Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

PŘIPOMÍNKY KOMERČNÍCH MÉDIÍ K NÁVRHU ZÁKONA O MÉDIÍCH VEŘEJNÉ SLUŽBY

Asociace zastupující celý mediální trh s výjimkou veřejnoprávních médií upozorňují, že zásadní změny v působení médií veřejné služby nelze izolovat od dopadů na zbylý mediální trh. Společně proto vypracovaly připomínky k předloženému návrhu zákona o médiích veřejné služby, ve kterých upozorňují na zásadní nedostatky této novely. Mezi klíčové body patří nejasné vymezení veřejnoprávní služby, absence regulace reklamy v online prostředí či ztráta záruk obsažených v memorandech.

Praha, 15. května 2026 – Asociace sdružující komerční televize, rádia, online a tiskové vydavatele již při předchozím projednávání úpravy financování veřejnoprávních médií důrazně připomínaly propojenost veřejnoprávního a soukromého mediálního trhu. Vzhledem k tomuto duálnímu systému proto považujeme za nutné, aby případné změny byly konzultovány taktéž se soukromými poskytovateli mediálních služeb. Asociace zastupující celý soukromý mediální trh proto vypracovaly řadu zásadních připomínek k předloženému návrhu zákona o médiích veřejné služby.

Prvně, návrhem zákona není dostatečně přesně vymezena veřejná služba. Není jím zajištěn ani jiný nástroj, kterým by veřejná služba a podmínky jejího výkonu mohly být ze strany státu nad zákonný rámec (např. na určitou dobu) blíže vymezeny (stávající úprava obsahuje alespoň institut memoranda o způsobu naplňování veřejné služby). Memoranda mimo zpřesnění rozsahu veřejné služby garantovala řadu projednaných záruk a vodítek pro působení veřejnoprávních médií, jako např. vyjasnění jejich působení v online prostředí či transparentní zpřístupňování archivní tvorby ostatním poskytovatelům mediálních služeb. Všechna tato zpřesnění v předloženém návrhu chybí a je nutné je vhodným způsobem do samotné novely doplnit.

Návrh taktéž zcela vynechává již dnes existující omezení veřejnoprávních médií v oblasti online reklamy. Tento zásadní nedostatek je v rozporu s principem technologické neutrality, neboť stávající omezení v terestrickém či rozhlasovém vysílání zůstávají zachována; jde proti smyslu poskytování veřejnoprávní služby, neboť nutí ČT a ČRo soutěžit na reklamním trhu; a konečně také vyvstává otázka narušení hospodářské soutěže, kdy komerční média přímo soutěží se subjekty se státem garantovanými příjmy.

Předkladatel taktéž vypustil existující zákonné postupy pro schvalování zavádění nových významných služeb. Současný zákon předpokládá, že veřejnoprávní média před spuštěním nových projektů s potenciálně významným negativním dopadem na duální mediální systém musí takový záměr konzultovat s veřejností a dozorovými orgány, tak aby byly vyhodnoceny jejich dopady a relevantnost pro plnění veřejnoprávní funkce.

V návaznosti na diskuzi o transparentnosti vynakládaných financí navrhujeme též zavést institut benchmarkové kontroly nákladovosti veřejnoprávních médií skrze expertní komisi, která by mohla kvalifikovaně a nezávisle vyhodnocovat, zdali jsou vynaložené náklady efektivní, zejména pak s ohledem na srovnání obdobných nákladů u srovnatelných mediálních poskytovatelů. Tento institut je zavedenou praxí v řadě dalších evropských zemí a v souladu se Sdělení Evropské komise 2009/C 257/01.

Návrh poměrně nelogicky nabízí veřejnoprávním médiím možnost vydávat vlastní tištěná periodika, což nijak nekoresponduje s mediatypem České televize ani Českého rozhlasu. Dále navrhujeme upřesnění k aplikaci směrnice o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a doplnění povinností zpřístupňování obsahu pro zrakově či sluchově hendikepované, které návrh z nejasných důvodů oproti současnému zákonu vypouští.

Kontakty

Asociace komerčních televizí (AKTV), kontakt: Marie Fianová, marie.fianova@aktv.cz

Asociace online vydavatelů (AOV), kontakt: Ondřej Neumann, ondrej.neumann@hlidacipes.org

Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), kontakt: Jan Neuman, neuman@mms.cz

Česká unie vydavatelů (ČUV), kontakt: Kateřina Kroupová, kroupova@cuv.cz

Sdružení pro internetový rozvoj v ČR (SPIR), kontakt: Filip Dotlačil, filip.dotlacil@spir.cz

Připomínky mediálního trhu uplatněné v rámci připomínkového řízení naleznete zde.

ACE POKRAČUJE V GLOBÁLNÍ EXPANZI A VÍTÁ CME JAKO NEJNOVĚJŠÍHO ČLENA

Závazek evropské mediální společnosti vůči ACE zdůrazňuje společnou snahu o ochranu duševního vlastnictví a podporu kreativní ekonomiky.

Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE), přední světová organizace pro boj proti digitálnímu pirátství, dnes oznámila, že se novým členem koalice a posilou její globální sítě stává společnost Central European Media Enterprises (CME).

CME, přední mediální a zábavní společnost působící ve střední a východní Evropě, do ACE přináší rozsáhlé zkušenosti s investicemi do lokálního obsahu, důvěryhodného zpravodajství a odpovědného vysílání. Členství společnosti CME v ACE podtrhuje společné odhodlání chránit duševní vlastnictví, podporovat kreativní odvětví a zajišťovat divákům přístup k legitimnímu a vysoce kvalitnímu obsahu.

„ACE vítá CME v globální síti zaměřené na ochranu tvůrčího obsahu a posilování boje proti pirátství,“ uvedla Larissa Knapp, výkonná viceprezidentka a ředitelka pro ochranu obsahu v organizaci Motion Picture Association.

„Pirátství je už dlouhou dobu výzvou překračující hranice jednotlivých zemí, ale současné hrozby jsou sofistikovanější, koordinovanější a komplexnější. ACE s každým novým členem sílí, rozšiřuje své kolektivní odborné znalosti a upevňuje svou schopnost chránit obsah před zločineckými pirátskými sítěmi a podporovat legální distribuci kreativního obsahu.“

V době, kdy rozhodovací a regulační subjekty v Evropě nadále připisují integritě digitálního trhu prioritu, posiluje účast CME v ACE význam spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení pirátství. Vstupem do ACE se CME připojuje ke globální koalici, která spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, regulačními orgány a zainteresovanými subjekty v odvětví na narušování nelegálních distribučních sítí a propagaci zákonné konzumace obsahu.

„Vstup do ACE odráží závazek CME chránit kreativitu a zajišťovat spravedlivé, předvídatelné a udržitelné mediální prostředí,“

uvedla Klára Brachtlová, zástupkyně generálního ředitele a ředitelka pro vnější vztahy CME. „Cílem spolupráce s ACE a jejími členy je posilovat společné úsilí o ochranu evropských kreativních odvětví a udržovat integritu audiovizuálního trhu.“

Globální síť ACE zahrnuje více než 50 členů, od velkých hollywoodských studií a streamovacích platforem až po regionální vysílatele a tvůrce obsahu. Členové ACE společně využívají kolektivní odborné znalosti, technologické inovace a koordinovaný postup k rozsáhlému boji proti pirátství.

Členství CME je zvlášť významné vzhledem k vývoji regulačního prostředí ve střední a východní Evropě, kde se vlády stále více zaměřují na posilování ochrany duševního vlastnictví, podporu domácích kreativních odvětví a zajišťování spravedlivé hospodářské soutěže na digitálních trzích. Prostřednictvím ACE bude společnost CME přispívat k tvorbě mezinárodních osvědčených postupů, sdílení informací a vzniku koordinovaných protipirátských iniciativ a sama z nich bude těžit.

O Alianci pro kreativitu a zábavu (ACE)
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) je přední světová koalice, která se věnuje ochraně legálního kreativního trhu a omezování digitálního pirátství. Díky komplexnímu přístupu k řešení pirátství prostřednictvím trestních oznámení, občanskoprávních sporů a výzev k ukončení protiprávního jednání dosáhla ACE mnoha globálních úspěchů při zásazích proti nelegálním streamovacím službám, neoprávněným zdrojům obsahu a jejich provozovatelům. Aliance využívá kolektivní odborné znalosti a zdroje více než 50 mediálních a zábavních společností po celém světě, včetně sportovních kanálů a asociací. Opírá se o činnost organizace Motion Picture Association na ochranu obsahu a chrání kreativitu a inovace, které posilují globální růst klíčových odvětví v oblasti autorských práv a zábavy. Současnými členy vedení ACE jsou Amazon, Apple TV+, Netflix, Paramount Global, Sony Pictures, Universal Studios, The Walt Disney Studios a Warner Bros. Discovery. Předsedou ACE je Charles Rivkin, předseda a výkonný ředitel Motion Picture Association.

O společnosti CME
CME provozuje televizní stanice v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Rumunsku, Moldavsku, Slovinsku a na Slovensku a je jednou z předních mediálních a zábavních společností ve střední a východní Evropě. CME vysílá 47 volně dostupných i placených televizních kanálů a dosahuje celkového počtu 49 milionů diváků. Zároveň vlastní a provozuje SVOD platformu Voyo a novou OTT službu Oneplay.

ACE kontakt pro média
Pamela Corante
pamela_corante@motionpictures.org

CME kontakt pro média
Martin Čivrný
Martin.Civrny@cme.net

DFL A DAZN ZLIKVIDOVALY VÝZNAMNÉ PIRÁTSKÉ CENTRUM LIVETV.SX

Německý fotbalový svaz DFL Deutsche Fußball Liga a sportovní streamovací služba DAZN dosáhly v Německu soudního příkazu na zablokování nelegální streamovací stránky livetv.sx.

Rozhodnutí se týká platformy, kterou strany označují za největší nelegální sportovní streamovací platformu na německém trhu, která působí již více než 13 let a má na svědomí významný podíl nelegálního sledování v regionu DACH. Rozhodnutí ukládá poskytovatelům internetových služeb povinnost blokovat tuto stránku, přičemž v současné době se zvažují další právní kroky proti souvisejícím zrcadlovým doménám.

Případ byl koordinován prostřednictvím CUII, německého orgánu pro potírání internetového pirátství, přičemž jak DFL, tak DAZN poskytly data a analýzy na podporu řízení. Rozhodnutí je považováno za průlom v úsilí o potlačení organizovaných pirátských sítí, které se v minulosti spoléhaly na neposlušné poskytovatele hostingu, sítě pro doručování obsahu a registrátory domén, aby se vyhnuly vymáhání práva.

Podle těchto organizací výsledek podtrhuje význam spolupráce mezi platformami, ligami a donucovacími orgány při narušování nelegálních streamovacích operací a vysílá jasný signál, že pirátství nebude tolerováno.

„Toto soudní rozhodnutí je zlomovým bodem v boji proti krádeži obsahu v Německu. Livetv.sx fungoval ve velkém měřítku více než deset let a poškozoval tak držitele práv i širší sportovní ekosystém. Prostřednictvím CUII a spolupráce s partnery, jako je DFL, DAZN dokazuje, že koordinované vymáhání práva může přinést smysluplné výsledky. Tento rozsudek chrání hodnotu sportu a vytváří spravedlivější a udržitelnější trh,“

uvedl Ed McCarthy, COO skupiny DAZN.

Steffen Merkel, generální ředitel DFL, dodal:

„Toto rozhodnutí má velký význam pro ochranu práv, což je oblast, do které Bundesliga již mnoho let značně investuje. Nyní můžeme ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako je CUII, orgány činnými v trestním řízení a našimi partnery, podnikat účinnější kroky než kdykoli předtím proti nelegálním streamovacím sítím. Děkujeme všem zúčastněným stranám za jejich úzkou spolupráci a rozhodné jednání v tomto případě.“

DFL a DAZN zdůrazňují, že budou i nadále investovat do právních, technických a odvětvových opatření k boji proti pirátství na všech trzích, na kterých působí, v rámci svého závazku chránit prémiový sportovní obsah po celém světě pro všechny legitimní strany ve sportovním ekosystému.

Zdroj: broadbandtvnews.com

ŠPANĚLSKÁ POLICIE ROZBILA PIRÁTSKOU SÍŤ KODISPAIN

Španělská Guardia Civil rozbila síť Kodispain, jednu z hlavních platforem obviněných z poskytování neoprávněného přístupu k přímým přenosům fotbalových zápasů LaLigy.

Operace byla zahájena na základě stížnosti organizací LaLiga a Telefónica, v rámci pokračujícího boje španělských úřadů proti nelegálnímu streamování sportovních přenosů. Podle Guardia Civil síť distribuovala pokyny, návody a odkazy na živé přenosy zápasů španělské první a druhé ligy prostřednictvím komunikačního kanálu s více než 26 000 aktivními sledujícími. Jeden muž je vyšetřován pro podezření z trestných činů proti duševnímu vlastnictví.

Vyšetřovatelé analyzovali více než 91 000 souborů a přibližně 25 000 řádků kódu, aby rekonstruovali celý systém a identifikovali jeho provozní strukturu.

Úřady také varovaly, že instalace neznámého softwaru spojeného s pirátskými službami může uživatele vystavit riziku malwaru, krádeže dat a neoprávněného přístupu k jejich zařízením.

Guardia Civil uvedla, že odstranění sítě bylo možné díky úzké spolupráci mezi držiteli práv a specializovanými veřejnými orgány.

Zdroj: broadbandtvnews.com

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ VSTOUPILA DO DESÁTÉHO ROKU EXISTENCE, V PREZIDENTSKÉ FUNKCI ZŮSTÁVÁ MAREK SINGER

Letos na jaře uplynulo 9 let od vzniku Asociace komerčních televizí, která se za dobu své existence stala respektovaným hlasem komerčních vysílatelů a stabilním partnerem pro odbornou i legislativní debatu. AKTV se i nadále účastní klíčových legislativních procesů, které mají dopad na působení komerčních televizí, aktivně se zapojuje do boje proti internetovému pirátství a rozvíjí osvětu ohledně televize jako důvěryhodného a efektivního reklamního média. V čele Asociace komerčních televizí, která sdružuje televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, zůstává i pro další rok Marek Singer.

Hlavním tématem letošních aktivit AKTV bude ochrana autorských práv, a to zejména s důrazem na edukaci veřejnosti. Hlavním pilířem preventivních a osvětových aktivit AKTV je spuštění informačního webu NormalneLegalne.cz, který nabízí katalog legálních zdrojů obsahu i edukaci o problematice autorských práv. Cílem projektu je srozumitelně vysvětlovat, proč je respekt k autorským právům důležitý a jak mohou diváci snadno a bezpečně využívat legální nabídku obsahu. V letošním roce se předpokládá zapojení dalších partnerů z řad nositelů autorských práv, příprava obsáhlých edukačních materiálů a v neposlední řadě také informační kampaň.

„V posledních několika letech jsme byli velmi aktivní v potírání pirátského šíření našeho chráněného obsahu, což zůstává jednou z našich priorit i v letošním roce. Rádi bychom však naše úspěšné právní kroky doplnili i preventivními opatřeními. Pirátské služby jsou čím dál sofistikovanější a pro běžné diváky může být obtížné je rozeznat od legálních služeb. Proto se letos chceme více zaměřit na edukaci,“

říká Marek Singer, prezident AKTV.

Vedle ochrany autorských práv se Asociace komerčních televizí systematicky věnuje podpoře televize jako efektivního a bezpečného reklamního média, které se dlouhodobě těší vysoké pozornosti a důvěře diváků. Prostřednictvím webu ScreenVoice.cz pravidelně přináší zajímavé aktuality, výsledky výzkumů a informace o trendech v oblasti televizní reklamy a světa total videa, a to jak z českého trhu, tak ze zahraničí.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.

O Normálně legálně (www.NormalneLegalne.cz)

Web Normálnělegálně.cz je informační portál, který pomáhá uživatelům orientovat se v nabídce legálních online služeb pro sledování filmů a seriálů, poslech hudby nebo čtení knih v České republice a zároveň zvyšuje povědomí o ochraně autorských práv. Vedle přehledu legálního obsahu nabízí také aktuality, odpovědi na časté dotazy, slovník pojmů a další vysvětlující informace o autorských právech i dopadech internetového pirátství.

ŠPANĚLSKÝ SOUD ZASADIL KNOCK OUT VELKÉ NELEGÁLNÍ IPTV SÍTI

Jedna z největších nelegálních IPTV sítí v Evropě utrpěla těžkou ránu poté, co španělský Národní soud odsoudil provozovatele mezinárodní pirátské sítě, která šířila filmy, televizní kanály a přímé přenosy fotbalových zápasů.

Rozsudek zahrnuje tresty odnětí svobody, pokuty v řádu milionů EUR a náhradu škody a držitelé práv jej označili za jeden z nejvýznamnějších rozsudků v boji proti pirátství, jaký byl dosud ve Španělsku vynesen.

Podle LaLigy a dalších stran zapojených do případu síť obsluhovala více než milion platících uživatelů po celém světě, fungovala prostřednictvím téměř 1 000 webových stránek a vygenerovala více než 15 milionů eur nelegálních příjmů. Španělský ekonomický deník Cinco Días uvedl, že operace fungovala prostřednictvím značek včetně RapidIPTV a opírala se o infrastrukturu rozprostřenou napříč 13 zeměmi.

Údajný vůdce přijal trest odnětí svobody na 23 měsíců, pokutu ve výši 8,7 milionu EUR a konfiskaci zabaveného majetku, zatímco soud nařídil také náhradu škody ve výši přibližně 12 milionů EUR pro poškozené držitele práv. Celkový finanční dopad rozsudku byl odhadnut na více než 43 milionů EUR, pokud sečteme pokuty a náhradu škody.

Případ sahá až k vyšetřování a zásahu z roku 2020, ale nejnovější soudní rozhodnutí uzavírá to, co ACE, LaLiga a další žalobci označují za přelomové stíhání. Koalice stojící za touto akcí zahrnovala ACE, LaLiga, Telefónica, Mediapro, Sky, EGEDA a Nagravision, přičemž vyšetřování vedla španělská národní policie a podporovaly jej Europol a Eurojust.

„Spolupráce mezi španělskou národní policií a soukromým sektorem je ústředním bodem strategie ACE zaměřené na odhalování, odrazování a rozbíjení sítí digitálního pirátství,“ uvedla Larissa Knapp, výkonná viceprezidentka a ředitelka pro ochranu obsahu v Motion Picture Association (MPA). „Tento případ ukazuje, že když spolupracujeme, lze narušit velké nelegální operace a přivést k odpovědnosti ty, kdo za ně nesou odpovědnost.“

José Luis Gómez Pidal, hlavní inspektor španělské národní policie (UDEV), dodal:

„Jedná se o přelomový rozsudek proti jedné z největších mezinárodních zločineckých organizací zabývajících se audiovizuálním pirátstvím. Vyšetřování bylo průkopnické v odhalení vnitřního fungování těchto struktur a zavedení nových technologických metod do španělského soudního systému. Zároveň případ odhalil, jak je digitální pirátství propojeno se složitými sítěmi praní špinavých peněz v různých zemích, které využívají více kanálů k podpoře a přesměrování obrovských generovaných zisků.“

Tento rozsudek je významný nejen kvůli rozsahu sítě, ale také proto, že podtrhuje rostoucí ochotu španělských soudů ukládat přísné finanční sankce v případech pirátství velkého rozsahu. Přichází také jen několik dní poté, co Španělsko přistoupilo k intenzivnějšímu blokování nelegálních sportovních přenosů v reálném čase, což zdůrazňuje, jak se prosazování boje proti pirátství na trhu stává agresivnějším a koordinovanějším.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PŘÍPADŮ KYBERKRIMINALITY MEZIROČNĚ PŘIBYLO O REKORDNÍCH 37 PROCENT

Případů kybernetické kriminality v březnu meziročně přibylo o 37 procent. Kriminalisté za březen evidují rekordních 2533 případů, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík. Pro uživatele internetu jsou nejrizikovější podvodní bankéři nebo policisté. Ti od začátku roku způsobili škodu za 322 milionů korun. Nejčastějšími oběťmi jsou ženy. Průměrný věk obětí je 46 let. Pachatelé nejvíc útočí prostřednictvím mobilního telefonu, uvedla policie na síti X.

„Máme tu smutný rekord. Letošní březen je nejhorším měsícem v historii z pohledu kybernetické kriminality,“ informovalo prezidium. „Tímto tempem dosáhneme loňských hodnot již v polovině října,“ doplnili policisté na síti X.

Od začátku roku evidují kriminalisté 6322 případů kybernetické kriminality. Za první tři měsíce roku 2025 spáchali podvodníci na internetu 4766 trestných činů. Za celý loňský rok se na internetu odehrálo 21.137 případů kyberkriminality.

Nejvíc případů tvoří podle mluvčího různé druhy podvodů, kterých bylo od začátku roku spácháno kolem 3500. Z toho se falešní bankéři a policisté dopustili 728 podvodů. Nejvyšší škoda v jednom případě činila 24 milionů korun. Průměrná škoda na jednu oběť je 721.546 Kč.

Nejrizikovějším nástrojem je podle kriminalistů mobilní telefon. „Prosíme, nesdělujte nikomu své údaje o kartě, policistům či bankéřům přes telefon žádné peníze neposílejte a jakékoliv podezřelé hovory hned ukončete,“ varovali dnes na síti X.

Kyberkriminalita je podle policie trestná činnost, která je páchána v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí. Zahrnuje mimo jiné hacking, což je neoprávněný přístup k počítačovému systému, různé druhy podvodů mířených na jednotlivce i firmy a jejich zaměstnance, podvodné e-shopy, porušování autorských práv, mravnostní trestné činy včetně kuplířství a obchodování s lidmi nebo vydírání a pronásledování neboli stalking.

Zdroj: ceskenoviny.cz

V EU BRZY BUDE POVINNÉ OZNAČOVAT OBSAH GENEROVANÝ UMĚLOU INTELIGENCÍ

V Evropské unii vstoupí druhého srpna letošního roku v platnost nová pravidla zabývající se transparentností takzvané umělé inteligence. Bude nutné označovat obsah generovaný velkými jazykovými modely (LLM), informovat o deepfakes a upozorňovat uživatele, že komunikují s AI. Cílem je snížit riziko zneužití této technologie, manipulace, klamavého obsahu, podvodů a tak dále.

Nová opatření jsou součástí regulace Akt o umělé inteligenci (AI Act). Jeho jednotlivé začínají platit postupně, některé části se i díky aktivitě České republiky podařilo zmírnit či odložit.

Jana Vorlíček Soukupová z advokátní kanceláře Dentons situaci shrnula takto:

Nová pravidla se týkají především generativní umělé inteligence, tedy systémů, které vytvářejí texty, obrázky, audio nebo video obsah. Mají zajistit, aby bylo jasně rozpoznatelné, kdy byl obsah vytvořen člověkem a kdy algoritmem. AI dokáže vytvořit obsah, který je od reality téměř nerozpoznatelný. Regulace proto zavádí jednoduchý princip – lidé mají právo vědět, kdy byl obsah vytvořen umělou inteligencí nebo kdy komunikují s AI namísto člověka.

Podle nových pravidel musí poskytovatelé AI systémů (například OpenAI) zajistit, aby veškeré výstupy – texty, obrázky, audio nebo video – obsahovaly strojově čitelné označení, že byly vytvořeny či upraveny umělou inteligencí. Typicky půjde o metadata, digitální vodoznaky, kryptografické značky nebo jiné technické identifikátory, vložené přímo do souboru. Technické označení je klíčové. Umožní, aby sociální sítě, vyhledávače a nástroje pro ověřování obsahu, média i další digitální platformy automaticky rozpoznaly, že byl obsah vytvořen umělou inteligencí.

Vedle technického označování bude od srpna 2026 zavedena také povinnost viditelného označení výstupů pro koncové uživatele. Některým subjektům zavádějícím AI systémy vzniká povinnost tyto výstupy řádně, jasně a rozpoznatelně označit. Platí to zvlášť pro takzvané deepfakes, napodobeniny skutečných osob či událostí vytvořené umělou inteligencí, stejně jako pro obsah určený k informování veřejnosti. Pravidla, jak obsah označit, se v současné době finalizují, lze však očekávat, že půjde o vizuální ikony, textová označení, slovní upozornění, případně o sdělení v titulcích.

Další změna se dotkne interaktivních systémů, jako jsou chatboti či virtuální asistenti. Pokud člověk s AI systémem komunikuje, musí na to být hned při první interakci jasně upozorněn. Transparentnost je základní podmínkou důvěry v digitálním prostředí. Uživatel by se nikdy neměl ocitnout v situaci, kdy si myslí, že komunikuje s člověkem, ale odpovídá mu algoritmus.

Povinnost transparentnosti ukládá vývojářům, dodavatelům a provozovatelům AI systémů článek 50 nařízení Evropské unie o umělé inteligenci (AI Act), přijatého v roce 2024. Pravidla pro detekci a identifikaci AI generovaného obsahu včetně deepfakes a komunikace s chatboty vstoupí v účinnost počátkem srpna 2026. Evropská komise proto připravuje Kodex správné praxe pro transparentnost obsahu generovaného umělou inteligencí, který má pomoci tyto povinnosti prakticky naplnit a definitivně má být představen v červnu 2026.

Druhý návrh kodexu, zveřejněný v polovině března, definuje mimo jiné technické standardy pro označování AI obsahu, jako jsou metadata nebo digitální vodoznaky. Kodex má dvě části. První obsahuje pravidla pro poskytovatele AI systémů týkající se detekce a označování AI generovaného obsahu. V druhé části jsou pak pokyny pro označování deepfaků adresované subjektům zavádějící AI systémy.

Jedním ze základních principů kodexu je vícevrstvé označování AI generovaného obsahu pro poskytovatele AI systémů, tedy používání více technik dohromady. Kromě toho by poskytovatelé měli uživatelům dát k dispozici nástroje pro detekci AI generovaného nebo manipulovaného obsahu. Pro označovaní deepfake obsahu pak kodex navrhuje zavedení “AI” ikony.

Zdroj: lupa.cz

FASTLY A LALIGA SPOLUPRACUJÍ NA PROTIPIRÁTSKÉM ŘEŠENÍ VYUŽÍVAJÍCÍM UMĚLOU INTELIGENCI

Společnosti Fastly a LaLiga spojily síly s cílem vyvinout novou technologii zaměřenou na potírání nelegálního streamování živých sportovních přenosů.

Spolupráce se zaměřuje na detekci a odstraňování pirátských streamů v reálném čase. LaLiga odhaduje, že pirátství stojí její kluby ročně mezi 700 miliony dolarů (645 milionů eur) a 800 miliony dolarů (735 milionů eur).

Obě společnosti začaly spolupracovat v roce 2025 v reakci na rozsah nelegálního streamování, kdy se během zápasových dnů objevovalo velké množství neautorizovaných streamů. V rámci tohoto partnerství vyvinula společnost Fastly detekční systém založený na umělé inteligenci, který využívá proprietární signály obsahu k identifikaci nelegálních streamů v okamžiku jejich výskytu.

K tomuto kroku dochází v době, kdy se odvětví nadále potýká s rozsahem pirátství živých sportovních přenosů. Studie společnosti Grant Thornton z roku 2025 zjistila, že v roce 2024 došlo k nejméně 10,8 milionu neautorizovaných přenosů živých událostí, přičemž více než 81 % z nich nebylo nikdy odstraněno a pouze 2,7 % bylo řešeno během prvních 30 minut.

Společnost Fastly uvedla, že její přístup umožňuje platformám odstraňovat nelegální obsah s větší přesností, čímž se zkracuje doba, po kterou jsou pirátské přenosy dostupné, a zároveň se vyhýbá rozsáhlejším opatřením, jako je regionální blokování.
Javier Tebas, prezident LaLigy, uvedl, že liga již během sezóny 2024/25 snížila pirátství svých přenosů ve Španělsku o 60 % díky kombinaci právních, osvětových a technologických opatření, podporovaných partnery včetně společnosti Fastly.

Kelly Shortridge, produktová ředitelka společnosti Fastly, uvedla, že strategie společnosti je navržena tak, aby chránila obsah, aniž by narušovala legální sledování, a dodala, že partnerství odráží širší snahu o vývoj škálovatelných řešení proti pirátství ve spolupráci se zainteresovanými stranami z oboru.

Společnosti Fastly a LaLiga uvedly, že spolupracují také s dalšími poskytovateli technologií, vydavateli a regulačními orgány na vývoji osvědčených postupů a softwarových nástrojů, které dokážou detekovat a deaktivovat nelegální streamy, přičemž zachovají legální provoz.

Zdroj: broadbandtvnews.com

O MÉDIÍCH V NEKLIDNÉ DOBĚ. V ČERVNU SE V PRAZE USKUTEČNÍ 21. ROČNÍK KONFERENCE DIGIMEDIA

Zruší vláda koncesionářské poplatky a zavede nový model financování České televize a Českého rozhlasu? Do jaké míry ohrožují streamovací služby klasické televizní vysílání? V čem umělá inteligence médiím pomáhá? A jak se daří novým rádiím dva roky po aukci frekvencí pro digitální vysílání? To jsou hlavní otázky 21. ročníku odborné konference DIGIMEDIA 2026 o médiích, reklamě a digitalizaci, která se uskuteční ve středu 3. června 2026 v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách.

Konferenci pořádá Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK) za podpory partnerů a pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, ministra kultury Oto Klempíře, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Senátu Parlamentu České republiky a České televize. „Letošní ročník jsme se rozhodli zahájit blokem věnovaným financování médií veřejné služby který moderuje Daniel Stach. Jde o téma, které se dotýká celé společnosti,“ říká Pavel Brabec, prezident AČRA MK.

Finské zkušenosti s financováním médií veřejné služby

Diskuse o budoucnosti médií veřejné služby se kromě zástupců České televize a Českého rozhlasu zúčastní také Marit af Björkesten, generální ředitelka finského veřejnoprávního rozhlasu Yleisradio (YLE). Do diskuse byli pozváni ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě), jeho předchůdce Martin Baxa (ODS), Patrik Nacher (místopředseda PSP ČR), místopředseda sněmovního mediálního výboru Ondřej Babka (ANO) a předseda senátní komise pro sdělovací prostředky David Smoljak.

Zváni jsou také zástupci komerčních médií: prezident Asociace komerčních televizí Marek Singer a předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák. Bývalý ministr kultury Slovenské republiky Marek Maďarič přiblíží svou zkušenost se zavedením tzv. zástrčkového zákona. „Konference DIGIMEDIA 2026 se koná v době, kdy vláda připravuje novelu zákona, která zásadně promění financování médií veřejné služby. Dosud o tomto návrhu neproběhla širší veřejná diskuse. To chceme změnit,“ dodává Pavel Brabec.

Oneplay vládne všem? Jak streaming proměňuje televizní trh

Blok věnovaný televiznímu vysílání a streamovacím službám se zaměří na proměnu distribučních platforem. IPTV již v Česku překonala klasický příjem vysílání přes anténu. Co to znamená pro operátory sítí a provozovatele televizních stanic? Konference otevře i otázku koncentrace sportovních práv poté, co se většina prémiového sportovního obsahu přesunula do služby Oneplay, která je současně konkurentem i partnerem televizních vysílatelů.

Diskuse se zaměří také na budoucnost lineární televize v éře videa na vyžádání a nástup technologie 5G Broadcast. Podaří se pro ni najít životaschopný obchodní model? Prostor dostane i téma měření sledovanosti, které se letos rozšířilo o sledování mimo domov. Jaký dopad to má na televizní reklamní trh? Směřuje měření od peoplemetrů k big datům?

AI a digitální rádia

Samostatný blok se zaměří na dopady umělé inteligence na mediální domy. Některé evropské mediální skupiny již oznámily rozsáhlé restrukturalizace. Jde o začátek hlubší transformace celého odvětví? Jak AI mění strategie médií? Jak ochránit obsah před neoprávněným využíváním? A čeká nás zásadní proměna internetu v podobě, jakou dnes známe? Konference připomene i konkrétní příklady využití AI, například v boji proti podvodům, a otevře otázku dopadů AI na bezpečnost, infrastrukturu i ekonomiku médií.

Dva roky po aukci kmitočtů pro digitální rozhlas se trh postupně proměňuje. Jaký dopad mají nové sítě na strukturu trhu a jeho ekonomiku? Diskuse se zaměří také na měření poslechovosti, které nově využívá audio matching prostřednictvím mobilních aplikací. Je to zásadní posun, nebo zdroj další nejistoty? Digitální rádio má zatím pouze každá pátá domácnost. Jak tento trend změnit a jaká bude budoucnost rozhlasového vysílání v konkurenci streamovacích služeb.

Partnery 21. ročníku konference DIGIMEDIA 2026 jsou Česká televize, Český rozhlas, Český telekomunikační úřad, České Radiokomunikace, Asociace provozovatelů mobilních sítí, Asociace komunikačních agentur a další. Mediálními partnery jsou společnosti Averia, časopis Marketing & Media a weby MediaGuru.cz a Televizniweb.cz.

Podrobný program, seznam řečníků a registrace jsou k dispozici na www.acra-mk.cz.

Zdroj: mam.cz

LFP UVÁDÍ, ŽE VE FRANCII NELEGÁLNĚ SLEDUJE PŘENOSY LIGUE 1 2 MILIONY LIDÍ

Ligue de Football Professionnel (LFP) uvádí, že ve Francii sleduje Ligue 1 prostřednictvím nelegálních streamů 2 miliony lidí, přičemž nové údaje poukazují na rostoucí rozsah sportovního pirátství na trhu.

Údaje zveřejněné na konferenci pořádané Asociací na ochranu sportovních programů (APPS) ukázaly, že Ligue 1 je v současnosti nejvíce pirátovanou fotbalovou soutěží ve Francii.

Podle studie společnosti Ipsos, kterou si objednaly LFP a LFP Media, 35 % z 9,9 milionu oddaných fotbalových fanoušků v zemi pravidelně sleduje zápasy nelegálně, což odpovídá 3,5 milionu lidí. Studie definuje fotbalové fanoušky jako osoby se silným zájmem o tento sport, které pravidelně nebo téměř vždy sledují zápasy a fandí klubu z Ligue 1 nebo Ligue 2.

Mezi těmito diváky, kteří sledují nelegální přenosy, 59 % nelegálně sleduje Ligue 1, což představuje 2 miliony lidí. To znamená, že 20 % fotbalových fanoušků ve Francii sleduje přenosy z Ligue 1 nelegálně, a to i přesto, že soutěž je legálně dostupná prostřednictvím Ligue 1 a beIN Sports.

Douglas Lowenstein, právní ředitel společnosti LFP Media, uvedl, že tato praxe stojí Ligue 1 stovky milionů eur, a dodal, že přibližně pětina fotbalových fanoušků ve Francii odmítá platit za sledování fotbalu.

Minulý týden státní zastupitelství v Arrasu potrestalo poskytovatele pirátských služeb i přibližně 20 uživatelů, přičemž těmto osobám byly uloženy pokuty ve výši 300 až 400 eur.

Nejnovější údaje ještě více prohloubí obavy ohledně komerčního dopadu pirátství na příjmy z vysílání Ligue 1, zatímco držitelé práv a představitelé ligy prosazují přísnější opatření proti pirátství.

Zdroj: broadbandtvnews.com

STANOVISKO EVROPSKÝCH VYSÍLACÍCH ASOCIACÍ K CTV A VIRTUÁLNÍM ASISTENTŮM

Adresát: Teresa Ribera

Vážená paní výkonná místopředsedkyně,

vzhledem k tomu, že se Evropská komise připravuje na nadcházející přezkum aktu o digitálních trzích (DMA), níže podepsané organizace by rády zopakovaly svůj požadavek označit provozovatele příslušných operačních systémů pro televize s internetem a platforem virtuálních asistentů za strážce přístupu s cílem lépe zohlednit jejich rostoucí význam i měnící se realitu na trhu.

Těmto kategoriím služeb byla doposud věnována jen omezená regulatorní pozornost. Ve shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci DMA z roku 2025 Komise uznala, že respondenti vyzývají k „označení většího počtu služeb, jako jsou operační systémy pro televize s internetem, virtuální asistenti a další služby pro zasílání zpráv“.

Operační systémy (OS) pro televize s internetem (CTV)

Trh operačních systémů pro televize s internetem v EU se stále více soustřeďuje kolem platforem velkých ekosystémů. Od roku 2019 do roku 2024:

vzrostl tržní podíl Android TV ze 16 % na 23 %,
Fire OS společnosti Amazon zaznamenal růst z 5 % na 12 %, a to díky duálnímu modelu, který kombinuje vlastní zařízení s poskytováním licencí výrobcům televizorů třetích stran,
Tizen OS společnosti Samsung si udržel tržní podíl 24 %.[1]

Omezený počet provozovatelů tedy získává čím dál větší možnost ovlivňovat výsledky pro miliony uživatelů a podniků tím, že kontroluje přístup k publiku a distribuci obsahu.

Jelikož je v sázce budoucí životaschopnost mnoha evropských televizních vysílatelů a miliony podniků i spotřebitelů v EU spoléhají na CTV při propagaci a získávání stále širší nabídky obsahu prostřednictvím televizních aplikací, je zásadní, aby Komise označila hlavní televizní operační systémy za strážce přístupu a zajistila odpovídající dohled k zaručení spravedlnosti a otevřené hospodářské soutěže. Ačkoli mohou CTV nabídnout evropským podnikům významné příležitosti k rozvoji a konkurenci (nejen v oblasti audiovizuálního obsahu, ale také v oblasti her, zdraví a dalších aplikací), tyto příležitosti mohou být ohroženy zavedenými praktikami strážců přístupu.

Zařízení CTV přebírají ústřední roli prostředníka mezi poskytovateli médií a koncovými uživateli, a mohou tak významně ovlivňovat dohledatelnost, přístupnost a používání mediálních služeb. Poskytovatelé operačních systémů pro CTV mohou mít pobídky udržet koncové uživatele ve svém vlastním ekosystému a smluvně či technicky omezovat propojování nebo přesměrování, např. z jedné mediální aplikace do jiné. Taková omezení mohou mít nepříznivý vliv na distribuční modely poskytovatelů médií, bránit obvyklým formám spolupráce v odvětví (zejména doporučením od agregujících mediálních platforem), a omezovat funkční interoperabilitu mezi mediálními službami.

Definice hlavní služby platformy by neměla záviset na zařízení, jehož prostřednictvím se služba poskytuje. Bod 14 odůvodnění DMA výslovně objasňuje, že hlavní služby platformy mohou být nabízeny na různých zařízeních, jako jsou televize s internetem a zabudované digitální služby, nebo jejich prostřednictvím. Roztříštěný přístup k operačním systémům, orientovaný na zařízení, vyvolává riziko nekonzistentního uplatňování článků 5 a 6 a umožňuje strážcům přístupu udržovat na určitých zařízeních škodlivé praktiky a omezovat účinné prosazování DMA.

Virtuální asistenti (VA)

Další kategorii služeb, která vykonává pravomoc strážců přístupu v mediálním odvětví, tvoří virtuální asistenti. Ačkoli jsou v DMA uvedeni jako kategorie hlavních služeb platforem, žádný dosud nebyl jako strážce označen.

Nasazování virtuálních asistentů je fenomén, který se rychle rozvíjí a sílí díky integraci systémů generativní umělé inteligence ve formě chatbotů a AI agentů. Tyto vývojové trendy znamenají, že virtuální asistenti se neustále vyvíjejí a přebírají nové funkce, které nemusely být při tvorbě návrhu DMA plně předvídány. Absence označení virtuálních asistentů vytváří regulatorní vakuum, které umožňuje silným AI asistentům stát se faktickými strážci přístupu k mediálnímu obsahu prostřednictvím mobilních telefonů, chytrých reproduktorů a palubních infotainment systémů v automobilech, aniž by na ně dopadaly povinnosti vyplývající z DMA. Je to způsobeno restriktivním vymezením kvantitativních prahových hodnot a podceněním rozsahu využívání virtuálních asistentů.

DMA považuje za obchodní uživatele služeb virtuálních asistentů pouze ty subjekty, které vyvinuly softwarovou aplikaci (nebo funkcionalitu) virtuálního asistenta. To výrazně omezuje okruh obchodních uživatelů ve smyslu DMA. Zároveň to dává poskytovatelům virtuálních asistentů, kteří kontrolují podmínky a způsoby interoperability se svými platformami, možnost jednostranně měnit, zda obchodní uživatel spadá pod DMA, i když se samotný obchodní vztah nezměnil.

Naše výzva

DMA musí i nadále zohledňovat budoucí vývoj a dostatečně reagovat na nově vznikající rizika. Zkušenosti z příbuzných tržních segmentů platforem ukazují, že jakmile se strážci přístupu a škodlivé praktiky zavedou, je obnova hospodářské soutěže a spotřebitelské volby mimořádně obtížná. Pokud si uživatelé zvyknou na uzavřené nebo zkreslené prezentování služeb, je velmi náročné tyto účinky zvrátit. Komise má proto jedinečnou příležitost jednat v tomto odvětví ještě předtím, než k takovému zavedení dojde.

Vyzýváme Evropskou komisi, aby:

označila hlavní poskytovatele operačních systémů CTV a virtuálních asistentů za strážce přístupu,
v případě, že údajně žádný z nich nedosahuje kvantitativních prahových hodnot, zahájila šetření trhu na základě kvalitativních prahových hodnot (článek 3 odst. 8),
v kontextu probíhajícího přezkumu DMA zrevidovala definici „obchodních uživatelů“ za účelem označení virtuálních asistentů za strážce přístupu. Definice musí být vykládána široce, z hlediska technologií musí být uplatňována neutrálně a musí zahrnovat všechny subjekty, které se pro oslovení koncových uživatelů významně spoléhají na platformy virtuálních asistentů.

Jsme připraveni podpořit práci Komise údaji, poznatky a technickými znalostmi a uvítali bychom příležitost k setkání a projednání dalších kroků.

S pozdravem

Signatáři (v abecedním pořadí)

Asociácia televíznych vysielateľov Slovenska (ATVS)
Association of Commercial Television and Video on Demand Services in Europe (ACT)
Association of European Radios (AER)
Asociace komerčních televizí (AKTV)
Asociația Română de Comunicații Audiovizuale (ARCA)
Confindustria Radio Televisioni (CRTV)
European Broadcasting Union (EBU)
European association of television and radio sales houses (egta)
Unión de Televisiones Comerciales en Abierto (UTECA)
Verband Privater Medien (VAUNET)
Verband Österreichischer Privatsender (VOP)

[1] Další informace jsou uvedeny ve zprávě společnosti Keystone „Connected TV platforms: Android TV OS quantitative designation submission under the Digital Market Act“, sestavené pro společnost MFE-MEDIAFOREUROPE N.V. a vydané 18. března 2025

Finské zkušenosti s financováním médií veřejné služby

Oneplay vládne všem? Jak streaming proměňuje televizní trh

AI a digitální rádia

Operační systémy (OS) pro televize s internetem (CTV)

Virtuální asistenti (VA)

Naše výzva

<img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone wp-image-30514" src="https://www.aktv.cz/wp-content/uploads/2026/03/Obrazek2-2.png" alt="" width="840" height="174" />

Signatáři (v abecedním pořadí)