Europol podpořil nizozemskou službu FIOD při likvidaci nelegální IPTV služby, která sloužila více než milionu uživatelů v celé Evropě.
Podle Europolu byla 23. května v rámci zásahu proti nelegálnímu streamingu provedena řada razií po celém Nizozemsku. Policisté z FIOD prohledávali nemovitosti na různých místech v zemi. Několik osob bylo zatčeno pro podezření z účasti na nelegálním streamování prémiového obsahu. Europol dodává, že jeho Evropské centrum pro finanční a hospodářskou kriminalitu podpořilo vyšetřování analytickou podporou, která pomohla identifikovat klíčové cíle a jejich trestnou činnost v celé Evropě.
Balíčky, které si předplatitelé zakoupili, jim umožňovaly přístup k více než 10 000 živých televizních kanálů a knihovně 15 000 filmů a televizních pořadů.
Europol uspořádal řadu schůzek, na nichž se sešli vyšetřovatelé z různých evropských zemí, jichž se tato zločinecká síť dotýká. V průběhu akce byli na různých místech Nizozemska nasazeni také odborníci Europolu, aby podpořili FIOD v jeho donucovacích činnostech.
Asociace komerčních televizí (AKTV) si přeje, aby zahraniční platformy Netflix, HBO, Disney+ a další přispívaly do fondu na podporu audiovize stejně jako české služby.
Tuzemská profesní Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje hlavní komerční televizní vysílatele na českém trhu, se domnívá, že připravovaná novela zákona o audiovizi (Zákon 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie) by měla narovnat podmínky na trhu a mezinárodní provozovatele videoslužeb na vyžádání (VOD) zavázat k odvodům do fondu na podporu audiovize. Tato povinnost se v současnosti vztahuje pouze na provozovatele tuzemských audiovizuálních služeb na vyžádání. „Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo,“ říká v rozhovoru prezidentka AKTV Klára Brachtlová, která zároveň zastává pozici Chief External Affairs mediální skupiny CME, mateřské společnosti TV Nova.
Začněme vaší novou rolí v AKTV, kde jste se letos ujala role prezidentky. V této souvislosti jste uvedla, že k vaším prioritám patří ochrana autorského obsahu a také zapojeních komerčních TV do příprav novely zákona o audiovizi. Platí to, nebo přibyly ještě nějaké priority?
Krátkodobá priorita pro letošní rok je pro nás určitě transformace Fondu kinematografie, boj proti internetovému pirátství je naopak klíčová priorita a oblast, které se AKTV věnuje dlouhodobě. Takže to se nezměnilo a očekáváme intenzivní práci a diskusi. Ve své nové roli v AKTV hodlám navazovat na práci svých předchůdců. AKTV letos na jaře oslavila své šesté výročí a za tu dobu se stala relevantní a respektovanou asociací. Novinkou je, že postupně budeme chtít naše aktivity rozšiřovat také směrem k širší veřejnosti, zatím jsme se zaměřovali především na tu odbornou. Příkladem už může být osvětový obsah na našich webových stránkách k tématu právě internetového pirátství.
Podívejme se tedy podrobněji na dvě vytyčené priority. Začněme novelou zákona o audiovizi, v rámci které by mělo dojít i k transformaci stávajícího Státního fondu kinematografie na fond audiovize. V jakém stadiu jsou přípravy k úpravě zákona?
Za prvé je třeba zdůraznit, že změna zákona je nezbytná. Česká audiovize teď funguje podle více než deset let staré legislativy, která v žádném ohledu nereflektuje to, co se na trhu odehrálo. Mám tím na mysli především dynamickou digitalizaci médií a vstup zahraničních videoplatforem (VOD) na náš trh. Přestože se o potřebě nové legislativy mluví už déle než dva roky, tak stále je proces příprav na začátku a intenzivněji se řeší teprve od letošního ledna. Uvidíme, jak rychle budou přípravy postupovat. Podle ambiciózního plánu ministerstva kultury by novela měla být připravená v polovině letošního roku.
Bez ohledu na časový plán příprav, co z pohledu komerčních televizních vysílatelů považujete za podstatné, aby novela přinesla?
Pro nás je naprosto zásadní, aby novela narovnala podmínky, které na našem trhu panují pro zahraniční VOD platformy typu Netflixu, HBO Max nebo Disney+ a pro tuzemské VOD platformy, ale zároveň nerozkolísala křehnou rovnováhu, která nyní na trhu panuje. V tuto chvíli se povinnost odvádět poplatky do stávajícího Fondu kinematografie vztahuje pouze na české subjekty, tedy na Voyo a nově také na službu Prima+. Tuzemští poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb odvádějí ročně 0,5 % z příjmů. Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo.
Máte konkrétnější představu, kolik by měli nadnárodní poskytovatelé do fondu přispívat?
Domníváme se, že by stačilo, aby se sjednotily podmínky pro tuzemské a zahraniční platformy. Tuzemské VOD platformy přispívají 0,5 % svých ročních příjmů, což by mělo platit i pro ty zahraniční. Tímto způsobem to vyřešila řada evropských zemí. Do zákona by tak do příslušného paragrafu stačilo dopsat, že 0,5% poplatky se vztahují i na mezinárodní poskytovatele. Nemyslím si, že je nutné procentuální podíl odvedený na podporu navyšovat. Už jen tím, že by se do podpory zapojilo víc subjektů, tak by se odvody znásobily. Trh videa na vyžádání navíc obecně rychle roste, čímž se objem odvedených peněz dál zvyšuje. V diskusích na ministerstvu kultury se objevily návrhy na 2% poplatky, s čímž nesouhlasíme. To je skokové navýšení, a to se nám nelíbí. Uvažuje se také o tom, že se do odvodu zavede mandatorní povinnost zahraničních platforem reinvestovat část příjmů v Česku formou přímé investice do českého obsahu.
Tuto formu reinvestice podporují čeští producenti. Jak se k ní staví komerční televizní hráči?
Celý život pracuji v komerčních subjektech a mám proto k takovému návrhu vyhraněný postoj. Velmi ctím podmínky svobodného trhu, proto nepovažuji za dobré, když se stát jakýmkoli způsobem vměšuje do toho, jak má komerční subjekt nakládat se svými zisky. Považuju to za špatnou cestu. Víme, že možný požadavek na reinvestice vychází z doporučení Evropské unie, ale není povinností členských států ho zavádět.
Mateřská společnost TV Nova, firma CME, ale i Prima, která letos spustila Prima+, shodně říkají, že do původní lokální tvorby investují nejvíce ve své historii. O kolik se zavedením VOD platforem těchto subjektů zvýšily náklady na výrobu obsahu?
Když to zjednoduším, tak to budou násobky investic z let předešlých. Jen na Voyo Originál jsou to stovky milionů korun ročně navíc, které se vkládají do prémiové české tvorby.
Co dalšího by měla novela podle vašeho názoru obsahovat?
Součástí změn zákona by bylo i to, že se podpora rozšíří z kinematografie na celou audiovizi, a tedy vedle kina i na tzv. malé obrazovky (small screens, pozn. red.), kam se řadí i videoplatformy. To je tedy jedna oblast, do které se vynakládají prostředky fondu. Druhou částí fondu jsou pobídky. Dosud existovaly určité překážky, které znemožňovaly českým subjektům se o pobídky ucházet. Například stanovení minimální ceny za epizodu díla na 8 milionů korun. Komerční subjekty dokážou takovou epizodu vyrobit efektivněji a za méně peněz, a už jen toto nastavení je překážkou k tomu, aby si české subjekty na pobídky sáhly. Jeden rok se tak stalo to, že tři zahraniční projekty vyčerpaly téměř celý rozpočet fondu. To je absurdní i vzhledem k tomu, že zahraniční platformy u nás neodvádí daně a do fondu nepřispívají.
Současný zákon na podporu kinematografie vám také jako komerčnímu TV subjektu nařizuje povinnost odvádět ročně 2 % z ročních reklamních příjmů na podporu českého filmu. Tím, že Nova postupně rozjela i videoplatformu Voyo a Prima v letošním roce online službu Prima+, musíte jako jeden provozující subjekt platit tedy poplatek dvakrát…
Ano, odvádíme za každou službu zvlášť. TV Nova tedy platí jako provozovatel lineárního TV vysílání z reklamních příjmů a také jako poskytovatel placené VOD platformy Voyo. Televize jsou největším poplatníkem a každoročně do Fondu odvádějí okolo 150 milionů korun. S uvažovanou transformací na Fond audiovize by podpora mohla být směrována nejen na díla, která jsou určená do kin, ale i na projekty pro VOD platformy a televize.
Zdroj: Rozpočet Státního fondu kinematografie pro rok 2023
A je možné, že byste si na podporu mohli také dosáhnout?
Těžko říct. Koncepci fondu bude schvalovat představenstvo, které bude mít 15 členů, v němž jakožto poplatníci můžeme mít jeden nebo dva hlasy. O konkrétních projektech pak budou rozhodovat rady. Takže nebudeme mít žádný vliv na to, které projekty fond podpoří.
Pokud jde o aktivity na ochranu obsahu, konkrétně tedy boji proti pirátskému obsahu, máte pocit, že se posouvá k lepšímu?
Autorský zákon nám samozřejmě určitou ochranu dává, uvítali jsme i jeho nedávnou novelizaci. Potíž ale je v reálném vymáhání, které bohužel stále nefunguje tak, jak bylo zákonodárcem zamýšleno. Soudy nemají dostatečnou expertízu, jsou pomalé a zákony vykládají velmi formalisticky. Když se platforma, která bez licence šíří náš obsah, účelově označí za cloudové úložiště a tvrdí, že ona sama žádný obsah neposkytuje, tak je na to zákon krátký. Přestože se situace pomaličku posouvá, tak celkově situace v České republice růžová není. Boj proti online pirátství nás stojí obrovské množství času a prostředků a připravuje nejen nás, ale celý kreativní a kulturní průmysl o nemalé prostředky. Nepochybujeme o tom, že se jedná o narušení tržních podmínek a nekalou soutěž. Pokud nebude lokální politická vůle a soudy se doporučení nebudou držet, tak se toho moc nezmění. Možným řešením by byla i úprava zmiňovaného zákona o audiovizi, který by mohl přijít s řešením, jak se koncepčněji a mimosoudně postavit platformám s neoprávněně sdíleným obsahem. Pomoct by mohly i případné úpravy občanského nebo trestního práva. V zahraničí už podobná úložiště vymizela, takže věříme, že i u nás se situace postupně zlepší. Navíc lidí, kteří si za online obsah u nás platí, stále přibývá spolu s tím, jak se legální obsah stává dostupnějším.
KLÁRA BRACHTLOVÁ: Prezidentkou AKTV je od začátku roku 2023, od ledna téhož roku byla jmenována na pozici Chief External Affairs společnosti CME, mateřské firmy TV Nova. V sekci financí skupiny Nova působila od roku 2007. Zastávala postupně pozice v oblasti reportingu, finančního plánování a analýz, od roku 2012 byla zástupkyní finančního ředitele, od roku 2014 finanční ředitelkou, později jednatelkou a od roku 2019 generální ředitelkou TV Nova.
The Alliance for Creativity and Entertainment (ACE) uzavřela přední španělskou nelegální streamovací a torrentovou službu AtomoHD.
AtomoHD umožňovala uživatelům nelegálně streamovat a stahovat obsah z knihovny VOD čítající více než 13 000 filmů a 4 500 televizních seriálů ve španělštině a dalších jazycích. Podle ACE byla AtomoHD spuštěna v roce 2020 skupinou osob, z nichž některé byly ve Španělsku již dříve odsouzeny za porušování duševního vlastnictví. Aby se vyhnuly spravedlnosti, uprchly do Andorry.
Od svého vzniku zaznamenal web 235 milionů návštěv, v průměru 9,7 milionu návštěv měsíčně a 484 000 unikátních návštěvníků. Devadesát procent online návštěvnosti pochází ze Španělska, následují USA, Německo a Francie. AtomoHD fungoval prostřednictvím 60 webových domén.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Motion Picture Association a šéf ACE, k vývoji uvedl: „V roce 2010 jsme se dočkali dalších úspěchů: Tento zátah představuje další významné vítězství ACE nad distributory nelegálního obsahu. Je stále jasnější, že velcí zločinní provozovatelé, jako je AtomoHD, nejsou imunní vůči donucovacím opatřením ACE.“
Domény se převádějí na ACE a budou přesměrovány na stránku „Watch Legally“ na webových stránkách ACE.
Lokální videoplatforma Voyo bude pokračovat v nastaveném tempu investic do výroby obsahu i v dalších letech. „Matematika růstové trajektorie nám nižší tempo neumožňuje,“ říká zástupce generálního ředitele CME Dušan Švalek.
Společnost Central European Media Enterprises (CME), která je mateřskou společností TV Nova, věří nastavené strategii své placené videoplatformy Voyo a bude v ní pokračovat. Vstup na trh považuje za zdařilý a očekává, že Voyo bude růst s celým SVOD trhem v Česku a na Slovensku. Tomu předpovídá dvojnásobný nárůst do roku 2027. Počet předplatitelů Voyo teď překračuje v Česku a na Slovensku 500 tisíc a do roku 2025 chce dosáhnout na jeden milion.
Na diskusi s novináři jste za skupinu CME prezentovali odhady vývoje placeného videa na vyžádání (SVOD) v Česku a na Slovensku. Vyplynulo z nich, že jste optimističtí a očekáváte pokračující rychlý nárůst SVOD. Je skutečně reálné, že by Voyo dosáhlo v roce 2025 milionu předplatitelů v obou zemích? Neobáváte se toho, že naopak dojde ke zpomalení růstu po počátečním rychlém nárůstu?
Pevně věříme tomu, že k tomu cíli dojdeme, i když to nebude lehké. Vycházíme z několika předpokladů. Jednak z vývoje na zahraničních trzích vidíme, že se lze na takový počet předplatitelů dostat. Viděli jsme to v Americe, Skandinávii, Británii, tudíž naše ambice je založená na odhadu toho, kam se český trh může dostat. Za druhé se domníváme, že máme dobře našlápnuto. Z lokálních hráčů jsme na trh vstoupili jako první a učinili značné investice. Zúročují se po určitém čase, navíc nové věci přibývají a vše na sebe navazuje. Přichází pokračování sérií, které diváci už znají a baví se o nich se známými a přáteli, a to pomáhá k dalšímu rozšiřování uživatelské báze. Za třetí věříme našemu týmu. Přivedli jsme řadu skvělých lidí s širokými odbornými znalostmi. Jsou to lidé, kteří rozumí výrobě obsahu, videu a digitálním médiím a přinášejí zcela jinou perspektivu. Právě tu digitální část rozšiřujeme nejvíce.
Ukazují vám data, která máte k dispozici, odlišnosti mezi diváckou skupinou TV Nova či TV Markíza a uživatelskou skupinou Voyo?
Ano, vidíme, že uživatelé nebo diváci Voyo jsou trošku mladší než diváci lineárních televizních kanálů. Reflektuje to, že technologická adaptace nového způsobu konzumace videa je jednodušší u internetové generace. Neříkám, že je to pravidlo, ale začalo to tam, a tím pádem je jejich poměr trochu větší.
Mluvili jste i o velkých investicích do obsahu Voyo jako o nutnosti, aby se taková služba prosadila v konkurenci s nadnárodními hráči. Budete nadále do Voyo investovat tolik jako dosud, nebo do budoucna počítáte s větším využíváním archívu?
Pokud jde o knihovnu titulů, tak ta bude mít jistě nějakou hodnotu, už nyní v ní najdete například dva tisíce filmů. A nakupujeme dál, protože věříme, že je tu prostor k tomu, abychom knihovnu vybudovali ještě silnější a že se k ní naši diváci budou opakovaně vracet. A k tomu si přidejte naše vlastní tituly, jak pro lineární vysílání, tak přímo pro Voyo, třeba Iveta nebo Král Šumavy, které nestárnou a mají vysokou produkční hodnotu. Naší ambicí je vytvářet kvalitní věci – prémiový videoobsah.
Tempo investic pro období, na které teď projektujeme a na které vidíme, chceme rozhodně udržet. Protože matematika růstové trajektorie nám nižší tempo neumožňuje. Je důležité, abychom na konci cesty viděli návratnost investice. Hlavně kvůli tomu, abychom dokázali zisk znovu investovat do výroby nových titulů a nového obsahu.
Jakým způsobem si návratnost počítáte? Přes monetizaci předplatitelů nebo i přes reklamu v lineárním vysílání, kde se některé tituly z Voyo také objevují nebo objeví až později?
To záleží přesně na tom, jakým způsobem obsah alokujeme podle jednotlivých kanálů. Velká část titulů bude jen na Voyo a tam je to relativně jednoduché. Část titulů jde nejprve na Voyo a s určitým zpožděním do lineární TV – nejčastěji jde o týden v případě předpremiér seriálů a našich zábavních pořadů a některé tituly se objeví až s větším časovým odstupem. Ale takové rozhodnutí je ještě před námi, jaký mix zvolíme a zda budeme chtít další pořady z Voyo do lineáru dávat. První opravdu Voyo Originál Případ Roubal jsme na Voyo uvedli ke konci roku 2021 a ještě stále jste ho nemohli vidět v televizi.
Návratnost investice je plánovaná na rok 2025?
Jak už řekl Didier Stoessel (generální ředitel CME, pozn. red.), k návratnosti se už blížíme v tomto období.
Podle vašich odhadů se do roku 2027 počet domácností, kteří v tuzemsku využívají SVOD, zdvojnásobí. Jak se tento růst odrazí na počtu předplatitelů Voyo? Kolik jich může v roce 2027 mít?
O tom bych nerad spekuloval. Naší ambicí je přinášet nejlepší lokální SVOD službu. Stavíme na lokálním obsahu a chceme mít na trhu vedoucí postavení a chceme být u uživatelů volbou číslo jedna pro sledování lokálního obsahu. Všechna čísla, podíly na trhu a kvantitativní cíle vycházejí z této základní strategie.
Od začátku profilujete Voyo jako platformu bez reklamy. Nezavíráte si tím dveře k dalším předplatitelům a k části výnosů, které byste prodejem reklamy získali?
To je otázka zaměření, které jsme zvolili. Možná bychom zavedením nějakého hybridního modelu nějaké zákazníky získali, ale také bychom řadu z nich ztratili. Protože když už něco takového chcete zavést, je třeba se na to zaměřit, je třeba to podpořit a promovat. Každá firma s velkými ambicemi si musí vybrat své bojiště. Naším bojištěm pro tuto růstovou fázi je placená služba bez reklamy a do ní vkládáme všechny zdroje, nastavujeme mentalitu, přizpůsobujeme produkt. Jsme přesvědčeni, že je to nejlepší, co pro tuto fázi tržního vývoje můžeme udělat. A potvrzují nám to i data: do pěti hlavních benefitů Voyo patří to, že je bez reklam.
Akvizice Impression Media přinese společnosti Media Club navýšení zásahu na reklamním online trhu. Inzertní ceny se ve společné nabídce nemění, dochází ale ke zrušení agenturních bonusů.
Společné obchodní nabídky pro vybrané produkty od 1. května přinášejí Media Club a Impression Media po majetkovém propojení z letošního března, kdy skupina Prima získala 80% podíl v online mediálním zastupitelství Impression Media. Vlajkovou lodí se stává nově vzniklý balíček Add Up s téměř 190 weby, které dosahují měsíčního zásahu 6,4 mil. reálných uživatelů, což z něj dělá dvojku českého internetu (zdroj: NetMonitor, návštěvnost z ČR). Vedle toho jsou v nabídce i tematicky cílené nové balíčky. Inzertní ceny zůstávají, ruší se ale agenturní bonusy.
Díky akvizici Media Club zvyšuje zásah i reklamní online inventory. Impression Media se díky partnerství s Media Clubem chce více zaměřit na programatický prodej audia, videa a výhledově i televize. Obě společnosti budou nadále fungovat samostatně, říkají Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online divize Media Club, a Roman Stolejda, CEO Impression Media.
Proč jste vůbec o akvizici Impression Media uvažovali? Z jakého důvodu je pro Media Club zajímavá?
Petr Hatlapatka: Primárně nás zajímalo to, jak si můžeme zvýšit zásah. To bylo rozhodující v uvažování, zda do Impression Media vstoupit, nebo ne. Jsme největší zastupitelství na televizním a rádiovém trhu a máme podobné ambice i v onlinu. Možná ale ještě podstatnější bylo v rozhodování to, jak se weby Impression Media s našimi weby doplní. Protože i kdyby celkové navýšení zásahu bylo vysoké, ale ve výsledku bychom se s nabídkou Impression Media překrývali, neměla by akvizice příliš smysl. I z pohledu nabídky se s Impression Media dobře doplňujeme. Media Club má díky Primě velkou produkci videa, zatímco Impression je silný v bannerové reklamě a dodává obsah, který u nás tolik zastoupen není. Hlavní tedy byla podoba výsledného produktu a to, jak nám může pomoct navýšit tržby.
Ještě bych upřesnil, že jsme vstoupili do Impression Media 80% podílem, ale Impression Media se tím nezačleňuje do Media Clubu. Společnosti zůstávají samostatné a fungují vedle sebe. Akvizici jsme dokončili v březnu, pro tento rok jsou smlouvy s klienty nastavené a takto zůstávají v platnosti. Každá firma má své produkty a produktově se budeme propojovat jen tam, kde nám to dává smysl.
Pro Media Club byl zajímavý zásah, který akvizice Impression Media přinese. Co vlastnické propojení přinese Impression Media?
Roman Stolejda: Uvědomujeme si, že Impression Media nemůže růst bez velkého partnera. Jako media zastupitelství jsme dosáhli stropu, v portfoliu máme 153 webů, což je celkem dost, ale abychom se mohli dál zvětšovat, bylo spojení se silným partnerem pro nás nutností. Prima má na onlinovém trhu velkou ambici a vzájemně si můžeme pomoct.
Druhá věc je, že odchodem ČSFD.cz před dvěma lety jsme v zásadě přišli o video inventory a díky spojení s Primou ho teď můžeme ve velkém vrátit zpět do nabídky. Spojením našich nabídek navíc můžeme nabídnout něco, co tady nikdo nemá. To je pro nás zajímavé. Media Club má taky zájem rozvíjet další projekty – v Impression Media jsme zavedli audio programmatic a jednáme o tom, abychom ho rozšířili i tady. To by znamenalo, že bychom jako jediní programatické audio nabízeli celorepublikově. A jsou tady další možnosti. Kolega David Bauckmann dlouho mluví o televizním programatiku. To je stoprocentně budoucnost a my jsme připraveni televizní programatik uvést.
Roman Stolejda, Zdroj: TV Prima
Jak se Media Club staví k televiznímu programatiku?
Petr Hatlapatka: Pozorně sledujeme vývoj programatického prodeje televizní spotové reklamy ve světě. Dá se velmi zjednodušeně říct, že v zemích, kde je velká část televizní distribuce řešena po internetu, je rozvinutý i programatický nákup. V Česku je situace značně odlišná díky velmi silné terestrice. Z pohledu programatiku jsme nejblíže u IPTV operátorů. Zajímá nás to tedy velmi, nicméně jde o to, kdy je reálné programatiku uvést v život, tak aby to dávalo nejen obchodní smysl, ale i produktový – směrem ke klientům.
Už zaznělo, že Impression bude stát vedle Media Clubu. Platí, že zůstáváte v čele Impression Media a zodpovídáte za řízení firmy?
Roman Stolejda: To, že s Davidem Bauckmannem zůstáváme, bylo součástí podmínek transakce, aby byla zachována kontinuita fungování firmy. A jsme za to rádi. Cílem je vybudovat obchodní skupinu řádově větší, než je dneska. Vždy jsme se snažili dělat lokální byznys, ale vedle Radiohousu (patří pod Media Bohemia stejně jako dříve Impression Media, pozn. red.) už jsme byznys nemohli rozvíjet tak, jak jsme si představovali. Tady je naopak vůle lokální byznys rozjet ve velkém a výhodou je, že vedle online obchodníků jsou k dispozici i obchodníci rádioví a televizní.
Zmiňovali jste, že se díky akvizici Impression Media dobře doplňujete v zásahu. Jaké jsou přesně překryvy mezi uživateli obou subjektů?
Petr Hatlapatka: Klientům jsme už prezentovali inzertní balíčky, které jsme společně vytvořili. Ten největší se jmenuje Add Up a dosahuje zásahu na českém trhu 6,4 mil. RU a 305 mil. page views. Tím se stává druhým největším na českém internetu po Seznam.cz. Jde napříč všemi weby Impression Media a Media Clubu. Je to naše vlajková loď a v ceníku ho má jak Media Club, tak Impression Media. Obsahuje formáty jako branding DLB, pre-roll, interscroller atp. Tematické balíčky tvoří weby zaměřené na auta, bydlení a hobby, video, ženy, zábavu a zpravodajství (viz detaily níže).
Cílenější nabídky vedle hlavního Add Up mají v nabídce také Media Club i Impression Media?
Petr Hatlapatka: Ano, ale pouze balíčky. Například jako Media Club máme web Autosalon.tv, který je už vyprodaný. V momentě, kdy vytvoříme auto balíček, tak do něj začleňujeme i weby Impression Media a tím si zvyšujeme kapacitu k prodeji. Zvětšujeme tedy reklamní prostor, což je jeden z hlavních benefitů.
Zdroj: TV Prima
Zdroj: TV Prima
Ceníky pro tyto balíčky jsou platné od kdy?
Petr Hatlapatka: Vstoupily v platnost 1. května. Podstatné je, že zachováváme stejné ceny, tedy nezdražujeme. Spojením na úrovni balíčků se přibližujeme televizi a pro rok 2023 rušíme agenturní bonusy. Za Media Club tak budeme mít stejné podmínky napříč našimi mediatypy. Ceny nezvedáme, přestože podle míry inflace signalizované ČSÚ je nárůst za poslední dva roky asi o 30 %.
Od 1. května je tedy možné nakupovat balíčky u Media Clubu, nebo Impression Media. Nebude to ale fungovat tak, že Impression Media bude například prodávat reklamu na CNN Prima News nebo na Primě. Budeme ji prodávat spolu. Impression Media má svoje portfolio webů, my rovněž a provážeme se jenom na úrovni společných balíčků.
Jedna věc je, kolik reálných uživatelé spojení přinese, druhá věc je, jaké možnosti spojení přinese na úrovni reklamní kapacity. Pomůže vám to třeba v kapacitě eGRPů?
Petr Hatlapatka: Pokud bychom se bavili o celkové kapacitě, tak Impression Media je na počet zobrazených stránek větší než Media Club. Page views je relevantní metrika pro display reklamu. V případě videoreklamy nás ale zajímá započaté sledování videa a doba sledování. To je jiná metrika. Pokud jde o eGRPy, tak mají striktní pravidla týkající se vizibility, zapnutého zvuku i kvality obsahu. Pokud tato pravidla budou naplněna na webech Impression Media, tak tam můžeme eGRPy pouštět. Když to zjednoduším, tak tyto standardy jsou tak přísné, že se de facto týkají televizního obsahu pouštěného na web.
Mohlo by to mít nějaký dopad na obchodní politiku Media Clubu, pokud jde o zastoupení eGRPu v bundlu?
Petr Hatlapatka: V tuto chvíli ne. Ani se zatím nebavíme o tom, že by eGRPy na webech Impression Media měly běžet. Asi se o tom budeme bavit, ale v případě eGRPů nás teď nejvíce zajímá to, aby se daly nasazovat k IPTV operátorům tam, kde nahrazujeme spoty online reklamou. To ale nesouvisí s Impression Media.
Ovlivní spojení vašich produktů míru prostoru prodaného programaticky?
Roman Stolejda: Nemůžeme poskytnout detailní čísla, ale Impression Media prodává více než polovinu svého prostoru programaticky. Media Club naproti tomu staví hodně na private dealech. Myslím si, že naše know-how v programatickém prodeji by celému Media Clubu mohl pomoct. Byli bychom rádi, kdyby se video s pomocí Primy dostalo na co nejvíce našich webů. Tím by se podařilo vyrůst o řád výš.
Petr Hatlapatka: Připravujeme projekt video platformy opírající se o videa Primy, která jsme schopni webům nabídnout pomocí embedovaného playeru. Diskutujeme o tom, kolik videoobsahu a jaký typ videoobsahu budeme uvolňovat směrem k těmto webům. Všech 153 webů zastupovaných Impression Media bude mít k videu přístup a budou si moct brát z Primy videa a používat je na vlastním webu. Tím by se podařilo navýšit dosah videa. S weby Primy dosáhneme asi na 3,5 mil. reálných uživatelů měsíčně. Pokud by se video podařilo rozšířit alespoň na třetinu až polovinu webů Impression Media, tak dokážeme zásah videa skokově navýšit. Tím se pro klienty video reklamy stáváme daleko zajímavějšími. Pokud bychom měli 4,5 mil. nebo 5 milionů uživatelů, tak to je zásadní navýšení. Z našeho základního výpočtu vychází, že na trhu videoreklamy vzrosteme zhruba o jeden milion uživatelů.
Roman Stolejda: Jsou to peníze, na které si teď tyto weby prakticky nesáhnou.
Je trh videoreklamy na to připravený, není to přece jen zaplňování už saturovaného prostoru? Je na něm dostatek peněz a podaří se tolik videa monetizovat?
Petr Hatlapatka: V období od září do Vánoc je videoreklama napříč trhem většinou vyprodaná. U nás vidíme, že se vyprodanost stále zvyšuje. Přestože každý rok zvyšujeme video inventory, roste i jeho vyprodanost. Už teď na jaře máme trochu potíž uspokojovat veškerou poptávku. Zatím se nám to daří, ale pokud by se poptávka po videoreklamě zvedla například o 20 %, tak ji neuspokojíme.
Počítáte tedy s tím, že online video inventory se poměrně výrazně zvýší. Jak s ním naložíte?
Petr Hatlapatka: Zvýší se hlavně zásah, o který nám jde především, a tím se navýší i inventory. Nepočítáme ale s tím, že bychom do připravované videoplatformy dávali dlouhá videa. To je důvod, proč lidé chodí na prima+ a proč si ji platí. Uvažujeme ale o zpravodajských videích nebo o hobby či auto videích. Obsahu máme hodně.
Šlo by o videa vytvořená ještě navíc k těm, která už máte k dispozici pro Primu?
Petr Hatlapatka: Ne, šlo by o obsah, který vzniká při výrobě pro Primu. Například při výrobě pořadu Autosalon se pro online stříhají reportáže, které jsou často delší než pro televizní vysílání.
Roman Stolejda: V úvahu připadají dvě možnosti: buď si videa z centrální videoplatformy vezmou sami šéfredaktoři webů a dají si je na své weby, nebo jim je podle témat přiřadíme.
Změní se dohodou s Media Clubem portfolio Impression Media, nebo z něho vypadávají některé weby Media Bohemia?
Roman Stolejda: Jediný web, který v Media Bohemia zůstává, jsou Radia.cz. Nikdy nebyla součástí Impression Media. Rádiové weby, jako např. Hitrádia, také pod Impression nespadala. Ale pokud jde o audio programmatic, tak ten dál pro Media Bohemia odbavujeme.
A audio formáty typu podcastů v nabídce máte?
Roman Stolejda: Zatím ne, ale jejich vznik plánujeme.
Petr Hatlapatka: Například na CNN Prima News už ale hodně podcastů připravujeme. Potřebujeme jen vyřešit uživatelsky příjemnější řešení a pak bychom mohli podcasty i lépe monetizovat. Obsah tady máme, ale musíme ho připravit tak, abychom ho přes software Impression Media prodali.
V Impression Media jste se zaměřovali na programatický prodej audia. Jaké plány s ním máte v Media Clubu?
Roman Stolejda: Vnímáme, že se skutečně nabízí možnost vytvořit produkt pro programatický nákup audia napříč celou republikou. To nikde v Evropě není. Evropští broadcasteři mají obvykle jen část, ale nikdy celý trh. Nabízí se to, protože by se dal propojit celý trh – Evropa 2, Frekvence 1, Media Bohemia už jsou připraveny a k nim by se mohly přidat Kiss a Impuls. V ten moment se už otvírají možnosti pro velké objednávky z Evropy. Víme, že zájem by o to byl. Kouzlo audioprogramatiku je v tom, že reklamní spot je možné vložit do audia v momentě, kdy ho posluchač skutečně poslouchá a reklamní systém ho zacílí na ty posluchače, které vyhodnotí jako relevantní. Každý posluchač tak může slyšet jiný spot.
Asociace komerčních televizí a služeb videa na vyžádání (ACT) by ráda vyjádřila své zděšení z doporučení Komise k boji proti internetovému pirátství v oblasti sportovních a jiných živě přenášených akcí.
Není pochyb o tom, že několik bodů doporučení je naprosto adekvátních a nezbytných; zastiňuje je však zcela nepřijatelná délka postupu prověřování.
Nadále máme zájem vést s Komisí dialog, jsme však poněkud na rozpacích, jak se současná situace slučuje s opakovanými výzvami poslanců Evropského parlamentu, členských států a zúčastněných stran v celé Evropě k přijetí opatření v této záležitosti.
Umožnit evropským tvůrčím, kulturním a sportovním odvětvím a tvůrcům, aby zajistili ochranu svých investic, je projevem dodržování kréda Komise pro online služby: Co je nezákonné offline, mělo by být nezákonné i online.
Vzhledem k dopadu pirátství na tvůrčí ekonomiku Evropy[1] je podpora pro specializovaný nástroj i nadále velmi vysoká a potřebná. Evropa může a měla by jednat bezodkladně. A to zejména tam, kde je tyto kroky možné oddělit od postupu implementace nařízení o digitálních službách (DSA), který stanovuje horizontální soubor pravidel, ale nezabývá se nutnými promptními opatřeními pro vyřešení pirátství živě přenášených akcí. Navíc neexistují žádné překážky, ať technické či právní (zejména pokud jde o základní práva), které by rychlejší přezkoumání brzdily.
Tento stav je nešťastný a nám nezbývá než přesvědčit příští Komisi, aby zajistila nové politické vedení, které tento časový rámec změní.
Generální ředitel ACT Grégoire Polad v komentáři k tomuto výsledku uvedl:
„V zásadě to současné Komisi umožňuje, aby v této záležitosti udělala před koncem svého mandátu jen málo nebo vůbec nic (a to i přes jasný mandát Parlamentu). Zároveň je velmi nepravděpodobné, že příští zákonodárný orgán bude mít dostatek času na přijetí tvrdé legislativy, pokud se toto doporučení ukáže jako nedostatečné. Je to politické a jednostranné rozhodnutí, které přijde evropskou tvůrčí ekonomiku draho v době, kdy ji potřebuje nejvíce.“
Setkání odborníků na televizní a rozhlasové vysílání se letos uskuteční již po osmnácté ve středu 14. června v Praze.
Unikátní možnost zhlédnout diskusi generálních ředitelů tří největších českých televizních skupin, tedy České televize, TV Nova a FTV Prima, a zapojit se do panelové debaty s nimi budou moci účastníci 18. ročníku odborné konference DIGIMEDIA 2023, která se uskuteční ve středu 14. června 2023 v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách. Účast na akci již potvrdil mimo jiných generální ředitel ČT Petr Dvořák, generální ředitel TV Nova Daniel Grunt i generální ředitel FTV Prima Marek Singer.
„Obsazení letošního ročníku DIGIMEDIE bude ale ještě bohatší. Chybět nebude ani generální ředitel televizní skupiny Óčko Štěpán Wolde či Managing Director agentury Atmedia Czech Michaela Suráková. A také představitelé největších provozovatelů televizních a rozhlasových vysílačů v České republice, generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník a spolumajitelka společnosti Digital Broadcasting Nikola Chrenčíková Pařízková,“
říká Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA-MK), která konferenci DIGIMEDIA 2023 pořádá ve spolupráci s Českou televizí.
Přijde i předseda Rady ČTÚ a prezidenti AKTV a APMS
Konference bude tradičně rozdělena do tří tematických bloků zaměřených na televizní vysílání, streamovací služby a digitalizaci rozhlasového vysílání. V prvním bloku se DIGIMEDIA 2023 za přítomnosti nového předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta, zástupců ministerstva průmyslu a obchodu a provozovatelů sítí pro terestrické televizní vysílání i televizních stanic bude věnovat přípravám na podzimní Světovou radiokomunikační konferenci WRC-23. Ta se bude zabývat otázkou budoucnosti terestrické televize po roce 2030, kdy má končit garance frekvenčních pásem 500 a 600 MHz pro televizní vysílání. Zaměří se také na otázku financování televize veřejné služby, rozvoj nových vysílacích standardů i terestrické televizní vysílání určené pro mobilní zařízení 5G Broadcast.
Druhý blok konference se bude věnovat streamovacím službám, IPTV a dalším formám šíření televizního obsahu mimo terestrické vysílání. Zasednou v něm zástupci největších tuzemských streamovacích platforem Voyo, iVysílání ČT, prima+, ale také zástupci operátorů, kteří pro ně zajišťují potřebnou infrastrukturu, jako například ředitel sekce regulace a právního oddělení Českých Radiokomunikací Marcel Procházka. Žhavým tématem bude zavádění nových tarifů streamovacích služeb s reklamou, boj s piráty obsahu a nelegálním sdílením filmů a seriálů na internetových úložištích či příprava aplikací pro chytré televizory a další smart zařízení dostupná na českém trhu.
Jaký bude přesný postup v aukci kmitočtů pro DAB+?
Ve třetím bloku se konference DIGIMEDIA 2023 soustředí na rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v České republice, zejména pak na aukci kmitočtů pro sítě DB+ určené komerčním rádiím. Blok, kterého se zúčastní například generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, vedoucí oddělení správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač, výkonný ředitel společností Digital Broadasting a Progress Digital Jakub Juhas či jednatel společnosti Joe Media Miroslav Pýcha, se dotkne také otázky zavádění elektronického měření poslechovosti rádií, vylepšování in-door pokrytí digitální sítě Českého rozhlasu či plánu komerčních rádií na vznik nových tematických stanic určených pro digitální distribuci.
Konference DIGIMEDIA 2023 se koná pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Generálním partnerem akce je Česká televize, která tradičně poskytuje prostor pro konání akce a bude celou konferenci přenášet živě na iVysílání.cz, kde bude také k dispozici kompletní záznam akce. Mezi partnery konference jsou také společnosti Atmedia Czech, Mediálními partnery konference jsou týdeník Marketing a Media, servery MediaGuru.cz, Televizníweb.cz a tituly společnosti AVERIA – ICT Network News, B2B Network News.
Podrobný program konference DIGIMEDIA 2023 a registrační formuláře pro účastníky naleznete na www.acra-mk.cz.
Evropská komise dnes přijala doporučení ohledně způsobů, jak bojovat proti komerčně zaměřenému online pirátství sportovních a jiných typů živých akcí, jako jsou koncerty a divadelní představení. Vybízí členské státy, vnitrostátní orgány, držitele práv a poskytovatele zprostředkovatelských služeb, aby přijali účinná, vyvážená a vhodná opatření k boji proti neoprávněné retransmisi takového streamovaného vysílání, a to v plném souladu se základními právy a pravidly pro ochranu osobních údajů. Doporučení pomůže zintenzívnit boj proti internetovému pirátství a v důsledku posílí konkurenceschopnost sportovního a tvůrčího odvětví v EU.
Sport a živé akce přispívají k podpoře rozmanitosti evropské kulturní scény, ke sbližování občanů a k vytváření pocitu sounáležitosti. Organizování těchto akcí a jejich živé vysílání vyžadují značné investice a zároveň přispívají k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Neoprávněné streamování může způsobit značné ztráty příjmů účinkujícím, pořadatelům i provozovatelům vysílání a ohrozit tak existenci jimi nabízených služeb.
Doporučení se zaměřuje na tři hlavní oblasti:
Rychlé zpracování oznámení týkajících se živých akcí: vychází z nařízení o digitálních službách a zdůrazňuje význam naléhavých opatření ze strany poskytovatelů hostingových služeb s cílem minimalizovat škody způsobené nezákonným streamingem.
Dynamické blokování: doporučení odkazuje na nápravná opatření směrnice o dodržování práv, vychází ze zkušeností v některých členských státech a vybízí k využívání určitých typů soudních zákazů přizpůsobených právě živě přenášeným akcím a u živých sportovních akcí vybízí členské státy, aby jejich pořadatelům přiznaly právní způsobilost a ti mohli podávat návrh na soudní zákaz i v případech, kde to zatím nebylo možné.
Obchodní nabídky a informovanost: doporučuje držitelům práv na živé přenosy sportovních i jiných akcí, aby pro koncové uživatele v Unii zvýšili dostupnost, cenovou dostupnost a atraktivitu svých komerčních nabídek. Vyzývá členské státy, aby mezi spotřebiteli zvyšovaly povědomí o legálních nabídkách ke sledování tohoto druhu obsahu a mezi donucovacími orgány o problematice pirátství.
Doporučení rovněž posiluje spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a mezi nositeli práv a zprostředkovateli s cílem lépe problém neoprávněné retransmise živých akcí řešit. Důležitým dílčím cílem je zajistit mezi správními orgány pravidelnou výměnu informací o uplatňovaných opatřeních, výzvách a osvědčených postupech. Při řešení fenoménu neoprávněných přenosů, které ze své podstaty probíhají přeshraničně, je důležitá přeshraniční spolupráce mezi členskými státy.
V neposlední řadě doporučení zavádí náležitý monitorovací systém s cílem posoudit jeho účinnost při boji proti pirátství a v případě potřeby zvážit další opatření. Tato činnost bude probíhat za podpory Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (EUIPO) a pro potřeby účinného monitorování vznikne soubor klíčových ukazatelů výkonnosti.
Další kroky:
Komise bude spolu se střediskem EUIPO účinky tohoto doporučení pozorně sledovat. Dnes zahajujeme proces stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti pro potřeby monitorování, který bude dokončen do léta.
Na základě tohoto monitorování Komise do 17. listopadu 2025 posoudí, jak účinně toto doporučení nepovolenou retransmisi živých sportovních a jiných živých akcí řeší. Uvedené datum je zároveň lhůtou, do kdy Komise vyhodnotí, jak nařízení o digitálních službách interaguje s jinými právními akty, včetně právních předpisů v oblasti autorského práva. Širší boj proti nezákonnému obsahu na online platformách posílí provádění aktu o digitálních službách, což bude mít značný dopad i na nepovolené online přenosy živých sportovních a jiných akcí.
Poté Komise rozhodne, zda jsou zapotřebí další opatření na úrovni EU, a to s ohledem na technologický vývoj, vývoj distribučních kanálů a spotřebních návyků.
Souvislosti
Doporučení navazuje na usnesení Evropského parlamentu ohledně výzev pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí přijaté v květnu 2021. Komise při přípravě doporučení konzultovala zúčastněné strany na letošním únorovém zasedání se zástupci provozovatelů vysílání, organizací pro sportovní práva, organizací pro živá vystoupení, internetových zprostředkovatelů a vnitrostátních orgánů. Jednala rovněž s členskými státy v rámci kontaktního výboru pro autorské právo.
Doporučení rovněž vychází z Akčního plánu pro duševní vlastnictví z roku 2020, v němž se uvádí, že padělání a pirátství je jednou z hlavních výzev, které Evropě brání v tom, aby využívala svých duševních aktiv k podpoře oživení a odolnosti.
Právní prostředky k boji proti internetovému pirátství již existují. Jde zejména o nařízení o digitálních službách a směrnici o dodržování práv (směrnice 2004/48/ES). Nařízení o digitálních službách zejména zefektivňuje zpracování oznámení zasílaných poskytovatelům hostingových služeb při nahlašování nezákonného obsahu. Kromě toho mohou nositelé práv podle směrnice o dodržování práv požadovat soudní zákazy, které internetovým zprostředkovatelům nařídí přístup k nepovolenému obsahu zablokovat nebo obsah odstranit. Doporučení uvádí, jak by se tato nápravná opatření dala použít v případě živých akcí.
„Internet v masovém měřítku umožňuje evropským občanům vychutnávat si různé živé akce, od sportovních akcí po koncerty. Komerční pirátství však životaschopnost našeho tvůrčího a sportovního odvětví ohrožuje. V případě živě přenášených událostí to platí dvojnásob, jelikož většina jejich hodnoty vzniká právě během přenosu v reálném čase. Je proto nezbytné, aby internetoví zprostředkovatelé spolupracovali s pořadateli sportovních a dalších živých akcí i s provozovateli vysílání a společně proti tomuto typu pirátství bojovali.“
„Internet nám z pohodlí našich domovů umožňuje sledovat nebývalou nabídku živě přenášených sportovních akcí, koncertů a divadelních vystoupení. Může však také ohrozit celé hospodářské modely. K boji proti nezákonnému obsahu online máme již k dispozici solidní rámec. Ten je však třeba prosazovat. Dnes vyzýváme členské státy, aby boj proti pirátství, které naše odvětví živých akcí znehodnocuje, zintenzivnily – například tím, že pořadatelům sportovních akcí umožní domáhat se soudního zákazu. Zřizujeme monitorovací systém a jasné klíčové ukazatele, které nám pomohou posoudit účinnost těchto opatření a umožní případně přijmout další opatření.“
Asociace komerčních televizí zve na české řečníky v programu konferencí Nextv Ad Europe a Nextv Series Europe. Konference přinesou novinky z reklamního a mediálního odvětví a uskuteční se v Praze 10. – 12. května 2023. Těšit se můžete na témata z oblasti reklamy, OTT i VOD. Asociace komerčních televizí (AKTV) je mediálním partnerem akce.
Nenechte si ujít tyto panely, kde vystoupí řečníci z řad členů AKTV:
10. května – Nextv AD Europe:
Iva Dohnálková, Business Development Manager, TV Nova – Advertising innovations from FTA broadcasters
Petr Miláček, Director of Analyses, FTV Prima – Audience measurement in the OTT Era
11. května – Nextv SERIES Europe:
Daniel Grunt, CEO, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players? / The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Jakub Strýček, Marketing Director, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players?
Jan Vlček, Group Revenue Officer, CME – FTA´ s role in the streaming landscape
12. května– Nextv SERIES Europe:
Josef Beneš, VOD Director, TV Prima – The Changing Landscape of the TV and OTT market in CEE
Daniel Grunt, CEO, TV Nova – The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Silvia Majeská, Program Director, TV Nova – Surge of SVOD: Content Strategies of Pay TV and Brodacasters
Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:
Stanice České televize zůstaly v obecné divácké skupině nejsilnější i v letošním dubnu. Odstupy na čele se ale snížily, nejvíce si totiž v dubnu z TOP tří skupin polepšila Nova.
Stanice České televize zaznamenaly v letošním dubnu souhrnného podílu 28,97 % v celodenním vysílání v divácké skupině starší 15 let a udržely vedoucí postavení v televizní sledovanosti. Skupina Prima zůstala v této skupině těsně druhá, z nejsilnější trojice si nejvíce polepšila skupina Nova. Skupina Nova zároveň zůstala v dubnu nejsilnější v hlavním vysílacím čase 15+ a také v diváckých kategoriích 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání.
Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.
Vedle skupiny Nova se meziročně nejvíce dařilo zastupitelství Atmedia a také Televizi Seznam, která se v dubnu dosáhla na téměř 2% podíl na trhu (15+, celý den). Růst Televize Seznam pomáhá i Atmedia, protože Atmedia je i prodejcem reklamního prostoru pro tuto televizi.
V hlavním vysílacím čase narostla v meziročním rovnání nejvíce skupina Nova, vyšší přírůstky si připsaly i Atmedia a Televize Seznam.
Zdroj: ATO-Nielsen, 1.4.-30.4. 2023, TV živě + TS0-3 ke dni 2.5. 2023, prime-time = 19:00-23:00, změna uvedena v procentních bodech
Z jednotlivých TV stanic měly v letos v dubnu lepší výsledky než ve stejném loňském měsíci vedle zmiňované Televize Seznam, která těžila ze svého velikonočního vysílání, dále především sportovní ČT sport, hlavní kanály Nova a ČT1, tematické stanice Nova Cinema, Nova Gold, Nova Action, Prima Zoom, Prima Krimi a CNN Prima News. Dařilo se i filmovým stanicím FilmBox a FilmBox Stars.
Nejsledovanějšími dubnovými pořady se staly seriály Volha (ČT1), Specialisté (Nova), Odznak Vysočina (Nova), Kukačky 2 (ČT1), Televizní noviny (Nova) nebo ZOO (Prima).
Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, se přidává k oslavám zahájení televizního vysílání v České republice. Televizní vysílání v ČR bylo spuštěno 1. května 1953. U té příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.
1. května uplynulo sedmdesát let od zahájení televizního vysílání na území České republiky.
Od svých počátků se televizní obrazovka stala nedílnou součástí obývacích pokojů, místem, u kterého generace diváků napjatě sledují důležité události a významné milníky ve světových dějinách. Televize je ale také středobodem zábavy a pobavení.
Ani nástup internetu nepřinesl pokles obliby televizního vysílání.
Televize zůstává i v dnešní digitální době nejoblíbenějším médiem. Její bezkonkurenční výhodou je obrovský zásah (95 % televizní populace měsíčně), veliká sledovanost a také to, že oslovuje všechny věkové skupiny.
AKTV se připojuje ke gratulantům a s radostí přeje televiznímu vysílání mnoho spokojených diváků a dalších několik úspěšných dekád. U této příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.
A protože s televizním vysíláním souvisí i reklama, jaké byly prvopočátky reklamního vysílání se můžete dočíst na ScreenVoice.cz
Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.
AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.
Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.
Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.
Že jsou média obor v úpadku? Málokdo vám to bude vyvracet tak rázně jako Dušan Švalek. Muž, jenž už z výrazné části řídí provoz CME, nadnárodní skupiny, která v Česku provozuje nejsledovanější komerční televizi a má obří plány s videotékou Voyo.
Pohyby, které naznačuje rukou, jsou samy o sobě dostatečně výmluvné. Ale aby bylo úplně jasno, doplní Dušan Švalek svá gesta i slovy. „Telco je jako tanker, otočíte kormidlem doprava a ještě dva roky jede loď stejným směrem, než se začne pomaličku otáčet,“ říká. „Zato média, to je speedboat. V médiích změníte směr za pikosekundu.“
Zkušený manažer začínal v Boston Consulting Group, poté zastával vysoké funkce právě v telekomunikacích, v Deutsche Telekom a naposledy ve Slovak Telekom ve své rodné zemi. Nyní ale končí svůj první rok v CME, mediálním gigantu vlastněném PPF. Oficiálně v roli Deputy CEO. Ovšem i první muž skupiny Didier Stoessel při setkání s novináři přiznal: „Sám bych to určitě nezvládl a Dušan přebírá opravdu hodně věcí z mé gesce, určitě více než polovinu.“
Sám Švalek se jen usměje při dotazu, zda si lze tento trend přeložit tak, že výhledově míří do role šéfa CME. Tomu by teoreticky mohl nasvědčovat i fakt, že Francouz Stoessel už je zároveň investičním ředitelem celé PPF.
„Můžu říct jen to, že se mi s Didierem pracuje velmi dobře, v našem tandemu se i dobře cítím. Oceňuji jeho zkušenosti z podnikatelského a korporátního světa, jeho práci s čísly,“ říká Švalek. „V médiích potřebujete umět používat pravou i levou hemisféru, což u něj opravdu vidím. Za rok tady jsem se naučil spoustu nových věcí, mojí osobní ambicí je hlavně mít z práce radost.“
Radost na Barrandově panuje, byť to pořád má být teprve začátek. Švalek přišel do CME v časech radikální transformace, kdy už se hýčkaným projektem budoucnosti stalo Voyo. Tato SVOD služba – zkratka pro videotéku s placeným obsahem, který lze sledovat kdykoli a kdekoli – již stačila v Česku a na Slovensku nasbírat přes půl milionu předplatitelů.
Nové seriály najednou třetina diváků Novy sleduje buď právě na Voyu, nebo pomocí delayed viewing, zpožděného vysílání. A tento poměr bude jen stoupat.
„Je to strašně zajímavé! Příležitost je obrovská, dokonce ani nikdo neumí říct, jak velká, protože se všechno definuje znovu,“ líčí se zjevným nadšením Švalek. „Změna způsobu, jakým se bavíme a trávíme volný čas, je tak radikální, že je to skutečně vzrušující. Můžeme být součástí toho, když vzniká něco úplně nového.“
Švalkův přínos spočívá mimo jiné v tom, že z telco byznysu byl zvyklý na fungování na více trzích, což se po Evropě rozkročené CME hodí. „Nikdy předtím jsem ale nepřemýšlel nad komplexitou médií. Moc mě baví a dynamika byznysu je někde jinde,“ srovnává.
U telekomunikace například odhaduje investiční cyklus na pět až deset let, typově u technologie 5G či optických sítí. „U optiky to od první myšlenky do momentu, kdy začne první bagr kopat, trvá minimálně dva roky. Dalšího tři čtvrtě roku až rok zabere stavba – a technologie je tam dalších padesát let. Cyklus je v porovnání s médii strašně dlouhý,“ říká Švalek. „Nám vývoj nového titulu od první myšlenky po realizaci může trvat půl roku až rok, někdy i kratší dobu. A máte okamžitou zpětnou vazbu od zákazníků.“
Sázka na trend, který ve světě nastavily molochy jako Netflix, HBO či Disney+, se datuje několik let zpátky, ještě do doby, kdy PPF vládl Petr Kellner. Pojily a pojí se s ní výrazné investice, Stoessel v loňském rozhovoru pro Forbes hovořil o řádu stovek milionů korun.
„Je to dlouhodobý projekt. Musíte věřit, musíte být té myšlence oddaní a musíte investovat,“ souhlasí Švalek. „A já mám pocit, že nám PPF opravdu věří. Můj pocit vychází z různých diskusí a asi nejlépe se dá měřit právě investičními rozhodnutími, kterými nás podporují. Tam se vždycky ukáže.“
Král Šumavy, Iveta nebo třeba paranormální série Vědma… Nových seriálů, které jsou často buď čistě pro Voyo, nebo je na něm diváci uvidí s předstihem, chystají desítky ročně. „PPF věří, že jsme v CME sestavili tým, který má dovednosti i ambice na to, aby takový byznys zvládal dobře. Zároveň je zde i určitá společenská otázka. Důraz na kvalitu skutečně oproti minulosti posouvá kulturu v daných zemích trochu dál,“ říká Švalek.
Není to samochvála, trend quality TV oceňují také kritici. Jakkoli je projekt Voyo dlouhodobý a strategický, vrací se Švalek ke své metafoře rychločlunu. Rychlost je potřeba především v rozhodování. „Ať dáte titul na Voyo, nebo do lineárního vysílání, znáte odpověď druhý den. Proto je pro nás rutinou, že se ráno díváme na čísla z předchozího dne. A dokážeme na ně reagovat,“ přibližuje Švalek.
V čemž se s majiteli shodnou. „PPF má podnikatelského ducha, je agilní a umí jít do rizika, což ve větších korporacích a nadnárodních firmách není úplně pravidlem, tam jsou rozhodovací procesy daleko těžší – spousta pater, spousta času, ale málo akce,“ srovnává Švalek. „Tady cítím rozumnou rovnováhu mezi akcí a rizikem.“
Proto se začnou s Voyo pouštět do přece jen nejistějších oblastí. Po blockbusterech, mezi něž lze řadit například ten o osudu Ivety Bartošové, vznikla Vědma, seriál na hraně žánrů supernatural a sci-fi. „Postupem času budeme muset víc a víc segmentovat, aby se lidé mohli dívat všude a kdykoli. Je totiž standard, že se i v rámci rodiny její členové dívají na různé věci v různých místnostech. Půjdeme i mimo mainstream,“ říká Švalek.
Klíčové jsou podle něj v tomto směru dvě věci. Nejen to, co se skrývá pod anglickým pojmem household penetration, který lze doslova přeložit jako počet předplatných na domácnost. Možná ještě důležitější je něco jiného: „Mentální kapacita lidí, kterou můžeme okupovat. Tomu věnujeme v soupeření s globálními hráči mimořádnou pozornost.“
Přibližuje to tvrzením, že největším konkurentem pro Voyo nejsou ani tak rivalské streamovací platformy, nýbrž samotný volný čas lidí. Očekávaným stavem věcí pro nepříliš vzdálenou budoucnost totiž je, že domácnosti budou mít předplaceno několik služeb.
Mezinárodní produkce ale sází na podobné postupy a žánry, logicky vybírá z portfolia mezinárodních hvězd. Voyo naopak chce být z podstaty založené pro česko-slovenské publikum. Tak, aby mohlo vždy být jejich první doplňující volbou k Netflixu, HBO a dalším.
„Důležitá je pro nás ambice k růstu,“ souhlasí Švalek. „Pořád věříme, že je tu prostor pro dobrý lokální obsah a naší strategií je tento prostor obsadit. Tohle ovšem není o marketingu. To, co děláme, nebude nikdy fungovat bez velmi kvalitního produktu.“
Což je zábava. „Strašná zábava,“ souhlasí radostně Švalek. „Umění znamená emoce a naše produkty mají emotivní charakter. Do toho mám jako analytický typ rád komplexitu a média jsou hodně komplexní obor. Výroba seriálu typu Ulice se v ničem neliší od plánování komplikovaného projektu.“
Jedním z příkladů složité – a tím pádem pro Švalka i zábavné – problematiky je třeba samotný proces výběru obsahu. „Máme velké množství dat o tom, co diváci chtějí, jaký typ obsahu, zápletek a obsazení preferují. Zároveň jde při rozhodování o tom, do jakého titulu investovat, vždy i o emoce, osobní úsudek, pocit. Vyhrávají ti, kteří dokážou tyto dvě věci spojit,“ vrací se k tomu, že je nutné propojit obě hemisféry mozku, rozumovou i emotivní.
Ani tím ovšem proces nekončí. Sestavování programu podle Švalka dále nabízí obrovské množství kombinací. Přemýšlením nad návyky a požadavky diváků vše pouze začíná. „Do toho totiž ihned vkládáte další vrstvu, reklamní prostor a jeho prodej,“ říká. „Jakou cílovku si vyberete, aby to odpovídalo nejen divácké potřebě, ale i zadavatelům reklamy? Jak vyprofilujete produkt, aby seděl zadavatelům, kteří jsou v dané ekonomice nejsilnější? Jak se to všechno spojí dohromady? To je podstata, umět propojit různé věci a přemýšlet o nich v souvislostech.“
Zatím se to CME daří i díky šéfovskému tandemu, v němž se Švalek stává čím dál vytíženějším.
