Lukáš Kubát stojí v čele komerční televizní dvojky od loňského podzimu. Ve streamovací platformě Prima+ chce mít milion předplatitelů.
Rozhovor o jeho působení ve skupině Prima i o platformě Prima plus nebo aktuálních a budoucích trendech v obsahu najdete v rozhovoru pro CzechCrunch.
Zdroj: cc.cz
Ligue de Football Professionnel (LFP) uvádí, že ve Francii sleduje Ligue 1 prostřednictvím nelegálních streamů 2 miliony lidí, přičemž nové údaje poukazují na rostoucí rozsah sportovního pirátství na trhu.
Údaje zveřejněné na konferenci pořádané Asociací na ochranu sportovních programů (APPS) ukázaly, že Ligue 1 je v současnosti nejvíce pirátovanou fotbalovou soutěží ve Francii.
Podle studie společnosti Ipsos, kterou si objednaly LFP a LFP Media, 35 % z 9,9 milionu oddaných fotbalových fanoušků v zemi pravidelně sleduje zápasy nelegálně, což odpovídá 3,5 milionu lidí. Studie definuje fotbalové fanoušky jako osoby se silným zájmem o tento sport, které pravidelně nebo téměř vždy sledují zápasy a fandí klubu z Ligue 1 nebo Ligue 2.
Mezi těmito diváky, kteří sledují nelegální přenosy, 59 % nelegálně sleduje Ligue 1, což představuje 2 miliony lidí. To znamená, že 20 % fotbalových fanoušků ve Francii sleduje přenosy z Ligue 1 nelegálně, a to i přesto, že soutěž je legálně dostupná prostřednictvím Ligue 1 a beIN Sports.
Douglas Lowenstein, právní ředitel společnosti LFP Media, uvedl, že tato praxe stojí Ligue 1 stovky milionů eur, a dodal, že přibližně pětina fotbalových fanoušků ve Francii odmítá platit za sledování fotbalu.
Minulý týden státní zastupitelství v Arrasu potrestalo poskytovatele pirátských služeb i přibližně 20 uživatelů, přičemž těmto osobám byly uloženy pokuty ve výši 300 až 400 eur.
Nejnovější údaje ještě více prohloubí obavy ohledně komerčního dopadu pirátství na příjmy z vysílání Ligue 1, zatímco držitelé práv a představitelé ligy prosazují přísnější opatření proti pirátství.
Zdroj: broadbandtvnews.com
Adresát: Teresa Ribera
Vážená paní výkonná místopředsedkyně,
vzhledem k tomu, že se Evropská komise připravuje na nadcházející přezkum aktu o digitálních trzích (DMA), níže podepsané organizace by rády zopakovaly svůj požadavek označit provozovatele příslušných operačních systémů pro televize s internetem a platforem virtuálních asistentů za strážce přístupu s cílem lépe zohlednit jejich rostoucí význam i měnící se realitu na trhu.
Těmto kategoriím služeb byla doposud věnována jen omezená regulatorní pozornost. Ve shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci DMA z roku 2025 Komise uznala, že respondenti vyzývají k „označení většího počtu služeb, jako jsou operační systémy pro televize s internetem, virtuální asistenti a další služby pro zasílání zpráv“.
Trh operačních systémů pro televize s internetem v EU se stále více soustřeďuje kolem platforem velkých ekosystémů. Od roku 2019 do roku 2024:
Omezený počet provozovatelů tedy získává čím dál větší možnost ovlivňovat výsledky pro miliony uživatelů a podniků tím, že kontroluje přístup k publiku a distribuci obsahu.
Jelikož je v sázce budoucí životaschopnost mnoha evropských televizních vysílatelů a miliony podniků i spotřebitelů v EU spoléhají na CTV při propagaci a získávání stále širší nabídky obsahu prostřednictvím televizních aplikací, je zásadní, aby Komise označila hlavní televizní operační systémy za strážce přístupu a zajistila odpovídající dohled k zaručení spravedlnosti a otevřené hospodářské soutěže. Ačkoli mohou CTV nabídnout evropským podnikům významné příležitosti k rozvoji a konkurenci (nejen v oblasti audiovizuálního obsahu, ale také v oblasti her, zdraví a dalších aplikací), tyto příležitosti mohou být ohroženy zavedenými praktikami strážců přístupu.
Zařízení CTV přebírají ústřední roli prostředníka mezi poskytovateli médií a koncovými uživateli, a mohou tak významně ovlivňovat dohledatelnost, přístupnost a používání mediálních služeb. Poskytovatelé operačních systémů pro CTV mohou mít pobídky udržet koncové uživatele ve svém vlastním ekosystému a smluvně či technicky omezovat propojování nebo přesměrování, např. z jedné mediální aplikace do jiné. Taková omezení mohou mít nepříznivý vliv na distribuční modely poskytovatelů médií, bránit obvyklým formám spolupráce v odvětví (zejména doporučením od agregujících mediálních platforem), a omezovat funkční interoperabilitu mezi mediálními službami.
Definice hlavní služby platformy by neměla záviset na zařízení, jehož prostřednictvím se služba poskytuje. Bod 14 odůvodnění DMA výslovně objasňuje, že hlavní služby platformy mohou být nabízeny na různých zařízeních, jako jsou televize s internetem a zabudované digitální služby, nebo jejich prostřednictvím. Roztříštěný přístup k operačním systémům, orientovaný na zařízení, vyvolává riziko nekonzistentního uplatňování článků 5 a 6 a umožňuje strážcům přístupu udržovat na určitých zařízeních škodlivé praktiky a omezovat účinné prosazování DMA.
Další kategorii služeb, která vykonává pravomoc strážců přístupu v mediálním odvětví, tvoří virtuální asistenti. Ačkoli jsou v DMA uvedeni jako kategorie hlavních služeb platforem, žádný dosud nebyl jako strážce označen.
Nasazování virtuálních asistentů je fenomén, který se rychle rozvíjí a sílí díky integraci systémů generativní umělé inteligence ve formě chatbotů a AI agentů. Tyto vývojové trendy znamenají, že virtuální asistenti se neustále vyvíjejí a přebírají nové funkce, které nemusely být při tvorbě návrhu DMA plně předvídány. Absence označení virtuálních asistentů vytváří regulatorní vakuum, které umožňuje silným AI asistentům stát se faktickými strážci přístupu k mediálnímu obsahu prostřednictvím mobilních telefonů, chytrých reproduktorů a palubních infotainment systémů v automobilech, aniž by na ně dopadaly povinnosti vyplývající z DMA. Je to způsobeno restriktivním vymezením kvantitativních prahových hodnot a podceněním rozsahu využívání virtuálních asistentů.
DMA považuje za obchodní uživatele služeb virtuálních asistentů pouze ty subjekty, které vyvinuly softwarovou aplikaci (nebo funkcionalitu) virtuálního asistenta. To výrazně omezuje okruh obchodních uživatelů ve smyslu DMA. Zároveň to dává poskytovatelům virtuálních asistentů, kteří kontrolují podmínky a způsoby interoperability se svými platformami, možnost jednostranně měnit, zda obchodní uživatel spadá pod DMA, i když se samotný obchodní vztah nezměnil.
DMA musí i nadále zohledňovat budoucí vývoj a dostatečně reagovat na nově vznikající rizika. Zkušenosti z příbuzných tržních segmentů platforem ukazují, že jakmile se strážci přístupu a škodlivé praktiky zavedou, je obnova hospodářské soutěže a spotřebitelské volby mimořádně obtížná. Pokud si uživatelé zvyknou na uzavřené nebo zkreslené prezentování služeb, je velmi náročné tyto účinky zvrátit. Komise má proto jedinečnou příležitost jednat v tomto odvětví ještě předtím, než k takovému zavedení dojde.
Vyzýváme Evropskou komisi, aby:
Jsme připraveni podpořit práci Komise údaji, poznatky a technickými znalostmi a uvítali bychom příležitost k setkání a projednání dalších kroků.
S pozdravem
[1] Další informace jsou uvedeny ve zprávě společnosti Keystone „Connected TV platforms: Android TV OS quantitative designation submission under the Digital Market Act“, sestavené pro společnost MFE-MEDIAFOREUROPE N.V. a vydané 18. března 2025
Společnost Nielsen na konci minulého týdne začala informovat své klienty, že s účinností od 31. března ukončí sledování televizní reklamy na 137 trzích. Tato zpráva přichází těsně po rozhodnutí společnosti Nielsen ukončit ke konci měsíce také službu monitorování rozhlasové reklamy – SIGMA Radio. Některé zdroje to považují za opatření na snížení nákladů, protože se společnost Nielsen soustředí na větší a složitější problémy spojené s přepracováním své celostátní služby měření sledovanosti pomocí panelu Big Data, která je víceméně stále celostátním měřítkem pro televizní inzerenty vstupující na letošní trh s předprodejem reklamního času.
137 trhů, na kterých společnost Nielsen přestává sledovat reklamy, jsou takzvané „RPD“ trhy, které se při měření diváků na obecně menších televizních trzích spoléhají na data z zpětné cesty od poskytovatelů kabelové a satelitní televize (Dish, DirecTV, Comcast a Charter). Těchto 137 trhů dříve používalo papírové deníky k měření demografických údajů a složení publika, ale společnost Nielsen na podzim roku 2019 přešla na „elektronické měření“.
„Vzhledem k tomu, že společnost Nielsen nadále vyvíjí svou strategii měření lokální televize s cílem upřednostnit Big Data integrovaná s reprezentativním panelem, aktualizujeme naše provozní pracovní postupy tak, aby odrážely hlavní faktory měření na trhu,“ uvedla společnost Nielsen v oznámení zaslaném klientům v pátek večer a dodala: „Zatímco naše místní panely zůstávají klíčovou složkou pro reprezentaci „slepých míst“ – jako jsou domácnosti s pozemním vysíláním (OTA) – závislost na specializovaném záložním systému společnosti Nielsen (jako jsou zvukové signatury) se s vývojem naší metodiky snížila.“
Použití termínu „slepá místa“ je pozoruhodné, protože společnost Nielsen nedávno zahájila rekalibraci odhadů celkového počtu diváků, které používá jako základ svých systémů měření sledovanosti televize, a to na základě vysoce uznávaného výzkumu třetí strany, služby DASH organizace Advertising Research Foundation.
Podle nedávných odhadů zveřejněných službou DASH představují domácnosti s OTA – tedy domácnosti, které stále používají anténu k příjmu televize prostřednictvím vysílacího signálu – více než 15 % celkové televizní populace a více než 20 % lineární televizní populace, s výjimkou přístupu k televizi výhradně digitální.
„V červenci 2025 byly v The Gauge provedeny úpravy, aby se zohlednily nesledované stanice a zajistilo se přesné zachycení sledovanosti vysílacích sítí a syndikovaných programů,“ uvedla společnost Nielsen v oznámení pro klienty, ale neupřesnila, o jaké úpravy přesně šlo ani jak byly odvozeny.
Společnost Nielsen začala na konci ledna 2026 přepočítávat své odhady na základě dat DASH a její aktualizované odhady budou zveřejněny v březnovém vydání The Gauge 24. března – o týden později než obvykle – což představuje úpravu údajů o celodenním sledování televize za únor.
Pro inzerenty, agentury a stanice, které se dříve spoléhaly na aktivní monitorování reklam společnosti Nielsen na 137 televizních trzích, společnost Nielsen uvedla, že se budou muset spolehnout na to, že stanice budou aktivně „samon monitorovat“ své vodoznaky.
„Dopad: Pokud vodoznak stanice selže na kanálu, který již aktivně nesledujeme, a stanice neprovádí vlastní monitorování, nebude jí připsána pozice jejího publika na základě panelu (tj. domácnosti s pozemním vysíláním),“ vysvětlila společnost Nielsen.
Hlavními zákazníky služby sledování televizních reklam společnosti Nielsen jsou inzerenti komerčních reklam, reklam s přímou odezvou a veřejných oznámení (PSA) a jejich agentury.
Oznámení dále doporučuje stanicím, aby „pravidelně ověřovaly“ přítomnost vodoznaků společnosti Nielsen ve svých vysílacích kanálech nebo si k tomuto účelu zakoupily „monitorovací zařízení třetích stran“.
Zdroj: mediapost.com
Letošní Super Bowl LX by měl být podle streamovací služby Peacock společnosti NBCUniversal nejsledovanější živou událostí v historii (spolu se Zimními olympijskými hrami v italském Miláně). V souvislosti s tím roste obava z nárůstu počtu streamovacích webů, které nabízejí nelegální přístup k živým sportovním přenosům.
Studie z roku 2025 zjistila, že 69 % sportovních fanoušků ve Spojených státech a Evropě přešlo k nelegálním streamům, protože náklady na předplatné jejich platforem rostou. Ve Velké Británii se přibližně 4,7 milionu dospělých (9 %) přiznalo, že používá nelegální streamy pro sledování sportu.
Ještě horší je, že podle nových údajů společnosti Nielsen nyní 58 % sportovních fanoušků ve Velké Británii považuje nelegální streamování za „společensky přijatelné“ – vnímají ho jako reakci na předražený a komplikovaný legální trh , který jim brání v přístupu k jejich oblíbeným týmům.
Nelegální weby ve Velké Británii, které vysílají fotbal, box, tenis, kriket, ale i filmy a televizní pořady, údajně zaznamenaly v první polovině roku 2025 1,6 miliardy zhlédnutí. Analytici tvrdí, že tento trend by mohl způsobit, že sportovní ligy po celém světě přijdou kvůli pirátství o více než 28 miliard dolarů ročně.
Kromě ztráty příjmů představují nelegální živé přenosy riziko pro koncového uživatele. Studie společnosti OpenText Security Solutions zjistila, že téměř každá nelegální streamovací služba vystavovala uživatele škodlivému nebo zavádějícímu obsahu, včetně malwaru, spywaru, phishingu, nevyžádaného bezpečnostního softwaru, explicitního obsahu, falešných operačních systémů a souvisejících online podvodů.
NFL, NBA a UFC vyzvaly vládu USA, aby aktualizovala zákon Digital Millennium Copyright Act (DMCA). Argumentují tím, že živé sportovní přenosy jsou obzvláště zranitelné, protože jejich hodnota okamžitě po skončení události klesá, což vyžaduje rychlejší „real-time“ pravomoci k jejich odstranění.
V roce 2023 vytvořily společnosti Peacock a EverPass, mediální platforma distribuující živé sportovní a zábavní obsah komerčním podnikům, Peacock Sports Pass, aby odradily jednotlivé předplatitele třetích stran od používání osobních předplatných v komerčních podnicích.
„Přístup k obsahu „NFL Sunday Ticket“ a Peacock Sports v komerčních zařízeních, jako jsou bary, restaurace a další podniky, prostřednictvím neautorizovaných kanálů a rezidenčních předplatných služeb (předplatné Peacock) nebo jiných neautorizovaných platforem třetích stran je nezákonný,“
napsala společnost EverPass v příspěvku.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE), jejíž členy jsou Amazon, Disney, Netflix, Paramount a Warner Bros. Discovery, minulý měsíc uvítala uzavření pirátského webu Streameast a označila jej za „ohromující vítězství“ pro boj proti pirátství.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE), mezi jejíž členy patří Amazon, Disney, Netflix, Paramount a Warner Bros. Discovery, minulý měsíc uvítala uzavření pirátského webu Streameast a označila jej za „ohromné vítězství“ pro celý ekosystém živých sportovních přenosů.
„Pirátství není neškodnou zkratkou, protože vystavuje spotřebitele reálným rizikům a odčerpává zdroje z indické kreativní ekonomiky,“ uvedla ve svém prohlášení Larissa Knapp, výkonná viceprezidentka a ředitelka pro ochranu obsahu v Motion Picture Association. „Naše kroky jasně ukazují, že ACE bude neúnavně stíhat a likvidovat nelegální aktivity, aby diváci a tvůrci mohli těžit z bezpečného a udržitelného trhu.“
X, YouTube, Facebook, Instagram a TikTok tvrdí, že nelegální obsah ze svých platforem odstraňují, jakmile se o něm dozví.
Zdroj: mediaplaynews.com
Celková televizní sledovanost v únoru meziročně vzrostla o deset procent. Podstatnou měrou přispělo k nárůstu zapojení měření sledovanosti mimo domov. Denní sledovanost je díky tomu vyšší v průměru o 17 minut.
Sledovanost televize mimo domov (out-of-home) tvořila v únoru sedm procent celkové televizní sledovanosti. V průměru šlo o 17 minut denně z celkových 4 hodin a 11 minut, které diváci ve věku 15+ strávili u televizní obrazovky. Vyplývá to z prvních kompletních dat po zavedení nové jednotné TV měny, která od 1. února zahrnuje i sledování mimo domácnost. Uvedla to společnost Atmedia s odvoláním na oficiální data ATO.
V komerčně klíčových cílových skupinách byl podíl ještě vyšší. U diváků ve věku 15–54 let dosáhl 10 procent, ve skupině 18–69 let to bylo 9 procent. Nejvyšší zastoupení má sledovanost mimo domov podle společnosti Atmedia u diváků do 34 let.
Celková televizní sledovanost v únoru meziročně vzrostla o 10 %. Podle Michaely Surákové, managing director společnosti Atmedia, stojí za výrazným růstem především započtení sledovanosti mimo domov, která se na meziročním nárůstu podílela zhruba ze čtyř pětin. „I bez ní však televizní sledovanost v únoru meziročně vzrostla. Svoji roli sehrála zimní olympiáda, která tradičně přitahuje k televizním obrazovkám celou řadu diváků,“ uvedla.
První kompletní měsíční data zároveň potvrzují, že sledovanost mimo domov je zásadní zejména u některých tematických stanic. Nadprůměrné hodnoty vykázaly hudební kanály – například stanice Rebel měla u diváků 18–69 let 14 procent sledovanosti mimo domov. Vyšší podíly zaznamenaly také dokumentární a dětské stanice, například Discovery Channel nebo Disney Channel.
Specifickou roli hrají sportovní kanály, jejichž obsah je tradičně sledován i v restauracích či sportbarech. Únorová data výrazně ovlivnila zimní olympiáda v Miláně a Cortině d’Ampezzo. Stanice Eurosport 1 oslovila podle Atmedia 1,7 milionu diváků ve věku 4+, téměř trojnásobek oproti zimním hrám v Pekingu před čtyřmi lety. U diváků 18–69 let tvořila sledovanost mimo domov deset procent celkové sledovanosti kanálu.
Zdroj: mediaguru.cz
Pirátská služba Bitplay, která mimo jiné neoprávněně zpřístupňovala prémiové sportovní televizní kanály, živé přenosy sportovních utkání a vybraný seriálový obsah, byla ukončena. K zastavení činnosti došlo v návaznosti na trestní oznámení Asociace komerčních televizí (AKTV) a následné prověřování ze strany Policie České republiky.
Asociace komerčních televizí identifikovala pirátskou službu Bitplay v polovině roku 2025. S ohledem na to, že provozovatel i přes zaslané výzvy oprávněných nositelů autorských práv neukončil svou činnost, se členové asociace rozhodli podniknout vůči provozovateli právní kroky. Společně se svým dodavatelem, společností Warezio, která pro televizní vysílatele monitoruje výskyt nelegálně sdíleného televizního obsahu, připravila AKTV důkazní materiál, na jehož základě orgány činné v trestním řízení ztotožnily fyzickou osobu provozovatele.
Služba Bitplay, operující na doménách bitplay.my, starstreams.pro, starsites.fun a starlive.click, nabízela přístup k prémiovým placeným sportovním kanálům a přenosům bez příslušných licencí držitelů práv. Služba byla propagována prostřednictvím sociálních sítí a dalších online kanálů a cílila na české, slovenské a polské uživatele.
„Nelegální streaming poškozuje držitele vysílacích práv, partnery sportovních soutěží i samotné sportovce a sportovní kluby. Investice do kvalitního obsahu jsou možné pouze v prostředí, kde jsou autorská práva respektována a chráněna,“ uvedl Marek Singer, prezident AKTV. „Zásah proti službě Bitplay je dalším krokem v našem systematickém postupu proti nelegálnímu šíření našeho obsahu. I nadále budeme aktivně postupovat proti subjektům, které neoprávněně nabízejí a zpeněžují chráněný obsah.“
Vedle újmy, která je pirátstvím způsobena nositelům autorských práv, představuje využívání nelegálních služeb bezpečnostní riziko i pro uživatele. Největším problémem může být zneužití osobních nebo platebních údajů, ale třeba i neúmyslné stažení různého škodlivého software (viry, malware, spyware a další).
Kromě aktivní právní ochrany autorských práv se Asociace komerčních televizí dlouhodobě zaměřuje také na osvětovou činnost. V rámci těchto aktivit provozuje informační stránku o autorských právech, která je k dispozici na adrese NormalneLegalne.cz. Zájemci zde najdou rozcestník legálních zdrojů, slovníček s výkladem pojmů k tématu ochrany duševního vlastnictví, odpovědi na časté dotazy (FAQ) a také pravidelné aktuality zaměřené na internetové pirátství.
Rozšířené měření ATO nabídlo první ostrá data o tom, jak může sledování přenosů „mimo domov“ zvýšit celkový televizní rating významné sportovní události. Na přenosech ze ZOH 2026 se ukázalo se, že u nejsledovanějších sportovních přenosů navyšuje sledovanost mimo domov zásah až o 13 procent.
Zimní olympijské hry Milano Cortina 2026 přinesly první konkrétní čísla o tom, jak výrazně může v českém prostředí sledovanost mimo domov (OOH – out of home) navýšit zásah televizního vysílání. Z dat Asociace televizních organizací (ATO), které MediaGuru.cz poskytla Česká televize, vyplývá, že u nejsledovanějších přenosů šlo o více než 200 tisíc diváků navíc.
Od 1. února 2026 ATO oficiálně rozšířila měření televizní sledovanosti o data z mobilního panelu ReDAM. Nově tak vedle tradičního peoplemetrového měření v domácnostech (PCEM) zahrnuje i sledování televizního obsahu mimo domov, což znamená například v restauracích, na chatách, v čekárnách či dalších veřejných prostorech.
Nejsledovanějším přenosem letošní zimní olympiády byl na ČT sport hokejový zápas Česko – Kanada z 18. února. V domácnostech jej sledovalo 1,89 milionu diváků, mimo domov dalších 259 tisíc. Sledovanost mimo domov tak představovala navýšení o více než 13 %.
Podobně výrazný příspěvek OOH vykázaly i další hokejové přenosy. Zápas Česko – Dánsko přidal téměř 191 tisíc diváků mimo domov (+12,1 %), utkání Švýcarsko – Česko dalších 190 tisíc (+11,3 %). I další sporty překračovaly hranici 150–200 tisíc diváků mimo domácnost – například biatlonová smíšená štafeta (+200 tis., +13,3 %) nebo paralelní obří slalom ve snowboardingu (+182 tis., +13,2 %).
ATO před spuštěním ostrého provozu odhadovala, že zahrnutí sledovanosti mimo domov může zvýšit celkovou sledovanost o 6 až 10 %. Data ze ZOH ukazují, že u prémiových sportovních přenosů se přírůstek pohybuje ještě výše – nejčastěji mezi 10 až 14 %, v jednom případě dokonce přes 24 % (u méně sledovaného hokejového utkání Slovensko – Německo, kde relativní nárůst ovlivnila nižší domácí sledovanost). V průměru u nejsledovanějších TOP 15 přenosů představovalo navýšení ratingu 13 %.
Sportovní obsah tak potvrzuje, že právě tento typ programu má výrazný potenciál kolektivního sledování ve veřejných prostorech. Restaurace, sportbary či fanouškovské zóny se v případě vrcholných událostí stávají významným distribučním kanálem televizního zásahu.
Zapojení mobilního měření přináší televiznímu trhu realističtější obraz celkového zásahu. Zvlášť u sportovních přenosů může být podíl mimo domov významný. Pro vysílatele i zadavatele reklamy to znamená přesnější vyčíslení reálného zásahu.
Zdroj: mediaguru.cz
S přibližně 300 tisíci předplatiteli je platforma Prima+ stále ve fázi růstu. Nový šéf obsahové a výrobní divize skupiny Prima Jan Maxa popisuje, jak chce propojit vývoj pořadů pro lineární vysílání a platformu Prima+ a co se v nejbližším období chystá.
Skupina Prima od 1. února upravila svou organizační strukturu a rámci změn mimo jiné vytvořila novou divizi Obsah a výroba. Sjednotila tím obsahovou strategii, vývoj a výrobu napříč skupinou. V čele této divize stanul Jan Maxa, který do té doby řídil VOD segment skupiny Prima.
V rozhovoru popisuje, jak chce propojit vývoj pořadů pro lineární vysílání TV Prima a platformu prima+, jak funguje rozdělování projektů mezi televizi a VOD i jak se dnes skládá jejich monetizace. Mluví také o plánech na nové seriály a reality show, o programové strategii v prime-time, o ekonomice streamovací služby i o rozdílech mezi veřejnoprávní a komerční televizní tvorbou. „Průběžně pracujeme na desítkách nových projektů a diváci se každý měsíc mohou těšit na minimálně jeden nový premiérový pořad na primě+,“ přibližuje.
Nedávno jste v rámci skupiny Prima nastoupil do nové role, ve které zodpovídáte za vývoj pořadů jak pro lineární vysílání, tak pro platformu prima+. Co přesně tato pozice obnáší?
Řídím nově vzniklou divizi Výroba a obsah, která zahrnuje kompletní výrobu pod vedením Lucie Kršákové, dále sekci vývoje seriálové tvorby, kterou řídí Lenka Hornová, vývoj reality a zábavních formátů vedený Samem Jaškem, a také tam ještě patří dabing a archiv. Jednu část divize zatím ještě personálně doplňujeme. Současně se nadále věnuji i obsahu pro prima+.
Platformu prima+ nyní dočasně vede CEO Lukáš Kubát. Jak máte mezi sebou rozdělené kompetence?
Lukáš Kubát se věnuje primárně byznysové stránce a strategii platformy, zatímco já mám na starosti obsahovou část. Společně se snažíme obě roviny co nejlépe propojit, aby se obsah a obchodní cíle navzájem podporovaly.
Co to znamená pro samotný vývoj pořadů? Jakým způsobem je zamýšlíte rozdělovat mezi lineár a VOD?
Naše obsahová strategie je postavená tak, že část projektů vzniká primárně pro lineární vysílání. V oblasti dramatiky jde především o dlouhoběžné nebo vícesezónní seriály, v zábavě pak o klasické televizní formáty, jako jsou talkshow nebo soutěžní pořady. Na prima+ se tyto tituly objevují formou týdenní předpremiéry v placené verzi a následně jako catch-up ve verzi zdarma.
Vedle toho vytváříme obsah primárně pro prima+, zejména velké reality formáty, premiérovou dramatiku a true crime série. Postupně rozšiřujeme žánrové spektrum také o dokumentární a faktografické projekty. Tyto pořady se pak s určitým odstupem mohou objevit i v lineárním vysílání, podle toho, jak zapadnou do programového schématu. Nasazování je tedy flexibilní a přizpůsobujeme ho konkrétnímu titulu i potřebám obou platforem.
Jaký je obvyklý časový odstup mezi uvedením pořadu na prima+ a jeho následným nasazením do televizního vysílání? Například teď na jaře míří do lineárního vysílání seriál O lidech a koních, který byl na prima+ uveden před osmi až devíti měsíci.
Standardní odstup se může lišit podle konkrétního projektu, ale obecně se pohybuje v rozmezí půl roku až roku a půl. Ideálnější doba by byla spíš po více než jednom roce. Každý projekt má ale individuální přístup.
Standardní odstup mezi uvedením pořadu na prima+ a jeho následným nasazením do televizního vysílání se může lišit podle konkrétního projektu, ale obecně se pohybuje v rozmezí půl roku až roku a půl.
Vzhledem k tomu, že prima+ má několik balíčků obsahu podle toho, jak s ním nakládá, je otázka, jak se vám skládá monetizace celého projektu. Pokud jde o tituly primárně pro prima+, které mají výnosy jen z prodeje uživatelům, dokážete to s pozdějším nasazením do lineáru namíchat tak, abyste z toho vyšli v plusu?
U lineárního vysílání je monetizace relativně jednoduchá. Zdrojem výnosů jsou vygenerované GRPy, které se prodávají inzerentům. U placené VOD platformy je to složitější, protože tam působí dva hlavní zdroje hodnoty. Prvním je akviziční potenciál pořadu – například reality show přitáhnou hodně nových uživatelů, ale jejich životnost v knihovně je omezená. Druhým je retenční potenciál, kdy dramatické seriály nemusí přitáhnout tolik nových uživatelů jako velké reality show, ale v knihovně mají hodnotu i po několik let. Do toho se promítá celkový počet platících uživatelů, výnos na uživatele a jejich „lifetime value“, tedy délka předplatného a měsíční příspěvek. Na základě toho fungují modely monetizace VOD, které umožňují plánovat ekonomiku platformy.
Prima Plus je v současnosti spíše v dynamickém růstovém režimu, takže cílem je především růst uživatelské základny než okamžitá čistá profitabilita. S přibližně 300 tisíci platícími je zatím těžké dosáhnout čisté ziskovosti. I podle zkušeností Oneplay se vyrovnaná ekonomika dostavuje někde kolem půl milionu platících uživatelů, což vidíme obdobně.
Ze slov výkonného ředitele Lukáše Kubáta na loňské konferenci Forum Media vyplynulo, že formát Zrádci, který byl s týdenním předstihem uváděn na prima+ a poté v televizním vysílání, se podařilo „zaplatit“.
Ano, Zrádcům se ekonomicky dařilo mnohem lépe, než se očekávalo. Efekt byl významný nejen na placené platformě, ale i v televizním vysílání a mimo něj. Výnosy přišly z různých zdrojů, příjmů z kina a dalších partnerských kanálů a výsledkem byla vysoká návratnost.
Ještě se zastavím u výroby pro lineární vysílání. Vyvíjíte nějaký pořad pro pondělní prime-time, kde čelíte konkurenci detektivních seriálů a zatím se příliš nedaří na jejich sílu odpovídat.
Je pravda, že bojovat proti detektivkám v pondělním prime-time na českém trhu, když jsou současně nasazeny na dvou dalších stanicích, je opravdu náročné.
Ale musíte se s tím vyrovnat, nemůžete vyklidit pole, protože by vám pak chyběly GRPy.
To jistě ne, ale je to spíš otázka pro programovou ředitelku Alex Ruzek. Asi příliš nepočítáme s tím, že bychom v pondělí zařadili premiérovou dramatiku. Je vhodnější zkusit i zábavné formáty, protože konkurence detektivek je tak silná, že smysluplnější je nabídnout divákům alternativu – něco, co není další „krvavá“ série. Mým úkolem ale není rozhodovat o nasazení a o tom, jaký typ pořadu se má kde vysílat.
S přibližně 300 tisíci platícími je zatím těžké dosáhnout čisté ziskovosti. I podle zkušeností Oneplay se vyrovnaná ekonomika dostavuje někde kolem půl milionu platících uživatelů, což vidíme obdobně.
Klíčovým seriálem podzimu i jara je pro Primu seriál Polabí. Už se ve výrobě poohlížíte po tom, co by ho nahradilo?
To je veřejná informace. Na úterý a čtvrtek poptáváme nový vztahový seriál, který by mohl Polabí doplnit nebo postupně vystřídat. Polabí ale poběží ještě nějaký čas, ale po jeho finále vidíme potenciál v novém vztahovém seriálu.
Už ale musíte mít jasno o náhradě za seriál Kamarádi, který ve středečním prime-time letos na jaře končí.
Místo Kamarádů pro středeční večery vidíme příležitost pro kriminální seriály. Chceme se soustředit na standardní detektivky, nikoli kratší série, které se snaží za každou cenu odlišit marketingově. Myslím, že diváci chtějí detektivku bez složitých doplňků, jako jsou třeba naše úspěšné seriály Pod hladinou nebo Polda.
Na jaře startuje na prima+ nová cestovatelská reality Asia Express. Chcete mít každou sezónu jednu silnou reality show?
V tuto chvíli počítáme s třemi velkými reality show ročně. Na jaře bude Asia Express, potom plánujeme Zrádce a novou seznamovací reality show. Zatím o ni nemůžu víc mluvit, ale v Česku se ještě žádná podobná show nevysílala.
Pokud se podíváme na nejsledovanější detektivní seriály, tak mohou v podstatě běžet na jakékoliv televizi a budou patřit k diváckým hitům. Třeba veřejnoprávní Místo zločinu Zlín by mohl dělat solidní čísla i na Primě.
Ukazuje se, že existuje určitý univerzální model. Zkušenosti i ze zahraničí, zejména z Německa, Rakouska a od nás, ukazují, že diváci preferují racionálně se tvářící pohádku pro dospělé. Jde o příběhy, kde dobro vítězí, a divák má možnost rozplétat děj společně s detektivem. Takový žánr je navíc v epizodické podobě reprízovatelný, což je pro vysílatele velmi cenné. Není pak potřeba neustále investovat do nového obsahu, ale lze efektivně využívat už vyrobené epizody. Tento formát tedy dobře kombinuje diváckou atraktivitu a ekonomickou efektivitu, což je klíčové pro komerční televizi.
Zkušenosti ukazují, že diváci preferují racionálně se tvářící pohádku pro dospělé. Jde o příběhy, kde dobro vítězí, a divák má možnost rozplétat děj společně s detektivem.
Když porovnáte svou zkušenost z České televize a nyní z Primy, vnímáte v praxi nějaké odlišnosti ve vývoji formátů dramatické tvorby pro komerční televizi a televizi veřejné služby?
Pro mě byla spíše výjimkou ta třináctiletá zkušenost ve veřejnoprávní televizi. Jinak jsem pracoval převážně v komerčním sektoru v IT nebo médiích. V komerčním prostředí máte jasné zadání, a to vydělat peníze majiteli. Děláte tedy věci, které jsou atraktivní, přitahují inzerenty nebo platící diváky, a ideálně to dává i smysl z hlediska návratnosti. Buď je to profitabilní okamžitě, nebo existuje jasná cesta k profitabilitě v dohledné budoucnosti.
Veřejnoprávní média fungují jinak. Snaží se pokrýt širší spektrum potřeb definovaných zákonem a kodexem, což je mnohem širší záběr. To je zajímavé a zábavné. Na druhou stranu ale, když máte omezené prostředky a snažíte se s nimi racionálně naložit, je často těžké nastavit priority. Během mých třinácti let v ČT a dvanácti let, co jsem šéfoval vývoji, bylo to postupem doby stále tíživější. Peněz bylo méně a méně. Primárně jsme chtěli zachovat divácké pořady, aby si ČT zachovala rozumnou sledovanost a relevanci, ale tím jsme zároveň museli omezovat experimentálnější a odvážnější věci, které by ČT dělat měla. Pokud jsme se snažili doručit diváky, tak už na experimentování peníze nezbyly, což jsem nesl docela těžce a nevěděl jsem, jak z toho ven. Komerční televize samozřejmě takové dilema neřeší, soustředí se hlavně na počet diváků. Když ale máte video platformu, jako je prima+, tak se tím také otvírá prostor pro to vytvářet jiné věci než v klasické televizní tvorbě.
Na kolika nových formátech teď prima+ pracuje a kdy se alespoň orientačně dostanou k divákům?
Jak už jsem říkal, na primě+ chceme mít tři velké reality show ročně, k tomu několik prémiových dramatik, několik true-crime a dalších dokumentárních cyklů, vše doplněno o menší reality a zábavné formáty. Z toho plyne, že průběžně pracujeme na desítkách nových projektů a že se diváci každý měsíc mohou těšit na minimálně jeden nový premiérový pořad na primě+.
V současnosti probíhá natáčení minisérie Táta, kterou diváci na primě+ uvidí na podzim, a těsně před natáčením je minisérie My nejsme sekta, která se z pohledu orgánů činných v trestním řízení zabývá problematikou sekt. Jednou z inspirací byla mediálně propíraná kutnohorská kauza, jde nám však o téma manipulace obecně. Psychická manipulace je závažným problémem současnosti. Očima renomované právničky postupně odhalujeme proces, během něhož se inteligentní a původně morálně zdravý člověk mohl pod vlivem sekty natolik proměnit, aby se nakonec dopustil zločinu.
Do skupiny Prima nastoupil v dubnu 2025, nejprve na pozici ředitele pro VOD segment. Od února 2026 se stal ředitelem nově vzniklé divize Obsah a výroba. V letech 2012–2024 ve vedení České televize, kde od roku 2012 zastával pozici ředitele vývoje pořadů a programových formátů, od roku 2020 vedl nová média a od roku 2023 divizi digitálních služeb. V letech 2011–2013 zavedl v ČT producentský systém řízení vlastní tvorby. Řídil týmy kreativních producentů a dramaturgů, producentsky vedl mezinárodní koprodukce jako Jan Hus nebo Marie Terezie a od roku 2020 řídil oblast nových médií. Předtím působil v televizi Nova a ve skupině CME, kde implementoval producentský systém v několika zemích, a pracoval jako obchodní ředitel ve společnosti Avion Postproduction a výkonný ředitel české pobočky vydavatelství Hachette Filipacchi.
Zdroj: mediaguru.cz
Zatímco Česká televize nasadila většinu novinek už v lednu, Nova a Prima vstupují do klíčové části sezóny až teď. Nejzajímavější souboj se očekává o víkendech, kde proti sobě stanou premiérové formáty v čele s cestovatelskou reality Asia Express a novým seriálem Buldok z Poděbrad.
Zatímco Česká televize zařadila své letošní novinky pro první polovinu roku hned zkraje ledna, komerční televize si plný rozjezd svých jarních programových schémat schovávaly na zahájení komerční sezóny od konce února. Postupně tak do svého programu zařazují premiérové novinky. Největší souboj se mezi nově uvedenými tituly odehraje na konci týdne. Proti cestovatelské reality show Asia Express (startuje od 1. března na TV Prima) postaví televize Nova seriál Buldok z Poděbrad. Odlehčená detektivka se Sabinou Remundovou, Maxem Dolanským nebo Markem Adamczykem zahájí o týden později, od 8. března.
V programovém schématu Novy se od konce února postupně objeví nové díly pořadů reality show. Konkrétně jde o Survivor Česko & Slovensko (od 24. února, třikrát týdně) a od začátku března nová řada Extrémních proměn (středa 4.3.). Doplní je premiérové uvedení seriálu o dospíváni dětí Sex O´Clock (pátek 27.2.) a na konci prvního březnového týdne už zmíněný seriál Buldok z Poděbrad.
V pondělí večer pokračuje na Nově seriál Odznak Vysočina a v úterý a ve čtvrtek seriál Bratři a sestry.
Na Primě v úterý a ve čtvrtek pokračuje seriál Polabí, ve středu Kamarádi, v pátek Máme rádi Česko a v pondělí repríza Poldy.
Sobotní večery by pak měly na TV Prima zhruba od poloviny března patřit seriálu O lidech a koních v hlavní roli s Markem Lamborou, který Prima loni v létě nasadila pouze do nabídky své videoplatformy Prima+.
Novinkou v odpoledním vysílání je také docu reality Nemocnice 24/7 z prostředí urgentního příjmu, která staví na skutečných případech a diagnózách. Vysílá se od 16. února každý všední den od 17:00.
Česká televize už většinu svých novinek do vysílání za svém prvním okruhu zařadila. Premiérovou detektivku Místo zločinu Zlín vystřídá na konci března repríza obdobného seriálu Místo zločinu České Budějovice. A českým divákům se nově představí premiérovými díly slovenská minisérie Miki inspirovaná skutečným příběhem bosse slovenského podsvětí Mikuláše Černáka. Zaujme čas v nedělním večerním vysílání poté, co skončí slovenský seriál Neuer.
Zdroj: mediaguru.cz
Společnosti LALIGA a Telefónica Audiovisual Digital (TAD) oznámily, že získaly soudní rozhodnutí, na jehož základě jsou společnosti NordVPN a ProtonVPN povinny zablokovat přístup ze Španělska k IP adresám, u nichž bylo ověřeno nelegální vysílání zápasů LaLigy. Ve svém prohlášení tyto společnosti popisují předběžná opatření vydaná Obchodním soudem č. 1 v Córdobě jako dynamická opatření bez možnosti odvolání, která umožňují předkládat aktualizované seznamy IP adres v případě zjištění nových porušení.
Soudní rozhodnutí rovněž uznávají poskytovatele VPN jako „technologické zprostředkovatele“, kteří spadají do působnosti nařízení EU o digitálních službách, a proto podléhají požadavkům na pomoc při prevenci porušování předpisů s využitím jejich infrastruktury. Příkazy popisují VPN jako „vysoce účinné a dostupné“ nástroje, které mohou zkreslit zdánlivou polohu uživatele a usnadnit přístup k webovým stránkám s nelegálně šířeným chráněným obsahem, přičemž poukazují na to, že žalovaní „uznávají a dokonce propagují“ svou schopnost obcházet omezení.
LALIGA a TAD uvedly, že opatření mají zabránit tomu, aby služby VPN přispívaly k obcházení omezení přístupu, která již nařídily španělské soudy, a odkázaly na rozhodnutí Obchodního soudu č. 6 v Barceloně z prosince 2024, které podporuje širší dynamický přístup LaLigy k blokování IP adres proti pirátství.
Soudní příkazy rovněž vyžadují, aby LALIGA a TAD uchovávaly dostatečné digitální důkazy o nezákonných přenosech, které oznamují poskytovatelům VPN, což podporuje důkazní přístup použitý v předchozích rozsudcích.
Zdroj: broadbandtvnews.com
Po zveřejnění výsledků výzkumu Credos Trust Tracker za rok 2025 analyzoval obchodní ředitel Channel 4 výsledky studie a jejich dopad na televizní reklamu.
Ve světě videí vyrobených s pomocí technologie deepfake, v době botů a dezinformací není nijak překvapivé, že spotřebitelé hledají útočiště v důvěryhodném prostředí, kde je přesnost nade vše a fakta se opět dostávají do popředí.
Regulace a ověřování informací ještě nikdy nebyly tak žádoucí. Ověřovací službu BBC využívá téměř čtvrtina dospělých obyvatel Velké Británie a zpravodajství veřejnoprávních vysílatelů, kteří podléhají přísné regulaci, je dlouhodobě hodnoceno jako nejdůvěryhodnější.
Důvěra se buduje pomalu a obtížně, ale její hodnota se stále zvyšuje – jak potvrzuje i nový výzkum.
Advertising Association 5. února zveřejnila nová data výzkumu Credos Trust Tracker pro rok 2025. Vyplývá z nich, že důvěra v reklamu i nadále roste: 40 % lidí nyní důvěřuje reklamám, se kterými se setkávají.
To je bezpochyby skvělá zpráva pro inzerenty, agentury i majitele médií. Při bližším pohledu je však situace přece jen složitější.
Podle výsledků výzkumu rostla důvěra v televizi mezi lety 2021 a 2025 rychleji než u jakéhokoli jiného média, včetně online prostředí a sociálních sítí.
Televize je dlouhodobě považována za důvěryhodný reklamní kanál – k tomuto závěru dospěla i studie Thinkbox AdNormal z roku 2021. Nejnovější výzkum však ukazuje, že se rozdíl zvětšuje: 46 % respondentů důvěřuje televizní reklamě, 31 % důvěřuje online reklamě a 27 % důvěřuje reklamě na sociálních sítích.
Televize je navíc nejdůvěryhodnějším médiem u diváků ve věku 18–34 let (televizi důvěřuje 62 % z nich).
Data rovněž ukazují, že znalost značky i média je silným faktorem ovlivňujícím důvěryhodnost. V kombinaci s regulačním rámcem, který upravuje fungování veřejnoprávních médií, je zřejmé, proč je důvěra v televizní reklamu vysoká a proč podle tohoto výzkumu za poslední čtyři roky rostla téměř dvakrát rychleji než důvěra v sociální sítě.
Výzkum dále upozorňuje, že mezi těmi, kdo vnímají reklamu jako nadměrnou a zahlcující, jsou nejčastěji ti, kteří jí nedůvěřují. Tento jev je patrný při online nákupech. Ještě týdny po dokončení nákupu – kdy je člověk z hlediska marketingu už „nejméně perspektivním zákazníkem“ – se zobrazují reklamy na tentýž produkt. Není proto nijak překvapivé, že reklamě častěji důvěřují lidé, kteří se domnívají, že je dostatečně regulovaná.
Můžeme pomoci marketérům a agenturám vnímat důvěru nejen jako „měkkou“ hodnotu, ale začít ji považovat za nástroj růstu. Podporujeme je, aby se oprostili od fixace na levný zásah a krátkodobou optimalizaci a více přemýšleli o tom, kde se jejich značka objevuje, nikoli pouze nad tím, jak efektivně je doručena.
Udržitelný růst velmi pravděpodobně přinese investice do kvalitních, odpovědných médií, která publikum považuje za důvěryhodná.
V praxi to znamená, že by inzerenti, agentury a majitelé médií měli přehodnotit rozložení svých investic ve prospěch regulovaných a transparentních prostředí, která prokazatelně budují dlouhodobé účinky značky, i když se v krátkodobém horizontu mohou jevit jako méně efektivní. Jinými slovy, je potřeba omezit toxické vlivy a zvýšit důvěru.
Někteří tvrdí, že existuje napětí mezi tlakem na růst a odpovědností, která souvisí s velkým dosahem. My si nemyslíme, že by se růst a odpovědnost vzájemně vylučovaly nebo byly v rozporu.
Obojí může – a má – jít ruku v ruce. Zdá se však, že v poslední době došlo k nerovnováze ve výdajích – ekonomické tlaky vedly k většímu důrazu na růst. Inzerenti ale postupně zjišťují, že jejich značkám hrozí stagnace, protože upřednostňují krátkodobě orientovaný výkonnostní marketing.
Důvěra bude čím dál častěji impulzem k přehodnocení strategie. Inzerenti se budou více přiklánět k důvěryhodným prostředím, jako jsou komerční veřejnoprávní média (například televize), která jsou obsahově hodnotná a „výživná“ – na rozdíl od jiných prostředí, která nabízejí spíše rychlé a krátkodobé podněty.
Zdroj: themedialeader.com
