roku rozložit své investice. Proč?
Abychom mohli lépe plánovat své inventory a odbavovat reklamní kampaně klientů efektivněji.
Plánujete více propojovat svět on-line a televize?
Určitě máme rozjetou spoustu dalších projektů. Segment on-line videa na vyžádání i nadále poroste na úkor lineární televize. I proto je nutné z hlediska plánování a odbavení kampaní pro klienty tyto světy propojit. K tomu nám slouží crossplatformní měření, jehož jsme v České republice průkopníky, a jsme tedy schopni tento zásah doměřit.
Co byste Primě popřál ke 30 letům na televizním trhu?
Popřál bych jí, ať se jí skvěle daří, ať vzkvétá, ať má stále lepší program a baví více diváků.
Egyptská policie ve spolupráci s Aliancí pro kreativitu a zábavu (ACE) zrušila v Egyptě jednu z největších pirátských služeb v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA).
Podle ACE umožňoval CimaClub uživatelům přímo stahovat nebo streamovat pirátský obsah a nabízel knihovnu VOD s téměř 50 000 filmovými a seriálovými tituly v arabštině a jejich originálními verzemi. Postiženi byli všichni členové ACE. Dodává, že služba přilákala prostřednictvím svých 65 domén více než 29 milionů návštěv měsíčně. Většina návštěv pochází z Egypta, Francie, Kanady, Spojených států a Německa. Egyptská policie identifikovala a konfrontovala provozovatele v egyptské Gíze.
Natasha Matos-Hemingwayová, obchodní a marketingová ředitelka společnosti Shahid, přední arabské streamovací platformy skupiny MBC a člena ACE, k ukončení provozu uvedla: „Problém je v tom, že se jedná o přední arabskou streamovací platformu: „ACE i nadále vytrvale potírá pirátství a úzce spolupracuje s úřady na odhalování nelegálních provozovatelů v regionu MENA.
„To by nebylo možné bez pomoci egyptských úřadů, které se snaží zabránit nelegálnímu sdílení obsahu, a my jsme jim za to vděční. Není žádným tajemstvím, že pirátství má za následek obrovské ztráty nejen pro vysílací společnosti, ale i pro produkční společnosti a nově vznikající tvůrce obsahu. Ve skupině MBC Group jsme i nadále zajedno s ACE v jejím trvalém poslání chránit práva duševního vlastnictví našich tvůrců. Jsme Alianci vděčni za její skvělou práci v průběhu celého roku a těšíme se, že budeme společně pokračovat v boji proti pirátství obsahu.“
Fiona Robertsonová, generální poradkyně společnosti OSN, která je členem ACE, dodala:
„Obsahové pirátství má závažné důsledky v celém hodnotovém řetězci zábavního průmyslu. Jako jedna z předních zábavních společností v regionu jsme odhodláni chránit práva všech tvůrců obsahu úzkou spoluprací s orgány činnými v trestním řízení a regulačními orgány na našich operačních trzích.“
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve společnosti Motion Picture Association a šéf ACE, doplnil: „Tleskáme egyptské policii za její rychlou akci při identifikaci provozovatele jedné z nejznámějších pirátských služeb v regionu MENA. Rozsah této nelegální služby se dotkl všech členů ACE a ohrozil duševní vlastnictví mnoha tvůrců a vlastníků obsahu. Dnešní akce podtrhuje sílu globálního a společného úsilí o ochranu integrity kreativního trhu.“
Je to neuvěřitelná suma mezi 1,5 až 2 miliardami korun ročně, říká o nových příjmech pro Českou televizi v podobě zvýšení koncesionářských poplatků generální ředitel skupiny Prima Marek Singer. A naplňují pořady typu StarDance veřejnoprávní roli? Přinášíme ukázku z rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS, který je na stáncích od 13. listopadu.
Existuje ještě v médiích ta pravá svoboda slova, jak ji známe třeba ze „zlatých devadesátek“?
Oproti devadesátým létům se celá společnost zregulovala, devadesátky byly naprosto specifické. Když se dneska podíváte zpětně, a to nejenom ve zpravodajství, co se tenkrát vysílalo. Neuvěřitelné. Třeba Česká soda. To už dneska nikdo neudělá, protože by dostal asi tak dvacet tisíc pokut od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. A ještě by ho sežrali na sociálních sítích, že je nekorektní. Tehdy to byla absolutní svoboda. A neříkám, že ideální, ale samozřejmě, že se nám všem v devadesátkách líbilo. Prostě nový svět. Teď je to, dejme tomu, civilizovanější.
Lepší, nebo horší?
To už nechám na každém, protože každý v něčem vyrůstal a každý je na něco citlivý… Takže ano, určitá „ochrana témat“ je asi v pořádku. Ale nesmí se to přehánět, jako s každou ochranou a regulací.
Zmínil jste Českou sodu. V současnosti satira z českých televizí úplně vymizela. Přijde mi, jako by pod tíhou internetových hejtů všechno hrozně zvážnělo. Uvažoval jste někdy, že byste na Primě pustil nějaký nekorektní pořad třeba právě typu České sody?
Samozřejmě. Je třeba ale říct, že v České sodě se sešli úžasně talentovaní lidé ve správný čas. Slyšeli na sebe, byli neuvěřitelně tvůrčí… Celé okolí, celé to prostředí, k tomu vlastně vybízelo, protože dělat si srandu ze všeho a ze všech, to nás, Čechy, strašně baví. A nejlepší na tom tenkrát bylo, že se to najednou mohlo veřejně.
A teď už se zase nemůže?
Já myslím, že určitě může. Jen si myslím, že se každý zavřel do své bublinky, souvisí to samozřejmě i se sociálními sítěmi. Satira se strašně rychle překlápí do útoků a protiútoků. A do trestů a postihů. Ano, málo lidí dokáže rozlišovat, usmát se, mít nadhled. Já jsem teď shodou okolností na Spotify poslouchal nějakou Indku, která žije ve Švédsku a má takový nekorektní podcast. Sama říkala, že se často dostává do konfliktů se svojí prostřední ratolestí kvůli „rasismu“, protože to dítě je hodně, hodně woke – prý už prostě nechápe podstatu nekorektního humoru, byť sama autorka podcastu je snědé pleti, Indka… Ale ten vtip doma prostě nevysvětlí.
Pořád je to ale internetový podcast. Těžko říct, jestli by to samé vysílala švédská televize, ale spíše ne. Existují dva světy, televizní a internetový, jeden přísně regulovaný, druhý téměř vůbec. Je to spravedlivé? Mělo by být více kontrolované oboje, nebo naopak by měla být televize regulovaná méně?
Já si nedokážu představit, že by se nějak více reguloval internet, ale na druhou stranu si myslím, že by to rozhodně mělo být srovnané, protože nevidím jediný důvod, proč my bychom měli být regulovaní více než on-line média. Dřív jsem to chápal, televizní zásah byl nesrovnatelně větší. Byli jsme dominantnější. Dávalo to smysl. Ale teď to tak prostě není. Ano, on-line začal určitou cestu, nastoupila jakási seberegulace, každý to dělá jinak – jinak Facebook, jinak síť X, dříve Twitter. Neříkám, že seberegulace těchto platforem je vždycky dobrá, ale každá z nich se s tím snaží nějak vypořádat. A každá je také zodpovědná, jak kvalitní, důvěryhodný a spolehlivý je její produkt. Tak proč by to tak nemohlo být u nás, v televizním byznysu? Proč bychom si nemohli my sami určovat, jak moc chceme být otevření? Regulace televize je všude na světě. Kdyby to byla inteligentní regulace, říkám proč ne. Ale jsou tam vyloženě extrémní archaické momenty, týkající se zcela přežitých standardů. My v televizi třeba nesmíme do deseti hodin večer ukazovat násilí, nesmí padnout ani jediné sprosté slovo – přitom lidé na internetu, včetně dětí, takhle mluví v jakoukoliv hodinu, každý den, ráno i večer.
Co se ještě smí podle vás ve veřejném prostoru říkat? Existuje hranice svobody slova, nebo můžeme říkat úplně cokoliv, ať je to jakkoliv kontroverzní?
Nevím. Když mi bylo dvacet, zažil jsem revoluci, tehdy se mohlo všechno. A mě to ovlivnilo natolik, že si prostě myslím, že čím větší míra svobody je, tím lépe. A tím pádem samozřejmě jakákoliv regulace pro mě osobně je vlastně jako návrat ke starým časům. Na druhou stranu chápu, že generace, které vyrůstají teď, jsou nastavené úplně jinak, mají jiný práh citlivosti a omezenou schopnost pracovat s jinými názory. Možná nějakou míru ochrany potřebují, aby se prostě nehroutily. Ale to fakt nedokážu posoudit. Já jsem vždycky byl spíš příznivcem toho, že každý by se měl vypořádat s okolním světem sám. Ale berte to jako názor člověka, který je z minulého století.
A jak zvládají tuhle novou dobu média?
Jak která. Je tady obecný příklon k tomu, že média, místo aby informovala, vysílají názory, ať už redakční, anebo převzaté. A já se znovu vrátím k tomu, co byla naše hlavní myšlenka, když jsme stavěli CNN Prima NEWS. Názory jsou různé, je to boxerský souboj, a vy jako médium jste rozhodčí. Přece se nemůžete vydat do ringu a jít boxovat za jednu stranu. Vy to musíte jako médium jen pískat.
CNN Prima NEWS je na trhu už přes tři roky. Jak jste spokojen?
Zrovna tu mám u sebe čísla. Rok 2020 – sledovanost 0,4 %. Rok 2021 – 0,9 %. Rok 2022 – 1,7 %. Rok 2023 – 2 %. Myslím, že CNN Prima NEWS má určitě ambici přeskočit časem ČT24. Nám se daří dělat atraktivní zpravodajství. V dobrém slova smyslu. Atraktivní obsah. Rychle, zábavně, vysvětlovacím způsobem, ale i dostatečně poutavě – plazmy, Magic Wally, využití 3D grafik a dalších moderních technologií, a samozřejmě do toho názory ze všech stran. Trendem rychlé doby je i rychlé a atraktivní zpravodajství. Takže bychom měli mít větší šanci zasáhnout a ovlivnit víc lidí než veřejnoprávní médium. Na druhou stranu, už to určitě nebude jen prostřednictvím televize, speciálně ve zpravodajství, to prostě musí být kombinace televize, internetu a sociálních sítí. Multiplatformní vysílání.
Veřejně jste vystoupil proti zvyšování koncesionářských poplatků pro Českou televizi. Připomeňme, že se od roku 2025 zvyšují o 25 korun, ze 135 na 160 korun. Co vám na tom nejvíc vadí?
Nejvíc mi vadí, že i když 25 korun vypadá jako relativně malá částka, tak vážně není! Jde o obrovský objem peněz pro Českou televizi. Když to vynásobíte počtem lidí, kteří to budou platit, protože nově budou platit i všichni lidé, kteří mají mobil, tak vám vyjde neuvěřitelná suma mezi 1,5 až 2 miliardami korun ročně. Za tyhle peníze bych vám postavil novou ČT1! Taková částka má zásadní vliv na trh. A moje otázka je: Potřebujeme to? Potřebují Češi dávat tolik peněz do veřejnoprávního média? Bývalý ředitel ČT Petr Dvořák říkal, že potřebuje maximálně půl miliardy ročně a najednou je to 1,5 miliardy. Trojnásobek? Vážně?
Někteří kritici ČT peskují třeba za to, že vysílá drahé pořady jako StarDance, které mají spíše komerční charakter. Vadí vám to? Naplňuje třeba právě StarDance veřejnoprávní požadavky?
Otázkou je, co jsou vlastně veřejnoprávní požadavky, veřejnoprávní role. Svět se vyvinul a definice veřejnoprávnosti tak, jak byla dřív, už dnes nestačí. Měla by se nově a přesněji definovat veřejnoprávní služba v celém svém kontextu, v kontextu nového trhu, a ne trhu z minulého století pouze v rámci Českého rozhlasu a České televize. Možná do toho pak bude StarDance zapadat, nevím. Ale takhle samozřejmě StarDance působí komerčně. A to je ten problém: Pokud jasně nově nedefinujeme veřejnoprávnost jako takovou, tak si veřejnoprávností obhájíte v podstatě cokoli.
Mediální trh měl strach z krize, na začátku roku 2023 se dosti zatáhl. Jak to nyní vypadá s reklamou?
Zájem je velký. Alespoň u nás. Ale zase je třeba říct, že situace je nepřehledná. Třeba v Německu už druhý rok reklamní trh padá o 10 %. Takže možná jsme tu krizovou dobu zvládli, ale co bude dál, těžko říct. Ono to vypadá, že končí standardní cyklus, kdy byla velká krize, pak jsme se z toho sbírali, pak přišla konjunktura, pak další velká krize… Přijde mi, že se to celé změnilo v takovou vleklou, téměř permanentní těžkou dobu bez výrazných pádů, nejsou jasně zřetelné vlny, kdy a odkud to přichází.
Generální ředitel skupiny Prima mluví například o proměně médií vlivem sociálních sítí, Green Dealu, budoucnosti byznysu v Evropě či o vysokých ambicích CNN Prima NEWS. Celý rozhovor čtěte v Magazínu CNN Prima NEWS, který je v současnosti na stáncích.
Společný televizní spot připravili komerční vysílatelé sdružení v Asociaci komerčních televizí u příležitosti Světového dne televize, který připadá na 21. listopadu. Členové AKTV se k oslavám televizního svátku připojují už od roku 2017, v letošním roce však poprvé do světa pouští svůj vlastní televizní spot, který poukazuje na unikátní sílu televizní obrazovky. Spot se bude vysílat v úterý 21. listopadu na všech stanicích členů AKTV, umístěn bude také v online prostředí a na sociálních sítích.
Světový den televize se televizními společnostmi každý rok slaví po celém světě již 26 let. Letos se však české komerční televize sdružené v AKTV rozhodly pojmout oslavy jinak než v předchozích letech a vytvořit si zcela vlastní program. Společně připravily televizní spot, který se bude vysílat v úterý 21. listopadu na všech stanicích členských společností. Spot, jehož ústřední myšlenkou je poukázat na pestrost televizní tvorby a unikátní sílu televizní obrazovky oslovit miliony diváků, je složen z toho nejlepšího, co v současnosti televizní skupiny Nova, Prima a Óčko nabízejí.
„V minulých letech jsme pro oslavy Světového dne televize brali inspiraci od našich zahraničních kolegů, letos jsme se ale rozhodli připravit náš vlastní český obsah. Kromě krásného spotu jsme pro naše obchodní partnery také připravili ojedinělý program, takový společný den otevřených dveří, který vyvrcholí zábavnou televizní show zaměřenou opravdu jen na naše televizní témata. Věřím, že se naši hosté budou dobře bavit,“
říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.
Hlavním programem oslav bude velkolepá zábavná show WE LOVE TV moderovaná Liborem Boučkem, ve které se proti sobě postaví týmy Novy a Primy. Generální ředitel skupiny Nova Daniel Grunt si na pomoc přizval Aleše Hámu, generálního ředitele skupiny Prima Marka Singera podpoří Jakub Prachař.
Kromě večerní show čeká návštěvníky také pestrý celodenní program, který si pro partnery připravily televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Návštěvníky pustí do televizní kuchyně, dají nahlédnout do zpravodajských studií, seriálových ateliérů nebo živého vysílání.
Detailní informace, fotogalerie z celého dne a záznam show je k dispozici na webových stránkách – aktv.cz/weloveTV
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) uzavřela torrentové webové stránky tt-torrent.com, které byly provozovány z Thajska.
Podle ACE byla tato stránka porušující autorská práva v provozu od roku 2006, nejprve pod doménou Thailandtorrent.com a následně tt-square.com. Stránka TT-torrent.com se podle Similarwebu umístila na 156. místě nejoblíbenějších webových stránek v Thajsku a v období od ledna do září 2023 zaznamenala 26,3 milionu návštěv.
Sompan Charumilinda, výkonný viceprezident společnosti True Visions, k ukončení provozu webu uvedl: „Rádi bychom vyjádřili vděčnost Oddělení pro potlačování hospodářské kriminality a ACE za jejich neocenitelnou pomoc v boji proti pirátství obsahu.“
„Pirátství je přetrvávajícím problémem na celém světě, ale spolupráce, kterou jsme navázali s thajskými úřady a mezinárodními organizacemi, jako je ACE, vedla k nejúspěšnějším opatřením v Asii. Je to boj, ve kterém budeme a musíme pokračovat. Uzavírání stránek, jako je tato, snižuje škody způsobené thajské společnosti, zejména mládeži, a prospívá kreativní ekonomice i celé zemi.“
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve společnosti Motion Picture Association a šéf ACE, dodal:
„Uzavření tt.torrent.com je další úspěšnou akcí ACE a varováním pro všechny provozovatele nelegálního pirátství, že jejich dny jsou sečteny,“
řekl. Dodal také, že web vystavoval spotřebitele riziku nebezpečného malwaru, podkopával investice do thajského obsahového průmyslu a snižoval daňové odvody místní vládě. Uzavření tt-torrent.com je tak. dle Jan van Voorna, výhodné pro všechny.
Jedna z hypotéz uvedených v rámci studie zaměřené na digitální pirátství, kterou nedávno zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), se zabývá vztahem mezi postojem k pirátství a konzumací nelegálního televizního, filmového, hudebního, softwarového a publikačního obsahu v zemích Evropské unie a ve Spojeném království. Podle této hypotézy existuje mezi postojem k pirátství a výší spotřeby pirátského obsahu jistý vztah.
Studie porušování autorských práv online v Evropské unii se při zkoumání stavu a vývoje digitálního pirátství opírala mimo jiné i o studii vnímání duševního vlastnictví, kterou úřad zveřejnil letos v létě. Ta navazuje na předchozí studie vnímání duševního vlastnictví z let 2017 a 2020. Hlavním cílem této studie bylo shromáždit poznatky o postojích evropských spotřebitelů k duševnímu vlastnictví (IP), o míře, v jaké tato práva respektují, a o tom, jakou mají představu o IP jako celku. Jako měřítko postoje k pirátství v každé zemi byla použita otázka „Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? – Je přijatelné získávat digitální obsah nelegálně z internetu nebo z aplikací, pokud je určen pro mou osobní potřebu?“
Postoje vůči pirátskému online obsahu
Většina Evropanů obecně považuje přístup k obsahu z nelegálních online zdrojů za nepřijatelný. Více než 7 z 10 Evropanů si nemyslí, je přijatelné používat nelegální zdroje, pokud:
hledaný obsah není dostupný v rámci jejich předplatného streamingu (74 %),
tím ušetří peníze (73 %),
cena chráněného obsahu je příliš vysoká (72 %).
Tyto údaje na první pohled působí pozitivně. Ale vnímáno z opačné strany to znamená, že například každý třetí Evropan ještě stále považuje za přijatelné nakupovat nelegální zboží, pokud je původní produkt příliš drahý. U mladších spotřebitelů ve věku 15–24 let jde dokonce o polovinu respondentů (50 %). Akceptace nezákonného chování na internetu je výrazně vyšší u mladších Evropanů ve srovnání se staršími.
Navíc přibližně třetina (34 %) Evropanů souhlasí s tím, že je přijatelné získat digitální obsah nelegálně, pokud je takový obsah určen pro osobní potřebu.
Míra této akceptace se v různých zemích liší. Například podíl lidí, kteří považují nelegální získávání obsahu z internetu (pro osobní spotřebu) za zcela nebo spíše přijatelné, se pohybuje od 24 % (Dánsko) až po 58 % (Slovensko). Kromě Slovenska má toto tvrzení (lehkou) většinovou podporu ve Slovinsku (56 %), Maďarsku (54 %), Bulharsku (51 %) a Lotyšsku (51 %). Česká republika se řadí mezi země, kde je míra akceptace užívání pirátského obsahu pro osobní potřebu poměrně vysoká – činí 48 %.
Ti, kteří se dopustili porušení, mají benevolentnější postoj
Ze studie také vyplynulo, že lidé, kteří v posledních 12 měsících úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím nelegálních zdrojů, se mnohem častěji domnívají, že existují důvody, které toto chování ospravedlňují, než ti, kteří to neudělali.
Podíl osob, které přiznávají, že v posledních 12 měsících konzumovaly pirátský obsah online, se v jednotlivých zemích také značně liší – sahá od 9 % ve Finsku a Německu až po 22 % na Maltě. Česká republika je s 16 % zhruba uprostřed žebříčku.
Záměrný nezákonný přístup k online zdrojům podle zemí; zdroj: EUIPO
Profil osob záměrně užívajících pirátský obsah
Podle studie převažují mezi osobami nelegálně užívajícími autorský obsah muži (17 %), ženy jsou na tom o něco lépe (12 %). Z hlediska věku výrazně převažují mladší Evropané (15–24 let 33 %, 25–34 let 25 %, 35–44 let 19 %, 45–54 let 10 %, 55–64 let 6 % a lidé nad 65 let jen 4 %).
Pokud jde o vzdělání, nelegální obsah konzumují nejvíce lidé s nízkým vzděláním (18 %). Nelegální obsah se užívá více ve velkých městech a nejčastěji jsou to studenti (31 %), nejméně naopak ženy v domácnosti (9 %).
Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje: Cena a dostupnost obsahu
Hlavní roli v motivaci uživatelů používat nelegální zdroje hraje cena a také kvalita obsahu dostupného z legálních zdrojů. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které by respondenty přiměly přestat používat nelegální zdroje, by byla lepší cenová dostupnost obsahu z legálních zdrojů (43 %) a větší dostupnost obsahu, který je zajímá, prostřednictvím legálních zdrojů (37 %).
Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje; Zdroj: Euipo
Důvodem k nevyužívání nelegálních zdrojů mohou být také obavy z vystavení škodlivým praktikám, jako jsou například podvody nebo nevhodný obsah pro nezletilé. Více než 8 z 10 Evropanů (82 %) souhlasí s tím, že nelegální získávání online obsahu s sebou nese riziko vystavení takovým praktikám. Tento názor sdílí jasná většina – bez ohledu na to, zda k obsahu přistupovali prostřednictvím nelegálních zdrojů, či nikoliv.
Vnímání duševního vlastnictví
Jasná většina Evropanů uvádí, že dobře rozumí konceptu duševního vlastnictví a souhlasí s tím, že je důležité respektovat duševní vlastnictví, aby byla chráněna práva a příjmy výrobců zboží a obsahu a také kvalita jejich produktů.
Celých 93 % Evropanů také souhlasí s tím, že je důležité, aby vynálezci, vydavatelé, tvůrci a výkonní umělci mohli chránit svá práva a dostávat za svou práci zaplaceno.
Stejně tak většina (91 %) považuje respektování duševního vlastnictví za důležité kvůli tomu, aby se ostatní nemohli neoprávněně prohlásit za tvůrce nebo vynálezce něčeho, co není jejich dílem.
Zatímco povědomí o důležitosti ochrany duševního vlastnictví je vysoké, jen málo Evropanů si myslí, že hlavní prospěch z této ochrany mají spotřebitelé, jako jsou oni sami (8 %). Naopak více než polovina si myslí, že tím, kdo z této ochrany těží nejvíce, jsou výkonní umělci, jako jsou hudebníci (54 %), a tvůrci uměleckého obsahu (52 %).
Většina Evropanů rovněž prozatím považuje kvalitu a rozmanitost obsahu nabízeného prostřednictvím legálních zdrojů za lepší než u obsahu dohledatelného prostřednictvím nelegálních řešení.
Nicméně 60 % z těch, kteří v posledním roce úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím pirátských zdrojů, uvádí, že je snazší najít a získat přístup k požadovanému digitálnímu obsahu prostřednictvím nelegálních kanálů než prostřednictvím legálních služeb.
Letošní Světový den televize, který každoročně připadá na 21. listopadu, oslaví české komerční televize ve velkém stylu. Vůbec poprvé připravily společný program pro své obchodní partnery a spolupracovníky, kterým otevřou své brány televize Nova, Prima i Óčko. Bohatý program vyvrcholí zábavnou večerní show WE LOVE TV, v níž se utkají týmy Novy a Primy pod vedením svých generálních ředitelů.
Světový den televize se televizními společnostmi každý rok slaví po celém světě již 26 let. Letos se však české komerční televize sdružené v AKTV rozhodly pojmout oslavy jinak než v předchozích letech. Namísto odborné konference pro své obchodní partnery a spolupracovníky připravily pestrý zábavný program napříč celým televizním světem.
Hlavním programem oslav bude velkolepá zábavná show WE LOVE TV moderovaná Liborem Boučkem, ve které se proti sobě postaví týmy Novy a Primy. Generální ředitel skupiny Nova Daniel Grunt si na pomoc přizval Aleše Hámu, generálního ředitele skupiny Prima Marka Singera podpoří Jakub Prachař. Kdo z nich se lépe vyzná v televizním světě? To zjistí návštěvníci už v úterý 21. listopadu od 17 hodin.
Kromě večerní show čeká návštěvníky také pestrý celodenní program. Skupina Nova si připravila dva návštěvnické okruhy a jedno exkluzivní předpremiérové promítání. První prohlídkový okruh zavede návštěvníky do sídla TV Nova a zpravodajských studií. Ve druhém se pak zájemci mohou podívat do kulis výpravného seriálu Zlatá labuť a během promítání mají možnost zhlédnout v předstihu první díl kriminálního seriálu Metoda Markovič: Hojer.
Televizní skupina Prima své návštěvníky zavede i do méně tradičních kulis televizního světa. Kromě svého sídla a zpravodajského studia CNN Prima News ukáže zájemcům třeba technické zázemí televize, rozhlasová a dabingová studia, kde si mohou odvážlivci zkusit dabing i na vlastní kůži. Kromě toho se diváci mohou pobavit u exkluzivního promítání prvního dílu komediálního seriálu Vytoč mého agenta. Chybět nebude ani kolo štěstí o hodnotné ceny.
Také Óčko má pro zájemce připravené nahlédnutí do televizní kuchyně, a to do živého vysílání pořadu Mixxxer, jehož se můžete stát přímou součástí.
V posledních měsících probíhá v Řecku intenzivní protipirátská kampaň, kterou vede několik úřadů spolu s hlavními provozovateli. Cílem je bojovat proti nelegálnímu připojení. To spolu s prémiovým obsahem možná pomohlo dominantnímu telekomunikačnímu operátorovi OTE, který ve svých posledních výsledcích uvádí, že třetí čtvrtletí ukončil s 665 261 televizními předplatiteli, což je nárůst o 3,3 % (+21 484) více než před rokem, přičemž jen ve třetím čtvrtletí jich přibylo 17 364.
OTE mělo na konci třetího čtvrtletí také 2 345 916 (+2,1 % meziročně) účastníků pevného širokopásmového připojení, z toho 1 525 878 (+6,7 %) FTTx a 215 710 (+96,1 %) FTTH. Její FTTH stopa dosáhla na konci září 1 148 000 předaných domácností a do konce roku by měla přesáhnout 1,3 milionu.
Konsolidované výnosy OTE ve třetím čtvrtletí dosáhly 881 milionů eur (-2,6 %) a upravený zisk EBITDA 352,6 milionu eur (-1,5 %). Čistý zisk činil 150 milionů eur (-6,4 %).
Jak již dříve informoval server Broadband TV News, pirátské šíření placeného televizního obsahu v Řecku se odhaduje na 160 milionů eur ročně.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) se v poslední době zaměřila také na hlavní vietnamské pirátské syndikáty a od června zrušila několik pirátských webových stránek patřících stejnému pirátskému syndikátu, který působí v Hanoji a Ho Či Minově Městě.
Mezi pirátské stránky, které byly v uplynulém čtvrtletí zrušeny, patří:
– 2embed, web pro hostování videoobsahu, který poskytoval obsah stovkám pirátských webových stránek po celém světě.
– Více než 300 pirátských streamovacích webů, které se spoléhaly na 2embed jako na zdroj obsahu. Tyto stránky měly v posledních dvou letech dohromady 2,8 miliardy návštěv po celém světě.
– Zoro.to, jedna z největších nelegálních streamovacích služeb na světě, která měla od ledna do června 2023 v průměru více než 200 milionů globálních návštěv měsíčně.
– Goku.to, která měla od ledna do června 2023 v průměru více než 30 milionů návštěv měsíčně.
– Cineb.net, actvid.com a showbox-movies.net, které měly od ledna do září 2023 dohromady více než 129 milionů globálních návštěv.
– Tinyzone.tv, 3388.to, freemovies360.com a ev01.net, které měly od ledna do září 2023 dohromady více než 8,78 milionu globálních návštěv.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Filmové asociace a vedoucí ACE, k těmto krokům uvedl:
„Provozovatelé pirátských služeb ve Vietnamu provozují jedny z nejhorších pirátských služeb na světě, které způsobují značné škody místním i mezinárodním ekonomikám a dělají z Vietnamu horké místo pirátství. Opatření ACE ve Vietnamu znamenají významný krok vpřed v celosvětovém boji proti pirátství. Jsme přesvědčeni, že naše pokračující spolupráce s vietnamskou vládou může pomoci připravit půdu pro trestní stíhání provozovatelů, kteří stojí za těmito vysoce ziskovými a škodlivými pirátskými webovými stránkami a službami.“
Všechny stránky, které byly uzavřeny, jsou nyní přesměrovány na stránku ACE „Sledujte legálně.“
Televizní skupina Prima udržela i v říjnu nejvyšší sledovanost v širší divácké skupině starší 15 let v celodenním sledování.
Televizní skupina Prima dosáhla v říjnu souhrnného podílu 28,89 % a zůstala nejsilnější skupinou v širší divácké skupině 15+ v celodenní sledovanosti. V meziročním srovnání si polepšila o 0,79 procentního bodu. Následovaly s těsným odstupem Česká televize a TV Nova. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.
Skupina Nova dosahuje stále nejvyšší sledovanosti v diváckých skupinách 15-54 a 15-69 a také v hlavním vysílacím čase ve všech hlavních sledovaných kategoriích.
Česká televize se ve srovnání se stejným loňským obdobím dostala na vyšší podíly v hlavním vysílacím čase a výrazně také u mladších diváckých skupin 15-54 a 15-69. Například v hlavním vysílacím čase si ve skupině 15-54 polepšila o více než 4 procentní body. K lepšímu meziročnímu výsledku ji pomohl mírný růst hlavního kanálu ČT1, především zařazení StarDance, a navýšení podílu ČT sport (meziročně o cca dva procentní body i díky MS v ragby).
Podíly skupin Nova i Prima se v hlavním vysílacím čase meziročně snížily ve všech hlavních diváckých skupinách. Platí to i pro celodenní vysílání s výjimkou TV Prima v divácké skupině 15+, kde se její podíl naopak zvýšil.
V meziročním srovnání si dobře vedly z tematických stanic Nova Action, Nova Fun, Nova Gold a Nova Lady. Skupině Prima se podařilo meziročně zvýšit podíl hlavního kanálu a lepší výsledky než loni v říjnu měly také Prima Love a především Prima Krimi. Velmi mírně si pak polepšily Prima Cool a CNN Prima News.
V růstu podílu na televizním trhu i v říjnu pokračovaly stanice zastupitelství Atmedia a Televize Seznam.
Podíl TV skupin (%), říjen 2023, celý den
Podíl TV skupin (%), říjen 2023, prime-time
Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 5.11. 2023, změna vs. X/2022 uvedena v procentních bodech, prime-time = 19:00-23:00
Nejsledovanějšími pořady v říjnu byly StarDance s 1,6 mil. diváky (úvodní díl 14. října, TV živě + odložená sledovanost), dále Policie Modrava (1,55 mil., vysíláno 15.10.) a Oktopus s 1,28 mil. (vysíláno 30.10.). Všechny pořady jsou uvedeny pro diváckou skupinu 15+ a vyjadřují živou TV sledovanost a sledovanost odloženou.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) oznámila, že v úzké spolupráci s gruzínským ministerstvem financí uzavřela dvě největší nelegální streamovací stránky v zemi, adjaranet.com a imovies.cc.
Obě stránky patřily k nejnavštěvovanějším v zemi a často se umisťovaly v celkové desítce nejnavštěvovanějších stránek. Za poslední dva roky nasbíral adjaranet.com 140 milionů návštěv, zatímco imovies.cc přilákal téměř 64 milionů návštěv.
Opatření navazuje na delší spolupráci mezi společností ACE, gruzínskou vládou, Národní komisí pro komunikace, Vyšetřovací službou ministerstva financí a Sakpatenti (Národní centrum duševního vlastnictví Gruzie).
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Motion Picture Association a šéf ACE, k tomu uvedl: „V Gruzii je v současné době na trhu více než polovina autorských práv: „Celosvětový boj proti pirátství je týmovou prací a tento případ podtrhuje nezměrnou hodnotu spolupráce ACE s vládními agenturami po celém světě.
„ACE oceňuje tvrdou práci gruzínského ministerstva financí a Gruzínského protipirátského centra při úspěšném ukončení těchto dvou kriminálních operací, které podkopávají pracovní místa a růst celého gruzínského tvůrčího odvětví. Naše partnerství se společností Cavea Plus, klíčovým členem ACE v kavkazském regionu, pomohlo zajistit koordinovaný přístup k ochraně autorských práv.“
Zurab Bezhashvili, výkonný ředitel Gruzínského protipirátského centra, dodal: „Rád bych poděkoval společnosti ACE za to, že brání práva duševního vlastnictví vlastníků obsahu v celé východní Evropě i mimo ni.
„V průběhu let byly AdjaraNet a imovies motivovány komerčním finančním ziskem. Bránily úspěchu mnoha gruzínských filmů, omezovaly potenciální růst gruzínského filmového odvětví a jeho trh práce. ACE a Antipirátské centrum sdílejí společné poslání, kterým je boj proti digitálnímu pirátství. Společně jsme dosáhli důležitého milníku a ukázali světu, že společné úsilí skutečně přináší změnu.“
Bezhašvili potvrdil, že obě webové stránky jsou zcela mimo provoz.
Internet – jako prakticky nekonečný prostor umožňující sdílení osobních názorů a vizí, firemních výrobků i autorských děl nejrůznějšího druhu – s sebou nese vysoké riziko nelegálních aktivit. Zčásti je to dáno jistou anonymitou daného prostředí, zčásti vysoce vyvinutými technologiemi, k nimž má přístup prakticky každý. Mezi nezákonné činnosti v digitálním prostředí patří mimo jiné i porušování autorských práv. Podle studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zpracoval EUIPO, mají na nelegální užívání autorského obsahu významný vliv i socioekonomické faktory.
Hnací síly konzumace pirátského obsahu
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zkoumala údaje o online pirátství na národní úrovni z 27 členských států. Cílem výzkumu bylo odhalit faktory, které způsobují rozdíly mezi jednotlivými státy. Studie je založena na rozsáhlém souboru dat o přístupech na stránky poskytující obsah porušující autorská práva za období 2017–2022.
Výsledky studie ukazují, že na digitální pirátství mají významný vliv různé faktory:
Socioekonomické proměnné: výše příjmů, vzdělání, nerovnost, nezaměstnanost.
Demografické proměnné: struktura obyvatelstva, podíl mladých lidí v populaci,
Charakteristiky týkající se trhu: celková velikost trhu, rozsah internetové infrastruktury, počet legálních nabídek pro různé typy obsahu, vnímání práv duševního vlastnictví a postoj společnosti k jejich porušování.
Socioekonomické faktory
Pokud se jedná o socioekonomické faktory, největší vliv na konzumaci pirátského obsahu má zjevně výše příjmů na obyvatele a míra nerovnosti. To znamená, že vysoký příjem na obyvatele a nízká míra příjmové nerovnosti jsou spojeny s nižší mírou nelegální spotřeby.
Často se předpokládá, že individuální konzumace pirátského obsahu má souvislost s příjmem domácnosti, protože domácnosti s vyššími příjmy si mohou dovolit platit za legální obsah. K tomu by mohla navíc přispívat skutečnost, že bohatší země mají obvykle výkonnější systémy ochrany duševního vlastnictví a že spotřebitelé v těchto zemích mají k dispozici větší zdroje na konzumaci veškerého zboží, tedy i legálního digitálního obsahu.
Příjmová nerovnost může mít negativní dopad na konzumaci pirátského obsahu, protože hudba, filmy a televizní programy, které konzumují osoby s vyššími příjmy, jsou zajímavé i pro osoby s nižšími příjmy, pro které je znalost tohoto obsahu faktorem sociální interakce. Jedinci s nízkými příjmy, kteří nemají takové možnosti zaplatit si legální obsah, tak mohou hledat nelegální způsoby, jak získat přístup k digitálním produktům, které si nemohou dovolit, případně za ně nejsou ochotni zaplatit. Ve společnostech, kde je silný tlak na vlastnictví drahých digitálních produktů, navíc může existovat větší pokušení využívat pirátský obsah jako způsob, jak se ve své sociální bublině prezentovat ve „správném“ světle.
Dalším projevem ekonomické nerovnosti je míra nezaměstnanosti mladých lidí. Je tedy rovněž jedním z faktorů, které mohou mít dopad na míru digitálního pirátství.
Demografické faktory
Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, která byla realizována v roce 2023, přiznalo 33 % respondentů ve věku 15–24 let přístup k pirátskému obsahu. To je mnohem více než u starších věkových skupin a dokonce více než dvojnásobek celkového průměru EU, který činí 14 %. Z těchto výsledků vyplývá, že mladší spotřebitelé mají větší sklon k úmyslnému přístupu k pirátskému obsahu. Z toho lze odvodit, že v zemích s vyšším podílem mladších lidí může být i vyšší konzumace nelegálního obsahu na obyvatele.
Postoj vůči pirátství
Kultura a sociální normy v různých společnostech mohu mít vliv na způsob, jakým je digitální pirátství vnímáno. V některých společnostech může být pirátství považováno za normální, zatímco v jiných za nepřijatelné. Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví mají spotřebitelé v některých zemích k porušování práv duševního vlastnictví tolerantnější postoj než v jiných zemích, a to nezávisle na výši příjmu nebo jiných socioekonomických proměnných. Studie prokázala, že mezi členskými státy jsou významné rozdíly v postojích k pirátství. V zemích s benevolentnějším postojem vůči nelegální konzumaci autorského obsahu je tudíž i vyšší konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Velikost trhu
V rámci dřívějších studií softwarového pirátství (Gopal & Sanders, 1998) a hudebního pirátství (Ki et al., 2006) byl zjištěn negativní vztah mezi velikostí trhu a mírou pirátství. Přesná povaha působícího mechanismu není jasná. Studie z roku 2006 uvádí, že v zemích s velkým hudebním trhem mají lidé tendenci uznávat hudbu jako společenskou hodnotu, což vede k většímu dodržování autorských práv. Na základě těchto závěrů lze tedy usoudit, že čím větší je trh, tím nižší je spotřeba pirátského obsahu na obyvatele.
Legální nabídka autorského obsahu
Obecně se má za to, že dostupnost legálních nabídek obsahu má za následek snížení pirátství. V rámci studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví uvedlo celých 26 % respondentů, že v případě, kdy není dostupná legální alternativa, je podle nich přijatelné uchýlit se k online pirátskému obsahu. Z toho vyplývá, že čím širší je legální nabídka obsahu, tím nižší je konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Je nutno realizovat opatření na všech úrovních
Je tedy zřejmé, že digitální pirátství je komplexní problém, který je ovlivněn kombinací sociálních a ekonomických faktorů. Svou roli zde mohou hrát i dílčí sociální faktory:
Nízká míra vnímaného rizika: Někteří lidé mohou vnímat digitální pirátství jako neškodné, protože nepovažují za pravděpodobné, že by mohli být přistiženi a potrestáni. Pokud pociťují nízké riziko, mohou být ochotní riskovat a stáhnout si nelegální obsah.
Kolektivní chování: Někdy může být digitální pirátství ve společnosti považováno za normální nebo běžné chování. Pokud lidé v okolí jedince praktikují pirátství, může se daný jedinec cítit méně provinile a mít sklon ke stejnému chování.
Sociální interakce: Také sociální média a online komunitní platformy mohou hrát jistou roli v šíření pirátského obsahu.
Nedostatek vědomostí o autorských právech: Nízké povědomí o autorských právech a právních důsledcích digitálního pirátství může vést k tomu, že lidé nejsou dostatečně informováni o tom, že jejich činnost je nelegální.
Úspěšné snižování pirátství vyžaduje realizaci opatření na všech úrovních, včetně zlepšení dostupnosti legálního obsahu, cenové politiky, zvyšování povědomí spotřebitelů o autorských právech a právního rámce pro boj proti pirátství.
V tomto ohledu je nutno držet krok s technologickým pokrokem. Rychlý rozvoj technologií usnadňuje pirátům jejich nezákonné online aktivity, neboť umožňuje snazší sdílení a šíření nelegálního obsahu. Proto je nutno nezaostat a maximálně využít špičkové technologie k lepší ochraně autorských práv – jak prostřednictvím ochrany digitálního obsahu proti nelegálnímu kopírování a distribuci, tak prostřednictvím monitorování případných pirátských aktivit.
Zásadní vliv na boj s pirátstvím má samozřejmě také právní rámec a související vymáhání právních předpisů a účinné (pokud možno široce medializované) tresty za digitální pirátství, které mohou piráty od nelegálních praktik odradit.
