Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

TELEVIZNÍ SOUBOJ BUDE ZASE TVRDÝ. PRIMA SVÉ PORTFOLIO ROZŠÍŘÍ

Generální ředitel skupiny Prima Marek Singer očekává ostrý podzimní souboj mezi nejsilnější televizní trojkou. Zároveň potvrzuje, že Prima má zájem rozšiřovat své portfolio.

Televizní skupina Prima by chtěla na podzim zvýšit svůj podíl na televizním trhu, k čemuž jí má dopomoci nové podzimní schéma. V něm si hodně slibuje od romantického příběhu s dobrým koncem Eliška a Damián. Novinkami jsou i detektivní seriál Pod hladinou a druhá řada seriálu Einstein – příběhy nesnesitelného génia. Pilířem dále zůstává seriál ZOO. Řadu novinek uvede rovněž tematický kanál Prima Cool a několik z nich míří i na letos spuštěnou VOD službu prima+. „Od covidu začali všichni víc zbrojit, protože vědí, že bez toho ztratí,“ popisuje situaci na trhu generální ředitel skupiny Prima Marek Singer.

Nová podzimní televizní sezóna odstartuje na konci srpna, s čím do ní vstoupí skupina Prima?

Očekáváme, že podzimní program nám přinese ještě lepší výsledky než letos na jaře, kde jsme se v červnu dotkli 30% podílu. Jsme si ale vědomi velmi silné konkurence. Podzimní souboj bude znovu těžký, konkurence má také nabito a uvidíme, jak se divák rozhodne. Pro diváka to je jen dobře, protože má z čeho vybírat.

Vnímáte to tak, že letošní souboj bude vyostřenější než v uplynulé sezóně?

V posledních letech to tak je. Od covidu začali všichni víc zbrojit, protože vědí, že bez toho ztratí. Dnešní trh už dominantně netvoří jen tři televize, ale i řada videoslužeb. Nabídka je tak mnohem širší.

Pokud srovnáte to, jak jste nastavili letošní podzimní schéma, s jarní i předcházející podzimní sezónou, chtěli jste sáhnout ke strukturálním nebo žánrovým změnám? Na pondělí a středu zařazujete detektivky, což možná určitá změna je…

Ve středu se k detektivkám spíš vracíme. Pokud jde o pondělí, nemáme momentálně tak silnou zbraň proti konkurenci a reprízovaný Polda představuje vysoký standard, přičemž zároveň nepálíme peníze. Na druhou stranu chceme víc zamíchat sobotním večerem, kde si myslíme, že se můžeme zvednout. Přes týden přineseme tradičně ZOO, kde věříme, že svoji vedoucí pozici potvrdíme.

Největší novinkou je seriál Eliška a Damián, což je první původní romanticko-historický seriál TV Prima. Zařazujete ho do sobotního prime-time, kde je prostor obvykle vyhrazen zábavě. Proč?

Eliška a Damián je dvanáctidílný romantický příběh s pohádkovými prvky, ale není to romantická pohádka. Jsme přesvědčeni, že dramatické příběhy nebo fiction mají v sobotu svoji tradici. Ostatně jsme si to vyzkoušeli na Poldovi, který si v daném slotu vedl velmi dobře. Diváci mají o víkendu menší zvykovost a víc si vybírají, co chtějí sledovat. Důležitější, než soutěžit s konkurencí, je nabídnout jim různé žánry a alternativy. Nechceme jít o víkendu proti konkurenci stejným formátem, a proto věříme, že rodinný typ romantického seriálu by mohl fungovat.

I přestože od poloviny října přijde taneční pořad StarDance, který obvykle soboty zabírá pro sebe?

StarDance je vždy těžká konkurence. Jsou tu ale dva faktory. StarDance přijde asi po šesti dílech Elišky a Damiána, a pokud diváky náš seriál chytne, tak ho dokoukají. A jestli ho dokoukají v lineárním vysílání nebo ve zpětném zhlédnutí, už není pro nás tak rozhodující.

Celkově tedy podzimní schéma TV Prima drží rukopis těch předešlých?

Ano, podzimní schéma rozšiřuje naše dosavadní programová schémata. Stejně ale postupuje i konkurence. Všichni se snažíme o to samé, a to vyplnit prázdná místa a posílit nabídku.

Jeden faktor, který se změnil pro diváka, je nová VOD služba prima+. Pro vás to znamená vyrábět víc obsahu. Jak to promlouvá do programování hlavního kanálu TV Prima? Počítáte s tím, že se pořady z prima+ časem objeví v lineáru?

Počítáme s tím, že většina se ve vysílání nakonec někdy objeví. Budou ale i výjimky. Prima+ je platforma i pro odvážnější vlastní tvorbu, než kterou děláme pro televizi. Seriály Bodyguardi nebo Banáni by jen kvůli lineárnímu televiznímu vysílání nevznikly. Zároveň na prima+ najdou uživatelé většinu našich vysílaných televizních pořadů nejdříve – a to formou předpremiér nebo výhledově i dodatečných věcí k seriálům nebo k pořadům reality show. To je naše představa. Pořád jsme na začátku, máme za sebou půl roku provozu. Je to proces, ve kterém se člověk rychle učí a my poznáváme, co lidé na prima+ chtějí a jak se jejich preference liší od televize.

Podle čeho rozhodujete, které tituly půjdou do lineáru a které do VOD?

Jsou některé tituly, které jsou primárně televizní, a myslíme si, že je to tak správně. TV Prima a prima+ nejsou dvě zcela oddělené hromádky, naopak jde o dvě propojené knihovny. S obsahem se ale pracuje mnohem dynamičtěji než dřív a bude to dále zrychlovat. Nepůjde jen o celé pořady tak, jak jsou, ale o jejich části nebo vedlejší linky, které budou dostupné na jiných platformách. To všechno přijde.

Na začátku srpna jste na prima+ evidovali za půl rok fungování 700 tisíc registrovaných uživatelů a přes 90 tisíc platících. Na rozdíl od konkurenčního Voya nabízíte pro předplatitele vedle „plné ceny“ za sledování bez reklam i nižší předplatné s reklamou. O jaký typ předplatného je větší zájem?

Výsledky odpovídají našim plánům. Větší zájem je mezi uživateli o nezvýhodněné předplatné, tedy bez reklam.

Zahraniční konkurence, konkrétně Netflix, momentálně hodně tlačí právě tuto hybridní verzi s reklamou a s nižší cenou za předplatné. Je to perspektivní model?

Poslední čísla Netflixu ukazují, že předplatné s reklamou mají zatím i v Americe jen 3 % uživatelů, což je strašně málo. Když si divák Netflixu zvykl na Netflix bez reklam, tak je podle mě hodně těžké přesvědčit ho, aby přešel na předplatné s reklamou, a to i přesto, že by trochu ušetřil. Službu iPrima nebo dnes prima+ znali uživatelé od počátku s reklamou. Přidali jsme k ní možnost sledovat službu bez reklamy, což je podle mého názoru přirozenější postup než obráceně.

Myslíte si, že vývojová křivka předplatitelů pro prima+ bude dál víc stoupat v kolonce předplatného bez reklamy?

Může to být trochu jinak, u nás je to hodně dané ekonomickým prostředím a také tím, jak se mix poskládá. Tím, že Voyo začalo dřív, má náskok platících uživatelů. My ale vidíme budoucnost i v neplatících divácích, protože náš základní byzyns model je reklamní model s vysokým reachem. Model předplatného je dobrý pro vyrovnání ztrát z poklesu lineární televize, ale s reklamou to nepomůže.

Je fakt, že reach v lineární televizi klesá. Jak to může změnit financování skupiny Prima?

Zatím nijak. Televizní reach je stále na českém trhu tak vysoký, že i když bude klesat, tak v masových cílových skupinách, které tvoří jádro televizní reklamy, to žádný efekt mít zatím nebude. Výhledově se televize bude inovovat a vyvíjet a nepůjde jen o lineární televizi, ale i o hybridní modely s reklamou. Teď nejatraktivnější už není SVOD, ale jsou to FAST kanály, za rok to ovšem bude zase něco jiného. To vše jen znamená, že se televize jako médium začala konečně inovovat.

V horizontu následujících tří let budou tedy příjmy z reklamy stále klíčové?

Zásadně se to zatím měnit nebude. Ale samozřejmě, že každoročně klesá PUT (PUT – persons using television, pozn. red.), což povede k tomu, že televizní reklama bude rok od roku dražší. Právě proto, že televizní reach je stále vysoký a zásah cenově efektivní, budou značky televizní reklamu dál používat. Vidíme ale, že konkurence je širší. Nemyslím tím facebooková třívteřinová videa, ale YouTube a výhledově streamingové služby s reklamou už ano.

Rozšíříte v reakci na tento vývoj portfolio kanálů, ať už o placené, neplacené nebo FAST kanály?

Neříkám, že ne. Stále hledáme možnosti, jak své portfolio rozšířit, ať už v podobě lineárního nebo nelineárního obsahu. V tuto chvíli ale nemáme hotový projekt na další kanál.

Budete ho mít do konce roku?

To je ještě daleko, ale nepopírám, že na projektech pracujeme.

Mluvilo se o sportovním kanále Prima Sport. Je reálné, že byste s ním přišli?

To je otázka. Dlouhodobě zastávám názor, že pro jakéhokoli lokálního vysílatele bude stále obtížnější získat kvalitní portfolio sportovních práv, speciálně těch mezinárodních. Je o ně takový zájem a ceny za ně jdou tak rychle nahoru, že si nedokážu představit, že se lokálním vysílatelům vyplatí. Pokud by se ale podařilo spojit s nějakým strategickým partnerem a najít smysluplný byznys model, tak proč ne. Ale ne za každou cenu. Pamatuju si to ještě z dob, kdy Prima Cool vysílala Ligu mistrů UEFA. Mysleli jsme si, že nám přenosy z Ligy mistrů pomohou vybudovat značku, ale zjistili jsme, že na budování značky neměly žádný vliv. Když Liga mistrů skončila a přesunula se na jiný kanál, lidé odešli tam, kde se zrovna vysílala.

A co dětský kanál?

Možná ano, ale je třeba se podívat na nabídku České televize a financí, které má k dispozici. Druhým faktorem je konkurence online i VOD služeb. Podle statistiky z Velké Británie jsou dva žánry, ve kterých si nadnárodní streamovací platformy vedou nadprůměrně dobře, a to jsou dramatické seriály – a právě dětská tvorba. Bojovat s Netflixem prémiovými seriály je strašně těžké, ale je důležité tento souboj nevzdávat a využít své znalosti českého mainstreamového diváka. Nabídka dětského obsahu je například u Disney+ nepřekonatelná a soupeřit s ní a s ČT je velmi náročné.

Na druhou stranu nějaký další prostor pro GRP by se vám hodil…

Portfolio chceme rozšířit, a není to jen o lineárním kanále, ale i o dalších možnostech, jak obsah divákovi nabízet. Může to být nejen placený model, ale i jinak postavený reklamní model s televizní cílovkou. Klíčové budou práce s cenou reklamy, vytrvalé investice do lokálního obsahu a zvyšování reklamního inventory v online.

A zmiňované FAST kanály? Podle vyjádření konkurence do výroční publikace je zamýšlí uvést. Máte to také v plánu?

FAST kanály jsou letošní móda, skoro to vypadá, že je budou chtít dělat všichni.

Řadu novinek přinášíte na podzim na tematický kanál Prima Cool. Je to snaha tento kanál „znovu nastartovat“?

Snažíme se o to. V pilotním režimu jsme už celý poslední rok zkoušeli různé formáty autorské tvorby v žánru zábavy. Což je opravdu těžké. Myslím ale, že máme zajímavé věci a chceme, aby Cool byl zase „cool“. Proto zkoušíme nové formáty i nadále, ale vidíme, že diváci Coolu mají například blízko i k online pořadům. To je to, o čem jsem mluvil. Obsah musíme více vytěžovat na různých platformách, abychom dosáhli kýženého efektu.

A jsou to formáty přenositelné do prima+?

O to se snažíme, ale také o to, aby to bylo i obráceně. Například dokument o nejtěžších zločincích Bez lítosti, připravený pro prima+ Originals, nabídneme na podzim i na Prima Cool. Diváci, kteří ho chtěli zhlédnout na prima+, ho už viděli, ale to zdaleka nejsou všichni diváci Prima Cool. Tak proč jim ho nenabídnout, když věříme, že je bude bavit?

Je ještě celkově možné zvyšovat podíl na trhu, když sečteme všechny kanály skupiny Prima? Nepřebíráte si diváky mezi jednotlivými svými kanály?

Mezi svými kanály jen minimálně, jsou stavěny tak, aby se žánrově nepřekrývaly. A trendy sledovanosti v posledních několika letech v podstatě stabilně ukazují podobnou sledovanost tří hlavních televizních skupin.

Změní se to s novým generálním ředitelem České televize?

Dramaticky se to myslím nezmění a bude to pořád souboj o každý vysílací slot a každého diváka.

Jak to vidíte na podzim s reklamou, je naplněno?

Zatím to vypadá, že poptávka po televizní reklamě by měla být ještě větší než loni.

Zdroj: mediaguru.cz

NIZOZEMSKÝ PIRÁTSKÝ STREAMER OBSLOUŽIL VÍCE NEŽ 1,3 MILIONU ZÁKAZNÍKŮ

Nizozemský pirát, působící pod několika názvy, například 4K OTT, Cobra a My TV plus, obsluhoval více než 1,3 milionu lidí. Podle obžaloby umožňovala jeho pirátská streamovací služba zákazníkům sledovat neomezeně filmy a seriály z Netflixu, Videolandu a Disney+ a Viaplay za 10 EUR měsíčně.

Služba umožňovala uživatelům neomezeně sledovat televizní kanály a stejně tak tisíce televizních seriálů a filmů ze streamovacích videoslužeb. Nizozemská daňová zpravodajská a vyšetřovací služba (Fiod) ji loni na jaře odpojila.

Předplatné bylo možné směnit za hotovost v obchodech s telefony, bylo možné sledovat prostřednictvím speciální aplikace a existovaly také mediaboxy s předinstalovaným přístupem ke službě. Přenosy přicházely z datového centra v Den Helderu, odkud byly distribuovány filmy, seriály a televizní pořady.

Počátkem loňského roku zahájily nizozemské finanční úřady vyšetřování této operace. Loni v květnu proběhly razie v Den Helderu, Almere a Hengelu. Proběhly také domovní prohlídky v Amsterdamu, Almere, Enschede a Haagu. Při nich bylo zabaveno více než 1 000 serverů a nalezena hotovost v celkové výši nejméně 200 000 EUR.

Pirát byl identifikován jako 30letý Hicham O. z Almere. Podle obžaloby byl z 80 % vlastníkem nelegální streamovací služby a udržoval kontakty s prodejci a překupníky peněz. Odposlechnuté telefonické rozhovory ukázaly, že se obával vyšetřování Fiod. Během těchto monitorovaných hovorů také uvedl, že měsíčně obrací půl milionu a vydělává na tom 200 000 EUR měsíčně.

Justice ho stíhá mimo jiné za porušování autorských práv, členství ve zločinecké organizaci a praní špinavých peněz ve výši 17,5 milionu eur.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PIRÁTSTVÍ PLACENÝCH SLUŽEB SKY DEUTSCHLAND ODSOUZENO K POKUTĚ

Proces s pirátstvím placených televizních služeb Sky Deutschland dnes u německého soudu skončil pokutou.

Třiatřicetiletý obžalovaný byl u zemského soudu v Göttingenu odsouzen k zaplacení 10 000 EUR, informoval německý list HNA. Trestní řízení bylo zahájeno také proti jeho více než 400 zákazníkům po celé zemi, kteří byli v průběhu vyšetřování identifikováni.

Podle zprávy obviněný, který se k činu přiznal, nabízel prostřednictvím svého vlastního internetového obchodu a také prodejní platformy eBay určitá zařízení, která zákazníkům umožňovala získat předplacenou službu Sky Deutschland „zdarma“. V některých případech zákazníkům žádné zařízení neprodal, ale zaslal jim odkaz, jehož prostřednictvím se mohli k nabídce placené televize nelegálně dostat.

Řízení o podvodu bylo zahájeno na základě stížnosti podané společností Sky Deutschland.

Zdroj: broadbandtvnews.com

PELÍŠKY A DALŠÍ FILMY MUSÍ ZMIZET Z ULOZ.TO, PROVOZOVATEL PLATFORMY U ÚSTAVNÍHO SOUDU NEUSPĚL

Z internetového úložiště Ulož.to musejí zmizet Pelíšky a dalších pět českých filmů (Ostře sledované vlaky, S čerty nejsou žerty, Vesničko má středisková, Kobry a užovky a Obušku, z pytle ven!). Nepůjde je vyhledat a ani stáhnout. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu (III. ÚS 3077/22), který odmítl ústavní stížnosti provozovatele Uloz.to cloud a.s.

Předloňský rozsudek Vrchního soudu v Praze, který se věcí podrobně zabýval a nastavil mantinely výkladu autorského zákona, později potvrdil i Nejvyšší soud. Soudy tak na základě žaloby agentury DILIA provozovateli úložiště Uloz.to nařídily, aby znemožnil stahování šesti konkrétních filmů, pokud je lidé mohou vyhledat podle názvu. Právním jazykem vrchní soud uložil Ulož.to:

…povinnost zdržet se na specifikovaných webových stránkách umožnění stahování souborů se specifikovanými příponami obsahujícími šest specifikovaných audiovizuálních děl, pokud můžou členové veřejnosti tyto soubory vyhledat zadáním titulu díla ve vyhledavači poskytnutém k tomu veřejnosti žalovanou, a to po dobu trvání majetkových práv k těmto dílům a zároveň po dobu, kdy tato práva jako kolektivní správce vykonává žalobce…

Ulož.to v ústavní stížnosti namítalo, že mu je ukládána povinnost v rozporu se zákonem 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, který uložení takové povinnosti vylučuje.

Ústavní soud ale ve zdůvodnění vyložil, že s touto námitkou se už před ním soudy dostatečně vypořádaly a že tu není od toho, aby byl další instancí v soustavě obecných soudů. Provozovatel úložiště je podle něj poskytovatelem služby, kterou třetí osoby využívají k porušování nebo ohrožování práv autorů chráněných děl.

Soudci přitom vyšli z rozhodnutí evropského Soudního dvora (C-682/18 a C-683/18), podle kterého má poskytovatel tzv. hostingové služby povinnost zdržet se poskytování takové služby, pokud ji využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování autorských práv. Tato povinnost se přitom může vztahovat nejen k odstranění závadného obsahu, ale i k zajištění že k dalšímu takovému porušování nebude docházet.

Zdroj: lupa.cz

VYSÍLACÍ SPOLEČNOSTI SE PŘED NOVOU FOTBALOVOU SEZÓNOU ZAMĚŘILY NA PIRÁTSTVÍ

Společnost Sky údajně získala povolení od Nejvyššího soudu ve Velké Británii, aby donutila poskytovatele internetových služeb blokovat pirátské webové stránky, které nelegálně streamují jejich sportovní obsah i zábavné pořady.

Před začátkem fotbalové sezóny 2023/24 se vysílací společnosti a regulační orgány zaměřují na nelegální streamovací služby.

V Itálii regulátor Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni (AGCOM) oznámil, že bude blokovat pirátské webové stránky do 30 minut od začátku programu.

AGCOM uvedl, že hodlá blokovat překlady doménových jmen DNS a také směrování síťového provozu na jedinečné IP adresy.

Ve Spojeném království mezitím společnost Sky údajně získala povolení od Nejvyššího soudu, aby donutila poskytovatele internetových služeb blokovat pirátské stránky, které umožňují nelegální přenos sportovního obsahu i zábavných pořadů.

Podle FT rozhodnutí vyžaduje, aby online platformy blokovaly divákům nelegální přístup k lineárním kanálům v určitém čase, např. na začátku zápasu Premier League.

Sky bude moci v určitou dobu vypnout jednotlivé pirátské stránky, uvádí zpráva. Dodává, že dodavatel třetí strany bude identifikovat zdroj nelegálního vysílání prostřednictvím IP adresy nebo vyhrazených serverů.

Tyto informace pak budou předány poskytovatelům internetových služeb, kteří zablokují přístup divákům k těmto místům prostřednictvím své sítě.

„Blokování se ukázalo jako mimořádně účinný nástroj v boji proti pirátství a je jen jedním z řady opatření, která přijímáme na ochranu našeho obsahu a podnikání,“ řekl FT mluvčí Sky.

Zdroj: tvbeurope.com

ULOŽ.TO PROHRÁLO SOUD KVŮLI ŠARLATÁNOVI. SOUDIT SE CHCE DÁL

Internetové úložiště by mělo zaplatit skoro milion korun za to, že navzdory opakovaným upozorněním umožňovalo stahovat český film Šarlatán.

Právní bitvy mezi filmovými distributory a internetovým úložištěm Ulož.to dospěly do další fáze. Před soudy mají střídavé úspěchy obě strany, minulý týden se justice přiklonila na stranu filmového distributora CinemArt. Městský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl, že by Ulož.to mělo zaplatit 976 000 Kč za to, že umožňovalo stáhnout životopisné drama Šarlatán bez souhlasu držitelů autorských práv.

Film byl na Ulož.to dostupný nejméně dva roky, nepomohla ani opakovaná upozornění držitelů práv.

Podle Hospodářských novin, které na nepravomocný rozsudek upozornily, je to první úspěšná žaloba na peněžité plnění vůči podobným serverům. Ulož.to se proti rozsudku odvolá a věří, že CinemArt nakonec nedostane žádnou náhradu škody.

Disk s filmem bylo možné na Ulož.to jednoduše najít i při psaní tohoto článku. Právní spory zdržuje a protahuje různé kličkování. Úložiště nedávno změnilo charakter služby i provozovatele. Aktuální název je Ulož.to Disk, technicky se prezentuje jako cloudová služba s externím vyhledáváním a jako provozovatel je vedena mostecká firma Cloud Platforms a.s.

Spor se týká činnosti serveru v předchozí podobě, jejímž provozovatelem byla firma Petacloud. Za tu vystupují stejní lidé jako za současnou Cloud Platforms, obě akciové společnosti sídlí na stejné adrese v Mostě. Firma Petacloud je od letošního května v exekuci kvůli jinému případu, který souvisí s tím, že Ulož.to umožňovalo nahrávání a stahování seriálu Duch z produkce TV Prima. Rejstříkový soud navíc zahájil řízení o jejím zrušení, protože dlouhodobě nezakládala dokumenty do sbírky listin.

Jak soud v případě filmu Šarlatán dospěl k částce 976 000 Kč? Podle CinemArtu odpovídá sumě, za kterou prodává licenci k užití podobně úspěšných filmů. A mohl by chtít ještě víc, soudkyně podotkla, že licenční odměny se pohybují i ve stovkách tisíc až milionech korun. A protože jde o nedovolené užití díla, mohl by držitel autorských práv podle zákona požadovat dvojnásobek běžné ceny.

„Rozsudek vykazuje množství chyb a nepochopení problematiky, s čímž se u soudů první instance setkáváme bohužel pravidelně. Soudy vyšší instance nám pak v těchto sporech dají za pravdu, bohužel to však často trvá velmi dlouho, čehož protistrana zneužívá,“ tvrdí Ulož.to, které způsobenou škodu zpochybňuje.

Úložiště nesouhlasí s právním závěrem, ke kterému se soudkyně přiklonila. Tvrdí, že jako poskytovatel cloudových služeb žádná díla neužívá, tím pádem nemůže zasahovat do autorských práv. „Tím není naplněna první a hlavní podmínka pro přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení (jak rozhodl soud). Tento náš názor již dříve potvrdil dokonce Nejvyšší a Ústavní soud,“ uvádí Ulož.to.

Soudkyně vyslyšela argumenty CinemArtu, že by se Petacloud mohl vyhýbat zaplacení soudem určené sumy. Nařídila proto, ať Ulož.to zaplatí 976 000 Kč do tří dnů po obdržení rozsudku. Ale ani to neznamená, že CinemArt peníze dostane. Vyplývá to z reakce provozovatele úložiště na rozsudek.

„Údajná ‚škoda‘, o jejímž vyplacení bylo rozhodnuto sice nepravomocně, ale s okamžitým účinkem, nebude vyplacena společnosti CinemArt, ale bude uložena v advokátní úschově. Až odvolací soud rozhodne, zda budou prostředky vráceny Ulož.to, nebo vyplaceny společnosti CinemArt. Vzhledem k četným vadám rozsudku samozřejmě očekáváme jejich navrácení,“ dodalo úložiště ve svém prohlášení pro média.

Ulož.to považuje za absurdní, aby provozovatel úložiště musel vydávat bezdůvodné obohacení, kdykoliv se na jeho komerční platformě objeví uživatelsky vytvořený obsah zasahující do autorských práv. Při uplatňování této logiky by podle Ulož.to nemohly fungovat ani velké světové platformy, které také umožňují nahrávat obsah.

Vyhledávání souborů není od začátku tohoto roku provozované na doméně Ulož.to. Místo toho úložiště po zadání klíčového slova přesměruje uživatele na vyhledávač Gozo, případně na jiné vyhledávače typu Google, DuckDuckGo nebo Seznam. Gozo na svých stránkách uvádí, že neukládá historii vyhledávání ani nesbírá žádná osobní data. Vyhledávač nemá žádné firemní kontaktní údaje kromě e-mailu a formuláře, doména je registrovaná anonymně.

Ulož.to čelí i dalším žalobám, například od televize Prima nebo televize Nova. Od ledna mají majitelé autorských práv silnější pozici díky novele autorského zákona. Ta zjednodušeně řečeno zavedla princip, že úložiště jako Ulož.to si mají aktivně dopředu shánět oprávnění na autorsky chráněný obsah, který by se na nich mohl vyskytnout. Velmi velké platformy s více než pěti miliony uživatelů měsíčně mají povinnost předcházet nahrání díla, o kterém držitel autorských práv poskytl relevantní a nezbytné informace a jehož šíření na úložišti si nepřeje.

Platformy, které používá méně než pět milionů uživatelů měsíčně, musí dílo odstranit na základě oznámení držitelů práv a zároveň udělat všechno pro to, aby nešlo znovu nahrát.

Změny na Ulož.to přišly poté, co novelizovaný autorský zákon začátkem ledna vstoupil v platnost. Z úložiště se stala cloudová služba. „V českých podmínkách je to nejčastější sebeobrana v případě provozování byznysu na úkor nositelů autorských práv,“ podotkla na červnové konferenci Digimedia Klára Brachtlová, která za Asociaci komerčních televizí prezentovala stav boje s pirátským obsahem na internetu.

Provozovatelé úložišť využívají různé kreativní způsoby, jak komplikovat vymáhání zákonných povinností. Služby účelově mění název, mění se obchodní podmínky, jedna firma je poslána do likvidace a vzápětí vznikne jiná, typická je také změna provozovatele ve chvíli, kdy už služba čelí žalobě. Fyzická sídla společností využívají služby virtuálních kanceláří.

Asociace komerčních televizí navrhuje inspirovat se v zahraničí. Odpovědnost za provozování služeb pro sdílení obsahu online by nemusely mít jen právnické osoby (firmy), ale také konkrétní lidé. Do českého právního řádu by také mohla být zavedena krajní možnost blokování přístupu na určitý server, který porušuje autorská práva v masovém měřítku. Takové možnosti jsou v Řecku, v Itálii, v Litvě, ve Francii a v dalších státech.

Televize argumentují tím, že jim unikají peníze z odvysílané reklamy, pokud si uživatelé stáhnou obsah z internetového úložiště. Navíc se v těchto zdrojích objevují ještě neodvysílané epizody, které mají exkluzivní předpremiéry na placených službách typu Voyo nebo Prima+. Další peníze tedy unikají kvůli nepořízenému předplatnému. A televizím vadí také to, že úložiště obloží stahované soubory vlastní online reklamou, takže se „chlubí cizím peřím“ a využíváním nelicencovaného cizího obsahu pro vlastní obchodní cíle se dopouštějí nekalé soutěže.

Zdroj: lupa.cz

V POLOLETÍ ROSTLY KOMERČNÍ STANICE, NEJVYŠŠÍ PODÍL MĚLA ČT

Stanice České televize měly v prvním letošním pololetí nejvyšší podíl v celodenní sledovanosti ve skupině starší 15 let. Ve srovnání se stejným obdobím loni si ale polepšily především komerční televize.

Stanice České televize zaznamenaly v letošním prvním pololetí souhrnný podíl ve výši 30,10 % v celodenním vysílání v divácké skupině starší 15 let a staly se nejsledovanějšími na tuzemském trhu. Ukazují to data oficiálního měření sledovanosti ATO-Nielsen za období 1.1. až 30.6. 2023.

Skupina Nova dosáhla nejvyššího podílu v hlavním vysílacím čase ve skupině 15+ a potvrdila prvenství v diváckých skupinách 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání.

Skupina Prima navýšila podíl v celodenním vysílání ve skupině 15+ a potvrdila v této divácké kategorii pozici druhé nejsledovanější skupiny. V hlavním vysílacím čase 15+, jakož i ve skupinách 15-54 a 15-59 byla třetí nejsilnější.

V meziročním srovnání se dařilo především komerčním subjektům. Své podíly navýšily nejvíce skupina Nova (výrazněji pak v hlavním vysílacím čase), zastupitelství Atmedia a Televize Seznam.

Z jednotlivých stanic si nejlépe vedla Televize Seznam, která si v prvním pololetí připsala meziroční navýšení o 0,69 procentního bodu na 1,48 % (platí pro 15+, celý den). Svůj podíl také významněji navýšily Prima Krimi (+0,57 pb. na 3,86 %), Nova Gold (+0,47 pb. na 1,90 %), CNN Prima News (+0,28 pb. na 2 %) a ČT2 (o 0,38 pb. na 4,37 %). Mírné navýšení podílu se týká i dalších tematických stanic skupiny Nova a Prima. Hlavní kanál Nova dosáhl v letošním prvním pololetí téměř stejného výsledku jako ve stejném období loni (+0,03 pb.), zatímco hlavní kanály ČT1 a TV Prima za svým loňským pololetním výsledkem mírně zaostaly (vše platí pro 15+ celý den).

Nejsledovanějšími pořady v prvním pololetí 2023 byly detektivní minisérie Docent, volební diskuse Cesta na Hrad, seriál Místo zločinu České Budějovice a filmy Zátopek a Prvok, Šampón, Tečka a Karel.

Zdroj: mediaguru.cz

KONEC NEJVĚTŠÍ LATINSKOAMERICKÉ PIRÁTSKÉ STREAMOVACÍ SLUŽBY

Aliance pro kreativitu a zábavu (Alliance for Creativity and Entertainment, ACE) ukončila provoz nejznámější latinskoamerické ilegální streamovací služby Cuevana3.

Stalo se tak poté, co protipirátská koalice určila provozovatele v regionu Piura v Peru.

Ve svém prohlášení ACE uvádí, že Cuevana3, dříve známá jako cuevana3.io, je největší pirátská streamovací služba ve španělštině v latinskoamerickém regionu. Za poslední čtyři roky byla jedničkou v návštěvnosti webových stránek, jak dokládají data analytické společnosti SimilarWeb. Cuevana se proslavila jako online pirátská značka, kde vznikalo velké množství kopií. Její síť více než 20 domén přilákala během dvou let přes 800 milionů návštěv a s porušením autorského práva vytvořila obrovskou videotéku filmů a televizního obsahu, dostupného v mnoha formátech.

Jan van Voorn, výkonný viceprezident a ředitel pro globální ochranu obsahu v Motion Picture Association a vedoucí ACE komentoval uzavření služby následovně: „Největší pirátská streamovací služba ve španělštině v Latinské Americe už není, a to díky neúnavnému globálnímu úsilí, které vyvinuly policejní i soudní orgány v několika latinskoamerických zemích a globální týmy ACE v Latinské Americe i jiných částech světa.“

„Za poslední rok a půl jsme v Latinské Americe odstranili i několik dalších významných nelegálních služeb. Pirátským provozovatelům v regionu i ve světě tak dáváme jasně na srozuměnou, že se kolem nich utahuje smyčka.“

Všechny domény Cuevana3 byly převedeny na ACE a budou přesměrovány na stránku pro legální sledování „Watch Legally“ na webu ACE.

Zdroj: broadbandtvnews.com

STUDIE: UŽIVATELÉ PIRÁTSKÝCH PŘEDPLACENÝCH SLUŽEB ČELÍ VYSOKÉMU POČTU PODVODŮ

Zpráva organizace Digital Citizens Alliance uvádí, že 72 % lidí, kteří použili kreditní kartu pro přihlášení k pirátské televizní, filmové nebo herní streamovací službě, nahlásilo podvod

Uživatelé internetu, kteří používají kreditní kartu pro přihlášení k ilegálním pirátským streamovacím službám, aby získali přístup k filmům, televizním pořadům a hrám, čelí závažnému riziku, že se z jejich karty odečtou poplatky, které neautorizovali. To je výsledek nového šetření organizace Digital Citizens Alliance.

„Naše nejnovější zpráva je dalším důkazem, že provozovatelé pirátských služeb udělají cokoli, aby vydělali na spotřebitelích, kteří mají zájem o obsah. A to i na těch, kteří jsou ochotní za něj platit,“ řekl Tom Galvin, výkonný ředitel organizace Digital Citizens Alliance. „Ve spojení s naším předchozím výzkumem, který poukazoval na rizika spojená s bezplatnými pirátskými aplikacemi a službami, se situace dále vyjasňuje. Vyhledávání pirátského obsahu je ve své podstatě rizikové chování, které ohrožuje zařízení, peněženky i soukromí spotřebitelů.“

Zpráva nazvaná „Giving Piracy Operators Credit“ popisuje šetření případu, kdy se kreditní karta pracovníka Digital Citizens stala cílem nezákonných nákupů ve výši 1 495 USD. Obsahuje i samostatný průzkum, který upozorňuje na řadu větších problémů souvisejících s pirátským obsahem.

Průzkum odhalil rozsáhlé využívání pirátského obsahu. Jeden ze tří Američanů přiznává, že pirátský obsah sleduje.

Průzkum také zjistil, že za poslední rok 72 % Američanů, kteří použili k nákupu pirátské předplacené služby kreditní kartu, nahlásilo problém s jejím podvodným použitím.

Organizace Digital Citizens se přihlásila k odběru 20 pirátských předplacených služeb, aby otestovala, zda jsou podvody s kreditními kartami na pirátské předplacené služby vázané. Výzkumníci se ke službám registrovali od února do dubna 2023 za použití nové kreditní karty Capital One QuickSilver, která sloužila pouze pro tento projekt.

Stránky si účtovaly pevné měsíční předplatné v rozmezí 5,99-40 USD a během dvou týdnů se začaly objevovat podvodné poplatky, uvádí skupina.

Nákupy byly údajně za donášku potravin, dámské oblečení, počítačový software, peněžní zálohu a objevila se i velká záhadná částka 850 dolarů, která naštěstí zpracována nebyla. Původ těchto poplatků je zřejmě v Číně, Singapuru, Hongkongu a Litvě.

Přehled konkrétních účtovaných částek:

února 2023 – Jedenáct dní po přihlášení k první pirátské streamovací službě – dvakrát stržený poplatek ve výši 17,21 USD označený jako „GB Pay affectioni“. Affectioni je patrně obchod s dámským oblečením ve městě Čching-tao v Číně, GP Pay je mobilní platební služba.
února 2023 – Jen o den později byla stržena zálohová platba ve výši 14,99 USD (společně s dalším poplatkem 3 USD) za použití kryptoplatformy Wollito. Výpis z kreditní karty uvádí, že nákup pochází z litevského Vilniusu. Žádné další informace k dispozici nejsou.
března 2023 – Nákup v obchodě s oblečením se sídlem v Hongkongu za 16,60 USD. Název položky byl „clothingyoyo“, což odpovídá obchodu Clothing Yoyo se sídlem v Sheung Wan v Hongkongu.
března 2023 – Nákup v hodnotě 16,68 USD označený jako „thedailygroceries“. Byl účtován v Ťia-sing v Číně. Ačkoli název naznačuje, že jde o jídlo, na webové stránce thedailygroceries.com, která zřejmě poplatku odpovídá, se prodávají šperky, jako jsou náhrdelníky a náramky, a také kabelky.
dubna 2023 – Objevují se dva pokusy o větší nákupy za 899 USD a 150 USD. Povaha nákupů není známá, protože Capital One požádal držitele karty o schválení, ale nedostal ho.
května 2023 – Objevuje se první ze dvou větších nákupů v singapurském obchodě s oblečením nazvaném Pazzion za 118,53 USD.
května 2023 – Došlo je zpracování druhého nákupu v obchodě Pazzion ve výši 244,78 USD. Podle webových stránek prodává Pazzion oděvní doplňky, jako jsou boty, kabelky, náramky a další.

Kromě šetření zaměřeného na 20 pirátských předplacených služeb zadala organizace Digital Citizens průzkum, který by osvětlil rizika pirátských webových stránek a aplikací. V průzkumu odpovídalo 2 330 Američanů na otázku, jak se dostávají k zábavě.

Hlavní zjištění:

Přibližně 1 ze 3 Američanů uvedl, že za poslední rok sledoval pirátský obsah alespoň jednou. Někteří na pirátský obsah vsadili poté, co zrušili jiné zákonné streamovací možnosti nebo kabelové či satelitní služby.
Přibližně 1 z 10 lidí, kteří sledovali pirátský obsah, použil k nákupu předplatného kreditní kartu.
72 procent Američanů, kteří k nákupu pirátské předplacené služby použili kreditní kartu, také v posledním roce nahlásilo problém s podvodem s kreditní kartou. Podobný problém řešilo pouze 18 procent z těch, kteří uvedli, že pirátské stránky nenavštěvují.
U Američanů, kteří navštívili pirátské stránky a aplikace, byla čtyřikrát větší pravděpodobnost (44 procent ku 10 procentům), že se stanou obětí krádeže identity.
Američané, kteří navštívili pirátské stránky a aplikace, měli za poslední rok pětkrát častěji (46 procent k 9 procentům) problém s malwarem.

Zpráva se také zabývala řadou možných řešení těchto problémů. Uvádí se v ní, že šíření pirátských služeb do amerických domácností – a škody, které napáchají – vyžaduje společný postup federální vlády i vlád jednotlivých států, společností vydávajících kreditní karty, na něž provozovatelé pirátských služeb spoléhají, a samotných spotřebitelů.

Boj proti pirátství by měl zahrnovat následující postupy:

Zpracovatelé plateb by měli ukončit vztahy se známými provozovateli pirátských služeb.
FTC varuje Američany před online riziky, která je mohou vystavit finančním podvodům a vlivu škodlivého softwaru.
Orgány činné v trestním řízení by měly používat nástroje, které získaly v roce 2020, a zahájit vyšetřování trestných činů spáchaných provozovateli pirátských služeb.
Skupiny pro ochranu spotřebitelů by měly Američany nadále varovat před riziky.

Více informací je uvedeno na stránkách www.digitalcitizensalliance.org. Úplné znění zprávy je k dispozici zde.

Zdroj: tvtechnology.com

NOVA DÁVÁ DALŠÍ PODNĚTY K SOUDU KVŮLI PIRÁTSKÉMU OBSAHU

Podněty na nelegální šíření obsahu přes různá úložiště podává televizní skupina téměř kontinuálně. Škody, které jí kvůli nelegálnímu šíření obsahu vznikají, dosahují stovek milionů korun.

Kvůli nelegálnímu šíření obsahu podává televizní akupina Nova podněty k soudu na tuzemská úložiště. Vede tak dlouhodobý boj proti těmto platformám a snaží se ochránit svůj původní obsah. K titulům, které se z produkce Novy nejčastěji „pirátsky“ šíří, patří například její vlajkové seriály Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2, Zlatá labuť a rovněž i ty tituly, které umisťuje na svou prémiovou placenou VOD platformu Voyo Originál. „Do původního obsahu investujeme značné prostředky, nelegálním šířením se znehodnocují,“ poukazuje vedoucí právník Novy Zdeňka Zimová. Zkušenost Novy ukazuje, že premiérový obsah se na úložištích, které s Novou nemají uzavřeny licenční dohody, objevuje do několika hodin od jejich uvedení.

Nova před několika měsíci podala žalobu na největší z tuzemských úložišť Ulož.to. Soud dosud probíhá a podle tvrzení Novy dělá provozovatel úložiště vše pro to, aby se odpovědnosti u soudu vyhnul (např. změnou provozovatele úložiště v průběhu soudního řízení, čímž se soudní řízení protahuje).

I přesto, že na začátku ledna 2023 vstoupila v platnost novela autorského zákona, která by měla vysílatelům poskytnout větší ochranu před nelegálním šířením obsahu, stále se potýkají s tím, že se jejich obsah na úložištích objevuje. Poskytovatelé obsahu sdíleného online musí podle autorského zákona vynaložit nejlepší úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také neprodleně po oznámení od držitele práv k obsahu znemožnit přístup k dílu nebo je odstranit ze svých internetových stránek a zároveň vynaložit nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání. „Hlavní problém je v tom, že úložiště tvrdí, že nespadají pod novelu autorského zákona, mění se formálně na cloudová úložiště, zatímco my jsme přesvědčeni, že se na ně zákon vztahuje,“ popisuje Zdeňka Zimová.

Autorský zákon pro poskytovatele obsahu sdíleného online totiž neřadí cloudová úložiště typu Dropbox, Google Drive nebo OneDrive. Aby se dosavadní úložiště novele vyhnula, snaží se vytvářet dojem, že fungují jako cloudová úložiště. Například obsah na Ulož.to se vyhledává přes vyhledávač Gozo, což má evokovat, že přímo na Ulož.to obsah vyhledávat nelze. Jedinou povinností, kterou jsou úložiště ochotná akceptovat, je mazání konkrétních nahlášených linků s chráněným obsahem. Pouhé nahlašování konkrétních závadných linků ale není podle Novy účinné. „I v případě, že úložiště nahlášený link smaže, je totožný soubor s chráněným obsahem na úložiště nahrán znovu, což je situace, která úložištím samozřejmě vyhovuje, neboť u obsahu umisťují reklamu,“ popisuje praxi Zdeňka Zimová.

Nova se soudně nevypořádá jen s Ulož.to, ale i s dalšími službami typu Fastshare.cz a dalšími. „Neustále podáváme podněty, návrhy na předběžná opatření a chystáme další aktivity, bohužel jsme ale vždy o krok pozadu, neboť úložiště na naše výzvy a podání hbitě reagují přesměrováváním svých služeb na jiné webové stránky, změnou provozovatele na společnost se sídlem na Seychelách apod.,“ říká.

Z trhu už kvůli nové legislativě odešly služby Hellspy a Hellshare, které se loni v listopadu domluvily s Asociací komerčních televizí (AKTV) na spolupráci a přijaly technická řešení, která téměř eliminovala výskyt chráněných děl členů AKTV na jejich službách. Žádná podobná dohoda s jinými úložišti se ale zatím nerýsuje a úložiště podle tvrzení Novy odmítají obdobná technická řešení aplikovat.

Prezidentka AKTV Klára Brachtlová na nedávné konferenci Digimedia 2023 vyčíslila škody, které výrobcům obsahu (vysílatelům) kvůli pirátskému šíření obsahu vznikají, na stovky milionů korun. Výjimečně se soudy postaví za práva vysílatelů (rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě letos na jaře, který využívání obsahu šířeného bez licence označil za „nepřípustné parazitování a kořistění“). Celkově ale soudy postupují pomalu a boj s pirátským obsahem je časově velmi náročný. Inspiraci lze podle Kláry Brachtlové hledat v západní Evropě, kde se s úložišti úspěšně vypořádali, a to i díky existenci tzv. vypínacího úřadu, který v případě porušování autorských práv umožňuje v nejzazším případě technické zablokování přístupu na webovou stránku.

Zdroj: mediaguru.cz

FILMOVÉ PRODUKCE ZAŽÍVAJÍ ZLATÝ VĚK, DALŠÍ MILIARDY NEPOTŘEBUJÍ, TVRDÍ ŠÉFOVÉ NOVY A PRIMY

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt a generální ředitel FTV Prima Marek Singer v rozhovoru pro Hospodářské noviny o odvodech do fondu na podporu kinematografie, ale i o SVOD službách.

Dlouholetý ředitel TV Prima Marek Singer se s Danielem Gruntem, šéfem TV Nova, zná osobně 15 let. Oba vstoupili do televizního byznysu začátkem roku 2008. Zatímco zkušený manažer Unileveru a Karlovarských minerálních vod Singer tehdy převzal vedení televizní dvojky, o sedm let mladší Daniel Grunt se v té době stal ředitelem internetové divize TV Nova. V následujících letech se jejich cesty spojily, když Grunt dlouhých devět let řídil digitální média v rámci Prima Group, a patřil tak k Singerovým nejbližším spolupracovníkům.

Dnes už zase stojí každý na druhé straně barikády, ale společných témat mají více než dost. Třeba chystané zvýšení odvodu do Státního fondu kinematografie pro streamingové služby, které chystá vláda.

…

Celý rozhovor v dnešním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: hn.cz

NOVELIZACE FINANCOVÁNÍ ČT ZPŮSOBÍ PODLE NOVY A PRIMY NEROVNOVÁHU NA TRHU

Navýšení televizního poplatku společně s rozšířením jeho platby pro všechny uživatele služeb ČT nejen přes TV přijímač by podle hlavních komerčních hráčů přineslo nerovnováhu na trhu.

Navýšení financí pro Českou televizi v podobě zvýšení televizního poplatku a dalších legislativních úprav, kterými by se redefinoval televizní poplatník, by podle názoru největších komerčních televizních skupin Nova a Prima přineslo nerovnováhu na tuzemský televizní trh. Uvedli to generální ředitelé TV Nova Daniel Grunt a TV Prima Marek Singer na středeční konferenci Digimedia 2023.

Navýšení televizního poplatku by se mohlo upravit tzv. velkou mediální novelou. Je ale otázkou, zda se pro navýšení poplatků najde politická podpora. „Uvidíme, jestli si opozice vybere tento zákon k blokování,“ poznamenal na konferenci generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten účastníkům řekl, že z odhadů České televize vyplývá, že televizní poplatek dnes neplatí asi 300 až 350 tisíc domácností, které prostřednictvím čestného prohlášení uvedly, že nevlastní TV přijímač a služby ČT tak nevyužívají. Pokud by se podařilo změnit definici poplatníka na domácnosti, které TV přijímač nevlastní, ale službu ČT přijímají přes digitální platformy typu PC nebo mobilního telefonu, přineslo by to rozpočtu ČT 420 mil. Kč ročně.

Návrh nově zvoleného GŘ ČT Jana Součka, aby poplatky platila každá domácnost odebírající elektřinu, označil Petr Dvořák za návrh „půl hodiny po dvanácté“. Pokud by se jednání o podobě novely měla vrátit do tohoto bodu, celý proces by se výrazně zbrzdil a novela by byla přijata až někdy kolem roku 2028, uvedl. Za pokročilé naopak označil diskuse o nové definici poplatníka, která by v zásadě vycházela ze stávající definice a nově do ní začlenila i uživatele služeb ČT na jiných zařízeních, než je jen TV přijímač.

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt uvedl, že případné navýšení poplatku ČT na 180 Kč (oficiálně se zatím navrhuje na 150 Kč, pozn. red.) ze stávajících 135 Kč by společně s legislativní redefinicí poplatníka přineslo České televizi 2 mld. Kč navíc. „To vytvoří nerovné podmínky pro komerční hráče, ČT by měla v součtu více než jsou komerční příjmy všech komerčních TV,“ uvedl a dodal, že by měla být jasně definována funkce veřejné služby.

Stejně tak generální ředitel skupiny Prima Marek Singer je proti tomu, aby se ČT navyšovaly televizní poplatky. „Navíc to neznamená, že navýšení o 2 mld. Kč přinese více nových kvalitních seriálů a pořadů. Už teď se přetahujeme o herce, scénáristy a takové navýšení jen zvedne inflaci na trhu,“ dodal. Zároveň se ale domnívá, že ČT by redefinici poplatníka musela výhledově udělat, a rozšíření poplatníka na uživatele služeb ČT na digitálních platformách by podle jeho slov podstatně vyřešilo úsporný režim ČT. Takovou změnu proto považuje „za nejmenší zlo“, jak později MediaGuru.cz upřesnil.

Česká televize a Český rozhlas navrhují navýšení poplatku o 15 Kč, tedy v případě ČT na 150 Kč a v případě ČRo na 60 Kč. Jak už bylo zmíněno, v rámci novelizace zákona o televizních a rozhlasových poplatcích by se poplatek už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé různých internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost.

Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících subjektů o 300 až 350 tisíc. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy Kč ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun by byl roční přínos 3,5 miliardy Kč.

Zdroj: mediaguru.cz