VOYU SE DAŘÍ ZÁSADNĚ LÍP, NEŽ JSME PLÁNOVALI. TAHOUNEM JE POŘÁD ORDINACE, ŘÍKÁ DANIEL GRUNT Z CME

Před rokem se do CME vrátil jako šéf digitálních aktivit Daniel Grunt. Dostal za úkol, ať do pěti let zajistí milion předplatitelů pro Voyo. Jak se to daří?

Té kampani nebylo možné uniknout. Televize Nova si na jaře zaplatila billboardy v Česku a na Slovensku, kde propagovala svoji placenou internetovou videotéku Voyo. Sotva jedna kampaň skončila, další začala –- tentokrát propagovala konkrétní pořad, minisérii Iveta. Třídílné dramatické zpracování prvních let kariéry zpěvačky Ivety Bartošové se zařadilo mezi nejúspěšnější pořady, které Voyo nabízí.

Podobným pořadům natočeným jenom pro Voyo říkají v televizi Voyo Originál. Patří mezi ně minisérie Případ Roubal a Guru, komediální seriál Národní házená nebo aktuální premiéra Jitřní záře, napínavého příběhu o alternativní rodině, která chce pojmenovat dítě po svém. Na podzim se chystá uvedení Krále Šumavy a komediální novinky Gumy.

„Extrémně dobře nám fungují všechny Voyo Originály. A pořád je páteří Ordinace v růžové zahradě. To, že jsme se ji odvážili na podzim 2021 překlopit z lineárního vysílání, kde pořád dělala 900 tisíc až milion diváků na jeden vysílací den, nám pomohlo. Ukázalo to trhu, že to myslíme vážně. Série nešla dolů kvalitou, délkou ani obsazením, je pořád stejná. Spíš chytila druhý dech,“ říká Daniel Grunt, Chief Digital Officer CME.

O síle Ordinace svědčí, že si na rozdíl od jiných seriálů nevybere obvyklou letní pauzu. Naopak uvede každý týden nové pokračování.

Jak se určuje úspěch

Nova sice sleduje, kolik diváků si pustilo konkrétní pořad, ale důležitější metrikou je počet získaných předplatitelů. Celkový počet předplatitelů na jaře pohodlně překonal hranici 350 tisíc. Přesnější čísla televize zveřejňovat nebude, protože podobná obchodní data nepublikuje žádná videotéka na trhu. Nicméně předplatitelé přibývají rychleji, než sama Nova očekávala.

„Daří se nám zásadně líp, než jsme plánovali a než jsme si vysnili. Ale výrobní plány nezrychlujeme, protože už ty původně oznámené byly ambiciózní samy o sobě,“

podotýká Grunt.

Úkol od vedení CME je jednoznačný: do roku 2026 získat milion platících uživatelů na českém a slovenském trhu. Zatím to vypadá jako reálné zadání. „Ale je tu obrovský otazník, jak bude příští rok nebo za dva roky vypadat ekonomika,“ připomíná šéf digitálních aktivit CME. Shodou okolností nedávno publikované průzkumy naznačují, že české domácnosti začnou šetřit na kultuře, zábavě a dalších volnočasových aktivitách.

Kromě toho, kolik lidí si zaplatilo přístup na Voyo, zajímá televizi také průměrná doba sledování. Průměrně teď uživatelé stráví sledováním pořadů 12 hodin týdně. Nova si objednává různé průzkumy, podle kterých má Voyo ve srovnání s konkurenčními službami největší podíl uživatelů, kteří se na něj dívají denně nebo několikrát týdně. Typickým uživatelem jsou domácnosti třicátníků a čtyřicátníků, ve srovnání s lineární televizí má Voyo větší zastoupení žen.

Sázka na lokálnost

Žádná lokální služba nikdy nebude mít rozpočet globálních hráčů. Roční investice Netflixu nebo společnosti Walt Disney do výroby obsahu jsou v desítkách miliard dolarů. I kdyby všechny televize na českém trhu daly výrobní rozpočty dohromady, nezaplatily by v přepočtu ani jeden výpravný americký seriál. Voyo proto vyzdvihuje lokální témata, oblíbené místní herce a širokou knihovnu tuzemské kinematografie. Českých filmů má v nabídce asi 750.

Příchod Disney+, HBO Max a dalších celosvětových aplikací na český trh však představuje také komplikaci při nákupu obsahu ze zahraničí. Největší hity si americká produkční studia žárlivě střeží, protože chtějí mít exkluzivní filmy a seriály na vlastních platformách.

„Saháme proto trochu jinam než k americkým filmovým studiím. Velmi dobře nám fungují třeba skandinávské detektivky. Máme poměrně hodně zajímavých sérií z Velké Británie, od BBC a ITV. To je něco, co tu funguje, takže půjdeme dál po zajímavé evropské tvorbě,“ naznačuje Grunt nákupní strategii.

„Ve všech státech, kde CME působí, chceme být nejsilnější lokální služba první volby pro lidi, kteří se chtějí podívat na kvalitní lokální obsah. Ať jsou to filmy, seriály, nebo nějaké pořady, reality show, cokoliv dalšího. To je místo, které chceme na trhu obsadit,“ vysvětluje.

Momentálně má prioritu rozvoj Voyo na českém a slovenském trhu. „Na Voyo míří v CME největší pozornost a investice. Je páteří celé digitální transformace CME ve všech státech, kde působíme. Voyo se prolíná napříč strukturou televizních stanic, v zásadě skoro všemi týmy. Potom to automaticky transformuje celou firmu,“ pokračuje Grunt. „Voyo sice existuje 11 let, ale procházelo si vlnami, kdy to byla priorita, pak zase ne, bylo v šuplíku a tlačil se AVOD –- bezplatný archiv pořadů s videoreklamou. S nástupem nového majitele je z toho znovu klíčová priorita pro celou skupinu,“ přibližuje.

Odlišnou pozici má Voyo ve Slovinsku, kde placený obsah rozvíjeli po celou dobu, zatímco volně přístupný archiv s reklamami vůbec nemají. „Slovinsko je hodně trh placených televizí, všechen dlouhý obsah monetizují prostřednictvím Voyo. Je to sice malý trh se dvěma miliony obyvatel, ale Voyo rozvíjeli a průběžně rostli. Na všech ostatních trzích byla křivka Voyo dlouho plochá, třeba deset let se nehnula,“ vzpomíná ředitel digitálních aktivit.

V Česku je rozvoj Voyo velmi rychlý. „Pořád se učíme. Jak nám rychle roste pod rukama, tak si kolikrát zapomeneme uvědomit, že na tom pracujeme teprve něco přes rok,“ uzavírá Daniel Grunt. Nasbírané zkušenosti chtějí v CME použít pro další trhy.

Zdroj: lupa.cz

MEDIÁLNÍ INVESTICE BYLY VYŠŠÍ I V KVĚTNU, RŮST ALE ZPOMALIL

Meziroční růst reklamních investic do médií pokračoval i v květnu, byl ale nižší než v předcházejícím měsíci.

Monitorovaný objem reklamních investic do médií dosáhl v letošním květnu meziročního navýšení o 7 %. Také v pátém letošním měsíci si tak reklamní trh podle dat Ad Intel od Nielsen Admosphere polepšil. Ve srovnání s dubnem, který vykázal téměř čtvrtinový nárůst (+ 23 %), je ale květnový růst nižší. Může to souviset s loňským jarním uvolňováním proticovidových opatření a s tím spojeným citelným nárůstem reklamních investic.

Za prvních pět letošních měsíců představuje meziroční navýšení monitorovaných reklamních investic 13 %. Nejvýrazněji přitom rostou investice do venkovní reklamy (+40 %) a potom do rádií (+21 %). Nejsilnější zůstává televizní reklama.

Součástí uváděného přehledu nejsou investice do internetové reklamy, protože monitoring postihuje jen displayovou reklamu.

Znovu připomínáme, že monitorované objemy nevyjadřují reálné objemy investované do reklamy v médiích, ale popisují vývojový trend

Zdroj: mediaguru.cz

SYMPOZIUM A CENY HBBTV 2022 VYDÁVÁ VÝZVU PRO ŘEČNÍKY

10. ročník Sympozia a cen HbbTV, který se uskuteční 9.-10. listopadu 2022 v Praze, nabídne jedinečnou platformu, kde bude možné prezentovat a prodiskutovat nejnovější vývoj v odvětví připojené televize. Asociace HbbTV, která akci pořádá společně s českou Asociací komerčních televizí (AKTV), zve manažery a odborníky v oboru, aby se do programu konference zapojili a oslovili špičkové publikum jako řečníci.

“Letošní Sympozium a ceny HbbTV přinesou jako vždy důležité poznatky o budoucnosti televizního vysílání a širokopásmového internetu. Vaše názory na současný vývoj, nové produkty a služby i na budoucí trendy jsou pro nás důležité. Rád bych vás proto pozval k účasti ve výzvě pro řečníky a k předložení nabídek příspěvků,”

uvedl Vincent Grivet, předseda Asociace HbbTV.

Sympozia HbbTV 2022 se mohou zúčastnit řečníci, kteří se chtějí věnovat níže uvedeným tématům, zejména na základě vlastních zkušeností z poskytování služeb. Zvážíme i zařazení dalších předložených témat:

  • Přehled nového i probíhajícího zavádění HbbTV na různých trzích a v různých zemích.
  • Využívání hybridního vysílání a širokopásmového internetu ke zlepšení diváckého výběru a zkušeností z hlediska:
    – Spotřebitelů či spotřebitelských organizací
    – Výrobců televizorů a dalších zařízení (např. podpora služeb pro více obrazovek, doprovodná/druhá obrazovka)
    – Provozovatelů a poskytovatelů služeb
    – Vysílatelů (jak veřejnoprávních, tak komerčních)
    – Regulátorů, vlád jednotlivých zemí nebo evropských organizací
  • Reklama a další způsoby monetizace hybridního přístupu k televizi (např. reklamy v adresovatelné televizi):
    • Cílená reklama: náhrada reklamy ve vysílání
    • Náhrada na straně klienta a na straně serveru
    • Náhrada na základě watermarku
    • Cílená reklama: implementace, příklady využití, zkušenosti, budoucí vývoj, výzvy
    • Přínosy cílené reklamy založené na standardech (oproti proprietárním řešením)
  • Aplikace operátora HbbTV (HbbTV OpApp):
    – Vysvětlení, implementace, osvědčené postupy, aktuální specifikace
    – Nové zavádění
  • Zkušenosti s propagací a marketingem HbbTV:
    – Z hlediska technologie
    – Z hlediska obchodního rozvoje
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a ochrana elektronické komunikace (ePrivacy) – zkušenosti ze světa HbbTV:
    • Měření sledovanosti, chování diváků a další otázky souladu s GDPR
    • Žádost o souhlas a jeho získání v kontextu televizoru
    • Soubory cookie a jejich nástupci
  • Bezpečnost mediálního obsahu, správa práv a ochrana obsahu ve službách hybridní televize: Správa digitálních práv (DRM) a HbbTV (např. příklady, služby, řešení)
  • Osvědčené postupy v HbbTV:
    • OTT, streamovací služby na vyžádání/s odloženým sledováním
    • Aplikace doprovodných obrazovek
    • Hlasové ovládání u HbbTV
    • 360° VR – větší zapojení diváků
    • Zkušenosti s aplikacemi operátora (OpApp)
    • Služby vyhledávání obsahu
    • Přístupnost (mluvené titulky, zvukové popisy, znakový jazyk)
  • Zprostředkování pokročilých diváckých zážitků, včetně:
    • Ultra vysokého rozlišení (UHD)
    • Vysokého dynamického rozsahu (HDR)
    • Nové generace zvuku (NGA)
    • Virtuální reality/rozšířené reality/umělé inteligence
  • Nejnovější inovace a technologie při zavádění služeb a zařízení prostřednictvím HbbTV
  • Nástroje a techniky pro vývoj a testování aplikací a služeb HbbTV
  • HbbTV a další standardy, např.:
    – technologie 3GPP 5G/vysílání 5G
    – DVB-I: role/zapojení HbbTV, nové specifikace
    – IP vysílání (např. DVB Native IP)
    – ATSC 3.0 watermarking
  • Režimy v souladu s HbbTV: proč je to třeba, osvědčené postupy v jednotlivých zemích, implementace, vzdělávání zainteresovaných stran
  • Aktuální informace z amerického trhu, např. inspirace pro evropský trh: ATSC 3 aplikace pro datacasting, nové aplikace, trendy (místní zpravodajství, vzdělávání)
  • Uvnitř HbbTV: jak organizace funguje, pracovní skupiny, operační skupiny, účast, zapojení, přínosy členství
  • Budoucnost pro HbbTV: tržní trendy a budoucí směřování
  • Budování lepšího ekosystému HbbTV: úvahy a nápady, jak může Asociace HbbTV ve spolupráci se členy a hráči na trhu zefektivnit ekosystém HbbTV
  • Poučení pro poskytovatele služeb při zavádění služeb HbbTV a podnikání v HbbTV. Co se dá zlepšit?

Pokud máte zájem vystoupit na Sympoziu HbbTV 2022, zašlete nám do 15. 7. 2022 nástin navrhované prezentace prostřednictvím tohoto online formuláře. Uveďte prosím název, shrnutí (max. 200 slov), životopis řečníka (max. 150 slov) a připojte jeho fotografii.

Sympozium a ceny HbbTV 2022 se zaměřují na provozovatele platforem, vysílatele, zadavatele reklamy, poskytovatele reklamních technologií, organizace vymezující standardy a technologické společnosti nabízející bezprostřední informace o nejnovějších a nejinovativnějších službách, které jsou divákům, provozovatelům a inzerentům k dispozici.

V rámci Sympozia HbbTV se bude konat i 5. ročník udílení cen HbbTV, který představí širokou škálu kategorií navržených tak, aby ocenily nejlepší postupy a znamenité výsledky v oblasti HbbTV. Podrobnosti o jednotlivých kategoriích a účasti budou včas oznámeny.

Každoroční klíčová akce v odvětví CTV se letos uskuteční v Národním domě na Vinohradech. Prestižní neorenesanční budova v centru Prahy poskytne prvotřídní zázemí pro návštěvníky konference a sponzory i pro navazování kontaktů.

Podrobné údaje o sponzorských balíčcích pro Sympozium a ceny HbbTV 2022 a o předcházejících předváděcích a ukázkových akcích najdete ve výzvě pro sponzory.

O Asociaci HbbTV
Hybridní televize (označovaná jako „HbbTV“) je globální iniciativa, která vytváří specifikaci pro poskytování služeb pokročilé a interaktivní televize a zábavy spotřebitelům pomocí kombinace televizního vysílání a širokopásmového internetu. Specifikaci HbbTV vytvářejí lídři v oboru, aby zkvalitnili zkušenosti spotřebitelů při sledování videa pomocí připojených televizorů, set-top-boxů a víceobrazovkových zařízení. Specifikace HbbTV používá prvky stávajících specifikací z jiných standardů, včetně OIPF, CEA, DVB, MPEG-DASH a W3C. Díky začlenění činnosti organizace Open IPTV Forum (OIPF) v roce 2014 a Smart TV Alliance v roce 2016 je HbbTV schopná oslovit poskytovatele služeb a dodavatele technologií pro IPTV služby i kombinované vysílací a over-the-top (OTT) služby.

HbbTV je neziskové sdružení registrované ve Švýcarsku. Má přibližně 80 členů, k nimž patří všichni světoví výrobci televizorů, velké evropské vysílací společnosti a televizní platformy i celá řada světových dodavatelů technologií a čipových sad. Více informací je uvedeno na stránkách: www.hbbtv.org

Kontakt pro Asociaci HbbTV:
Angelo Pettazzi
Předseda pracovní skupiny pro marketing HbbTV a vzdělávání (MEWG)
E-mail: angelo.pettazzi@mediaset.it
Tel: +39 02 2514 8355

Kontakt pro tisk:
Thomas Fuchs
Fuchs Media Consult GmbH
E-mail: tfuchs@fuchsmc.com
Tel: +49 171 4483 168

O české Asociaci komerčních televizí
Česká Asociace komerčních televizí (AKTV) vznikla v roce 2017 jako sdružení provozovatelů pozemního televizního vysílání s cílem hájit, podporovat a propagovat společné zájmy komerčních vysílatelů v České republice. Zakládajícími členy AKTV jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Více informací je uvedeno na stránkách: www.aktv.cz

Kontakt pro Asociaci komerčních televizí:
Marie Fianová
Tajemnice AKTV
E-mail marie.fianova@aktv.cz
Tel: +420 724 442 935

MONITORING: REKLAMNÍ INVESTICE V MÉDIÍCH LETOS RYCHLE ROSTOU

Monitorované reklamní investice v médiích v dubnu meziročně vyrostly téměř o čtvrtinu. Za první čtyři měsíce 2022 jsou pak vyšší o 15 procent, ukazuje monitoring Nielsen Admosphere.

Celkové monitorované reklamní investice v médiích za první čtyři letošní měsíce se podle monitoringu AdIntel od Nielsen Admosphere meziročně zvýšily o 15 % . Jejich celkový hrubý objem přesáhl za toto období 30,5 mld. Kč. Výrazněji se pak monitorované reklamní investice v médiích zvýšily v letošním dubnu, kdy vykázaly 23% růst.

Pandemie covid-19 loni srazila především reklamní výdaje do outdoorové reklamy a právě venkovní reklama je v dubnu v meziročním srovnání mediatypem s nejvyšším nárůstem (+77 %). Vysoké nárůsty si v dubnu připsaly i rádia (+35 %), televize (+22 %) a také objem investic v tisku se podle monitoringu navýšil dvouciferně (+15 %).

Data monitoringu za první čtyři měsíce roku 2022 tak ani nenaznačují zpomalení nebo pokles investic v souvislosti s válkou na Ukrajině, na což upozorňovali někteří zástupci mediálních provozovatelů.

V přehledu není uváděn internet, protože monitoring reklamních investic postihuje jen display reklamu a videoreklamu a neobsahuje tak všechny formy internetové reklamy. Jak ale vyplývá z dat projektu AdMonitoring za první kvartál letošního roku, je i v rámci tohoto mediatypu registrován růst, a to především v programatické display reklamě.

Znovu připomínáme, že data z monitoringu investic neodrážejí skutečný finanční objem věnovaný na nákup reklamního času a prostoru. Jsou především indikátorem vývojového trendu.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 5 LET A PŘINÁŠÍ CELOU ŘADU NOVINEK

Letos na jaře uplynulo 5 let od vzniku Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Během svého působení se AKTV aktivně zapojila do oborového televizního světa i legislativních procesů a stala se respektovaným stakeholderem. Pro podporu svých marketingových aktivit spustila B2B značku a oborový web ScreenVoice, u příležitosti 5. výročí prošla refreshem také vizuální identita AKTV.

Asociace komerčních televizí má za sebou prvních pět let úspěšného fungování. Při svém zrodu si vytyčila dva hlavní cíle, a to osvětu v oblasti podpory televizního mediatypu a aktivní zapojení do legislativních procesů ovlivňujících televizní vysílatele.

V průběhu své existence se pod hlavičkou AKTV konala celá řada významných oborových konferencí, na kterých vystupovali přední světoví odborníci na marketing a reklamu. K největším jménům, která AKTV přivezla do Prahy, patří beze sporu Mark Ritson, Les Binet, Karen Nelson-Field či Wiemer Snijders. Po covidové pauze loni uspořádala AKTV poprvé konferenci pod záštitou své nově spuštěné B2B značky ScreenVoice, která si klade za cíl obsáhnout celý svět televize, televizní reklamy a total videa.

„ScreenVoice nově zastřešuje naše aktivity pro podporu total videa a televize jako reklamního mediatypu. Pod hlavičkou ScreenVoice budeme i nadále chystat výjimečné oborové konference, a kromě toho letos poprvé zrealizujeme náš původní kvalitativní výzkum, který jsme zatím byli zvyklí vídat jen u zahraničních kolegů,“

říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních pěti let.

Refreshem prošla také vizuální identita AKTV, která nyní využívá stejnou barevnost jako ScreenVoice. Odlišný je rovněž obsah webových stránek, kdy ScreenVoice cílí primárně na reklamní profesionály a zájemce o svět total videa, AKTV se pak zaměřuje na legislativní a regulatorní stránku podnikání televizních vysílatelů.

O Asociaci komerčních televizí

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

PRIMA OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZAČNE ČÁST PROSTORU PRODÁVAT V DRAŽBĚ

Skupina Prima se snaží čelit očekávanému odlivu reklamních GRP v lineární TV a po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV zavede od roku 2023 pro část svého reklamního prostoru aukční prodej. A už teď avizuje růst cen.

Skupina Prima a její mediální zastupitelství Media Club přijde od roku 2023 s novinkou v prodeji reklamního prostoru. V návaznosti na snahy vyrovnat se s očekávaným odlivem reklamních GRPs v lineární televizi zavede po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV na část svého reklamního prostoru aukční prodej. Do něj spadnou klienti s nejnižší cenou CPP, popisuje v rozhovoru komerční ředitel Primy Vladimír Pořízek.

Na prezentaci nástroje AdCross jste popisoval trendy ve sledovanosti videoobsahu, kdy předpokládáte pokles lineární televize a nárůst sledovanosti videa na vyžádání (VOD). Jak konkrétně odhadujete, že se sledovanost lineární TV může vyvíjet v roce 2022 a v příštím roce 2023 a jaký vývoj konkrétněji očekáváte u videa na vyžádání?

Podle čísel vidíme, že sledovanost lineární televize rostla až do roku 2017, poté rok stagnovala a od roku 2019 již klesá, a to i díky velkému množství VOD služeb na trhu. Tento pokles zastavila pandemie covid-19, kdy lidé zůstali doma a sledovali televizi. Po návratu lidí do normálního života se opět tento pokles začal projevovat. U počtu GRP, které jsou dostupné na trhu, je situace ještě mnohem složitější, protože možnost přeskakování reklam u IPTV operátorů nám bere spoustu volného prostoru k odvysílání reklamy.

Očekáváme, že v budoucnu bude pokles lineární televize nadále pokračovat. Za prvé naroste počet VOD služeb – jen letos má na náš trh má přijít Disney+, Amazon Prime, přibude i společná služba Discovery+ a Warner Bross. A poroste také trend sledování televize prostřednictvím IPTV operátorů se službou odložené sledovanosti. Ve Švédsku například lineární televize v současnosti tvoří už jen 50 % veškeré sledovanosti videa.

O kolik se v důsledku těchto změn může snížit počet televizních GRP letos a v příštím roce?

Naše očekávání jsou někde kolem 3 % v cílové skupině 15–69 let a 5 % ve skupině 15–54 let ročně, ale jsou to spíše optimistická očekávání. Ve světě jsme již viděli i podstatně větší a rychlejší propady inventory, a to za situace, kdy na trhu nebylo tolik VOD služeb a neexistoval tak rychlý internet.

Co to bude znamenat pro Primu jakožto důležitého hráče komerčního televizního trhu? Jak na to budete reagovat?

Tento trend sledujeme již dlouho a neméně dlouho se na něj připravujeme. Když pominu nevyhnutelné zvyšování cen je jedním z dalších „kroků“ právě crossplatformní měření, které jsme tento rok představili. Sice nám to nenahrazuje veškeré ztracené inventory, ale pevně věříme, že eGRPů bude přibývat a alespoň částečně nám to omezí pokles.

Takže očekáváte další zvyšování cen televizní reklamy? Od kdy a o kolik?

To už bude bohužel na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde. Spousta klientů je přesvědčena, že výběrová řízení jim vždy sníží cenu. Tohle často slyší i od svých poradců – mediálních auditorů. Ale tato skutečnost mohla platit na trhu, kde nebyl vyprodán mediální prostor. Letos jsme bohužel museli odmítnout i několik dlouhodobých klientů, kteří měli nízkou cenu a poslechli hlasů svých poradců, že na těchto, pro nás již nesplnitelných podmínkách, mají trvat… Tak skončili u konkurence, ale za podstatně vyšší cenu… Více než třetina naší inflace v letošním roce je tažena tím, že omezujeme klienty s nízkým CPP. Pro příští rok pak připravujeme další novinku, a to je uzavírání dohod se zapojením aukčních principů do běžného vyjednávání.

Co to přesně znamená? Znamená to, že budete prostor prodávat v dražbě?

Ano, budeme, ale ne celý. Většinu prostoru budeme prodávat podobným způsobem jako doposud. Poslední zbytky našeho inventory u klientů s nejnižší cenou opravdu hodláme prodat formou dražby.

Růst cen už bude na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde.

Jak to tedy bude vypadat?

Naše vyjednávání bude rozděleno do několika fází. První fázi nazýváme „předkolo“. V tomto předkole nás mohou všichni naši klienti zažádat o nabídku. Pokud se jim nabídka líbí a využijí jí, je dohoda již uzavřena. Ve druhé fázi probíhá standardní vyjednávání, jak jej klienti a agentury znají, jen s tím rozdílem, že obchod je uzavřen nejen dohodou obou stran na ceně, ale musí být splněna i další podmínka. Tou podmínkou je výhodnost pro Media Club či televizní skupinu. Tato druhá fáze je totiž rozdělena do několika kol a v každém kole je uzavíráno jen omezené množství obchodů. O tom, která dohoda je uzavřena a ve kterém kole, pak rozhoduje samozřejmě výhodnost pro televizi, která je dána jak výší CPP, tak i objemem. Čím vyšší CPP, tím lépe pro Media Club / TV, a samozřejmě čím vyšší je garance, tím lépe pro Media Club / TV. Obvykle však chtějí klienti za větší garanci nižší CPP. Takže tato rovnováha je křehká věc. Poslední fází je pak skutečná aukce, do které spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat. To by mělo klienty motivovat k tomu, aby uzavřeli svou dohodu již v předkole, nebo v aukci zvýšili své CPP.

Opravdu věříte tomu, že to bude fungovat?

Bude to samozřejmě fungovat jen v případě převisu poptávky klientů nad televizní nabídkou, což je v dnešní době velmi složité predikovat. Nikdo netuší, co se bude dít dále. Přijde recese? Jak rychle? Na jak dlouho?

Počítáme ale se všemi variantami. Pokud zde nebude převis poptávky, máme vždy možnost prodat prostor bez aukce a akceptovat všechny klienty. Ale i to by byla otázka jen jednoho roku. S poklesem GRPs, který očekáváme, se poptávka do jednoho maximálně dvou roků musí nutně vyšplhat opět nad nabídku.

Do poslední fáze aukce spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat.

Jaký typ videa na vyžádání (AVOD, SVOD, TVOD) se bude na českém trhu vyvíjet nejdynamičtěji a jak vývoj na SVOD trhu ovlivní příchod zahraničních hráčů  v letošním roce?

Myslím, že ani jeden. Doteď nás živila reklama, takže doufám, že to budou takzvané HVOD modely, tzn. modely, kdy klienti platí za prémiovou VOD službu určitou částku, ale ta částka je podstatně menší než částka obvyklá, protože divákům kromě exkluzivního obsahu je servírována i reklama v omezeném množství. Jak bude VOD služeb přibývat, tak naroste i chuť diváků migrovat mezi jednotlivými službami. Je to trend, který vidíme napříč platformami. Podstatná většina diváků využívá možnost si službu zaplatit, otestuje ji tři měsíce a pak ji zase třeba zruší. Proto hybridní model vidíme pro náš trh jako vhodné řešení. Diváci si mohou minimalizovat poplatek a ponechat si vícero služeb. Podle mnoha průzkumů na trhu více než 75 % diváků reklamu chápe jako platbu za služby a jsou s ní tím pádem smířeny. Navíc i Netflix už oznámil, že zavede tento model služby.

Na pole SVOD chce letos vstoupit také Prima. Už víte, zda budete v rámci své SVOD služby prodávat reklamu a jaký vůbec model monetizace zvolíte?

Věřím ve svobodnou volbu uživatelů, takže doufám, že nabídneme všechny modely monetizace obsahu. K finálnímu rozhodnutí jsme ale ještě nedospěli.

Od června by také mělo dojít k ohlášenému záměru, kterým chcete omezit přeskakování reklamy ve zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů. Za loňský rok jste uváděli, že jste kvůli možnosti přeskakování přišli o 30 tisíc GRPů. Kolik GRPů tak tímto krokem můžete „zachránit“?

Hlavní motivací, proč jsme museli přistoupit k tomuto kroku, bylo především zamezení dalšího ubývání GRP, protože trend, jakým začali GRPy ubývat, začal být spíše exponenciální než lineární. S rostoucím podílem IPTV operátorů u distribuce našich kanálů a s rostoucím podílem odložené sledovanosti/zpětného zhlédnutí bychom jednoduše do pár let neměli co prodávat. Druhá otázka je, jestli nám nějaké GRPy přibydou. Pevně věřím, že menší část inventory se nám i vrátí. Ale opravdu neočekáváme žádná velká čísla.

Prima pro následující roky mluví o strategii tzv. total videa. Lze uvést, jak bude vypadat rozložení obchodního inventory Primy pro příští rok a jak se obchodování rozloží mezi lineární TV, odloženou TV nebo různé typy videa na vyžádání?

V současné době máme v online inventory okolo 3 % naší sledovanosti, ale pro eGRPy využíváme průměrně asi jen 1 %. Zbytek prodáváme standardně na imprese. Odložené sledování v současnosti tvoří okolo 14 % a očekáváme zde do budoucna nárůst. Vzhledem k tomu, že operátoři si mohou vybrat mezi jednotlivými variantami, jak omezit přetáčení reklamy – například formou zkrácení reklamního bloku nebo náhradou lineární reklamy online reklamou – bude těžké odhadnout, jestli poroste rychleji odložené nebo onlinové inventory. Jak už jsem ale řekl, to klasické lineární rozhodně neporoste.

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň 10 % inventory v onlinu.

Jak se tyto změní odrazí v nabídce inventory v horizontu cca pěti let?

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň deset procent inventory v onlinu, kde můžeme reklamou lépe oslovovat uživatele, nastavovat frekvenci a především díky cílení podstatným způsobem vylepšit afinity kampaní našich klientů.

Zdroj: mediaguru.cz

DEN SVOBODY SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ: JAK VYPADÁ SVOBODA PODLE EVROPSKÝCH MÉDIÍ

Vysílatelé a streamovací služby po celé Evropě dnes slaví Den svobody sdělovacích prostředků[1]. V době, kdy Evropská komise připravuje návrh Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), si asociace ACT, ABBRO, ACCeS, AKTV, ARCA, CRTV, UTECA a VÖP připomínají společné zásady zajišťující pluralitu, nezávislost a udržitelnost sdělovacích prostředků. Všechna nová nařízení, která mají dopad na audiovizuální média, by se měla posuzovat z hlediska obecných zásad, jako je udržitelnost médií. Vyhneme se tak konfliktům při regulaci i nedostatečné soudržnosti, které negativně ovlivňují mediální prostředí. Evropský akt by měl být příležitostí pro vytvoření celostnějšího přístupu k pluralitě sdělovacích prostředků.

  1. Rozmanitost Evropy vyžaduje, aby akt EMFA vycházel z principu subsidiarity a zaměřoval se na zásady, které nemají rušivý účinek. Veškerá omezení by měla být objektivně odůvodněná, transparentní, nediskriminační a přiměřená, aby chránila svobodu sdělovacích prostředků v Evropě.
  2. Akt EMFA by měl podporovat růst evropské televize a videa na vyžádání a neměl by je brzdit pravidly namířenými proti konsolidaci. Opatření, která jsou zaměřená na omezení konsolidačních kapacit evropských vysílatelů nebo brání inovacím, rozšiřování a hledání nových zdrojů výnosů v odvětví, by v konečném důsledku omezila pluralitu evropských médií. Zároveň by upevnila dominantní postavení velkých technologických společností, které do evropských sdělovacích prostředků neinvestují.
  3. Revize a omezení rušivých a zastaralých pravidel pro sdělovací prostředky podpoří rozmanitost a růst odvětví. Je třeba se zaměřit na oblasti, kde jsou kulturní rozmanitost a investice ohroženy nejvíce. Zejména je nutné přísněji posuzovat akvizice sdělovacích prostředků velkými technologickými firmami, které mají dopad na pluralitu.
  4. Stávající pravidla pro audiovizuální sektor je třeba uplatňovat přiměřeně. Je třeba se vyhnout dalším minimálním požadavkům na úrovni EU, které by mohly nadměrnou zátěž stávajícího rámce (např. směrnice o audiovizuálních mediálních službách) ještě zvýšit o další náklady na dosažení souladu.
  5. Je nutné přijmout opatření pro zviditelnění zpravodajství a obsahu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb. Obsah je třeba chránit před zásahy velkých technologických společností.
  6. Klíčové je nezávislé měření sledovanosti. Hráči podléhající různým regulačním režimům by neměli být v jednom „koši měření sledovanosti“. K jejich měření by se měly používat samostatné, ale srovnatelné měny.
  7. Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a státní reklamy je vítána. Taková transparentnost by mohla být užitečná zejména s ohledem na konkrétní situaci v některých členských státech.
  8. Posílení role Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA). Akt o svobodě sdělovacích prostředků by měl usilovat o to, aby byla skupina ERGA plně nezávislá, personálně obsazená a financovaná pro rostoucí množství činností.

V tento slavnostní den si připomínáme, že svoboda sdělovacích prostředků, pluralita a demokracie vyžadují neustálou ostražitost a podporu. Dokonce i v Evropě některé úřady běžně zasahují do činnosti mediálních společností, jejich redakční nezávislosti a svobody provozu. Primárním cílem Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků musí být omezení neodůvodněných restrikcí, uvalených orgány veřejné správy. Musíme se vyhnout tomu, aby opatření obsažená v aktu EMFA omezila naši schopnost růst a rozvíjet hospodářskou soutěž v prostředí, kde velké technologické firmy nadále využívají asymetrických pravidel a podkopávají základy plurality sdělovacích prostředků.

ACT – ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ A SLUŽEB VIDEA NA VYŽÁDÁNÍ V EVROPĚ

ABBRO – ASOCIACE BULHARSKÝCH VYSÍLATELŮ

ACCeS – ASSOCIATION DES CHAÎNES CONVENTIONNÉES ÉDITRICES DE SERVICES

ARCA – RUMUNSKÁ ASOCIACE PRO AUDIOVIZUÁLNÍ KOMUNIKACI

AKTV – ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ

CRTV – CONFINDUSTRIA RADIO TELEVISIONI

UTECA – UNIÓN TELEVISIONES COMERCIALES EN ABIERTO

VÖP – ASOCIACE RAKOUSKÝCH KOMERČNÍCH VYSÍLATELŮ

[1] Dnes je Světový den svobody tisku, více informací naleznete zde.

VOYO CHCE BÝT SOUČÁSTÍ VELKÉ TROJKY UŽ TEĎ JSME DVOJKA TRHU, ŘÍKÁ DANIEL GRUNT

Televizi Nova se už podařilo počtem předplatitelů její videoslužby Voyo porazit HBO Max a je druhou nejsilnější streamovací službou v České republice a na Slovensku. Pořadím však může zamíchat Disney+, které vstoupí na tuzemský trh 14. června. Podle Daniela Grunta, Chief Digital Officer ve společnosti CME, majitele Skupiny Nova, právě Disney investuje naprosto nejvyšší částky do produkce obsahu a nelze vyloučit, že z globálního hlediska sesadí z trůnu Netflix.

Více v pokračování našeho rozhovoru s Danielem Gruntem, které navazuje na první část z minulého týdne.

Většina televizí už má rozlišení 4K, některé dokonce 8K. Uzpůsobujete tomu kvalitu obrazu na Voyo?

Aktuálně ne. Sám jsem si vyzkoušel Voyo na své televizi 4K OLED a nepotřebuji 4K zdroj k tomu, aby ten obraz vypadal skvěle, když…

… televize dokáže upscalovat do 4K v reálném čase.

Přesně tak. A ten upscaling v reálném čase bude u televizí stále lepší a lepší, jak se bude zlepšovat výpočetní kapacita čipů v televizích. Běžným divákům to bude stačit, samozřejmě ne nějakým fajnšmekrům, kteří budou lupou hledat každý pixel. Když si chci jako běžný uživatel odpočinout a dívám se na film, který je ve Full HD rozlišení, televize mi ho převede do 4K a pro mě je ten zážitek velmi dobrý. V tuto chvíli tedy 4K rozlišení neplánujeme, ale do budoucna určitě budeme další Voyo Originály směřovat cestou vyšší kvality obrazu a musíme se na to připravit. Bude to změna pro celý výrobní řetězec, ale časem se to stejně bude muset udělat.

A co starší pořady Novy a filmy a seriály z dob, kdy ještě nebyla HD kvalita?

Teď se zaměřujeme na to, abychom měli, pokud možno, všechno ve Full HD. Jeden z projektů, na kterém naši lidé dělají, je zlepšování kvality u starších titulů. Voyo je na trhu 11 let, má velkou knihovnu a v ní byla i spousta starých titulů v SD rozlišení nebo v HD ready. Takže teď každý kvartál stovky titulů obměňujeme, aby se zlepšovala kvalita. Časem narazíme třeba na to, že u některých titulů už vyšší kvalita není k dispozici, a tak jenom zvažujeme, jestli je ten titul dostatečně zajímavý na to, abychom ho měli v nabídce i s nižší kvalitou obrazu.

Říkal jste, že 60 procent uživatelů sleduje Voyo přes televizi. Potom následuje počítač, nebo mobilní zařízení?

Pak je to v podstatě skoro jedna ku jedné mobil s laptopem s tím, že mobil a jeho důležitost narůstá. Čistě logicky a prakticky jsem přesvědčený o tom, že z dlouhodobého hlediska bude mít sledování Voyo přes televizi ještě větší zastoupení, posílí i mobil a klesne důležitost přenosných počítačů. Bude to čistě o tom, že buď jsem doma a podívám se na velké televizi, ale když ta bude obsazená jiným členem rodiny, možná si ještě otevřu počítač. Jinak ale venku budu používat mobil: na cestě do školy, do práce, na dovolené, o víkendech…

Máte představu o tom, pro kolik procent uživatelů je Voyo hlavní streamovací službou? Říkal jste, že čeští diváci v průměru využívají 1,3 streamovací služby na domácnost. Logicky pak musí nějakou využívat více a nějakou méně. A u té méně využívané zvažovat, zda má cenu si ji platit.

To je přesně ten důvod, proč jsem říkal, že je pro nás extrémně důležité, aby lidé byli v naší službě co nejaktivnější. Proto je jednou z metrik, které sledujeme, množství odsledovaného času za týden. Protože čím více času trávím se službou, tím jsem s ní spokojenější a tím mi neroste důvod tu službu rušit. Ale poměr, v jakém diváci využívají Voyo a jiné služby, nemáme, protože ho nemáme, jak zjistit. Nevíme, jak diváci používají ostatní služby, neznáme ani přesné počty jejich předplatitelů.

Neděláte si nezávislé průzkumy trhu přes agentury, jako je například Ipsos nebo GfK?

Průzkumy si samozřejmě děláme. Je jich poměrně hodně a děláme je z různých stran a na základě nich se právě snažíme složit obrázek, jak trh vypadá. Ale to, na co se ptáte, jsou už hodně detailní věci. My se třeba na měsíční bázi ptáme i na konkurenci a na otázky, jakým způsobem uživatelé konzumují Voyo, zda každý den, několikrát týdně, jednou týdně, několikrát měsíčně, jednou měsíčně nebo vůbec. Za poslední měsíce je vidět, že Voyo nejvíce ze všech služeb roste v každodenním a týdenním používání.

Do jaké míry je pro vás důležitý lineární obsah v rámci Voyo? Myslím tím Novu Sport a sportovní přenosy.

Lineární obsah obecně je zajímavý doplněk, není to ale akviziční faktor. Není to něco, kvůli čemu by si lidé za Voyo zaplatili, ale když už Voyo mají, tak to rádi využijí v situaci, kdy nejsou u televize. Vidíme, že lineární sledování těchto kanálů přes Voyo roste o víkendech a v čase dovolených. Co se týká sportovních přenosů, ty jsou z lineárních kanálů nejatraktivnější. Zejména jde o bojové sporty MMA, KSW apod., atraktivní fotbalová utkání a NHL a NBA.

Čili třeba Eurosport Player pro vás není konkurence, protože to je vyloženě sportovní záležitost?

Eurosport Player je velmi úzký výsek. Je to hodně specifická nabídka, jasně ohraničená cílová skupina, takže ho momentálně nevnímáme jako konkurenci.

Pojďme k další věci, a to je projekt Czechflix, který měl sdružit obsah streamovacích služeb od všech velkých českých televizních skupin. Loni na konferenci DIGIMEDIA 2021 jste řekl, že jednání s ČT a Primou probíhají, ale že bude záležet na tom, aby byly podmínky spolupráce výhodné pro všechny strany. Posunulo se to jednání nějak?

Neposunulo.

A pokračujete v něm vůbec?

Řekněme, že intenzita těch jednání je nižší, než bývala.

Pokud by Czechflix vznikl, dávali byste na něj spíše televizní obsah Novy, nebo originální produkci z Voyo?

To je otázka, na kterou nedokážu odpovědět, protože když nemáme nastavený model toho, jak by ta služba měla vypadat, co budou hlavní přínosy jednotlivých zúčastněných, tak je to těžké predikovat. Aby to dávalo smysl, měl by tam každý z těch subjektů dávat svoji prémiovou tvorbu, takže ideálně originál à la Voyo Originál a pak samozřejmě další věc, která funguje, a to jsou předpremiéry televizních seriálů.

Jak vám fungují upoutávky na Voyo okolo Televizních novin? Dřív Nova upozorňovala na večerní pořady na lineárních kanálech, nyní poutá i vybraný film nebo seriál na Voyo. Sledují potom diváci to, co je propagované v televizním vysílání v čas, kdy to je poutané?

Televize je z logiky věci náš nejsilnější komunikační kanál. To, co komunikujeme kolem Televizních novin a v prime time, funguje nejvíc. Sledujeme návštěvnost služby a vstupy do nových registrací a na home page Voyo v době, kdy běží tyto upoutávky a je vidět, že jsou tam velké peaky. Je to okamžitý efekt, který ukazuje sílu televize. A většinou to, co nejsilněji komunikuji v televizi, mám na nejprémiovějších pozicích na home page služby, takže těžko říct, zda o jejich sledování rozhodla upoutávka v televizi nebo to, že uživatel zrovna přišel na Voyo a narazil na tento pořad.

Vyplatí se takhle lidi odehnat od lineárního vysílání k Voyo a snížit si tím rating reklamních bloků?

My ty lidi, kteří chtějí sledovat lineární vysílání, nevyháníme, protože ti u toho vysílání zůstanou. U lidí, kteří jsou zviklaní a přemýšlí, že by přeladili na jiný kanál nebo si zapli jinou službu, je lepší, aby šli k nám než někam jinam. Proto to děláme. Je lepší zkanibalizovat se sám, než se nechat zkanibalizovat někým jiným.

350 tisíc uživatelů je docela dost, to je docela slušný balík peněz. Je už Voyo v plusu nebo ještě stále jste v červených číslech?

Stále jsme v červených číslech.

A jaký je výhled?

Náš plán je skutečně dlouhodobý, pětiletý, který nekončí milionem předplatitelů, ale vyšším počtem. Na to jsou navázané investice, příjmy a my se nyní pohybujeme výnosově nad tímto plánem, protože máme aktuálně výrazně víc předplatitelů, než jsme si pro tuto dobu plánovali. Nyní máme přes 350 tisíc uživatelů, a to je úroveň, kterou jsme plánovali na druhou polovinu letošního roku. A to mluvím o upraveném plánu, protože na základě výsledku loňského roku jsme si plán na období let 2021 až 2025 navýšili. Cíle pro konec letošního roku jsou výrazně vyšší, než jsme plánovali na začátku loňského roku. Stále platí, že v roce 2025 bychom měli být v zisku. Myslím, že pokud budeme pokračovat stejným způsobem jako dosud, rozhodně v něm budeme.

Čili při milionu uživatelů byste měli být v černých číslech.

Profit závisí na velikosti investic do obsahu, a právě teď vidíme, že čím více investujeme, tím více předplatitelů získáváme. Takže jako každý digitální podnik rádi upřednostňujeme růst před ziskem. To ale můžeme změnit, kdykoliv budeme chtít. Momentálně naše investice do obsahu jsou obrovské. Jde o několik miliard korun, takže i když jsou příjmy z Voyo krásné, investice do výroby obsahu jsou ještě vyšší.

Neuvažujete o tom, že byste nabídli víc různých typů předplatného? Protože například Netflix to má rozfázované, základní pro jeden přijímač a SD rozlišení, potom verze v HD a pro více přijímačů, potom Premium ve 4K. HBO Max přišlo se sníženou zaváděcí cenou…

Do budoucna o tom uvažovat budeme. Teď si myslím, že to je předčasné, protože jak my, tak trh je pořád v rostoucí fázi. Daleko důležitější je akvírovat co nejvíc lidí do předplacené služby a jakékoli balíčkování zesložiťuje sdělení o produktu. Pro mě je důležité, aby to sdělení bylo co nejjednodušší, abychom trh co nejrychleji edukovali. Práce s balíčky předplatného začne dávat smysl, až se trh začne zpomalovat a budeme si potřebovat ubránit naše předplatitele nebo dále navýšit příjmy.

Neobáváte se inflace a toho, že stoupá cena všeho a lidé se budou snažit šetřit a samozřejmě zábava bude na prvním místě? Je zbytná.

Uvidíme, co se bude dít. Čistě prakticky 159 korun měsíčně, kolik je to krabiček cigaret?

Ne všichni kouří.

Když jdu s kamarády na pivo, kolik je to v dnešní době piv? Když jdu do kina, 159 korun –- to bych tam musel jít sám a na jeden film, takže když vezmu rodinu a půjdu na jeden film do kina, zaplatím násobek toho, co zaplatím za knihovnu Voyo se 17 tisíci hodin obsahu a může se na to dívat celá rodina. Takže z mého pohledu tam problém nevidím. Ale možná budeme muset časem zavést takovouto srovnávací komunikaci. Ale myslím si, že by lidé spíše přestali chodit do kina, než by si odhlásili Voyo nebo Netflix.

Pokaždé, kdy jdu do trafiky, zaujmou mě tam předplatitelské karty Netflixu a Voyo. Jak vám tento způsob předplatného funguje? Prodává se dobře?

Zavedli jsme ho v průběhu loňského roku s podzimní sezónou. Šlo o jednoduchou úvahu, že tu pořád existuje segment lidí, zvláště pak starších, kteří ještě nejsou zvyklí platit na internetu. Hodně to souviselo s Ordinací. Těmto lidem jsme nabídli tuto možnost předplatného, ale je to opravdu minoritní záležitost. Když se podívám na způsob plateb za Voyo, 99 procent lidí využívá rekurentní platbu, kdy se jim částka strhává z kreditní karty.

Ale díky předplatitelským kartám jste vidět v trafikách.

Přesně tak. Je to vidět a dáváme možnost lidem, které by mohlo odradit placení kreditní kartou přes internet.

Nebo dáváte možnost dát Voyo jako dárek.

Ano, takto to fungovalo velice dobře na Vánoce. To se prodalo velké množství i ročních balíčků. Podařilo se nám tak dostat značku Voyo lidem pod kůži. Mimochodem, to je jedna z věcí, která se Nově podařila: zapracovat na znalosti značky. Když se dnes podíváte na trh, jsme společně s Netflixem jednoznačně největší. Ve chvíli, kdy se zeptáte na streamovací službu, tak první, co lidi napadne, je Netflix a hned potom Voyo. Pak je dlouho nic a další služby s jednocifernými podíly.

Před lety na konferenci DIGIMEDIA jsme to řešili docela podrobně. Tenkrát jste říkal, že máte velkou skupinu lidí, kteří sledují, kde se objevuje originální obsah Voyo, abyste ho mohli nahlásit a blokovat.

Ano, máme tým jednotek lidí, který se tomu věnuje a platíme si asi tři externí agentury, které pro nás ten obsah vyhledávají, nahlašují ho a my to pak řešíme. Po nástupu Voyo Originál toho přibylo, takže nás to stojí nemálo peněz už jenom uřídit ten dohled. Pořád to je o tom, že nahlašujeme pirátské kopie subjektům jako je Uložto, a ty reagují se zpožděním. Častokrát i v řádu dní a ve chvíli, kdy ten obsah smažou, se jim tam objeví znovu. Kdybychom neměli tak velké množství aktivit proti pirátům, myslím si, že by Voyo nemohlo fungovat. Pirátství by ho zabilo.

Nova má stejného majitele jako největší IPTV služba u nás, O2TV. Plánujete nějaké synergie? O2TV má nakoupeno spoustu zajímavých sportovních práv…

Ano, je to tak. Současně Nova prodává O2 TV spoustu práv, v zásadě většina těch nejlepších fotbalových lig v Evropě, která běží na O2, je nakoupena od Novy. Proto se o tom bavíme. Není to jenom konkrétně s O2 TV. Když se rozhlédnete po všech vyspělých státech, hlavní streamovací služby spolupracují se všemi operátory a velkými dodavateli obsahu dané země. Takže do budoucna je dost pravděpodobné, že Voyo bude vedle klasické nabídky lineárních kanálů všech placených televizí, vedle Netflixu, vedle HBO Max a Disney+ k dostání také přes tyto operátory. Je to trend, kam směřuje trh, a je to vidět všude.

Netuším, zda má O2 TV stále ještě videotéku…

Má.

Nemá smysl ji nahradit službou Voyo, když máte stejného majitele?

Smysl to má, když dokážeme vytvořit zajímavě koncipovanou propozici pro uživatele, protože Voyo má nějakou hodnotu. Prémiový obsah má svou hodnotu, která je velká, a to se vždycky projeví v ceně toho balíčku. Takže ať je to O2 nebo další potenciální partneři do budoucna, Voyo musí mít vždycky svoji hodnotu. Nikdy nepůjdeme s Voyo pod cenu, která je dostupná pro uživatele samostatně na trhu, za kterou si ho můžou koupit napřímo. Jak jsem říkal před chvílí, v rostoucí fázi určitě nechceme dávat nějaké zásadní slevy a podbízet se, protože tím bychom snižovali vnímanou hodnotu Voyo. A jestliže Voyo za poslední rok takhle strašně vyrostlo, tak je to právě kvůli tomu, že lidé jeho hodnotu začali vnímat.

Jaké streamovací služby sledujete vy sám doma a kolik času jim věnujete?

Pokud budu počítat opravdu jen streamovací služby, mám Voyo, Netflix, HBO Max, Amazon Prime, Eurosport Player a vedle nich si ještě platím Spotify pro celou rodinu a dětem platím Xbox Gold. A možná platím ještě něco, o čem už ani nevím.

Stíháte to sledovat?

Vybírám si. Jsem typ člověka, který si večer sedne k televizi a absolvuje si takový ten svůj rituál, že si projedu všechny tyto služby, které si platím, když tedy zrovna nemám rozkoukaný nějaký seriál. Dopracoval jsem se do fáze, kdy doma vůbec nesleduji filmy. Televizi zapínám většinou po deváté nebo desáté večer, a to už je pozdě začít s nějakým filmem. Radši si najednou zkouknu dva nebo tři díly seriálu, které mají 50 minut a pořád mám šanci z toho vystoupit po konci epizody.

Pokud ale nemám nic rozkoukaného, projedu všechny služby a dost často se mi stává, že skončím u lineárního vysílání a zapnu si něco, co tam běží, dívám se třeba od poloviny, mám to přerušované reklamou, i když vím, že kdybych udělal čtyři kroky a strčil do Xboxu blu-ray disk, mohl bych mít to samé v lepší kvalitě, od začátku a bez reklam. Stejně ale sedím u toho lineárního vysílání, protože už chci svůj klid. Myslím si, že do budoucna takhle bude fungovat hodně lidí. Noví uživatelé, kteří si pořídí streamovací službu, se jí nechají zpočátku zahltit, několik měsíců si pouští to nejlepší a pak najednou narazí na to, že rozhodování o tom, co si pustit, bolí. Že je otravuje hledat, co ještě neviděli, co je tam nového a že i ta velká šíře portfolia knihovny může být limitující pro to, co si vybrat.

Narážíte při používání konkurenčních služeb na něco, co je lepší než na Voyo a čím byste se mohli inspirovat?

Inspirujeme se neustále. Už jenom proto, že do Voyo a jeho rozvoje jsme loni na jaře začali výrazně víc investovat. Pamatuji si, že když jsem pracoval v MTG (někdejší poloviční vlastník Primy, pozn.red.), měli v rámci svého DNA několik takových hesel a jedno z nich znělo „copy with pride“. A nebylo to míněné vůbec negativně. Jde o to, že častokrát je lepší se inspirovat tím, co na trhu funguje a je dobře zavedené, než vymýšlet něco, co nikde není, protože to může znamenat, že to nefunguje. Není to ale tak, že bychom bezhlavě kopírovali všechno, co se nám líbí. Hodně přemýšlíme o tom, proč to mají tak či onak, proč zvolili zrovna ten způsob a vymýšlíme, jak by se to dalo ještě vylepšit.

Kolik takových velkých streamovacích služeb se podle vás dokáže na českém trhu uživit?

Obecná ekonomická teorie hovoří o ekonomice tří nebo o „velké trojce“. Když existuje trh, který je už rozvinutý nebo zralý, dokáží na něm přežít tři velké služby a pak možná ještě některé úzce zaměřené, když si tedy budou dobře hlídat svoji nákladovou stránku. Jsem přesvědčený o tom, že na českém trhu mohou dlouhodobě a ziskově působit tři služby. A my musíme být jednou z nich.

Jednou nebo první?

Nepotřebujeme být první, chceme být jedna z těch třech velkých služeb. Pro mě je důležité, abychom měli nějaké množství lidí, kteří nám pravidelně platí a abychom byli jedna z těch prvních služeb, která lidi napadne, když přemýšlí o pořízení SVOD.

Zdroj: televizniweb.cz

HBBTV ASOCIACE ZVEŘEJNILA VÝZVU PRO SPONZORY LETOŠNÍHO SYMPOZIA

10. ročník Sympozia a cen HbbTV se uskuteční 9.-10. listopadu 2022 v České republice v Praze. Poskytne jedinečnou platformu, kde bude možné prostřednictvím komerční a propagační činnosti oslovit vrcholové manažery globálního odvětví připojené televize. Asociace HbbTV, která akci pořádá společně s českou Asociací komerčních televizí (AKTV), sestavila několik atraktivních sponzorských balíčků.

„Loňský devátý ročník Sympozia a cen HbbTV v Paříži, kterého se zúčastnilo na 180 návštěvníků, byl velmi úspěšný. Jsme proto rádi, že můžeme mezinárodní komunitě televizního vysílání a širokopásmového internetu nabídnout další skvělou příležitost k setkání, výměně nejčerstvějších novinek a získání bezprostředních informací o nových produktech a službách. Sponzoři mohou během 10. ročníku každoroční klíčové akce odvětví CTV využít výhod setkání s cílovou skupinou významných hráčů na trhu,” řekl Vincent Grivet, předseda Asociace HbbTV.

„Jsem si jist, že Praha jako místo konání, které zosobňuje velmi aktivní a inovativní prostředí HbbTV ve střední a východní Evropě, bude pro sponzory přidanou hodnotou.“

Sympozium a předávání cen HbbTV 2022 se bude konat v Národním domě na Vinohradech. Prestižní neorenesanční budova v centru Prahy poskytne prvotřídní zázemí pro návštěvníky konference a sponzory i pro navazování kontaktů.

Podrobné údaje o sponzorských balíčcích pro Sympozium a ceny HbbTV 2022 a o  předcházejících předváděcích a ukázkových akcích najdete ve Výzvě pro sponzory. Společnosti, které mají o akci zájem, by si měly rychle sjednat obchodní podmínky, protože možnosti jsou omezené a zúčastněným partnerům zajišťují výrazné zviditelnění. Nabídky se sníženými sazbami pro včasné zájemce jsou k dispozici do 15. května 2022.

Kontaktní údaje pro sponzory: Pan Andrea M. Michelozzi, Dime Comunicaciones, Tel: +34 (606) 516 106, e-mail andrea@dimecomunica.com

Sympozium a udělování cen HbbTV 2022 se zaměřuje na provozovatele platforem, vysílatele, inzerenty a poskytovatele reklamních technologií, organizace vymezující standardy a technologické společnosti. Nabízí bezprostřední poznatky o nejnovějších a nejinovativnějších službách, které jsou divákům, provozovatelům a inzerentům k dispozici.V rámci Sympozia HbbTV proběhne 5. ročník udělování cen HbbTV, který přestaví širokou škálu kategorií navržených tak, aby ocenily nejlepší postupy a znamenité výsledky v oblasti HbbTV. Podrobnosti o jednotlivých kategoriích a účasti budou včas oznámeny.

O Asociaci HbbTV

Hybridní televize (označovaná jako „HbbTV“) je globální iniciativa, která vytváří specifikaci pro poskytování služeb pokročilé a interaktivní televize a zábavy spotřebitelům pomocí kombinace televizního vysílání a širokopásmového internetu. Specifikaci HbbTV vytvářejí lídři v oboru, aby zkvalitnili zkušenosti spotřebitelů při sledování videa pomocí připojených televizorů, set-top-boxů a víceobrazovkových zařízení. Specifikace HbbTV používá prvky stávajících specifikací z jiných standardů, včetně OIPF, CEA, DVB, MPEG-DASH a W3C. Díky začlenění činnosti organizace Open IPTV Forum (OIPF) v roce 2014 a Smart TV Alliance v roce 2016 je HbbTV schopná oslovit poskytovatele služeb a dodavatele technologií pro IPTV služby i kombinované vysílací a over-the-top (OTT) služby.

HbbTV je neziskové sdružení registrované ve Švýcarsku. Má přibližně 80 členů, k nimž patří všichni světoví výrobci televizorů, velké evropské vysílací společnosti a televizní platformy i celá řada světových dodavatelů technologií a čipových sad. Více informací je uvedeno na stránkách asociace HbbTV.org

Kontakt pro Asociaci HbbTV:
Angelo Pettazzi
Předseda pracovní skupiny pro marketing HbbTV a vzdělávání (MEWG)
E-mail: angelo.pettazzi@mediaset.it
Tel: +39 02 2514 8355

Kontakt pro tisk:
Thomas Fuchs
Fuchs Media Consult GmbH
E-mail: tfuchs@fuchsmc.com
Tel: +49 171 4483 168

O české Asociaci komerčních televizí

Česká Asociace komerčních televizí (AKTV) vznikla v roce 2017 jako sdružení provozovatelů pozemního televizního vysílání s cílem hájit, podporovat a propagovat společné zájmy komerčních vysílatelů v České republice. Zakládajícími členy AKTV jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Více informací je uvedeno na stránkách asociace www.AKTV.cz

Kontakt pro Asociaci komerčních televizí:
Marie Fianová
Tajemnice AKTV
E-mail marie.fianova@aktv.cz
Tel: +420 724 442 935

EGRPOVÉ KAMPANĚ POMÁHAJÍ ZVÝŠIT AFINITU A ZÁSAH

eGRPové kampaně přinášejí vyšší zásah a zlepšenou afinitu zejména klientům, kteří chtějí oslovit mladší cílovou skupinu, popisuje Petr Hatlapatka z Media Clubu.

Obchodní zastupitelství Media Club na začátku roku 2022 zařadilo část online video prostoru (digitálních eGRPs) do TV balíčků. Slibuje si od toho maximalizaci zásahu a vylepšení afinity kampaní ve vybrané cílové skupině. „Například u produktu zdravé výživy, který byl cílen na ženy 18–30 let, jsme celkem v únoru odbavovali 795 GRPs a z toho 3,3 % tvořily eGRPs. Jejich afinita na tuto cílovou skupinu byla o 260 % lepší,“ říká Petr Hatlapatka, vedoucí online prodeje v Media Clubu.

Data z TV a online kampaní jsou díky měření AdCross vyhodnocována společně v jednom softwaru. Na první zkušenosti s fungováním eGRPu jsme se ptali Petra Hatlapatky.

Prima digitální eGRPy zařadila do prodeje i v loňském roce. Lze srovnat, jak se zájem o eGRPy meziročně vyvíjí?

V loňském roce jsme eGRP prodávali ještě zkušebně, takže porovnávání je trochu bezpředmětné. Projekt jednotného měření televizní a online reklamy AdCross se ale s agenturou Nielsen vyvíjel více než dva roky. Od loňského listopadu a prosince jsme výsledky v AdCrossu zpřístupnili v testovacím režimu. Mediální agentury už tedy některé kampaně mohly v AdCrossu sledovat a viděly, jak systém funguje před uvedením do ostrého provozu letos v lednu.

A pokud byste měl zhodnotit zkušenosti s eGRPem v prvním čtvrtletí?

U klientů, kteří mají mladší cílové skupiny, zájem o eGRPové kampaně je. Navíc sledujeme i neplánovaný efekt, který eGRP má. Do videospotů se totiž přidává proklikové URL a z toho je vidět, jak velká skupina návštěvníků přijde z primáckých webů. Klienti s tím tak mohou pracovat dál, např. díky využití retargetingu.

Průměrný podíl eGRPů v kampaních Media Clubu v prvním letošním čtvrtletí byl podle dat, která jste zveřejnili, 1 %. U mladších cílových skupin je ale tento podíl vyšší. Kolik představuje?

Nejvíc je to asi 5 %. Z eGRPu profitují především klienti, kteří cílí na skupinu 15–35 let. V případě skupiny 35–55 let, která je silná v televizní sledovanosti, už přídavek k celkovému zásahu není takový. Vylepší se afinita, ale dodatečný reach se moc nezvýší. Pokud jde o skupinu 15–35 let, tak online vylepšuje afinity i o 100 až 200 procent.

Je růst zásahu v kampaních s podílem eGRPs v korelaci s růstem zásahu? Zvyšují se obě hodnoty podobně?

S větším množstvím eGRPů se vylepší afinita, a to pozitivně ovlivní výsledky celé kampaně. Ve chvíli, kdy je televizní kampaň silná, tak dokáže vytvořit plošný zásah. U kampaní, kde je větší podíl eGRPů, je dobře vidět, že kombinace onlinu a televize zasáhne slabší televizní diváky. Díky eGRPu je tak možné zvýšit zásah cílové skupiny.

Jediným zdrojem pro tvorbu eGRPů je web iPrima.cz. Nebo jde i o nějaké další weby?

V tuto chvíli je do eGRPového prodeje zařazena hlavně iPrima.cz. Výhledově plánujeme zařadit web CNNPrima.cz, který tam zatím není. Ještě v dubnu bychom měli spustit eGRPy v mobilních aplikacích. Je potřeba si uvědomit, že každý takový krok je dost pracný, protože obsah je nutné opatřit měřicími kódy. Chceme inventory do budoucna zvětšit i o reklamu v IPTV. Taková implementace je ale velmi složitá, reálně by takové rozšíření mohlo nastat na podzim.

O kolik by se tedy inventory mohlo navýšit s mobilními aplikacemi i IPTV?

To zatím nedokážeme odhadnout, protože nevíme, jaké řešení pro umísťování reklamy IPTV operátoři zvolí. V té nejideálnější variantě by navýšení mohlo být až dvojnásobné. K tomuto se ale nedostaneme v letošním roce. Poroste to postupně, jak se nám budou dařit implementace jednotlivých operátorů.

Uvedli jste, že už od příštího roku uvažujete o navýšení podílu eGRPs ve společném prodeji s televizí. Půjde o plošné navýšení, nebo jen pro vybrané cílové skupiny?

Podíl bychom navyšovali jen pro některé cílové skupiny, plošně to nedává smysl. Teď se podíl pohybuje do 3 % a liší se podle klienta. U klientů s mladšími cílovými skupinami je podíl vyšší.

Je představitelný i dvouciferný podíl eGRPs?

U některých klientů by to smysl mělo, protože afinita se tím diametrálně vylepšuje. Je to otázka vyjednávání s klientem ohledně složení bundlu.

U jakého typu videí se eGRPové kampaně zobrazují?

Televizní videa nebo videa, která připravujeme jen pro online, mají velkou přednost v tom, že jsou profesionálně vyrobená, a že tedy nad nimi jako vysílatel a provozovatel máme stoprocentní kontrolu. Klientům tak garantujeme bezpečnost a kvalitu zobrazení. To je v případě uživatelsky tvořených videí obtížné. Klienti se pak diví, kde se jejich reklama zobrazuje. Jsme schopní zabránit tomu, aby se například reklamy na alkohol zobrazovaly u dětských pořadů nebo aby se zobrazovaly uživatelům, kteří jsou ve věku pod 18 let, ať už sledují jakýkoliv obsah. Aktuálně, pokud si klient nepřeje mít reklamu u videí, která se týkají války na Ukrajině, tak tento obsah dokážeme vyloučit na úrovni konkrétních videí.

Z eGRPu profitují především klienti, kteří cílí na skupinu 15–35 let. V případě skupiny 35–55 let, která je silná v televizní sledovanosti, už přídavek k celkovému zásahu není takový.

Vykazoval trh videoreklamy v letošním prvním čtvrtletí stále rostoucí trend?

Videoreklama v prvním kvartálu stále rostla, i když část kvartálu už byla ovlivněna konfliktem na Ukrajině. Řada klientů tak kampaně odsunula a přeplánovala, což se projevuje i v číslech a může to vypadat, že nejde o velký růst. Proto tento kvartál nepovažujeme za směrodatný, situace je podobná, jako byla v prvních dvou měsících covidu.

Na setkání s klienty jste mluvili o důležitých trendech vývoje TV reklamy, zejména očekávaném snížení lineární TV a růstu videa na vyžádání. Jak se tyto trendy mohou odrazit na zastoupení eGRPs v kampaních ve střednědobém horizontu?

Odhaduji, že se může zvyšovat až k hranici 20 %. Trendy, které se ve sledovanosti odehrávají, by měly znervózňovat především klienty. Když se na to podíváme selským rozumem, tak z 10 milionu Čechů většina tráví před TV obrazovkou určitý čas – starší diváci víc, mladší svůj čas dělí mezi TV a placené video na vyžádání (SVOD). Z tří hodin sledování tak například hodinu denně věnují nějaké SVOD službě a dvě hodiny TV. Na placené VOD službě si ale klient žádnou kampaň nekoupí. A pokud by se tak teoreticky začali chovat všichni televizní diváci, tak se počet dostupných GRPs TV reklamy sníží o třetinu. Klienti, kteří mají na TV postavený svůj marketing a potažmo byznysplán, tak najednou budou mít problém dostatečný počet GRPs nakoupit, protože GRPy celkově ubudou. Vysílatelé ale mohou výpadek příjmů z reklamy nahradit předplatným, problém pocítí především klienti.

Zdroj: mediaguru.cz

JAK ŘÍDIT ZNAČKY POMOCÍ DNEŠNÍ TV?

Jak dnešní televize řídí značky?

Egta a The Global TV Group požádaly 23 generálních ředitelů, prezidentů televizních společností a společností zabývajících se prodejem reklamy, aby se podělili o své názory na mnoho otázek okolo dnešní televize. Některé aspekty jsou všeobecně známé, jiné se teprve nově představují.

Tyto klíčové postřehy jsou nyní volně k dispozici v unikátním 28stránkovém slide decku, který obsahuje videozáznamy, čísla, citáty, případy a další informace.

Stáhněte si uvedenou kompilaci a zjistěte z první ruky, jak lídři mediálního průmyslu obhajují sílu dnešní televize – a sdílejte to, co nás čeká v televizi zítřka.

PRŮZKUM: ČEŠI POVAŽUJÍ NEZÁVISLOST MÉDIÍ ZA DŮLEŽITOU

Průzkum v zemích Visegrádské čtyřky zjistil, že veřejnost podporuje opatření EU týkající se svobody médií.

První komplexní průzkum postojů veřejnosti ke svobodě médií v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku ukázal, že 52 % lidí je znepokojeno stavem svobody médií ve své zemi. 71 % respondentů podporuje přísnější vnitrostátní právní předpisy na ochranu nezávislosti médií, 59 % účastníků průzkumu souhlasí s většími pravomocemi EU při ochraně svobody médií.

Průzkum zároveň ukazuje velké regionální rozdíly. Zatímco postoje ke svobodě médií v Česku, Polsku a na Slovensku jsou v podstatě srovnatelné, v Maďarsku, kde vládnoucí strana ovládla většinu médií v zemi, byla podle průzkumu podpora autonomie redakcí i nezávislosti médií veřejné služby výrazně nižší.

V porovnání s ostatními zeměmi V4 má Česko nejvyšší podíl lidí, kteří považují nezávislost médií za důležitou hodnotu (86 %), nejvyšší podíl těch, kteří si myslí, že by vlastníci médií neměli zasahovat do redakční autonomie (62 %), ale také nejnižší podíl těch, kteří vyjadřují obavy o stav svobody médií (47 %), a nejnižší podíl těch, kteří souhlasí s ekonomickou podporou médií ze strany státu (25 %, o polovinu méně než v Polsku).

Základní zjištění:

Obavy o svobodu médií napříč zeměmi V4. Znepokojení nad současným stavem svobody médií vyjádřilo 52 % respondentů (v Polsku 63 %, na Slovensku 49 %, v Maďarsku 48 %, v České republice 47 %).

Větší pochopení pro nezávislost médií vyjadřují ti, kteří se při získávání informací o politickém dění více spoléhají na online zdroje. Průzkum zjistil, že lidé, kteří čtou online zpravodajský obsah, častěji považují hodnoty spojené se svobodou médií za důležité. V Maďarsku a Polsku je časté čtení tištěných novin spojeno s méně pozitivními názory na svobodu a nezávislost médií.

Mladší generace jsou méně znepokojeny než starší lidé. Ve většině zemí V4 se mladí lidé relativně méně zabývají otázkou svobody a nezávislosti médií. V Maďarsku vyjádřilo obavy pouze 36 % lidí ve věku 18-24 let, zatímco v Polsku je to 61 %. Na Slovensku toto číslo klesá na 39 %.

Svoboda médií se hluboce zpolitizovala. Na otázku, zda mají velké obavy o svobodu médií, odpovědělo souhlasně 89 % příznivců maďarské Demokratické koalice, zatímco mezi příznivci Fideszu vyjádřilo obavy pouze 10 %. V Polsku považuje svobodu médií za vážný problém jen 34 % příznivců PiS, 90 % příznivců opozice tvrdí, že se o ni obává. V České republice příznivci hnutí ANO nebo krajně pravicové SPD opět mnohem méně často považují za důležité hodnoty, na nichž je založena svoboda médií, ve srovnání s příznivci ostatních stran.

23 % Slováků se domnívá, že se stav svobody médií v průběhu posledních pěti let zlepšil, což je nejvyšší procento ze všech zemí V4. Tento názor je častější mezi voliči hnutí OLANO (37 %) a koalice PS/SPOLU (51 %), zatímco s tímto názorem souhlasí pouze 8 % voličů strany SMER. Slováci ze všech národů V4 nejvíce podporují sankce EU vůči zemím, jejichž vlády zasahují do svobody médií (64 %).

90 % polských voličů Koalicja Obywatelska je „znepokojeno“ současným stavem svobody médií, 52 % je „velmi znepokojeno“ (vrchol škály). Znepokojeno je 34 % voličů Prawo i Sprawedliwość (42 % není znepokojeno), 7 % je velmi znepokojeno. Proti vlivu vlády na zpravodajství veřejnoprávních médií je 87 % voličů Koalicja Obywatelska, zatímco pouze 47 % voličů PiS.

Na otázku, zda „velké obavy“ o svobodu médií, odpovědělo 89 % příznivců maďarské Demokratické koalice souhlasně, zatímco mezi příznivci Fideszu to bylo pouze 10 %. Svoboda médií je „naprosto důležitá“ pouze pro 34 % voličů Fideszu, ale pro 89 % voličů Demokratické koalice.

Průzkum vznikl z iniciativy Rady pro redakční nezávislost ve spolupráci s Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu a za podpory Bakala Foundation. Ukázal také, jak politické a generační rozdělení i způsob, jakým lidé konzumují média, významně formují postoje ke svobodě tisku v jednotlivých zemích.

O výzkumu

Průzkum byl proveden v období 1. – 17. února 2022 společností Median, a to kombinací online panelového dotazování a telefonických rozhovorů. Celková velikost vzorku byla 4069 respondentů (ve věku 18+ let). Průzkum vznikl z iniciativy Rady pro redakční nezávislost ve spolupráci s Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu a za podpory Bakala Foundation.

Zdroj: mediaguru.cz

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.