NOVA DÁVÁ DALŠÍ PODNĚTY K SOUDU KVŮLI PIRÁTSKÉMU OBSAHU

Podněty na nelegální šíření obsahu přes různá úložiště podává televizní skupina téměř kontinuálně. Škody, které jí kvůli nelegálnímu šíření obsahu vznikají, dosahují stovek milionů korun.

Kvůli nelegálnímu šíření obsahu podává televizní akupina Nova podněty k soudu na tuzemská úložiště. Vede tak dlouhodobý boj proti těmto platformám a snaží se ochránit svůj původní obsah. K titulům, které se z produkce Novy nejčastěji „pirátsky“ šíří, patří například její vlajkové seriály Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2, Zlatá labuť a rovněž i ty tituly, které umisťuje na svou prémiovou placenou VOD platformu Voyo Originál. „Do původního obsahu investujeme značné prostředky, nelegálním šířením se znehodnocují,“ poukazuje vedoucí právník Novy Zdeňka Zimová. Zkušenost Novy ukazuje, že premiérový obsah se na úložištích, které s Novou nemají uzavřeny licenční dohody, objevuje do několika hodin od jejich uvedení.

Nova před několika měsíci podala žalobu na největší z tuzemských úložišť Ulož.to. Soud dosud probíhá a podle tvrzení Novy dělá provozovatel úložiště vše pro to, aby se odpovědnosti u soudu vyhnul (např. změnou provozovatele úložiště v průběhu soudního řízení, čímž se soudní řízení protahuje).

I přesto, že na začátku ledna 2023 vstoupila v platnost novela autorského zákona, která by měla vysílatelům poskytnout větší ochranu před nelegálním šířením obsahu, stále se potýkají s tím, že se jejich obsah na úložištích objevuje. Poskytovatelé obsahu sdíleného online musí podle autorského zákona vynaložit nejlepší úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také neprodleně po oznámení od držitele práv k obsahu znemožnit přístup k dílu nebo je odstranit ze svých internetových stránek a zároveň vynaložit nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání. „Hlavní problém je v tom, že úložiště tvrdí, že nespadají pod novelu autorského zákona, mění se formálně na cloudová úložiště, zatímco my jsme přesvědčeni, že se na ně zákon vztahuje,“ popisuje Zdeňka Zimová.

Autorský zákon pro poskytovatele obsahu sdíleného online totiž neřadí cloudová úložiště typu Dropbox, Google Drive nebo OneDrive. Aby se dosavadní úložiště novele vyhnula, snaží se vytvářet dojem, že fungují jako cloudová úložiště. Například obsah na Ulož.to se vyhledává přes vyhledávač Gozo, což má evokovat, že přímo na Ulož.to obsah vyhledávat nelze. Jedinou povinností, kterou jsou úložiště ochotná akceptovat, je mazání konkrétních nahlášených linků s chráněným obsahem. Pouhé nahlašování konkrétních závadných linků ale není podle Novy účinné. „I v případě, že úložiště nahlášený link smaže, je totožný soubor s chráněným obsahem na úložiště nahrán znovu, což je situace, která úložištím samozřejmě vyhovuje, neboť u obsahu umisťují reklamu,“ popisuje praxi Zdeňka Zimová.

Nova se soudně nevypořádá jen s Ulož.to, ale i s dalšími službami typu Fastshare.cz a dalšími. „Neustále podáváme podněty, návrhy na předběžná opatření a chystáme další aktivity, bohužel jsme ale vždy o krok pozadu, neboť úložiště na naše výzvy a podání hbitě reagují přesměrováváním svých služeb na jiné webové stránky, změnou provozovatele na společnost se sídlem na Seychelách apod.,“ říká.

Z trhu už kvůli nové legislativě odešly služby Hellspy a Hellshare, které se loni v listopadu domluvily s Asociací komerčních televizí (AKTV) na spolupráci a přijaly technická řešení, která téměř eliminovala výskyt chráněných děl členů AKTV na jejich službách. Žádná podobná dohoda s jinými úložišti se ale zatím nerýsuje a úložiště podle tvrzení Novy odmítají obdobná technická řešení aplikovat.

Prezidentka AKTV Klára Brachtlová na nedávné konferenci Digimedia 2023 vyčíslila škody, které výrobcům obsahu (vysílatelům) kvůli pirátskému šíření obsahu vznikají, na stovky milionů korun. Výjimečně se soudy postaví za práva vysílatelů (rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě letos na jaře, který využívání obsahu šířeného bez licence označil za „nepřípustné parazitování a kořistění“). Celkově ale soudy postupují pomalu a boj s pirátským obsahem je časově velmi náročný. Inspiraci lze podle Kláry Brachtlové hledat v západní Evropě, kde se s úložišti úspěšně vypořádali, a to i díky existenci tzv. vypínacího úřadu, který v případě porušování autorských práv umožňuje v nejzazším případě technické zablokování přístupu na webovou stránku.

Zdroj: mediaguru.cz

FILMOVÉ PRODUKCE ZAŽÍVAJÍ ZLATÝ VĚK, DALŠÍ MILIARDY NEPOTŘEBUJÍ, TVRDÍ ŠÉFOVÉ NOVY A PRIMY

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt a generální ředitel FTV Prima Marek Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny o odvodech do fondu na podporu kinematografie, ale i o SVOD službách. 

Dlouholetý ředitel TV Prima Marek Singer se s Danielem Gruntem, šéfem TV Nova, zná osobně 15 let. Oba vstoupili do televizního byznysu začátkem roku 2008. Zatímco zkušený manažer Unileveru a Karlovarských minerálních vod Singer tehdy převzal vedení televizní dvojky, o sedm let mladší Daniel Grunt se v té době stal ředitelem internetové divize TV Nova. V následujících letech se jejich cesty spojily, když Grunt dlouhých devět let řídil digitální média v rámci Prima Group, a patřil tak k Singerovým nejbližším spolupracovníkům.

Dnes už zase stojí každý na druhé straně barikády, ale společných témat mají více než dost. Třeba chystané zvýšení odvodu do Státního fondu kinematografie pro streamingové služby, které chystá vláda.

Celý rozhovor v dnešním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: hn.cz

NOVELIZACE FINANCOVÁNÍ ČT ZPŮSOBÍ PODLE NOVY A PRIMY NEROVNOVÁHU NA TRHU

Navýšení televizního poplatku společně s rozšířením jeho platby pro všechny uživatele služeb ČT nejen přes TV přijímač by podle hlavních komerčních hráčů přineslo nerovnováhu na trhu.

Navýšení financí pro Českou televizi v podobě zvýšení televizního poplatku a dalších legislativních úprav, kterými by se redefinoval televizní poplatník, by podle názoru největších komerčních televizních skupin Nova a Prima přineslo nerovnováhu na tuzemský televizní trh. Uvedli to generální ředitelé TV Nova Daniel Grunt a TV Prima Marek Singer na středeční konferenci Digimedia 2023.

Navýšení televizního poplatku by se mohlo upravit tzv. velkou mediální novelou. Je ale otázkou, zda se pro navýšení poplatků najde politická podpora. „Uvidíme, jestli si opozice vybere tento zákon k blokování,“ poznamenal na konferenci generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten účastníkům řekl, že z odhadů České televize vyplývá, že televizní poplatek dnes neplatí asi 300 až 350 tisíc domácností, které prostřednictvím čestného prohlášení uvedly, že nevlastní TV přijímač a služby ČT tak nevyužívají. Pokud by se podařilo změnit definici poplatníka na domácnosti, které TV přijímač nevlastní, ale službu ČT přijímají přes digitální platformy typu PC nebo mobilního telefonu, přineslo by to rozpočtu ČT 420 mil. Kč ročně.

Návrh nově zvoleného GŘ ČT Jana Součka, aby poplatky platila každá domácnost odebírající elektřinu, označil Petr Dvořák za návrh „půl hodiny po dvanácté“. Pokud by se jednání o podobě novely měla vrátit do tohoto bodu, celý proces by se výrazně zbrzdil a novela by byla přijata až někdy kolem roku 2028, uvedl. Za pokročilé naopak označil diskuse o nové definici poplatníka, která by v zásadě vycházela ze stávající definice a nově do ní začlenila i uživatele služeb ČT na jiných zařízeních, než je jen TV přijímač.

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt uvedl, že případné navýšení poplatku ČT na 180 Kč (oficiálně se zatím navrhuje na 150 Kč, pozn. red.) ze stávajících 135 Kč by společně s legislativní redefinicí poplatníka přineslo České televizi 2 mld. Kč navíc. „To vytvoří nerovné podmínky pro komerční hráče, ČT by měla v součtu více než jsou komerční příjmy všech komerčních TV,“ uvedl a dodal, že by měla být jasně definována funkce veřejné služby.

Stejně tak generální ředitel skupiny Prima Marek Singer je proti tomu, aby se ČT navyšovaly televizní poplatky. „Navíc to neznamená, že navýšení o 2 mld. Kč přinese více nových kvalitních seriálů a pořadů. Už teď se přetahujeme o herce, scénáristy a takové navýšení jen zvedne inflaci na trhu,“ dodal. Zároveň se ale domnívá, že ČT by redefinici poplatníka musela výhledově udělat, a rozšíření poplatníka na uživatele služeb ČT na digitálních platformách by podle jeho slov podstatně vyřešilo úsporný režim ČT. Takovou změnu proto považuje „za nejmenší zlo“, jak později MediaGuru.cz upřesnil.

Česká televize a Český rozhlas navrhují navýšení poplatku o 15 Kč, tedy v případě ČT na 150 Kč a v případě ČRo na 60 Kč. Jak už bylo zmíněno, v rámci novelizace zákona o televizních a rozhlasových poplatcích by se poplatek už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost.

Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 až 350 tisíc. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.

Zdroj: mediaguru.cz

BRITOVÉ ROZDALI TVRDÉ TRESTY ZA TELEVIZNÍ PIRÁTSTVÍ

Nejnovější příklad z Británie, ale také další příklady z Evropy ukazují, že pirátství lze efektivně odhalit, ale také odsoudit, píše Erika Luzsicza.

Britové exemplárně zatočili s televizním pirátstvím. Nastavují pravidla, jak k podobnému typu kriminality přistupovat. Celkem na 30 let vězení byla odsouzena skupinka pěti mužů, kteří nelegálně streamovali zápasy oblíbené fotbalové Premier League. To, co se může zdát jako relativně banální věc, byl ve skutečnosti milionový byznys. Pětice totiž prodávala přístup ke sledování za sazbu 10 liber za měsíc. Vydělali tak více než sedm milionu liber, tedy zhruba 168 milionů korun. Zlákat se jim podařilo více než 50 tisíc předplatitelů a dalších přeprodejců.

Zajímavé je, jak se k případu přistupovalo. Vedoucího skupiny soud shledal vinným v případě spiknutí za účelem podvodu, praní špinavých peněz a také pohrdání soudem. Celkově se jedná o nejdelší tresty vězení za pirátství, které kdy byly v Británii uděleny. Jak vyzdvihují právníci samotné Premier League, stíhání bylo zahájeno s cílem ochránit jeden ze světově nejcennějších obsahů.

Tvrdé tresty byly uděleny i v minulosti – například v roce 2019, kdy trojice mužů byla souzena za to, že nelegálně poskytovala streamovací služby do více než tisícovky hospod a klubů. Dohromady si odpykají 17 let vězení.

Podobných případů v posledních letech přibývá, a to napříč celou Evropou. Ukazují, že pirátství lze efektivně odhalit, ale také odsoudit. Škody jsou totiž obrovské. Samotná Premier League zdůrazňuje, že prodej autorských práv tvoří významný finanční přínos pro celou fotbalovou pyramidu.

Tyto zprávy zároveň pomáhají motivovat další země, jak mohou k pirátství přistupovat a pokud možno i zakročit.

Zdroj: mediaguru.cz

TELEVIZE V KVĚTNU: ČT STÁLE VEDE, ROSTLY NOVA, SEZNAM A ATMEDIA

Stanice České televize zaznamenaly i v letošním květnu podíl přesahující 30 % a v univerzální skupině starší 15 let dosáhly nejvyššího podílu na trhu.

Nejvyšší podíl na televizním trhu měly i v květnu stanice České televize. Souhrnně dosáhly 30,47 % v celodenním vysílání ve skupině starší 15 let. Skupina Nova zaznamenala v květnu nejvyšší podíl v hlavním vysílacím čase 15+ a také v diváckých skupinách 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.

Skupina Prima vykázala za květen v 15+ celodenní podíl ve výši 27,18 % a o pár desetin skončila jako třetí nejsilnější za skupinami TV Nova a ČT. Meziročně si nejvíce polepšily skupina Nova, Televize Seznam a stanice Atmedia.

Květen je tradičně silný měsíc pro sportovní kanál ČT Sport. Meziročně si pak nejlépe vedly Televize Seznam (v květnu podíl 1,5 %, 15+), tematické kanály skupina Prima – Prima Krimi, CNN Prima News, která překročila 2% podíl (2,06 %, 15+) a Prima Zoom, tematické stanice skupiny Nova – Nova Gold, Nova Cinema a Nova Lady. Oproti loňskému květnu svůj podíl navýšil i kanál ČT2, hlavní kanál ČT1, stanice ČT art a také hlavní kanál TV Nova.

Nejsledovanějšími květnovými pořady byly seriál Specialisté (Nova), Televizní noviny (Nova), hokejové přenosy (ČT sport) a seriály ZOO (Prima) a Případy mimořádné Marty (TV Nova).

Zdroj: mediaguru.cz