Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

MUŽ ZATČEN Z DŮVODU ONLINE PIRÁTSTVÍ HOLLYWOODSKÝCH FILMŮ

Londýnští městští policisté z jednotky pro trestné činy v oblasti duševního vlastnictví zatkli podezřelého z porušení autorských práv a úniku dosud nezveřejněných hollywoodských filmů na internet.

47 letý muž zřejmě získal tisíce filmů, televizních seriálů a písní bez potřebné licence nebo svolení od majitelů autorských práv a poté je distribuoval prostřednictvím torrentového webu pro sdílení souborů. Mezi obsahem byly i dva nedávno natočené hollywoodské filmy, které byly zveřejněny před oficiálním datem premiéry. Názvy filmů nebyly zveřejněny.

Muž byl zatčen 29. dubna ve svém domě v Penmaenmawr ve Walesu. Policisté stránku uzavřeli a zabavili dva notebooky a několik pevných disků k dalšímu vyšetřování. Zabaveno bylo také velké množství disků, které sloužily k ukládání části obsahu. Zatčení proběhlo na základě společného vyšetřování PIPCU a Motion Picture Association (MPA).

Detektiv Jason Theobald z Police Intellectual Property Crime Unit (PIPCU) londýnské městské policie uvedl:

„Tato operace slouží jako varování pro všechny, kteří uvažují o nahrávání materiálů chráněných autorskými právy na pirátské stránky. Jedná se o trestný čin, který odčerpává finanční prostředky z kreativního průmyslu, peníze, které podporují nejen umělce, ale i tisíce technických a podpůrných pracovníků v tomto odvětví.“

Karyn Temple, senior executive viceprezidentka a globální generální poradkyně Motion Picture Association, dodala:

„S technologickým pokrokem se vyvíjí i hrozby pro kreativní obsah. Toto rozhodné opatření posiluje poselství, že pirátství není zločin bez obětí – poškozuje tvůrce, narušuje legitimní podnikání a ohrožuje spotřebitele. Jsme hrdí na to, že stojíme po boku PIPCU a našich partnerů, abychom chránili kreativní odvětví a zajistili, že diváci po celém světě budou moci vychutnávat příběhy bezpečným, legálním a zabezpečeným způsobem.“

Muž byl mezitím propuštěn a je vyšetřován.

Zdroj: broadbandtvnews.com

VÍCE NEŽ 1,5 MILIONU SEVERSKÝCH DOMÁCNOSTÍ MÁ PŘÍSTUP K NELEGÁLNÍ IPTV

Pirátství zůstává na severském trhu významným problémem, neboť se zvyšuje počet domácností, které se dostávají do rukou neautorizovaných distributorů.

Podle stockholmské poradenské společnosti Mediavision si na jaře 2025 předplatilo takové služby v regionu 1,5 milionu domácností. To představuje nový rekord a výrazný nárůst oproti jaru 2024. Ve srovnání s jarem 2024 to představuje nárůst o 200 000 domácností (16 %).

„Pirátství nadále představuje vážnou hrozbu pro odvětví, zejména pokud jde o nelegální IPTV,“

komentuje Adrian Grande, hlavní analytik společnosti Mediavision. Vzhledem k tomu, že nelegální IPTV stále roste, je povzbudivé, že se tato problematika dostává na pořad dne, ale je také jasné, že je třeba přijmout opatření k řešení tohoto problému.

Rozšíření nelegální IPTV v domácnostech je ve Finsku ve srovnání se zbytkem severských zemí nižší. V Dánsku, Norsku a Švédsku je rozšíření v domácnostech stejně vysoké.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PRO LOVE ISLAND JSME DĚLALI PIZZU Z HADRŮ NA OKNA, ŘÍKÁ KONZULTANTKA PRO UDRŽITELNOST TV NOVA

Po studiích se věnovala lidem s autismem, dnes pomáhá natáčet televizní pořady udržitelně. Aneta Kožuszniková pomáhala vytvořit ESG strategii pro televizi Nova a stará se například o produkci Love Islandu.

Skupina Central European Media Enterprises (CME), kam patří TV Nova, TV Markíza a další stanice z Bulharska, Rumunska a Slovinska, schválila svou strategii udržitelnosti před čtyřmi lety. Při produkci svých pořadů tehdy začala zavádět opatření za účelem snižování uhlíkové stopy. Loni na podzim pak Nova s dalšími pěti velkými tuzemskými hráči založila Českou platformu pro udržitelnou audiovizi. Účelem bylo sjednocení výrobních procesů i vznik databáze pro společensky odpovědné dodavatelské subjekty a součinnost s dalšími institucemi.

Greenfilming, jak se platforma také nazývá, nabízí manuál zeleného natáčení a další nástroje, které podporují snižování negativních dopadů audiovizuálního průmyslu na životní prostředí. Důležitou roli v dekarbonizaci kreativního průmyslu hrají green koordinátoři, mezi které patří Aneta Kožuszniková, konzultantka pro ESG v TV Nova.

Nakolik je funkce green koordinátor zasazena v českém prostředí?

Těch názvosloví pro lidi, kteří pracují v green filmingu, je několik. Setkáváme se s pojmenováním green kapitán, green maršál, green koordinátor a tak dále. Vesměs by měl náš obor prorůstat celým procesem natáčení. Neměl by stát odděleně. Jednak totiž nemůžeme ohrozit natáčení a jednak už v předprodukci musíme přemýšlet nad tím, kde budeme bydlet, jaký transport budeme využívat a které firmy oslovíme. Už tehdy dáváme dohromady, které zásady udržitelného natáčení můžeme aplikovat. Akční plán neustále přizpůsobujeme změnám.

Jak jste se přes práci s lidmi s autismem nebo dětmi v paliativní péči dostala k udržitelnému natáčení?

Začínala jsem v TV Nova pomáhat s koordinací Nadace Nova a vedení televize zrovna vytvářelo svoji CSR a ESG strategii. Původně jsem skrze zkušenosti v sociální práci pomáhala spíše s formováním společenské odpovědnosti firmy, ale pak jsme spolu s kolegyní Hanou De Goeij přišly na to, že green filming nám dává velký smysl. Televize si musí nejdříve zamést před vlastním prahem, když chce mluvit o odpovědnosti. Takže jsme začali na několika projektech zkoušet zásady udržitelného natáčení, přičemž jsme se inspirovali britskou platformou BAFTA albert (jde o organizaci spadající pod Britskou akademii filmového a televizního umění, BAFTA, pozn. aut.).

Předpokládám, že to pro vás byla důležitá zkušenost.

Ano, byla to moje prvotní průprava. Poskytují kurzy zdarma specificky pro roli, kterou ve štábu zastáváte. Pokud jste kreativní producent, výkonný producent, produkční nebo lokační, rekvizitář, mají na to různé tréninky. To je super, protože neposloucháte něco, co se vás přímo netýká. Absolvovala jsem snad všechna školení albert a minimálně na začátku mi to dalo nějakou představu.

Nejdůležitější průpravou ale bylo samotné natáčení. Začínala jsem z pozice koordinátora Nadace Nova, takže jsem o natáčení nevěděla vůbec nic. Zašla jsem se tedy za producenty zeptat, jestli bych jim mohla pomáhat jako asistent produkce. Ve chvíli, kdy mě vzali poprvé do týmu a mohla jsem si vše osahat, začalo mě natáčení nejen bavit, ale také jsem přišla na to, co je a co není možné.

Jaké podmínky musí společnost splnit, aby získala certifikát BAFTA?

Certifikát obdrží vždy jen jednotlivý projekt. Nejlépe už ve fázi vývoje formátu shrneme, která opatření jsou a nejsou možná. Návrh akčního plánu předložíme na online platformu albert. Zároveň děláme draft uhlíkové kalkulačky. Pokud už známe alespoň padesát procent lokací, jsme schopni stanovit, kde budeme používat místní připojení a kde to bez místního připojení nepůjde.

Dále přibližně víme, zda budeme stavět nějakou dekoraci a jak se jí budeme zbavovat. Během týdne obdržíme od alberta seznam důkazů, které musíme dodat, a zároveň musíme dokončit uhlíkovou stopu na konci natáčení. Pokud albert všechny důkazy uzná, dostaneme certifikát a můžeme si dát logo do titulků.

Kolik pořadů televize Nova má certifikát?

Těch pořadů je letos 56. Jedná se jednak o minisérie na Voyo, ale jsou to i naše novácké vlajkové lodě. Tento rok jsou to například Kriminálka Anděl, Výměna manželek, Ulice, Extrémní proměny, Odznak Vysočina, Buldok z Poděbrad, Vypadá takhle policajt?, Monyová a Straka.

V jakých podmínkách TV Nova byla, když v roce 2021 jako první televize v Česku začala dohlížet na udržitelnost svých pořadů?

O udržitelnosti na place nikdo moc nepřemýšlel. Setkávali jsme se se dvěma přístupy. Jeden byl, že jsme museli producenty přesvědčovat, že je to potřeba dělat, protože naše práce má vliv na životní prostředí a máme určitou edukační povinnost. Fáze přesvědčování trvala dlouho, klidně i dva roky. Ale setkávali jsme se i s přístupem, že producenti byli nadšení. Dozvěděli jsme se, že u některých pořadů už se o to snaží a uvítají tipy, jak jít víc do hloubky. Chápu oba dva přístupy. Čím déle se tomu ale věnujeme, tím jsou reakce pozitivnější.

Mohl být motivací ke změně tlak ze zahraničí? Dnes už velcí hráči, jako je Netflix nebo Disney+, nechtějí točit bez naplňování podmínek green filmingu.

V roce 2021 se toto téma na filmovém trhu ještě tolik neřešilo. Dnes se ale často setkáváme s tím, že když vytváří Česko kooprodukci, zahraniční producent na zásadách opravdu trvá. Řekla bych však, že ten tlak vzešel spíš od tuzemských tvůrců.

Co se změnilo?

Asi celkové klima. Nejen příroda se začala výrazně měnit, ale i jako společnost jsme si uvědomili, že je v zájmu nás všech zachovat to tady minimálně ve stejném stavu. Aby se dalo, kde točit. Abychom tady mohli pořád žít.

Je důležité, že se spojila celá česká audiovize? Nejen Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů, ale například i Prima, vaše konkurence?

Udržitelnost nevnímáme jako konkurenční výhodu. Ta myšlenka vznikla z potřeby začít dělat věci jinak. Je pro nás přirozené, že jsme se všichni spojili.

Dá se zeleným přístupem při natáčení i ušetřit?

Sledovali jsme investice a zisky dva roky a je to hrozně dvousečné. Pokud budeme věci chtít dělat opravdu důkladně, investujeme do LED parku nebo obnovíme celou vozovou flotilu a umístíme solární panely na budovách vedení. To jsou investice, které se vrátí za několik let. Ale jsou také opatření, která nám šetří peníze. Už jen to, že mají produkce menší rozpočet, je dělá udržitelnější, protože nelítají business třídami, nebydlí v luxusních hotelech.

Ekologie jde ruku v ruce s ekonomií. Třeba co se týče kostýmů, nakupujeme v sekáčích nebo si je půjčujeme. Pokud jsme schopni zajistit si vlastní připojení tam, kde bychom normálně využili agregát, určitě ušetříme peníze za naftu a za agregátníka. Některá opatření nám peníze šetří a ta další jsou dlouhodobé investice.

Povídala jsem si s kamarádem, který studuje produkci na jedné české filmové škole, a ten mi řekl, že se na natáčení o udržitelnost moc nezajímají, protože jsou rádi, že hlavně vše finančně pokryjí. Napadá mě otázka, jak udělat green filming přístupnější pro studenty, kteří mají omezené prostředky, zejména co se týče peněz a zkušeností.

Překvapuje mě, že to říkáte, protože podle mě jsou mladí lidé, jako jste vy, naše naděje. Vaší generaci se konzumerismus spíše příčí a nejvíc vás zajímá, kam se bude svět ubírat. Je super, že na filmových školách už jsou dnes semináře, kdy se o green filmingu se studenty bavíme. Tréninky zdarma, které albert má, zaberou asi hodinu a půl a může si je udělat vlastně každý. Díky nim zjistíte, že pokud máte udržitelnost v nátuře, myslíte na ni pořád. Já ať plánuji cokoliv, přemýšlím hned, jestli budeme moct na lokaci třídit odpad, nebo jak to udělat, abychom ho pak jeli někam roztřídit. Jak uděláme catering? Budeme mít jednorázové kelímky, nebo všechny poprosíme, aby si přinesli vlastní? Tahle opatření nic nestojí, ale je potřeba na ně myslet dopředu.

Má TV Nova program pro mladé filmaře, kde by si mohli zkusit udržitelné natáčení?

Věřím tomu, že zrovna teď vzniká spolupráce s FAMU pro studenty, kteří by měli u nás možnost stáže. Zatím ale nevím, v jaké to je fázi. Spolu s Asociací produkce audiovize jsme vytvořili webové stránky greenfilming.cz, kde je spoustu rad a doporučení, v které fázi natáčení se věnovat čemu a na co myslet.

Dokázala byste ve zkratce popsat běžný den udržitelného natáčení?

Poukázala bych na to, že většina těch opatřeních vzniká v předprodukci. Co se týče běžného dne, začínáme tím, že netiskneme dispozice, ale posíláme je den předem online. Tiskneme je na vyžádání profesím, které si do nich třeba něco píšou. Nasedáme do auta s nízkou spotřebou v takovém uskupení, aby bylo potřeba co nejméně vozidel. V průběhu dne na lokacích a ve studiu třídíme odpad.

Je důležité třídit i jídlo, aby gastro- a bioodpad byl zvlášť. Přestože odpad tvoří jen malou část emisí, třídění na place pozitivně motivuje, protože tým vidí, že dělá něco pro planetu. Nejsou to jen nehmotné věci, jako jsou energie, letenky nebo ubytování. A takto bychom mohli pokračovat až do odpoledne, kdy si dáme oběd, který nebude na jednorázových talířích a nebudeme ho jíst jednorázovým příborem. Zároveň podporujeme vegetariánské nebo veganské variace jídel. Snižujeme spotřebu masa.

Co aktuálně nejvíc řešíte?

Poslední dobou se nejvíc věnujeme spolupráci s dodavateli služeb. To, co jsme se snažili dělat na vlastním natáčení, jsme snad aplikovali, kde to jen šlo. Takže teď spíše přemýšlíme, co mohou dělat externí složky, jako jsou catering nebo doprava. Momentálně řešíme postprodukční studia, protože je to velká část vzniku formátu a v nich také chceme mít zelenou energii.

Tipnula bych si, že catering může být nejproblémovější položka.

Asi ano. Filmových cateringů moc není, takže když ho na poslední chvíli sháníme, protože nám původní vypadl, nemůžeme si moc vybírat. Ale dnes už jsou cateringy zvyklé neplýtvat s jídlem, mít gastro kontejner a využívat běžné nádobí. Těžké to bylo po covidu, kdy byli všichni zvyklí na jednorázové materiály.

Byla jste produkční druhé až čtvrté řady Love Island Československo. Vzpomenete si na nějakou historku z natáčení týkající se udržitelnosti?

Těch je spousta! Starala jsem se o hry a challenge. Skrze ně jsme s režisérem chtěli divákům komunikovat, že i když to vypadá zábavně, že po sobě holky házejí jídlem, tak to zkrátka nedává žádný smysl. První věc, kterou jsme se snažili eliminovat, bylo tedy plýtvání jídlem. Vtipný moment byl, když jsem se snažila přesvědčit kreativní producentku pořadu, že ve hře, která měla být hrána s běžným těstem a ingrediencemi na pizzu, použijeme nejedlé materiály.

Princip hry byl, že soutěžící pizzu připraví za použití celého těla kromě rukou. Takže si umíte představit, jak ta příprava asi vypadala, a samozřejmě by se výsledek nedal jíst. Pamatuji, že jsem po nocích s kolegyní z produkce vytvářela salámky z hadrů na okna, aby vypadaly jako opravdové. Když jsem přinesla svůj výtvor kreativní producentce, rozesmála se a řekla mi, že nemá to srdce říct mi ne. Nakonec to byl obrovský úspěch a náš hlavní kameraman říkal, že na kameře to vypadalo výborně.

Měly stejný úspěch i bezmasé úterky?

Vlastně ano. Když jsme s tím začali, byly námitky, ale ty s každou novou řadou opadávají. Máme štáb čítající okolo sta lidí a samozřejmě ne každý chápal naši motivaci, ale i s nimi jsme si promluvili a našli vzájemné pochopení. Skvělé je, že jsem se rok po skončení natáčení dozvěděla, že spousta lidí z produkce drží bezmasé úterky i mimo Love Island. Nemohla jsem uvěřit, jak moc to vzali za své.

Je pravda, že od doby, co mám za spolubydlící vegetariánku, jím maso výrazně méně, protože nad tím víc přemýšlím.

Bezmasé dny děláme, abychom rozšířili povědomí, že nadužívání masa není dobré pro nikoho. Jednak s sebou nese zdravotní rizika a jednak se dnes nepozastavujeme nad tím, kde se bere tolik masa. Nepřemýšlíme nad tím, kolik zvířat musí někde reálně být, aby si všichni lidi dali třikrát denně maso.

Já jsem vyrůstala v rodině, kde jsme měli maso možná jednou za týden a bylo to naprosto normální. Pocházím z Havířova, z hornické oblasti, takže když mi někdo tvrdí, že potřebuje maso, aby mohl pracovat, vzpomenu si na dědu a strejdy, kteří byli horníci. Oni nejedli maso prakticky vůbec. Měli ho k dispozici, jen když se zabilo prase. Nemohli jít do obchodu a koupit si tam jakékoliv maso.

Odkud se ale maso asi bere? Zvířata dnes na loukách moc nenajdeme, takže kde asi budou? To jsou otázky, nad kterými často nechceme přemýšlet. Tohle stigma chceme změnit.

Byla jste u zrodu Zeleného týdne, během něhož se napříč formáty TV Nova věnujete osvětě ohledně udržitelnosti. Bude i letos?

Čeká nás třetí ročník a znovu ho pořádáme v rámci celé skupiny CME. Chystáme ho od 2. do 8. června. V tomto týdnu nás čeká i Mezinárodní den životního prostředí, takže pro diváky budou připravení speciální hosté ve Snídani s Novou, tematické reportáže, dokumenty a tipy. A to ve vysílání i na OnePlay.

Připravujete podobný formát, jako byl třeba seriál České televize Limity, který má environmentální krizi jako ústřední téma?

Nic takového zatím nechystáme. Máme jinou povahu pořadů než Česká televize. Ta má více edukační hodnotu, naproti tomu u komerční televize převažuje zábavní účel. Vytváříme formát tak, abychom naplnili očekávání diváků. Odvážných narativů se ale nebojíme. Třeba v Ulici se věnujeme všem problémům, které řeší běžní občané, takže jsme tam měli i eko linku. Postava Anežka třeba zařizovala biopopelnice a tím dávala tipy, jak o ně požádat. Byly tam také protesty Fridays for Future a do života postav jsme zařadili rekola, vegetariánské verze obědů, eko kroužek… Tyto věci zkrátka odrážejí realitu, není to něco, co bychom tam museli dávat na sílu.

Jak vyobrazit téma ekologické krize v celé jeho vážnosti, ale zároveň atraktivně? Přece jen to nelze úplně vizualizovat.

U pojmu klimatické změny se vám hned vybaví obraz ledního medvěda na tajícím kusu ledu, vlastně vám to nic neřekne. Když se ale zamyslíte nad tím, že v Česku byly minulý rok obrovské povodně, že se nám tu začaly vyskytovat tornáda a supercely, že čelíme výkyvům teplot, tak už se nás to najednou týká a umíme si to představit. Už nad tím nejde mávnout rukou. Takže asi vztáhnout to k něčemu, co divák důvěrně zná.

Jaká je odezva od diváků?

Komunikujeme témata tak, abychom diváky inspirovali a motivovali, ale děláme to po krůčkách, abychom nepůsobili agresivně. Nekřičíme, že se musí teď hned začít jednat, jinak se tu všichni ugrilujeme. A diváci vnímají tento přístup pozitivně. Často od nás dostanou tipy, které šetří přírodu i peníze, a to za nás skvěle funguje.

Vzpomenete si, kdy vás napadlo, že má opravdu smysl dělat vaši práci?

Abych byla upřímná, ESG role se roky setkávají s tím, že lidi na ně pokřikují škaredé věci. Několikrát jsem byla nazvána ekoteroristkou, ekofašistkou a tak podobně. Vždy mi v tu chvíli blesklo hlavou, že chci jen pomoct a že chci mít kde natáčet za deset let. Dlouhou dobu to pro mě bylo těžké, protože i když vám práce dává smysl, okolí ji shazuje. Ale ve chvíli, kdy za vámi přijdou kolegové ze štábu, aby vám řekli, že drží bezmasé dny nebo že už rok nevyhodili jediný kus oblečení, protože jsme se o tom bavili, jsem dojatá. Stejně jako když mi kreativní producent schválí, že uděláme udržitelnou hru, protože má poselství a protože by to mladé lidi mohlo zaujmout. To jsou momenty, které si snažím zapamatovat a které mi dávají sílu pokračovat dál.

Aneta Kožuszniková

Externí konzultantka ESG strategie pro skupinu Central European Media Enterprises, kam patří TV Nova, TV Markíza a další stanice z Bulharska, Rumunska a Slovinska.
Vystudovala obor Sociální práce na Slezské univerzitě v Opavě. Později se vydala na studia do Londýna na University of Hertfordshire.
V letech 2021 až 2024 působila jako manažer udržitelné produkce a ESG v TV Nova, kde stála u zrodu Zeleného týdne pro CME skupinu. Mimo jiné působila jako produkční reality show Love Island.
Pochází z Havířova, je veganka a dříve spolupracovala například s Národním ústavem pro autismus.

Zdroj: ekoneews.cz

KREATIVNÍ ODVĚTVÍ A TVŮRCI USILUJÍ O DŮSLEDNOU IMPLEMENTACI NAŘÍZENÍ O AI V EVROPSKÉM PARLAMENTU

V Evropském parlamentu se sešli zástupci kulturních a kreativních odvětví z celé Evropy, aby vyjádřili společný postoj: do kulturních a kreativních odvětví se začleňuje umělá inteligence (AI), a zákonodárci EU proto musí prosazovat zásady transparentnosti, udělování souhlasu a ochrany práv tvůrců.

Akci pořádali poslanci Evropského parlamentu Brando Benifei a Michael McNamara. Sešly se na ní přední osobnosti celé evropské tvůrčí komunity. Byli mezi nimi spoluzakladatel skupiny ABBA a prezident Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů CIASAC Björn Ulvaeus, Olivier Nusse (Universal Music France), Christian van Thillo (DPG Media), Anne-Sylvie Bameule (Actes Sud) nebo Jesús Badenes del Río (knižní divize skupiny Planeta). Akce se zúčastnila také celá řada tvůrců a výkonných umělců, kteří zdůraznili velké znepokojení a jednotný postoj celého odvětví.

Účastníci akce jménem široké koalice autorů, výkonných umělců, nakladatelů, producentů a dalších subjektů působících v oblasti kultury vyjádřili vážné obavy ohledně současného směřování implementace politiky umělé inteligence v EU. Zdůraznili nutnost smysluplného zapojení kreativního odvětví do formování standardů, které budou upravovat vývoj a používání umělé inteligence, a to zejména tam, kde umělá inteligence ovlivňuje tvůrčí obsah.

Mluvčí na akci zdůraznili naléhavost důsledné implementace nařízení o umělé inteligenci

Björn Ulvaeus, spoluzakladatel skupiny ABBA a prezident konfederace CISAC, prohlásil:

„Nikdy se nesmíme nechat svést falešnou představou, že v bezhlavém spěchu do nového světa umělé inteligence musíme zájmy tvůrců ponechat stranou. Takový přístup nebude fungovat ani pro tvůrčí sektor, ani pro ekonomiku, ani pro kulturu, a dokonce ani pro odvětví technologií. Nesmíme zapomínat, že jeho obrovské výnosy z umělé inteligence pocházejí z tvůrčích děl vytvořených lidmi a chráněných autorským právem. Celková vize proto musí přinášet výhody jak tvůrcům, tak technologickému odvětví. A to je možné pouze s legislativou, která tvůrce skutečně a efektivně chrání.“

Anne-Sylvie Bameule, prezidentka nakladatelství Actes Sud, dodala, že „falešná transparentnost AI podle současného návrhu Evropské komise umožní společnostem zaměřeným na umělou inteligenci beztrestně krást miliony knih. Knižní trh je již zaplaven falešnými knihami, které nejenže ohrožují největší evropský kulturní sektor, ale můžou ohrozit i spotřebitele. Evropský zákonodárce jasně řekl „už dost“. Je proto načase, aby Komise jednala v souladu s právními předpisy.“

Christian van Thillo, výkonný předseda skupiny DPG Media, se vyjádřil jasně:

„Velké technologické firmy vytvořily své říše tím, že ignorovaly autorské právo a pravidla ochrany osobních údajů, a dnes dělají totéž s AI. Pokud nebudeme dodržovat akt o umělé inteligenci a důsledně ho prosazovat, evropská kultura a demokracie za to zaplatí.“

Jesús Badenes del Río, výkonný ředitel knižní divize skupiny Planeta, zdůraznil, že na „stoprocentní prosazování právního rámce autorského práva a vývoj modelů AI nelze pohlížet jako na protichůdné cíle. Respekt ke kreativitě vyžaduje důslednou a stoprocentní transparentnost vůči všem dílům použitým pro modely generativní AI. Nesmíme zapomenout, že naše společnost nezískává nejlepší tvůrčí obsah jen díky benevolenci autorů, ale také s ohledem na jejich vlastní zájmy, jak uvedl Adam Smith v roce 1776 ve svém klíčovém díle „Bohatství národů“. Vyzýváme jak evropské zákonodárce, tak Evropskou komisi, aby o jednom ze skutečných pilířů prosperity a demokracie jednali strategicky.“

Olivier Nusse, výkonný ředitel Universal Music France, zdůraznil, že „odpovědná umělá inteligence umělcům slouží, ale nenahrazuje je. Spolupracuje s tvůrci, ale neparazituje na nich. Měla by kulturu povznášet, ne oslabovat. Protože bez umělců a spisovatelů by vůbec žádná kultura, kterou bychom měli chránit, neexistovala. Práva duševního vlastnictví slouží k ochraně lidské tvořivosti. Ochrany duševního vlastnictví by měla požívat pouze hudba vytvořená lidmi. Písně vytvořené AI bez tvůrčího vkladu nikoli.“

Hlavní myšlenka: Zůstaňte věrní aktu o AI, zůstaňte věrní kultuře

Akce byla součástí sílící kampaně kreativního odvětví s názvem „Stay True to the Act, Stay True to Culture“. Tato iniciativa podtrhuje společné volání po transparentnosti, udělování souhlasu a odměňování jako základu uplatňování AI. Koalice zdůraznila, že AI a kreativita mohou vzkvétat společně – pokud budou pravidla respektovat lidi, z jejichž děl tyto technologie čerpají.

Další informace naleznete na: brussels@ifpi.org

Zdroj: ifpi.org

NOVÝ ZPŮSOB BOJE S TELEVIZNÍMI PIRÁTY. OSVĚTA, POKUTY MÍSTO VĚZENÍ, A POKROČILÉ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY

S postupným rozvojem televizních služeb přes internet se vedle legálních a zavedených operátorů placené televize objevuje i skupina neautorizovaných distributorů, kteří dodají obsah nelegálně za zlomek ceny. Případně se objevují podvodníci, kteří obsah vůbec nedodají, nebo jej dodají v mizerné kvalitě, a ještě se pokusí ohrozit zařízení diváka škodlivým kódem.

Pirátství audiovizuálního obsahu se podle několika studií a výzkumů podařilo významně omezit, zejména díky streamingovým službám, kde má uživatel za paušální poplatek přístup k velmi bohaté videotéce různých filmů, seriálů a exkluzivní tvorby. Neautorizovaný příjem i přesto přetrvává zejména u sportovních přenosů, které jsou velmi atraktivní pro diváky, a stále nákladnější pro televize a operátory. S postupným rozvojem televizních služeb přes internet se však vedle legálních a zavedených operátorů objevuje i skupina neautorizovaných distributorů, kteří dodají obsah nelegálně za zlomek ceny. Případně se objevují vyložení podvodníci, kteří obsah vůbec nedodají, nebo jej dodají v mizerné kvalitě, a ještě se pokusí ohrozit zařízení diváka škodlivým kódem.

Současný vývoj si ovšem žádá spolupráci úřadů se společnostmi a institucemi zaměřenými na potírání nelegálních druhů instituce. V několika evropských zemích se už podařilo pokročit natolik, že ochranné složky mohou účinně zasáhnout vůči těm, kdo sportovní obsah nelegálně šíří, a upozornit ty, kdo pirátský obsah mnohdy nevědomě sledují. V mnoha případech je totiž nelegální IPTV platforma k nerozeznání od legálního operátora. Díky velmi účinnému marketingu přes sociální sítě, a díky přirozeně nižším cenám, může neautorizovaný poskytovatel získat diváka na svou stranu, aniž by si divák uvědomoval, že něco porušuje.

I proto se například v Itálii zaměřili kompetentní na jiné druhy represe místo vězení. Důležitější je osvěta, upozornění, a pokuty uložené v realistické výši tak, aby nebyly likvidační. Například pokuty udělené v březnu a dubnu letošního roku v Itálii se dotkly více než dvou tisíc lidí a byly v rozmezí od 154 eur do 1032 eur. Pokud se někdo proviní opakovaně, hrozí mu až pokuta 5000 eur, alespoň podle materiálu zveřejněného na webu Advanced Television.

Důležitá je však i samotná osvěta, a svou roli sehrávají i pokročilé technické prostředky. Nejde přitom jen o odhalování samotných nelegálních streamů, ale především o jejich účinnou blokaci. Například soud ve Francii už nařídil blokaci nelegálních streamů i společnostem provozujícím VPN služby. A to může být velmi účinný krok zejména směrem k běžným divákům, kteří nerozeznají nabídku neautorizovaného operátora od legální služby.

Potírání pirátské distribuce je v on-line světě během na velmi dlouhou trať. Je však pozitivní, že pověřené složky se už soustředí především na osvětu, technická opatření a přiměřené pokuty, a nejdou jen cestou velmi přísných až likvidačních postihů. Tento přístup může být nakonec v boji s pirátstvím ještě účinnější.

Zdroj: tvkompas.cz

CANAL+ ZÍSKAL SOUDNÍ PŘÍKAZ K BLOKOVÁNÍ NELEGÁLNÍHO SPORTOVNÍHO STREAMOVÁNÍ

Pařížský soud rozhodl ve prospěch společnosti Canal+ a nařídil pěti poskytovatelům VPN služeb zablokovat 203 doménových jmen spojených s weby, které nelegálně streamovaly sportovní události.

Na základě rozhodnutí jsou nyní společnosti NordVPN, Cyberghost, Surfshark, ExpressVPN a Proton povinny zablokovat přístup k 203 doménovým jménům používaným k nelegálnímu streamování zápasů UEFA Champions League, Premier League a Top 14. Canal+ vlastní výhradní vysílací práva na tyto tři soutěže ve Francii.

Canal+ rozhodnutí uvítal s tím, že vysílá silný signál ohledně odpovědnosti poskytovatelů VPN a poprvé je uznává jako „technické zprostředkovatele“ nelegálního vysílání sportovního obsahu.

„Skupina je hrdá na to, že iniciovala tento významný krok v boji proti sportovnímu pirátství ve Francii i mimo ni a vytvořila tak právní precedens.“

Toto rozhodnutí, které je prvním svého druhu, navazuje na předchozí soudní příkazy vydané v roce 2022 zaměřené na nelegální streamovací weby prostřednictvím poskytovatelů internetových služeb, v roce 2024 prostřednictvím alternativních poskytovatelů DNS a v roce 2025 prostřednictvím CDN a proxy služeb. Toto nové rozhodnutí proti VPN je plně v souladu se strategií skupiny, která v boji proti audiovizuálnímu pirátství klade odpovědnost na všechny typy technických zprostředkovatelů. Canal tvrdí, že ochrana jeho obsahu zůstává jeho nejvyšší prioritou.

Zdroj: broadbandtvnews.com

RADA PRO REKLAMU PŘEDSTAVUJE NOVÉ ČLENY A AKTUALIZUJE SVŮJ KODEX

Rada pro reklamu jakožto spolek věnující se samoregulaci v oblasti reklamy přijala do svých řad tři profesní asociace a jednu společnost.

Už na počátku roku se stala členem Česká asociace pojišťoven. Valná hromada RPR přijala nově také subjekty z oblasti hazardního průmyslu. Právě na samoregulaci reklamy v tomto odvětví se zaměřují nové pasáže v Kodexu RPR. Ke stávajícímu dlouholetému členu Rady pro reklamu – společnosti Sazka přibyla nově společnost Kaizen Gaming, provozovatel sázkové kanceláře Betano. A také dvě profesní organizace ze stejné branže – Institut pro regulaci hazardních her a Asociace provozovatelů kursových sázek.

Valná hromada také schválila návrh doplnění Kodexu RPR, který vznikl jako výsledek kooperace provozovatelů hazardních her se zástupci Asociace komerčních televizí (AKTV) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Návrh předložila společnost Sazka jménem všech shora jmenovaných nových členů.

Kodex nově upravuje a zpřísňuje podmínky pro reklamu a komunikaci hazardu a sázkových her zejména s ohledem na působení na nezletilé. Nové znění Kodexu vstoupí v účinnost od 1. září 2025. Do té doby má hazardní a sázkový průmysl lhůtu na ukončení obchodních smluv a zastavení aktivit, které by mohly být s Kodexem v rozporu.

„Členství a konkrétní kroky vedoucí k samoregulaci reklamy na půdorysu Rady pro reklamu vnímáme jako potvrzení toho, že samoregulace je účinným prostředkem k ochraně spotřebitelů a ke kultivaci oboru,“

říká Marek Hlavica, výkonný ředitel Rady pro reklamu.

RPR je spolkem všech účastníků reklamního trhu – médií, producentů reklam a zadavatelů, které zavazuje Kodex Rady pro reklamu. Kodex je aktualizován tak, aby odpovídal společenské poptávce a novým trendům v komunikaci. Jeho ustanovení jdou nad rámec zákonné regulace. Případné prohřešky řeší arbitrážní komise RPR. Ta také posuzuje návrhy reklamy ještě před realizací, pokud o to zadavatel nebo jeho agentura požádá.

RPR se také věnuje vzdělávání profesionálů a osvětě zaměřené na etiku reklamy. V loňském roce RPR oslavila 30 let existence, během kterých spoluvytváří stabilní a předvídatelné prostředí pro hospodářskou soutěž.

Zdroj: mam.cz

SLEDOVANOST DUBEN: NOVA BYLA NEJSILNĚJŠÍ. PRIMA DRUHÁ, ČT SPADLA NA TŘETÍ PŘÍČKU

Dubnové vysílání změnilo postavení nejsilnějších tuzemských televizí na trhu. Skupina Nova se dostala na první pozici ve všech hlavních diváckých kategoriích. Na pozici dvojky se posunula skupina Prima, Česká televize skončila třetí.

Televizní skupina Nova dosáhla v dubnu nejvyššího podílu na televizním trhu ve všech hlavních diváckých kategoriích v celodenním i večerním vysílání. Oproti předešlým výsledkům tak přeskočila Českou televizi i v univerzální skupině 15+ v rámci celého dne. Ukazují to oficiální data sledovanosti ATO-Nielsen.

Stanice České televize skončily v dubnu těsně třetí, když se před ně dostala s malým náskokem skupina Prima. Platí to pro všechny hlavní divácké skupiny v rámci vysílání celého dne i v hlavním vysílacím čase. Jedinou výjimkou, kde zaznamenala ČT vyšší podíl než skupina Prima, byla divácká kategorie 15-54 v celodenním vysílání.

Skupina Nova si z vedoucí trojky zároveň v meziročním srovnání nejvíce polepšila v celodenním vysílání, naopak podíl ČT se meziročně mírně snížil. O něco více pak klesl v prime-time. V hlavním vysílacím čase se z TOP 3 meziročně nejvíce dařilo skupině Prima.

Ve zvyšování podílu na sledovanosti pokračuje Televize Seznam, jejíž podíl v primární skupině 18-69 dosahuje už 2,5 %. Výrazněji svůj podíl navyšuje v hlavním vysílacím čase. Dál také roste podíl zastupitelství Atmedia.

Podíl TV skupin (%), celý den, duben 2025

Podíl TV skupin (%), prime-time, duben 2025

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 5.5. 2025, Prime-time = 19:00-23:00. Atmedia včetně Televize Seznam. Změna uvedena v procentních bodech

Skokanem byla Televize Seznam

Z jednotlivých stanic si meziroční nejvyšší přírůstek podílu připsala Televize Seznam (+0,69 pb. na 2,35 %). Dařilo se i zpravodajské ČT24 (+0,4 pb. na 4,37 %). Rovnoměrně pak podíl navýšily především stanice skupiny Nova, konkrétně hlavní kanál Nova a tematické Nova Cinema a Nova Lady. V růstu také pokračuje Prima Krimi, CNN Prima News a mírně si polepšil i hlavni kanál Prima. Srovnání platí pro CS 15+.

Pořadem měsíce Vraždy v kraji

Nejsledovanějším dubnovým pořadem se stal nový seriál Vraždy v kraji (Nova), jehož úvodní díl sledovalo v průměru 1,37 mil. diváků 15+. Následovaly Televizní noviny s 1,2 mil. diváků (Nova, vysílané 7.4.) a seriál Specialisté (Nova). Konkrétně šlo o díl vysílaný 21. dubna s počtem 1,16 mil. diváků starších 15 let.

Zdroj: mediaguru.cz

CME DÍKY DIGITÁLU MĚNÍ STRUKTURU PŘÍJMŮ A POKRAČUJE V TRANSFORMACI

Mediální skupina CME, pod kterou patří i tuzemská TV Nova, pokračuje v digitální transformaci a postupně mění skladbu svých příjmů. V zemích, kde působí, ale neuplatňuje čistě centrální strategii, popisuje Klára Brachtlová, Deputy CEO skupiny CME.

Digitální transformace, proměna diváckého chování i rostoucí role placeného videoobsahu. Mediální skupina Central European Media Enterprises (CME), která působí na šesti trzích střední a východní Evropy, se před čtyřmi lety rozhodla strategicky zaměřit na digitální služby. Výsledkem je mimo jiné rozvoj vlastní VOD platformy, kterou využívá více než milion předplatitelů, ale také výraznější diverzifikace příjmů. „Před pěti lety tvořila reklama asi 80 procent celkových tržeb, dnes jsou to maximálně dvě třetiny,“ říká Klára Brachtlová, Deputy CEO a ředitelka vnějších vztahů CME.

Na rozdíl od některých globálních hráčů však CME neuplatňuje jednotný model napříč všemi trhy. Strategie se přizpůsobuje místním podmínkám i zvyklostem diváků. „Není to tak, že hlava nehlava razíme jednu cestu jako jedinou možnou,“ dodává.

Skupina přitom dál posiluje své ekonomické výsledky a v segmentu lineárních televizí obhajuje pozice komerčního lídra na čtyřech ze šesti trhů. Právě o strategii CME, rozdílech mezi trhy, diváckých preferencích i o možném dalším vývoji mluví Klára Brachtlová v následujícím rozhovoru.

Přesně před čtyřmi lety CME oficiálně představila svou novou strategii orientovanou na digitální prostředí, do kterého směřovala podstatnou část svých investic. Daří se tuto digitální strategii uplatňovat napříč zeměmi, ve kterých je CME aktivní?

Strategie, která byla vytyčena před čtyřmi lety, se naplňuje. Celá skupina nastoupila cestu digitální transformace, a to podle možností a situace na jednotlivých trzích. Každý trh, kde CME působí, je totiž v trochu odlišném postavení. Někde jsou služby videa na vyžádání (VOD) rozvinuté silněji, jinde se naopak vedle lineární televize prosazují pozvolněji. Celkově se ale naše vize naplňuje. Vytyčili jsme si cíl v podobě počtu předplatitelů a tohoto plánu se držíme. Dokonce ho i předbíháme.

Plán, který generální ředitel CME Didier Stoessel tehdy nastolil, byl postaven na budování služby Voyo a nelineárním sledování. Voyo se podařilo etablovat, teď se na českém trhu mění na Oneplay. Co bude dál?Jaká je strategie pro příští roky?

Současná doba je velmi dynamická, což se nebude měnit, naopak ještě zrychlí. Jsme pořád na začátku transformace. Prvním logickým krokem byl posun k nelineárním službám. Padlo jasné rozhodnutí vstoupit a rozšiřovat se na trhu VOD pod značkou Voyo. Na českém trhu jsme potenciál Voyo v zásadě naplnili a abychom se mohli dál rozvíjet, museli jsme se posunout o krok dál. Tím je uvedení Oneplay, služby nové generace, která v sobě kombinuje VOD platformu, exkluzivní obsah, placené televize a klasické lineární kanály. Mluvíme tak o posunu směrem k místu, které propojuje různé možnosti a způsoby sledování a rozličné typy obsahu a jejich distribuce.

Můžeme tedy Oneplay považovat za další fázi digitální transformace, která byla nastartovaná před pěti lety?

Ano, to je další krok.

Je nějak časově omezený? Máte stanovený horizont, ve kterém by měla být tato fáze završena?

Pevně daný není. Na základě dat vždy velmi detailně vyhodnocujeme, jak si daná služba vede. Pokud vidíme její produktový potenciál, nezasahujeme do ní. V okamžiku, kdy se význam služby vyčerpá, přistupujeme k dalším fázím.

Pokud se bavíme o Oneplay v Česku, domnívám se, že dalším logickým krokem bude zavedení reklamních prvků v podobě reklamní vrstvy a pravděpodobně i další typy obsahu jako je např. gaming. Na jednom místě se tím koncentruje co největší množství zábavy a informací.

Pokud se bavíme o Oneplay v Česku, domnívám se, že dalším logickým krokem bude zavedení reklamních prvků v podobě reklamní vrstvy a pravděpodobně i další typy obsahu jako je např. gaming.

Klára Brachtlová

Spuštění Oneplay bylo zatím oficiálně oznámeno jen na českém trhu. Jak tomu bude v jiných zemích CME? Jaké jsou plány?

Je třeba vzít v úvahu, že každá země, ve které působíme, je na tom trochu jinak. Připodobním to k situaci, kdy se staráme o šest dětí, přičemž každé z nich je v jiné fázi vývoje a každý má trochu jiné charakteristiky. Trhy se odlišují i svou velikostí a různou mírou penetrace VOD služeb.

Vidíme, že například Slovensko je velmi blízko Česku. Proto jsme už před pěti lety chtěli, aby se strategie pro oba tyto trhy spojila. Loni jsme ji trochu upravili, když jsme na Slovensku spustili službu Voyo Maximum, která přináší nejlepší nabídku sportu na Slovensku. Z dat nám vycházelo, že taková nabídka by měla mít na Slovensku potenciál, což se potvrdilo. Navíc si myslíme, že má stále prostor pro růst. Proto ji teď upřednostňujeme před rozvojem Oneplay.

V Rumunsku je naopak zase velmi silná konzumace lineárních kanálů. Hodně se tam soustředíme na rozvoj Voyo a investujeme do Voyo Originálů. Zvažujeme tak replikaci strategie Oneplay na rumunském trhu. Ale je to zatím ve stadiu úvah. Díváme se.

Naopak v Bulharsku zatím v digitálních službách takový potenciál nevidíme. Do Voya tam tolik neinvestujeme. Spíš se soustředíme na monetizaci a na zlepšení pozice naší televize v rámci lineárních televizních kanálů.

Dále působíme ve Slovinsku, kde se rychle rozšiřoval zájem o VOD služby. Také je to země, kde v rámci CME evidujeme největší podíl odložené sledovanosti. Zabýváme se tady tím, jak vyprofilovat VOD službu tak, aby byla ještě prémiovější a abychom ji mohli lépe monetizovat.

V Chorvatsku jsme Voyo spustili na podzim roku 2023 a během roku a půl jsme tam zaznamenali pěkný růst.

Z toho vyplývá, že v CME neuplatňujete jednotnou strategii napříč všemi trhy. Tudíž ani uvedení Oneplay se zřejmě nebude týkat všech zemí a budete spíš postupovat cíleně.

Nezdá se, že by centrálně stanovená strategie a její přesné přenesení do jednotlivých zemí byla v případě CME funkční. Naším úkolem v centrále je sledovat trendy a co nejpřesněji vyhodnocovat, co a jak funguje a podle toho se rozhodovat. Není to tak, že hlava-nehlava razíme jednu cestu jako jedinou možnou.

Jak si ekonomicky stojí jednotlivé trhy skupiny CME? Platí stále, že jsou výnosově nejsilnější Česko a Rumunsko?

To se nezměnilo. Česko a Rumunsko zůstávají pilíři skupiny. Oproti dřívějšku vyrostlo Slovensko, další země jsou stabilní. Celkově vidíme, především v Česku a na Slovensku, posun ve struktuře tržeb od značné závislosti na příjmech z televizní reklamy směrem k jiným zdrojům příjmu, jako je SVOD nebo příjmy z distribuce našich kanálů. Před pěti lety tvořila reklama asi 80 % celkových tržeb, dnes jsou to maximálně dvě třetiny.

Celkově vidíme, především v Česku a na Slovensku, posun ve struktuře tržeb od značné závislosti na příjmech z televizní reklamy směrem k jiným zdrojům příjmu, jako je SVOD nebo příjmy z distribuce našich kanálů.

Klára Brachtlová

Prohlubují se v průběhu let odlišnosti v diváckém chování v jednotlivých zemích CME?

Jak už jsem naznačila, každá země má svá specifika. Ve Slovinsku je silná odložená sledovanost, naopak v Rumunsku mají stále pevnou pozici lineární kanály. Stejně tak v Bulharsku. Díky tomu, že se v posledních letech věnovalo velké úsilí rozvoji Voyo, tak v Česku vidíme velký posun v diváckém chování směrem k nelineárním službám. Podobné je to i na Slovensku.

Na českém trhu CME hodně investovala do sportovního obsahu, výsledkem toho bylo i spuštění dalších sportovních kanálů Nova Sport. Postupujete v případě sportovního obsahu obdobně i v jiných zemích?

Také u sportovního obsahu uplatňujeme adresnou strategii. Nespouštíme sportovní kanály na ostatních trzích úplně stejně jako v Česku a na Slovensku. Důvodem je i to, že ceny sportovních práv postupem doby rostou a poptávají je i jiné velké platformy. Jako relativně malí regionální vysílatelé nemáme v tomto ohledu výhodnou pozici. Přihlížíme i k tomu, abychom dokázali práva monetizovat a v úvahu musíme brát i velikost a celý ekosystém v dané zemi. Například veřejnoprávní televize mají v adriatickém regionu velkou ekonomickou sílu a konkurovat jim v tenderech o sportovní práva nemá úplně význam. Je ale dobře vidět, že sport vedle Česka a Slovenska funguje také v Rumunsku, v ostatních zemích zatím takový potenciál nemá.

Tím se dotýkáme obsahových preferencí. V Česku vidíme, že dobře fungují lokální seriály, především krimi, detektivky, true-crime nebo příběhy podle reálných událostí. Lze divácké preference zobecnit i pro jiné země?

Divácké preference jsou v každé zemi jiné, ale vzorec je ve finále vždy stejný, kvalitní lokální obsah funguje. U nás se podobně jako v Německu daří fiction v podobě kriminálek nebo true-crime, a to i v náročnějším provedení. Slovensko více tíhne k emocionálním příběhům, romantice a romantickým reality show. Chorvatsko a Slovinsko jsou také silné v lokální produkci, například chorvatské projekty na Voyo velmi rezonují i v sousedních zemích. I proto jsme loni v Srbsku spustili Voyo ačkoliv televizi tam přímo nemáme. Spolupracuje s operátorem Yettel, který je také součástí skupiny PPF. Tyto synergie mezi společnostmi v rámci skupiny nám dávají na trhu obrovský náskok a hodláme je nadále využívat.

Bulharsko je hodně orientované na zábavu, především reality entertainment, a podobné tendence vidíme i v Rumunsku. Tam ale fungují dobře i těžší kriminálky a náročnější fiction projekty.

Synergie mezi společnostmi v rámci skupiny nám dávají na trhu obrovský náskok a hodláme je nadále využívat.

Klára Brachtlová

Jakých výsledků tržeb a zisku skupina CME loni ve srovnání s předešlým rokem dosáhla?

Výsledky komentovat nemohu, protože nejsou ještě k dispozici, ale celkově měla skupina CME velmi dobrý rok. V segmentu lineárních televizí jsme ve čtyřech zemích potvrdili pozici komerčního lídra. Jsme dvojkou v Bulharsku a v Chorvatsku, kde se nám ale loni podařilo náskok Nova TV snížit (Nova TV patří v Chorvatsku pod RTL, pozn. red.). V segmentu nelineárních služeb jsme napříč celým regionem loni na začátku roku oznámili dosažení hranice jednoho milionu předplatitelů Voyo, což potvrzuje významný růst ve VOD za poslední roky.

A pokud jde o celkový zásah, který televizní kanály CME mají? Drží se na úrovni 48-49 milionů diváků?

Ano, to odpovídá, ale není to zásah ve smyslu získaného počtu diváků, je to celkový počet obyvatel v zemích, kde naše televize provozujeme, tedy celkový potenciál trhu. Ani portfolio lineárních stanic se zásadně nemění.

Bavíme se o regionu střední a východní Evropy. Přecházejí zde diváci z lineárního vysílání na nelineární tak, jako třeba v západní Evropě?

V našem regionu je tento trend pomalejší. V Česku a na Slovensku ale díky Voyo víc vnímáme přesun diváků k nelineárním službám. V ostatních zemích to není tak dramatické, ale lehkými krůčky to přichází. Ve srovnání s našimi kolegy v západní Evropě máme o trochu víc času se připravit. Ale i u nás už jsou tyto trendy patrné.

Zasedáte také v dozorčí radě německé skupiny ProSiebenSat.1, a proto mě zajímá, jak vypadá situace na německém trhu a zda lze z tamějšího vývoje usuzovat, jak by se mohl vyvíjet český trh.

Německý trh má díky své velikosti a signifikantní přítomnosti nadnárodních hráčů, například Amazonu, který je tam velmi silný, jinou úroveň penetrace VOD služeb. Navíc je už saturovaný nabídkou SVOD a posouvá se k AVOD a HVOD službám, tedy k videoslužbám podporovaným reklamou. To je i případ ProSiebenSat.1 a jejich streamingové platformy Joyn. Víc se zaměřuje na AVOD, tedy na reklamní příjmy. Ani německá ekonomika není v posledních letech v nejlepší kondici, což ovlivňuje i úroveň soukromé spotřeby a reklamních investic. Pětiletý pohled zpátky ukazuje, že německý trh v průměru klesá o 3 %, zatímco CME trhy rostou v jednotkách procent nebo se v nejhorším případě drží na srovnatelné úrovni. Německé televize jsou tak obecně ve složitější situaci, a to i z důvodu větší konkurence.

V Česku a na Slovensku díky Voyo víc vnímáme přesun diváků k nelineárním službám. V ostatních zemích to není tak dramatické, ale lehkými krůčky to přichází.

Klára Brachtlová

V posledních dvou letech jste také zastávala post prezidentky Asociace komerčních televizí – AKTV. Na poli mediální legislativy se v tomto období hodně událo, ať už jde o nový zákon a audiovizi nebo o velkou mediální novelu. Jak to období hodnotíte?

Bylo to velmi náročné období a v osmileté historii AKTV jedno z nejnabitějších. Pracovalo se na třech zásadních věcech. Prvním byla transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize. Teď už je v platnosti a fond pracuje na základě nových principů. Nový zákon hodnotím převážně kladně, i když nejsme stoprocentně spokojeni. Podle našeho názoru narovnal podmínky na trhu tím, že byli zpoplatněni všichni provozovatelé VOD služeb na trhu včetně těch zahraničních. Velmi oceňuji přístup ministerstva kultury, které nás k diskusi o podobě novely přizvalo a během celého procesu reflektovalo současný stav a bylo velmi flexibilní.

Velká mediální novela, proti které jste se společně s dalšími komerčními médii v počátku jejího vzniku vyhradili, aktuálně prošla Senátem a podepsal ji prezident. Finální úprava doznala oproti návrhům některých změn. Jste spokojeni?

Tzv. velká mediální novela nakonec zdárně prošla legislativním procesem a vstupuje v platnost. Zůstávají otevřená některá související témata, jako například návrh na změnu ústavního zákona, který by umožnil, aby televize veřejné služby podléhala kontrole NKÚ.

Jsem silným zastáncem duálního mediálního systému, jako pojistky demokracie, ale je třeba nastavit férové podmínky pro udržitelné financování a fungování médií veřejné služby vedle těch soukromých. V tomto ohledu je novela dobrým krokem vpřed, zpřísňuje například limity na příjmy z reklamních sdělení. Nicméně ještě bych považovala za vhodné legislativně či jiným způsobem závazně vymezit definici veřejné služby.

Další velké téma, které jsme v rámci AKTV intenzivně řešili, se týká implementace evropského zákona o svobodě médií EMFA. Jsme součástí celého procesu implementace, přičemž do české legislativy by měl být zákon začleněn v srpnu letošního roku. Evropská legislativa zůstává tématem i pro letošní rok, ve kterém očekávám na evropské úrovni přípravy dalších nařízení.

Klára Brachtlová

Od roku 2024 působí jako Interim Deputy CEO a Chief External Affairs Officer ve společnosti CME (Central European Media Enterprises), kde má na starosti aktivity ve Slovensku, Slovinsku, Bulharsku a Chorvatsku. Zároveň řídí vnější vztahy CME v České republice a vůči institucím Evropské unie. Před nástupem do vedení CME zastávala klíčové role v televizi Nova, kde působila jako finanční ředitelka (CFO), výkonná ředitelka a v letech 2019–2022 jako spolugenerální ředitelka (co-CEO). Je rovněž členkou dozorčí rady německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 Media SE, kam byla nominována v roce 2023.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 8 LET, MAREK SINGER STŘÍDÁ V PREZIDENTSKÉ ROLI KLÁRU BRACHTLOVOU

Letos na jaře slaví Asociace komerčních televizí osm let od svého založení. I nadále se aktivně zapojuje do boje proti internetovému pirátství, kde v uplynulém období dosáhla významných úspěchů, a naplňuje i své další cíle jako je osvěta v oblasti podpory televize jako silného a účinného reklamního mediatypu nebo aktivní participace na legislativních procesech ovlivňujících podnikání komerčních vysílatelů.

Již osmý rok svého fungování letos na jaře završila Asociace komerčních televizí, která sdružuje televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Výročí asociace je tradičně také spojeno se změnou v prezidentské funkci, kdy dosavadní prezidentku Kláru Brachtlovou, Interim Deputy CEO & Chief External Affairs mediální skupiny CME, po dvou letech opět střídá Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima.

„Mé dvouleté působení v prezidentské roli AKTV bylo spojeno s celou řadou významných témat. Za stěžejní považuji transformaci Fondu kinematografie na Fond audiovize a také novelu o financování médií veřejné služby. Významné úspěchy jsme také oslavili v boji proti internetovému pirátství, což je stále jedna z našich hlavních priorit,“

říká Klára Brachtlová.

V uplynulém roce uzavřela AKTV dohody s dalšími internetovými úložišti – eDisk, Sledujte.to, Webshare.cz, Přehraj.to a Datoid.cz, které se tak zařadily po bok Hellshare, Hellspy a Fastshare, se kterými byly dohody uzavřeny již dříve. Pro zvyšování povědomí o nelegálnosti sdílení autorsky chráněného obsahu provozuje AKTV na svých webových stránkách specializovanou sekci věnovanou copyrightu. Zájemci zde najdou informace o legální a nelegální konzumaci obsahu, slovníček pojmů či nejnovější zprávy z oblasti autorských práv.

„AKTV má pro nadcházející období velké plány a brzy oznámíme jeden z našich velkých letošních projektů. V rámci připravované legislativy pak bude naší prioritou adaptační zákon k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, ale třeba také Zákon o digitální ekonomice, kde bychom rádi viděli pozměňovací návrh posilující pozici nositelů autorských práv v případě nelegálního sdílení jejich chráněného obsahu,“

dodává Marek Singer, prezident AKTV.

Také v uplynulém roce AKTV rozvíjela aktivity zaměřené na podporu televize jako efektivního reklamního média. Na webu ScreenVoice.cz pravidelně publikuje novinky, výzkumné studie a trendy ze světa televizní reklamy jak z českého prostředí, tak i ze zahraničí. Čtenáři na webu získají informace o efektivitě reklamy, kreativních kampaních nebo si mohou přečíst řadu původních textů na různá atraktivní témata. Speciálně k letošnímu výročí vzniká série článků o reklamních soubojích velkých značek. Díky exkluzivní spolupráci s mediální agenturou GroupM a jejím výzkumným projektem mPanel průběžně vzniká pro web ScreenVoice.cz série článků, které odhalují skryté souvislosti spojené se sledováním televize.

U příležitosti Světového dne televize 21. listopadu pak AKTV připravila celodenní program pro své obchodní partnery, který vyvrcholil zábavnou kulinářskou show Pekelná telka, jejímž průvodcem byl šéfkuchař Radek Kašpárek, kterému zdatně sekundoval moderátor Ondřej Sokol.

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních sedmi let.

GENERÁLNÍM ŘEDITELEM CME JE NOVĚ BARNETT, NAHRADÍ STOESSELA

Sam Barnett nahradí v čele mediální skupiny CME Didiera Stoessela, který zůstává investičním ředitelem PPF.

S účinností od 1. května 2025 byl do funkce generálního ředitele Central European Media Enterprises (CME), pod kterou spadá i TV Nova, jmenován Sam Barnett, mediální manažer s mezinárodními zkušenostmi z oblasti televize a streamingu.

Ve své nové roli Sam Barnett nahradí Didiera Stoessela, který zůstává investičním ředitelem skupiny PPF, což zahrnuje i dohled nad mediálními investicemi této skupiny. Didier Stoessel zastával spojené pozice ve skupinách PPF a CME od roku 2022.

„Jsme si jisti, že jeho globální manažerské zkušenosti a odborné znalosti z něj činí tu nejlepší možnou osobu pro úspěšné směřování skupiny CME do dalších let,“ říká Didier Stoessel, investiční ředitel PPF a současný generální ředitel CME, odpovědný za český a rumunský trh.

Od převzetí skupinou PPF před čtyřmi lety prošla CME transformací, kdy se z lineárně zaměřeného vysílatele stala digitální mediální skupinou. Centrem aktivit se stala streamovací služba Voyo, která z 30 tisíc předplatitelů vyrostla na 950 tisíc.

CME provozuje televizní stanice na šesti trzích střední a východní Evropy, konkrétně v Bulharsku, Česku, Rumunsku a Moldavsku, na Slovensku a ve Slovinsku. CME vysílá na 46 televizních kanálech, oslovuje 49 milionů diváků a provozuje rostoucí streamovací službu Voyo a novou platformu Oneplay.

Zdroj: mediaguru.cz

POZICE NEJSILNĚJŠÍCH TV SKUPIN SE V BŘEZNU NEZMĚNILY

Pozice nejsilnějších televizních skupin se v březnu oproti předešlým měsícům letošního roku nezměnily.

Stanice České televize dosáhly i v březnu nejvyššího podílu na televizním trhu v univerzální divácké skupině starší 15 let. Jejich souhrnný podíl v celodenním vysílání představoval 29,22 % a byl o 0,3 procentního bodu vyšší než v loňském březnu. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.

V uvedené divácké skupině je v rámci celodenního vysílání situace dále vyrovnaná. Následují skupiny Nova (27,55 %) a Prima (27,36 %).

V hlavním vysílacím čase 15+ a také ve všech dalších sledovaných diváckých skupinách 15-54 a 18-69 v celodenním i večerním vysílání potvrdila nejvyšší podíly skupina Nova. Její meziroční březnový přírůstek je zároveň nejvyšší na televizním trhu.

Dál také pokračuje růst Televize Seznam, které se v březnu podařilo předběhnout stanice skupiny Barrandov i v širší cílovce 15+ (poprvé se tak stalo zatím pouze v prosinci 2024, tedy v období, které je pro Televizi Seznam silné). Ve skupině 18-69, která je pro Seznam klíčová, měla Televize Seznam vyšší podíl už i v některých měsících letošního i předešlého roku. Navýšení podílu Televize Seznam zároveň pomáhá i zastupitelství Atmedia.

Podíl TV skupin (%), březen 2025

Skokanem měsíce je TV Nova

Z jednotlivých stanic si nejvyšší meziroční navýšení podílu připsal v letošním březnu hlavní kanál TV Nova (+0,8 pb., platí pro CS 15+). Dařilo se také zpravodajské ČT24 (+0,7 pb. na 4,63 %), Prima Krimi (+0,5 pb. na 4,71 %) i CNN Prima News (+0,4 pb. na 2,44 %).

K nejsledovanějším pořadům se v březnu zařadily Televizní noviny (Nova), Specialisté (Nova) a Případy 1. oddělení (ČT1).

Zdroj: mediaguru.cz