Letošní Světový den televize, který každoročně připadá na 21. listopadu, oslaví české komerční televize ve velkém stylu. Vůbec poprvé připravily společný program pro své obchodní partnery a spolupracovníky, kterým otevřou své brány televize Nova, Prima i Óčko. Bohatý program vyvrcholí zábavnou večerní show WE LOVE TV, v níž se utkají týmy Novy a Primy pod vedením svých generálních ředitelů.
Světový den televize se televizními společnostmi každý rok slaví po celém světě již 26 let. Letos se však české komerční televize sdružené v AKTV rozhodly pojmout oslavy jinak než v předchozích letech. Namísto odborné konference pro své obchodní partnery a spolupracovníky připravily pestrý zábavný program napříč celým televizním světem.
Hlavním programem oslav bude velkolepá zábavná show WE LOVE TV moderovaná Liborem Boučkem, ve které se proti sobě postaví týmy Novy a Primy. Generální ředitel skupiny Nova Daniel Grunt si na pomoc přizval Aleše Hámu, generálního ředitele skupiny Prima Marka Singera podpoří Jakub Prachař. Kdo z nich se lépe vyzná v televizním světě? To zjistí návštěvníci už v úterý 21. listopadu od 17 hodin.
Kromě večerní show čeká návštěvníky také pestrý celodenní program. Skupina Nova si připravila dva návštěvnické okruhy a jedno exkluzivní předpremiérové promítání. První prohlídkový okruh zavede návštěvníky do sídla TV Nova a zpravodajských studií. Ve druhém se pak zájemci mohou podívat do kulis výpravného seriálu Zlatá labuť a během promítání mají možnost zhlédnout v předstihu první díl kriminálního seriálu Metoda Markovič: Hojer.
Televizní skupina Prima své návštěvníky zavede i do méně tradičních kulis televizního světa. Kromě svého sídla a zpravodajského studia CNN Prima News ukáže zájemcům třeba technické zázemí televize, rozhlasová a dabingová studia, kde si mohou odvážlivci zkusit dabing i na vlastní kůži. Kromě toho se diváci mohou pobavit u exkluzivního promítání prvního dílu komediálního seriálu Vytoč mého agenta. Chybět nebude ani kolo štěstí o hodnotné ceny.
Také Óčko má pro zájemce připravené nahlédnutí do televizní kuchyně, a to do živého vysílání pořadu Mixxxer, jehož se můžete stát přímou součástí.
V posledních měsících probíhá v Řecku intenzivní protipirátská kampaň, kterou vede několik úřadů spolu s hlavními provozovateli. Cílem je bojovat proti nelegálnímu připojení. To spolu s prémiovým obsahem možná pomohlo dominantnímu telekomunikačnímu operátorovi OTE, který ve svých posledních výsledcích uvádí, že třetí čtvrtletí ukončil s 665 261 televizními předplatiteli, což je nárůst o 3,3 % (+21 484) více než před rokem, přičemž jen ve třetím čtvrtletí jich přibylo 17 364.
OTE mělo na konci třetího čtvrtletí také 2 345 916 (+2,1 % meziročně) účastníků pevného širokopásmového připojení, z toho 1 525 878 (+6,7 %) FTTx a 215 710 (+96,1 %) FTTH. Její FTTH stopa dosáhla na konci září 1 148 000 předaných domácností a do konce roku by měla přesáhnout 1,3 milionu.
Konsolidované výnosy OTE ve třetím čtvrtletí dosáhly 881 milionů eur (-2,6 %) a upravený zisk EBITDA 352,6 milionu eur (-1,5 %). Čistý zisk činil 150 milionů eur (-6,4 %).
Jak již dříve informoval server Broadband TV News, pirátské šíření placeného televizního obsahu v Řecku se odhaduje na 160 milionů eur ročně.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) se v poslední době zaměřila také na hlavní vietnamské pirátské syndikáty a od června zrušila několik pirátských webových stránek patřících stejnému pirátskému syndikátu, který působí v Hanoji a Ho Či Minově Městě.
Mezi pirátské stránky, které byly v uplynulém čtvrtletí zrušeny, patří:
– 2embed, web pro hostování videoobsahu, který poskytoval obsah stovkám pirátských webových stránek po celém světě.
– Více než 300 pirátských streamovacích webů, které se spoléhaly na 2embed jako na zdroj obsahu. Tyto stránky měly v posledních dvou letech dohromady 2,8 miliardy návštěv po celém světě.
– Zoro.to, jedna z největších nelegálních streamovacích služeb na světě, která měla od ledna do června 2023 v průměru více než 200 milionů globálních návštěv měsíčně.
– Goku.to, která měla od ledna do června 2023 v průměru více než 30 milionů návštěv měsíčně.
– Cineb.net, actvid.com a showbox-movies.net, které měly od ledna do září 2023 dohromady více než 129 milionů globálních návštěv.
– Tinyzone.tv, 3388.to, freemovies360.com a ev01.net, které měly od ledna do září 2023 dohromady více než 8,78 milionu globálních návštěv.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Filmové asociace a vedoucí ACE, k těmto krokům uvedl:
„Provozovatelé pirátských služeb ve Vietnamu provozují jedny z nejhorších pirátských služeb na světě, které způsobují značné škody místním i mezinárodním ekonomikám a dělají z Vietnamu horké místo pirátství. Opatření ACE ve Vietnamu znamenají významný krok vpřed v celosvětovém boji proti pirátství. Jsme přesvědčeni, že naše pokračující spolupráce s vietnamskou vládou může pomoci připravit půdu pro trestní stíhání provozovatelů, kteří stojí za těmito vysoce ziskovými a škodlivými pirátskými webovými stránkami a službami.“
Všechny stránky, které byly uzavřeny, jsou nyní přesměrovány na stránku ACE „Sledujte legálně.“
Televizní skupina Prima udržela i v říjnu nejvyšší sledovanost v širší divácké skupině starší 15 let v celodenním sledování.
Televizní skupina Prima dosáhla v říjnu souhrnného podílu 28,89 % a zůstala nejsilnější skupinou v širší divácké skupině 15+ v celodenní sledovanosti. V meziročním srovnání si polepšila o 0,79 procentního bodu. Následovaly s těsným odstupem Česká televize a TV Nova. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.
Skupina Nova dosahuje stále nejvyšší sledovanosti v diváckých skupinách 15-54 a 15-69 a také v hlavním vysílacím čase ve všech hlavních sledovaných kategoriích.
Česká televize se ve srovnání se stejným loňským obdobím dostala na vyšší podíly v hlavním vysílacím čase a výrazně také u mladších diváckých skupin 15-54 a 15-69. Například v hlavním vysílacím čase si ve skupině 15-54 polepšila o více než 4 procentní body. K lepšímu meziročnímu výsledku ji pomohl mírný růst hlavního kanálu ČT1, především zařazení StarDance, a navýšení podílu ČT sport (meziročně o cca dva procentní body i díky MS v ragby).
Podíly skupin Nova i Prima se v hlavním vysílacím čase meziročně snížily ve všech hlavních diváckých skupinách. Platí to i pro celodenní vysílání s výjimkou TV Prima v divácké skupině 15+, kde se její podíl naopak zvýšil.
V meziročním srovnání si dobře vedly z tematických stanic Nova Action, Nova Fun, Nova Gold a Nova Lady. Skupině Prima se podařilo meziročně zvýšit podíl hlavního kanálu a lepší výsledky než loni v říjnu měly také Prima Love a především Prima Krimi. Velmi mírně si pak polepšily Prima Cool a CNN Prima News.
V růstu podílu na televizním trhu i v říjnu pokračovaly stanice zastupitelství Atmedia a Televize Seznam.
Podíl TV skupin (%), říjen 2023, celý den
Podíl TV skupin (%), říjen 2023, prime-time
Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 5.11. 2023, změna vs. X/2022 uvedena v procentních bodech, prime-time = 19:00-23:00
Nejsledovanějšími pořady v říjnu byly StarDance s 1,6 mil. diváky (úvodní díl 14. října, TV živě + odložená sledovanost), dále Policie Modrava (1,55 mil., vysíláno 15.10.) a Oktopus s 1,28 mil. (vysíláno 30.10.). Všechny pořady jsou uvedeny pro diváckou skupinu 15+ a vyjadřují živou TV sledovanost a sledovanost odloženou.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) oznámila, že v úzké spolupráci s gruzínským ministerstvem financí uzavřela dvě největší nelegální streamovací stránky v zemi, adjaranet.com a imovies.cc.
Obě stránky patřily k nejnavštěvovanějším v zemi a často se umisťovaly v celkové desítce nejnavštěvovanějších stránek. Za poslední dva roky nasbíral adjaranet.com 140 milionů návštěv, zatímco imovies.cc přilákal téměř 64 milionů návštěv.
Opatření navazuje na delší spolupráci mezi společností ACE, gruzínskou vládou, Národní komisí pro komunikace, Vyšetřovací službou ministerstva financí a Sakpatenti (Národní centrum duševního vlastnictví Gruzie).
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Motion Picture Association a šéf ACE, k tomu uvedl: „V Gruzii je v současné době na trhu více než polovina autorských práv: „Celosvětový boj proti pirátství je týmovou prací a tento případ podtrhuje nezměrnou hodnotu spolupráce ACE s vládními agenturami po celém světě.
„ACE oceňuje tvrdou práci gruzínského ministerstva financí a Gruzínského protipirátského centra při úspěšném ukončení těchto dvou kriminálních operací, které podkopávají pracovní místa a růst celého gruzínského tvůrčího odvětví. Naše partnerství se společností Cavea Plus, klíčovým členem ACE v kavkazském regionu, pomohlo zajistit koordinovaný přístup k ochraně autorských práv.“
Zurab Bezhashvili, výkonný ředitel Gruzínského protipirátského centra, dodal: „Rád bych poděkoval společnosti ACE za to, že brání práva duševního vlastnictví vlastníků obsahu v celé východní Evropě i mimo ni.
„V průběhu let byly AdjaraNet a imovies motivovány komerčním finančním ziskem. Bránily úspěchu mnoha gruzínských filmů, omezovaly potenciální růst gruzínského filmového odvětví a jeho trh práce. ACE a Antipirátské centrum sdílejí společné poslání, kterým je boj proti digitálnímu pirátství. Společně jsme dosáhli důležitého milníku a ukázali světu, že společné úsilí skutečně přináší změnu.“
Bezhašvili potvrdil, že obě webové stránky jsou zcela mimo provoz.
Internet – jako prakticky nekonečný prostor umožňující sdílení osobních názorů a vizí, firemních výrobků i autorských děl nejrůznějšího druhu – s sebou nese vysoké riziko nelegálních aktivit. Zčásti je to dáno jistou anonymitou daného prostředí, zčásti vysoce vyvinutými technologiemi, k nimž má přístup prakticky každý. Mezi nezákonné činnosti v digitálním prostředí patří mimo jiné i porušování autorských práv. Podle studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zpracoval EUIPO, mají na nelegální užívání autorského obsahu významný vliv i socioekonomické faktory.
Hnací síly konzumace pirátského obsahu
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zkoumala údaje o online pirátství na národní úrovni z 27 členských států. Cílem výzkumu bylo odhalit faktory, které způsobují rozdíly mezi jednotlivými státy. Studie je založena na rozsáhlém souboru dat o přístupech na stránky poskytující obsah porušující autorská práva za období 2017–2022.
Výsledky studie ukazují, že na digitální pirátství mají významný vliv různé faktory:
Socioekonomické proměnné: výše příjmů, vzdělání, nerovnost, nezaměstnanost.
Demografické proměnné: struktura obyvatelstva, podíl mladých lidí v populaci,
Charakteristiky týkající se trhu: celková velikost trhu, rozsah internetové infrastruktury, počet legálních nabídek pro různé typy obsahu, vnímání práv duševního vlastnictví a postoj společnosti k jejich porušování.
Socioekonomické faktory
Pokud se jedná o socioekonomické faktory, největší vliv na konzumaci pirátského obsahu má zjevně výše příjmů na obyvatele a míra nerovnosti. To znamená, že vysoký příjem na obyvatele a nízká míra příjmové nerovnosti jsou spojeny s nižší mírou nelegální spotřeby.
Často se předpokládá, že individuální konzumace pirátského obsahu má souvislost s příjmem domácnosti, protože domácnosti s vyššími příjmy si mohou dovolit platit za legální obsah. K tomu by mohla navíc přispívat skutečnost, že bohatší země mají obvykle výkonnější systémy ochrany duševního vlastnictví a že spotřebitelé v těchto zemích mají k dispozici větší zdroje na konzumaci veškerého zboží, tedy i legálního digitálního obsahu.
Příjmová nerovnost může mít negativní dopad na konzumaci pirátského obsahu, protože hudba, filmy a televizní programy, které konzumují osoby s vyššími příjmy, jsou zajímavé i pro osoby s nižšími příjmy, pro které je znalost tohoto obsahu faktorem sociální interakce. Jedinci s nízkými příjmy, kteří nemají takové možnosti zaplatit si legální obsah, tak mohou hledat nelegální způsoby, jak získat přístup k digitálním produktům, které si nemohou dovolit, případně za ně nejsou ochotni zaplatit. Ve společnostech, kde je silný tlak na vlastnictví drahých digitálních produktů, navíc může existovat větší pokušení využívat pirátský obsah jako způsob, jak se ve své sociální bublině prezentovat ve „správném“ světle.
Dalším projevem ekonomické nerovnosti je míra nezaměstnanosti mladých lidí. Je tedy rovněž jedním z faktorů, které mohou mít dopad na míru digitálního pirátství.
Demografické faktory
Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, která byla realizována v roce 2023, přiznalo 33 % respondentů ve věku 15–24 let přístup k pirátskému obsahu. To je mnohem více než u starších věkových skupin a dokonce více než dvojnásobek celkového průměru EU, který činí 14 %. Z těchto výsledků vyplývá, že mladší spotřebitelé mají větší sklon k úmyslnému přístupu k pirátskému obsahu. Z toho lze odvodit, že v zemích s vyšším podílem mladších lidí může být i vyšší konzumace nelegálního obsahu na obyvatele.
Postoj vůči pirátství
Kultura a sociální normy v různých společnostech mohu mít vliv na způsob, jakým je digitální pirátství vnímáno. V některých společnostech může být pirátství považováno za normální, zatímco v jiných za nepřijatelné. Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví mají spotřebitelé v některých zemích k porušování práv duševního vlastnictví tolerantnější postoj než v jiných zemích, a to nezávisle na výši příjmu nebo jiných socioekonomických proměnných. Studie prokázala, že mezi členskými státy jsou významné rozdíly v postojích k pirátství. V zemích s benevolentnějším postojem vůči nelegální konzumaci autorského obsahu je tudíž i vyšší konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Velikost trhu
V rámci dřívějších studií softwarového pirátství (Gopal & Sanders, 1998) a hudebního pirátství (Ki et al., 2006) byl zjištěn negativní vztah mezi velikostí trhu a mírou pirátství. Přesná povaha působícího mechanismu není jasná. Studie z roku 2006 uvádí, že v zemích s velkým hudebním trhem mají lidé tendenci uznávat hudbu jako společenskou hodnotu, což vede k většímu dodržování autorských práv. Na základě těchto závěrů lze tedy usoudit, že čím větší je trh, tím nižší je spotřeba pirátského obsahu na obyvatele.
Legální nabídka autorského obsahu
Obecně se má za to, že dostupnost legálních nabídek obsahu má za následek snížení pirátství. V rámci studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví uvedlo celých 26 % respondentů, že v případě, kdy není dostupná legální alternativa, je podle nich přijatelné uchýlit se k online pirátskému obsahu. Z toho vyplývá, že čím širší je legální nabídka obsahu, tím nižší je konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Je nutno realizovat opatření na všech úrovních
Je tedy zřejmé, že digitální pirátství je komplexní problém, který je ovlivněn kombinací sociálních a ekonomických faktorů. Svou roli zde mohou hrát i dílčí sociální faktory:
Nízká míra vnímaného rizika: Někteří lidé mohou vnímat digitální pirátství jako neškodné, protože nepovažují za pravděpodobné, že by mohli být přistiženi a potrestáni. Pokud pociťují nízké riziko, mohou být ochotní riskovat a stáhnout si nelegální obsah.
Kolektivní chování: Někdy může být digitální pirátství ve společnosti považováno za normální nebo běžné chování. Pokud lidé v okolí jedince praktikují pirátství, může se daný jedinec cítit méně provinile a mít sklon ke stejnému chování.
Sociální interakce: Také sociální média a online komunitní platformy mohou hrát jistou roli v šíření pirátského obsahu.
Nedostatek vědomostí o autorských právech: Nízké povědomí o autorských právech a právních důsledcích digitálního pirátství může vést k tomu, že lidé nejsou dostatečně informováni o tom, že jejich činnost je nelegální.
Úspěšné snižování pirátství vyžaduje realizaci opatření na všech úrovních, včetně zlepšení dostupnosti legálního obsahu, cenové politiky, zvyšování povědomí spotřebitelů o autorských právech a právního rámce pro boj proti pirátství.
V tomto ohledu je nutno držet krok s technologickým pokrokem. Rychlý rozvoj technologií usnadňuje pirátům jejich nezákonné online aktivity, neboť umožňuje snazší sdílení a šíření nelegálního obsahu. Proto je nutno nezaostat a maximálně využít špičkové technologie k lepší ochraně autorských práv – jak prostřednictvím ochrany digitálního obsahu proti nelegálnímu kopírování a distribuci, tak prostřednictvím monitorování případných pirátských aktivit.
Zásadní vliv na boj s pirátstvím má samozřejmě také právní rámec a související vymáhání právních předpisů a účinné (pokud možno široce medializované) tresty za digitální pirátství, které mohou piráty od nelegálních praktik odradit.
Dva CEO miliardových mediálních domů u jednoho stolu: šéf Novy Daniel Grunt (vpravo) a jeho protějšek z Primy Marek Singer se starají o vaši zábavu a shodují se, že žijeme ve zlatém věku TV. Jen už tato zkratka neznamená televize, nýbrž total video.
Tohle setkání bylo výjimečné minimálně ze dvou důvodů. Tím, jak málokdy spolu usedají ke stolu podobně brzy, i tím, jak moc se lišilo od předchozí příležitosti. „Víš, kdy jsme spolu snídali naposledy? Po konferenci v Lisabonu. To jsme šli skoro z večeře na snídani, ne?“ usmívá se Daniel Grunt.
A Marek Singer hned kontruje: „To jsme šli rovnou z večeře!“ Teď jsme v centru Prahy, v salonku hotelu Andaz, kde v narážce na jeden z nejznámějších pořadů Česka probíhá snídaně s Novou i s Primou.
Se dvěma CEO, kteří určují náladu milionů Čechů: tím, jaký obsah jejich stanice a zpravodajské weby servírují, i tím, jak mění audiovizuální tvorbu výraznými investicemi do takzvaných SVOD platforem.
Pod touto zkratkou se skrývá Subscription Video on Demand (ve volném překladu předplacené video na vyžádání), placený obsah dostupný kdykoli a odkudkoli. To, co dělají Netflix, HBO, Amazon a další globální giganty. V Česku se tato služba u prvního jmenuje Voyo, u druhého Prima+.
Míří sem stamiliony korun, protože televize už není jako dřív a je potřeba udržet pozornost i v online prostředí. A oni dva tomu šéfují.
„Jestli se ptáte na to, zda byl starý televizní model nějakých deset let zpátky do určité míry nejjednodušší, tím pádem nákladově nejnižší a taky v časech správně nastavených cen reklamy úžasně ziskový? No jasně, že byl. Ale to je jako říkat, že koňská dráha byla dobrý byznys model. Teď už je to jedno, už je to pryč,“ říká Singer nad čerstvě naservírovaným vejcem Benedikt.
Ten Primu vede patnáct let a z někdejšího „třetího vzadu“ vybudoval hráče, který s Novou na poli komerčních televizí vede rovnocenný boj. Grunt byl na Barrandově povýšen do čela loni v prosinci, ovšem v médiích se i on pohybuje dlouho, v letech 2012 až 2020 ostatně budoval digitální aktivity právě na Primě.
I to je důvod, proč nad dvojitým espressem a zeleným čajem už nelétají žádné nepřátelské blesky, jako tomu bylo před dekádou. Tehdy si šéfové obou největších komerčních televizí v Česku, akorát v trochu jiném složení, nemohli přijít na jméno. Rivalita v byznysu zůstává, ale v osobní rovině oba ředitelé jednají korektně.
„Potkáváme se a vedeme diskuze, je to logické, vedeme stejné mediatypy, musíme řešit podobné věci,“ říká Singer. I proto mezi ústřední témata dvojrozhovoru náleží plánované zvyšování koncesionářských poplatků, které podle dvojice Grunt–Singer může zásadně pokřivit trh ve prospěch České televize.
Stali se šéfové komerčních televizí z rivalů kamarády? Jak dlouho se znáte?
Marek Singer: S Danem jsme zažili už ledaco, fakt se známe dobře.
Daniel Grunt: Já to beru tak, jako když jdeme s kamarády na basket. Tam chci vždycky vyhrát, pak jdeme společně na pivo.
MS: Přesně. Když jdeme na pivo, je to jiné, než když pak koukám na čísla. To si u toho nepředstavuju Daníka. (směje se)
Zdroj: Forbes.cz
Každopádně je takový lidský vztah šéfů Novy a Primy změna, ne?
MS: Ono pomůže, když se lidi znají dvanáct let. Lépe se projednávají různá témata a pravda je, že jich je mnoho. Není to jen o televizi, pole, kde se potkáváme, je širší. Nebereme se jako televize, ale jako mediální domy, proto se bavíme čím dál víc o regulačních tématech, která je potřeba řešit a ideálně koordinovat. I státní orgány vždy říkají, ať přijdeme jako Asociace komerčních televizí s jedním společným řešením, ne se třemi. Co si pamatuju, když jsem já nastupoval, moc kontaktů mezi mým předchůdcem a tehdejším Danovým předchůdcem fakt nebylo. My se známe, takže komunikace je jednodušší a diskuse věcná.
DG: A je to i o určité kultivaci a edukaci trhu. Takových deset let zpátky začalo přetlačování mezi digitálním a televizním světem, kde se najednou porovnávaly hrušky s jablky. Jedním z důvodů, proč založit Asociaci komerčních televizí (AKTV), bylo ukázat, v čem se liší metriky. Že započatý stream nerovná se průměrná sledovanost v televizi a další věci.
MS: Což pořád málokdo ví. Proto už takhle fungujeme dlouho. Ne že bychom si psali a volali každý den, ale když se něco děje, jsme v kontaktu. Bojujeme za zájmy komerčních médií, naše asociace je mladší sourozenec ATO (Asociace televizních organizací, kde je i ČT). Protože naše zájmy jsou občas jiné, jak zrovna teď vidíme.
Vy se znáte dlouhé roky, jak to máte s novým šéfem ČT Petrem Součkem?
MS: Zatím se neznáme vůbec, já do Brna moc nejezdil. Máme dohodnutou schůzku.
DG: My jsme si dali krátký oběd, abychom se poznali, ale to bylo seznamování na osobní úrovni.
O ČT a koncesionářských poplatcích bude brzy řeč, ale ještě předtím: Jak si vede váš byznys? Časy nejen v médiích jsou složité, platí to i pro televizi?
MS: Záleží, na kterou zemi koukáte. Ano, u nás je to relativně zdravý, rostoucí byznys. Přejedete německé hranice a tam je to jinak.
DG: Jde i o úhel pohledu. Jedna věc jsou inzertní peníze a druhá, jak lidi konzumují televizní a prémiový videoobsah. To se poslední roky mění zásadně a strašně rychle. Velcí hráči na západ od nás létají zprava doleva. Jednou zavelí: všechno SVOD. Podruhé, že SVOD je chyba a všechno se musí vrátit do televize, do kina. Je velký otazník, kam se to bude posouvat dál.
Jedna věc jsou inzertní peníze a druhá, jak lidi konzumují televizní a prémiový videoobsah.
Daniel Grunt
A kam se posouvají inzerenti?
DG: Musíme se přizpůsobit tomu, jak zásadně moderní technologie změní způsob, jakým lidi konzumují obsah. Oba máme SVOD služby a k tomu lineární obsah, musíme to namyslet tak, abychom se „nekanibalizovali“ v rámci jednoho mediálního domu a naopak měli co největší zásah. Nikdo dopředu neví, co je správný recept. Když jdu k jádru toho, co nás pořád živí, a věřím, že ještě minimálně do konce dekády to bude hlavní zdroj našich příjmů, je to televizní inzerce. A musím říct, že letošní rok je pozitivní. Vypadá to dobře.
MS: My jsme naplnění hezky. Tak, že jsme zrovna vyhlásili, že chceme na příští rok v cenách reklamy inflaci 22 procent. To je odpověď.
Takže finanční výkony vám rostou?
DG: Na hodnocení celého roku je brzo, jsou před námi dva nejsilnější měsíce.
MS: To je jako ptát se maloobchodníka, jak dopadnou Vánoce. Fakt je brzo.
DG: Ale když půjdu do detailu, meziročně od začátku roku do září vidíme růst v jednotkách procent.
MS: Taky tak.
Cena reklamy už asi nikdy níž nepůjde?
DG: Logicky ne.
MS: To je přece otázka poptávky–nabídky. Televizní reklama je v Česku pořád velice efektivní nástroj, jak rychle zasáhnout hodně lidí. Doháněli jsme propad z let 2008 a 2009, proto miluju zjednodušení, že ČT je chudák, že dostává už roky pořád ty samé peníze – my tehdy o třicet procent přišli a hrabali jsme se z toho deset let. Přesto má každý z nás větší sledovanost než ČT. Ale zpátky k vaší otázce – ano, vypadá to, že inzerenti mají peníze a chtějí je investovat.
Ze Strašnic na Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, nedohlédnete, z Barrandova ale ano. Připravovaná novela ohledně zvyšování koncesionářských poplatků totiž má veřejnoprávní televizi přinést až 1,8 miliardy korun ročně navíc. A při snídani s Novou a Primou lze ze šéfů komerčních stanic cítit zklamání, ba i rozčilení.
„Nikdo z komerčních subjektů k tomu nebyl přizvaný, dokonce nám do očí říkali: Tohle neřešte, není to na pořadu dne, v rámci naší vlády to nebudeme řešit,“ líčí Grunt. A Singer oproti své rychlé kadenci volí slova najednou rozvážněji, aby nemluvil v emocích.
„Měli jsme rok pracovní skupinu na Státní fond kinematografie a byl tam každý, kdo se kolem toho jen ochomýtne. To není o tom, že by to ministerstvo neumělo, ono to umí, když chce. Tady naprosto cíleně obešli celý trh a připravili něco, co nemá absolutně žádný kontext.“ Slovo nekoncepčnost proto opakují často.
„Když se na to dívám jako člověk z byznysu, nejdřív bych zkusil pochopit problém, zanalyzovat ho, zjistit, co je vlastně potřeba udělat, podívat se, jaký to bude mít dopad na trh – a na základě toho vymyslet model, jak to vyřešit,“ říká Grunt.
A to se podle vás nestalo?
DG: Najednou návrh přichází s bianco šekem až na 1,8 miliardy, které nejsou žádným způsobem vztažené k tomu, co s nimi má ČT dělat. Přitom Petr Dvořák dlouhodobě mluvil o tom, že mu v rozpočtu chybí zhruba 300 až 500 milionů korun ročně. Takže máte na jedné straně daleko menší problém, nalijete obrovské peníze a není připravená žádná dopadová studie, co to udělá s celým mediálním trhem. To je přístup, který mě překvapuje.
MS: Proč nám to tak vadí? Výrobní výkon ČT je něco kolem 2,2 miliardy. Bez zpravodajství. A přidají jim do programu určitě ne všechno, ale řekněme miliardu korun. Já vám za miliardu postavím další ČT1. Potřebujeme ji? To je ta otázka. Zamyslel se někdo nad tím, k čemu je to dobré? Uvědomuji si, že je asi potřeba přidat, Petr Dvořák mluvil o tom, že jinak bude muset začít zásadně šetřit, ale skoro dvě miliardy je něco jiného než 500 milionů.
Jaký dopad na trh očekáváte?
DG: Už teď se bavíme o tom, že je tak nasycený, že si kreativní profese vybírají a zvedá to cenu. A další věc: Kdybych já seděl v ČT, neměl jasné zadání a někdo na mě bude tlačit, že chce mít velký share, natvrdo to dám do komerčních formátů, koupím víc sportovních práv – tedy věci, které jsou podle mě mimo rámec toho, co by ČT měla z logiky věci dělat.
A to vám zásadně vadí?
DG: My se ptáme, co s těmi penězi mají dělat a proč jich má být tolik. Jsem přesvědčený, že to může poměrně zásadně vychýlit trh ve prospěch veřejnoprávní televize. Nezapomínejme, že návrh vůbec neřeší, že by se jim třeba měly sebrat peníze z inzerce nebo sponzoringu. Může nastat to, že se uměle vytvoří dominantní pozice ČT.
MS: Ale není to jen televize, je tam i Český rozhlas a oba mají silný online. To má opravdu dopad na celý trh. Na nás, na vás. Bude tu státně subvencované médium, byť mu budeme říkat veřejnoprávní – a daň, která nás všechny přinutí platit si veřejnoprávní médium, jež nemá žádné zadání. No to je skvělé!
DG: Nejčastěji jako argument zní, že se poplatky nezvyšovaly dlouhou dobu, ale podívejte se na komerční subjekty. V roce 2009 všechna média dostala brutální zásah, v roce 2012 přišel další, pak covid. Komerční subjekty se s tím musely vypořádat, nikdo jim nedal víc peněz. Televizní trh z pohledu výše objemu inzerce se teprve nyní navrací na úroveň roku 2008. A musíme zefektivňovat, hledat jiné cesty. Já nevím, jestli tato debata proběhla v ČT. Věřím, že Petr Dvořák spoustu věcí manažersky pokryl, ale je opravdu potřeba tam teď nalít 1,8 miliardy?
Co by podle vás tedy smysl dávalo?
MS: Taky nevidím do toho, co všechno je v ČT efektivní a co není. Kdo toto nejlíp viděl, když dělal dvanáct let generálního ředitele, byl Petr Dvořák a ten si říkal o 300 až 500 milionů korun navíc a to mělo asi nějaký důvod a logiku. To je určitě dobrá startovní pozice, aniž by někdo udělal hloubkovou analýzu. A pojďme tu analýzu udělat!
DG: Navíc není žádný spěch, mají na účtu necelé dvě miliardy, takže je čas se pořádně podívat na to, co skutečně ČT potřebuje a na co peníze vynaložit. Není tu žádný hysterický tlak, že když se to neudělá, televize se zhroutí.
MS: Smysl mi nedávají ani jiné věci. Třeba že se chystají cílit hlavně na mladé, přitom v téhle republice je velká skupina diváků, na kterou my dva vůbec necílíme, čistá nula: na Nově nad 54 let, u nás nad 69. Tam je volný prostor. A ČT místo toho bude investovat do mladých? A starým dá ČT3, tedy archiv? To je podstata celé diskuse. Možná je i 1,4 miliardy korun správně. Ale co s nimi, aby to skutečně byla veřejná služba?
Jiná soutěž naopak už probíhá. A komerční televize z ní vycházejí dobře. Forbes nedávno popisoval příběh Michala Reitlera, největší hvězdy mezi českými kreativními producenty, jenž se z ČT přesunul na Voyo.
Ambiciózní videotéka má za cíl mít do roku 2026 v Česku a na Slovensku milion předplatitelů, a jak Grunt prozrazuje, nyní už překročili číslo 650 tisíc. „Voyo se stalo mucholapkou na talent,“ popisuje šéf Novy, že kvalitní, ba artová tvorba dávno nevzniká jen na Kavčích horách.
Plány Prima+ jsou v tomto směru totožné, byť Singer přiznává, že konkurence má náskok. Důkazem je, že prestižní seriálový festival Serial Killer letos poprvé ovládlo české dílo, série Metoda Markovič: Hojer právě z produkce Voyo.
„Viděl jsem to a vypadá to úžasně, to by si zasloužilo být v nadnárodní platformě,“ říká Grunt a z českého trhu tím pružně přecházíme na ten globální. Voyo i Prima+ totiž kromě lokálních konkurenčních bitev vedou další. Právě s Netflixem a podobnými titány.
Často se říkalo, že prožíváme zlatý věk televize. Platí to stále?
MS: Řekl bych to jinak. Oba jsme součástí Evropské asociace komerčních mediálních domů a tam už se nemluví o televizi jako takové. TV neznamená televize, ale total video. O tom to je. Zlatý věk total videa, to souhlasím. Transformace už běží a proběhne všude, jen nelze říct, jak přesně bude vypadat.
DG: Total video, to je přesné – je to zlatý věk kvalitního videoobsahu. Asi se ho nikdy tolik nevytvářelo.
MS: V Česku určitě ne.
DG: Ani na celém světě. Všechna velká studia jedou naplno, tedy až na stávku teď v Hollywoodu. Velké platformy v tom rozhodně pomohly, ukázaly lidem, že dokážou vrhnout na trh větší množství obsahu.
MS: Skoro mě to jako tradicionalistu děsí, protože lidi na to někde musí brát čas. A do času stráveného na totálním videu ještě přicházejí sociální sítě, na objem hodin je toho spousta. Pro nás je to dobrá zpráva; jestli i obecně, to nevím.
Máte na takový obsah dost lidí?
MS: Tak rychle jako poptávka počet lidí neroste.
DG: Asi trefujete zásadní problém. Poptávka je obrovská a nenatáčí se jen u mě, u Marka a v ČT, vyrábí tady velké množství zahraničních produkcí. Poptávka po kvalitních kreativních profesích je extrémní. Zaprvé se k nim vůbec musíte dostat – a zadruhé je zaplatit.
Motivuje je dělat takzvanou quality TV?
DG: Tím, že si můžou víc vybírat, logicky půjdou za projekty, co je budou víc bavit a budou mít hezčí výstup. Vidím to na Voyo. Dáme jim volné ruce, aby se ukázali, a ještě prostor to na naší platformě zpropagovat. Začali jsme přetahovat tvůrce, kteří s námi předtím vůbec nespolupracovali.
MS: Objevují se zajímavé nové talenty a čerstvé nápady. Buďme realisti, nestane se, že by celý národ chtěl koukat na české House of Cards nebo českou Faudu, pořád musíte mít širší portfolio. Ale to portfolio je dneska pestřejší. A sune se kvalitou nahoru.
DG: Období covidu lidi hezkým slovem rozplatilo. Měli víc času, víc toho viděli, teď jsou připravení platit, a kvalita se i proto rozšířila.
MS: Taky je to rozkoukalo. Najednou překousli věci, co by předtím nebyli ochotní připustit, třeba titulky. Dostali širší perspektivu.
Zdroj: Forbes.cz
Tolik globální trendy. Zároveň se opakuje, že klíčem k úspěchu je být lokální.
DG: Taky je to logická obrana lokálních hráčů proti nadnárodním platformám.
MS: A je otázka, jestli je to vůbec jejich byznys model. Stranger Things jsou fantastická věc, ale jenom pro někoho. Ovšem po celém světě. To je ten byznys model.
DG: Přesně tak. Kdybychom jeden z nás tohle nasadili do prime timu do televize, neudělá to skoro nic, naše lokální seriály to porazí. MS: My jsme zkusili Narcos, ČT zase House of Cards, výsledky byly velice špatné. A logicky – lidi, kteří to vidět chtěli, už to viděli na Netflixu. A mainstream si řekne: To je nějaké divné.
Kdy se stane, aby byl váš seriál na Netflixu, na Disney Plus nebo jinde?
MS: Otázkou je, jestli to tam chceme. Jsme přece konkurence, tak proč jim pomáhat lokálním obsahem.
DG: Přesně. Proto investujeme tolik peněz do kvalitní lokální tvorby, abychom se odlišili a přitáhli pozornost na sebe. Ano, můžeme se bavit o tom, že věci, které máme pro Voyo, by třeba mohly být na Netflixu a podobně mimo Evropu, mimo náš region. To se do budoucna může stát. Kvalitativně si myslím, že tam jednoznačně jsme.
Co takzvaný Czechflix, velká společná tuzemská platforma? Je ve vašich úvahách?
DG: Oblíbené téma, viď? Tak řekni, co si myslíš, Marku.
MS: Za určitých okolností by to smysl dávalo. Ale myslím si, že pokud se k tomu vrátíme, bude to nějakou dobu trvat. V tuhle chvíli máme všichni své vlastní plány, jak to dělat dál, a všichni zatím máme pocit, že jsme na českém trhu schopní zreplikovat náš úspěch z lineární televize. Takže za mě Czechflix není na pořadu dne.
DG: Jsme v situaci, kdy se všichni hráči na trhu musí přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí. Domlouvat se dohromady, tím se zastavíte, přitom potřebujete jít rychle dopředu. Proč je Voyo úspěšné? Protože do toho vstoupilo brzo a plnou silou. A pak je tam spousta praktikálií. Ač se máme s Markem rádi, jsme konkurence a je těžké bojovat v rámci lineárního prostředí o každý procentní bod a vedle toho dělat společnou platformu.
Čistě byznysově, jak klíčové je, že vás vlastní český kapitál? Tedy PPF a GES GROUP?
DG: To je pro nás oba naprosto zásadní. Je před námi období, kdy nevíme, co se bude dít, a snažíme se nastavit správnou cestu, proto potřebujeme dlouhodobý pohled a trpělivého investora či majitele. Velké platformy skáčou zprava doleva právě proto, že na kvartální nebo půlroční bázi musí akcionářům na investorských callech neustále předvádět nějaké nové příběhy, proto lítají do extrémů. My nemusíme. Důležitější je postavit dlouhodobě udržitelnou strategii. Bez takových majitelů si to ani nedokážu představit.
MS: Souhlas. A proto taky na mezinárodním poli přijdou další konsolidace. Tlak investorů je donutí: když nemáte vlastní story, s někým se spojíte. V New Yorku jsem to na nachytření se slyšel od několika CEO velkých amerických mediálních domů. Říkali, že mají strategii maximálně na tři roky a dál ji nepotřebují, protože je bude vlastnit někdo jiný.
Na jak dlouho ji máte vy? Jde to vůbec?
MS: Ptáte se správně, náš důvod je jiný. Když dáme bokem AI, základní trendy jsou jasné – co ale není předvídatelné, je míra těchto trendů. Měli jsme plán, jak půjde adopce placených služeb, ale covid to totálně změnil. Tohle nemůžete předpovídat. Jde o to, mít jasnou představu, co chcete dělat, a být dostatečně rychlí a flexibilní.
DG: Naprosto souhlasím. Je důležité mít firmu nastavenou tak, aby vám procesy a organizační kultura velmi rychle umožnily reagovat na zásadní změny. A musíte mít vizi.
Jak se to dělá?
MS: Těžko! Ale musíme to dělat a zároveň to dělat chceme, abychom byli úspěšní.
DG: Když jsem tři roky zpátky přicházel do CME, Didier Stoessel vypustil obrovskou vizi, že Voyo bude mít do pěti let milion předplatitelů. Jsem přesvědčený, že tyhle vize jsou nezbytně nutné k tomu, abyste dokázali firmou zásadně hnout, jinak chod lidí nezměníte. Musíte ukázat maják, který donutí lidi věci řešit jinak. A pak taky mít roztleskávače, který lidi přesvědčí, že to jde.
Systém je třeba nastavit tak, že rychle identifikujete a rychle zabijete špatné věci a jdete dál.
Daniel Grunt
Co dál je klíčové?
DG: Že neuhnete. Je lepší nastavit si strategii a jít tou cestou pořád, i kdyby byla jen z osmdesáti procent správná, než lítat ze strany na stranu. Taky vidím na příkladu Voyo, že je lepší přestat se bát úniku informací a být vůči lidem ve firmě otevřenější, aby chápali kontext a věděli, proč něco mají udělat; pak přijdou s daleko lepším nápadem, jak to udělat. Dále mít jasný fokus na nejdůležitější věci. A kulturu toho, že se lidi nebojí chyby. To je možná úplně nejdůležitější. Že nejsou trestáni za to, že udělají něco nového a ono to třeba selže – protože pak neudělají nikdy nic nového. Spíš je třeba nastavit systém tak, že rychle identifikujete a rychle zabijete špatné věci a jdete dál.
MS: Naprosto souhlasím a přidal bych jednu věc: na klíčových pozicích potřebujete hladové lidi, kteří chtějí uspět, chtějí vyhrát. Zní to jako automatika, ale speciálně u úspěšných firem je to těžké, lidi si na úspěch zvyknou. Sebelepší obecná vize musí mít nějakou personifikaci, podívejte se po světě: buď je to zakladatel, nebo silné vedení. To je za mě čtvrtý element.
Takže stop rutinérům?
MS: Ne, počkejte, i ty potřebujete, ale musíte je mít na správném místě. Potřebujete udělat spoustu rutinních věcí, ale ty vám lídr neudělá, protože se bude nudit.
DG: Pořád potřebujete mít stabilní hlavní byznys, který vás bude financovat. Nemůžete ho v zájmu nových věcí „rozvorat“.
Stanovisko Asociace komerčních televizí k návrhu novely zákonů o médiích veřejné služby
ŘÍJEN 2023
Společné prohlášení Asociace komerčních televizí, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů
Mediální trh apeluje na mistra kultury: před jakoukoliv změnou ve financování veřejnoprávních médií je nejprve nezbytná diskuze o definici veřejné služby
Mediální asociace reprezentující nejvýznamnější mediální domy, televizní a rádiové vysílatele, online a tiskové vydavatele, se spojily ve společném apelu na ministra kultury Martina Baxu. Ten představil tzv. velkou mediální novelu upravující financování veřejnoprávních médií, České televize a Českého rozhlasu. Při přípravě návrhu však neproběhla diskuse k potenciálním dopadům na mediální trh jako celek.
Plánované změny nebyly se zástupci médií nijak konzultovány a dopadům do komerčního trhu se nevěnuje ani žádný materiál, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. To považujeme za zcela zásadní pochybení. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčním subjektům, ale jsou součástí stejného ekosystému. Proto je potřebné posuzovat případný zásah z hlediska všech subjektů, které jsou součástí mediálního sektoru a přispívají k zachování plurality médií v České republice.
Na návrh ministerstva kultury se snesla také četná kritika ze stran ministerstev a dalších institucí. Novela je považována za nedomyšlenou a zcela nereflektuje současný stav. V situaci, kdy stát, firmy i občané České republiky čelí vysoké inflaci a jsou nuceni přistupovat na mnohá úsporná opatření se tak zdá, že jediní, kdo nemusí šetřit a snažit se o efektivnější fungování, jsou Česká televize a Český rozhlas.
Argument, že se jedná pouze o srovnání reálné hodnoty rozpočtu ČT a ČRo za dobu, kdy se koncesionářský poplatek nenavyšoval, není opodstatněný. Komerční média byla zásadně zasažena ekonomickou krizí a třetinovým propadem reklamního trhu v roce 2009 nebo nedávnou koronavirovou krizí, zatímco veřejnoprávní média po celou dobu hospodařila se stabilním rozpočtem.
Dle našeho názoru by takto významné změně ve financování veřejnoprávních médií měla primárně předcházet odborná diskuze, která otevře otázku podoby a rozsahu veřejné služby ve 21. století, a ze které následně vyplyne, jaký rozpočet veřejnoprávní média k plnění své role skutečně potřebují. Postup, zvolený ministrem kultury, tento proces obrací, a naopak vypisuje bianco šek na službu, kterou v tuto chvíli nikdo neumí definovat a v budoucnu ani vyhodnotit a kontrolovat.
Žádáme tedy znovu ministra kultury Martina Baxu, aby byl návrh tzv. velké mediální novely kompletně přepracován v návaznosti na vlnu oprávněné kritiky, kterou vyvolal.
„Navržená novela zcela zásadně naruší komerční mediální trh, a to hned na několika úrovních. Pro televizní vysílatele se jedná například o riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražování původního obsahu,“ říká Daniel Grunt, generální ředitel skupiny Nova.
„Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby,“ doplňuje Marek Singer, generální ředitel FTV Prima.
„Celý komerční rádiový trh hospodaří s polovičním rozpočtem, než má Český rozhlas. Přitom provozujeme dvojnásobné množství rozhlasových stanic a zasáhneme třikrát více publika než veřejnoprávní rozhlas. Otázka navyšování koncesionářských poplatků,zavedení plošné „daně z mobilu“ nebo neopodstatněné poplatkové povinnosti pro právnické osoby tak, jak navrhuje novela ministerstva kultury, dle nás tedy není na místě. Spíše to vypadá, že ministerstvo kultury nad návrhem příliš komplexně nepřemýšlelo a snažilo se primárně najít co nejvíce peněz bez ohledu na to, na co budou použity,“ říká Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls.
„Dodatečné stovky milionů korun pro Český rozhlas, při ponechání reklamy, vážně vychýlí rovnováhu na rádiovém trhu a dramaticky zasáhnou do hospodářské soutěže. Stanice Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízejí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto neliší, a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti ČRo,“ upozorňuje Daniel Sedláček, předseda představenstva Media Bohemia. „Tato novela pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba,“ dodává Sedláček.
„Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy. Navýšení rozpočtu ČT a ČRo bez vyřešení vztahu veřejnoprávních a soukromoprávních médií, má nezpochybnitelné a významné soutěžně-hospodářské dopady. Předložený návrh nespecifikuje, na jaké účely mají být navýšené prostředky použity, a ještě navíc rozšiřuje výjimky z umisťování online reklamy,“ připojuje se Michal Hanák, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a místopředseda představenstva MAFRA.
„Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby. Zároveň nebyly vyhodnoceny dopady pro celkové online prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se veřejnoprávní instituce nesnaží konkurovat komerčním subjektům na online trhu. Veřejnoprávní média by se měla soustředit na plnění svého veřejnoprávního poslání a předkládat koncepty, jak ho chtějí dosáhnout,“ doplňuje Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů (UV) a předsedkyně představenstva Czech News Center.
„Naše organizace reprezentuje menší a střední vydavatele, převážně internetového charakteru. Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový. Vzhledem k tomu, že nový Evropský zákon o svobodě médií, jehož finální podoba bude podle očekávání schválena v nejbližších měsících, stanoví mimo jiné nové právo občanů na pluralitní a nezávislé zpravodajství, bude povinností členských států vytvořit podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu. Pro zachování plurality je zásadní, aby byly především v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže,“ uzavírá Ondřej Neumann, místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel HlídacíPes.org
Podle nové studie, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se trend poklesu pirátství z předchozích let obrátil a začal opět stoupat. Televizní obsah je přitom hlavním terčem digitálního pirátství. Mezi nejčastěji zneužívaný obsah patří televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, anime, živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály.
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, která navazuje na studii z let 2019 a 2021, se zaměřila na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem výzkumu byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení.
Ochrana autorských práv v EU
V EU platí obecné pravidlo, že práva autorů jsou chráněna po dobu jejich života a 70 let po jejich smrti. Ochrana poskytovaná souvisejícími právy trvá 50 let od zveřejnění představení, filmu či vysílání a 70 let v případě zvukových záznamů nebo výkonů zaznamenaných na zvukových záznamech.
Ekonomické aspekty autorského práva jsou přitom komplikované. Odrážejí kompromisy mezi zájmy tvůrců, distributorů, výkonných umělců a spotřebitelů. Obecným cílem systému je zajistit přiměřenou odměnu tvůrcům a dalším nositelům práv, neboť bez toho by nebylo možné udržet společensky optimální úroveň tvůrčí činnosti. Současně je potřeba zajistit široký přístup veřejnosti ke kreativním dílům.
Typy porušení autorských práv
Digitální piráti se tím, že používají chráněné dílo bez svolení držitele autorských práv, dopouštějí porušení autorských práv, a tím připravují tvůrce o zisky, které tito potřebují k pokrytí vysokých nákladů na produkci svých děl. Porušení autorských práv může mít celou řadu podob:
Porušení týkající se fyzických komunikačních médií: nelegální kopie optických disků (LD, VCD, DVD) a levné kopírování pomocí optických médií a dešifrovacího softwaru.
Online pirátství: Nelicencované užívání děl na internetu za účelem šíření a zpřístupnění filmů, hudby, televize, softwaru a publikací ostatním uživatelům internetu.
Zcizení signálu: Neoprávněný příjem kabelové televize, rozhlasového systému nebo satelitních signálů, případně pirátství spočívající v dodávání nelegálních kabelových dekodérů nebo satelitních dekodérů spotřebitelům.
Pirátské vysílání: Vysílání pořadu z legální nebo pirátské kopie bez souhlasu držitele autorských práv.
Neoprávněná veřejná produkce: Případy, kdy nějaká organizace nebo komerční subjekt prezentuje dílo svým členům nebo zákazníkům bez svolení vlastníka autorských práv.
Neoprávněný přístup k obsahu online zahrnuje streamování, stahování, ripování a torenty. K 58 % pirátství v EU dochází prostřednictvím streamování a k 32 % prostřednictvím stahování.
Digitální pirátství představuje velký problém, a proto se stalo předmětem studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval EUIPO a která se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Pojďme se podrobněji podívat na vývoj televizního pirátství.
Aktuální dostupnost a nabídka legálních televizních kanálů
Z celkového hlediska se legální nabídka televizních kanálů, filmů a hudby od roku 2018 ve většině členských států EU výrazně zvýšila. Dostupnost televizních kanálů se v Evropské unii zvýšila přibližně o 2,5 %.
Vývoj v jednotlivých zemích se však výrazně liší. Podle European Audiovisual Obervatory vykazuje nejvyšší počet televizních kanálů v rámci EU Itálie, a to přesto, že došlo k jejich poklesu z 2 701 v roce 2018 na 2 274 v roce 2023. V České republice došlo ke zvýšení z 1 310 kanálů v roce 2018 na 1 588 kanálů v roce 2023.
Televizní obsah odpovídá podle studie za polovinu pirátství
Podle studie je televizní obsah je v EU nejčastější terčem online pirátství. V roce 2021 zaznamenal nárůst, v roce 2022 se hodnota ustálila. V roce 2022 vzrostl pirátský televizní obsah o 15 %. Mezi žánry, které jsou nejčastěji terčem digitálního pirátství, vedou televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, následuje anime produkce (seriály a filmy), živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály. Televizní pirátství tvořilo v roce 2022 téměř polovinu (48 %) všech přístupů porušujících autorská práva v EU.
Mezi typy televizního pirátství vede streamování
Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu v EU27 činí přibližně 5 na jednoho uživatele internetu měsíčně, což je výrazně pod úrovní roku 2017, ale 20 % nad spodní hranicí dosaženou v roce 2020. Pro srovnání, hodnota celkového pirátství skončila na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc.
Struktura pirátské konzumace televizního obsahu má ve většině členských států EU podobnou podobu, i když v několika zemích existují významné rozdíly mezi nimi i mezi jednotlivými měsíci.
Sezónně upravený vývoj televizního pirátství v EU27 (přístupy na uživatele internetu/měsíc)
Zdaleka nejčastějším způsobem konzumace pirátského televizního obsahu je streamování – odpovídá až za 95 % případů.
Průměrné měsíční přístupy k TV pro země, s rozdělením podle metody přístupu (2022)
Stolní počítače mají ještě stále lehce navrch
Ke zneužívání televizního obsahu je stále ještě nejvíce využíván přístup ze stolních počítačů, ačkoliv stoupá i používání mobilních zařízení. Stolní počítače představují 50–60 % z celkového počtu. Rozdělení pirátství mezi mobilní a stolní počítače se v jednotlivých zemích dost liší.
Jak je vidět na obrázku níže, Česká republika patří mezi země, kde jsou mobilní zařízení používána k pirátským přístupům (ve srovnání s jinými zeměmi) v malé míře (61 % stolní počítače, 39 % mobilní zařízení). Nejnižší využívání mobilních zařízení je v Maďarsku (33 %), nejvyšší naopak v Itálii (49 %).
Nelegální konzumace televizního obsahu podle zemí a typu zařízení (2022)
Situace je složitá a možností není mnoho
Fenomén internetového pirátství je závažným problémem, jehož zvládnutí vyžaduje hlubší pochopení podstaty pirátství, motivů pirátů, socio-ekonomických faktorů i způsobů nelegální konzumace autorských děl.
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), přináší v tomto ohledu důležité poznatky, které zainteresovaným stranám pomáhají zorientovat se v problematice a mohou být i výchozím bodem pro edukaci veřejnosti, která by k řešení problému mohla významně přispět.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) v úzké spolupráci s globální sportovní streamovací službou DAZN uzavřela pirátskou stránku Watchwrestling.ai a její přidružené domény, které byly provozovány z Indie.
Společnost ACE identifikovala provozovatele webu se sídlem v Uttarpradéši, který převedl watchwrestling.ai a všechny přidružené domény na společnost ACE. Stránky jsou nyní přesměrovány na stránku společnosti ACE „Watch Legally“.
Za poslední rok dosáhly stránky watchwrestling.ai a přidružené domény více než 253 milionů návštěv. Většina návštěvnosti pocházela z USA, UK, Indie a Kanady.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve Filmové asociaci a šéf ACE, k ukončení činnosti uvedl:
„Vypnutí webu watchwrestling.ai představuje důležité vítězství v naší probíhající kampani proti pirátství živých sportovních pořadů.“
„Používání pirátských stránek ke sledování živých sportovních přenosů a placených akcí má dopad na udržitelnost programů živých akcí. Legální služby poskytují prémiový zábavní obsah, který je spolehlivý a legální. Pirátství financuje zločinecké skupiny a vystavuje spotřebitele riziku nákazy škodlivým softwarem. Tento případ by měl být varováním pro všechny provozovatele nelegálního pirátství, že jejich dny jsou sečteny.“
Ed McCarthy, provozní ředitel společnosti DAZN Group, která je členem ACE, dodal: „Společnost DAZN investovala značné částky do budování úspěšného podnikání v oblasti bojových sportů, pomáhá financovat rozvoj MMA a boxu a pomáhá
Internet je fenoménem, který nám usnadňuje každodenní život. Ale kromě pozitivních stránek, které nám nabízí, má i svou odvrácenou tvář a negativa. Jedním z nich je bezesporu digitální pirátství, kterým se zabývá nová studie Porušování autorských práv online v Evropské unii.
Historie pojmu pirátství
Samotné slovo pirátství má vzdálený indoevropský kořen. Původně mělo toto slova úplně jiný význam. Znamenalo pokus, snahu či zkušenost. Slovo „peiratos” pak označovalo mořského pobřežního válečníka. Současný význam „námořní zloděj“ tedy není od původního významu příliš vzdálený. Ve starověku byli piráti vnímáni také jako porušovatelé řádu. Jejich hlavním znakem podle tehdejší společnosti bylo, že nectili žádné vlastnictví obecně uznávané společností.
Není tedy divu, že se tento pojem začal v přeneseném smyslu používat i pro odcizení duševního vlastnictví, které má v současné době spoustu forem. Jednou z nich je digitální pirátství spojené s nelegálním užíváním a šířením autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a streamovacích platforem.
Negativní vliv na zisky tvůrců a kvalitu obsahu
Online pirátství má výrazný negativní dopad na tvůrce a odvětví zábavního průmyslu, neboť je připravuje o tržby, které jsou potřeba ke kompenzaci vysokých nákladů na produkci, ať už se jedná o seriály, filmy, hudebních skladby, software, nebo publikace. Dalším velkým problémem je, že nelegální šíření podkopává kvalitu obsahu. Pirátské kopie často neposkytují stejnou kvalitu a bezpečnost, což má vliv na celé odvětví – a zejména na koncové uživatele, kteří jsou vystaveni riziku malwaru a nízké kvality obsahu.
Fenoménem online pirátství se dlouhodobě zabývá Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který aktuálně zveřejnil novou studii Porušování autorských práv online v Evropské unii. Tato studie se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Jedním z bodů studie byl i celkový vývoj pirátství.
Celkový vývoj pirátství od roku 2017
V závěru minulé zprávy se praví, že online pirátství postupem let až do konce roku 2020 pomalu klesalo. Podle letošní studie pirátstvínepřetržitě klesalo od roku 2017 až do začátku roku 2021, kdy se tento pozitivní trend obrátil. A to nejen pro Evropskou unii jako celek, ale i pro většinu členských států. V roce 2022 skončilo pirátství (na úrovni EU27) zhruba na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc. Dobrou zprávou je, že ve srovnání s maximální úrovní z března 2017 je tato hodnota stále ještě nízká.
Podíl jednotlivých typů obsahu na celkovém pirátství
U jednotlivých typů digitálního pirátství jsou zřejmé rozdíly. Podíl televizního pirátství se v průběhu let zvýšil, a to z přibližně 59 % na 73 %, zatímco podíl pirátství v oblasti hudby klesl z 20 % v roce 2017 na 9 % v roce 2022. Podíl filmového pirátství zaznamenal ve stejném období mírný pokles z 20 % na 18 %. Podíly jednotlivých typů jsou vyobrazeny na obrázku níže.
Zdroj: EUIPO
Roční míra pirátství na obyvatele: Hudební obsah se vymyká
Celková roční míra pirátství na obyvatele (tedy hodnota za všechny typy obsahu) činila v roce 2018 -17,5 % a po průběžném dalším klesání během let 2019–2021 zaznamenala v roce 2022 nárůst o +13,3 %. Za tímto celkovým tempem růstu ve výši 13 % stojí především televizní pirátství, i když v menší míře k němu přispělo i filmové pirátství.
K nejvýraznějšímu poklesu roční míry pirátství na obyvatele u všech typů obsahu došlo v roce 2020. Poté se pokles zmírnil a v roce 2022 nastal opačný trend.
Televizní obsah zaznamenal v roce 2018 pokles roční míry pirátství na obyvatele ve výši -10,7 %, v roce 2019 o něco menší pokles ve výši -9,1 %, v roce 2020 další výrazný pokles -22,9 %, v roce 2021 -6,9 % a v roce 2022 je již zřejmý značný nárůst celkové míry pirátství na obyvatele – studie uvádí +15,3 %.
Roční míra pirátství na obyvatele u filmu činila v roce 2018 -20,3 %, v roce 2019 pokles pokračoval mírnějším tempem a skončil na -11,0 %, v roce 2020 byl pokles ještě výraznější a činil -28,3 %, v roce 2021 klesání zpomalilo na -18,0 %. V roce 2022 nastal obrat a filmový obsah zaznamenal, pokud jde o roční míru pirátství na obyvatele, nárůst o celých +17,2 %.
Hudební obsah se tomuto trendu vymyká. Je jediným typem obsahu, u něhož nedošlo v roce 2022 ke zvratu. V roce 2018 zde byl zjevný výrazný pokles ve výši -34,5 % a tento pokles se v dalších letech ještě zvyšoval. V roce 2019 činil -36,6 %, v roce 2020 -37,9 %, v roce 2021 pouze -3,7 % a v roce 2022 roční míra pirátství na obyvatele klesla o dalších -6,0 %.
Pro publikace a software jsou k dispozici pouze hodnoty z roku 2022 a činí +37,1 % pro publikace a +10,7 % pro software.
Pirátství ovlivnila pandemie covidu
Podle výsledků studie se v letech 2020 a 2021 projevily výrazné odchylky od všech ostatních let, i když v různých směrech. Zatímco začátek pandemie onemocnění covid-19 se shodoval s poklesem pirátství o 21 %, druhé čtvrtletí roku 2021 vykázalo celkový nárůst (za všechny typy obsahu) o více než 8 %.
Porovnání přístupů z osobních počítačů a mobilních zařízení
Rozdíl mezi mobilním a stolním zařízením je založen na operačním systému, který se připojuje k pirátské webové stránce. Těmito zařízeními mohou být mobilní telefony, tablety nebo jiná zařízení s mobilním operačním systémem.
Výsledky studie prokázaly jasnou tendenci konzumovat pirátský hudební a publikační obsah na mobilních zařízeních, zatímco v případě přístupu k televizi uživatelé dávají přednost přístupu ze stolních počítačů, i když přístupy z mobilních zařízení jsou také významné. Celkové „rozložení sil“ mobilních zařízení a stolních počítačů je zřejmé z následujícího obrázku:
Celkový podíl pirátství v EU-27 v roce 2022 podle typu obsahu s rozdělením podle zařízení; Zdroj: EUIPO
Je zřejmé, že postupem času došlo ke znatelnému posunu ve prospěch mobilních zařízení. Trend pozorovaný od roku 2017 do poloviny roku 2020 ukazuje výraznější pokles pirátství na stolních počítačích ve srovnání s pirátstvím na mobilních zařízeních. Nicméně pokles pirátství na mobilních zařízeních pokračoval až do konce roku 2020. To lze přičíst opatřením a lockdownům, které členské státy zavedly během krize spojené s pandemií covidu a které měly za následek, že lidé trávili více času doma. Současná situace se zdá být velmi podobná situaci v roce 2017.
Rozdíly v typu pirátského obsahu a celková konzumace u jednotlivých zemí
Jak typ pirátského obsahu v jednotlivých zemích, tak celková spotřeba pirátského obsahu na jednoho uživatele internetu vykazují mezi členskými státy značnou variabilitu. Celkový počet se pohybuje od přibližně 25 přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc v Estonsku až po přibližně 7 v Německu. Mezi čtyři země s nejvyšší mírou pirátství patří Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr, zatímco nejnižší míra je v Německu, Itálii a Polsku. Česká republika se drží zhruba uprostřed se 43 % televizního pirátství, 10 % softwarového pirátství, 32 % publikačního pirátství, 6 % hudebního pirátství a 9 % pirátství v oblasti filmu.
Už za tři týdny se koná Forum Media – největší konference v ČR zaměřená na média, marketing a komunikaci. Podívejte se na její kompletní program, stojí za to!
Na Foru Media vystoupí v pražském O2 universu 9. listopadu více než 70 zahraničních i českých hvězd komunikace, marketingu a médií, a to celkem na pěti scénách. „Pro letošek se podařilo přilákat do Prahy skutečně pestrou kombinaci řečníků a témat nejen na dvě mezinárodní scény, ale také na tentokrát už tři další samostatné scény s celodenním odborným programem. Vedle rozšíření scény Effie i scény Market Tools na celý den otevíráme po loňském úspěchu opět i scénu pro menší tematické workshopy,“ doplňuje programový ředitel konference Forum Media Vladimír Bystrov.
Nahlédnout do programu 23. ročníku největší oborové konference v Česku, ale také si ho stáhnout v PDF, můžete zde, stojí za to!
Forum Media pořádá časopis Marketing & Media ve spolupráci s nejvýznamnějšími oborovými asociacemi. Na programu se tradičně podílí Asociace komunikačních agentur (AKA) i Asociace public relations (APRA), letos nově přibyla také Asociace komerčních televizí (AKTV).
Pět scén, jejichž řečníky najdete přehledně ve zveřejněném programu, bude rozděleno následovně: na MAM Stage zazní to nejlepší z marketingu a médií, daty a efektivními projekty se můžete inspirovat na Effie Stage, přehled v trendech komunikace dodá PR Summit, v sále Market Insight vás čekají workshopy a panelové diskuze a na scéně Market Tools se experti zaměří na marketingové nástroje na příkladech úspěšných značek.
