MEDIA CLUB SE DÍKY ZAŘAZENÍ CANAL+ DOSTÁVÁ KE SPORTU

Zastupitelství Media Club rozšířilo nabídku svého inventory pro prodej videoreklamy o Canal+. Přináší sportovní obsah a také kvalitu zásahu, říká Petr Hatlapatka.

Od začátku května se inzertní prostor zastupitelství Media Club rozšířil v rámci videoreklamy o obsah Canal+. Videoreklama se zobrazuje u zpětného přehrání televizních pořadů Canal+ Sport s přenosy z anglické Premier League, WTA, World Padel Tour, ragbyové ligy Top 14 a pořadů Canal+ Action. Podle Petra Hatlapatky, obchodního ředitele online divize Media Clubu, přináší Canal+ sportovní obsah, který dosud v nabídce zastupitelství chyběl, a také zároveň kvalitní imprese. „V posledním roce až roce a půl vidíme, že inzerenti kladou na kvalitu prostředí, se kterým se ve videoreklamě spojují, stále větší důraz,“ říká. V rozhovoru také popisuje, jakým způsobem chce Media Club dál navyšovat svoji kapacitu ve videoreklamě.

Media Club nedávno oznámil rozšíření portfolia zastupovaných online projektů o Canal+. Jakým způsobem jste Canal+ začlenili do prodeje?

Obsah Canal+ jsme zařadili do celého balíku videoreklamy od začátku května a teď čekáme na první měsíční čísla. Podle výkonu potom zařadíme Canal+ i do individuálních nabídek. Canal+ má především sportovní obsah, exkluzivně vysílá anglickou Premier League a je to pro nás také první cesta, kdy se Media Club dostává ke sportu. Považujeme ho za prémiový obsah, proto ho plánujeme zařadit do individuálních nabídek těch klientů, kteří se s tímto typem obsahu chtějí spojovat. Navíc vidíme, že je to obsah s dlouhou časovou stopáží, u kterého lidé sedí a sledují ho a reklamy nepřeskakují. Inventory Media Clubu se tím dál zkvalitňuje.

Jaká máte očekávání, pokud jde o výtěžnost stanice Canal+ Sport? Kolik impresí může měsíčně dosáhnout?

Čekáme na první výsledky a zatím jsme implementovali jen první část. Další část reklamního prostoru s videoreklamou budeme nasazovat postupně, takže i náběh celého inventory bude pozvolný. Vedle Canal+ Sport začleňujeme i filmový Canal+ Action. Pro nás je podstatné především to, že rozšiřujeme reklamní prostor videoreklamy a také ho zkvalitňujeme. Z reakcí klientů a mediálních agentur vidíme, že kvalitu prostředí, kde se videoreklama objevuje, v posledním roce nebo roce a půl intenzivněji řeší.

Pokud se ještě zastavíme u stanice Canal+ Sport, jaké možnosti mají klienti při nákupu videoreklamy?

Možnosti jsou stejné jako v případě jiných našich videokanálů, a lze tedy reklamu kupovat na standardní pozice. To jsou standardně pre-roll, midroll a post-roll. Teď primárně na inventory Canal+ Sport prodáváme pre-roll, ale obecně jde spíše o prodej celého balíku, nikoli jednotlivých formátů nebo pozic.

Do kdy tedy bude prostor na stanicích Canal+ plně začleněný do nabídky Media Clubu? Stihnete podzimní sezónu?

Ano, odhadujeme plné nasazení do dvou až tří měsíců. Pro podzimní obchodování je pro nás každá imprese – a navíc takto kvalitní – důležitá.

Nejenže si zařazením Canal+ rozšiřujete zaměření o sportovní obsah, ale vedle vaší domovské online služby na vyžádání Prima+ jde o další nabídku provozovatele streamovací služby. Je reálné, že by se v portfoliu Media Clubu objevila ještě nějaká podobná služba?

Taková možnost rozšíření portfolia nás určitě zajímá a po trhu se rozhlížíme. Jednáme i s dalšími provozovateli online služeb, ale zatím nejsme s nikým v takové fázi, abychom mohli říct, že k dohodě dojde.

Hodně ale tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat. Z dřívějška už máme dohodu s LepšíTV a nedávno jsme dokončili implementaci u operátora SledováníTV, což je středně velký IPTV operátor. Díky tomu se nám v posledním měsíci významně navýšilo online inventory, protože operátor dokončil implementace na set-top boxech a chytrých televizorech. Tím se rozšířily možnosti zapojení videoreklamy, které dosud byly jen na PC, noteboocích a mobilech. Tato zařízení jsou stále pro videoreklamu rozhodující, ale sledovanost video obsahu přes chytré televize stoupá, proto je to pro nás důležitý krok. Bohužel implementaci z naší strany neumíme ovlivnit ani zrychlit, to je věc operátorů. Náš reklamní systém má jeden standard, který se používá na všechna zařízení.

Tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat.

První čtvrtletí je už uzavřené. Jak hodnotíte obchodování videoreklamy v prvních třech měsících letošního roku ve srovnání s loňskem?

Letos jsme na tom byli v prvním čtvrtletí výrazně lépe než loni. Je to ale výsledek více věcí, nejde jen o jeden faktor. Srovnání také ovlivňuje naše akvizice zastupitelství Impression Media, které výsledek navyšuje. Několik měsíců po akvizici jsme sjednocovali formáty a vytvářeli nové inzertní produkty, které jsme nabídli od nového roku. I když ale sečteme peníze za Media Club a Impression Media zvlášť, tak výsledek je také výrazněji vyšší než loni.

Což znamená dvouciferný růst?

Ano, je to tak.

A čemu to přikládáte?

Akvizicí jsme se v prvním čtvrtletí v celkových datech návštěvnosti NetMonitoru posunuli na druhé místo hned za Seznam.cz. Zároveň jsme od loňského léta zvětšovali obchodní týmy a rozšířené inzertní možnosti se nám dařilo směrem ke klientům komunikovat. Díky akvizici jsme zvýšili dosah i našich balíčků. A i tak jsme občas naráželi na možnosti inventory, kdy zájem převyšoval naše kapacity, a to nejen u videoreklamy, ale i v displej reklamě. Právě akvizice Impression Media nám ale pomohla navýšit prostor v displej reklamě.

Kapacitu, kterou jste díky akvizicím navýšili, teď celou vyprodáte?

Liší se to, ale například u balíčku, který cílí na segment aut a který obsahuje 5 až 6 webů, s vyprodaností bojujeme. Proto klienty, kteří chtějí inzerovat na nejvíce prodávaných formátech, upozorňujeme, že je nutné si je rezervovat v předstihu. Není to ale tak, že bychom byli kompletně vyprodaní na celém balíku. Například ženský segment má reklamního prostoru výrazně víc.

Předpokládám, že videoreklama je nosnou částí celkového vašeho prodeje online reklamy.

Videoreklama tvoří asi 60 % z celkového prodeje.

A vidíte, že by se podíl videoreklamy na celkovém prodeji stále ještě zvyšoval?

To už ne, spíš bude klesat, což je ale zase důsledek toho, jak se vyprofilovala naše nabídka. Media Club byl historicky ve videoreklamě silný, ale v displeji takovou nabídku neměl. Akvizicí Impression Media jsme si pomohli hlavně v displeji. Tudíž rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás teď možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů, kdy očekáváme, že budeme růst jako celek a že budou procentuálně více narůstat příjmy z displej reklamy. Pořád ale na trhu budeme vystupovat jako hráč, který má ve srovnání se zbytkem trhu výrazně víc z videoreklamy.

Rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů.

Media Club také začlenil do prodeje TV reklamy elektronické GRPy. Jak si stojí v rámci celkového prodeje GRP‘s.?

Stojí si dobře, ale my bychom potřebovali víc inventory ve videu. Může nám s tím pomoct obsah Canal+ a snažíme se inventory rozšiřovat. Je možné, že přibydou dohody s dalšími IPTV operátory, protože tady počítáme s největšími skoky v celkovém množství nabízeného inventory.

Otázka je, jestli mají motivaci k tomu něco takového implementovat…

Jim to ale přináší peníze. O část příjmů z prodeje videoreklamy se s operátory dělíme, takže to není tak, že za to nic operátorům nenabízíme.

Započítávají se GRPy, které získáváte ze zpětného zhlédnutí v rámci IPTV, do televizního prodeje z hlediska celkových výsledků?

Tyto GRPy se načítají do televizních čísel v rozsahu 0–3 dny od doby odvysílání, mediální agentury tak v softwaru Kite vidí, kolik plnění jim odběhlo ve zpětném zhlédnutí tzv. time shiftu.

A jaký je průměrný přírůstek k zásahu GRPových kampaní v onlinu k televizní kampani?

Je to kolem 5 %. Záleží ale na tom, o jaký typ kampaně jde a pro jakého zadavatele se realizuje. Pokud je kampaň televizně silná, tak dodatečný zásah onlinových GRPů je menší než 5 % a obráceně.

Media Club už nějakou dobu také využívá pro plánování kampaní umělou inteligenci a zamýšlíte i oslovovat diváky reklamou v HbbTV v reálném čase. Jak přesně to funguje?

Umělou inteligenci v tomto případě teprve testujeme. Cílem je mít obsah označený tak, aby na něj šlo cílit, abychom reklamu ukazovali divákům ve správný čas, v takzvaný „shoppable moment“. Například popíše, že v daném pořadu se odehrává romantická scéna, a my díky tomu můžeme podle tématu lépe reklamní sdělení umístit a vložit ho co nejblíže té scéně, která je pro značku co možná nejvíc relevantní. Navíc díky AI lze ohlídat nejen jednu scénu v jednom díle, ale i podobné scény v dílech dalších. Ano, je to stále doplněk ke kampaním, ale můžeme značku posunout co nejblíže k obsahu, se kterým se chce spojit.

Jde převážně o kontextové cílení, nebo i sociodemografické?

Lze kombinovat oba typy cílení. Sociodemografická data čerpáme z měření ATO-Nielsen a je to cílení, na které jsou mediální agentury a klienti zvyklí. Druhá věc je kontextové cílení, které podobně funguje na internetu a díky AI ho rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Kontextové cílení díky AI rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Jak to bude s ostrým nasazením? Kdy AI pro umísťování spotů ve videoreklamě použijete?

Teprve nástroj testujeme, ale chceme ho brzy uvést v život. Termín ale zatím říct nedokážu.

Lze ho tedy využít jenom v HbbTV vysílání, nikoli v lineáru?

AI označí veškerý obsah v lineáru i v onlinu, ale realizace je zatím možná jen v onlinu, kde lze na každou televizi nasadit jinou reklamu podle afinitního cílení podle sociodemografie nebo zároveň podle kontextu. Protože více než polovina české populace přijímá televizní signál přes anténu, tak na tyto obrazovky nejde kontextové cílení využít. Výhledově očekáváme, že možnosti rozšíření kontextového cílení budou technologicky možné u IPTV operátorů. Ale implementace může být náročná a komplikovaná.

Směrem k budoucnosti se mluví o nových standardech v DTT a o standardu, který by měl umožnit i personalizaci reklamy v lineárním vysílání. Je to věc, která může přijít, nebo je to spíš teoretická představa?

Těžko říct. Sledujeme, jak se trh vyvíjí. Covid pomohl rychlejšímu rozvoji IPTV, což ale nepoznamenalo úroveň dosahu terestrického vysílání. Connected TV má podle mého názoru nejblíže k našim IPTV operátorům. Např. v Británii ale funguje příjem TV odlišně, protože terestrický příjem je tam menší a většina televizí je připojena k internetu. Češi jsou zvyklí na to, že mají signál z terestrického vysílání, a nemyslím si, že se to bude zásadně měnit.

Polovina lidí má terestriku a z té zbývající poloviny využívá část lidí satelit. IPTV je tak primárním zdrojem příjmu pro cca 30–40 % TV populace, kde lze využít technologii CTV, resp. personalizaci reklamy. Díky tomuto stavu lze využívat tyto reklamní technologie jen na menší části TV populace a to není ideální řešení.

Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online, Media Club

Vedoucím online prodeje ve společnosti Media Club je od července roku 2015. Předtím pracoval téměř rok a půl jako obchodní konzultant společnosti Prima Online. Před příchodem na Primu pracoval více než čtyři roky jako group manager ve vydavatelství Mladá fronta. Zkušenosti sbíral několik let také ve firmě Centrum Holdings.

Zdroj: mediaguru.cz

STÁHNUL 89 TISÍC FILMŮ, LIDÉ MU ZA TO DALI 2,5 MILIONU! DOSTAL PODMÍNKU

Na dva a půl miliónu korun si přišel muž (64) z Horní Břízy na Plzeňsku. Umisťoval filmy na internetu, kde si je lidé stahovali. Za to dostával peníze. Okresní soud Plzeň-sever ho včera potrestal čtyřletou podmínkou.

Vše začalo už v roce 2014. Stanislav Řežábek se staral o nemocnou matku a tak přestal chodit do zaměstnání. Když zemřela, do práce už nenastoupil a začal na internetu stahovat filmy. „Za osm let jich bylo celkem 89 tisíc,“ řekla státní zástupkyně Marie Čechová. Díla pak Řežábek umisťoval na servery, z kterých si je lidé stahovali. Za každé stažení dostal peníze od společností, kterým servery patřily. Celkem si přišel na 2,5 miliónu korun. Za měsíc měl tak v průměru 24 500 Kč, peníze tak dávno utratil.

Před trestním senátem se ke všemu přiznal. „Je mi to líto. Kdybych věděl, že dělám něco špatně, neudělal bych to,“ dušoval se.

Po vynesení čtyřleté podmínky se Řežábkovi ulevilo a bylo na něm vidět, že je spokojený. Trest ihned přijal. Státní zástupkyně se také neodvolala a tak je rozsudek pravomocný.

„Polehčujícími okolnostmi pro něho bylo to, že nebyl trestán, prohlásil vinu, trestnou činnost přiznal. Tu přestal páchat před 2,5 lety a od té doby zase vede řádný život. Přitížilo mu, že spáchal trestnou činnost velkého rozsahu a dělal to dlouhou dobu,“ řekl předseda senátu Radek Vydra. Řežábka soud potrestal za porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.

Ze soudní síně odcházel Řežábek spokojený. Nemusí platit ani 96 miliónů korun, které po něm žádaly poškozené společnosti. Soud je odkázal s jejich nároky na řízení ve věci občanskoprávní. Řežábek nedostal ani peněžní pokutu, kterou pro něho žádala v závěrečné řeči státní zástupkyně.

„Soud má za to, že peníze jsou u obžalovaného nevymahatelné,“ uvedl Vydra. Řežábek pobírá důchod 14 500 Kč, za byt dává přes 3000 tisíce, má na krku exekuce a jak on sám tvrdí, každý měsíc mu chybí na živobytí dva tisíce. „Na konci měsíce si tak musím vždy dát takovou dietu na hubnutí,“ uvedl Řežábek.

Zdroj: blesk.cz

 

ZAHRANIČNÍ PŘÍSTUP K OTÁZCE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV DĚTMI

V zahraničí je situace porušování autorských práv dětmi velmi podobná Česku. Ani zde není značná část veřejnosti obeznámena s přínosy, které ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících přináší kultuře a ekonomice. V důsledku toho je pirátství často paradoxně považováno za přijatelné jednání s odůvodněním, že pokud je tak rozšířené, nemůže být nezákonné. A tento mylný názor rodičů bohužel přejímají i jejich děti.

Různé země vytáhly do boje proti nelegálnímu sdílení autorských děl různým způsobem. V jednom jsou ale zajedno. U dětí a mládeže je nezbytná edukace. Jen tak totiž může vyrůst nová generace, která už bude mít řádné povědomí o škodlivosti pirátského stahování a sdílení obsahu, bude mít snahu dodržovat zákony a bude tyto své postoje předávat svým dětem. Jak různé země ke vzdělávání dětí a mládeže přistupují?

Řecko

Řecká organizace pro autorské právo (HCΟ) vypracovala v roce 2014 ve spolupráci s pracovní skupinou pedagogů vzdělávací program určený školám. Ve stejném roce uspořádala organizace HCO za účelem propagace tohoto programu sérii seminářů, které byly určeny jak úředníkům kraje odpovědným za činnost škol, tak samotným pedagogům, kteří si mohou tento vzdělávací program vybrat a implementovat do svých tříd.

Řecká škola autorského práva

V roce 2015 získala organizace HCO od EUIPO grant, s jehož pomocí zahájila program „Řecká škola autorského práva“ zahrnující pět základních činností:

  • Tisk informačních materiálů a jejich distribuce učitelům a žákům.
  • Organizace, pořádání a vedení vzdělávacích kurzů a seminářů v celé řadě řeckých měst.
  • Vypracování a návrh webových stránek roztříděných pro jednotlivé cílové segmenty (žáci základních škol, studenti středních škol, pedagogové a rodiče).
  • Vývoj elektronických vzdělávacích her.
  • Vytvoření krátkého animovaného filmu o významu ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících.

Řecká škola autorského práva byla inspirací pro další země

Realizace „Řecké školy autorského práva“ byla velmi úspěšná nejen z pohledu kvality vytvořených materiálů, ale i z hlediska vřelé odezvy, kterou učitelé a studenti projevili během osobní účasti na programu i po ní. Program se dočkal ocenění i v zahraničí. Čtyřikrát byl prezentován jako vzor ve své oblasti na zasedáních a fórech EUIPO a jednou na jednodenní konferenci pořádané Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO).

Portál copyrightschool.gr

Webové stránky copyrightschool.gr jsou přehledně rozdělené do čtyř sekcí podle cílových segmentů, pro něž jsou informace určeny:

  • žáci základních škol,
  • studenti středních škol,
  • pedagogové,
  • rodiče.

V knihovně médií pak jsou k dispozici souhrnně všechny hry, videa, infografiky, příručky, plakáty, FAQ, prezentace a další užitečné informace, bez ohledu na cílový segment. Na stránce novinek je k dispozici přehled nejnovějších událostí a plánovaných akcí.

Sekce pro žáky, studenty a pedagogy mají totožnou strukturu a jejich obsah vždy odpovídá věku uživatelů. Sekce pro rodiče má textovou formu a jejím cílem je zodpovědět rodičů časté otázky v oblasti autorského práva a způsobu a poučit je, jak tyto informace předat dětem.

Stránky působí díky komiksům, kvízům, křížovkám, hrám a dalším interaktivním prvkům příjemně živě, takže dokážou cílovou skupinu efektivně oslovit. Skvělým příkladem je edukační hra založená na změně designu chobotnice.

Portál enjoylegal.gr

Portál enjoy legal vznikl rovněž z iniciativy organizace HCO. Jeho cílem je informovat řeckou veřejnost o online platformách, které zákonným způsobem nabízejí obsah chráněný autorským právem. Jinými slovy, HCO shromažďuje a poskytuje uživatelům online platformy, kde mohou legálně sledovat nebo stahovat filmy, seriály a sportovní události, poslouchat nebo stahovat hudbu, číst online nebo stahovat knihy a získat přístup k obrázkům a videohrám. Portál enjoy legal je mimo jiné členem sítě agorateka.

Portál agorateka spustil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Je to vstupní brána k národním portálům poskytujícím rychlý a snadný přístup k legálním nabídkám obsahu – hudby, filmů a televizních pořadů, e-knih, videoher nebo sportovních událostí. V současné době se projektu agorateka účastní 24 států, zahrnuje 107 platforem s odkazy na více než 3 400 stránek s legální nabídkou autorskoprávně chráněného obsahu. V České republice se zatím do projektu zapojily například portály FILMTORO, Pro-music Czech Republic a SROC Czech Republic.

Velká Británie

Podobně jako v Česku také zainteresované strany v Anglii řeší problém kyberkriminality převážně prostřednictvím informačních portálů.

Internet Matters

Internet Matters je malá nezisková organizace s širokým dosahem. Sdružuje řadu talentovaných jedinců, kteří usilují o zajištění bezpečnosti dětí na internetu a snaží se pomoci rodičům, pečovatelům a pedagogům udržet si přehled o nejnovějších výzkumech a trendech v oblasti digitální bezpečnosti.

Organizace vyvinula a provozuje rozsáhlý portál nabízející průvodce a zdroje informací zaměřených na bezpečný internet. Poradenství je rozděleno podle věku (0–5 let, 6–10 let, 11–13 let, 14+ let). Chování dětí na internetu se totiž v různém věku liší a rizika, kterým jsou jednotlivé věkové skupiny převážně vystaveny, jsou také různá.

Organizace se kromě otázky pirátství zaměřuje i na řadu dalších témat, jako je například online nenávist, sexting, online grooming, falešné zprávy, čas strávený u obrazovky, nevhodný obsah, kyberšikana, online pověst, online pornografie, sebepoškozování, radikalizace, soukromí a krádež identity.

V sekci týkající se pirátství jsou k dispozici statistiky, popis rizik, videa s názory rodičů, názory dětí, které umožňují pochopit hlediska a vnímání této otázky ze strany dětí, odkazy na články související s tématem, informace typu „průvodce“ zaměřené na konkrétní dílčí problémy (nelegální stahování, viry atd.), bezpečnostní tipy a rady pro rodiče, jak zajistit bezpečný přístup jejich dětí k obsahu, doporučené další zdroje informací.

The Industry Trust

Další organizací, která se v oblasti nelegálního stahování obsahu ve Velké Británii angažuje, je The Industry Trust. Tato britská organizace pro vzdělávání spotřebitelů v oblasti filmu, televize a videa propaguje hodnotu autorských práv a kreativity. Jejím cílem je řešit přetrvávající problém porušování autorských práv k filmům a televizním pořadům tím, že se snaží diváky inspirovat, aby si vážili skvělých filmových momentů a rozhodli se sledovat filmy, televizní pořady a videa z legálních zdrojů.

V současné době má více než 40 členů, včetně distributorů, kin a maloobchodních prodejců na internetu i mimo něj.

Ve spolupráci s charitativní organizací Into Film, která se zabývá filmovou výchovou, vyvinula vzdělávací materiál pro pedagogy a žáky. Tento výukový materiál je určen pro žáky ve věku 7–14 let. Jeho cílem je zdůraznit, jak zůstat v bezpečí při online přístupu k filmovému a televiznímu obsahu, a zároveň je seznámit s různými typy malwaru a jejich dopady, včetně hackování webových kamer, úniku osobních údajů a vydírání online. Vyzývá mladé lidi, rodiče, pedagogy, sociální pracovníky, orgány činné v trestním řízení, firmy, veřejné činitele a širší veřejnost, aby společně přispěli k vytvoření lepšího internetu.

Německo     

V Německu vyvinul státní mediální úřad Mediaanstalt NRW pro rodiče PDF přinášející osvětu v oblasti internetu. Poměrně obsáhlý materiál se zabývá různými tématy zaměřenými na ochranu dětí na internetu a představuje praktického a užitečného průvodce pro rodiče dětí různého věku.

Dalším z děl zaměřených na téma bezpečného internetu je publikace Nicht alles, was geht, ist auch erlaubt. Tato brožura s názvem, který by se dal do češtiny přeložit jako Ne vše, co jde, je také povoleno, poskytuje uživatelům internetu nejdůležitější informace o autorských a osobnostních právech a souvisejících rizicích odpovědnosti. V roce 2015 byla brožura doplněna i o téma odpovědnosti za nelegální stahování nezletilými osobami.

Verbrauchszentrale

Na rodiče, kteří mají obavy z postihů v důsledku nelegálního stahování obsahu, jehož se dopouštějí jejich děti, se zaměřuje Spolkový svaz spotřebitelů – Verbrauchszentrale. Tato organizace rodičům nabízí pokyny ve formě best practice.

Základní informací pro rodiče, kteří mají obavy z odpovědnosti za nelegální stahování svých dětí na internetu, je, že musí své děti informovat o právní situaci v oblasti autorských práv.

Rodiče v Německu, kteří se chtějí vyhnout odpovědnosti, musí být v případě soudního sporu schopni prokázat, že své děti dostatečně informovali o zákazu stahování a šíření materiálů chráněných autorským právem. To znamená, že by si měli zaznamenat datum takového rozhovoru s dětmi a rovněž obsah, o kterém se hovořilo. Během rozhovoru na téma porušování autorských práv by měli rodiče probrat všechna nebezpečí, zákazy a právní podmínky způsobem, který je pro děti přívětivý, a stanovit vhodná pravidla chování.

Na webu se ale rovněž uvádí, že v závislosti na vývojové vyspělosti dítěte má taková diskuse smysl nejpozději od 12 let věku, přičemž teoreticky mohou být rodiče i děti odpovědní už v mladším věku.

Závěr

Všechny státy Evropské unie čelí stejnému problému, kterým je nedostatečné povědomí o autorském právu a nelegálním stahování a sdílení obsahu. Každá země přistupuje k tomuto problému po svém a zaměřuje se na různé oblasti řešení. Řecký model se svou „Řeckou školou autorského práva“ ukazuje, jak důležité je vytvořit strukturovaný a atraktivní vzdělávací program zahrnující tištěné materiály, semináře a interaktivní online nástroje a kombinovat různé formy a přístupy, aby edukace byla efektivní a zábavná pro všechny věkové kategorie. Británie může inspirovat svým důrazem na spolupráci s neziskovými organizacemi a využívání multimediálních zdrojů. Německý model, který klade důraz na rodičovskou odpovědnost a prevenci prostřednictvím informovaných rozhovorů, zase může ostatní země podnítit k vytvoření specifických informačních kampaní pro rodiče.

Proto je nesmírně důležité, aby se jednotlivé země vzájemně inspirovaly a sdílely osvědčené postupy. Významná je i výměna zkušeností a materiálů, které mohou být adaptovány podle specifických potřeb jednotlivých států. Využití efektivních prvků z jednotlivých zemí a integrace osvědčených metod ze zahraničí může i v České republice pomoci nastolit efektivní, udržitelný vzdělávací program, který přispěje ke snížení míry porušování autorských práv mezi dětmi a mládeží.

 

SLEDUJTE FILMY A SERIÁLY ONLINE LEGÁLNĚ A ZDARMA: ALTERNATIVY K STREAMOVACÍM SLUŽBÁM!

Pryč jsou časy, kdy lidi plánovali svůj čas podle toho, kdy se v televizi vysílaly jejich oblíbené filmy nebo seriály. Dnešním hitem je sledování online. Na výběr je mnoho streamovacích služeb s obrovskou nabídkou filmů a seriálů i v češtině, ale mají jednu společnou chybičku na kráse: jsou placené. Kdybychom chtěli sledovat obsah a nic neplatit, máme vůbec nějaké legální možnosti?

Proč legální? Jsou k tomu dva hlavní důvody. První je etický. Vytvoření filmu něco stojí a pokud jde o komerční projekt, není fér připravit autory o příjem. Druhý je už méně altruistický – bezpečnost. Nelegální platformy se pohybují v lepším případě na hraně zákona, často za hranou a hrozí u nich napadení malware. Jaké máme tedy možnosti, pokud se omezíme na náš český rybníček?

Televizní stanice

Televizní stanice, které můžeme naladit v běžném vysílání, nabízí přístup k živému vysílání přes internet. Kromě toho se dá zdarma dostat aspoň k části obsahu v archivu o různé délce. Jedná se typicky o tvorbu dané stanice, nejsou tudíž omezení licenčními podmínkami.

TV Nova

Televize Nova nabízí přístup k živému vysílání pouze pro přihlášené uživatele. Účet je ale zdarma. Během sledování ale občas můžete narazit na hlášku o chybějícím oprávnění pro internetové vysílání. Kromě živého vysílání můžete sledovat i záznamy pořadů z dílny Nova, jako je Survivor nebo Na lovu. Pro nerušené sledování bez reklam a přístup k ještě neodvysílaným dílům už potřebujete placený účet na Voyo.

Voyo; Zdroj: svetandroida.cz

Voyo stojí 159 Kč měsíčně, ale nabízí 7denní zkušební dobu. Takže pokud se stane, že byste si chtěli užít sledování naplno a týden by vám stačil, je zde tato možnost.

Prima

Televize Prima nezaostává za konkurencí. V nabídce najdete možnost sledovat jak živé vysílání, tak pořady z archivu. Obojí je podmíněno přihlášením. Účet zdarma umožní sledovat živé vysílání a archiv, obojí s reklamami. Prima má zajímavě řešené předplatné, kdy máte na výběr tarif s polovičním množstvím reklamy nebo dražší úplně bez reklam. Kromě toho se ještě liší v kvalitě obrazu, od účtu zdarma v SD, přes HD až po FullHD.

prima+; Zdroj: svetandroida.cz

iVysílání České televize

Jedná se o velký projekt České televize. Ke zhlédnutí zde najdeme opravdu velké množství všech možných žánrů. Pořady jsou přehledně rozdělené na hlavní kategorie, kde najdeme filmy, seriály, dokumenty, zpravodajství… a každá z nich je ještě rozdělená podle žánru (komedie, rodinné, dramata…). Najdeme zde hlavně pořady produkované Českou televizí, a to včetně opravdových pokladů v podobě filmů pro pamětníky, ale nejen ty.

V nabídce jsou i zahraniční filmy, seriály a dokumenty, ale u těch je třeba neodkládat zhlédnutí moc dlouho, mají totiž omezenou dobu, po kterou jdou přehrát. U některých pořadů pak vidíme upozornění na blížící se konec dostupnosti, v horším případě hlášku, že pořad nelze z licenčních důvodů přehrát.

Nabídka iVysílání

Kromě pořadů z archivu umožňuje iVysílání sledovat i živé vysílání všech programů České televize.

Seznam TV

Televize Seznam je plnoformátová televize. Nabízí vlastní pořady, které doplňuje  českým i zahraničním obsahem. Najdeme zde filmy, seriály, pohádky, dokumenty a zpravodajství. Pořady jsou vysílány podle programu, ale můžete využít webové prostředí a vrátit se v čase nebo pokud sledujete Seznam TV na běžném zařízení, můžete využít HbbTV aplikaci (červené tlačítko).

Zdroj: svetandroida.cz

Stream.cz

Přestože je stejně jako Seznam TV provozován Seznamem, jsou zde zásadní rozdíly. Zatímco Seznam TV je víceméně běžné televizní vysílání, Stream.cz se specializuje na původní obsah vytvořený pro internetové publikum. Najdete zde originální české seriály, filmy, dokumenty a další formáty, které nejsou běžně dostupné v televizním vysílání.

Zdroj: svetandroida.cz

YouTube

Na YouTube je k dispozici nepřeberné množství obsahu. Zadejte příslušnou vyhledávací frázi jako např. „dokumenty zdarma“ a dostane se vám široké nabídky ve formě playlistů. Nepodařilo se mně ale ověřit, jestli jsou videa opravdu na YouTube legálně (umístili je tam vlastníci práv nebo s tím aspoň souhlasili) nebo zůstávají k dispozici dle přísloví „kde není žalobce, tam není soudce“. I proto neuvádíme žádný konkrétní odkaz. YouTube jako takové je k dispozici zdarma, ale nevyhnete se reklamám. Můžete si ale zakoupit YouTube Premium, kde kromě odstranění reklam získáte YouTube Music a aplikace vám umožní přehrávat videa při vypnutém displeji. To se hodí pro hudbu nebo podcasty.

Operátoři

Všichni velcí operátoři nabízejí i televizní balíčky a někdy nabízejí různé akce. Pokud jde o dlouhodobou možnost sledovat televizní vysílání, T-Mobile nabízí k hlasovým balíčkům s neomezenými daty zdarma Magenta TV v základní verzi. Dostanete 26 programů, které můžete sledovat na jednom zařízení. Aktivovat Magenta TV si můžete v aplikaci Můj T-Mobile následovně:

Magenta TV; Zdroj: svetandroida.cz

Po objednání vám dorazí jméno a heslo, které zadáte do aplikace. Jedná se o opravdu základní aplikaci, navíc při pokusu o přístup k archivu se zobrazí chybová hláška.

O2 nabízí základní TV Modrá s pevným internetem, nikoliv mobilnímu tarifu. Podobně jako u T-Mobile dostanete přihlašovací údaje, ty můžete sdílet mezi více zařízeními, ale poběží vždy jen jedno z nich.

Jak vidno, možnosti tu jsou, ale zadarmo dostanete vždy jen omezenou nabídku. Výjimkou je iVysílání České televize, které si ale vlastně platíme koncesionářskými poplatky. Kterou službu zvolíte nebo jestli dáte raději přednost některé placené variantě, už je na vás. Budeme ale jako vždy rádi, když se podělíte v komentářích o své zkušenosti.

Sledujete filmy zdarma nebo preferujete placené služby?

Zdroj: svetandroida.cz

VYSÍLÁNÍ K EUROVOLBÁM ODSTARTUJE ZMĚNY NA TN LIVE

Zpravodajský portál TN Live se stane hlavním kanálem TV Nova pro vysílání před volbami do Evropského parlamentu. Zároveň se samotný portál obsahově posune a přijde s novým programováním.

Klíčovým pilířem předvolebního vysílání Skupiny Nova k volbám do Evropského parlamentu budou hlavní debaty na webovém portálu TN Live. Proběhnou 17. května, 24. května, 31. května a 6. června. Z každého dílu se následně budou připravovat články na TN.cz a reportáž do Televizních novin. Moderovat je budou Martin Čermák a Háta Sassmannová, která působí jako stálá zpravodajka TV Nova při Evropské unii. Debaty se odehrají v hlavní budově TV Nova, poběží v přímém přenosu od 15:00 a budou trvat 60 minut.

„Do zpravodajských relací v rámci volebního vysílání budeme zvát ty strany, hnutí či koalice, které budou ve volebních odhadech dosahovat v průměru alespoň 3 % hlasů. O tomto klíči pro výběr hostů jsme předem informovali politické strany i veřejnost. Jsme v tomto maximálně transparentní,“ říká Kamil Houska, ředitel zpravodajství TV Nova.

Nova zve kandidáty do debat na základě průzkumů od agentur Kantar, STEM, Stem/Mark, CVVM, Median, Ipsos a Data Collect publikované od 7. prosince 2023 do 30. dubna 2024.

Portál TN Live zároveň po třech letech fungování projde obsahovou proměnou. Od května se v denní frekvenci zařazuje pořad Napřímo, častěji se také objevuje lifestylový magazín Talk!. Od června se pak rozšíří pořad Svět za hranicemi a další novinky ve vysílání TN Live mají přijít ve druhé polovině roku.

O vysílání k volbám do Evropského parlamentu a také o záměrech s TN Live jsme mluvili s ředitelem zpravodajství TV Nova Kamilem Houskou.

Web TN Live bude letos hlavním kanálem TV Nova pro vysílání debat předcházejících volbám do Evropského parlamentu, které u nás připadají na 7. a 8. června. Debaty tak nezařazujete do lineárního vysílání TV Nova. Proč?

Je to proto, že eurovolby jsou jiné než volby do Sněmovny nebo prezidentské volby. Z televizního pohledu je u parlamentních voleb zajímavý střet několika předsedů politických stran. V případě eurovoleb se ale pozornost tříští, protože na kandidátkách nejsou předsedové stran a k tomu se ještě přidávají kandidáti na eurokomisaře. Rozhodli jsme se proto rozdělit předvolební diskuse do většího počtu debat a umožnit stranám vyslat do debaty pokaždé jiného kandidáta.

Nova už zveřejnila klíč, podle kterého zve kandidáty do diskusí. Liší se ten, který použijete pro eurovolby, od jiných volebních událostí?

Máme už několik let zavedený mechanismus, kterého se dodnes držíme. Vycházíme pokaždé z několika výzkumů od největších výzkumných agentur veřejného mínění a za předem stanovené období průměrujeme všechny zveřejněné výsledky jednotlivých stran. Na jejich základě spočítáme průměrnou hodnotu, která indikuje, zda překročí, nebo nepřekročí hranici pro zvolení. Podle tohoto klíče pak zveme zástupce do debat.

Víme ale také, že situace se na politické scéně mění a že několik subjektů se pohybuje kolem hranice 2-3 %. I sociologové připouštějí, že se několik subjektů k hranici volitelnosti může přiblížit. Proto jsme se rozhodli, že vedle debat, do kterých zveme zástupce podle jasného klíče, který jsem popisoval, otevřeme v Televizních novinách ještě témata, ke kterým budeme natáčet názory i kandidátů těchto menších stran.

Vzhledem tomu, že debaty přinesete v rámci internetového vysílání, nezvažovali jste možnost pozvat k debatě zástupce všech subjektů? Právě proto, abyste předešli možným výtkám, že účast v diskusích je otevřena jen pro některé subjekty…

Nikdy nebude možné uspokojit všechny a nějakou hranici stanovit musíme, protože všechny zvát nemůžeme. Vždy se bude cítit někdo dotčený, že se do diskuse nedostal. Dlouhodobě a přehledně naše pravidla zveřejňujeme a neměníme je. Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění. Ano, můžeme se také držet výsledků minulých voleb, což je ale podle mého názoru ještě horší varianta, protože za jedno volební období se můžou nálady ve společnosti dost lišit.

Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění.

Páteří vysílání k euro volbám tak budou čtyři debaty rozložené do čtyř týdnů o hodinové stopáži bez superdebaty…

Ano. Z každé debaty navíc zařadíme také to nejzásadnější do Televizních novin. Superdebata má smysl u parlamentních nebo prezidentských voleb, protože v těchto případech jsou role diskutujících jednoznačně srozumitelné. U eurovoleb se to liší v tom, že někdo je kandidát, někdo je lídr kandidátky, někdo zase kandiduje na eurokomisaře. Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají. Polovina lidí neví nebo si neuvědomuje, co jim EU přináší. Ambicí celoplošné komerční televize je stručně a jasně vysvětlit lidem základní věci, které se v Bruselu rozhodují.

K vysílání výsledků voleb připravujete pořad Naše Evropa, jehož vysílání začne v pondělí 10. června místo Snídaně pět minut před 6:00 a bude trvat zhruba tři hodiny. Je to zase jiný styl prezentace výsledků než při sněmovních nebo prezidentských volbách.

Eurovolby jsou atypické tím, že se čeká na uzavření posledních volebních místností. To je výhoda a nevýhoda zároveň – nevýhodou je, že nelze průběžně sčítat výsledky a informovat o tom, jak si kdo stojí. Výhoda je zase v tom, že v době, kdy budeme moct informovat, budou výsledky za Česko sečtené a můžeme hned divákům sdělit výsledek. Z tohoto důvodu nemá smysl připravovat na sobotu mimořádné kontinuální vysílání, protože bychom jen mohli říkat, že volby skončily. Výsledky budou známé v noci z neděle na pondělí, tak proto v pondělí ráno nabídneme speciální tříhodinové vysílání, ve kterém je rozebereme.

Speciální magazín, který by se v lineárním vysílání TV Nova věnoval eurovolbám, nechystáte?

Zvažovali jsme ho, ale přijde nám lepší využít naše stávající pořady a témata do nich rovnoměrně rozprostřít. Objeví se tak v pořadech Televizní noviny, Střepiny nebo Za pět minut dvanáct.

Jak moc jsou pro Novu eurovolby důležité z hlediska zpravodajských priorit? Roste jejich důležitost?

Záleží na úhlu pohledu. Není žádným tajemstvím, že voliči o eurovolby takový zájem nemají. Pro novináře a provozovatele televizního vyslání jsou to ale důležité volby, protože chceme, aby lidi pochopili, že účastí ve volbách mohou ovlivnit chod Evropské unie. Často slyšíme, že lidé si na Evropskou unii stěžují, ale když mohou vyjádřit svůj názor ve volbách, tak zůstanou doma. Proto se volbám chceme věnovat. Chceme divákům vysvětlit, že řada věcí se už neřeší na národní úrovni, ale rozhodují se na evropské úrovni.

Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají.

Debaty u příležitosti voleb do Evropského parlamentu jsou teď jedním z nejviditelnějších projektů webu TN Live. Vedle toho ale rozšiřujete také vysílání některých stávajících pořadů v rámci všedního dne – konkrétně jde o pořady Napřímo a Talk. Co si od toho slibujete?

Zamýšlíme upravit fungování portálu TN Live. Vidíme, že návštěvnost webu je vysoká, když se odehrávají větší události, které dokážou přitáhnout desítky až stovky tisíc lidí. Když se ale nic mimořádného neodehrává, tak návštěvnost logicky klesá. Ukazuje se přitom, že dobře fungují pořady, které jsou jasně definované a diváci tak vědí, s čím si takový pořad spojit. Protože v takovém případě ho často vyhledávají zpětně a nemusí ho nutně sledovat v živém vysílání. To je případ pořadu Napřímo – ten má osm až 10 tisíc diváků živě a dalších několik desítek tisíc ho sleduje v rámci následujících 48 hodin v dodatečném zhlédnutí. Z toho vyvozujeme, že TN Live může v čase, který není věnován živému vysílání důležitých událostí, fungovat i řekněme „podcastově“. Proto jsme se rozhodli, že výhradně pro TN Live vytvoříme plejádu pořadů na každodenní bázi. Každý pořad bude mít ve schématu pravidelné místo. Pořad Napřímo se každý všední den zaměří na rozhovory s politiky v délce 20-30 minut. Pořad Talk je orientovaný na showbyznys. Připravujeme ale i další pořady. Chceme také rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy, protože chceme zvýšit zásah těchto pořadů. (TN Live je zároveň dostupný v HbbTV aplikaci a v nabídce Voyo, pozn. red.)

Jaké další pořady pro TN Live připravujete?

Vedle zmíněných pořadů Napřímo a Talk plánujeme denně i sportovní pořady, ve kterých se budeme každý den věnovat jinému sportu. Skupina Nova je držitelem řady vysílacích práv ke sportovním pořadům, a toho chceme využít. Plánujeme také pořady na týdenní bázi, například pořad zaměřený na literaturu nebo také pořady zaměřené na některé skupiny obyvatel. Například témata spojená s policií, armádou nebo hasiči jsou poměrně pestrá a zajímá se o ně velká skupina.

Chceme rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy.

Novinkou publicistických pořadů TV Nova se letos stal pořad Na vaší straně, který se ale po měsíci vysílání přesunul ze sobotního podvečera na pondělí od 22:30. Jak změnu vysílacího času hodnotíte?

Ukázalo se, že čtvrteční slot je výhodnější než ten víkendový. Pořad upozorňuje na nepravosti a z tohoto důvodu se nám víkendový čas neosvědčil, protože se zdá, že diváci o víkendu hůře přijímají pořady, které jsou méně relaxační. Přesun pomohl a s výsledky pořadu jsme spokojeni. Každý týden také přibývá velké množství tipů od diváků na témata, která můžeme v pořadu otevřít. A jsme pyšní na to, že se nám podařilo už několika lidem jejich složité problémy skutečně vyřešit. Že ten pořad není jen o tom, že na problém upozorní, že varuje ostatní lidi, ale že těm konkrétním lidem umí reálně pomoci.

Podobnou zkušenost s posunem do jiného vysílacího času máme s Víkendem. Víkend jsme vysílali v úterý, a protože v tomto čase tolik nefungoval, tak jsme ho přesunuli do Víkendové Snídaně a loni v květnu jsme ho vrátili jako samostatný pořad na pondělní večer od 22:30. V tomto novém čase má výborná čísla, podíl překračuje 23 % a funguje lépe než předtím. Je ale také pravda, že jsme změnili i jeho dramaturgii, producenta a má i nové redaktory.

Zdroj: mediaguru.cz

AKTV UZAVŘELA DOHODU O SPOLUPRÁCI S FASTSHARE.CLOUD

V závěru loňského roku uzavřela Asociace komerčních televizí společně s TV Nova a FTV Prima dohodu s provozovateli služby Fastshare.cloud, společností Inside Invest, i s jejím bývalým provozovatelem, společností Fusion Media. Dohoda stanovuje podmínky mimosoudního narovnání, kdy provozovatelé úložiště Fastshare.cloud zajistí, aby se na jejich službě nevyskytovala autorsky chráněná díla členů AKTV, přičemž po splnění těchto podmínek ukončí komerční TV vysílatelé soudní a exekuční řízení. Součástí dohody je také úhrada nákladů na právní zastoupení TV Nova a FTV Prima v souvisejících sporech.

Komerčním TV vysílatelům sdruženým v Asociaci komerčních televizí se podařilo docílit další dohody směřující k vyšší ochraně jejich obsahu v online prostředí. Právní kroky komerčních vysílatelů vůči provozovatelům úložiště Fastshare.cloud vyústily v listopadu 2023 v uzavření mimosoudní dohody o narovnání.

Předmětem dohody je na straně úložiště Fastshare.cloud závazek, že přijmou technická opatření zabezpečující, že se na službě nebudou nacházet díla televizních skupin Nova a Prima a nebude je možné na ni ani nahrát, jak s účinností od 5. ledna 2023 požaduje autorský zákon. Seznam chráněných děl je průběžně aktualizován s ohledem na novinkové tituly nebo nové seriálové epizody. Kromě toho pak bývalý provozovatel služby Fastshare.cloud uhradil komerčním vysílatelům náklady na právní zastoupení a soudní výlohy, které jim při ochraně autorských práv na službě Fastshare.cloud vznikly. Televizní společnosti tak ve smyslu dohody následně ukončily soudní a exekuční řízení, které vůči bývalým i aktuálním provozovatelům Fastshare.cloud vedla.

„Po půlroční zkušební lhůtě nyní vidíme, že naše požadavky jako nositele autorských práv nejsou nijak přehnané a je možné je bez problému plnit tak, jako to dělají provozovatelé služby Fastshare.cloud. V tuto chvíli se na službě vyskytuje naprosté minimum našeho obsahu a pokud nalezneme naše díla, která nastavená filtrace zatím nezachytila, operativně komunikujeme a filtraci společně postupně zdokonalujeme,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.

„Internetové pirátství i nadále zůstává naší jasnou prioritou. Za nás tedy stále platí, že jsme připraveni jednat i s dalšími provozovateli internetových úložišť a společně nastavit takové podmínky a technická opatření, která zamezí nelegálnímu sdílení našeho obsahu,“

doplňuje Brachtlová.

Kromě aktivní právní ochrany autorských práv se Asociace komerčních televizí dlouhodobě zaměřuje také na osvětovou činnost. V rámci těchto aktivit provozuje informační stránku o autorských právech, která je k dispozici na adrese aktv.cz/copyright. Zájemci zde najdou slovníček s výkladem pojmů k tématu ochrany duševního vlastnictví, odpovědi na časté dotazy (FAQ) a také pravidelné aktuality zaměřené na internetové pirátství. K dispozici je i aktuální série článků k nové studii Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

 

KOMERČNÍ TELEVIZE NAVRHUJÍ VÍCE OMEZIT SPONZORING I REKLAMU NA ČT

Sponzoring jen delších pořadů, omezený počet a délka sponzorských vzkazů, omezení product placementu a také reklamy na ČT sport a nulová reklama v onlinu, to jsou některé z představ komerčních vysílatelů o změnách v umísťování obchodních sdělení na České televizi.

Členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV), sdružující nejvýznamnější tuzemské komerční televize, je dlouholetý mediální právník Pavel Kubina, který se od února 2024 posunul z pozice ředitele právního úseku FTV Prima na post ředitele pro mediálně právní záležitosti. Zaměřuje se na legislativu spojenou s televizním vysíláním, mediálním obsahem a reklamním trhem a řeší také otázky spojené s autorským právem, ochranou osobnosti nebo protipirátskou tematikou či umělou inteligencí.

Právě na poli mediální legislativy se v posledních měsících hodně děje. S Pavlem Kubinou jsme si proto povídali o připravovaných novelách zákona o České televizi a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, o chystaných novinkách v zákoně o audiovizi nebo o novém evropském mediálním nařízení EMFA. Dotkli jsme se i toho, jak se daří velkým komerčním televizím bojovat proti pirátskému obsahu.

Zřejmě největším současným legislativním tématem je příprava tzv. velké mediální novely, která v sobě obnáší úpravu zákona o ČT, zákona o ČRo a zákona o rozhlasových a TV poplatcích. Poté, co ministerstvo kultury loni předložilo návrh, kterým zamýšlelo navýšit televizní poplatek o 25 Kč na 160 Kč a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč, a rozšířit bázi pro výběr televizního poplatku i na majitele mobilů a počítačů, reagoval odmítavě celý komerční mediální trh. Na základě této reakce byly ustanoveny pracovní skupiny, v nichž měly své zástupce jak média veřejné služby, tak média soukromá. Zda se ale na něčem shodly a jak může vypadat upravený návrh velké mediální novely, není v tuto chvíli známo.

Od začátku ledna se na ministerstvu kultury setkávaly pracovní skupiny, které probíraly možné návrhy na znění novel zákona o České televizi, zákona o Českém rozhlasu a zákona a rozhlasových a TV poplatcích. V tuto chvíli ale není jasné, jak přípravy postupují. Došlo se v rámci skupin k nějakému konsenzu?

V tuto chvíli máme avizováno, že vznikne řešení na bázi minimalistických úprav zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a memoranda, kde mají být blíže popsány úkoly veřejné služby. Žili jsme v domnění, že návrh znění novel obou zmiňovaných zákonů vzejde z diskuse v rámci pracovních skupin, ale paralelně běžel separátní dialog ministerstva kultury s Českou televizí a koaliční jednání. Uvidíme tedy, jaký výsledek z toho vzejde.

Z dřívějších prohlášení zástupců komerčního trhu a také z informací, které ohledně příprav nového návrhu znění zákonů pronikly ven, vyplynulo, že komerční trh přinesl svůj návrh změn novel zákonů. Můžete nějaké konkrétní návrhy, které si představujete, že by novely měly obsahovat, zmínit?

Ano, ministerstvu kultury jsme poskytli naše návrhy. Vycházíme z toho, že chceme zachovat duální systém, tedy koexistenci vysílatele veřejné služby a privátních vysílatelů tak, aby byla zajištěna mediální pluralita. Pro správné nastavení duálního systému ale považujeme za klíčovou co nejpřesnější definici veřejné služby. Je podle nás důležité, aby někdo za stát formuloval, co podle něj má být tou veřejnou službou. Požadavkem evropského práva je, aby vymezení veřejné služby bylo co nejpřesnější tak, aby bylo možné určit, co veřejná služba je a co není. Určení toho, co daný členský stát jako veřejnou službu chce a nechce, je plně v kompetenci dané země. Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a „gumová“ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami.

Definování role veřejné služby je podle vás primárně úkolem pro ministerstvo kultury? Nebo kdo by ji měl za stát definovat?

Domníváme se, že je to primárně v gesci ministerstva kultury. Někdo musí formulovat státní poptávku. To je základ. U nás se ale bohužel začalo obráceně: uvedlo se, jakou výši mají mít poplatky, ale neřeklo se, co je veřejná služba. Debata o definici veřejné služby nebyla nikdy dokončená. Proto ani neříkáme, že navrhovaná částka navýšení nebo rozšíření poplatku je správná, protože stále ještě nevíme, co je veřejná služba. Požadavek na přesnou definici pravidel pro poskytování podpory pro veřejnou službu je odůvodněný i ochranou hospodářské soutěže a pozicí komerčních médií v této soutěži. Stávající zákon o České televizi popisuje veřejnou službu jen vágně. Jsou v něm příkladným výčtem vyjmenovány hlavní úkoly, to znamená, že existují i nějaké další, ale není jasné, které to jsou. Pak se tam objevují pojmy jako multimediální služby, doplňkové služby…Těžko si představit, co všechno ty pojmy vlastně znamenají.

Jak by to pak mělo být legislativě uchopeno? Má se tak stát rozšířením stávající definice v zákoně o ČT nebo ještě přijetím speciálního dokumentu, či charty, jak o ní mluvil ministr kultury Baxa?

Vymezení veřejné služby by určitě mělo být právně závazné. Myslíme si, že nejzákladnější upřesnění definice by mělo být v zákoně. Další zpřesnění by pak bylo dobré zavést do dokumentu, který pracovně nazýváme Závazná pravidla pro výkon veřejné služby. Máme představu, že by se tato pravidla vždy po pěti letech aktualizovala a že by se schvalovala podobně jako Kodex ČT, tedy ve Sněmovně. V zákoně by se měla také objevit procedura pro schvalování nových služeb nebo pro podstatnou změnu služeb stávajících. To vyplývá z evropského práva. Navrhujeme, aby je schvalovala nějaká jiná instituce než ČT – například RRTV nebo Rada ČT. Posuzovala by adekvátnost nákladů, dopady takové služby na mediální trh a řadu dalších věcí.

Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a ,gumová‘ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami.

Co tedy považujete za klíčové pro to, aby byl zachován duální systém? Specifikaci veřejné služby?

Jako prioritu vidíme zpřesnění vymezení definice a úkolů veřejné služby, zavedení institutu závazných pravidel pro naplňování veřejné služby a zavedení procesu schvalování nových služeb. Dokud toto nebude, tak by se neměly řešit poplatky. Víme, že ministerstvo kultury pracuje spíše s představou jakéhosi memoranda, které by si vysílatel veřejné služby sám navrhnul, pak by si je vyjednával s Radou ČT resp. Radou ČRo a následně by je dopodepisoval ministr kultury. Máme za to, že je proces vzniku memoranda uchopen z nesprávného konce, protože tam chybí prostor, aby stát aktivně formuloval svou poptávku. Kdyby to mělo nakonec dopadnout tak, že bude existovat takovýmto způsobem přijímané memorandum, budeme určitě chtít, aby navýšení poplatků bylo podmíněno tím, aby memorandum již bylo uzavřeno, a tím, aby komerční média měla institucionalizovanou možnost účastnit se jednání o jeho obsahu.

Podstatnou součástí nastavení duálního systému jsou i reklamní limity pro komerční vysílatele a vysílatele veřejné služby. Komerční vysílatelé mají povoleny vyšší limity pro umísťování reklamy a dalších obchodních sdělení. I Česká televize může v určitém objemu, byť o dost nižším, obchodní sdělení zařazovat. Požadujete ještě vyšší omezení obchodních sdělení nebo si dokonce představujete ČT zcela bez reklamy?

Hlavní problém vidíme především ve sponzoringu, protože se na ČT vyvinul do podoby, kterou podle našeho názoru zákonodárce takto nezamýšlel. Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT. Záměrem zákonodárce bylo zavést nižší limity pro obchodní sdělení u médií veřejné služby než pro soukromé TV. Navrhujeme proto, aby ČT mohla sponzorovat jen delší pořady, o stopáži od 30 minut, s maximálně dvěma sponzory a sponzorský vzkaz by byl maximálně o délce 5 vteřin. Pokud jde o reklamu, tedy klasické spoty, máme za to, že by sportovní program ČT sport měl fungovat v režimu ostatních programů ČT; reklamu na něm by tak bylo možné zařazovat jen v případech, kdy je její umístění podmínkou získání vysílacích práv k dané sportovní soutěži. Domníváme se, že by se mělo zredukovat i umístění produktu. Zůstat by mohlo u sportovních pořadů, ale u ostatních k tomu nevidíme důvod. Onlinová reklama by neměla být žádná – ani na internetu, ani ve službách na vyžádání. Uvědomujeme si, že by ale bylo nutné zachovat na onlinu sponzoring výroby, který proběhl v rámci televizního pořadu.

Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT.

Vzhledem k časovému skluzu stoupá nejistota, zda se novely stihnou projednat v Poslanecké sněmovně tak, aby vstoupily v platnost od roku 2025. Jaké jsou vaše představy načasování dalších kroků?

Jako komerční vysílatelé potřebujeme mít právní jistotu, kterou v tuto chvíli nemáme. Chceme, aby se novely vyřešily co nejrychleji, ale dokud nebude přesněji specifikováno, co je veřejné služba v televizním vysílání, tak se přípravy nemohou posunout. Jinak souhlasíme s tím, že by bylo dobré, aby novela prošla co nejrychleji. To znamená, že do léta by se revidované texty novel měly dostat na vládu, aby poté už mohly začít projednávat ve Sněmovně.

Diskuse se také vedly o podobě novely Zákona o audiovizi. Podle dohody z července 2023 se mají poplatky do Státního fondu kinematografie, resp. fondu audiovize zvýšit na 2 % pro všechny účastníky audiovizuálního trhu, včetně služeb videa na vyžádání. Jak příprava novely postoupila?

Výše poplatku bylo jen jedno z témat, debatovalo se i o celé řadě dalších témat, a ne všechno se odrazilo v návrhu, který už odešel na vládu. Doufáme, že se naše připomínky do textu dostanou alespoň ve formě pozměňovacích návrhů.

O které požadavky konkrétně jde?

V návrhu novely zůstává doplatek k poplatku z příjmu TV reklamy, který činí 2 % ročních příjmů z vysílání reklamy, který Fondu zajišťuje od televizí výběr minimálně 150 mil. Kč. V době mediální konvergence a změn diváckého chování se ale podle našeho názoru tento doplatek do 150 mil. Kč přežil.

Dále nepovažujeme za dobré, že jsou poplatkem ze služeb na vyžádání zatíženy i takové služby, které jsou financované jen z reklamy. Konkurují si totiž s platformami na vyžádání pro sdílení obsahu, které ale tímto poplatkem zatížené nejsou. České subjekty to znevýhodňuje. Máme také za to, že by poplatkem neměly být zatíženy ani specializované služby na vyžádání, např. sportovní, hudební nebo zpravodajsko-publicistické.

Návrh měl být dle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát.

Za problematické považujeme také to, že návrh významně zvýhodňuje nezávislé výrobce, pokud jde o TV tvorbu. Je sice dobře, že se rozšířila škála podporovaných formátů o tzv. formáty malé obrazovky (small screen). Ale návrh je koncipován tak, že o pobídku můžou  žádat jen nezávislí výrobci, kteří ještě musejí dokládat podíl na právech odpovídající čerpané podpoře. Někdy jsou ale tyto společnosti v pozici jen výrobce a kreativní část je na televizi. Nebo televize kreativní část financuje. Zákon tak fakticky vykonstruovává majetek jednoho typu subjektu na trhu na úkor subjektu jiného. Podle našeho názoru by v tomto ohledu měla fungovat smluvní volnost.

Návrh měl být podle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát.

Evropský parlament nedávno schválil Akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). V následujících měsících se bude začleňovat do národní legislativy. Jak znění EMFA hodnotíte?

Jako zástupci komerčního trhu jsme pro co nejnižší regulaci. Vznik nařízení EMFA nevnímáme jako nezbytně nutný. Na druhou stranu z něj plynou nějaké pozitivní prvky. K těm patří garance nevměšování se politiků do redakční činnosti. EMFA zároveň zavádí nový Evropský sbor pro mediální služby, který bude na naplňování direktivy dohlížet. Otázkou je, kdo bude za Česko v tomto sboru zastoupen a jakému úřadu připadnou které kompetence. Na rozhodnutí, jak to bude, si počkáme.

EMFA se dotýká i možnosti mediálních provozovatelů bránit se mazání obsahu ze strany velkých internetových platforem. Jakou váhu tomuto nařízení přikládáte a co může reálně způsobit?

Je dobře, že taková procedura existuje. Důležité bude, kdo má být provozovatelem mediální služby, který bude moci takovouto proceduru použít. Nechceme státní, a už vůbec ne privátní seznamy hodných a zlých médií, které by rozhodovaly o tom, která média si zaslouží ochranu.

AKTV dlouhodobě vystupuje za obranu autorských práv na internetu. Několik posledních soudních rozhodnutí a také přijetí evropského nařízení Digital Services Act dává naději na efektivnější postup proti pirátskému obsahu. Vnímáte, že by se situace měnila?

Už předchozí právní úprava měla potenciál problém vyřešit, ale samotný právní předpis nikdy nestačí a musí existovat funkční rozhodovací mechanismus. Navíc v případě pirátského obsahu je důležité, aby rozhodnutí byla přijímána rychle. To, že byla přijata DSA, nemělo na naše kauzy žádný bezprostřední dopad.

V minulosti jsme zaznamenali některé pěkné soudní úspěchy a v návaznosti na ně jsme uzavřeli řadu dohod s provozovateli platforem o zavedení opatření proti pirátství, které se zatím jeví jako efektivní. Ale bohužel stále existují i platformy, které to zkoušejí dál a které se brání tím, že protahují soudní řízení. Soudy bohužel ne vždy chápou pravou podstatu podnikání pirátských platforem, která je konkurenční vůči médiím nebo legálním službám. Někdy to vede i k takovým výsledkům, že máme v soudním sporu úspěch, ale přijde tak pozdě, že už to nemá reálný význam.

V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba.

Jaká opatření by pomohla urychlit to, aby se efektivně zamezilo šíření pirátského obsahu?

Více než autorský zákon se nám osvědčila cesta nekalé soutěže, která je pro soudy mnohem pochopitelnější. Účinné je vydání předběžného opatření. Jeho případné nedodržení vede k pokutám, jejichž výše už může být pro tyto platformy citelná a v tu chvíli mají zájem se dohodnout.

Je ale čas pro radikální řez, protože míra rozšířenosti internetového pirátství v Česku je ve srovnání s vyspělými evropskými státy stále velká. Vinou pirátství neutíkají peníze jen investorům a autorům či umělcům, ale také Státnímu fondu kinematografie či Národnímu filmovému archivu.

Máme za to, že by se o těchto záležitostech mělo rozhodovat ve správním řízení s pevně danými lhůtami k rozhodování. V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba. Je velmi důležité, aby byla ochrana použitelná i pro futuro, např. pro další díly průběžně vyráběného seriálu.

Takovýto správní proces existuje v Řecku a považujeme jej za poměrně dobře přenositelný do českého právního prostředí. Podobný správní proces existuje rovněž v Itálii. Jsme přesvědčeni, že takové řešení je levné a státu i zmíněným institucím může přinést hodně peněz.

Takovouto úpravu by bylo vhodné připojit k novele zákona o audiovizi nebo k připravovanému zákonu o digitální ekonomice.

 

Pavel Kubina

Je ředitelem pro mediálně právní záležitosti ve společnosti FTV Prima a od února 2024 také členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV). Mediálnímu právu se věnuje od roku 2001, kdy nastoupil do vedení právního oddělení FTV Prima. Od února 2024 byl jmenován ředitelem pro mediálně právní záležitosti.

Zdroj: mediaguru.cz

UK: DVA MUŽI ODSOUZENI ZA PRODEJ NELEGÁLNÍCH STREAMOVACÍCH SLUŽEB

Dva muži, kteří provozovali firmu prodávající nelicencované předplatné placených sportovních kanálů, byli odsouzeni k 20 měsícům vězení podmíněně.

Benjamin Yates a Lewis Finch, oba z Worcesteru, byli odsouzeni za trestné činy podle zákona o autorských právech a patentech z roku 1988 a zákona o příjmech z trestné činnosti z roku 2002. Trestní stíhání následovalo po vyšetřování, které vedl tým Trading Standards rady hrabství Worcestershire společně s organizací Federation Against Copyright Theft (FACT) a společností BT Sport.

Testovací nákupy společností FACT a BT vedly k předání případu Trading Standards a k provedení vstupních příkazů na obou jejich adresách. Prověrka IT vybavení zabaveného během vyšetřování potvrdilo, že oba muži se významně podíleli na poskytování služeb IPTV s přibližně 3 971 předplatiteli. Následné šetření jejich účtů PayPal ukázalo, že během tří let obdrželi platby ve výši více než 320 000 GBP.

„Výsledek soudního řízení podtrhuje hodnotu naší spolupráce s týmem Trading Standards rady hrabství Worcestershire a našimi partnery v oblasti vysílání,“ uvedl Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT.

„Osoby, které stály za nelegální streamovací službou, si podvodnou činností vydělaly značné množství peněz a tento výsledek slouží jako důrazné varování pro ty, kteří prodávají předplatné nebo zařízení umožňující přístup k obsahu, aniž by právoplatným vlastníkům poskytli řádnou náhradu.“

Sharp uvedl, že organizace bude i nadále spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a partnerem pro vysílání BT Sport, nyní TNT Sports, v boji proti nelegálním streamovacím službám.

Zdroj: broadbandtvnews.com

MUŽ NECHAL LIDI, ABY SI STAHOVALI FILMY. HROZÍ MU AŽ OSM LET VĚZENÍ

Až osm let vězení hrozí 35letému muži, kterého pardubičtí kriminalisté podezírají, že si stáhl 1408 filmů a zpřístupnil je k volnému šíření. Majitelům autorských práv tím prý způsobil újmu téměř 60 milionů korun.

Muž si podle policie z úložiště datových souborů postahoval filmy, jež pak zpřístupnil k dalšímu stažení lidem, takže mohli získat jejich kopie. „Ty mohli nejen opakovaně zhlédnout, ale i jinak s nimi nakládat, např. je dále zpřístupnit dalším osobám,“ uvedla mluvčí policie Dita Holečková.

Případem se policisté začali zabývat v roce 2021, kdy zjistili totožnost muže a provedli u něj domovní prohlídku. Při ní zajistili výpočetní techniku, datové nosiče a záznamovou techniku.

„Následně jsme nechali vypracovat znalecké posudky z oboru kybernetika a oboru patenty a vynálezy, ekonomika,“ vyjmenovala Holečková.

Muž je obviněný z trestných činů porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.

Zdroj: novinky.cz

VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA BY NEMĚLA MÍT ZISK Z REKLAMY, ZNÍ Z ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ

Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu před sedmi lety založily televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. V rozhovoru prozradila, v čem televizím pomáhá spojení do asociace, jak se vysílatelé vyrovnávají s příchodem umělé inteligence i proč se komerční média postavila proti novele zákona, která zvyšuje poplatky pro Českou televizi.

AKTV slaví sedmé narozeniny a vy rok ve funkci. Jak byste to období zhodnotila? Co se povedlo? A je něco, co se nepovedlo?

Před sedmi lety AKTV vznikla jako úplně nová společná platforma pro komerční televize s cílem stát se partnerem státním institucím při tvorbě legislativy a v podstatě být jednotným „hlasem“ televizí. Známe totiž svůj sektor a jsme schopni dobře a rychle vyhodnotit potenciální dopady externích vlivů, jako je například legislativa. Druhým pilířem našich aktivit byla podpora televize jako reklamního mediatypu.

Na co jste kladli důraz?

Větší akcent jsme kladli zpočátku na podporu televize jako reklamního média, zprostředkovávání nejnovějších trendů ze světa a vzdělávání, co v televizi nejlépe funguje. Jsme členy nadnárodních evropských oborových asociací, díky čemuž máme spoustu informací ze světa a ty přinášíme na český trh. Postupem času se ale čím dál více akcentuje role AKTV jako partnera v legislativních a regulatorních procesech.

Protože vzniká stále více zákonů týkajících se médií?

V Česku aktuálně vzniká poměrně hodně legislativy týkající se médií a další k nám přichází z Bruselu, kde vznikají více než dvě třetiny regulací týkajících se evropského regionu. Postupem času se tak naše aktivity hodně posunuly i směrem do Bruselu, abychom byli s předstihem schopni sledovat, jaké jsou unijní priority v oblasti regulace médií, což se nám, myslím, daří. Příkladem je asi poslední počin EU před volbami, tedy Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). To je něco, kde jsme stáli úplně u zrodu.

U zrodu? Jak přesně? Dávali jste k dokumentu připomínky?

Byli jsme už u prvních konzultací a komisařka Věra Jourová nám představila úvodní teze dokumentu. Byť je to další regulace médií, kterou v už tak hodně regulovaném sektoru audiovizuálních médií úplně nadšeně nevítáme, tak finální verze EMFA se nakonec jeví jako rozumný kompromis.

Přinese i něco pozitivního?

To teprve uvidíme. Brusel například uznal, že ve všech oblastech, kde existuje účinná samoregulace v členských zemích Unie, lze upřednostnit samoregulaci před regulací v těch tématech, jež EMFA pokrývá. Jde například o témata typu ochrana novinářské svobody.

A omezení?

Televize a rozhlas jsou už nyní velmi regulované odvětví, takže pro nás zatím nevidíme zásadní změny. EMFA je soubor nějakých nástrojů, které se aktivují v nějakém okamžiku. Příkladem je třeba nákup médií, což v řadě případů bývají podlimitní transakce nepodléhající schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. EMFA zavádí mechanismy, které mají zabránit tomu, aby třeba vznikla velká skupina ohrožující pluralitu médií v určitém regionu.

Už platí?

Minulý týden (17. 4. – pozn. red.) EMFA vyšla v oficiálním věstníku EU, platit bude od srpna 2025. Teď členské země čeká kus práce, musí se podívat na to, jakým způsobem se jich bude dotýkat, které zákony se budou muset upravit a jak. V případě České republiky zatím nevíme ani kompetenčně, pod koho budou její jednotlivé části spadat.

Během sedmi let se vám podařilo třeba utlumit úložiště jako Ulož.to a soudně vymoci ochranu děl Primy a Novy. S čím se potýkáte nyní?

Nelegální sdílení našeho obsahu je bohužel stále aktuální téma. Co se týče legislativy, tak posuny vidíme, loni vstoupila v účinnost novela autorského zákona, která má za cíl autorská díla lépe chránit. Vidíme i posuny v rétorice státních úředníků, kteří pirátství konečně začali vnímat jako skutečné téma, které způsobuje únik obrovského množství finančních prostředků nejen pro tvůrce obsahu, ale i pro stát.

O jakých částkách se bavíme?

V řádech stamilionů až jednotek miliard ročně. Je potřeba myslet na to, že ekonomické škody vznikají i institucím, jako je Fond kinematografie či Národní filmový archiv, které vykonávají a obchodují práva k velkým knihovnám českých filmů.

V neposlední řadě je pirátství součástí šedé ekonomiky a může docházet i k daňovým únikům, protože provozovatelé tzv. úložišť často sídlí mimo Česko. Což nikdo nepopírá, ale nikomu se vlastně nechce do tohoto fenoménu říznout, protože je to složitá materie. Největší problém tak máme se soudním vymáháním práva.

A přitom technická stránka nelegálního šíření obsahu se vyvíjí rychleji, než soudy rozhodují.

Ano, to je rozhodně problém. Pokud bychom soudní cestou chtěli ochránit jednu televizní sezonu a řekněme tři nejatraktivnější tituly, bavíme se o soudním řízení na několik let. Za tu dobu nám ale takových sezon odběhne několik. Tahle cesta je pro nás tedy v tuhle chvíli nedostatečně efektivní a obtížně využitelná.

Jste připraveni na příchod umělé inteligence?

Technologický rozvoj je neúprosný a já už prakticky neznám člověka, který by si některý z nástrojů umělé inteligence (AI) nevyzkoušel. Je nepopiratelné, že ve všech oborech, i v médiích, nabízí využívání AI obrovskou příležitost. Pro nás například v oblastech editování obsahu, analytických nástrojů či kontroly kvality obsahu. Může sloužit a už i slouží pro tvorbu obsahu, ale tam bych byla opatrná, protože tyto generativní modely pracují jen s tím, co už existuje, co se někde „naučily“.

Samostatnou kapitolou je takzvaný deep fake, kdy je zneužita existující osoba, a to jak v oblasti fotografie, tak i videa, a ani o tom nevíme. Média se s tím už začínají potýkat, a to nejen v oblasti textového využití AI, ale i v oblasti zneužití obrazového. Jeden takový případ teď řeší kolegové z Primy, kterým někdo zneužil reportáž ze CNN Prima News.

Televizí se to dotýká asi hodně, lze tam předělat cokoli. Na druhou stranu ale třeba na Primě začala AI titulkovat pořady pro zrakově a sluchově postižené.

Využití umělé inteligence pro přípravu audiopopisů je velmi efektivní způsob, jak zpřístupnit vysílání co největšímu počtu handicapovaných diváků. Kolegové na Nově zase využívají AI při tvorbě doplňkového sportovního obsahu, například sestřihu nejlepších okamžiků.

Pamatuje se na to i legislativně?

V rámci EU se legislativně dokončuje tzv. AI Act, který se věnuje umělé inteligenci spíše v obecné rovině a téma autorských práv zatím příliš neřeší. Už teď evropská reprezentativa říká: ano, dokončíme tento zákon a v následujícím období se podíváme, jakým způsobem umělá inteligence bude ovlivňovat další oblasti, a v případě potřeby tomu dáme přesnější pravidla.

Jak to vnímají média?

Z pohledu médií je to primárně otázka samoregulace a etického využívání těchto nástrojů. Tedy pokud AI využijeme pro tvorbu obsahu, měl by být z pohledu uživatele nebo diváka srozumitelně označen.

Například britská BBC jde ještě dál a říká, že by divák či uživatel měl vědět, proč byla AI v daném případě použita. Je to obrovská výzva a příležitost pro celý svět, včetně médií, ale musíme být velmi opatrní, jakým způsobem, v jakém okamžiku a pro jaký účel tyto nástroje budeme využívat.

Nebude ale AI dávno někde jinde, než se s legislativním procesem začne?

S tím překotným vývojem samozřejmě legislativa nemůže držet krok, je a bude to hodně o samoregulaci.

V televizi se mění trend sledování, stoupá odložená sledovanost, lidé už nečekají večer u televize, ale pustí si oblíbený pořad, když mají čas. Jak na to komerční televize reagují?

Ano, je to celosvětový trend, televize prochází dlouhodobou transformací, protože způsob sledování obsahu se mění. Diváci jsou méně u klasické lineární televize, kde nyní spíše sledují živý obsah, například zpravodajství a sport. Ostatní obsah častěji sledují v čase dle své volby a klidně i na jiných zařízeních, než je klasická televizní obrazovka.

Takže se televize mění?

Televize je vlastně velmi moderní a flexibilní médium, vedle klasického lineárního vysílání obsah k divákům umíme dostat i prostřednictvím služeb, jako je VOYO nebo prima+, což nám rozšiřuje zásah i na mladší cílové skupiny, pro které už televizní obrazovka není středobodem obývacího pokoje a rodinné zábavy.

Takže to nevypadá na zánik lineární televize?

Určitě ne. Ve Spojených státech už dokonce vidíme jakousi přesycenost a únavu z nepřeberné nabídky obsahu na stovkách VOD platforem (video na vyžádání – pozn. red.) a návrat diváků ke klasické televizi. Je ale jasné, že lineární televizi postupně nahrazují jiné způsoby sledování obsahu, čemuž komerční vysílatelé přizpůsobují svůj distribuční mix.

To je trend, v západní Evropě to jde rychleji než třeba v regionech střední a východní Evropy. Postupem času se mění i cílová skupina, která bude obsah konzumovat. Stále ale zůstane její kouzlo, vysílání teď a tady.

Mění se způsob sledování televize, mění se i něco pro reklamu, její zadavatele?

Televize zadavatelům stále nabízí největší zásah, je to efektivní nástroj pro budování značky. Nejlepším důkazem je fakt, že i e-commerce značky patří k největším televizním zadavatelům, protože jim přítomnost a komunikace na internetu nestačí. Nedávno jsme v rámci asociace pod naší značkou ScreenVoice dělali studii o pozornosti diváků, kterou věnují reklamě.

Protože je prokázáno, že čím větší pozornost dokáže sdělení vzbudit, tím lépe si je zapamatujete. A to pak sekundárně působí na vaše rozhodnutí u nákupu. Televizní reklama z porovnání vyšla nejlépe, protože ji na rozdíl od internetové reklamy nemohou lidé přeskočit a mnohem častěji ji vidí na velké TV obrazovce, takže dobře vnímají i značku.

Teď se všechno zrychluje. Dochází k odklonu od 30sekundové reklamy ke kratším sponzorským odkazům? Zkracují se reklamní bloky jako takové?

Televize je příběhová, v delším spotu perfektně odvyprávíte příběh a přenesete emoci, diváky dojmete nebo pobavíte. Navíc reklamní sdělení vidí vedle svého oblíbeného obsahu, což je také velké plus. To je v kratším spotu nebo sponzorském odkazu mnohem těžší. Ale samozřejmě záleží na tom, čeho chce zadavatel dosáhnout v dané konkrétní kampani.

Začátkem září představil ministr kultury novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která upravuje výši poplatků. Asociace žádá její stažení. Proč? Jednali už zástupci AKTV s ministrem kultury či dalšími politiky? Jaké konkrétní změny předložili? S jakým úspěchem?
Ministerstvo kultury přišlo s tiskovou konferencí, na které představilo novelu, o které neměl nikdo ani tušení. Společně s dalšími kolegy z komerčních médií jsme se vůči návrhu ohradili, protože by bylo dobré, aby takto zásadní novela byla projednána se všemi dotčenými hráči na trhu.

Může to vypadat, že se to týká jen veřejnoprávních médií, ale není to tak. Veřejnoprávní média jsou součástí křehkého ekosystému, tzv. duálního systému, jehož součástí jsou i komerční média. Duální systém je důležitý pro zachování plurality médií. Aby byl mediální sektor udržitelný a předvídatelný pro všechny hráče, je potřeba dobře promyslet dopady uvažovaných změn.

Proto žádáte ministerstvo, aby se zahájila diskuse?

Ano, proto jsme požádali ministerstvo kultury, aby byl legislativní proces pozastaven a aby se zahájila odborná diskuse. To se stalo, vytvořily se pracovní skupiny, jedna pro televize, druhá pro rádia.

Začali jsme pracovat na konci ledna, kdy jsme si v podstatě vyměnili argumenty, co považujeme za podstatné z pohledu funkční koexistence veřejnoprávních a komerčních médií. Na zpětnou vazbu zatím stále čekáme, ministerstvo kultury zřejmě na něčem pracuje, ale my bohužel neznáme aktuální stav.

Proč se bouříte? O co všechno vlastně jde?

Jak už jsem říkala, vedle sebe stojí veřejnoprávní a komerční média. A každé má jiné poslání. Poslání veřejnoprávních médií by mělo být zakotveno v řádné definici veřejné služby a my říkáme: pojďme se podívat na tu definici veřejné služby.

Můžete to trochu víc upřesnit?

Podle nás je na místě ptát se, zda by Česká televize měla investovat horentní sumy například do velmi drahých sportovních soutěží, které v zahraničí obvykle vysílají komerční sportovní kanály. Je pochopitelné, že když si diváci na podobný obsah zdarma dostupný na ČT4 zvykli, bylo by velmi nepopulární to přestat vysílat.

Ale to jsme zpátky u veřejné služby a jejího vymezení. A druhé zásadní téma je pro nás udržitelné financování všech subjektů v mediálním ekosystému. Komerční média jsou existenčně závislá na příjmech z reklamy. Proto si myslíme, že veřejnoprávní média mají být financována buď z koncesionářských poplatků, případně ze státního rozpočtu a neměla by mít tendenci ani možnost profitovat a realizovat výnosy z reklamy.

A teď se čeká na odpověď z ministerstva?

Ano, v tuto chvíli čekáme, až nám ministerstvo kultury dá vědět aktuální stav. Stále doufáme, že se dopracujeme ke kompromisnímu výsledku, který ve finále zajistí udržitelné fungování komerčních i veřejnoprávních médií. Je to aktuální téma i s ohledem na zmíněný zákon EMFA. Jedna jeho část se týká fungování veřejnoprávních médií a udržitelnosti jejich financování. Takže je potřeba to komplexně promyslet a poctivě odpracovat.

V té pracovní skupině jsou i zástupci ČT?

Samozřejmě, je tam Česká televize i Český rozhlas. Jsou tam také zástupci dalších komerčních médií. Jsme tam dohromady.

Z laického pohledu to vypadá, že chcete ČT vzít reklamu a ochudit ji.

Dostáváme dotazy, zda chceme zlikvidovat veřejnoprávní média. To rozhodně není náš cíl, pro nás je koexistence s nimi velice důležitá, zejména v dnešní složité geopolitické situaci. My od začátku říkáme to samé. Pojďme se na to podívat koncepčně, definujme roli veřejnoprávních médií a z toho pak vyjde, kolik na to potřebují peněz.

Ne obráceně, přidáme dvě miliardy a řekněte nám, co za to uděláte. Nechceme oslabit Českou televizi tím, že jí vezmeme reklamu, to je na tom jen malá část. V oblasti obchodních sdělení je pro nás větším tématem sponzoring. Pásmo sponzorských vzkazů na České televizi už je nyní téměř zaměnitelné s reklamním blokem. Zákon sice není porušován, ale je tímto způsobem de facto obcházen a my si myslíme, že takhle to původně nebylo zamýšleno.

Dalším vaším tématem je transformace Fondu kinematografie, v jaké je proces fázi? A spolupracujete na něm také s ministerstvem kultury?

Ano, tam to bylo přesně naopak. U transformace Fondu audiovize nás ministerstvo přizvalo ke stolu a vytvořila se pracovní skupina ještě před tím, než vznikla. Jednání se vedla skoro rok a v některých bodech se podařilo najít poměrně rozumný kompromis.

U některých dalších ale podle našeho názoru diskuse nebyla dokončena a ministerstvo najednou přišlo s návrhem, který už poslalo do legislativního procesu. Ale v novele jsou problematické body, které bych nazvala až diskriminačního charakteru.

Můžete uvést příklad?

Fond je financován z příspěvků komerčních subjektů, televizí, operátorů, provozovatelů kin a do budoucna nově provozovatelů VOD platforem. Doteď byly tím největším přispěvatelem komerční televize a náš poplatek byl vymezen procentem z reklamních příjmů u klasické lineární televize, ale také minimálním výběrem ve výši 150 milionů korun.

Tedy, když se to procento reklamních příjmů nenaplnilo do výše 150 milionů, tak komerční televize musely bez říkání zaplatit 150 milionů. Třeba v covidu, kdy byly komerční televize skutečně v problému kvůli odlivu reklamních příjmů, jsme těch 150 milionů také odvedli.

A upraví se to?

Komerční televize jsou jediné, které mají tu minimální hranici. Upřímně jsme doufali, že když se teď přenastavuje fungování celého systému podpory audiovize, jde o ideální příležitost podmínky narovnat a nediskriminovat jeden mediatyp vůči jiným nebo jeden typ poplatníka vůči ostatním. Ministerstvo kultury to sice chápe, ale v zákoně je tento diskriminační princip bohužel stále obsažen.

Co zákon změní?

Na návrhu ale oceňujeme, že podle nového fungování by do fondu měli přispívat i zahraniční provozovatelé VOD služeb. Dosud jsme totiž platili jen my za VOYO a prima+. Na druhou stranu se poplatková povinnost nevztahuje na služby typu YouTube nebo Facebook, které nevyhovují zákonné definici, ale je nezpochybnitelné, že obsahují velké množství audiovizuálního obsahu.

Takže to je další diskriminační prvek, lokální hráči musí odvádět z reklamních příjmů na webových platformách, zatímco těchto velkých nadnárodních hráčů se to netýká. K zamyšlení asi také je, že ne všichni hráči, kteří čerpají pobídky a benefitují ze systému státní podpory audiovize, do systému přispívají. Pozitivní ale je, že novela by konečně měla přinést možnost pro nás, jako pro největší investory do audiovize v rámci České republiky, čerpat podporu pro televizní formáty.

Úředníci pochopili, že sdílení nelegálního obsahu vede i k úniku státních peněz. S překotným vývojem umělé inteligence legislativa nemůže držet krok.

Autor: Jitka Venturová

Zdroj: idnes.cz

 

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 7 LET, PREZIDENTKOU ZŮSTÁVÁ KLÁRA BRACHTLOVÁ

Asociace komerčních televizí slaví letos na jaře již sedmé výročí svého založení. Hlavními prioritami zůstává podpora TV jako reklamního mediatypu, boj proti internetovému pirátství nebo účast v legislativních procesech ovlivňujících podnikání komerčních vysílatelů. V prezidentské funkci i pro další rok zůstává Klára Brachtlová, Chief External Affairs mediální skupiny CME vlastnící televizi Nova.

Televizní skupiny Nova, Prima a Óčko jsou již 7 let sdruženy v Asociaci komerčních televizí, která byla založena s cílem sjednotit hlas komerčních televizí.

Jednou z hlavních aktivit asociace je podpora televize jako reklamního mediatypu. Pro tento účel vytvořila AKTV značku ScreenVoice a stejnojmenný web, který přináší zájemcům z řad mediálních agentur či zadavatelů reklamy ty nejnovější informace a trendy ze světa televizní reklamy. Kromě zahraničního obsahu zde zájemci najdou také řadu původních textů na různá atraktivní témata.

„Dlouhodobě nejoblíbenější obsah na webu ScreenVoice jsou mýty a fakta o televizi, kde vyvracíme nejčastější předsudky, které vůči televizi panují. Čtenáři zde najdou data a argumenty, že televize je efektivní reklamní médium a v mnoha případech má v porovnání s ostatními mediatypy stále naprosto nedostižné parametry,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.

AKTV se v uplynulém roce stala partnerem nejvýznamnější oborové konference Forum Media, jejíž účastníci měli možnost se seznámit se závěry výzkumu AKTV na téma pozornosti v reklamě. U příležitosti Světového dne televize 21. listopadu pak AKTV připravila unikátní program pro své obchodní partnery, který vyvrcholil zábavnou show We love TV moderovanou Liborem Boučkem.

Dalším těžištěm aktivit je pak role AKTV jako partnera v legislativní oblasti, a to jak na národní, tak i evropské úrovni. V uplynulém období se tak AKTV aktivně zapojila do procesu vzniku několika právních předpisů, zejména novely zákona o audiovizi a tzv. velké mediální novely.

„Udržitelnost a férové podmínky pro všechny hráče na mediálním trhu jsou pro nás zcela zásadní. Proto také jednou z našich hlavních priorit zůstává boj proti online pirátství, které z tvůrčího ekosystému odčerpává značné prostředky. Namísto toho, aby se vracely zpět autorům, jdou tyto příjmy do kapes provozovatelů úložišť, na kterých pirátství bují nejvíce,“

dodává Klára Brachtlová.

Pro rozšiřování povědomí o nelegálnosti sdílení autorsky chráněného obsahu provozuje AKTV na svých webových stránkách specializovanou sekci věnovanou copyrightu. Zájemci zde najdou informace o legální a nelegální konzumaci obsahu, slovníček pojmů nebo nejnovější zprávy z oblasti autorských práv.

 

O Asociaci komerčních televizí

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz.

 

O ScreenVoice 

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních sedmi let.

VOYO ROSTE RYCHLEJI, NEŽ JSME ČEKALI. UŽ JE V PROVOZNÍM ZISKU, ŘÍKÁ ŠÉF NOVY GRUNT

Daniel Grunt, který je od loňského ledna generálním ředitelem skupiny Nova, má od mateřské PPF zadání, které představuje nesnadný manažerský oříšek. Přeměnit nejsledovanější tuzemskou televizi tak, aby vydělávala na rostoucím zájmu o online video a zároveň aby tím nepodřezávala větev klasického vysílání. Gruntův úkol tedy je rozvíjet placenou streamovací službu Voyo, ale zároveň nekonkurovat tradičnímu byznysu, který Nově přináší miliardy korun z televizní reklamy.

Voyo je v posledních letech středobodem transformace, jež má televizní skupinu přizpůsobit nové digitální době. Už od roku 2013 testuje tato streamovací videotéka ochotu diváků za novácké pořady, seriály a filmy platit, ale hlavní impulz přišel před třemi lety, poté co televizní skupinu koupila PPF. Noví majitelé oznámili pro Voyo ambiciózní cíl: během roku 2025 získat pro videotéku v Česku a na Slovensku jeden milion předplatitelů. Grunt říká v rozhovoru pro HN, že zájem o Voyo roste tak rychle, že se možná k milionové metě projekt dostane dříve. Už nyní má na obou trzích dohromady více než 800 tisíc platících diváků a projekt začíná být v provozním zisku.

„Můj manažerský úkol je, jak zajistit, že náš mediální dům dál poroste na trhu, na kterém každý rok klesá množství stráveného času na klasickém lineárním vysílání. Tedy jakým způsobem přenastavit firmu, produkty, distribuci obsahu a strategii, abychom si zajistili dlouhodobý růst zisku,“

říká Grunt.

Do role šéfa Novy si vás majitelé loni vybrali nejspíš i proto, že jste byl v roli ředitele pro digitalizaci zodpovědný za rozvoj streamovací služby Voyo na různých trzích. To bylo v rámci CME – skupiny, do které Nova patří. Bude se nějak lišit váš přístup od předchozího vedení televize?

Obecně se dá říci, že mým cílem nebylo přinést do Novy revoluci. Jde o velmi dobře fungující mediální skupinu, která je zisková. Vnímám to tak, že jsem pro digitální a strategickou transformaci Novy dostal od akcionáře poměrně volné ruce. Mění se způsob konzumace videa, nastupují technologické změny, které přinášejí řadu ohrožení a řadu příležitostí.

Které změny vidíte jako ty hlavní?

Za poslední dobu velmi rychle narůstalo rozšíření smart televizí. Více než polovina českých domácností dnes už má takovou chytrou televizi připojenou na internet. To přináší uživatelům řadu možností – mají tam aplikace, video na vyžádání. Druhá věc je, že poměrně rychle roste zastoupení distribuce televizního signálu prostřednictvím internetu, takzvané IPTV, což umožňuje zpětné zhlédnutí. Stále méně lidí tedy sleduje klasickou lineární televizi. Lidé pořady sledují v časech, které si sami zvolí a které jim vyhovují.

Pak je tady růst všech dalších chytrých zařízení, růst penetrace vysokorychlostního internetu, datové balíčky. Lidé zkrátka videoobsah konzumují, kde chtějí a kdy chtějí, což urychlil covid. My jsme v roce 2021 začali silně šlapat do Voya – investice šly do obsahu, do týmů, do platformy a dalších věcí.

Jaká je tedy celkově strategie Novy?

Má čtyři pilíře. Prvním je zajistit minimálně udržení stávajících inzertních příjmů z lineární televize. Druhým je dosažení maximálního zásahu obsahu – tedy kombinace klasického vysílání s odloženým sledováním nebo s konzumací prostřednictvím Voya tak, aby si tyto dva distribuční kanály co nejméně konkurovaly. Třetím pilířem je práce se značkami. Nova je historicky extrémně silná značka, ale v posledních letech se nevěnoval čas a energie tomu, aby značka byla dobře profilovaná, zaměřená na konkrétní segmenty. Součástí toho je snaha jasně vyprofilovat hlavní kanály Novy a Voyo. K tomu je třeba přičíst ještě dobrý tým, který na tom všem bude pracovat. To je ten čtvrtý pilíř.

Vás konkurent Prima jde také cestou lépe vymezených a vyprofilovaných kanálů. Kdy změny pozná divák na Nově?

Konkrétní výsledky diváci uvidí především letos, protože loňský rok jsme hlavně strávili prací uvnitř, chtěli jsme si vše jasně nadefinovat, aby to dávalo smysl. Pracujeme na redesignu hlavního kanálu a kanálu Nova Cinema. To bude výrazně viditelný signál, kam směřujeme. Pak budou následovat další kanály, některé již redesignem prošly. Budeme víc pracovat s tím, aby naše kanály byly pro diváky co možná nejlépe čitelné, pochopitelné. Aby jasně věděli, co na nich najdou a komu jsou určeny.

Jak rychle klesá sledovanost klasické televize?

Když se podíváme na metriku zvanou Total TV Ratings, což je vlastně čas, který lidé stráví u klasické televize, tak v naší klíčové cílové skupině – od 15 do 54 let – začal výrazněji klesat loni. Meziroční pokles byl nějakých šest sedm procent. Zároveň ale proporčně narůstá čas strávený zpětným zhlédnutím, který se ne vždy počítá do klasické lineární sledovanosti.

Co s tím tedy děláte? Jak s tím bojujete?

Zaprvé je třeba pracovat na tom, abychom z menšího koláče sledovanosti měli větší podíl. To se v loňském roce dařilo. V porovnání s hlavním konkurentem jsme zvedli náš náskok o jeden procentní bod. To je v televizní sledovanosti poměrně slušný výsledek. Na celodenní sledovanosti jsme loni posílili asi o tři desetiny procentního bodu na 33,64 procenta. Je to pro nás důležité, protože my prodáváme za prémiovou cenu. A taková cena je ospravedlnitelná tím, že máme lepší, atraktivnější cílovou skupinu a že máme větší rozestup od konkurence.

Druhý bod je, že máme zboží, po kterém je poptávka, takže logicky navyšujeme cenu za televizní inzerci. Na letošní rok jsme přišli s dvojciferným navýšením. To nám umožní dlouhodobě růst i v tradiční části televizního byznysu. Dělali jsme si projekce na několik let dopředu a odhadujeme, že v roce 2030 budou naše reklamní příjmy z tradičního lineárního byznysu stále tvořit minimálně polovinu. V současnosti je to kolem 75 procent.

Jak do toho všeho zapadají vaše investice do Voya?

Snažíme se udržet, a pokud možno navýšit tradiční příjmy, aby nám to umožnilo financovat naši transformaci. Voyo extrémně roste. Vlastně roste každý rok daleko víc, než máme v už tak dost ambiciózních plánech. Příjmy, které z Voya máme, tak začínají být poměrně zajímavým příspěvkem do našeho televizního byznysu. Z hlediska provozního zisku si už v loňském roce na sebe Voyo vydělalo.

Nezvažujete dát do Voya také online reklamu?

Je to cesta, kterou asi jednou budeme muset jít, ale nebude to letos a s velkou pravděpodobností ani příští rok. Ta úvaha vychází z toho, co jsem říkal: Voyo se velmi dobře daří růst. Obecně SVoD trh (placené videotéky od HBO, Primy, Netflixu, Disneyho, SkyShowtimu a dalších, kam patří i Voyo – pozn. red.) v Česku stále roste dvouciferným tempem, loni o nějakých 26 procent. Voyo loni vyrostlo přibližně o 51 procent. Když se podíváme na letošní rok, tak trh poroste asi o 20 procent, my bychom měli stále růst rychleji než trh.

Vypadá to, že tempo růstu bude ještě několik následujících let docela zajímavé. A jeden z hlavních motivátorů, proč si zákazníci za takovou službu platí, je, že tam nejsou reklamy. Když tam reklamu zahrnete, tak růst zpomalí. Navíc v Česku je cena za digitální videoreklamu poměrně nízká, třeba v porovnání s USA a západní Evropou. Nevykompenzovalo by to zmíněné zpomalení. My sledujeme, kdy přijde ta doba, kdy trh začne zpomalovat. Pak by mělo smysl přidat do Voya levnější produkt, který bude s reklamou.

Lidé z televizní branže se dívají na to, co se děje na rozvinutějších západních trzích, například ve Skandinávii, a z toho odhadují trendy, které za pár let přijdou i k nám. Švédská streamingová firma Viaplay, do které mimo jiné zainvestovala i PPF, se potýká se ztrátami. Loni oznámila drastické redukce zaměstnanců a nákladů. Také jim poklesl počet předplatitelů. Není to určitý varovný prst, že něco takového může přijít i k nám?

Varující to rozhodně je. Podle mě to však není výsledkem změn na trhu, ale spíš nesprávně nastavené strategie. Ve Viaplay si nastavili jako hlavní cíl získat co největší počet předplatitelů za každou cenu. A zvolili si snadnou cestu – získávat je přes partnery, například přes telekomunikační operátory a podobně. Partnerům dávali poměrně velké provize, čímž si snižovali profitabilitu. Druhá věc je, že v zájmu rychlého růstu a budování značky udělali extrémně velké investice do obsahu – do sportu a hlavně do tvorby exkluzivně pro platformu. Jestli dělali nějakých 70 Viaplay originálů za rok, tak to jsou enormní investice. Dostali se na velmi vysoké číslo předplatitelů, ale chyběla profitabilita.

Je pro vás zajímavé ještě něco dalšího, co se děje na televizním trhu na Západě?

Samozřejmě že sledujeme, co se děje ve Skandinávii, v USA, ale není to tak, že to vše bude za tři roky, za pět let u nás. Západní hráči jako Warner Bros., Disney a další zatím stále mění strategii, oni vlastně stále ladí. Před třemi čtyřmi roky zvolili strategii, že budou investovat do vlastních videoték na úkor dosavadního byznysu. Utáhli kohouty, co se týká třeba licencování svého obsahu do dalších televizí. Další věc je, že tito hráči téměř zavřeli klasické kinodistribuční okno, které jim dělalo obrovské peníze. Po dvou letech ale zjistili to samé co Viaplay, že sice rychle rostou, ale dostávají se do velkých ztrát. Takže loni zaveleli k ústupu a vracejí se k původnímu přístupu – prodlužují filmům kinodistribuční okno, pak je nabízejí na nosičích typu Blu-ray nebo v placených službách a znovu se zaměřují na licencování svého obsahu dalším televizím nebo službám za předplatné.

Jaké si z toho berete poučení vy?

Že je důležité nelétat zprava doleva, od extrému k extrému, ale dívat se od samého začátku na maximální dlouhodobou profitabilitu. Jde o to vybalancovat stávající byznys a ten nový, aby ve snaze rychle vyrůst v tom novém, což může být hezký příběh, nedošlo náhodou k zabití toho starého, protože to vám pak neumožní ty nové věci financovat. Proto jsem na začátku mluvil o naší strategii čtyř pilířů, která chce za každou cenu udržet nebo lehce rozvíjet i ten tradiční byznys.

Už Voyo v Česku předběhlo v počtu předplatitelů Netflix?

Nepředběhlo.

Oznámil jste, že v březnu mělo Voyo 800 tisíc platících uživatelů v Česku a na Slovensku. Nemůžete mi říct číslo jen za Česko?

Bohužel ho nezveřejňujeme, strategii Voya tvoříme společně pro oba tyto trhy, tak to uvádíme společně. Netflix je nicméně stále větší. My si ale ani neděláme ambice na to být jedničkou. Strategie je, že chceme být nejsilnější lokální hráč, chceme být dvojka na trhu a doplněk té nadnárodní jedničky. To nám dobře funguje.

Daniel Grunt (48)

Do funkce generálního ředitele skupiny Nova byl jmenován v lednu 2023.

Předtím pracoval pro CME jako chief digital officer, tedy ředitel zodpovědný za digitalizaci celé mateřské skupiny. V rámci této role měl na starosti též rozvoj streamovací služby Voyo v České republice, na Slovensku, v Rumunsku, v Bulharsku a ve Slovinsku.

Jako manažer v minulosti působil také v konkurenční FTV Prima nebo ve firmách Sanoma, Nokia či Centrum.cz.

Cíl pro Voyo, tak jak byl na začátku vyhlášen, bylo mít jeden milion předplatitelů nejpozději během roku 2025. To tedy asi zvládnete dříve, nebo ne?

Vypadá to, že máme rok náskok. Daří se nám být výrazně rychlejší. Jsem čím dál víc přesvědčený, že jeden milion příští tok dáme.

Nyní byla v Česku spotřebitelská poptávka velmi špatná. Lidé byli vystrašení z inflace a cen energií. Domácnosti ořezávaly zbytné výdaje. Jak to, že se to nepromítá i do růstu Voya?

Moje vysvětlení je, že Voyo stojí jen 159 korun měsíčně, je to kvalitní zábava za pár korun pro celou rodinu – přes dva tisíce titulů, naše vlastní tvorba, seriály, romantika, dva sportovní kanály, reality show typu Survivor, Big Brother a další. Máme tam i nabídku pro děti. Navíc pro Voyo neustále tvoříme nové Voyo originály. A ještě tam máte televizní obsah o týden dřív a bez reklam. Takže kde bude domácnost radši šetřit? Asi se nebude tak často chodit do kina, na koncerty, na sport, na všechnu tu zábavu, která je výrazně dražší.

Tomu odpovídá i to, že nám na této platformě rok od roku neustále roste průměrný strávený čas za týden. To je velmi důležitá metrika. Čím víc času na Voyu bude divák trávit, tím menší je šance, že nám odejde. Pokud bude domácnost ořezávat náklady, tak z logiky věci Voyo a Netflix budou ořezávat nejméně. A u ostatních platforem to bude kolísat podle toho, kdy přijde nový seriál nebo zajímavý film.

Jak se vyvíjí sledovanost na Voyu?

Aktuálně jsme průměrně na necelých patnácti hodinách týdně. Rosteme.

A co se týče cenového nastavení, tam jste spokojeni? Zvažujete třeba i různé cenové programy?

Jak jsem říkal, cena u Voya je nízká, umožňuje rychleji růst. Vzhledem k tomu, jak nám rostou náklady vstupů na provoz a vývoj platformy a výrobu obsahu, by ta cena samozřejmě měla být vyšší. V tuto chvíli ji zatím ještě nechceme zvyšovat.

Před pár lety, když se v Česku přecházelo na digitální terestrické vysílání, si šéfové komerčních televizí dělali naděje, že by se některé formáty free-to-air vysílání mohly zpoplatňovat. Třeba vysílání ve větším rozlišení jako u satelitů. Tyhle debaty se už dnes nevedou?

My jsme si to vyhodnotili tak, že by se nám to nevyplatilo, protože bychom přišli o část inzertních příjmů. Ty, jak jsem říkal, stále dělají 75 procent našeho byznysu, a tudíž by to byl extrémní risk. S revitalizací Voya se ukázalo, že můžeme jít oběma cestami současně. Že můžeme monetizovat free-to-air kanály přes inzertní příjmy a vedle toho mít příjmy přímo od uživatelů.

V minulosti šéfové PPF i Novy říkali, že chtějí, aby Voyo bylo jedno ze tří placených videoplatforem, které budou české domácnosti dlouhodobě mít. Platforem se ale vyrojila celá řada, stále si myslíte, že se trh ustálí na třech hlavních?

Jsem přesvědčený o tom, že částečně už v letošním roce začne konsolidace, a to i ve světovém měřítku. V únoru se začalo mluvit o sloučení Peacocku a Paramountu Plus. Před dvěma lety jsme viděli spojení firem Discovery a Warner, které ale mají dosud své služby oddělené – HBO Max, Discovery Plus a k tomu ještě Eurosport. V květnu do Evropy přichází služba Max, která to vše spojí. Všichni velcí hráči hledají cesty, jak ušetřit náklady, jak se spojit – buď kombinací nabídek, nebo fyzickým spojením. V USA jsou desítky těchto služeb. A jedna domácnost tam průměrně má mezi čtyřmi a pěti placenými službami. Ty menší prostě budou postupně zavírat. V Česku mohou být profitabilní tři, maximálně čtyři.

Nedávno se opět otevřela debata kolem zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi. Jednou z variant je, že by ČT získala větší prostor na reklamu. To by se vám asi moc nelíbilo…

Já bych to komentoval tak, že se proces konečně nahodil do správných kolejí. Vznikly dvě pracovní skupiny, v nichž jsou zahrnuti všichni zainteresovaní z trhu. Diskutují, co by mělo být optimálním řešením. Současně se začíná debatovat o tom, co je vlastně role ČT, a od toho se bude odvíjet, kolik taková instituce vlastně potřebuje peněz. Nedokážu říct, zda ČT potřebuje 300 milionů, 500 milionů, nebo dvě miliardy. Jen není správné, že ministerstvo kultury oznámilo bez předchozí diskuse, jak bude financování ČT nastaveno, aniž by byla definovaná veřejná služba, aniž by bylo řečeno, co se za ty peníze vytvoří. Takové rozšíření definice poplatníka a zvýšení koncesionářského poplatku by byl jakýsi bianco šek na dvě miliardy korun ročně navíc. To jsou obrovské peníze – za to by se postavil více než jeden nový prémiový kanál. Pokud není definováno, co s tím ČT má udělat, tak je to obrovské ohrožení pro celý trh.

Soukromé televize na jednu stranu říkají, že se jim nelíbí, aby konkurent dostal takové peníze, ale mít tu větší konkurenci na poli reklamy také nechcete.

Tak, jak je to v současnosti nastavené, je zásadně špatně. Je to jakýsi duální systém financování ČT. Na trhu je subjekt, který je placený diváky, tedy koncesionářskými poplatky, ale k tomu si ještě vylepšuje rozpočet na reklamním trhu, kde ale působí komerční subjekty, pro které je to jediný zdroj příjmů. Součástí diskuse o financování ČT mělo být asi nějaké navýšení koncesionářského poplatku nebo prodloužení odpočtu DPH, ale součástí toho by také mělo být, že ČT přestane působit na inzertním trhu.

Vlastník CME, skupina PPF, má další aktivity ve financích a v telekomunikacích. Je tady něco, co by mohlo vytvářet synergie pro Novu? Představoval bych si, že třeba některé služby budou nabízeny v balíčku – například Voyo a výhodnější účet u Air Bank a podobně.

Začátkem loňského roku jsme rozjeli první spolupráci s O2. Zákazník operátora si může zahrnout Voyo do stejné faktury a je to pro něj celkově výhodnější. To je první věc, kterou děláme. Z logiky věcí také dochází ke sdílení zkušeností. O2 jako silný telekomunikační hráč je daleko například v práci s CRM (řízení vztahu se zákazníky – pozn. red.), takže tam se učíme. Na začátku nám to pomohlo, teď myslím, že už dochází k tomu, že se učíme navzájem. Příkladem je spuštění platformy Unity, přes kterou PPF posiluje kombinovaný prodej služeb svých dceřiných firem.

Může to jít ještě dál?

Vždycky to může jít někam dál. Těch scénářů a možností je spousta. Musíme je vyhodnotit a říct, jestli nám nějaké budou dávat smysl, nebo ne.

Velkým podnětem bylo loni téma inflace, tedy růstu cen. Zdražily se také náklady na výrobu pořadů a televizních seriálů, zvedly se náklady na energie. Nemuseli jste kvůli tomu upravit některé výrobní plány?

Naší výhodou je, že se nám dařilo obchodně na příjmové stránce. Televizní inzerce, a především Voyo, nám dodaly víc peněz, než jsme čekali. Ani jsme neplánovali, že už za loňský rok budeme s Voyem v zisku. Ale souhlasím, že růst cen je cítit všude – ať jsou to energie, lokace, nebo studia.

Výrobní trh v Česku byl loni hodně napjatý. Sice odešli hráči jako HBO, ale zase tady působí jiní. To stále trvá?

Ano, přetahujeme se tu s mnoha skupinami a poptávka je jak lokální – kvůli Voyu i konkurenční Prima začala výrazně investovat –, tak zahraniční. Vlastně se znásobilo množství projektů, které se tu vytváří. HBO se sice vzdalo lokálních ambicí, ale třeba Amazon tady v Barrandovských ateliérech čile natáčí své seriály, například Kolo času (Wheel of Time – pozn. red). Netflix zde natáčel film The Grey Man. Pak jsou tu německé televize, které tady též točí seriály. To vytváří obrovský přetlak poptávky po různých profesích – od kreativních, jako jsou scenáristé a dramaturgové, až po catering, střihače, zvukaře, osvětlovače a všechny pomocné profese.

Šly ceny loni vzhůru například dvojciferným tempem?

My se snažíme v rámci vyjednávání růst držet pod dvojciferným nárůstem. To se daří, ale zdražení je znát. Vzhledem k nákladům, které s výrobou máme, je i jednociferný růst cen obrovské číslo.

Kolik Nova ročně investuje do výroby programů?

Konkrétní číslo vám dát nemohu, ale mohu říct, že za loňský rok jsme do výroby dali historicky nejvíc peněz. To souvisí s naší dlouhodobou strategií, kterou jsme si v loňském roce nastavili. Vyrábíme nejvíc seriálů i nejvíc jednotlivých pořadů za celých 30 let historie Novy. A v letošním roce v tom budeme pokračovat.

Takže letos to bude další rekord co do výdajů na vlastní tvorbu?

Ano. To souvisí s tím, co jsem říkal na začátku – chceme posilovat na trhu, a proto musíme výrazně víc investovat do kvalitní lokální tvorby. Ať je to pro televizi, ať je to pro Voyo. Investice jsme loni masivně navyšovali a letos budou ještě vyšší.

Kam ještě šly investice?

Loni jsme se také začali víc věnovat zpravodajství a publicistice. Když jsem mluvil o profilaci a segmentaci naší značky, tak tady je příklad: začali jsme i v rámci Televizních novin pracovat na tom, jak chceme být vnímáni.

Co to konkrétně znamená?

Jdeme zpátky ke kořenům, zabýváme se problémy běžných lidí, snažíme se jednoduchým způsobem a v kontextu vysvětlit, co se kolem nich děje, jak se jich to týká. Současně se i stavět za jejich práva. Proto jsme třeba letos spustili pořad Na vaší straně, kde bojujeme za to, aby nikdo lidi neokrádal nebo s nimi nemanipuloval. Spustili jsme po dlouhých letech pod názvem Za pět minut dvanáct zase nedělení politickou debatu, která, o tom jsem přesvědčený, nám chyběla. Posílili jsme Střepiny, aby tam byla i investigativita. A znovu jsme vytáhli Víkend a dali mu nový vysílací čas, což mu taky prospělo.

Může se stát, že v rámci zpravodajství bude na Nově existovat něco jako redakční pozice k určitému tématu? Kdyby se v České republice rozhodovalo o nějakých zásadních věcech, například o vystoupení z EU?

Ten příklad, který jste vytáhl, je samozřejmě extrémní. Dokážu si představit, že to budeme řešit v rámci takového extrémního příkladu, jako je referendum o vystoupení z EU nebo z NATO. Ale do této chvíle platí, a na tom si zakládáme, že držíme maximální vyváženost, neutralitu. Bylo to vidět při prezidentských volbách i na tom, jak se snažíme vyjadřovat ke všem geopolitickým a společenským tématům. Naše zpravodajství mi dělá radost a jsem spokojený s kvalitou práce svých kolegů.

A nyní ještě k investicím do sportu, které považujete za další pilíř strategie. O2 TV buduje paralelně vlastní sportovní obsah – má exkluzivní práva na lokální hokejovou i fotbalovou ligu. Nedávalo by smysl to nějak využít i pro Novu, když jste jedna skupina?

O2 už s tím takto pracuje. Nabízí svým zákazníkům přístup ke sportovním kanálům Novy a ke sportovním kanálům prostřednictvím Voya. To znamená, že O2 dokáže ve spolupráci s Novou nabídnout zákazníkům největší sportovní nabídku na trhu.

A co nákup práv na sportovní pořady? Nemohou tam být nějaké synergie, když se práva neustále zdražují?

Téma drahých práv se zintenzivňuje. Práva typu Champions League, Premier League nebo formule 1 jsou extrémně drahá. A i tuzemská práva už stojí obrovské peníze. Práva se většinou kupují na nějaké období – dva, tři nebo čtyři roky. A zdá se mi, že s každým novým obdobím jsou ceny skoro na dvojnásobku toho předcházejícího. Dochází k velkému tlaku poptávky, který je způsoben nadnárodními skupinami a platformami.

To ale neznamená, že byste nějak upravovali svoje zaměření na sport, nebo ano?

Sport vnímáme jako prémiový obsah, který je nejdražší. Proto ho nabízíme jen přes placené služby. Letos jsme koupili práva na formuli 1, máme MotoGP. Co se týká fotbalu, tak vlastně máme všechno. Poběží to na placených kanálech Nova Sport 1 až Nova Sport 6. Na Voyu formule 1 nebude, ta bude k dispozici jen přes operátory. Je to jediná cesta, protože sportovní obsah je tak drahý, že ho nelze nasadit na klasický bezplatný pozemní televizní kanál.

Zdroj: archiv.hn.cz