MUŽ UVĚZNĚN POTÉ, CO VYDĚLAL 300 000 LIBER NA NELEGÁLNÍ STREAMOVACÍ SLUŽBĚ

Muž, který si díky provozování nelegální streamovací služby přišel na 300 000 liber, než uprchl ze země, byl odsouzen k pěti letům vězení.

Šestapadesátiletý Mark Brockley provozoval předplacenou službu IPTV známou jako aFINITY IPTV přibližně pět let, v letech 2014 až 2019.

Odsouzení následovalo po vyšetřování vedeném policejním oddělením pro boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví (PIPCU) na základě doporučení společnosti BT, která Brockleyho identifikovala jako osobu zapojenou do nelegálního prodeje streamovacích služeb.

Brockley byl zatčen a později v červnu 2021 u liverpoolského korunního soudu obviněn z podvodu a trestných činů proti autorským právům. Poté, co byl propuštěn na policejní kauci, se nedostavil k několika soudním jednáním a rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti v květnu 2023.

Finanční vyšetřování odhalilo, že Brockley používal bankovní účty se sídlem ve Francii. Další digitální šetření ho nakonec vypátralo v bytovém domě ve Španělsku. V srpnu 2024 byl vypátrán a zatčen v Gironě během koordinované operace, na níž se podílely PIPCU, Národní kriminální agentura (NCA), Europol a Interpol.

Poté, co byl Brockley propuštěn na svobodu, se však odvolal proti svému vydání zpět do Spojeného království a následně byl propuštěn na kauci. Ve Španělsku se nedostavil k několika soudním jednáním a španělské orgány po něm vyhlásily pátrání.

Při koordinovaném úsilí britských a španělských orgánů byl Brockley nakonec minulý týden (v pátek 20. června) zatčen na letišti v Barceloně při pokusu o nástup do letadla do Spojeného království.

Na letišti Heathrow byl vzat do vazby a nyní nastoupí pětiletý trest.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PREZIDENT LALIGA: CENA ZA NEBOJOVÁNÍ PROTI PIRÁTSTVÍ JE VYSOKÁ

Podle prezidenta LALIGY Javiera Tebase přicházejí španělské kluby LALIGY v důsledku internetového pirátství o 600 až 700 milionů eur ročně.

V loňské sezóně zavedla LALIGA novou technologii sledování umělé inteligence, která monitoruje vzorce registrací, sleduje podezřelé chování v provozu a posiluje kapacitu týmů pracujících na odhalování podvodů. Jak již dříve informoval server Broadband TV News, společnost LALIGA se rovněž zabývala dynamickým blokováním IP adres.

V projevu na druhém ročníku průmyslového fóra LALIGA EXTRATIME v Singapuru Tebas uvedl: „V současné době se v Singapuru koná již šestý ročník průmyslového fóra LALIGA EXTRATIME:

„Boj proti audiovizuálním podvodům je pro LALIGU spojen s vysokými náklady, ale rozhodli jsme se vést, protože náklady, které by vznikly, kdybychom tak nečinili, jsou mnohem vyšší. Čelíme vysoce organizovaným zločineckým sítím, které způsobují nepředstavitelné škody v celé ekonomice.“

„Rozsah této výzvy znamená, že je nutné naprosté nasazení na institucionální úrovni a mezi společnostmi, a to jak ve sportovním průmyslu, tak v oblasti technologií. Tento boj je globální a společný a my musíme jednat také tak, že odsoudíme nečinnost některých zprostředkovatelů, kteří umožňují sdílení kriminálního obsahu prostřednictvím svých infrastruktur,“ dodal.

Delegáti si vyslechli, že podle zprávy organizace Live Content Coalition (LCC) bylo jen v Evropě v roce 2024 odhaleno 10,8 milionu nelegálních sportovních přenosů.

LALIGA se v roce 2024 podílela na operaci Kratos vedené Europolem, v jejímž rámci se podařilo rozbít síť 22 milionů uživatelů v Evropě. Při této operaci byly při prohlídkách zabaveny také zbraně a drogy. Bylo dosaženo i právních milníků, například přelomového rozhodnutí, které umožnilo společnosti LALIGA provádět dynamické blokování IP adres. Kromě toho LALIGA v posledních obdobích posílila spolupráci s odpovědnými zprostředkovateli, jako jsou Meta, YouTube nebo TikTok.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PŘECHOD ZÁKAZNÍKŮ O2 NA ONEPLAY FINIŠUJE. CHCEME VYTVOŘIT NOVÝ LOVE BRAND, ŘÍKÁ ŠÉF NOVY

Televize Nova dokončuje velký přechod zákazníků z O2 TV na novou platformu Oneplay. Šéf Novy Daniel Grunt v rozhovoru pro e15 popisuje, proč se Nova vzdala úspěšné značky Voyo, jak zvládá technické potíže, které provázely start Oneplay, a vysvětluje, kam hodlá nový streamingový gigant směřovat dál. „Globálně vidíme trend poklesu placených televizí ve prospěch streamovacích služeb,“ vysvětluje Grunt konec O2 TV.

Kdy přesně bude přechod zákazníků O2 TV na novou platformu Oneplay dokončen a proč se vlastně rozfázoval do tolika etap?

Teď dokončujeme poslední část, což by mělo být hotové v následujících týdnech. Do konce června by tak měla být kompletně zmigrována celá báze a O2 TV přestane existovat.

Jaké byly největší neočekávané problémy během přechodu na novou platformu?

Nejviditelnější problém nastal hned první den, kdy nám bohužel na dvě hodiny spadla služba kvůli výpadku databáze v rámci AWS od Amazonu. Služba měla být bezvýpadková a mělo dojít k automatickému navýšení kapacity, což se ale nestalo. Druhý den večer byl ještě patnáctiminutový výpadek, ale od té doby jsme už žádný masivní problém nezaznamenali.

Je samozřejmě očekávatelné, že se stále potýkáme s drobnými technickými problémy. Přestože jsme se na migraci připravovali dva roky a finální verzi testovali čtyři měsíce, reálné nasazení vždy ukáže miliony různých kombinací – typ televize, hardware, aktualizace softwaru, domácí připojení a další faktory. Teprve v ostrém provozu se tyto problémy začínají projevovat a řešit.

Řešíte ještě teď nějaké potíže spojené s přechodem?

Aktuálně řešíme izolované problémy, které se týkají třeba desítek až stovek uživatelů. Naštěstí naši zákazníci dobře komunikují a díky jejich zpětné vazbě můžeme jednotlivé potíže efektivně řešit. Celkově se kvalitou a dostupností služby už blížíme úrovni, na kterou byli zákazníci zvyklí u Voyo. Drobná technická vylepšení budeme ještě několik týdnů dolaďovat, ale celkově jsme na dobré cestě.

Mnoho lidí se setkalo s problémy kvůli starším zařízením. Kolika uživatelů se tato omezení dotkla a jak jste to řešili?

Museli jsme bohužel přestat podporovat některá nejstarší zařízení. Voyo historicky podporovalo nejširší spektrum televizorů až z let 2013–2014, ale nová služba je technicky náročnější. Zákazníci si navzájem začali radit na sociálních sítích, jaká zařízení jako Chromecast nebo různé set-top boxy si pořídit, aby služba fungovala. Je skvělé vidět, že komunita uživatelů si dokázala pomoci sama. snažili jsme se jim samozřejmě poradit i my.

Jedna uživatelská zkušenost: Proč musím řešit správu předplatného přes internetový prohlížeč, a ne přímo v aplikaci?

Zatím jsme tuto funkcionalitu nestihli implementovat. Služba je rozsáhlá a vždy při spuštění něčeho tak velkého se ne všechny plánované funkce vejdou do první verze. Máme však tuto funkcionalitu v roadmapě a bude dostupná během několika týdnů až měsíců. Záměrně jsme se snažili službu spustit rychle, takže některé věci byly odloženy na pozdější aktualizace.

Na Slovensku stále funguje Voyo. Máte už nějaký plán, zda budete tuto službu slučovat s Oneplay?

Zatím ne, momentálně se plně soustředíme na dokončení migrace O2 TV v Česku a na to, aby si uživatelé rychle zvykli na novou službu. Teď prožíváme citlivé období, protože lidé přišli o služby, na které byli zvyklí roky, a dostali produkt, který vypadá jinak a v některých případech je dražší. Musíme toto období překonat, pak budeme dále budovat spokojenost zákazníků.

Značka Voyo už byla dobře etablovaná. Není škoda, že ji teď nahrazuje nová platforma?

Značka Voyo byla skutečně úspěšná a investovali jsme do ní mnoho peněz i energie. Lidé se na tuto změnu hodně ptají. Když jsme před čtyřmi lety začínali s re-launchem Voyo, málokdo věřil, že vyrosteme ze 60 tisíc uživatelů na milion a staneme se významnou streamovací službou a love brandem. Teď začínáme znovu a věříme, že Oneplay bude úspěšný ještě více.

Proč jste se rozhodli vytvořit novou značku Oneplay místo rozvoje stávajících služeb?

Mnozí se mi smáli a říkali, že jsem úplně spadl z Marsu, když jsme začali budovat Voyo jako silnou značku s cílem vyrůst na milion platících zákazníků. Opravdu málokdo tomu věřil. Paradoxně se mě dnes stejní lidé ptají, proč jsme tuto úspěšnou značku zrušili. Rozhodnutí však mělo racionální základ – spojovali jsme dvě odlišné služby, čistě streamingové Voyo a klasickou IPTV O2 TV.

Naším cílem bylo vytvořit zcela novou kategorii služeb, nejen vylepšené verze existujících produktů. Vytváříme centrální bod pro české domácnosti, kde najdou kvalitní český obsah, živé televizní vysílání, spoustu sportu a další zajímavé pořady. Jsme přesvědčeni že takto velkou změnu má podtrhnout nová značka, a věříme, že Oneplay se také brzy stane love brandem pro české domácnosti.

Nebylo důvodem spojení služeb i to, že jste se obávali budoucího poklesu popularity O2 TV?

Globálně vidíme trend poklesu placených televizí ve prospěch streamovacích služeb. V Americe, západní a severní Evropě už tento trend nastal. V Česku trh placených televizí stagnuje poslední tři roky. Proto jsme chtěli včas spojit nejúspěšnější českou IPTV s naší streamingovou službou, abychom předešli budoucímu poklesu a nabídli uživatelům jednotnou a ucelenou službu.

Máte ještě nějaké plány s původní značkou Voyo, například její využití v jiných zemích?

V tuto chvíli to ještě není rozhodnuté. Soustředíme se na úspěšné dokončení integrace v Česku. Dalšími možnými trhy pro expanzi jsou Slovensko a Rumunsko. V každé zemi se budeme rozhodovat individuálně, podle situace na trhu a dostupných možností. Například v Rumunsku nemáme telekomunikačního operátora, zatímco na Slovensku je náš operátor relativně malý. Rozhodnutí, zda použijeme značku Oneplay, nebo zachováme Voyo, zatím nepadlo.

Je možné, že byste koncept Oneplay rozšířili i do zemí, kde zatím nepůsobíte?

Zatím se soustředíme pouze na země, kde máme silné televizní stanice nebo telekomunikační operátory. Tyto faktory jsou klíčové pro úspěch streamovací služby. Například v Srbsku jsme Voyo spustili ve spolupráci s operátorem Yettel, přestože tam přímo televizní stanici nemáme, a využíváme obsah z Chorvatska a Slovinska. Takže možnost přeshraniční expanze existuje, ale musí dávat byznysový smysl.

Jak vlastně vznikl název Oneplay a jaké další názvy jste zvažovali?

Zvažovali jsme stovky různých názvů. Osobně jsem měl dlouho nejblíže ke značce Voyo, ale věděli jsme, že ji použít nemůžeme. Potřebovali jsme jednoduchý, snadno vyslovitelný název. Mezi dalšími variantami byly například Vixo nebo Epic, který jsme nakonec nepoužili kvůli komplikacím s ochrannou známkou. Nakonec jsme zvolili Oneplay, protože splňoval naše požadavky.

Zdroj: Petr Kobliha

Jak se změnila vaše obsahová strategie po sjednocení služeb?

U vlastní tvorby, fikční tvorby a dokumentů nedošlo k zásadním změnám, pokračujeme v růstu. Přidáváme další pořady a reality show, které jsou velmi populární u mladší generace. V létě například uvedeme novou reality show Farma. Kromě toho významně rozšiřujeme nabídku sportovních přenosů, protože nová služba spojila obsahové portfolio obou platforem. Oneplay tak nabídne divákům unikátní kombinaci exkluzivního kvalitního obsahu včetně sportovních událostí.

Jaké místo má ve vaší strategii zpravodajství?

Zpravodajství je klíčovým pilířem každé velké televize. Naše Televizní noviny jsou dlouhodobě nejsledovanějším zpravodajským pořadem v Česku. V posledních letech jsme posílili také publicistiku a politické debaty.

Popsal jste zpravodajství jako důležitou součást vaší strategie. Jaké jsou vaše další plány v této oblasti?

Zpravodajství je pro nás klíčové, ať už jde o lineární televizi, nebo o digitální platformy. V dnešní době se lidé nechtějí vázat na konkrétní vysílací čas, proto náš obsah distribuujeme napříč různými kanály, jako jsou sociální sítě, náš web TN.cz nebo YouTube a TikTok. Díky tomu vytváříme široký zásah. Nově jsme také rozšířili digitální kanál TN Live, kde testujeme nové formáty a tváře. Postupně z něj chceme vytvořit plnohodnotný digitální zpravodajsko-lifestylový kanál s novými pořady včetně podcastů.

Nakupujete pořady z České televize. Je to pro vás výhodné?

Nakupování obsahu od České televize je pro nás nezbytností, protože chceme být největší platformou s lokálním obsahem. Už Voyo mělo největší nabídku českých a slovenských filmů a seriálů, což pokračuje i s Oneplay. Česká televize vyrábí kvalitní obsah, který pravidelně nakupujeme, ačkoliv to není levné. Přesná čísla nemohu sdělit, ale objem nakupovaného obsahu každoročně roste.

Zdroj: Petr Kobliha

Jakým způsobem se snažíte oslovit mladé diváky?

Nova historicky vždy cílila na mladší publikum a to stále platí. Naše hlavní cílová skupina jsou diváci ve věku 15 až 54 let. Investujeme do obsahu, který mladé diváky přitahuje, jako jsou reality show. Letos například uvedeme novou reality show Farma, která je úspěšná na Slovensku. Máme také další populární formáty jako Survivor nebo Love Island. Reality show jsou nejúspěšnější právě na digitální platformě, zatímco pořady jako detektivky jsou oblíbenější v televizi. Snažíme se obsah vyváženě distribuovat mezi digitální platformu a televizi, což nám pomáhá oslovit různorodé publikum.

Kolik příjmů generuje Oneplay pro skupinu Nova?

Konkrétní čísla neuvádíme, ale mohu říci, že už Voyo mělo dvouciferný podíl na celkových příjmech. Televizní reklama v loňském roce tvořila zhruba 60 procent příjmů, zbytek připadal na jiné zdroje včetně digitální platformy, která je již druhým rokem zisková.

Zdroj: e15.cz

SEVERSKÉ SERIÁLY Z VIAPLAY ZAČNEME UVÁDĚT V LÉTĚ, DO VYSÍLÁNÍ UŽ PRONIKÁ I UMĚLÁ INTELIGENCE, ŘÍKÁ ŠÉF PRIMY

Streamovací služba prima+ slaví více než dva roky na trhu a podle Marka Singera, šéfa skupiny Prima, se nachází v „pomyslném poločase“. V rozhovoru pro e15 popisuje, jaké žánry fungují, proč sází na českou originalitu i proč se rozhodli pro exkluzivní spolupráci s Viaplay. „Očekáváme, že se bude prohlubovat i spolupráce s Canal+,“ říká generální ředitel Primy.

Jak hodnotíte vývoj a současnou pozici platformy prima+ po více než dvou letech fungování? Naplnila vaše očekávání?

Myslím, že jsme v takovém pomyslném poločase. Už víme, co funguje a co ne. Teď je klíčové správně naškálovat výrobu a vytvořit takzvané „udržovací kolečko“ – tedy mít dostatek titulů v každé žánrové kategorii, které diváky zajímají, aby měli důvod zůstat. U reality show už připravujeme další sezonu Zrádců a do jarní sezony přibude nová zábavná reality novinka. Honza Maxa nyní rozjíždí „seriálové kolečko“, tedy výrobu dramatického obsahu, který bude pravidelně zásobovat streamovací službu.

Co na primě+ funguje a co ne?

Ukázalo se, že české publikum je rozdělené. Jedna část diváků má progresivní, kosmopolitní vkus, preferuje spíše VOD platformy a vyhledává obsah bez reklam. Druhá část je konzervativnější, sleduje hlavně lineární vysílání, má ráda známé tváře a ustálené formáty. Oběma skupinám se snažíme nabídnout to, co očekávají – v různých kanálech a různým způsobem. V rámci VOD fungují dobře reality show, ale nesmějí to být jen ty vyrobené v zahraničí. Chtějí originální obsah, který má svou identitu. Zrádci, reality show s prvky detektivní hry, jsou jedním z příkladů.

V oblasti fikce se osvědčily žánrové experimenty jako true crime nebo miniseriály inspirované skutečnými událostmi. Zároveň jsme zjistili, že publikum je připravené na náročnější témata, pokud jim nabídneme kvalitní zpracování. A to se týká jak dokumentů, tak dramatické tvorby. Ne všechno ale hned funguje – některé projekty měly slabší výsledky, třeba Starhouse letos na jaře nezopakoval úspěch loňských Zrádců.

Nedávno jste oznámili spolupráci se skandinávskou streamovací službou Viaplay. Byla to iniciativa z vaší strany, nebo jste byli osloveni?

Byla to aktivní volba z naší strany. Hledáme kvalitní zahraniční obsah, který by doplnil naši nabídku. Viaplay nabízí skandinávskou produkci, která je žánrově i stylově odlišná od toho, co běžně v Česku vídáme. A my víme, že u určitého typu diváků má tento styl silný ohlas. To je zásadní rozdíl oproti například Disney+, kde mnoho titulů běží paralelně i jinde. S Viaplay jsme se dohodli na exkluzivním partnerství, které zahrnuje více než dvě stě hodin obsahu ročně. Je to víceletá smlouva s opcí, která nám umožňuje některé pořady zařadit i do lineárního vysílání, nejen na prima+.

Viaplay nabídne něco pro publikum, které má rádo skandinávskou produkci, a zároveň doplní naše české portfolio. První tituly se začnou objevovat už v létě, dabujeme je právě teď. Zajistili jsme nejlepší severské skutečné krimi, jako jsou Fenris, Furia, Rebus, Crime Scene Sweden a A Murderer Goes Missing (Kdo zabil vraha?). Jsme si jisti, že tento výběr naše televizní diváky a uživatele nadchne.

Souvisí to nějak s tím, že Prima měla v minulosti skandinávské vlastníky?

Nepřímo. Samozřejmě že kontakty z minulosti pomáhají – když znáte lidi, je jednodušší se domluvit. Ale nešlo o rozhodující vliv.

Viaplay je z necelých 30 procent vlastněná českou investiční skupinou PPF, která zároveň v Česku provozuje vašeho přímého konkurenta Oneplay. Je to jen vtipná shoda okolností?

Ano, vtipná shoda okolností to je. Ale PPF nijak do těch jednání nezasahovala.

Jedním z dalších podílníků Viaplay je i Canal+, který je v Česku nově aktivní. Plánujete s ním užší spolupráci?

Ano, už teď ho obchodně zastupujeme a prodáváme za ně reklamu. Věříme, že se spolupráce bude dál prohlubovat. Myslím, že sami stále hledají ideální model pro český trh a české publikum. Vidět to je i na tom, jak testují dramatické formáty.

prima+ nabízí dvě verze: placenou bez reklam a neplacenou s reklamou. Jak se model osvědčil?

Model se osvědčil. Máme přibližně 21 procent platících uživatelů. Celkem máme přes 1,4 milionu registrovaných uživatelů. Zatím ale pořád nejsme v bodě, kdy bychom měli všechno „vytěžené“. Nemáme ještě pokryté všechny segmenty diváckého zájmu pravidelným obsahem, což je podmínka k tomu, aby se předplatitelé vraceli a zůstávali.

Daří se na reklamnímu modelu stavět zajímavý byznys?

Začíná to být čím dál zajímavější. Jednak se zvyšuje zásah prima+, ale zároveň se zlepšují možnosti cílení reklamy v rámci spoluprací s operátory. IPTV roste rychle a to otevírá nové cesty. Televizní reklama a online reklama se zatím zadavatelsky tolik neliší, ale online verze nám umožňuje větší cílení a personalizaci. V budoucnu očekáváme větší diverzifikaci a samostatné reklamní strategie pro každé prostředí.

Kteří operátoři jsou pro vás klíčoví?

Primárně Vodafone. Máme s nimi společný produkt a zároveň chystáme hlubší spolupráci na podzimní sezonu. Například v rámci Zrádců plánujeme na jejich platformě vytvořit speciální „kanál“ na nulté pozici. Druhý významný partner je paradoxně Oneplay, kde byla spolupráce zpočátku komplikovaná, ale nakonec jsme našli model, který je pro nás zajímavý i obchodně. Novým partnerem je SledovaniTV, se kterým testujeme nové formy cílené reklamy a integrace našeho obsahu.

Mění se požadavky zadavatelů v reklamě?

Zatím ne tak výrazně, jak bychom čekali, ale začíná se to dít. Online prostředí umožňuje větší variabilitu a okamžitou zpětnou vazbu. Uvidíme, co přinesou následující roky. Například s některými zadavateli zkoušíme nový typ reklamních formátů, třeba sponzoringy ve stylu „tematického bloku“ nebo interaktivní prvky, které propojují pořad s brandem.

Lze sledovat nějaký trend ve vývoji obou verzí prima+?

Neplacená verze víc kopíruje vývoj sledovanosti televize – je stabilní, méně náchylná ke krátkodobým výkyvům. Placená verze je citlivější na konkrétní tituly. Jakmile máte silný obsah – jako byli loni Zrádci –, můžete během pár dní získat tisíce nových předplatitelů. Naopak když nabídka stagnuje, odliv může být velmi rychlý. Proto pracujeme na retenčních nástrojích: žánrové kolekce, pokračování sérií, komunitní funkce, podcasty nebo making-of.

Nakupujete podobně jako Oneplay i obsah z iVysílání České televize. Jak velký je to pro vás segment?

Je to určitě dobrý doplněk naší nabídky. Pokud chceme být jedním ze dvou největších poskytovatelů videoobsahu v Česku, musíme veřejnoprávní obsah zařadit. Neřekl bych, že je pro nás stěžejní, ale určitě má svou kvalitu. Celkem nabízíme od ČT téměř 20 populárních pořadů a skoro 200 epizod.

Kde se inspirujete?

Sledujeme model RTL+ v Německu. Mají skvělou kombinaci silné lineární značky a digitální platformy, která umí nabídnout relevantní obsah různým segmentům publika. V Americe sledujeme Hulu a Paramount+ s jejich Pluto TV modelem, který testuje různé typy reklamních variant. Inspirovali jsme se také ve Francii, kde funguje model „catch-up hybrid“, tedy kombinace archivního a premiérového obsahu s reklamní i placenou verzí.

Kam se podle vás za čtyři roky fungování posunula CNN Prima News?

Začali jsme jako televizní kanál. Dnes jsme digitální značka. Letos jsme spustili nový newsroom, kde propojujeme práci televize, online týmu i sociálních sítí. Obsah tvoříme modulárně – každé médium dostane svoji verzi zprávy. Například reportáž z terénu se upraví pro televizi, článek pro web, krátké video pro Instagram a zároveň vznikne i klip pro TikTok. A někdy i podcast nebo delší investigativní formát.

Zdroj: E15 Michael Tomeš

Jak se chcete od České televize odlišit u volebního vysílání, které nás už brzy čeká před podzimními sněmovními volbami?

Začínáme už teď v červnu sérií debat a plánujeme kontinuální kampaň až do října. První velká předvolební debata v Česku s příznačným názvem 100 dní do voleb proběhne ve čtvrtek 19. června. Nově spolupracujeme na týdenní bázi se STEM, který nám dodává data o prioritách voličů. Politiky budeme konfrontovat s tím, co voliči prokazatelně chtějí, a ne s tím, co politici tvrdí. Připravujeme i několik formátových novinek. Chceme, aby debaty nebyly jen televizní rituál, ale nástroj k orientaci voličů.

Je CNN Prima News ekonomicky soběstačná?

Těsně ano. Ale děláme ji primárně kvůli širokému zásahu zpravodajství. CNN Prima News je součástí mediálního ekosystému, který má synergii s ostatními aktivitami skupiny. Ekonomicky se to těžko odděluje – ale z hlediska brandu a dosahu to smysl dává.

Jaká je budoucnost lineární televize a její divácký profil?

Lineární vysílání bude postupně stárnout s publikem. Ale není to jen o věku, roli hrají i regiony nebo hodnotové nastavení. Ukazuje se, že mladí diváci nejsou ztraceni pro lineární televizi, jen tam nejsou denně jako jejich rodiče. Když je obsah zaujme, jako třeba Zrádci, klidně přijdou. Ale jinak musíme jít za nimi tam, kde zrovna jsou.

Pracujete víc s fragmentací pozornosti a s rolí mediálních osobností?

Dneska se každý učí, jak pracovat s influencery. My máme malou výhodu v tom, že někteří herci nebo účinkující sami fungují jako „neplacení influenceři“. Aktivně vystupují na sítích a vytvářejí druhotnou kampaň. Chceme s tím pracovat líp a víc, ačkoliv je to náročná disciplína. Technologie nám v tom ale začnou pomáhat.

Zapojujete do procesu umělou inteligenci?

Nové technologie včetně umělé inteligence nám už teď pomáhají ve videoprodukci. Viděli jsme, co dokážou naši lidé udělat přes noc s pomocí nového softwaru. Kvalita je už dnes taková, že se dá pustit do vysílání. To není jen o distribuci, ale i o transformaci výrobních procesů.

Jak konkrétně AI proměnila výběr a výrobu obsahu?

Všechny rutinní operace, ať už v postprodukci, nebo v dotáčení, může AI urychlit, zlevnit nebo obohatit. Anebo všechno najednou. Lze ji použít v automatickém titulkování, přepisech, překladu, ve střihu. Testujeme i syntetické hlasy a AI vizualizace pro některé zpravodajské formáty. Rozhoduje, jak kreativně se k tomu postavíte. Začne to určitě u kratších formátů, ale postupně se to promění celé. Zkoušíme AI i v predikcích sledovanosti nebo při analýze toho, co diváky baví.

Které tematické stanice Primy rostou nejvíce?

Prima Krimi má silný dlouhodobý růst. Lidé mají rádi kriminální žánr, a když ho dostanou v jasném balení, funguje to. Dobrý vývoj má i Prima Star, která těží z nostalgie a dobře zacíleného obsahu. U hlavního kanálu byla loňská sezona výborná, teď se chystáme na podzimní novinky.

Zdroj: E15 Michael Tomeš

Chystá se nějaká konsolidace televizního trhu? Hovoří se o možném prodeji TV Barrandov, budete mít zájem?

Možná. Pokud by se Barrandov prodával a cena byla realistická.

Probíhá také sbližování Karla Pražáka jakožto vlastníka Mafry a Marka Dospivy, který ovládá mediální dům Vltava Labe Media. Je možné, že po případném spojení budou muset kvůli antimonopolnímu úřadu prodat některá svá média. Budete mít například zájem o rádio Impuls?

Naše obchodní aktivity dlouhodobě nekomentujeme.

Probíhají už jednání?

Jak jsem uvedl, k našim obchodním aktivitám se nevyjadřujeme. Obecně platí, že český trh není nafukovací. Když se potká nabídka s poptávkou, konsolidace je logickým krokem.

Jaké byly hospodářské výsledky Primy za loňský rok?

Loni jsme poprvé provedli konsolidaci tržeb všech čtrnácti společností tvořících skupinu. Dosáhly téměř sedmi miliard korun. Zisk na úrovni EBITDA činil 1,712 miliardy korun. To je výrazný posun od dob, kdy jsme měli obrat 3,5 miliardy a zisk 150 milionů. Růst táhla digitalizace, vývoj prima+, rozvoj reklamních modelů a efektivnější provoz.

Zdroj: e15.cz

EPIDEMIE PIRÁTSTVÍ V ITÁLII: 4 Z 10 SLEDUJÍ FILMY A SPORT NELEGÁLNĚ

Pro čtyři z deseti dospělých Italů, kteří nyní využívají nelicencované služby, se pirátství stalo normální záležitostí.

Podle zprávy Fapav-Ipsos v roce 2024 používalo 38 % Italů audiovizuální obsah nelegálně. Tato čísla představují ztrátu obratu ve výši 2,2 miliardy eur, odhadovanou ztrátu 904 milionů eur a více než 12 000 pracovních míst.

„Nejedná se pouze o ekonomický nebo průmyslový problém, ale stále více nabývá společenského podtextu, kdy se jednotliví piráti stávají součástí zločinného systému, jehož jediným cílem je podnikání,“

řekl Federico Bagnoli Rossi, předseda Fapav.

Zavedení takzvaného pirátského štítu v únoru 2024 sice pomohlo – tento tupý nástroj dokázal zlikvidovat legální streamy stejně jako ty nelegální – ale vztahuje se pouze na sport, takže filmy a seriály zůstávají k dispozici domácím hackerům.

„Nové nařízení AGCOM týkající se 30minutového bloku přináší první výsledky. Ještě je třeba udělat mnoho práce, ale nastoupená cesta je správná. Jsme o tom přesvědčeni a v příští zprávě budeme mít konkrétní údaje. Tento mírný pokles celkově nesnižuje závažnost tohoto jevu, který je i nadále alarmující, zejména pokud jde o ekonomické škody způsobené audiovizuálnímu a sportovnímu průmyslu, jakož i ekonomickému systému a systému zaměstnanosti naší země.“

Náklady jsou vyčísleny na 61 milionů eur v podobě ušlého vstupného, což znamená škodu ve výši 530 milionů eur, která se po započtení dopadu na zákonné předplatné zvýší na 778 milionů eur.

Zdroj: broadbandtvnews.com

RAI SE PŘIPOJUJE K IBCAP V BOJI PROTI CELOSVĚTOVÉMU PIRÁTSTVÍ ITALSKÉHO OBSAHU

Italská veřejnoprávní televize RAI se připojila k Mezinárodní koalici proti pirátství (IBCAP).

V rámci členství RAI bude IBCAP poskytovat služby monitorování a přebírání dat pro všechny kanály Rai, včetně Rai Uno, Rai News 24, Rai Movie a Rai Sport, které nabízejí rodinnou zábavu, zpravodajství, sport a talk show. Pod ochranu IBCAP bude zahrnut také kanál Rai Italia, který nabízí estrády, sportovní pořady a další populární programy pro italské komunity po celém světě. Televizní programy, filmy, sportovní události a další obsah společnosti Rai jsou dostupné ve 174 zemích na pěti kontinentech.

„Vítáme společnost Rai v koalici IBCAP a těšíme se na další rozšíření naší záštity o italské kanály,“ řekl Chris Kuelling, výkonný ředitel IBCAP.

„Členství společnosti Rai představuje vedle BBC a NHK dalšího předního národního vysílatele, který svěřil IBCAP úkol omezit pirátství svého obsahu.“

Vzhledem k tomu, že téměř 16 milionů lidí ve Spojených státech se hlásí k italské národnosti, je obsah v italštině oblíbeným zdrojem pirátských médií a nelegálních streamovacích služeb.

Zdroj: broadbandtvnews.com

SPOLEČNOST MULTICHOICE ZAHAJUJE PROTIPIRÁTSKOU INICIATIVU V MALAWI

Společnost MultiChoice uspořádala v Malawi čtyřdenní školení proti pirátství a vynucovací akci, která je první fází dlouhodobé iniciativy zaměřené na boj proti pirátství a ochranu kreativní ekonomiky v této zemi jihovýchodní Afriky.

Akce se zúčastnilo 21 účastníků, včetně policistů z malawijské policie, státních zástupců a zástupců ministerstva spravedlnosti, kteří se zabývali tématy jako druhy pirátství, techniky vymáhání práva, právní rámce a rostoucí hrozba internetového pirátství.

Po semináři, který se konal 21. května 2025, byl v Lilongwe, hlavním městě Malawi, proveden úspěšný zásah zaměřený na prosazování práva.

Na základě zpravodajských informací a strategií projednávaných během školení provedla policejní služba Malawi s podporou organizace COSOMA zátah na nelegální provozování internetového streamingu. Byli zatčeni dva podezřelí a zabaveno několik set kusů pirátského streamovacího zařízení.

Frikkie Jonker, ředitel skupiny MultiChoice pro boj proti pirátství v Africe, uvedl: „V této souvislosti jsme se dohodli na spolupráci s africkými úřady:

„Tento zátah je důkazem toho, čeho lze dosáhnout díky silnému partnerství a specializovanému výcviku. Jsme hrdí na spolupráci s policejní službou Malawi a organizací COSOMA a chválíme je za jejich rychlou akci a odhodlání prosazovat zákony. Jedná se o první z mnoha snah, které v Malawi přijdou, a těšíme se na podporu dalších iniciativ, které posilují ochranu obsahu a prosazují právní stát.“

Podle malawiského práva hrozí každému, kdo má zařízení schopné porušit autorské právo, pokuta ve výši 10 000 000 MWK (5 000 EUR) a odnětí svobody na čtyři roky. Pokuta může být zvýšena o 50 000 MWK za každý den, po který trestný čin trvá.

Zdroj: broadbandtvnews.com

JAK DOMA PORAZIT NETFLIX? NOVÝ ŠÉF PPF SE ROZPOVÍDAL O INVESTICÍCH DO MÉDIÍ

Diváci chtějí hlavně lokální obsah, říká ke svým plánům v televizním byznysu Didier Stoessel z PPF. Za měsíc se stane jedním ze dvou šéfů celé skupiny. V rozhovoru pro CNBC popsal, co má dál za úmysly s Novou a dalšími stanicemi.

Klasická televize je možná už roky na ústupu, ale to ještě neznamená, že se na ní nedá dobře vydělávat. Stačí jen dostat televizní program k lidem různou formou, věří jeden ze dvou nově nastupujících ředitelů investiční skupiny PPF Francouz Didier Stoessel.

„My všichni v mediálním byznysu jsme nakonec výrobci obsahu. A teď jen potřebujeme najít ty nejlepší způsoby, jak ho k lidem dostat,“ shrnuje svou vizi pro další roky Stoessel, dosud investiční ředitel a šéf mediální větve PPF.

PPF v Česku ovládá mimo jiné televizi Nova a nově sloučenou platformu Oneplay s 1,4 milionu předplatitelů značek Voyo a O2 TV. Velké komerční stanice má i v dalších východoevropských a balkánských zemích. Na všech těchto trzích zároveň působí v telekomunikacích, což chce pro mediální expanzi využít.

Své představy Stoessel vyložil v rozhovoru pro placený americký byznysový kanál CNBC Exclusive. Šlo o jeho první veřejné vystoupení od začátku května, kdy ho majitelka PPF Renáta Kellnerová vybrala jako jednoho ze dvou výkonných hlav celé skupiny.

V netradičním dvoukolejném řídicím modelu bude Stoessel od července řídit PPF spolu s finanční ředitelkou Kateřinou Jiráskovou. Oba patří k dlouholetým zaměstnancům PPF už z dob Petra Kellnera, do šéfovských pozic povýší kvůli odchodu dosavadního výkonného ředitele PPF Jiřího Šmejce.

Stoessel jako jeden z největších televizních hráčů v Česku nevidí velký problém v tom, že klasická obrazovka v obýváku má oproti minulosti mnoho konkurentů – od mobilních displejů po globální sítě typu Netflix a HBO. Hlavní podle něj je proniknout i do těchto světů a jednou vyrobený program odvysílat nejen v klasické „lineární“ televizi, ale i přes vlastní videotéku nebo streaming.

„Když sečteme všechny tyto kanály dohromady, tak nám celková sledovanost na našich trzích roste,“ uvedl Stoessel. V Česku má sloučené Oneplay podle něj o polovinu víc předplatitelů než Netflix a násobně víc než HBO nebo Disney+, což Stoessel považuje za důkaz, že z klasické televize se dá digitalizací vystavět perspektivní podnik.

Podobně o televizním byznysu mluvil začátkem května při svém posledním veřejném vystoupení za PPF Šmejc. Televizní zkušenost z Česka vykreslil při prezentaci finančních výsledků jako „know-how“, které by mělo jít zopakovat i jinde.

„Je to o tom, že jsme se snažili vyvinout platformu, kde v obýváku nebo – jak my říkáme – na big screenu, na televizní obrazovce, najdete všechno na jednom místě. Jak dostatek kanálů, tak dostatek streamingu, máme ambice dostat tam dost sportovního obsahu a vlastního obsahu vůbec,“ uvedl Šmejc.

Do pěti let by podle něj Oneplay v Česku mělo vyrůst z nynějších 1,4 na 2,5 milionu předplatitelů. „Naším záměrem je, abychom byli nejpoužívanější službou v Česku. To je náš cíl,“ dodal Šmejc.

Stoessel i Šmejc vykreslují jako hlavní klíč k divákům „lokální obsah“. Podle Stoessela je v Evropě včetně Německa, Francie, ale i menších východních trhů s účastí PPF běžné, že domácí výroba tvoří 60 až 70 procent programu.

Z hlediska tvorby obsahu však žádné velké úspory podle Stoessela neexistují.

Díky domácí výrobě si PPF věří vůči globálním televizním konkurentům. „Jsme na menších trzích, kde je pro firmy jako Netflix složité vytvářet tolik lokálního obsahu, jako umíme my. A to je naše konkurenční výhoda,“ míní Šmejc.

Stoessel by rád zopakoval televizní „know-how“ z Česka a dalších zemí také v Německu, kde PPF skoupila minoritní podíl ve stanici ProSieben a nabídla odkup i dalším akcionářům. Větší vliv PPF má podle něj vést k tomu, že se podaří ProSieben dovést k tomu, aby digitalizace probíhala i v jejím případě rychleji.

Zdroj: seznamzpravy.cz

MUŽ ZATČEN Z DŮVODU ONLINE PIRÁTSTVÍ HOLLYWOODSKÝCH FILMŮ

Londýnští městští policisté z jednotky pro trestné činy v oblasti duševního vlastnictví zatkli podezřelého z porušení autorských práv a úniku dosud nezveřejněných hollywoodských filmů na internet.

47 letý muž zřejmě získal tisíce filmů, televizních seriálů a písní bez potřebné licence nebo svolení od majitelů autorských práv a poté je distribuoval prostřednictvím torrentového webu pro sdílení souborů. Mezi obsahem byly i dva nedávno natočené hollywoodské filmy, které byly zveřejněny před oficiálním datem premiéry. Názvy filmů nebyly zveřejněny.

Muž byl zatčen 29. dubna ve svém domě v Penmaenmawr ve Walesu. Policisté stránku uzavřeli a zabavili dva notebooky a několik pevných disků k dalšímu vyšetřování. Zabaveno bylo také velké množství disků, které sloužily k ukládání části obsahu. Zatčení proběhlo na základě společného vyšetřování PIPCU a Motion Picture Association (MPA).

Detektiv Jason Theobald z Police Intellectual Property Crime Unit (PIPCU) londýnské městské policie uvedl:

„Tato operace slouží jako varování pro všechny, kteří uvažují o nahrávání materiálů chráněných autorskými právy na pirátské stránky. Jedná se o trestný čin, který odčerpává finanční prostředky z kreativního průmyslu, peníze, které podporují nejen umělce, ale i tisíce technických a podpůrných pracovníků v tomto odvětví.“

Karyn Temple, senior executive viceprezidentka a globální generální poradkyně Motion Picture Association, dodala:

„S technologickým pokrokem se vyvíjí i hrozby pro kreativní obsah. Toto rozhodné opatření posiluje poselství, že pirátství není zločin bez obětí – poškozuje tvůrce, narušuje legitimní podnikání a ohrožuje spotřebitele. Jsme hrdí na to, že stojíme po boku PIPCU a našich partnerů, abychom chránili kreativní odvětví a zajistili, že diváci po celém světě budou moci vychutnávat příběhy bezpečným, legálním a zabezpečeným způsobem.“

Muž byl mezitím propuštěn a je vyšetřován.

Zdroj: broadbandtvnews.com

VÍCE NEŽ 1,5 MILIONU SEVERSKÝCH DOMÁCNOSTÍ MÁ PŘÍSTUP K NELEGÁLNÍ IPTV

Pirátství zůstává na severském trhu významným problémem, neboť se zvyšuje počet domácností, které se dostávají do rukou neautorizovaných distributorů.

Podle stockholmské poradenské společnosti Mediavision si na jaře 2025 předplatilo takové služby v regionu 1,5 milionu domácností. To představuje nový rekord a výrazný nárůst oproti jaru 2024. Ve srovnání s jarem 2024 to představuje nárůst o 200 000 domácností (16 %).

„Pirátství nadále představuje vážnou hrozbu pro odvětví, zejména pokud jde o nelegální IPTV,“

komentuje Adrian Grande, hlavní analytik společnosti Mediavision. Vzhledem k tomu, že nelegální IPTV stále roste, je povzbudivé, že se tato problematika dostává na pořad dne, ale je také jasné, že je třeba přijmout opatření k řešení tohoto problému.

Rozšíření nelegální IPTV v domácnostech je ve Finsku ve srovnání se zbytkem severských zemí nižší. V Dánsku, Norsku a Švédsku je rozšíření v domácnostech stejně vysoké.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PRO LOVE ISLAND JSME DĚLALI PIZZU Z HADRŮ NA OKNA, ŘÍKÁ KONZULTANTKA PRO UDRŽITELNOST TV NOVA

Po studiích se věnovala lidem s autismem, dnes pomáhá natáčet televizní pořady udržitelně. Aneta Kožuszniková pomáhala vytvořit ESG strategii pro televizi Nova a stará se například o produkci Love Islandu.

Skupina Central European Media Enterprises (CME), kam patří TV Nova, TV Markíza a další stanice z Bulharska, Rumunska a Slovinska, schválila svou strategii udržitelnosti před čtyřmi lety. Při produkci svých pořadů tehdy začala zavádět opatření za účelem snižování uhlíkové stopy. Loni na podzim pak Nova s dalšími pěti velkými tuzemskými hráči založila Českou platformu pro udržitelnou audiovizi. Účelem bylo sjednocení výrobních procesů i vznik databáze pro společensky odpovědné dodavatelské subjekty a součinnost s dalšími institucemi.

Greenfilming, jak se platforma také nazývá, nabízí manuál zeleného natáčení a další nástroje, které podporují snižování negativních dopadů audiovizuálního průmyslu na životní prostředí. Důležitou roli v dekarbonizaci kreativního průmyslu hrají green koordinátoři, mezi které patří Aneta Kožuszniková, konzultantka pro ESG v TV Nova.

Nakolik je funkce green koordinátor zasazena v českém prostředí?

Těch názvosloví pro lidi, kteří pracují v green filmingu, je několik. Setkáváme se s pojmenováním green kapitán, green maršál, green koordinátor a tak dále. Vesměs by měl náš obor prorůstat celým procesem natáčení. Neměl by stát odděleně. Jednak totiž nemůžeme ohrozit natáčení a jednak už v předprodukci musíme přemýšlet nad tím, kde budeme bydlet, jaký transport budeme využívat a které firmy oslovíme. Už tehdy dáváme dohromady, které zásady udržitelného natáčení můžeme aplikovat. Akční plán neustále přizpůsobujeme změnám.

Jak jste se přes práci s lidmi s autismem nebo dětmi v paliativní péči dostala k udržitelnému natáčení?

Začínala jsem v TV Nova pomáhat s koordinací Nadace Nova a vedení televize zrovna vytvářelo svoji CSR a ESG strategii. Původně jsem skrze zkušenosti v sociální práci pomáhala spíše s formováním společenské odpovědnosti firmy, ale pak jsme spolu s kolegyní Hanou De Goeij přišly na to, že green filming nám dává velký smysl. Televize si musí nejdříve zamést před vlastním prahem, když chce mluvit o odpovědnosti. Takže jsme začali na několika projektech zkoušet zásady udržitelného natáčení, přičemž jsme se inspirovali britskou platformou BAFTA albert (jde o organizaci spadající pod Britskou akademii filmového a televizního umění, BAFTA, pozn. aut.).

Předpokládám, že to pro vás byla důležitá zkušenost.

Ano, byla to moje prvotní průprava. Poskytují kurzy zdarma specificky pro roli, kterou ve štábu zastáváte. Pokud jste kreativní producent, výkonný producent, produkční nebo lokační, rekvizitář, mají na to různé tréninky. To je super, protože neposloucháte něco, co se vás přímo netýká. Absolvovala jsem snad všechna školení albert a minimálně na začátku mi to dalo nějakou představu.

Nejdůležitější průpravou ale bylo samotné natáčení. Začínala jsem z pozice koordinátora Nadace Nova, takže jsem o natáčení nevěděla vůbec nic. Zašla jsem se tedy za producenty zeptat, jestli bych jim mohla pomáhat jako asistent produkce. Ve chvíli, kdy mě vzali poprvé do týmu a mohla jsem si vše osahat, začalo mě natáčení nejen bavit, ale také jsem přišla na to, co je a co není možné.

Jaké podmínky musí společnost splnit, aby získala certifikát BAFTA?

Certifikát obdrží vždy jen jednotlivý projekt. Nejlépe už ve fázi vývoje formátu shrneme, která opatření jsou a nejsou možná. Návrh akčního plánu předložíme na online platformu albert. Zároveň děláme draft uhlíkové kalkulačky. Pokud už známe alespoň padesát procent lokací, jsme schopni stanovit, kde budeme používat místní připojení a kde to bez místního připojení nepůjde.

Dále přibližně víme, zda budeme stavět nějakou dekoraci a jak se jí budeme zbavovat. Během týdne obdržíme od alberta seznam důkazů, které musíme dodat, a zároveň musíme dokončit uhlíkovou stopu na konci natáčení. Pokud albert všechny důkazy uzná, dostaneme certifikát a můžeme si dát logo do titulků.

Kolik pořadů televize Nova má certifikát?

Těch pořadů je letos 56. Jedná se jednak o minisérie na Voyo, ale jsou to i naše novácké vlajkové lodě. Tento rok jsou to například Kriminálka Anděl, Výměna manželek, Ulice, Extrémní proměny, Odznak Vysočina, Buldok z Poděbrad, Vypadá takhle policajt?, Monyová a Straka.

V jakých podmínkách TV Nova byla, když v roce 2021 jako první televize v Česku začala dohlížet na udržitelnost svých pořadů?

O udržitelnosti na place nikdo moc nepřemýšlel. Setkávali jsme se se dvěma přístupy. Jeden byl, že jsme museli producenty přesvědčovat, že je to potřeba dělat, protože naše práce má vliv na životní prostředí a máme určitou edukační povinnost. Fáze přesvědčování trvala dlouho, klidně i dva roky. Ale setkávali jsme se i s přístupem, že producenti byli nadšení. Dozvěděli jsme se, že u některých pořadů už se o to snaží a uvítají tipy, jak jít víc do hloubky. Chápu oba dva přístupy. Čím déle se tomu ale věnujeme, tím jsou reakce pozitivnější.

Mohl být motivací ke změně tlak ze zahraničí? Dnes už velcí hráči, jako je Netflix nebo Disney+, nechtějí točit bez naplňování podmínek green filmingu.

V roce 2021 se toto téma na filmovém trhu ještě tolik neřešilo. Dnes se ale často setkáváme s tím, že když vytváří Česko kooprodukci, zahraniční producent na zásadách opravdu trvá. Řekla bych však, že ten tlak vzešel spíš od tuzemských tvůrců.

Co se změnilo?

Asi celkové klima. Nejen příroda se začala výrazně měnit, ale i jako společnost jsme si uvědomili, že je v zájmu nás všech zachovat to tady minimálně ve stejném stavu. Aby se dalo, kde točit. Abychom tady mohli pořád žít.

Je důležité, že se spojila celá česká audiovize? Nejen Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů, ale například i Prima, vaše konkurence?

Udržitelnost nevnímáme jako konkurenční výhodu. Ta myšlenka vznikla z potřeby začít dělat věci jinak. Je pro nás přirozené, že jsme se všichni spojili.

Dá se zeleným přístupem při natáčení i ušetřit?

Sledovali jsme investice a zisky dva roky a je to hrozně dvousečné. Pokud budeme věci chtít dělat opravdu důkladně, investujeme do LED parku nebo obnovíme celou vozovou flotilu a umístíme solární panely na budovách vedení. To jsou investice, které se vrátí za několik let. Ale jsou také opatření, která nám šetří peníze. Už jen to, že mají produkce menší rozpočet, je dělá udržitelnější, protože nelítají business třídami, nebydlí v luxusních hotelech.

Ekologie jde ruku v ruce s ekonomií. Třeba co se týče kostýmů, nakupujeme v sekáčích nebo si je půjčujeme. Pokud jsme schopni zajistit si vlastní připojení tam, kde bychom normálně využili agregát, určitě ušetříme peníze za naftu a za agregátníka. Některá opatření nám peníze šetří a ta další jsou dlouhodobé investice.

Povídala jsem si s kamarádem, který studuje produkci na jedné české filmové škole, a ten mi řekl, že se na natáčení o udržitelnost moc nezajímají, protože jsou rádi, že hlavně vše finančně pokryjí. Napadá mě otázka, jak udělat green filming přístupnější pro studenty, kteří mají omezené prostředky, zejména co se týče peněz a zkušeností.

Překvapuje mě, že to říkáte, protože podle mě jsou mladí lidé, jako jste vy, naše naděje. Vaší generaci se konzumerismus spíše příčí a nejvíc vás zajímá, kam se bude svět ubírat. Je super, že na filmových školách už jsou dnes semináře, kdy se o green filmingu se studenty bavíme. Tréninky zdarma, které albert má, zaberou asi hodinu a půl a může si je udělat vlastně každý. Díky nim zjistíte, že pokud máte udržitelnost v nátuře, myslíte na ni pořád. Já ať plánuji cokoliv, přemýšlím hned, jestli budeme moct na lokaci třídit odpad, nebo jak to udělat, abychom ho pak jeli někam roztřídit. Jak uděláme catering? Budeme mít jednorázové kelímky, nebo všechny poprosíme, aby si přinesli vlastní? Tahle opatření nic nestojí, ale je potřeba na ně myslet dopředu.

Má TV Nova program pro mladé filmaře, kde by si mohli zkusit udržitelné natáčení?

Věřím tomu, že zrovna teď vzniká spolupráce s FAMU pro studenty, kteří by měli u nás možnost stáže. Zatím ale nevím, v jaké to je fázi. Spolu s Asociací produkce audiovize jsme vytvořili webové stránky greenfilming.cz, kde je spoustu rad a doporučení, v které fázi natáčení se věnovat čemu a na co myslet.

Dokázala byste ve zkratce popsat běžný den udržitelného natáčení?

Poukázala bych na to, že většina těch opatřeních vzniká v předprodukci. Co se týče běžného dne, začínáme tím, že netiskneme dispozice, ale posíláme je den předem online. Tiskneme je na vyžádání profesím, které si do nich třeba něco píšou. Nasedáme do auta s nízkou spotřebou v takovém uskupení, aby bylo potřeba co nejméně vozidel. V průběhu dne na lokacích a ve studiu třídíme odpad.

Je důležité třídit i jídlo, aby gastro- a bioodpad byl zvlášť. Přestože odpad tvoří jen malou část emisí, třídění na place pozitivně motivuje, protože tým vidí, že dělá něco pro planetu. Nejsou to jen nehmotné věci, jako jsou energie, letenky nebo ubytování. A takto bychom mohli pokračovat až do odpoledne, kdy si dáme oběd, který nebude na jednorázových talířích a nebudeme ho jíst jednorázovým příborem. Zároveň podporujeme vegetariánské nebo veganské variace jídel. Snižujeme spotřebu masa.

Co aktuálně nejvíc řešíte?

Poslední dobou se nejvíc věnujeme spolupráci s dodavateli služeb. To, co jsme se snažili dělat na vlastním natáčení, jsme snad aplikovali, kde to jen šlo. Takže teď spíše přemýšlíme, co mohou dělat externí složky, jako jsou catering nebo doprava. Momentálně řešíme postprodukční studia, protože je to velká část vzniku formátu a v nich také chceme mít zelenou energii.

Tipnula bych si, že catering může být nejproblémovější položka.

Asi ano. Filmových cateringů moc není, takže když ho na poslední chvíli sháníme, protože nám původní vypadl, nemůžeme si moc vybírat. Ale dnes už jsou cateringy zvyklé neplýtvat s jídlem, mít gastro kontejner a využívat běžné nádobí. Těžké to bylo po covidu, kdy byli všichni zvyklí na jednorázové materiály.

Byla jste produkční druhé až čtvrté řady Love Island Československo. Vzpomenete si na nějakou historku z natáčení týkající se udržitelnosti?

Těch je spousta! Starala jsem se o hry a challenge. Skrze ně jsme s režisérem chtěli divákům komunikovat, že i když to vypadá zábavně, že po sobě holky házejí jídlem, tak to zkrátka nedává žádný smysl. První věc, kterou jsme se snažili eliminovat, bylo tedy plýtvání jídlem. Vtipný moment byl, když jsem se snažila přesvědčit kreativní producentku pořadu, že ve hře, která měla být hrána s běžným těstem a ingrediencemi na pizzu, použijeme nejedlé materiály.

Princip hry byl, že soutěžící pizzu připraví za použití celého těla kromě rukou. Takže si umíte představit, jak ta příprava asi vypadala, a samozřejmě by se výsledek nedal jíst. Pamatuji, že jsem po nocích s kolegyní z produkce vytvářela salámky z hadrů na okna, aby vypadaly jako opravdové. Když jsem přinesla svůj výtvor kreativní producentce, rozesmála se a řekla mi, že nemá to srdce říct mi ne. Nakonec to byl obrovský úspěch a náš hlavní kameraman říkal, že na kameře to vypadalo výborně.

Měly stejný úspěch i bezmasé úterky?

Vlastně ano. Když jsme s tím začali, byly námitky, ale ty s každou novou řadou opadávají. Máme štáb čítající okolo sta lidí a samozřejmě ne každý chápal naši motivaci, ale i s nimi jsme si promluvili a našli vzájemné pochopení. Skvělé je, že jsem se rok po skončení natáčení dozvěděla, že spousta lidí z produkce drží bezmasé úterky i mimo Love Island. Nemohla jsem uvěřit, jak moc to vzali za své.

Je pravda, že od doby, co mám za spolubydlící vegetariánku, jím maso výrazně méně, protože nad tím víc přemýšlím.

Bezmasé dny děláme, abychom rozšířili povědomí, že nadužívání masa není dobré pro nikoho. Jednak s sebou nese zdravotní rizika a jednak se dnes nepozastavujeme nad tím, kde se bere tolik masa. Nepřemýšlíme nad tím, kolik zvířat musí někde reálně být, aby si všichni lidi dali třikrát denně maso.

Já jsem vyrůstala v rodině, kde jsme měli maso možná jednou za týden a bylo to naprosto normální. Pocházím z Havířova, z hornické oblasti, takže když mi někdo tvrdí, že potřebuje maso, aby mohl pracovat, vzpomenu si na dědu a strejdy, kteří byli horníci. Oni nejedli maso prakticky vůbec. Měli ho k dispozici, jen když se zabilo prase. Nemohli jít do obchodu a koupit si tam jakékoliv maso.

Odkud se ale maso asi bere? Zvířata dnes na loukách moc nenajdeme, takže kde asi budou? To jsou otázky, nad kterými často nechceme přemýšlet. Tohle stigma chceme změnit.

Byla jste u zrodu Zeleného týdne, během něhož se napříč formáty TV Nova věnujete osvětě ohledně udržitelnosti. Bude i letos?

Čeká nás třetí ročník a znovu ho pořádáme v rámci celé skupiny CME. Chystáme ho od 2. do 8. června. V tomto týdnu nás čeká i Mezinárodní den životního prostředí, takže pro diváky budou připravení speciální hosté ve Snídani s Novou, tematické reportáže, dokumenty a tipy. A to ve vysílání i na OnePlay.

Připravujete podobný formát, jako byl třeba seriál České televize Limity, který má environmentální krizi jako ústřední téma?

Nic takového zatím nechystáme. Máme jinou povahu pořadů než Česká televize. Ta má více edukační hodnotu, naproti tomu u komerční televize převažuje zábavní účel. Vytváříme formát tak, abychom naplnili očekávání diváků. Odvážných narativů se ale nebojíme. Třeba v Ulici se věnujeme všem problémům, které řeší běžní občané, takže jsme tam měli i eko linku. Postava Anežka třeba zařizovala biopopelnice a tím dávala tipy, jak o ně požádat. Byly tam také protesty Fridays for Future a do života postav jsme zařadili rekola, vegetariánské verze obědů, eko kroužek… Tyto věci zkrátka odrážejí realitu, není to něco, co bychom tam museli dávat na sílu.

Jak vyobrazit téma ekologické krize v celé jeho vážnosti, ale zároveň atraktivně? Přece jen to nelze úplně vizualizovat.

U pojmu klimatické změny se vám hned vybaví obraz ledního medvěda na tajícím kusu ledu, vlastně vám to nic neřekne. Když se ale zamyslíte nad tím, že v Česku byly minulý rok obrovské povodně, že se nám tu začaly vyskytovat tornáda a supercely, že čelíme výkyvům teplot, tak už se nás to najednou týká a umíme si to představit. Už nad tím nejde mávnout rukou. Takže asi vztáhnout to k něčemu, co divák důvěrně zná.

Jaká je odezva od diváků?

Komunikujeme témata tak, abychom diváky inspirovali a motivovali, ale děláme to po krůčkách, abychom nepůsobili agresivně. Nekřičíme, že se musí teď hned začít jednat, jinak se tu všichni ugrilujeme. A diváci vnímají tento přístup pozitivně. Často od nás dostanou tipy, které šetří přírodu i peníze, a to za nás skvěle funguje.

Vzpomenete si, kdy vás napadlo, že má opravdu smysl dělat vaši práci?

Abych byla upřímná, ESG role se roky setkávají s tím, že lidi na ně pokřikují škaredé věci. Několikrát jsem byla nazvána ekoteroristkou, ekofašistkou a tak podobně. Vždy mi v tu chvíli blesklo hlavou, že chci jen pomoct a že chci mít kde natáčet za deset let. Dlouhou dobu to pro mě bylo těžké, protože i když vám práce dává smysl, okolí ji shazuje. Ale ve chvíli, kdy za vámi přijdou kolegové ze štábu, aby vám řekli, že drží bezmasé dny nebo že už rok nevyhodili jediný kus oblečení, protože jsme se o tom bavili, jsem dojatá. Stejně jako když mi kreativní producent schválí, že uděláme udržitelnou hru, protože má poselství a protože by to mladé lidi mohlo zaujmout. To jsou momenty, které si snažím zapamatovat a které mi dávají sílu pokračovat dál.

Aneta Kožuszniková

  • Externí konzultantka ESG strategie pro skupinu Central European Media Enterprises, kam patří TV Nova, TV Markíza a další stanice z Bulharska, Rumunska a Slovinska.
  • Vystudovala obor Sociální práce na Slezské univerzitě v Opavě. Později se vydala na studia do Londýna na University of Hertfordshire.
  • V letech 2021 až 2024 působila jako manažer udržitelné produkce a ESG v TV Nova, kde stála u zrodu Zeleného týdne pro CME skupinu. Mimo jiné působila jako produkční reality show Love Island.
  • Pochází z Havířova, je veganka a dříve spolupracovala například s Národním ústavem pro autismus.

Zdroj: ekoneews.cz

 

KREATIVNÍ ODVĚTVÍ A TVŮRCI USILUJÍ O DŮSLEDNOU IMPLEMENTACI NAŘÍZENÍ O AI V EVROPSKÉM PARLAMENTU

V Evropském parlamentu se sešli zástupci kulturních a kreativních odvětví z celé Evropy, aby vyjádřili společný postoj: do kulturních a kreativních odvětví se začleňuje umělá inteligence (AI), a zákonodárci EU proto musí prosazovat zásady transparentnosti, udělování souhlasu a ochrany práv tvůrců.

Akci pořádali poslanci Evropského parlamentu Brando Benifei a Michael McNamara. Sešly se na ní přední osobnosti celé evropské tvůrčí komunity. Byli mezi nimi spoluzakladatel skupiny ABBA a prezident Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů CIASAC Björn Ulvaeus, Olivier Nusse (Universal Music France), Christian van Thillo (DPG Media), Anne-Sylvie Bameule (Actes Sud) nebo Jesús Badenes del Río (knižní divize skupiny Planeta). Akce se zúčastnila také celá řada tvůrců a výkonných umělců, kteří zdůraznili velké znepokojení a jednotný postoj celého odvětví.

Účastníci akce jménem široké koalice autorů, výkonných umělců, nakladatelů, producentů a dalších subjektů působících v oblasti kultury vyjádřili vážné obavy ohledně současného směřování implementace politiky umělé inteligence v EU. Zdůraznili nutnost smysluplného zapojení kreativního odvětví do formování standardů, které budou upravovat vývoj a používání umělé inteligence, a to zejména tam, kde umělá inteligence ovlivňuje tvůrčí obsah.

Mluvčí na akci zdůraznili naléhavost důsledné implementace nařízení o umělé inteligenci

Björn Ulvaeus, spoluzakladatel skupiny ABBA a prezident konfederace CISAC, prohlásil:

„Nikdy se nesmíme nechat svést falešnou představou, že v bezhlavém spěchu do nového světa umělé inteligence musíme zájmy tvůrců ponechat stranou. Takový přístup nebude fungovat ani pro tvůrčí sektor, ani pro ekonomiku, ani pro kulturu, a dokonce ani pro odvětví technologií. Nesmíme zapomínat, že jeho obrovské výnosy z umělé inteligence pocházejí z tvůrčích děl vytvořených lidmi a chráněných autorským právem. Celková vize proto musí přinášet výhody jak tvůrcům, tak technologickému odvětví. A to je možné pouze s legislativou, která tvůrce skutečně a efektivně chrání.“

Anne-Sylvie Bameule, prezidentka nakladatelství Actes Sud, dodala, že „falešná transparentnost AI podle současného návrhu Evropské komise umožní společnostem zaměřeným na umělou inteligenci beztrestně krást miliony knih. Knižní trh je již zaplaven falešnými knihami, které nejenže ohrožují největší evropský kulturní sektor, ale můžou ohrozit i spotřebitele. Evropský zákonodárce jasně řekl „už dost“. Je proto načase, aby Komise jednala v souladu s právními předpisy.“

Christian van Thillo, výkonný předseda skupiny DPG Media, se vyjádřil jasně:

„Velké technologické firmy vytvořily své říše tím, že ignorovaly autorské právo a pravidla ochrany osobních údajů, a dnes dělají totéž s AI. Pokud nebudeme dodržovat akt o umělé inteligenci a důsledně ho prosazovat, evropská kultura a demokracie za to zaplatí.“

Jesús Badenes del Río, výkonný ředitel knižní divize skupiny Planeta, zdůraznil, že na „stoprocentní prosazování právního rámce autorského práva a vývoj modelů AI nelze pohlížet jako na protichůdné cíle. Respekt ke kreativitě vyžaduje důslednou a stoprocentní transparentnost vůči všem dílům použitým pro modely generativní AI. Nesmíme zapomenout, že naše společnost nezískává nejlepší tvůrčí obsah jen díky benevolenci autorů, ale také s ohledem na jejich vlastní zájmy, jak uvedl Adam Smith v roce 1776 ve svém klíčovém díle „Bohatství národů“. Vyzýváme jak evropské zákonodárce, tak Evropskou komisi, aby o jednom ze skutečných pilířů prosperity a demokracie jednali strategicky.“

Olivier Nusse, výkonný ředitel Universal Music France, zdůraznil, že „odpovědná umělá inteligence umělcům slouží, ale nenahrazuje je. Spolupracuje s tvůrci, ale neparazituje na nich. Měla by kulturu povznášet, ne oslabovat. Protože bez umělců a spisovatelů by vůbec žádná kultura, kterou bychom měli chránit, neexistovala. Práva duševního vlastnictví slouží k ochraně lidské tvořivosti. Ochrany duševního vlastnictví by měla požívat pouze hudba vytvořená lidmi. Písně vytvořené AI bez tvůrčího vkladu nikoli.“

Hlavní myšlenka: Zůstaňte věrní aktu o AI, zůstaňte věrní kultuře

Akce byla součástí sílící kampaně kreativního odvětví s názvem „Stay True to the Act, Stay True to Culture“. Tato iniciativa podtrhuje společné volání po transparentnosti, udělování souhlasu a odměňování jako základu uplatňování AI. Koalice zdůraznila, že AI a kreativita mohou vzkvétat společně – pokud budou pravidla respektovat lidi, z jejichž děl tyto technologie čerpají.

Další informace naleznete na: brussels@ifpi.org

Zdroj: ifpi.org

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.