Aliance pro kreativitu a zábavu (Alliance for Creativity and Entertainment, ACE) ukončila provoz nejznámější latinskoamerické ilegální streamovací služby Cuevana3.
Stalo se tak poté, co protipirátská koalice určila provozovatele v regionu Piura v Peru.
Ve svém prohlášení ACE uvádí, že Cuevana3, dříve známá jako cuevana3.io, je největší pirátská streamovací služba ve španělštině v latinskoamerickém regionu. Za poslední čtyři roky byla jedničkou v návštěvnosti webových stránek, jak dokládají data analytické společnosti SimilarWeb. Cuevana se proslavila jako online pirátská značka, kde vznikalo velké množství kopií. Její síť více než 20 domén přilákala během dvou let přes 800 milionů návštěv a s porušením autorského práva vytvořila obrovskou videotéku filmů a televizního obsahu, dostupného v mnoha formátech.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a ředitel pro globální ochranu obsahu v Motion Picture Association a vedoucí ACE komentoval uzavření služby následovně: „Největší pirátská streamovací služba ve španělštině v Latinské Americe už není, a to díky neúnavnému globálnímu úsilí, které vyvinuly policejní i soudní orgány v několika latinskoamerických zemích a globální týmy ACE v Latinské Americe i jiných částech světa.“
„Za poslední rok a půl jsme v Latinské Americe odstranili i několik dalších významných nelegálních služeb. Pirátským provozovatelům v regionu i ve světě tak dáváme jasně na srozuměnou, že se kolem nich utahuje smyčka.“
Všechny domény Cuevana3 byly převedeny na ACE a budou přesměrovány na stránku pro legální sledování „Watch Legally“ na webu ACE.
Zpráva organizace Digital Citizens Alliance uvádí, že 72 % lidí, kteří použili kreditní kartu pro přihlášení k pirátské televizní, filmové nebo herní streamovací službě, nahlásilo podvod
Uživatelé internetu, kteří používají kreditní kartu pro přihlášení k ilegálním pirátským streamovacím službám, aby získali přístup k filmům, televizním pořadům a hrám, čelí závažnému riziku, že se z jejich karty odečtou poplatky, které neautorizovali. To je výsledek nového šetření organizace Digital Citizens Alliance.
„Naše nejnovější zpráva je dalším důkazem, že provozovatelé pirátských služeb udělají cokoli, aby vydělali na spotřebitelích, kteří mají zájem o obsah. A to i na těch, kteří jsou ochotní za něj platit,“ řekl Tom Galvin, výkonný ředitel organizace Digital Citizens Alliance. „Ve spojení s naším předchozím výzkumem, který poukazoval na rizika spojená s bezplatnými pirátskými aplikacemi a službami, se situace dále vyjasňuje. Vyhledávání pirátského obsahu je ve své podstatě rizikové chování, které ohrožuje zařízení, peněženky i soukromí spotřebitelů.“
Zpráva nazvaná „Giving Piracy Operators Credit“ popisuje šetření případu, kdy se kreditní karta pracovníka Digital Citizens stala cílem nezákonných nákupů ve výši 1 495 USD. Obsahuje i samostatný průzkum, který upozorňuje na řadu větších problémů souvisejících s pirátským obsahem.
Průzkum odhalil rozsáhlé využívání pirátského obsahu. Jeden ze tří Američanů přiznává, že pirátský obsah sleduje.
Průzkum také zjistil, že za poslední rok 72 % Američanů, kteří použili k nákupu pirátské předplacené služby kreditní kartu, nahlásilo problém s jejím podvodným použitím.
Organizace Digital Citizens se přihlásila k odběru 20 pirátských předplacených služeb, aby otestovala, zda jsou podvody s kreditními kartami na pirátské předplacené služby vázané. Výzkumníci se ke službám registrovali od února do dubna 2023 za použití nové kreditní karty Capital One QuickSilver, která sloužila pouze pro tento projekt.
Stránky si účtovaly pevné měsíční předplatné v rozmezí 5,99-40 USD a během dvou týdnů se začaly objevovat podvodné poplatky, uvádí skupina.
Nákupy byly údajně za donášku potravin, dámské oblečení, počítačový software, peněžní zálohu a objevila se i velká záhadná částka 850 dolarů, která naštěstí zpracována nebyla. Původ těchto poplatků je zřejmě v Číně, Singapuru, Hongkongu a Litvě.
Přehled konkrétních účtovaných částek:
února 2023 – Jedenáct dní po přihlášení k první pirátské streamovací službě – dvakrát stržený poplatek ve výši 17,21 USD označený jako „GB Pay affectioni“. Affectioni je patrně obchod s dámským oblečením ve městě Čching-tao v Číně, GP Pay je mobilní platební služba.
února 2023 – Jen o den později byla stržena zálohová platba ve výši 14,99 USD (společně s dalším poplatkem 3 USD) za použití kryptoplatformy Wollito. Výpis z kreditní karty uvádí, že nákup pochází z litevského Vilniusu. Žádné další informace k dispozici nejsou.
března 2023 – Nákup v obchodě s oblečením se sídlem v Hongkongu za 16,60 USD. Název položky byl „clothingyoyo“, což odpovídá obchodu Clothing Yoyo se sídlem v Sheung Wan v Hongkongu.
března 2023 – Nákup v hodnotě 16,68 USD označený jako „thedailygroceries“. Byl účtován v Ťia-sing v Číně. Ačkoli název naznačuje, že jde o jídlo, na webové stránce thedailygroceries.com, která zřejmě poplatku odpovídá, se prodávají šperky, jako jsou náhrdelníky a náramky, a také kabelky.
dubna 2023 – Objevují se dva pokusy o větší nákupy za 899 USD a 150 USD. Povaha nákupů není známá, protože Capital One požádal držitele karty o schválení, ale nedostal ho.
května 2023 – Objevuje se první ze dvou větších nákupů v singapurském obchodě s oblečením nazvaném Pazzion za 118,53 USD.
května 2023 – Došlo je zpracování druhého nákupu v obchodě Pazzion ve výši 244,78 USD. Podle webových stránek prodává Pazzion oděvní doplňky, jako jsou boty, kabelky, náramky a další.
Kromě šetření zaměřeného na 20 pirátských předplacených služeb zadala organizace Digital Citizens průzkum, který by osvětlil rizika pirátských webových stránek a aplikací. V průzkumu odpovídalo 2 330 Američanů na otázku, jak se dostávají k zábavě.
Hlavní zjištění:
Přibližně 1 ze 3 Američanů uvedl, že za poslední rok sledoval pirátský obsah alespoň jednou. Někteří na pirátský obsah vsadili poté, co zrušili jiné zákonné streamovací možnosti nebo kabelové či satelitní služby.
Přibližně 1 z 10 lidí, kteří sledovali pirátský obsah, použil k nákupu předplatného kreditní kartu.
72 procent Američanů, kteří k nákupu pirátské předplacené služby použili kreditní kartu, také v posledním roce nahlásilo problém s podvodem s kreditní kartou. Podobný problém řešilo pouze 18 procent z těch, kteří uvedli, že pirátské stránky nenavštěvují.
U Američanů, kteří navštívili pirátské stránky a aplikace, byla čtyřikrát větší pravděpodobnost (44 procent ku 10 procentům), že se stanou obětí krádeže identity.
Američané, kteří navštívili pirátské stránky a aplikace, měli za poslední rok pětkrát častěji (46 procent k 9 procentům) problém s malwarem.
Zpráva se také zabývala řadou možných řešení těchto problémů. Uvádí se v ní, že šíření pirátských služeb do amerických domácností – a škody, které napáchají – vyžaduje společný postup federální vlády i vlád jednotlivých států, společností vydávajících kreditní karty, na něž provozovatelé pirátských služeb spoléhají, a samotných spotřebitelů.
Boj proti pirátství by měl zahrnovat následující postupy:
Zpracovatelé plateb by měli ukončit vztahy se známými provozovateli pirátských služeb.
FTC varuje Američany před online riziky, která je mohou vystavit finančním podvodům a vlivu škodlivého softwaru.
Orgány činné v trestním řízení by měly používat nástroje, které získaly v roce 2020, a zahájit vyšetřování trestných činů spáchaných provozovateli pirátských služeb.
Skupiny pro ochranu spotřebitelů by měly Američany nadále varovat před riziky.
Podněty na nelegální šíření obsahu přes různá úložiště podává televizní skupina téměř kontinuálně. Škody, které jí kvůli nelegálnímu šíření obsahu vznikají, dosahují stovek milionů korun.
Kvůli nelegálnímu šíření obsahu podává televizní akupina Nova podněty k soudu na tuzemská úložiště. Vede tak dlouhodobý boj proti těmto platformám a snaží se ochránit svůj původní obsah. K titulům, které se z produkce Novy nejčastěji „pirátsky“ šíří, patří například její vlajkové seriály Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2, Zlatá labuť a rovněž i ty tituly, které umisťuje na svou prémiovou placenou VOD platformu Voyo Originál. „Do původního obsahu investujeme značné prostředky, nelegálním šířením se znehodnocují,“ poukazuje vedoucí právník Novy Zdeňka Zimová. Zkušenost Novy ukazuje, že premiérový obsah se na úložištích, které s Novou nemají uzavřeny licenční dohody, objevuje do několika hodin od jejich uvedení.
Nova před několika měsíci podala žalobu na největší z tuzemských úložišť Ulož.to. Soud dosud probíhá a podle tvrzení Novy dělá provozovatel úložiště vše pro to, aby se odpovědnosti u soudu vyhnul (např. změnou provozovatele úložiště v průběhu soudního řízení, čímž se soudní řízení protahuje).
I přesto, že na začátku ledna 2023 vstoupila v platnost novela autorského zákona, která by měla vysílatelům poskytnout větší ochranu před nelegálním šířením obsahu, stále se potýkají s tím, že se jejich obsah na úložištích objevuje. Poskytovatelé obsahu sdíleného online musí podle autorského zákona vynaložit nejlepší úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také neprodleně po oznámení od držitele práv k obsahu znemožnit přístup k dílu nebo je odstranit ze svých internetových stránek a zároveň vynaložit nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání. „Hlavní problém je v tom, že úložiště tvrdí, že nespadají pod novelu autorského zákona, mění se formálně na cloudová úložiště, zatímco my jsme přesvědčeni, že se na ně zákon vztahuje,“ popisuje Zdeňka Zimová.
Autorský zákon pro poskytovatele obsahu sdíleného online totiž neřadí cloudová úložiště typu Dropbox, Google Drive nebo OneDrive. Aby se dosavadní úložiště novele vyhnula, snaží se vytvářet dojem, že fungují jako cloudová úložiště. Například obsah na Ulož.to se vyhledává přes vyhledávač Gozo, což má evokovat, že přímo na Ulož.to obsah vyhledávat nelze. Jedinou povinností, kterou jsou úložiště ochotná akceptovat, je mazání konkrétních nahlášených linků s chráněným obsahem. Pouhé nahlašování konkrétních závadných linků ale není podle Novy účinné. „I v případě, že úložiště nahlášený link smaže, je totožný soubor s chráněným obsahem na úložiště nahrán znovu, což je situace, která úložištím samozřejmě vyhovuje, neboť u obsahu umisťují reklamu,“ popisuje praxi Zdeňka Zimová.
Nova se soudně nevypořádá jen s Ulož.to, ale i s dalšími službami typu Fastshare.cz a dalšími. „Neustále podáváme podněty, návrhy na předběžná opatření a chystáme další aktivity, bohužel jsme ale vždy o krok pozadu, neboť úložiště na naše výzvy a podání hbitě reagují přesměrováváním svých služeb na jiné webové stránky, změnou provozovatele na společnost se sídlem na Seychelách apod.,“ říká.
Z trhu už kvůli nové legislativě odešly služby Hellspy a Hellshare, které se loni v listopadu domluvily s Asociací komerčních televizí (AKTV) na spolupráci a přijaly technická řešení, která téměř eliminovala výskyt chráněných děl členů AKTV na jejich službách. Žádná podobná dohoda s jinými úložišti se ale zatím nerýsuje a úložiště podle tvrzení Novy odmítají obdobná technická řešení aplikovat.
Prezidentka AKTV Klára Brachtlová na nedávné konferenci Digimedia 2023 vyčíslila škody, které výrobcům obsahu (vysílatelům) kvůli pirátskému šíření obsahu vznikají, na stovky milionů korun. Výjimečně se soudy postaví za práva vysílatelů (rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě letos na jaře, který využívání obsahu šířeného bez licence označil za „nepřípustné parazitování a kořistění“). Celkově ale soudy postupují pomalu a boj s pirátským obsahem je časově velmi náročný. Inspiraci lze podle Kláry Brachtlové hledat v západní Evropě, kde se s úložišti úspěšně vypořádali, a to i díky existenci tzv. vypínacího úřadu, který v případě porušování autorských práv umožňuje v nejzazším případě technické zablokování přístupu na webovou stránku.
Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt a generální ředitel FTV Prima Marek Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny o odvodech do fondu na podporu kinematografie, ale i o SVOD službách.
Dlouholetý ředitel TV Prima Marek Singer se s Danielem Gruntem, šéfem TV Nova, zná osobně 15 let. Oba vstoupili do televizního byznysu začátkem roku 2008. Zatímco zkušený manažer Unileveru a Karlovarských minerálních vod Singer tehdy převzal vedení televizní dvojky, o sedm let mladší Daniel Grunt se v té době stal ředitelem internetové divize TV Nova. V následujících letech se jejich cesty spojily, když Grunt dlouhých devět let řídil digitální média v rámci Prima Group, a patřil tak k Singerovým nejbližším spolupracovníkům.
Dnes už zase stojí každý na druhé straně barikády, ale společných témat mají více než dost. Třeba chystané zvýšení odvodu do Státního fondu kinematografie pro streamingové služby, které chystá vláda.
…
Celý rozhovor v dnešním vydání Hospodářských novin.
Navýšení televizního poplatku společně s rozšířením jeho platby pro všechny uživatele služeb ČT nejen přes TV přijímač by podle hlavních komerčních hráčů přineslo nerovnováhu na trhu.
Navýšení financí pro Českou televizi v podobě zvýšení televizního poplatku a dalších legislativních úprav, kterými by se redefinoval televizní poplatník, by podle názoru největších komerčních televizních skupin Nova a Prima přineslo nerovnováhu na tuzemský televizní trh. Uvedli to generální ředitelé TV Nova Daniel Grunt a TV Prima Marek Singer na středeční konferenci Digimedia 2023.
Navýšení televizního poplatku by se mohlo upravit tzv. velkou mediální novelou. Je ale otázkou, zda se pro navýšení poplatků najde politická podpora. „Uvidíme, jestli si opozice vybere tento zákon k blokování,“ poznamenal na konferenci generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten účastníkům řekl, že z odhadů České televize vyplývá, že televizní poplatek dnes neplatí asi 300 až 350 tisíc domácností, které prostřednictvím čestného prohlášení uvedly, že nevlastní TV přijímač a služby ČT tak nevyužívají. Pokud by se podařilo změnit definici poplatníka na domácnosti, které TV přijímač nevlastní, ale službu ČT přijímají přes digitální platformy typu PC nebo mobilního telefonu, přineslo by to rozpočtu ČT 420 mil. Kč ročně.
Návrh nově zvoleného GŘ ČT Jana Součka, aby poplatky platila každá domácnost odebírající elektřinu, označil Petr Dvořák za návrh „půl hodiny po dvanácté“. Pokud by se jednání o podobě novely měla vrátit do tohoto bodu, celý proces by se výrazně zbrzdil a novela by byla přijata až někdy kolem roku 2028, uvedl. Za pokročilé naopak označil diskuse o nové definici poplatníka, která by v zásadě vycházela ze stávající definice a nově do ní začlenila i uživatele služeb ČT na jiných zařízeních, než je jen TV přijímač.
Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt uvedl, že případné navýšení poplatku ČT na 180 Kč (oficiálně se zatím navrhuje na 150 Kč, pozn. red.) ze stávajících 135 Kč by společně s legislativní redefinicí poplatníka přineslo České televizi 2 mld. Kč navíc. „To vytvoří nerovné podmínky pro komerční hráče, ČT by měla v součtu více než jsou komerční příjmy všech komerčních TV,“ uvedl a dodal, že by měla být jasně definována funkce veřejné služby.
Stejně tak generální ředitel skupiny Prima Marek Singer je proti tomu, aby se ČT navyšovaly televizní poplatky. „Navíc to neznamená, že navýšení o 2 mld. Kč přinese více nových kvalitních seriálů a pořadů. Už teď se přetahujeme o herce, scénáristy a takové navýšení jen zvedne inflaci na trhu,“ dodal. Zároveň se ale domnívá, že ČT by redefinici poplatníka musela výhledově udělat, a rozšíření poplatníka na uživatele služeb ČT na digitálních platformách by podle jeho slov podstatně vyřešilo úsporný režim ČT. Takovou změnu proto považuje „za nejmenší zlo“, jak později MediaGuru.cz upřesnil.
Česká televize a Český rozhlas navrhují navýšení poplatku o 15 Kč, tedy v případě ČT na 150 Kč a v případě ČRo na 60 Kč. Jak už bylo zmíněno, v rámci novelizace zákona o televizních a rozhlasových poplatcích by se poplatek už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost.
Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 až 350 tisíc. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.
Nejnovější příklad z Británie, ale také další příklady z Evropy ukazují, že pirátství lze efektivně odhalit, ale také odsoudit, píše Erika Luzsicza.
Britové exemplárně zatočili s televizním pirátstvím. Nastavují pravidla, jak k podobnému typu kriminality přistupovat. Celkem na 30 let vězení byla odsouzena skupinka pěti mužů, kteří nelegálně streamovali zápasy oblíbené fotbalové Premier League. To, co se může zdát jako relativně banální věc, byl ve skutečnosti milionový byznys. Pětice totiž prodávala přístup ke sledování za sazbu 10 liber za měsíc. Vydělali tak více než sedm milionu liber, tedy zhruba 168 milionů korun. Zlákat se jim podařilo více než 50 tisíc předplatitelů a dalších přeprodejců.
Zajímavé je, jak se k případu přistupovalo. Vedoucího skupiny soud shledal vinným v případě spiknutí za účelem podvodu, praní špinavých peněz a také pohrdání soudem. Celkově se jedná o nejdelší tresty vězení za pirátství, které kdy byly v Británii uděleny. Jak vyzdvihují právníci samotné Premier League, stíhání bylo zahájeno s cílem ochránit jeden ze světově nejcennějších obsahů.
Tvrdé tresty byly uděleny i v minulosti – například v roce 2019, kdy trojice mužů byla souzena za to, že nelegálně poskytovala streamovací služby do více než tisícovky hospod a klubů. Dohromady si odpykají 17 let vězení.
Podobných případů v posledních letech přibývá, a to napříč celou Evropou. Ukazují, že pirátství lze efektivně odhalit, ale také odsoudit. Škody jsou totiž obrovské. Samotná Premier League zdůrazňuje, že prodej autorských práv tvoří významný finanční přínos pro celou fotbalovou pyramidu.
Tyto zprávy zároveň pomáhají motivovat další země, jak mohou k pirátství přistupovat a pokud možno i zakročit.
Stanice České televize zaznamenaly i v letošním květnu podíl přesahující 30 % a v univerzální skupině starší 15 let dosáhly nejvyššího podílu na trhu.
Nejvyšší podíl na televizním trhu měly i v květnu stanice České televize. Souhrnně dosáhly 30,47 % v celodenním vysílání ve skupině starší 15 let. Skupina Nova zaznamenala v květnu nejvyšší podíl v hlavním vysílacím čase 15+ a také v diváckých skupinách 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.
Skupina Prima vykázala za květen v 15+ celodenní podíl ve výši 27,18 % a o pár desetin skončila jako třetí nejsilnější za skupinami TV Nova a ČT. Meziročně si nejvíce polepšily skupina Nova, Televize Seznam a stanice Atmedia.
Květen je tradičně silný měsíc pro sportovní kanál ČT Sport. Meziročně si pak nejlépe vedly Televize Seznam (v květnu podíl 1,5 %, 15+), tematické kanály skupina Prima – Prima Krimi, CNN Prima News, která překročila 2% podíl (2,06 %, 15+) a Prima Zoom, tematické stanice skupiny Nova – Nova Gold, Nova Cinema a Nova Lady. Oproti loňskému květnu svůj podíl navýšil i kanál ČT2, hlavní kanál ČT1, stanice ČT art a také hlavní kanál TV Nova.
Nejsledovanějšími květnovými pořady byly seriál Specialisté (Nova), Televizní noviny (Nova), hokejové přenosy (ČT sport) a seriály ZOO (Prima) a Případy mimořádné Marty (TV Nova).
Pirátství je velkým problémem i pro filmový a televizní průmysl ve Švédsku. Podle údajů, které nedávno zveřejnila Mediavision, se nelegální stahování a streamování filmů a seriálů již druhým rokem zvyšuje, přičemž problém je rozšířený zejména u mladších cílových skupin.
Čtvrtina všech Švédů ve věku 15–74 let uvádí, že si v posledním měsíci stáhla nebo nelegálně streamovala filmy nebo televizní seriály. To je podstatně více než ve stejném období loňského roku, kdy odpovídající podíl činil 20 %. Problém je rozšířený zejména u mladších cílových skupin, kde více než polovina lidí ve věku 15–24 let přiznává, že jsou piráti.
Stejný průzkum také ukazuje, že nelegální IPTV přibývá. Podle Mediavision má téměř půl milionu domácností ve Švédsku tento typ placené televize přes internet, který poskytuje nelegální přístup k velkému počtu televizních kanálů a streamovacích služeb.
Natalia Borelius, hlavní analytička společnosti Mediavision, k tomuto problému uvedla: „pirátství je pro toto odvětví velkou výzvou. Je zvláště pozoruhodné, že pirátství roste a dosahuje tak vysoké úrovně mezi mladými lidmi. Zaznamenáváme také, že stále větší počet domácností má nelegální IPTV. Oba tyto faktory ukazují na pokračující nárůst, pokud nebudou přijata žádná opatření“.
Europol podpořil nizozemskou službu FIOD při likvidaci nelegální IPTV služby, která sloužila více než milionu uživatelů v celé Evropě.
Podle Europolu byla 23. května v rámci zásahu proti nelegálnímu streamingu provedena řada razií po celém Nizozemsku. Policisté z FIOD prohledávali nemovitosti na různých místech v zemi. Několik osob bylo zatčeno pro podezření z účasti na nelegálním streamování prémiového obsahu. Europol dodává, že jeho Evropské centrum pro finanční a hospodářskou kriminalitu podpořilo vyšetřování analytickou podporou, která pomohla identifikovat klíčové cíle a jejich trestnou činnost v celé Evropě.
Balíčky, které si předplatitelé zakoupili, jim umožňovaly přístup k více než 10 000 živých televizních kanálů a knihovně 15 000 filmů a televizních pořadů.
Europol uspořádal řadu schůzek, na nichž se sešli vyšetřovatelé z různých evropských zemí, jichž se tato zločinecká síť dotýká. V průběhu akce byli na různých místech Nizozemska nasazeni také odborníci Europolu, aby podpořili FIOD v jeho donucovacích činnostech.
Asociace komerčních televizí (AKTV) si přeje, aby zahraniční platformy Netflix, HBO, Disney+ a další přispívaly do fondu na podporu audiovize stejně jako české služby.
Tuzemská profesní Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje hlavní komerční televizní vysílatele na českém trhu, se domnívá, že připravovaná novela zákona o audiovizi (Zákon 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie) by měla narovnat podmínky na trhu a mezinárodní provozovatele videoslužeb na vyžádání (VOD) zavázat k odvodům do fondu na podporu audiovize. Tato povinnost se v současnosti vztahuje pouze na provozovatele tuzemských audiovizuálních služeb na vyžádání. „Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo,“ říká v rozhovoru prezidentka AKTV Klára Brachtlová, která zároveň zastává pozici Chief External Affairs mediální skupiny CME, mateřské společnosti TV Nova.
Začněme vaší novou rolí v AKTV, kde jste se letos ujala role prezidentky. V této souvislosti jste uvedla, že k vaším prioritám patří ochrana autorského obsahu a také zapojeních komerčních TV do příprav novely zákona o audiovizi. Platí to, nebo přibyly ještě nějaké priority?
Krátkodobá priorita pro letošní rok je pro nás určitě transformace Fondu kinematografie, boj proti internetovému pirátství je naopak klíčová priorita a oblast, které se AKTV věnuje dlouhodobě. Takže to se nezměnilo a očekáváme intenzivní práci a diskusi. Ve své nové roli v AKTV hodlám navazovat na práci svých předchůdců. AKTV letos na jaře oslavila své šesté výročí a za tu dobu se stala relevantní a respektovanou asociací. Novinkou je, že postupně budeme chtít naše aktivity rozšiřovat také směrem k širší veřejnosti, zatím jsme se zaměřovali především na tu odbornou. Příkladem už může být osvětový obsah na našich webových stránkách k tématu právě internetového pirátství.
Podívejme se tedy podrobněji na dvě vytyčené priority. Začněme novelou zákona o audiovizi, v rámci které by mělo dojít i k transformaci stávajícího Státního fondu kinematografie na fond audiovize. V jakém stadiu jsou přípravy k úpravě zákona?
Za prvé je třeba zdůraznit, že změna zákona je nezbytná. Česká audiovize teď funguje podle více než deset let staré legislativy, která v žádném ohledu nereflektuje to, co se na trhu odehrálo. Mám tím na mysli především dynamickou digitalizaci médií a vstup zahraničních videoplatforem (VOD) na náš trh. Přestože se o potřebě nové legislativy mluví už déle než dva roky, tak stále je proces příprav na začátku a intenzivněji se řeší teprve od letošního ledna. Uvidíme, jak rychle budou přípravy postupovat. Podle ambiciózního plánu ministerstva kultury by novela měla být připravená v polovině letošního roku.
Bez ohledu na časový plán příprav, co z pohledu komerčních televizních vysílatelů považujete za podstatné, aby novela přinesla?
Pro nás je naprosto zásadní, aby novela narovnala podmínky, které na našem trhu panují pro zahraniční VOD platformy typu Netflixu, HBO Max nebo Disney+ a pro tuzemské VOD platformy, ale zároveň nerozkolísala křehnou rovnováhu, která nyní na trhu panuje. V tuto chvíli se povinnost odvádět poplatky do stávajícího Fondu kinematografie vztahuje pouze na české subjekty, tedy na Voyo a nově také na službu Prima+. Tuzemští poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb odvádějí ročně 0,5 % z příjmů. Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo.
Máte konkrétnější představu, kolik by měli nadnárodní poskytovatelé do fondu přispívat?
Domníváme se, že by stačilo, aby se sjednotily podmínky pro tuzemské a zahraniční platformy. Tuzemské VOD platformy přispívají 0,5 % svých ročních příjmů, což by mělo platit i pro ty zahraniční. Tímto způsobem to vyřešila řada evropských zemí. Do zákona by tak do příslušného paragrafu stačilo dopsat, že 0,5% poplatky se vztahují i na mezinárodní poskytovatele. Nemyslím si, že je nutné procentuální podíl odvedený na podporu navyšovat. Už jen tím, že by se do podpory zapojilo víc subjektů, tak by se odvody znásobily. Trh videa na vyžádání navíc obecně rychle roste, čímž se objem odvedených peněz dál zvyšuje. V diskusích na ministerstvu kultury se objevily návrhy na 2% poplatky, s čímž nesouhlasíme. To je skokové navýšení, a to se nám nelíbí. Uvažuje se také o tom, že se do odvodu zavede mandatorní povinnost zahraničních platforem reinvestovat část příjmů v Česku formou přímé investice do českého obsahu.
Tuto formu reinvestice podporují čeští producenti. Jak se k ní staví komerční televizní hráči?
Celý život pracuji v komerčních subjektech a mám proto k takovému návrhu vyhraněný postoj. Velmi ctím podmínky svobodného trhu, proto nepovažuji za dobré, když se stát jakýmkoli způsobem vměšuje do toho, jak má komerční subjekt nakládat se svými zisky. Považuju to za špatnou cestu. Víme, že možný požadavek na reinvestice vychází z doporučení Evropské unie, ale není povinností členských států ho zavádět.
Mateřská společnost TV Nova, firma CME, ale i Prima, která letos spustila Prima+, shodně říkají, že do původní lokální tvorby investují nejvíce ve své historii. O kolik se zavedením VOD platforem těchto subjektů zvýšily náklady na výrobu obsahu?
Když to zjednoduším, tak to budou násobky investic z let předešlých. Jen na Voyo Originál jsou to stovky milionů korun ročně navíc, které se vkládají do prémiové české tvorby.
Co dalšího by měla novela podle vašeho názoru obsahovat?
Součástí změn zákona by bylo i to, že se podpora rozšíří z kinematografie na celou audiovizi, a tedy vedle kina i na tzv. malé obrazovky (small screens, pozn. red.), kam se řadí i videoplatformy. To je tedy jedna oblast, do které se vynakládají prostředky fondu. Druhou částí fondu jsou pobídky. Dosud existovaly určité překážky, které znemožňovaly českým subjektům se o pobídky ucházet. Například stanovení minimální ceny za epizodu díla na 8 milionů korun. Komerční subjekty dokážou takovou epizodu vyrobit efektivněji a za méně peněz, a už jen toto nastavení je překážkou k tomu, aby si české subjekty na pobídky sáhly. Jeden rok se tak stalo to, že tři zahraniční projekty vyčerpaly téměř celý rozpočet fondu. To je absurdní i vzhledem k tomu, že zahraniční platformy u nás neodvádí daně a do fondu nepřispívají.
Současný zákon na podporu kinematografie vám také jako komerčnímu TV subjektu nařizuje povinnost odvádět ročně 2 % z ročních reklamních příjmů na podporu českého filmu. Tím, že Nova postupně rozjela i videoplatformu Voyo a Prima v letošním roce online službu Prima+, musíte jako jeden provozující subjekt platit tedy poplatek dvakrát…
Ano, odvádíme za každou službu zvlášť. TV Nova tedy platí jako provozovatel lineárního TV vysílání z reklamních příjmů a také jako poskytovatel placené VOD platformy Voyo. Televize jsou největším poplatníkem a každoročně do Fondu odvádějí okolo 150 milionů korun. S uvažovanou transformací na Fond audiovize by podpora mohla být směrována nejen na díla, která jsou určená do kin, ale i na projekty pro VOD platformy a televize.
Zdroj: Rozpočet Státního fondu kinematografie pro rok 2023
A je možné, že byste si na podporu mohli také dosáhnout?
Těžko říct. Koncepci fondu bude schvalovat představenstvo, které bude mít 15 členů, v němž jakožto poplatníci můžeme mít jeden nebo dva hlasy. O konkrétních projektech pak budou rozhodovat rady. Takže nebudeme mít žádný vliv na to, které projekty fond podpoří.
Pokud jde o aktivity na ochranu obsahu, konkrétně tedy boji proti pirátskému obsahu, máte pocit, že se posouvá k lepšímu?
Autorský zákon nám samozřejmě určitou ochranu dává, uvítali jsme i jeho nedávnou novelizaci. Potíž ale je v reálném vymáhání, které bohužel stále nefunguje tak, jak bylo zákonodárcem zamýšleno. Soudy nemají dostatečnou expertízu, jsou pomalé a zákony vykládají velmi formalisticky. Když se platforma, která bez licence šíří náš obsah, účelově označí za cloudové úložiště a tvrdí, že ona sama žádný obsah neposkytuje, tak je na to zákon krátký. Přestože se situace pomaličku posouvá, tak celkově situace v České republice růžová není. Boj proti online pirátství nás stojí obrovské množství času a prostředků a připravuje nejen nás, ale celý kreativní a kulturní průmysl o nemalé prostředky. Nepochybujeme o tom, že se jedná o narušení tržních podmínek a nekalou soutěž. Pokud nebude lokální politická vůle a soudy se doporučení nebudou držet, tak se toho moc nezmění. Možným řešením by byla i úprava zmiňovaného zákona o audiovizi, který by mohl přijít s řešením, jak se koncepčněji a mimosoudně postavit platformám s neoprávněně sdíleným obsahem. Pomoct by mohly i případné úpravy občanského nebo trestního práva. V zahraničí už podobná úložiště vymizela, takže věříme, že i u nás se situace postupně zlepší. Navíc lidí, kteří si za online obsah u nás platí, stále přibývá spolu s tím, jak se legální obsah stává dostupnějším.
KLÁRA BRACHTLOVÁ: Prezidentkou AKTV je od začátku roku 2023, od ledna téhož roku byla jmenována na pozici Chief External Affairs společnosti CME, mateřské firmy TV Nova. V sekci financí skupiny Nova působila od roku 2007. Zastávala postupně pozice v oblasti reportingu, finančního plánování a analýz, od roku 2012 byla zástupkyní finančního ředitele, od roku 2014 finanční ředitelkou, později jednatelkou a od roku 2019 generální ředitelkou TV Nova.
The Alliance for Creativity and Entertainment (ACE) uzavřela přední španělskou nelegální streamovací a torrentovou službu AtomoHD.
AtomoHD umožňovala uživatelům nelegálně streamovat a stahovat obsah z knihovny VOD čítající více než 13 000 filmů a 4 500 televizních seriálů ve španělštině a dalších jazycích. Podle ACE byla AtomoHD spuštěna v roce 2020 skupinou osob, z nichž některé byly ve Španělsku již dříve odsouzeny za porušování duševního vlastnictví. Aby se vyhnuly spravedlnosti, uprchly do Andorry.
Od svého vzniku zaznamenal web 235 milionů návštěv, v průměru 9,7 milionu návštěv měsíčně a 484 000 unikátních návštěvníků. Devadesát procent online návštěvnosti pochází ze Španělska, následují USA, Německo a Francie. AtomoHD fungoval prostřednictvím 60 webových domén.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Motion Picture Association a šéf ACE, k vývoji uvedl: „V roce 2010 jsme se dočkali dalších úspěchů: Tento zátah představuje další významné vítězství ACE nad distributory nelegálního obsahu. Je stále jasnější, že velcí zločinní provozovatelé, jako je AtomoHD, nejsou imunní vůči donucovacím opatřením ACE.“
Domény se převádějí na ACE a budou přesměrovány na stránku „Watch Legally“ na webových stránkách ACE.
Lokální videoplatforma Voyo bude pokračovat v nastaveném tempu investic do výroby obsahu i v dalších letech. „Matematika růstové trajektorie nám nižší tempo neumožňuje,“ říká zástupce generálního ředitele CME Dušan Švalek.
Společnost Central European Media Enterprises (CME), která je mateřskou společností TV Nova, věří nastavené strategii své placené videoplatformy Voyo a bude v ní pokračovat. Vstup na trh považuje za zdařilý a očekává, že Voyo bude růst s celým SVOD trhem v Česku a na Slovensku. Tomu předpovídá dvojnásobný nárůst do roku 2027. Počet předplatitelů Voyo teď překračuje v Česku a na Slovensku 500 tisíc a do roku 2025 chce dosáhnout na jeden milion.
Na diskusi s novináři jste za skupinu CME prezentovali odhady vývoje placeného videa na vyžádání (SVOD) v Česku a na Slovensku. Vyplynulo z nich, že jste optimističtí a očekáváte pokračující rychlý nárůst SVOD. Je skutečně reálné, že by Voyo dosáhlo v roce 2025 milionu předplatitelů v obou zemích? Neobáváte se toho, že naopak dojde ke zpomalení růstu po počátečním rychlém nárůstu?
Pevně věříme tomu, že k tomu cíli dojdeme, i když to nebude lehké. Vycházíme z několika předpokladů. Jednak z vývoje na zahraničních trzích vidíme, že se lze na takový počet předplatitelů dostat. Viděli jsme to v Americe, Skandinávii, Británii, tudíž naše ambice je založená na odhadu toho, kam se český trh může dostat. Za druhé se domníváme, že máme dobře našlápnuto. Z lokálních hráčů jsme na trh vstoupili jako první a učinili značné investice. Zúročují se po určitém čase, navíc nové věci přibývají a vše na sebe navazuje. Přichází pokračování sérií, které diváci už znají a baví se o nich se známými a přáteli, a to pomáhá k dalšímu rozšiřování uživatelské báze. Za třetí věříme našemu týmu. Přivedli jsme řadu skvělých lidí s širokými odbornými znalostmi. Jsou to lidé, kteří rozumí výrobě obsahu, videu a digitálním médiím a přinášejí zcela jinou perspektivu. Právě tu digitální část rozšiřujeme nejvíce.
Ukazují vám data, která máte k dispozici, odlišnosti mezi diváckou skupinou TV Nova či TV Markíza a uživatelskou skupinou Voyo?
Ano, vidíme, že uživatelé nebo diváci Voyo jsou trošku mladší než diváci lineárních televizních kanálů. Reflektuje to, že technologická adaptace nového způsobu konzumace videa je jednodušší u internetové generace. Neříkám, že je to pravidlo, ale začalo to tam, a tím pádem je jejich poměr trochu větší.
Mluvili jste i o velkých investicích do obsahu Voyo jako o nutnosti, aby se taková služba prosadila v konkurenci s nadnárodními hráči. Budete nadále do Voyo investovat tolik jako dosud, nebo do budoucna počítáte s větším využíváním archívu?
Pokud jde o knihovnu titulů, tak ta bude mít jistě nějakou hodnotu, už nyní v ní najdete například dva tisíce filmů. A nakupujeme dál, protože věříme, že je tu prostor k tomu, abychom knihovnu vybudovali ještě silnější a že se k ní naši diváci budou opakovaně vracet. A k tomu si přidejte naše vlastní tituly, jak pro lineární vysílání, tak přímo pro Voyo, třeba Iveta nebo Král Šumavy, které nestárnou a mají vysokou produkční hodnotu. Naší ambicí je vytvářet kvalitní věci – prémiový videoobsah.
Tempo investic pro období, na které teď projektujeme a na které vidíme, chceme rozhodně udržet. Protože matematika růstové trajektorie nám nižší tempo neumožňuje. Je důležité, abychom na konci cesty viděli návratnost investice. Hlavně kvůli tomu, abychom dokázali zisk znovu investovat do výroby nových titulů a nového obsahu.
Jakým způsobem si návratnost počítáte? Přes monetizaci předplatitelů nebo i přes reklamu v lineárním vysílání, kde se některé tituly z Voyo také objevují nebo objeví až později?
To záleží přesně na tom, jakým způsobem obsah alokujeme podle jednotlivých kanálů. Velká část titulů bude jen na Voyo a tam je to relativně jednoduché. Část titulů jde nejprve na Voyo a s určitým zpožděním do lineární TV – nejčastěji jde o týden v případě předpremiér seriálů a našich zábavních pořadů a některé tituly se objeví až s větším časovým odstupem. Ale takové rozhodnutí je ještě před námi, jaký mix zvolíme a zda budeme chtít další pořady z Voyo do lineáru dávat. První opravdu Voyo Originál Případ Roubal jsme na Voyo uvedli ke konci roku 2021 a ještě stále jste ho nemohli vidět v televizi.
Návratnost investice je plánovaná na rok 2025?
Jak už řekl Didier Stoessel (generální ředitel CME, pozn. red.), k návratnosti se už blížíme v tomto období.
Podle vašich odhadů se do roku 2027 počet domácností, kteří v tuzemsku využívají SVOD, zdvojnásobí. Jak se tento růst odrazí na počtu předplatitelů Voyo? Kolik jich může v roce 2027 mít?
O tom bych nerad spekuloval. Naší ambicí je přinášet nejlepší lokální SVOD službu. Stavíme na lokálním obsahu a chceme mít na trhu vedoucí postavení a chceme být u uživatelů volbou číslo jedna pro sledování lokálního obsahu. Všechna čísla, podíly na trhu a kvantitativní cíle vycházejí z této základní strategie.
Od začátku profilujete Voyo jako platformu bez reklamy. Nezavíráte si tím dveře k dalším předplatitelům a k části výnosů, které byste prodejem reklamy získali?
To je otázka zaměření, které jsme zvolili. Možná bychom zavedením nějakého hybridního modelu nějaké zákazníky získali, ale také bychom řadu z nich ztratili. Protože když už něco takového chcete zavést, je třeba se na to zaměřit, je třeba to podpořit a promovat. Každá firma s velkými ambicemi si musí vybrat své bojiště. Naším bojištěm pro tuto růstovou fázi je placená služba bez reklamy a do ní vkládáme všechny zdroje, nastavujeme mentalitu, přizpůsobujeme produkt. Jsme přesvědčeni, že je to nejlepší, co pro tuto fázi tržního vývoje můžeme udělat. A potvrzují nám to i data: do pěti hlavních benefitů Voyo patří to, že je bez reklam.
