Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

CENY ONLINE REKLAMY MEDIA CLUB PONECHÁ, BONUSY ZRUŠÍ

Akvizice Impression Media přinese společnosti Media Club navýšení zásahu na reklamním online trhu. Inzertní ceny se ve společné nabídce nemění, dochází ale ke zrušení agenturních bonusů.

Společné obchodní nabídky pro vybrané produkty od 1. května přinášejí Media Club a Impression Media po majetkovém propojení z letošního března, kdy skupina Prima získala 80% podíl v online mediálním zastupitelství Impression Media. Vlajkovou lodí se stává nově vzniklý balíček Add Up s téměř 190 weby, které dosahují měsíčního zásahu 6,4 mil. reálných uživatelů, což z něj dělá dvojku českého internetu (zdroj: NetMonitor, návštěvnost z ČR). Vedle toho jsou v nabídce i tematicky cílené nové balíčky. Inzertní ceny zůstávají, ruší se ale agenturní bonusy.

Díky akvizici Media Club zvyšuje zásah i reklamní online inventory. Impression Media se díky partnerství s Media Clubem chce více zaměřit na programatický prodej audia, videa a výhledově i televize. Obě společnosti budou nadále fungovat samostatně, říkají Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online divize Media Club, a Roman Stolejda, CEO Impression Media.

Proč jste vůbec o akvizici Impression Media uvažovali? Z jakého důvodu je pro Media Club zajímavá?

Petr Hatlapatka: Primárně nás zajímalo to, jak si můžeme zvýšit zásah. To bylo rozhodující v uvažování, zda do Impression Media vstoupit, nebo ne. Jsme největší zastupitelství na televizním a rádiovém trhu a máme podobné ambice i v onlinu. Možná ale ještě podstatnější bylo v rozhodování to, jak se weby Impression Media s našimi weby doplní. Protože i kdyby celkové navýšení zásahu bylo vysoké, ale ve výsledku bychom se s nabídkou Impression Media překrývali, neměla by akvizice příliš smysl. I z pohledu nabídky se s Impression Media dobře doplňujeme. Media Club má díky Primě velkou produkci videa, zatímco Impression je silný v bannerové reklamě a dodává obsah, který u nás tolik zastoupen není. Hlavní tedy byla podoba výsledného produktu a to, jak nám může pomoct navýšit tržby.

Ještě bych upřesnil, že jsme vstoupili do Impression Media 80% podílem, ale Impression Media se tím nezačleňuje do Media Clubu. Společnosti zůstávají samostatné a fungují vedle sebe. Akvizici jsme dokončili v březnu, pro tento rok jsou smlouvy s klienty nastavené a takto zůstávají v platnosti. Každá firma má své produkty a produktově se budeme propojovat jen tam, kde nám to dává smysl.

Pro Media Club byl zajímavý zásah, který akvizice Impression Media přinese. Co vlastnické propojení přinese Impression Media?

Roman Stolejda: Uvědomujeme si, že Impression Media nemůže růst bez velkého partnera. Jako media zastupitelství jsme dosáhli stropu, v portfoliu máme 153 webů, což je celkem dost, ale abychom se mohli dál zvětšovat, bylo spojení se silným partnerem pro nás nutností. Prima má na onlinovém trhu velkou ambici a vzájemně si můžeme pomoct.

Druhá věc je, že odchodem ČSFD.cz před dvěma lety jsme v zásadě přišli o video inventory a díky spojení s Primou ho teď můžeme ve velkém vrátit zpět do nabídky. Spojením našich nabídek navíc můžeme nabídnout něco, co tady nikdo nemá. To je pro nás zajímavé. Media Club má taky zájem rozvíjet další projekty – v Impression Media jsme zavedli audio programmatic a jednáme o tom, abychom ho rozšířili i tady. To by znamenalo, že bychom jako jediní programatické audio nabízeli celorepublikově. A jsou tady další možnosti. Kolega David Bauckmann dlouho mluví o televizním programatiku. To je stoprocentně budoucnost a my jsme připraveni televizní programatik uvést.

Roman Stolejda, Zdroj: TV Prima

Jak se Media Club staví k televiznímu programatiku?

Petr Hatlapatka: Pozorně sledujeme vývoj programatického prodeje televizní spotové reklamy ve světě. Dá se velmi zjednodušeně říct, že v zemích, kde je velká část televizní distribuce řešena po internetu, je rozvinutý i programatický nákup. V Česku je situace značně odlišná díky velmi silné terestrice. Z pohledu programatiku jsme nejblíže u IPTV operátorů. Zajímá nás to tedy velmi, nicméně jde o to, kdy je reálné programatiku uvést v život, tak aby to dávalo nejen obchodní smysl, ale i produktový – směrem ke klientům.

Už zaznělo, že Impression bude stát vedle Media Clubu. Platí, že zůstáváte v čele Impression Media a zodpovídáte za řízení firmy?

Roman Stolejda: To, že s Davidem Bauckmannem zůstáváme, bylo součástí podmínek transakce, aby byla zachována kontinuita fungování firmy. A jsme za to rádi. Cílem je vybudovat obchodní skupinu řádově větší, než je dneska. Vždy jsme se snažili dělat lokální byznys, ale vedle Radiohousu (patří pod Media Bohemia stejně jako dříve Impression Media, pozn. red.) už jsme byznys nemohli rozvíjet tak, jak jsme si představovali. Tady je naopak vůle lokální byznys rozjet ve velkém a výhodou je, že vedle online obchodníků jsou k dispozici i obchodníci rádioví a televizní.

Zmiňovali jste, že se díky akvizici Impression Media dobře doplňujete v zásahu. Jaké jsou přesně překryvy mezi uživateli obou subjektů?

Petr Hatlapatka: Klientům jsme už prezentovali inzertní balíčky, které jsme společně vytvořili. Ten největší se jmenuje Add Up a dosahuje zásahu na českém trhu 6,4 mil. RU a 305 mil. page views. Tím se stává druhým největším na českém internetu po Seznam.cz. Jde napříč všemi weby Impression Media a Media Clubu. Je to naše vlajková loď a v ceníku ho má jak Media Club, tak Impression Media. Obsahuje formáty jako branding DLB, pre-roll, interscroller atp. Tematické balíčky tvoří weby zaměřené na auta, bydlení a hobby, video, ženy, zábavu a zpravodajství (viz detaily níže).

Cílenější nabídky vedle hlavního Add Up mají v nabídce také Media Club i Impression Media?

Petr Hatlapatka: Ano, ale pouze balíčky. Například jako Media Club máme web Autosalon.tv, který je už vyprodaný. V momentě, kdy vytvoříme auto balíček, tak do něj začleňujeme i weby Impression Media a tím si zvyšujeme kapacitu k prodeji. Zvětšujeme tedy reklamní prostor, což je jeden z hlavních benefitů.

Zdroj: TV Prima

Zdroj: TV Prima

Ceníky pro tyto balíčky jsou platné od kdy?

Petr Hatlapatka: Vstoupily v platnost 1. května. Podstatné je, že zachováváme stejné ceny, tedy nezdražujeme. Spojením na úrovni balíčků se přibližujeme televizi a pro rok 2023 rušíme agenturní bonusy. Za Media Club tak budeme mít stejné podmínky napříč našimi mediatypy. Ceny nezvedáme, přestože podle míry inflace signalizované ČSÚ je nárůst za poslední dva roky asi o 30 %.

Od 1. května je tedy možné nakupovat balíčky u Media Clubu, nebo Impression Media. Nebude to ale fungovat tak, že Impression Media bude například prodávat reklamu na CNN Prima News nebo na Primě. Budeme ji prodávat spolu. Impression Media má svoje portfolio webů, my rovněž a provážeme se jenom na úrovni společných balíčků.

Jedna věc je, kolik reálných uživatelé spojení přinese, druhá věc je, jaké možnosti spojení přinese na úrovni reklamní kapacity. Pomůže vám to třeba v kapacitě eGRPů?

Petr Hatlapatka: Pokud bychom se bavili o celkové kapacitě, tak Impression Media je na počet zobrazených stránek větší než Media Club. Page views je relevantní metrika pro display reklamu. V případě videoreklamy nás ale zajímá započaté sledování videa a doba sledování. To je jiná metrika. Pokud jde o eGRPy, tak mají striktní pravidla týkající se vizibility, zapnutého zvuku i kvality obsahu. Pokud tato pravidla budou naplněna na webech Impression Media, tak tam můžeme eGRPy pouštět. Když to zjednoduším, tak tyto standardy jsou tak přísné, že se de facto týkají televizního obsahu pouštěného na web.

Mohlo by to mít nějaký dopad na obchodní politiku Media Clubu, pokud jde o zastoupení eGRPu v bundlu?

Petr Hatlapatka: V tuto chvíli ne. Ani se zatím nebavíme o tom, že by eGRPy na webech Impression Media měly běžet. Asi se o tom budeme bavit, ale v případě eGRPů nás teď nejvíce zajímá to, aby se daly nasazovat k IPTV operátorům tam, kde nahrazujeme spoty online reklamou. To ale nesouvisí s Impression Media.

Ovlivní spojení vašich produktů míru prostoru prodaného programaticky?

Roman Stolejda: Nemůžeme poskytnout detailní čísla, ale Impression Media prodává více než polovinu svého prostoru programaticky. Media Club naproti tomu staví hodně na private dealech. Myslím si, že naše know-how v programatickém prodeji by celému Media Clubu mohl pomoct. Byli bychom rádi, kdyby se video s pomocí Primy dostalo na co nejvíce našich webů. Tím by se podařilo vyrůst o řád výš.

Petr Hatlapatka: Připravujeme projekt video platformy opírající se o videa Primy, která jsme schopni webům nabídnout pomocí embedovaného playeru. Diskutujeme o tom, kolik videoobsahu a jaký typ videoobsahu budeme uvolňovat směrem k těmto webům. Všech 153 webů zastupovaných Impression Media bude mít k videu přístup a budou si moct brát z Primy videa a používat je na vlastním webu. Tím by se podařilo navýšit dosah videa. S weby Primy dosáhneme asi na 3,5 mil. reálných uživatelů měsíčně. Pokud by se video podařilo rozšířit alespoň na třetinu až polovinu webů Impression Media, tak dokážeme zásah videa skokově navýšit. Tím se pro klienty video reklamy stáváme daleko zajímavějšími. Pokud bychom měli 4,5 mil. nebo 5 milionů uživatelů, tak to je zásadní navýšení. Z našeho základního výpočtu vychází, že na trhu videoreklamy vzrosteme zhruba o jeden milion uživatelů.

Roman Stolejda: Jsou to peníze, na které si teď tyto weby prakticky nesáhnou.

Je trh videoreklamy na to připravený, není to přece jen zaplňování už saturovaného prostoru? Je na něm dostatek peněz a podaří se tolik videa monetizovat?

Petr Hatlapatka: V období od září do Vánoc je videoreklama napříč trhem většinou vyprodaná. U nás vidíme, že se vyprodanost stále zvyšuje. Přestože každý rok zvyšujeme video inventory, roste i jeho vyprodanost. Už teď na jaře máme trochu potíž uspokojovat veškerou poptávku. Zatím se nám to daří, ale pokud by se poptávka po videoreklamě zvedla například o 20 %, tak ji neuspokojíme.

Počítáte tedy s tím, že online video inventory se poměrně výrazně zvýší. Jak s ním naložíte?

Petr Hatlapatka: Zvýší se hlavně zásah, o který nám jde především, a tím se navýší i inventory. Nepočítáme ale s tím, že bychom do připravované videoplatformy dávali dlouhá videa. To je důvod, proč lidé chodí na prima+ a proč si ji platí. Uvažujeme ale o zpravodajských videích nebo o hobby či auto videích. Obsahu máme hodně.

Šlo by o videa vytvořená ještě navíc k těm, která už máte k dispozici pro Primu?

Petr Hatlapatka: Ne, šlo by o obsah, který vzniká při výrobě pro Primu. Například při výrobě pořadu Autosalon se pro online stříhají reportáže, které jsou často delší než pro televizní vysílání.

Roman Stolejda: V úvahu připadají dvě možnosti: buď si videa z centrální videoplatformy vezmou sami šéfredaktoři webů a dají si je na své weby, nebo jim je podle témat přiřadíme.

Změní se dohodou s Media Clubem portfolio Impression Media, nebo z něho vypadávají některé weby Media Bohemia?

Roman Stolejda: Jediný web, který v Media Bohemia zůstává, jsou Radia.cz. Nikdy nebyla součástí Impression Media. Rádiové weby, jako např. Hitrádia, také pod Impression nespadala. Ale pokud jde o audio programmatic, tak ten dál pro Media Bohemia odbavujeme.

A audio formáty typu podcastů v nabídce máte?

Roman Stolejda: Zatím ne, ale jejich vznik plánujeme.

Petr Hatlapatka: Například na CNN Prima News už ale hodně podcastů připravujeme. Potřebujeme jen vyřešit uživatelsky příjemnější řešení a pak bychom mohli podcasty i lépe monetizovat. Obsah tady máme, ale musíme ho připravit tak, abychom ho přes software Impression Media prodali.

V Impression Media jste se zaměřovali na programatický prodej audia. Jaké plány s ním máte v Media Clubu?

Roman Stolejda: Vnímáme, že se skutečně nabízí možnost vytvořit produkt pro programatický nákup audia napříč celou republikou. To nikde v Evropě není. Evropští broadcasteři mají obvykle jen část, ale nikdy celý trh. Nabízí se to, protože by se dal propojit celý trh – Evropa 2, Frekvence 1, Media Bohemia už jsou připraveny a k nim by se mohly přidat Kiss a Impuls. V ten moment se už otvírají možnosti pro velké objednávky z Evropy. Víme, že zájem by o to byl. Kouzlo audioprogramatiku je v tom, že reklamní spot je možné vložit do audia v momentě, kdy ho posluchač skutečně poslouchá a reklamní systém ho zacílí na ty posluchače, které vyhodnotí jako relevantní. Každý posluchač tak může slyšet jiný spot.

Zdroj: mediaguru.cz

ACT ODSUZUJE NEDOSTATEČNÉ POLITICKÉ ODHODLÁNÍ ŘEŠIT NELEGÁLNÍ SLUŽBY, KTERÉ VYSÁVAJÍ EVROPSKÁ KREATIVNÍ CENTRA

Asociace komerčních televizí a služeb videa na vyžádání (ACT) by ráda vyjádřila své zděšení z doporučení Komise k boji proti internetovému pirátství v oblasti sportovních a jiných živě přenášených akcí.

Není pochyb o tom, že několik bodů doporučení je naprosto adekvátních a nezbytných; zastiňuje je však zcela nepřijatelná délka postupu prověřování.

Nadále máme zájem vést s Komisí dialog, jsme však poněkud na rozpacích, jak se současná situace slučuje s opakovanými výzvami poslanců Evropského parlamentu, členských států a zúčastněných stran v celé Evropě k přijetí opatření v této záležitosti.

Umožnit evropským tvůrčím, kulturním a sportovním odvětvím a tvůrcům, aby zajistili ochranu svých investic, je projevem dodržování kréda Komise pro online služby: Co je nezákonné offline, mělo by být nezákonné i online.

Vzhledem k dopadu pirátství na tvůrčí ekonomiku Evropy[1] je podpora pro specializovaný nástroj i nadále velmi vysoká a potřebná. Evropa může a měla by jednat bezodkladně. A to zejména tam, kde je tyto kroky možné oddělit od postupu implementace nařízení o digitálních službách (DSA), který stanovuje horizontální soubor pravidel, ale nezabývá se nutnými promptními opatřeními pro vyřešení pirátství živě přenášených akcí. Navíc neexistují žádné překážky, ať technické či právní (zejména pokud jde o základní práva), které by rychlejší přezkoumání brzdily.

Tento stav je nešťastný a nám nezbývá než přesvědčit příští Komisi, aby zajistila nové politické vedení, které tento časový rámec změní.

Generální ředitel ACT Grégoire Polad v komentáři k tomuto výsledku uvedl:

„V zásadě to současné Komisi umožňuje, aby v této záležitosti udělala před koncem svého mandátu jen málo nebo vůbec nic (a to i přes jasný mandát Parlamentu). Zároveň je velmi nepravděpodobné, že příští zákonodárný orgán bude mít dostatek času na přijetí tvrdé legislativy, pokud se toto doporučení ukáže jako nedostatečné. Je to politické a jednostranné rozhodnutí, které přijde evropskou tvůrčí ekonomiku draho v době, kdy ji potřebuje nejvíce.“

[1] VAUNET: Zpráva z výzkumu televizního pirátství za období 2022/2023 o ekonomických ztrátách způsobených rozmanitosti médií využíváním nezákonných televizních služeb „5,9 milionu lidí v Německu sledovalo v roce 2022 signály nezákonných televizních přenosů. Vznikly tím ztráty ve výši 1,8 miliardy eur a ušlé daně a příspěvky na sociální zabezpečení ve výši 390 milionů eur.”

AAPA: Nezákonná IPTV v Evropě, zpráva pro AAPA

Zdroj: acte.be

ŠÉFOVÉ ČT, NOVY I PRIMY NA DIGIMEDIA 2023 UNIKÁTNÍ DEBATA NA 18. ROČNÍKU KONFERENCE

Setkání odborníků na televizní a rozhlasové vysílání se letos uskuteční již po osmnácté ve středu 14. června v Praze.

Unikátní možnost zhlédnout diskusi generálních ředitelů tří největších českých televizních skupin, tedy České televize, TV Nova a FTV Prima, a zapojit se do panelové debaty s nimi budou moci účastníci 18. ročníku odborné konference DIGIMEDIA 2023, která se uskuteční ve středu 14. června 2023 v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách. Účast na akci již potvrdil mimo jiných generální ředitel ČT Petr Dvořák, generální ředitel TV Nova Daniel Grunt i generální ředitel FTV Prima Marek Singer.

„Obsazení letošního ročníku DIGIMEDIE bude ale ještě bohatší. Chybět nebude ani generální ředitel televizní skupiny Óčko Štěpán Wolde či Managing Director agentury Atmedia Czech Michaela Suráková. A také představitelé největších provozovatelů televizních a rozhlasových vysílačů v České republice, generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník a spolumajitelka společnosti Digital Broadcasting Nikola Chrenčíková Pařízková,“

říká Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA-MK), která konferenci DIGIMEDIA 2023 pořádá ve spolupráci s Českou televizí.

Přijde i předseda Rady ČTÚ a prezidenti AKTV a APMS

Konference bude tradičně rozdělena do tří tematických bloků zaměřených na televizní vysílání, streamovací služby a digitalizaci rozhlasového vysílání. V prvním bloku se DIGIMEDIA 2023 za přítomnosti nového předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta, zástupců ministerstva průmyslu a obchodu a provozovatelů sítí pro terestrické televizní vysílání i televizních stanic bude věnovat přípravám na podzimní Světovou radiokomunikační konferenci WRC-23. Ta se bude zabývat otázkou budoucnosti terestrické televize po roce 2030, kdy má končit garance frekvenčních pásem 500 a 600 MHz pro televizní vysílání. Zaměří se také na otázku financování televize veřejné služby, rozvoj nových vysílacích standardů i terestrické televizní vysílání určené pro mobilní zařízení 5G Broadcast.

Druhý blok konference se bude věnovat streamovacím službám, IPTV a dalším formám šíření televizního obsahu mimo terestrické vysílání. Zasednou v něm zástupci největších tuzemských streamovacích platforem Voyo, iVysílání ČT, prima+, ale také zástupci operátorů, kteří pro ně zajišťují potřebnou infrastrukturu, jako například ředitel sekce regulace a právního oddělení Českých Radiokomunikací Marcel Procházka. Žhavým tématem bude zavádění nových tarifů streamovacích služeb s reklamou, boj s piráty obsahu a nelegálním sdílením filmů a seriálů na internetových úložištích či příprava aplikací pro chytré televizory a další smart zařízení dostupná na českém trhu.

Jaký bude přesný postup v aukci kmitočtů pro DAB+?

Ve třetím bloku se konference DIGIMEDIA 2023 soustředí na rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v České republice, zejména pak na aukci kmitočtů pro sítě DB+ určené komerčním rádiím. Blok, kterého se zúčastní například generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, vedoucí oddělení správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač, výkonný ředitel společností Digital Broadasting a Progress Digital Jakub Juhas či jednatel společnosti Joe Media Miroslav Pýcha, se dotkne také otázky zavádění elektronického měření poslechovosti rádií, vylepšování in-door pokrytí digitální sítě Českého rozhlasu či plánu komerčních rádií na vznik nových tematických stanic určených pro digitální distribuci.

Konference DIGIMEDIA 2023 se koná pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Generálním partnerem akce je Česká televize, která tradičně poskytuje prostor pro konání akce a bude celou konferenci přenášet živě na iVysílání.cz, kde bude také k dispozici kompletní záznam akce. Mezi partnery konference jsou také společnosti Atmedia Czech, Mediálními partnery konference jsou týdeník Marketing a Media, servery MediaGuru.cz, Televizníweb.cz a tituly společnosti AVERIA – ICT Network News, B2B Network News.

Podrobný program konference DIGIMEDIA 2023 a registrační formuláře pro účastníky naleznete na www.acra-mk.cz.

Zdroj: televizniweb.cz

KOMISE NOVÝM DOPORUČENÍM PODPORUJE BOJ PROTI INTERNETOVÉMU PIRÁTSTVÍ V OBLASTI SPORTOVNÍCH A JINÝCH ŽIVĚ PŘENÁŠENÝCH AKCÍ.

Evropská komise dnes přijala doporučení ohledně způsobů, jak bojovat proti komerčně zaměřenému online pirátství sportovních a jiných typů živých akcí, jako jsou koncerty a divadelní představení. Vybízí členské státy, vnitrostátní orgány, držitele práv a poskytovatele zprostředkovatelských služeb, aby přijali účinná, vyvážená a vhodná opatření k boji proti neoprávněné retransmisi takového streamovaného vysílání, a to v plném souladu se základními právy a pravidly pro ochranu osobních údajů. Doporučení pomůže zintenzívnit boj proti internetovému pirátství a v důsledku posílí konkurenceschopnost sportovního a tvůrčího odvětví v EU.

Sport a živé akce přispívají k podpoře rozmanitosti evropské kulturní scény, ke sbližování občanů a k vytváření pocitu sounáležitosti. Organizování těchto akcí a jejich živé vysílání vyžadují značné investice a zároveň přispívají k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Neoprávněné streamování může způsobit značné ztráty příjmů účinkujícím, pořadatelům i provozovatelům vysílání a ohrozit tak existenci jimi nabízených služeb.

Doporučení se zaměřuje na tři hlavní oblasti:

Rychlé zpracování oznámení týkajících se živých akcí: vychází z nařízení o digitálních službách a zdůrazňuje význam naléhavých opatření ze strany poskytovatelů hostingových služeb s cílem minimalizovat škody způsobené nezákonným streamingem.
Dynamické blokování: doporučení odkazuje na nápravná opatření směrnice o dodržování práv, vychází ze zkušeností v některých členských státech a vybízí k využívání určitých typů soudních zákazů přizpůsobených právě živě přenášeným akcím a u živých sportovních akcí vybízí členské státy, aby jejich pořadatelům přiznaly právní způsobilost a ti mohli podávat návrh na soudní zákaz i v případech, kde to zatím nebylo možné.
Obchodní nabídky a informovanost: doporučuje držitelům práv na živé přenosy sportovních i jiných akcí, aby pro koncové uživatele v Unii zvýšili dostupnost, cenovou dostupnost a atraktivitu svých komerčních nabídek. Vyzývá členské státy, aby mezi spotřebiteli zvyšovaly povědomí o legálních nabídkách ke sledování tohoto druhu obsahu a mezi donucovacími orgány o problematice pirátství.
Doporučení rovněž posiluje spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a mezi nositeli práv a zprostředkovateli s cílem lépe problém neoprávněné retransmise živých akcí řešit. Důležitým dílčím cílem je zajistit mezi správními orgány pravidelnou výměnu informací o uplatňovaných opatřeních, výzvách a osvědčených postupech. Při řešení fenoménu neoprávněných přenosů, které ze své podstaty probíhají přeshraničně, je důležitá přeshraniční spolupráce mezi členskými státy.

V neposlední řadě doporučení zavádí náležitý monitorovací systém s cílem posoudit jeho účinnost při boji proti pirátství a v případě potřeby zvážit další opatření. Tato činnost bude probíhat za podpory Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (EUIPO) a pro potřeby účinného monitorování vznikne soubor klíčových ukazatelů výkonnosti.

Další kroky:

Komise bude spolu se střediskem EUIPO účinky tohoto doporučení pozorně sledovat. Dnes zahajujeme proces stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti pro potřeby monitorování, který bude dokončen do léta.

Na základě tohoto monitorování Komise do 17. listopadu 2025 posoudí, jak účinně toto doporučení nepovolenou retransmisi živých sportovních a jiných živých akcí řeší. Uvedené datum je zároveň lhůtou, do kdy Komise vyhodnotí, jak nařízení o digitálních službách interaguje s jinými právními akty, včetně právních předpisů v oblasti autorského práva. Širší boj proti nezákonnému obsahu na online platformách posílí provádění aktu o digitálních službách, což bude mít značný dopad i na nepovolené online přenosy živých sportovních a jiných akcí.

Poté Komise rozhodne, zda jsou zapotřebí další opatření na úrovni EU, a to s ohledem na technologický vývoj, vývoj distribučních kanálů a spotřebních návyků.

Souvislosti
Doporučení navazuje na usnesení Evropského parlamentu ohledně výzev pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí přijaté v květnu 2021. Komise při přípravě doporučení konzultovala zúčastněné strany na letošním únorovém zasedání se zástupci provozovatelů vysílání, organizací pro sportovní práva, organizací pro živá vystoupení, internetových zprostředkovatelů a vnitrostátních orgánů. Jednala rovněž s členskými státy v rámci kontaktního výboru pro autorské právo.

Doporučení rovněž vychází z Akčního plánu pro duševní vlastnictví z roku 2020, v němž se uvádí, že padělání a pirátství je jednou z hlavních výzev, které Evropě brání v tom, aby využívala svých duševních aktiv k podpoře oživení a odolnosti.

Právní prostředky k boji proti internetovému pirátství již existují. Jde zejména o nařízení o digitálních službách a směrnici o dodržování práv (směrnice 2004/48/ES). Nařízení o digitálních službách zejména zefektivňuje zpracování oznámení zasílaných poskytovatelům hostingových služeb při nahlašování nezákonného obsahu. Kromě toho mohou nositelé práv podle směrnice o dodržování práv požadovat soudní zákazy, které internetovým zprostředkovatelům nařídí přístup k nepovolenému obsahu zablokovat nebo obsah odstranit. Doporučení uvádí, jak by se tato nápravná opatření dala použít v případě živých akcí.

„Internet v masovém měřítku umožňuje evropským občanům vychutnávat si různé živé akce, od sportovních akcí po koncerty. Komerční pirátství však životaschopnost našeho tvůrčího a sportovního odvětví ohrožuje. V případě živě přenášených událostí to platí dvojnásob, jelikož většina jejich hodnoty vzniká právě během přenosu v reálném čase. Je proto nezbytné, aby internetoví zprostředkovatelé spolupracovali s pořadateli sportovních a dalších živých akcí i s provozovateli vysílání a společně proti tomuto typu pirátství bojovali.“

„Internet nám z pohodlí našich domovů umožňuje sledovat nebývalou nabídku živě přenášených sportovních akcí, koncertů a divadelních vystoupení. Může však také ohrozit celé hospodářské modely. K boji proti nezákonnému obsahu online máme již k dispozici solidní rámec. Ten je však třeba prosazovat. Dnes vyzýváme členské státy, aby boj proti pirátství, které naše odvětví živých akcí znehodnocuje, zintenzivnily – například tím, že pořadatelům sportovních akcí umožní domáhat se soudního zákazu. Zřizujeme monitorovací systém a jasné klíčové ukazatele, které nám pomohou posoudit účinnost těchto opatření a umožní případně přijmout další opatření.“

AKTV ZVE NA ČESKÉ ŘEČNÍKY V PROGRAMU KONFERENCÍ NEXTV

Asociace komerčních televizí zve na české řečníky v programu konferencí Nextv Ad Europe a Nextv Series Europe. Konference přinesou novinky z reklamního a mediálního odvětví a uskuteční se v Praze 10. – 12. května 2023. Těšit se můžete na témata z oblasti reklamy, OTT i VOD. Asociace komerčních televizí (AKTV) je mediálním partnerem akce.

Nenechte si ujít tyto panely, kde vystoupí řečníci z řad členů AKTV:

10. května – Nextv AD Europe:

Iva Dohnálková, Business Development Manager, TV Nova – Advertising innovations from FTA broadcasters
Petr Miláček, Director of Analyses, FTV Prima – Audience measurement in the OTT Era

11. května – Nextv SERIES Europe:

Daniel Grunt, CEO, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players? / The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Jakub Strýček, Marketing Director, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players?
Jan Vlček, Group Revenue Officer, CME – FTA´ s role in the streaming landscape

12. května– Nextv SERIES Europe:

Josef Beneš, VOD Director, TV Prima – The Changing Landscape of the TV and OTT market in CEE
Daniel Grunt, CEO, TV Nova – The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Silvia Majeská, Program Director, TV Nova – Surge of SVOD: Content Strategies of Pay TV and Brodacasters

Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:

Nextv Ad Europe – https://events.nextvseries.com/NextvADEurope2023?lang=en#/
Nextv Series Europe – https://events.nextvseries.com/NextvSeriesEurope2023#/?lang=en

Účastníci, kteří při koupi vstupenek využijí speciální slevový kód „AKTV15“ pak získají 15% slevu ze vstupného.

ČT V DUBNU NEJSILNĚJŠÍ, NOVA SI POLEPŠILA

Stanice České televize zůstaly v obecné divácké skupině nejsilnější i v letošním dubnu. Odstupy na čele se ale snížily, nejvíce si totiž v dubnu z TOP tří skupin polepšila Nova.

Stanice České televize zaznamenaly v letošním dubnu souhrnného podílu 28,97 % v celodenním vysílání v divácké skupině starší 15 let a udržely vedoucí postavení v televizní sledovanosti. Skupina Prima zůstala v této skupině těsně druhá, z nejsilnější trojice si nejvíce polepšila skupina Nova. Skupina Nova zároveň zůstala v dubnu nejsilnější v hlavním vysílacím čase 15+ a také v diváckých kategoriích 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání.

Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.

Vedle skupiny Nova se meziročně nejvíce dařilo zastupitelství Atmedia a také Televizi Seznam, která se v dubnu dosáhla na téměř 2% podíl na trhu (15+, celý den). Růst Televize Seznam pomáhá i Atmedia, protože Atmedia je i prodejcem reklamního prostoru pro tuto televizi.

V hlavním vysílacím čase narostla v meziročním rovnání nejvíce skupina Nova, vyšší přírůstky si připsaly i Atmedia a Televize Seznam.

Zdroj: ATO-Nielsen, 1.4.-30.4. 2023, TV živě + TS0-3 ke dni 2.5. 2023, prime-time = 19:00-23:00, změna uvedena v procentních bodech

Z jednotlivých TV stanic měly v letos v dubnu lepší výsledky než ve stejném loňském měsíci vedle zmiňované Televize Seznam, která těžila ze svého velikonočního vysílání, dále především sportovní ČT sport, hlavní kanály Nova a ČT1, tematické stanice Nova Cinema, Nova Gold, Nova Action, Prima Zoom, Prima Krimi a CNN Prima News. Dařilo se i filmovým stanicím FilmBox a FilmBox Stars.

Nejsledovanějšími dubnovými pořady se staly seriály Volha (ČT1), Specialisté (Nova), Odznak Vysočina (Nova), Kukačky 2 (ČT1), Televizní noviny (Nova) nebo ZOO (Prima).

Zdroj: mediaguru.cz

AKTV GRATULUJE K VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TV VYSÍLÁNÍ V ČR

Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, se přidává k oslavám zahájení televizního vysílání v České republice. Televizní vysílání v ČR bylo spuštěno 1. května 1953. U té příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.

1. května uplynulo sedmdesát let od zahájení televizního vysílání na území České republiky.

Od svých počátků se televizní obrazovka stala nedílnou součástí obývacích pokojů, místem, u kterého generace diváků napjatě sledují důležité události a významné milníky ve světových dějinách. Televize je ale také středobodem zábavy a pobavení.

Ani nástup internetu nepřinesl pokles obliby televizního vysílání.

Televize zůstává i v dnešní digitální době nejoblíbenějším médiem. Její bezkonkurenční výhodou je obrovský zásah (95 % televizní populace měsíčně), veliká sledovanost a také to, že oslovuje všechny věkové skupiny.

AKTV se připojuje ke gratulantům a s radostí přeje televiznímu vysílání mnoho spokojených diváků a dalších několik úspěšných dekád. U této příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.

A protože s televizním vysíláním souvisí i reklama, jaké byly prvopočátky reklamního vysílání se můžete dočíst na ScreenVoice.cz

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.

MÉDIA JSOU RYCHLOČLUN. PŘÍLEŽITOST PŘED NÁMI JE OBROVSKÁ, ŘÍKÁ NOVÝ MUŽ VE VEDENÍ CME

Že jsou média obor v úpadku? Málokdo vám to bude vyvracet tak rázně jako Dušan Švalek. Muž, jenž už z výrazné části řídí provoz CME, nadnárodní skupiny, která v Česku provozuje nejsledovanější komerční televizi a má obří plány s videotékou Voyo.

Pohyby, které naznačuje rukou, jsou samy o sobě dostatečně výmluvné. Ale aby bylo úplně jasno, doplní Dušan Švalek svá gesta i slovy. „Telco je jako tanker, otočíte kormidlem doprava a ještě dva roky jede loď stejným směrem, než se začne pomaličku otáčet,“ říká. „Zato média, to je speedboat. V médiích změníte směr za pikosekundu.“

Zkušený manažer začínal v Boston Consulting Group, poté zastával vysoké funkce právě v telekomunikacích, v Deutsche Telekom a naposledy ve Slovak Telekom ve své rodné zemi. Nyní ale končí svůj první rok v CME, mediálním gigantu vlastněném PPF. Oficiálně v roli Deputy CEO. Ovšem i první muž skupiny Didier Stoessel při setkání s novináři přiznal: „Sám bych to určitě nezvládl a Dušan přebírá opravdu hodně věcí z mé gesce, určitě více než polovinu.“

Sám Švalek se jen usměje při dotazu, zda si lze tento trend přeložit tak, že výhledově míří do role šéfa CME. Tomu by teoreticky mohl nasvědčovat i fakt, že Francouz Stoessel už je zároveň investičním ředitelem celé PPF.

„Můžu říct jen to, že se mi s Didierem pracuje velmi dobře, v našem tandemu se i dobře cítím. Oceňuji jeho zkušenosti z podnikatelského a korporátního světa, jeho práci s čísly,“ říká Švalek. „V médiích potřebujete umět používat pravou i levou hemisféru, což u něj opravdu vidím. Za rok tady jsem se naučil spoustu nových věcí, mojí osobní ambicí je hlavně mít z práce radost.“

Radost na Barrandově panuje, byť to pořád má být teprve začátek. Švalek přišel do CME v časech radikální transformace, kdy už se hýčkaným projektem budoucnosti stalo Voyo. Tato SVOD služba – zkratka pro videotéku s placeným obsahem, který lze sledovat kdykoli a kdekoli – již stačila v Česku a na Slovensku nasbírat přes půl milionu předplatitelů.

Nové seriály najednou třetina diváků Novy sleduje buď právě na Voyu, nebo pomocí delayed viewing, zpožděného vysílání. A tento poměr bude jen stoupat.

„Je to strašně zajímavé! Příležitost je obrovská, dokonce ani nikdo neumí říct, jak velká, protože se všechno definuje znovu,“ líčí se zjevným nadšením Švalek. „Změna způsobu, jakým se bavíme a trávíme volný čas, je tak radikální, že je to skutečně vzrušující. Můžeme být součástí toho, když vzniká něco úplně nového.“

Švalkův přínos spočívá mimo jiné v tom, že z telco byznysu byl zvyklý na fungování na více trzích, což se po Evropě rozkročené CME hodí. „Nikdy předtím jsem ale nepřemýšlel nad komplexitou médií. Moc mě baví a dynamika byznysu je někde jinde,“ srovnává.

U telekomunikace například odhaduje investiční cyklus na pět až deset let, typově u technologie 5G či optických sítí. „U optiky to od první myšlenky do momentu, kdy začne první bagr kopat, trvá minimálně dva roky. Dalšího tři čtvrtě roku až rok zabere stavba – a technologie je tam dalších padesát let. Cyklus je v porovnání s médii strašně dlouhý,“ říká Švalek. „Nám vývoj nového titulu od první myšlenky po realizaci může trvat půl roku až rok, někdy i kratší dobu. A máte okamžitou zpětnou vazbu od zákazníků.“

Sázka na trend, který ve světě nastavily molochy jako Netflix, HBO či Disney+, se datuje několik let zpátky, ještě do doby, kdy PPF vládl Petr Kellner. Pojily a pojí se s ní výrazné investice, Stoessel v loňském rozhovoru pro Forbes hovořil o řádu stovek milionů korun.

„Je to dlouhodobý projekt. Musíte věřit, musíte být té myšlence oddaní a musíte investovat,“ souhlasí Švalek. „A já mám pocit, že nám PPF opravdu věří. Můj pocit vychází z různých diskusí a asi nejlépe se dá měřit právě investičními rozhodnutími, kterými nás podporují. Tam se vždycky ukáže.“

Král Šumavy, Iveta nebo třeba paranormální série Vědma… Nových seriálů, které jsou často buď čistě pro Voyo, nebo je na něm diváci uvidí s předstihem, chystají desítky ročně. „PPF věří, že jsme v CME sestavili tým, který má dovednosti i ambice na to, aby takový byznys zvládal dobře. Zároveň je zde i určitá společenská otázka. Důraz na kvalitu skutečně oproti minulosti posouvá kulturu v daných zemích trochu dál,“ říká Švalek.

Není to samochvála, trend quality TV oceňují také kritici. Jakkoli je projekt Voyo dlouhodobý a strategický, vrací se Švalek ke své metafoře rychločlunu. Rychlost je potřeba především v rozhodování. „Ať dáte titul na Voyo, nebo do lineárního vysílání, znáte odpověď druhý den. Proto je pro nás rutinou, že se ráno díváme na čísla z předchozího dne. A dokážeme na ně reagovat,“ přibližuje Švalek.

V čemž se s majiteli shodnou. „PPF má podnikatelského ducha, je agilní a umí jít do rizika, což ve větších korporacích a nadnárodních firmách není úplně pravidlem, tam jsou rozhodovací procesy daleko těžší – spousta pater, spousta času, ale málo akce,“ srovnává Švalek. „Tady cítím rozumnou rovnováhu mezi akcí a rizikem.“

Proto se začnou s Voyo pouštět do přece jen nejistějších oblastí. Po blockbusterech, mezi něž lze řadit například ten o osudu Ivety Bartošové, vznikla Vědma, seriál na hraně žánrů supernatural a sci-fi. „Postupem času budeme muset víc a víc segmentovat, aby se lidé mohli dívat všude a kdykoli. Je totiž standard, že se i v rámci rodiny její členové dívají na různé věci v různých místnostech. Půjdeme i mimo mainstream,“ říká Švalek.

Klíčové jsou podle něj v tomto směru dvě věci. Nejen to, co se skrývá pod anglickým pojmem household penetration, který lze doslova přeložit jako počet předplatných na domácnost. Možná ještě důležitější je něco jiného: „Mentální kapacita lidí, kterou můžeme okupovat. Tomu věnujeme v soupeření s globálními hráči mimořádnou pozornost.“

Přibližuje to tvrzením, že největším konkurentem pro Voyo nejsou ani tak rivalské streamovací platformy, nýbrž samotný volný čas lidí. Očekávaným stavem věcí pro nepříliš vzdálenou budoucnost totiž je, že domácnosti budou mít předplaceno několik služeb.

Mezinárodní produkce ale sází na podobné postupy a žánry, logicky vybírá z portfolia mezinárodních hvězd. Voyo naopak chce být z podstaty založené pro česko-slovenské publikum. Tak, aby mohlo vždy být jejich první doplňující volbou k Netflixu, HBO a dalším.

„Důležitá je pro nás ambice k růstu,“ souhlasí Švalek. „Pořád věříme, že je tu prostor pro dobrý lokální obsah a naší strategií je tento prostor obsadit. Tohle ovšem není o marketingu. To, co děláme, nebude nikdy fungovat bez velmi kvalitního produktu.“

Což je zábava. „Strašná zábava,“ souhlasí radostně Švalek. „Umění znamená emoce a naše produkty mají emotivní charakter. Do toho mám jako analytický typ rád komplexitu a média jsou hodně komplexní obor. Výroba seriálu typu Ulice se v ničem neliší od plánování komplikovaného projektu.“

Jedním z příkladů složité – a tím pádem pro Švalka i zábavné – problematiky je třeba samotný proces výběru obsahu. „Máme velké množství dat o tom, co diváci chtějí, jaký typ obsahu, zápletek a obsazení preferují. Zároveň jde při rozhodování o tom, do jakého titulu investovat, vždy i o emoce, osobní úsudek, pocit. Vyhrávají ti, kteří dokážou tyto dvě věci spojit,“ vrací se k tomu, že je nutné propojit obě hemisféry mozku, rozumovou i emotivní.

Ani tím ovšem proces nekončí. Sestavování programu podle Švalka dále nabízí obrovské množství kombinací. Přemýšlením nad návyky a požadavky diváků vše pouze začíná. „Do toho totiž ihned vkládáte další vrstvu, reklamní prostor a jeho prodej,“ říká. „Jakou cílovku si vyberete, aby to odpovídalo nejen divácké potřebě, ale i zadavatelům reklamy? Jak vyprofilujete produkt, aby seděl zadavatelům, kteří jsou v dané ekonomice nejsilnější? Jak se to všechno spojí dohromady? To je podstata, umět propojit různé věci a přemýšlet o nich v souvislostech.“

Zatím se to CME daří i díky šéfovskému tandemu, v němž se Švalek stává čím dál vytíženějším.

Zdroj: forbes.cz

VOYO CHCE MILION UŽIVATELŮ, CHYSTÁ DESÍTKY NOVÝCH PROJEKTŮ

Sledovanost streamovací služby televize Nova Voyo roste. Pozornost diváků láká hlavně novými původními seriály. Na konci února už služba měla na půl milionu aktivních a platících uživatelů v Česku a na Slovensku. Cíl manažerů je ale vyšší, Voyo chce až milion předplatitelů.

„Voyo je totiž lovebrand,“ řekl novinářům Didier Stoessel šéf společnosti CME, pod kterou patří i Voyo a televize Nova. Z průzkumu, který si zadala CME, totiž vyplynulo, že při zmínce o placené televizi si 34 procent Čechů vybaví Netflix a 30 procent Voyo před HBO max a Disney+. Na Slovensku byl výsledek vyrovnaný 34 procenta pro Voyo i Netflix. Zvyšování počtu diváků Voya napomáhají jednak současné trendy ve sledování televize, kdy se diváci odklánějí od sledování pořadů v reálném čase a využívají více odložené sledování.

Dále manažeři sázejí na obsah.

„Chceme být nejsledovanější platformou s lokálním obsahem,“

naznačil strategii provozní ředitel CME Dušan Švalek.

CME proto investuje do původní tvorby, jako jsou seriály či minisérie natáčené přímo pro Voyo, například Případ Roubal, Guru či nejnovější Král Šumavy, Sex O’Clock nebo pokračování seriálu o zpěvačce Ivetě Bartošové. V přípravě je pak dalších sedmdesát projektů.

Vedení CME by rádo dosáhlo hranice milionu platících diváků za dva roky.

Voyo se objevilo na obrazovkách v lednu 2020 a na začátku roku 2021 začal jeho restart.

Společnost CME, která je od roku 2020 součástí PPF, provozuje kromě tuzemské Novy a Voya i televizní stanice v Chorvatsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Bulharsku a je jednou z předních mediálních a zábavních společností ve střední a východní Evropě. CME oslovuje na 45 milionů diváků.

Zdroj: www.idnes.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SE STALA MEDIÁLNÍM PARTNEREM KONFERENCÍ NEXTV AD EUROPE A NEXTV SERIES EUROPE

Série konferencí Nextv se v květnu přesune do srdce Evropy. Konference pořádá společnost Dataxis v termínu 10. až 12. května v Praze a Asociace komerčních televizí se stala jejich mediálním partnerem.

Na obou akcích jako řečníci vystoupí odborníci z členských společností AKTV, jako například generální ředitel TV Nova Daniel Grunt nebo ředitel VOD služeb FTV Prima Josef Beneš.

Na třetím ročníku konference Nextv Ad Europe, která se bude konat 10. května, se odborníci ze světa televizní reklamy zaměří na nejnovější vývoj v oblasti televizní reklamy a způsoby integrace programatických a televizních strategií.

Nextv Series Europe se pak bude věnovat trendům, inovacím a strategiím, které jsou hnací silou propojeného ekosystému televize, telekomunikací a OTT.

„AKTV si klade za cíl skrze svou značku ScreenVoice přinášet zadavatelům reklamy a mediálním agenturám to nejlepší ze světa televize a nových trendů. Jsme proto velmi rádi, že jsme se po loňském úspěchu HbbTV Symposia letos stali partnerem prestižních konferencí Nextv,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka AKTV.

Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:

Nextv Ad Europe – https://events.nextvseries.com/NextvADEurope2023?lang=en#/

Nextv Series Europe – https://events.nextvseries.com/NextvSeriesEurope2023#/?lang=en

Účastníci, kteří při koupi vstupenek využijí speciální slevový kód „AKTV15“ získají 15% slevu ze vstupného.

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

PARKS: CELKOVÉ ZTRÁTY ZE STREAMOVACÍCH SLUŽEB ZPŮSOBENÉ PIRÁTSTVÍM DOSÁHNOU DO ROKU 2027 113 MILIARD USD

Společnost Parks Associates očekává, že míra pirátství u amerických streamovacích služeb vzroste od roku 2022 do roku 2027 z 22 % na 24,5 %. V prohlášení na NAB Show v Las Vegas výzkumná společnost oznámila, že kumulativní ztrátu z pirátství do konce roku 2027 odhaduje na 113 miliard USD.

Nová studie společnosti Parks nazvaná Streaming Piracy Market & Ecosystem Strategies ukazuje, že návštěvy hostingových webových stránek s pirátským obsahem vzrostly v roce 2020 o 31 %. Lídři v odvětví proto hledají nové postupy proti pirátství, aby zamezili ztrátám výnosů.

„Panuje určitý optimismus, že díky vznikajícím protiopatřením a nejlepším postupům by se pirátství mohlo do roku 2027 začít udržovat na stabilní úrovni. Zainteresované strany se ale neshodují, kdy by mohlo začít klesat,“ uvedl Steve Hawley, přispívající analytik společnosti Parks Associates a generální ředitel oborového zpravodaje a poradenských služeb Piracy Monitor. „Tento výzkum přináší velmi potřebné objasnění aktuálních otázek i přehled dostupných technologií a přístupů pro boj s pirátstvím.“

Výzkum společnosti Parks Associates naznačuje, že poskytovatelé videoslužeb by mohli snížit motivaci pro sdílení hesel omezením počtu uživatelů, kteří mohou službu streamovat současně. Pro uživatele online videa to bude mít negativní dopad na uživatelskou zkušenost a od sdílení hesel je to bude odrazovat.

Netflix zavádí funkci, která uživatelům umožní sdílet účty za příplatek. Společnost Adobe zavedla systém „Prime Account IQ“, který poskytovatelům pomůže zjistit, kdy diváci sdílí přihlašovací údaje.

„Roste počet domácností, které sdílí přihlašovací údaje k účtu a konzumují pirátský obsah. Lidé čím dál víc hledají nové způsoby, jak uspokojit své potřeby v oblasti zábavy,“ tvrdí Sarah Lee, výzkumná analytička společnosti Parks Associates, která se na zprávě podílela. „Účast na sdílení přihlašovacích údajů k účtům od roku 2019 vzrostla o 48 %.“

Zdroj: broadbandtvnews.com

JAKÉ JSOU PRÁVNÍ ASPEKTY UMĚLÉ INTELIGENCE V ODVĚTVÍ LICENCOVÁNÍ OCHRANNÝCH ZNÁMEK?

Generativní umělá inteligence (AI) má pro odvětví licencování ochranných známek několik přínosů: vytváření obrázků nových licencovaných produktů, vývoj kreativních aktiv a provádění průzkumů trhu. Existuje však i řada právních otázek, které musí mít značky na paměti.

Tady je všechno, co potřebujete vědět.

Co je generativní umělá inteligence?

Generativní umělá inteligence označuje druh umělé inteligence, která umí vytvářet nový obsah nebo data. Využívá algoritmy strojového učení, aby mohla prohledávat a vyhodnocovat velké objemy dat a učit se z nich a poté na základě tohoto učení generovat nový obsah. Generovaný obsah může zahrnovat text, obrázky, hudbu a video.

Některé současné aplikace generativní umělé inteligence zahrnují i chatboty, jazykový překladatelský software a doporučovací systémy. Generativní umělá inteligence však má potenciál vytvořit zcela nové formy obsahu, které by lidé sami vytvořit nedokázali.

V poslední době zaznamenaly velký zájem a hojné využití generativní systémy umělé inteligence, jako je ChatGPT-4 organizace OpenAI a DALL-E 2. Microsoft investoval do OpenAI miliardy a používá ChatGPT pro zkvalitnění svého vyhledávače Bing a webového prohlížeče Edge. Google spustil vlastního AI chatbota pod názvem Bard. A společnost AWS (Amazon Web Services) spolupracuje se společností Hugging Face na zpřístupnění produktů Hugging Face (k nimž patří nástroj umělé inteligence pro generování jazyka nazvaný Bloom) cloudovým zákazníkům AWS, kteří tyto nástroje chtějí využívat jako stavební kameny pro vlastní aplikace. S dalším rozvojem této technologie se dočkáme většího rozšíření a většího počtu aplikací generativní umělé inteligence.

Použití umělé inteligence v odvětví licencování ochranných známek

Licencování ochranných známek je pro jejich vlastníky důležitý obchodní nástroj. Díky němu mohou získat významné výnosy, když třetím stranám umožní ochranné známky používat. Generativní umělá inteligence může být pro odvětví licencování ochranných známek potenciálně přelomovou technologií, a to v několika směrech.

Jedním z klíčových způsobů využití generativní umělé inteligence je vytváření obrázků navrhovaných nových licencovaných produktů, které vznikají na základě vstupních údajů pro systémy generativní umělé inteligence. Tyto vstupy jsou loga a ochranné známky vlastníků značky, stylová pravidla a zásady či požadované kategorie a produkty.

Další možné způsoby využití zahrnují vytváření kreativních aktiv, jako jsou průvodci stylem a prodejní materiály nebo také průzkumy trhu, vytváření licenčních plánů s uvedením potenciálních kategorií pro rozšíření, maloobchodních kanálů a teritorií nebo identifikace potenciálních partnerů pro získání licence.

Právní otázky spojené s generativní umělou inteligencí

Existuje několik právních otázek, které mohou s využitím generativní umělé inteligence vyvstat. Hlavní obavy vyvolává mimo jiné vytvoření obsahu, který může porušovat práva duševního vlastnictví jiné osoby. Když například AI systém vygeneruje obrázek navrhovaného nového licencovaného produktu, který vypadá velmi podobně jako stávající produkt konkurenční společnosti, může vzniknout otázka, zda se jedná o porušení autorského práva či práva k celkovému charakteristickému vzhledu, designu a tvaru produktu označovanému v právním systému USA jako trade dress.

Podobně pokud AI systém vytvoří návrh licencovaného produktu, který je podobný existujícímu patentovanému produktu, může vzniknout problém porušení práva z patentu. Kdo je odpovědný v případě vznesení nároků z porušení práv? Je odpovědný vlastník AI systému, který z internetu vybral obrovské objemy dat, nebo nese odpovědnost uživatel, který vznesl dotaz, dal podnět systému a použil výstup? Ačkoli je judikatura v této oblasti nedostatečná, vlastníci systémů umělé inteligence zavádějí podmínky použití, které mají vlastníky chránit před odpovědností a přesunout ji na uživatele. Úspěch této strategie není jasný, neboť opět platí, že judikatura v této oblasti není dostatečná.

Další právní otázka, která se týká generativní umělé inteligence, zní, zda je možné chránit výstup autorským právem. Většina zákonů o autorském právu na celém světě vychází z předpokladu, že autorská díla jsou tvůrčím výsledkem činnosti lidských bytostí. S generativní umělou inteligencí takový zákon zaostává za realitou. Jeden z argumentů ve prospěch ochrany říká, že společnosti se jako autoři díla uznávají běžně. Bohužel v souvislosti s díly vytvořenými umělou inteligencí se tento argument zatím nedočkal přijetí ani ze strany Úřadu USA pro autorská práva (USCO), ani soudů.

února 2023 se úřad USCO rozhodl registrovat dílo, které vytvořil jak člověk (tj. text), tak umělá inteligence (tj. obrázky). Konkrétně šlo o text vytvořený člověkem a výběr, koordinaci a uspořádání tohoto textu s obrázky generovanými umělou inteligencí. USCO podmínil své rozhodnutí tím, že žadatel o autorská práva výslovně vyloučil jiné než lidské autorství obsažené v díle. USCO došel při přijetí rozhodnutí k závěru, že „z důvodu významného rozdílu mezi tím, co může uživatel po systému umělé inteligence požadovat, a vizuálním materiálem, který systém skutečně vytvoří,“ neměl žadatel dostatečnou kontrolu nad vytvořenými finálními obrázky, aby mohl být právně považován za jejich „tvůrce či strůjce“.
března 2023 vydal USCO další pokyny, kde se uvádí, že díla vytvořená umělou inteligencí mohou skutečně „obsahovat dostatečné lidské autorství, které podporuje nárok na autorské právo. Člověk například může zvolit nebo uspořádat materiál vytvořený umělou inteligencí natolik kreativním způsobem, že „výsledné dílo jako celek tvoří originální autorské dílo“… Důležité je, do jaké míry měl člověk kreativní kontrolu nad vyjádřením díla a „skutečně vytvořil“ tradiční prvky autorství.“ Lidmi vytvořené podněty pro AI systém však nesplňují požadavek na lidské autorství a nelze je proto registrovat. Podle USCO tyto podněty „fungují spíše jako pokyny pro umělce, který pracuje na zakázku – určují, co si chce zadavatel nechat zobrazit, ale stroj rozhoduje, jak jsou ve výsledku jeho pokyny realizovány.“ USCO ve svých pokynech informuje, že uchazeči o registraci autorských práv mají povinnost uvést zahrnutí obsahu generovaného umělou inteligencí do díla předkládaného k registraci a poskytnout stručné vysvětlení, jaký byl vklad lidského autora do příslušného díla.

Regulační pokyny a jejich prosazování

Federální obchodní komise USA (FTC) vydala pokyny k používání umělé inteligence a algoritmů v obchodní praxi. FTC doporučila, aby společnosti přijaly taková opatření, která jim zajistí, že jejich AI systémy budou přesné, transparentní, vysvětlitelné a spravedlivé. Společnosti by také měly mít na paměti, že tyto systémy mohou vést k podvodům nebo umocňovat předsudky.

června 2023 tisková mluvčí FTC Juliana Gruenwald pro Business Insider uvedla: „FTC již zaznamenala ohromující vzestup podvodů na sociálních médiích… Nástroje umělé inteligence, které generují autenticky vypadající videa, fotografie, audio a texty, by mohly tento trend výrazně posílit a umožnit podvodníkům zvýšit zásah a rychlost.“

V červnu 2022 doporučila FTC Kongresu přijetí zákonů, které zakážou využívání nástrojů umělé inteligence k páchání podvodů a působení újmy spotřebitelům. FTC rovněž podala žaloby na společnosti pro jejich klamavé nebo nekalé praktiky a porušování ochrany osobních údajů v souvislosti s umělou inteligencí.

V březnu 2022 dosáhla FTC dohody s jistou společností ohledně porušení ochrany osobních údajů v oblasti umělé inteligence, kdy požadovala, aby společnost zničila algoritmy a modely založené na neoprávněném sběru a zpracování údajů. Je důležité poznamenat, že oblast umělé inteligence a strojového učení se rychle vyvíjí a pravděpodobně se změní i regulační prostředí. Proto je důležité, aby uživatelé generativní umělé inteligence měli informace o nejnovějším vývoji a nejlepších postupech v této oblasti.

Minimalizace právní odpovědnosti

Při používání generativní umělé inteligence existuje několik kroků, které mohou společnosti učinit, aby minimalizovaly odpovědnost:

Být transparentní:Jasně sdělovat, že obsah generovaný umělou inteligencí ve skutečnosti vytvořil AI systém. Podle potřeby uvést informace o podnětech použitých k získání výsledku vytvořeného umělou inteligencí.
Revidovat výsledek:Monitorovat výstupy ze systému umělé inteligence s cílem identifikovat a vyřešit jakékoli otázky či chyby. Mít zavedený postup, aby pracovníci společnosti mohli revidovat, vyhledávat a odstraňovat obsah vytvořený umělou inteligencí, který porušuje práva, je nevhodný nebo škodlivý.
Angažovat poradce:Konzultovat s právním poradcem a zajistit soulad s příslušnými zákony a předpisy a vytvořit vhodná pravidla a postupy pro používání generativní umělé inteligence.
Zavést ochranná opatření: Zavést ochranná opatření, která zabrání porušování platných zákonů a předpisů a maximalizují soulad se zavedenými pravidly a postupy společností.

Generativní umělá inteligence může být cenným nástrojem pro odvětví licencování ochranných známek. Její využití ale může vytvářet právní a regulační problémy. S ohledem na právní dopady a rizika je důležité zohlednit rámec pro využití zaměstnanců. Pro minimalizaci rizika vzniku nároků a škod by společnosti měly zvážit vypracování vhodných pravidel a postupů, která potenciální rizika snižují a řeší právní a etické obavy vyplývající z využití generativní umělé inteligence.

Zdroj: thedrum.com