NOVELA AUTORSKÉHO ZÁKONA

V závěru roku 2020 předložilo Ministerstvo kultury Vládě České republiky návrh novely zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „novela“). Novelizace autorského zákona je nezbytná k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (dále jen „směrnice OSC“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice DSM“).

Očekává se, že v nejbližších dnech vláda předloží návrh novely autorského zákona Poslanecké sněmovně, neboť posledním možným dnem k provedení transpozice výše zmíněných směrnic je již 7. červen 2021.

Již současná platná právní úprava autorského zákona v sobě částečně obsahuje právní úpravu obsaženou ve výše zmíněných směrnicích OSC a DSM, na zbývající nová pravidla by měla reagovat právě připravovaná novela. V následujícím článku představíme chystané změny v autorském zákoně, ve zkratce rozvedeme nové povinnosti pro poskytovatele služeb na internetu a výjimky z autorských práv, tzv. zákonné licence, jako je například data mining (vytěžování textu a dat). Dále uvedeme nové možnosti použití autorskoprávně chráněného obsahu pro účely vyučování a kulturního dědictví, nebo pro účely karikatury parodie a pastiše. V závěru článku se pak zmíníme o nově definovaných doplňkových online službách vysílatelů.

Nové povinnosti pro určité poskytovatele služeb na internetu

Vyšší ochrana práv vydavatelů

Asi nejvýraznější novinkou chystané novely je navrhované ustanovení § 87b novely, kterým bude implementován čl. 15 směrnice DSM. Dle znění výše zmíněného ustanovení dojde k zakotvení nových práv vydavatelů tiskových publikací, respektive dojde k uložení nových povinností poskytovatelům služeb informační společnosti (dále jen „poskytovatelé“). Vzhledem k vágnímu znění návrhu novely ještě není přesně jisté, na které poskytovatele bude novela autorského zákona dopadat, s jistotou již nyní ale můžeme říci, že se bude týkat minimálně nadnárodních společností, jako jsou například Google, Apple nebo Facebook, kteří nově budou muset platit autorům přebíraného obsahu určitou sumu, a to na základě licence. V dnešní době totiž do jisté míry dochází k tomu, že tyto nadnárodní korporace v oblasti mediálního obsahu parazitují na nositelích autorských práv, jako jsou např. mediální domy či vydavatelství. Zobrazují náhledy publikací těchto vydavatelů a připojují k nim svoji reklamu, na níž vydělávají, zatímco vydavatelům za to neposkytují žádnou odměnu. Jedná se o problematické chování, na které reaguje právě nově navrhované znění autorského zákona a od účinnosti novely budou mít poskytovatelé povinnost se dohodnout s nositeli autorských práv na licenci a způsobu odměňování za uveřejňování jejich děl, a to i v případě, že by se jednalo pouze o náhledy těchto děl. Ministerstvo kultury také navrhuje zavedení režimu nepovinné rozšířené kolektivní správy, kdy jednotliví nositelé autorských práv by mohli být zastupováni kolektivním správcem, který by usnadnil vyjednávání s poskytovateli. Dle navrhovaného znění novely by pak měla být výše zmíněná autorskoprávní ochrana poskytnuta na 2 roky od zveřejnění díla.

Francie byla jednou z prvních evropských zemí, která uložila poskytovatelům tuto novou povinnost v souladu se zněním směrnice DSM. Netrvalo dlouho a společnost Google se pokusila tuto normu obejít z pozice svého dominantního postavení. Dala vydavateli na výběr, a to buď že nabídne licenci k zveřejňování jeho článků Googlu zdarma, nebo nebude jeho články nabízet ve svém vyhledávání a ani v náhledech zpráv. Takové jednání ovšem tamní antimonopolní úřad správně vyhodnotil jako zneužití dominance a uložil společnosti Google, aby takového jednání zanechala a s vydavateli se dohodla na přiměřené odměně. Mimochodem ve Francii již došlo také k první, i když podle mnohých vydavatelů nevýhodné, dohodě mezi Googlem a zástupci vydavatelů, která nám může alespoň trochu nastínit jakým způsobem a do jaké výše mohou být nositelé autorských práv v této oblasti odměňováni.

Užití chráněného obsahu pro sdílení obsahu online

Článek 17 směrnice DSM, jenž je v navrhované novele implementován do § 46 až § 51 přináší další významné změny, jejichž cílem je posílení práv autorů chráněných děl a dosažení kompromisu a dohody mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli autorských práv.

V novele definovaným poskytovatelům přibydou další povinnosti ve vztahu k vyloučení  jejich odpovědnosti za neoprávněné sdělování díla veřejnosti, které se nachází na jejich serverech. Zejména budou muset vynaložit veškeré úsilí k získání licence k autorskoprávně chráněnému obsahu či k zajištění jeho nedostupnosti v případě jeho nahlášení nositelem autorských práv. Nově tedy poskytovatelé budou muset jistým způsobem zajistit, aby se nahlášená díla na jejich serverech neobjevila, a to ani v budoucnosti. Dle platné právní úpravy se totiž tato povinnost vztahuje pouze na přesně nahlášený obsah a v praxi je tedy pro nositele autorských práv zbytečné svá díla u poskytovatelů nahlašovat, neboť se na jejich uložištích v řádech dnů objeví opět znova.

Novela následně rozvádí další povinnosti poskytovatelů a upravuje i jisté zmírnění nových povinností pro menší poskytovatele.

Nové zákonné licence

Data mining neboli vytěžování textů a dat

Při vytěžování textu a dat dochází k jejich automatizovanému analyzování. Výsledkem takové činnosti je získání informací ohledně vzájemných vazeb a souvztažností v rámci těchto dat, které se dají následně využít, například za účelem vědeckého výzkumu nebo i pro komerční účely. Protože se jedná o automatizovanou činnost, dochází při ní i k analyzování autorskoprávně chráněných děl. To přináší minimálně nejistotu ohledně porušování práv autorů těchto děl ze strany zpracovatelů dat.

Novela by do budoucna měla posílit zejména právní jistotu autorů a nositelů autorských práv, ale i „vytěžovatelů“, když jasně určí hranice a meze vytěžování textu a dat. Nová licence pro vyhotovování rozmnoženiny díla za účelem vytěžování bude upravena v ustanovení § 39c autorského zákona.

Dále novela upravuje zvláštní licence pro instituce vědecké a instituce kulturního dědictví. Do autorského práva tyto instituce za daných podmínek nezasáhnou, pokud zhotoví rozmnoženinu díla právě za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu.

Využití autorskoprávně chráněných děl pro vzdělávací účely

Na poli vzdělávání novela umožňuje dle nového znění § 31a školám a jiným vzdělávacím institucím za jistých podmínek využití autorskoprávně chráněných děl pro účely vyučování. Toto oprávnění by se sice nemělo týkat děl, jež jsou primárně určena a dále prodávána za účelem vzdělávání, ovšem vzhledem k nejasnému znění navrhovaného ustanovení vyvstává otázka, jaká díla budou moci nakonec vzdělávací instituce bezplatně využívat.

Licence pro užití díla na karikaturu parodii a pastiš

Dle navrhovaného § 38g novely dále do autorského práva nebude zasahovat ten, kdo dílo užije pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.

Vyhotovování rozmnoženin děl nedostupných na trhu kulturními institucemi

Autorská práva neporuší za jistých podmínek dle § 37b ani instituce kulturního dědictví, pokud za neobchodními účely rozmnoží nebo sdělí veřejnosti dílo, které je na trhu nedostupné a nachází se ve sbírce této instituce. Vždy k takovému dílu bude nutné uvést alespoň jméno autora díla, který ovšem může s takovýmto uveřejněním vyslovit nesouhlas, a to i předem.

Doplňkové online služby vysílatele

Novela nově definuje a upravuje v navrhovaném ustanovení § 21a doplňkové online služby vysílatele. Půjde o služby jako je simulcasting (současné vysílání), catch-up (zpětné zhlédnutí) nebo další doplňkové materiály (např. upoutávky, recenze, fotografie z natáčení). K těmto doplňkovým službám pak novela zakotvuje novou zásadu země původu, která se uplatní mezi vysílateli a nositeli autorských práv (případně kolektivními správci).

V případě, že vysílatel bude mít zájem poskytnout a zpřístupnit svůj program i v ostatních státech EU/EHP, bude dle této zásady dostatečným právním titulem pro takové jednání licence k takovému užití pro území České republiky.

Závěr

Novela autorského zákona má do českého právního řádu zavést několik nových definicí a institutů, slibuje posílit práva nositelů autorských práv a zároveň slibuje i zlepšení dostupnosti autorskoprávně chráněných děl. V jistých oblastech novela budí i obavy, například z nedostatečně definovaných subjektů, kterým zavádí nové povinnosti. Je možné, že poskytovatelé služeb na internetu raději ze strachu z možného postihu začnou přísněji filtrovat obsah svých služeb, v konečném důsledku tak může dojít k limitaci dostupnosti těchto děl. Věříme však, že se tyto nejasnosti podaří vyřešit v rámci legislativního procesu a začátkem června bude přijata novela autorského zákona, která v praxi přispěje k narovnání současného prostředí a pomůže autorům jak v rámci ochrany a dostupnosti jejich děl, tak k jejich spravedlivějšímu odměňování a zároveň nepovede k omezení dostupnosti jejich děl na internetu.

 

Mgr. Martin Sojka,

advokátní koncipient

a

Mgr. Michal Štrof,

advokát partner

 

PPS advokáti s.r.o.

Zdroj: epravo.cz

1. 6. 2021

OKURKOVOU SEZÓNU JSEM NIKDY NEZAŽIL, ŘÍKÁ ŠÉF CNN PRIMA NEWS PAVEL ŠTRUNC

Je tomu rok, co se na českém televizním trhu představila nová značka CNN Prima News. A byl to rok mimořádně dynamický. „Musíme být připravení vždycky na všechno,“ říká šéfredaktor CNN Prima News Pavel Štrunc.

Uplynulé dny přinesly do veřejného prostoru kauzu Vrbětice, která bude asi ještě dlouho rezonovat napříč médii, a to nejen českými. Co to znamenalo pro CNN Prima News?

Především příležitost ukázat, že umíme okamžitě reagovat i na výjimečné situace. Rychle, srozumitelně a atraktivně předat divákům aktuální informace i reakce těch, kterých se kauza týká – politiky, instituce, odborníky i občany. Kauza má samozřejmě svůj dynamický vývoj a bude pro nás klíčovým tématem na dlouhou dobu. Tento víkend byl ale na mimořádné události opravdu bohatý, v sobotu jsme se věnovali pětihodinovým speciálním vysíláním pohřbu britského prince Philipa. Jsem rád, že umíme dobře zpracovat i tyto náročné přenosy. Ostatně potvrzují to i tvrdá data, vysílání zasáhlo 575 tisíc diváků v cílové skupině 15+, celodenní sobotní share byl 2,74 procenta.

Kolik lidí v současnosti připravuje celé zpravodajství?

Tabulkově mám pod sebou ke čtyřem stovkám lidí, včetně reportérů, redaktorů, střihačů, editorů a mnoha dalších profesí. Je to velká televize. Už nevysíláme hodinu, ale 15 hodin i víc. Když se však podíváme na denní provoz, dnes mám v redakci dvanáct až třináct lidí, kteří jsou připraveni naplnit jak kontinuální vysílání, tak hlavní zprávy.

U webu je toto číslo podobné, máme tam ale samozřejmě lidi, kteří jsou tzv. ve směně a připravují texty pro moderátory kontinuálních zpráv, a pak tam máme ostatní redaktory, přicházející s tématy na poradu a pak odjíždějící točit. Takže to číslo je řádově větší. Zpravodajství je živý organismus.

V únoru přibyly pozdně večerní zprávy od 23 hodin, co bylo důvodem?

Ukazuje se nám, že divák má zájem o zpravodajství pozdě večer, od devíti, od desíti, od jedenácti hodin. Víme, že lidé k televizi v tu dobu přijdou a že to vytváří docela zajímavou sledovanost., Když jsme tam na 0,5 až 0,7 procenta podílu na divácích, je to pro nás zajímavé. Jako zpravodajská televize máme vysílat celý den, jak ráno, tak večer.

Padla tu poznámka o podílu na divácích. V odborném serveru Médiář vyšlo, že v lednu dělal u CNN Prima News 0,44 procenta a že máte-li jet podle plánu, měli byste ho do května zdvojnásobit.

Za březen už jsme na 0,75 procenta. Obecně platí, že televize má menší dynamiku než web. Podíl na divácích je pro nás samozřejmě důležitý, snažíme se plánovaného podílu dosáhnout, věřím, že ho i překonáme, tento optimismus si neodpustím, ale nebude to tak rychle, jak jsme očekávali. Myslím, že jsme na dobré cestě. Březnový výsledek průměrného podílu na divácích podle mě není špatný a byly i dny a pořady, kdy jsme šli v denním podílu na divácích až na 1,5 procenta. Konkrétně to bylo v době, kdy jsme vysílali Partii, v níž byli hosty pan předseda Senátu Miloš Vystrčil, pan premiér Andrej Babiš a pan prezident Miloš Zeman. Umíme za to zatáhnout. Ale cesta bude delší, přiznávám.

Máte dobudovaný tým, nebo ho ještě stavíte? V poslední době se objevilo třeba v Seznam Zprávách právě pár lidí z Primy…

Oni byli nejdřív v Seznam Zprávách, pak nějakou dobu pracovali u nás a teď se zase vrátili. Jak už jsem říkal, zpravodajství je živý organismus. Myslím, že v tuto chvíli je tým stabilní, ale rád bych ho samozřejmě doplnil ještě o další jména. Jak o zkušené novináře, známé v novinářské obci, s nimiž vedu rozhovory, tak i o šikovné začínající reportéry. Některé tady máme, učí se třeba ve směně, chtějí dělat, chtějí přinášet vlastní témata a já jim v tom určitě nebudu bránit, naopak je chci podporovat. Nemělo by jít o to, že si budeme přetahovat známá jména na televizním trhu. Chci spíš přijímat lidi, kteří za námi přijdou sami, přijdou za CNN Primou News a vychováme si je, začneme s nimi pracovat od jejich začátku, až se stanou stabilnějším prvkem.

Když padla zmínka o výchově, Primu kdysi v novinářské obci neblaze proslavil záznam porady s tehdejší ředitelky zpravodajství Jitkou Obzinovou, která oznamovala redakci, že na problém migrace bude Prima nahlížet jen jedním konkrétním způsobem a komu se to nelíbí, nemá vlastně v televizi co dělat. To už se neděje?

Ne, to se neděje. Rozhodně ne. Jak z mého přesvědčení, tak z přesvědčení vedení Primy.

Nadále pracujeme v souladu s politikou nezávislého zpravodajství, spojenou s objektivním, vyváženým a profesionálním podáváním informací poskytujících různá názorová stanoviska, včetně kritických.

Když jsem mluvil o potřebě vychovávat si mladé redaktory a reportéry, měl jsem na mysli učit je, co je dobré téma, jak to téma kvalitně zpracovat a jak na ně kriticky nahlížet. Ne jim direktivně nařizovat, co budou dělat.

Co vám přináší značka CNN v názvu a čím se Prima s uvedením této značky změnila?

Myslím, že pro Primu je příchod CNN velký krok. Velkým krokem bylo i přestěhování do nového velkého sídla. Věřím, že značka CNN posílí nejenom zpravodajství Primy, ale vnese také benefit do celé společnosti. Často se mě někdo ptá, co nám CNN přináší. Kromě toho, že můžeme kontaktovat jejich reportéry, kdekoli na světě jsou, a přinést ve spolupráci s nimi jako první ověřenou informaci z místa – tak jsme živě odvysílali třeba útok na Kongres, k němuž jsme současně měli ve studiu své hosty s dalším komentářem, což mi přišlo jako ideální spojení – vnímám jako největší přednost spolupráce se CNN to, co není vidět navenek, ale co je v zákulisí: CNN umí skvěle pracovat s obsahem, který má, dokáže ho vytěžit, dokáže jej nabídnout divákovi opakovaně v různých podobách, umí ho doplnit, a to je pro nás velká škola. CNN v tom má léta zkušeností, je to opravdu značka, a to se může Primě hodit.

Pociťujete ze strany CNN nějakou snahu Primu například politicky profilovat?

Nepociťuji. To si řekněme na rovinu, protože je to pro mě důležité. Rozumím-li správně vaší otázce, narážíte na to, že v americkém kontextu je třeba Fox News vnímána jako stanice, která je víc napravo, a CNN jako ta víc nalevo. A v americkém kontextu založeném na soupeření těchto dvou silných stran to dává perfektně smysl. Ale nás v tomto směru nijak neovlivňuje, jsme editoriálně nezávislí na CNN. Přijali jsme sice v rámci licenčních podmínek standardy a postupy CNN International, ale zároveň naplňujeme etický kodex zpravodajství a publicistiky, který stanovila ATO a jak jsem již zmiňoval, naše zpravodajství je tak nadále vyvážené, objektivní a politicky nezávislé.

Slyšel jsem naopak poznámku, že CNN Prima News je spíše taková česká Fox News.

Česká Fox News? A čím?

Obsahem a zaměřením zpráv. Opět to souviselo s dřívějším zpravodajstvím Primy z doby, kdy třeba zdůrazňovala údajné ovlivňování voleb v evropských zemích ze strany George Söröse, ale právě pouze z jeho strany, o jiných vlivech nevysílala. Prostě s tím, že pohled české Primy se blíží Fox News.

Jenže to mluvíte o zprávách, které Prima vysílala tak před pěti lety.

To ano, ale třeba na sociálních sítích se právě tyhle reportáže pořád sdílejí a znovu a znovu připomínají.

Rozumím. Zkusil bych odpovědět asi takto: budete-li mít svatbu a pozvete si tam rodinu a hosty ze širokého okolí, bude to třeba někdo brát jako váš nový začátek, ale nikdy se nezavděčíte úplně všem. Někomu se bude zdát jídlo moc studené, někomu obřad moc dlouhý a podobně. To je možná to, co teď nastává s Primou. Je důležité říci, že nevysíláme ani rok. Jsem přesvědčený, že máme skvělý obsah, že děláme dobré rozhovory, dobré reportáže a že se Prima stala opravdu silným hráčem. Náš web je úspěšný web, zařadil se mezi nejsilnější weby na českém trhu, a to možná začíná někomu vadit. A s tím může přicházet i recyklace starých kauz. Já jsem tu ale od toho, aby ta společnost do budoucna fungovala.

Myslím, že ani nejde tolik o to, že by chtěl někdo vaše staré kauzy recyklovat, spíš o to, že pohled, který Prima na některá témata dříve měla, určité části internetové obce vyhovoval a vyhovuje, takže to stále šíří.

Ano. Ale to je tak, jako když na té svatbě někomu připadá bramborový salát příliš kyselý, všem se prostě nezavděčíte. Věřím, že by nám kolegové ze CNN dali okamžitě najevo, kdyby z hlediska naší spolupráce bylo něco špatně, naši práci samozřejmě pravidelně monitorují a jsme s nimi průběžně v kontaktu.

Jedna zpráva, jež se v dezinterpretované podobě rozletěla po sociálních sítích, ovšem pochází i z tohoto posledního roku. Šlo o testování jedné osoby víckrát s tím, že z toho vyšel rozdílný výsledek, což se začalo šířit ve zkreslené formě – například, že šlo o testování v jeden den na 10 různých místech, což nebyla pravda. Ve výsledku tak diskutéři brali zprávu jako potvrzení, že testy jsou k ničemu, byť se reportáž týkala jednoho pochybného testování v jednom jediném místě.

Sám jste to ale řekl, šlo o dezinterpretaci. My jsme podali férovou a korektní zprávu, která si však později žila vlastním životem. Bohužel, asi to k dnešní době patří, byť z toho nejsem úplně nadšený.

Dá se proti tomu něco dělat?

Kdybych měl reagovat na veškeré domněnky nebo spekulace nebo urážky, asi bych nedělal nic jiného. Musel bych nejspíš pořád psát něco na sociálních sítích, ale od toho tu nejsem, mým úkolem je, aby společnost fungovala, zaujala diváky, měla sledovanost a vytvářela opravdu nezávislé zpravodajství, které se nebojí zvát si hosty protichůdných názorů, schopných skvělé, námi moderované debaty, v níž dáme příležitost všem stranám. To je všechno.

Jaké novinky chystáte v dohledné době?

Jsme ve volebním roce, takže se budou týkat především toho. Jakkoli existuje úsloví o okurkové sezóně, já jsem si za dobu, co dělám v médiích, ještě nezažil. Jednou přijde kauza se jmenováním ministra kultury, což byla kauza pana Šmardy. Jindy vypuknou nepokoje ve Spojených státech. Takže musíme být připraveni vždycky na všechno. Ostatně současná situace kolem kauzy Vrbětice je toho důkazem. Ale určitě se budeme soustředit na volby, chystáme nové formáty, jež budou, věřím, divácky zajímavé, a budeme se snažit, aby divák byl do dění vtažen co možná nejvíc a byl mu co nejblíž.

Zdroj: denik.cz

3. 5. 2021

GENERÁLNÍ ŘEDITEL SKUPINY PRIMA MAREK SINGER: NEŘÍKÁME VÁM JEN TO, CO CHCETE SLYŠET

Udělali jsme všechno pro to, abychom spuštění CNN Prima NEWS měli co nejvíce okořeněné adrenalinem, říká v rozhovoru Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima, při vzpomínkách na spuštění zpravodajského kanálu, který 3. května slaví své první narozeniny. „Tu značku jsme postavili jako multiplatformu. Díky televizi a on-line kanálům máme v současnosti zásah až 7,7 milionu lidí,“ uvádí.

Marek Singer v interview pro magazín CNN Prima NEWS Rok 1 mluví také o tom, že cítí posílení společenského významu televize, jak hodnotí uplynulý rok a jakou plánuje budoucnost projektu. „Zpravodajskou platformu stavíme na mainstreamu, na průměrném českém divákovi, ale máme ambici oslovit i náročnější diváky. A snažíme se o důležitou věc: Aby skutečně zazněly názory obou stran,“ dodává.

Jaký byl první rok CNN Prima NEWS (CPN)?

V každém případě zajímavý. A hodně poučný. I když si myslíte, že máte zkušenosti se zakládáním několika televizních kanálů a přesně víte, jak to dopadne… Tak přesně tak to nedopadne! Něco skončí lehce pod očekávání, něco hodně nad očekávání. A to se přesně stalo.

Prima, historicky hlavně rodinná televize, přivítala kontinuální zpravodajský kanál. Potkaly se dva hodně odlišné světy?

Prima je na jednu stranu rodinná televize, to je pravda. Ale my jsme se vždycky snažili stavět široké portfolio kanálů. Samozřejmě se zpravodajskou stanicí jsme neměli přímé zkušenosti, ale například díky kanálu Prima ZOOM jsme věděli, na jakou cílovou skupinu míříme. Nicméně, zpravodajství je samozřejmě úplně jiná disciplína. Potřebujete obrovské zázemí, v podstatě neustále vysíláte živě, jedná se o velice komplexní a náročnou záležitost. Abychom se při uvedení nové zpravodajské multiplatformy nenudili, přestěhovali jsme se zároveň z Palmovky do Strašnic a začali jsme vysílat v novém studiu s nejmodernější technologií. Udělali jsme tak všechno pro to, abychom uvedení měli co nejvíce okořeněné adrenalinem.

Plus jste samozřejmě spustili web CNNPrima.cz, který se rychle zařadil mezi nejčtenější v Česku. V kombinaci s tradičně silnými primáckými sociálními sítěmi vznikla jakási obří on-line multiplatforma, která sází na diváky a čtenáře ze všech stran – televize, web, sociální sítě. Vyplatila se vám tahle sázka na multikanálový informační nálet?

To byl od začátku základní princip. Zpravodajství jako takové je čím dál tím víc konzumované on-line. Dřív byla zpravodajská televize dominantní platformou, třeba i právě v případě CNN. Ale i u nich je to momentálně jedna ku jedné. U nás na CNN Prima NEWS máme dokonce více čtenářů on-line než diváků v televizi. Tu značku jsme od začátku stavěli tak, aby fungovala na obou mediatypech. Ve finále by nám „mělo být jedno“, jestli to bude víc televize nebo internet. Počítá se, jaký zásah máme dohromady. A z tohoto pohledu je to velice úspěšný projekt.

A jaký je ten zásah?

Web CNNPrima.cz v tuto chvíli navštíví až milion reálných uživatelů denně, a to je vynikající výsledek, už patříme mezi TOP 3 zpravodajské weby v České republice. A v televizi, z níž web obsahově vychází, jsou to statisíce diváků. Pokud počítáme sledovanost pořadů v kombinaci s hlavním kanálem Prima, tak hlavní zpravodajské relace sleduje téměř milion diváků. Těším se, až bude měření prezentovat tyto dvě entity dohromady – a dostaneme se k číslu, které bude srovnatelné s těmi největšími zpravodajskými platformami v České republice. Dokonce si myslím, že bychom mohli být i jednička.

Součet měření televize a on-line multiplatformy je zatím neoficiální, dělají si ho mediální domy samy. Na kolik vám tedy vychází onen zásah CPN na všech televizních i on-line platformách?

V současnosti zasáhneme až 7,7 milionů lidí. Pokud by to potvrdilo oficiální měření, je to patrně více než mají Seznam Zprávy.

Jak tahle multiplatforma funguje byznysově? Dobře víme, kolik stojí reklama v televizi a kolik na internetu. Ten rozdíl je ohromný.

Určitě musíte mít zázemí velké společnosti, která je ochotna dlouhodobě investovat. Tyhle náklady se vám nevrátí za rok. A samozřejmě – velkou výhodou je, když už máte úspěšný mediální dům s osmi televizními stanicemi. Nám se online zpravodajství podařilo rozjet díky úžasné práci týmu kolem Tomáše Večeři, a jsme tak v online platformě vysoce nad očekáváním. Televizní stanice má nyní správný rostoucí trend a věřím, že se nám cíl podaří naplnit. Stále jsme oproti ostatním zpravodajským televizním projektům nadmíru úspěšní. Po jedenácti měsících máme až trojnásobný podíl sledovanosti oproti jejich výsledkům za stejné období, a to v té době byla menší konkurence, respektive existovalo mnohem méně televizních stanic.

Pojďme k obsahu. Celé Česko citovalo CNN Prima NEWS třeba ve chvíli, kdy s předstihem přinesla informace o konci Jana Blatného na ministerstvu zdravotnictví, což se nakonec potvrdilo. A takových citovaných zpráv pod značkou CPN bylo opravdu hodně. Cítíte, že společenský význam Primy posílil?

Stoprocentně vnímám, že společenský význam skupiny Prima posílil. Významně. Zpravodajskou platformu stavíme na aktualitách a zprávách, které zajímají většinu českých diváků, zprostředkováváme názory z více stran. To už dnes dělá menšina zpravodajských médií.

Novinařina se v mnoha případech zaktivizovala, ovlivňují ji emoce, z některých žurnalistů jsou fanoušci…

Přesně to se děje po celém světě. Mimochodem, stali jsme se nejcitovanějším zpravodajským médiem v Česku za uplynulý rok. Myslím, že nám pomáhá i image CNN. Celou dobu se nám daří zvát a dostávat do vysílání politické či ekonomické špičky a elity. Jejich účast může vypadat jako samozřejmost, ale opravdu tomu tak není. O to víc mě těší, že u nás chtějí vystupovat.

Kde vlastně vidíte příčinu úspěchu webu? Proč se tak rychle stal tolik oblíbeným?

Mám takový déjà vu moment. Zbývá šest neděl do spuštění a sedíme nad téměř finálním designem webu. A jak na to koukám, říkám si: Mám před sebou strategii, že opravdu nebudeme kopírovat nejúspěšnější vizuální styl na trhu? Opravdu jsme vsadili na to, že trend videa a obrázků je tak daleko rozvinutý, že to čtenářský mainstream bude akceptovat, že tam nedáme 24 textových odkazů, které udělají dojem, že se vše dozvíte na jednom místě? My jsme opravdu vsadili na vizuální atraktivitu. Kombinujeme velice zajímavé titulky a poutavé fotky. A to prorazilo. Většina konkurence se totiž snaží napodobovat zavedené Seznam Zprávy. Se CNN Prima NEWS jsme se vydali kontrastní cestou, která úžasně funguje.

A televize? Sledovanost jde nahoru, přibyly nové pořady, třeba Zprávy z regionů se hned staly jedním z nejsledovanějších pořadů na CNN Prima NEWS…

Ono to není jen o nových pořadech, ale i o redakci, která se sžila s určitým schématem a naučila se ho naplňovat. Myslím, že se nedá prorazit s tím, co dělají ostatní. Nemůžete tvořit vysílání z toho, co vám dodají agentury. Je potřeba vzít téma, které hýbe společností, a rozvinout ho do všech možných podob. To se již redakce naučila. A teď začíná sklízet ovoce. Konkrétně Zprávy z regionů jsou velice oblíbená forma obsahu českého diváka. Takové logické vyústění, byl to střípek ve skládačce, který nám chyběl. Tenhle formát ještě poroste.

Na CNN Prima NEWS baví diváky také Krimi zprávy, které jste nakonec vrátili až do hlavního zpravodajského bloku na hlavním kanále. Jste s nimi spokojený?

Ano. Krimi zprávy, to je klasika. Typ žurnalistiky, který je všude na světě. Například Sky News – ti na tom vyrostli. Hodně si od jejich návratu do prime time slibujeme. Jak pandemie covidu poznamenala televizní byznys? V krizi firmy jako první škrtají reklamu – a přitom právě z reklamy televize žije. Pandemie samozřejmě poznamenala i náš byznys. Nejvíce v okamžicích, kdy se něco skokově zavřelo. Nejhorší bylo druhé čtvrtletí loňského roku, tehdy jsme to pocítili nejvíc. Ve zbytku roku se nám to podařilo dorovnat a dostali jsme se tam, kde jsme chtěli být. Letošní první čtvrtletí nedopadlo tak špatně, není to sice žádný nárůst, ale ani razantní pokles. Myslím, že vývoj bude záležet na tom, jestli se podaří rozvolnit natrvalo, nebo to bude i nadále houpačka nahoru dolů. U klientů je cítit únava, nikoli vyděšení. Tahle nejistota a určitá rezignace se naštěstí nepromítá zásadně do reklamních výdajů. Ale pokud by se mělo zavírat třeba na podzim znovu, tak se to patrně už promítne.

A co myslíte, jak to nakonec dopadne?

To je otázka za hodně peněz! (směje se) Když se na to podívám z historického úhlu pohledu, tak po často přetřásané španělské chřipce, která přišla v letech 1918 až 1920, se světová ekonomika velice rychle oklepala. Poté měli lidé překvapivě velkou motivaci rozjet něco nového. Přitom se tehdy říkalo, že svět bude, v kombinaci s koncem první světové války, úplně v háji. Ale stal se opak… Úplně neskutečným způsobem to nastartovalo dvacátá léta. Tohle je podle mne optimistický scénář.

A pesimistický?

Ten je jednoduchý. Vlády si vytiskly neuvěřitelné množství peněz, kterými pokrývají náklady vzniklé současnou pandemií covidu-19. A až tyto peníze dojdou, tak nastane velká krize. Jak to tak ale bývá, pravda bude nejspíš někde uprostřed.

Jaká je budoucnost CNN Prima NEWS?

V důsledku je úplně jedno, jak já vidím budoucnost. Důležité je, co vlastně od zpravodajství čekají diváci. Máme tady dva poměrně razantní trendy napříč celou společností. A čím mladší generace, tím jsou tyto trendy razantnější. Ten první trend je určitá povrchnost zpracování informací, druhý vizuálnost. To jde ruku v ruce. Mně osobně připadá, že to není ta správná cesta. Ale to je můj osobní problém. Jak praví klasik: Můžu nesouhlasit, protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat. A vzhledem k tomu, že my jsme komerční médium, tak se logicky budeme snažit mít co nejvyšší atraktivnost pro budoucího i současného diváka a čtenáře. Infotainment je prostě součást mainstreamového zpravodajství.

A co třeba publicistické formáty?

Myslím si, že bude velmi důležité, aby se novináři snažili o moderní formu publicistiky. Protože když nebude fungovat publicistika, tak nebude už vůbec žádný informační nástroj, který by přinutil lidi se zamyslet nad problémem, sednout si a uvědomit si, co to pro ně znamená. Pokud si ale myslíme, že si mladí dnes sednou k televizi nebo k počítači a pustí si statickou debatu tří postarších pánů o nějakém tématu, tak jsme naivní. A tak se mladí dnes orientují spíše podle toho, co se dočtou na sociálních sítích…

Ano, to se děje. Otázkou je, zda stejně, jako jsou na ústupu tradiční politické strany, nemizí i podstata tradičních médií. Co myslíte?

Lidé pořád budou mít zájem o to, co se děje. Tento zájem má lidstvo v „DNA“ už od pravěku a budeme ho mít navždy. To se nezmění. Ale můžou se změnit informační zdroje. Tradiční média a jejich zpravodajství se ale musí vyvíjet, jinak dopadnou jako tradiční strany.

Když se CNN Prima NEWS spouštěla, říkal jste, že míříte hlavně na „přepínače“, kterých je dle vašich odhadů až 28 %. Už je nějaký typický divák CPN, nebo první rok pochytávala spíše ony „přepínače“?

Diváci i čtenáři se stále profilují. Jsme opravdu na začátku. Už jsme se naučili chodit, ale ještě neumíme běhat. Zatím se ukazuje, že naši diváci jsou mladší, o něco vzdělanější a o něco ženštější než diváci konkurence. A to je to, co jako komerční médium chceme. Jdeme správným směrem. Co bych určitě chtěl vyzdvihnout, je fakt, že 20 % sledujících je socioekonomické třídy A nebo B, u webu dokonce 27 % a čtvrtinu čtenářů tvoří lidé do 34 let. Když to budeme dělat i nadále dobře, bude naše forma přístupnější než forma tradičnějších zpravodajských médií. A nechceme uzavírat naše diváky v jejich sociálních bublinách, ale spíš je trošku provokovat. Ať uslyší i názor, který nerezonuje s tím jejich. Myslím, že je strašně důležité, když jsou lidé v rámci věcné diskuze vystavováni i názorům druhé strany.

Česká – a nejen česká – společnost je prostě striktně, emočně a konfliktně polarizovaná. Změní se to? Ne, nejspíš bohužel ne. Myslím, že spousta konfliktů vychází z toho, že přestáváme chtít poslouchat jeden druhého. Za to může obchodní model sociálních sítí, kde nám servírují obsah, jaký chceme slyšet – abychom u nich strávili co nejvíce času… A bylo by cestou do pekel, kdyby boj o objektivní diskuzi vzdala i zpravodajská média, protože je pohodlnější si vybrat svoji cílovku a té říkat, co chce slyšet.

Co byste vzkázal pochybovačům CNN Prima NEWS?

(usmívá se) Rád bych jim vzkázal: 7,7 milionu diváků.

Zdroj: cnn.iprima.cz

2. 5. 2021

ŠÉF CNN PRIMA NEWS SINGER: V DOBRÉM SLOVA SMYSLU CHCEME BÝT STŘEDNÍM PROUDEM

Zítra večer mohou diváci poprvé posoudit, co obnáší spojenectví skupiny Prima a americké zpravodajské stanice CNN. Před sedmou hodinou večerní odstartují Hlavní zprávy CNN Prima News a po nich další pořady. Těch bude celkem 30 a budou se vysílat mezi kontinuálním proudem denního zpravodajství. O novém projektu Deník hovořil s generálním ředitelem skupiny Prima Markem Singerem.

Jak spuštění projektu ovlivnila koronavirová pandemie?

Do závěrečných příprav, jichž se účastnili experti ze CNN, se pandemie bohužel trefila přesně, takže všichni zahraniční kolegové museli odjet. Odhaduji, že nás to zbrzdilo zhruba o měsíc.

Nelitujete, že jste přišli o zpravodajsky asi nejpřitažlivější měsíc?

Z pohledu dlouhodobé investice na datu spuštění úplně nezáleží. Korona určitě přitáhla k televizním obrazovkám spoustu diváků, kteří se pravidelně na zpravodajské kanály nedívají, ale my chceme budovat stanici, jež má trvalou hodnotu, tudíž v tom jeden měsíc nehraje roli.

Co konkrétně partnerství s americkou CNN obnáší?

Projevuje se ve třech rovinách. Když si vás CNN vybere jako vhodného partnera, máte smluvně povoleno používat ve svém názvu značku CNN, kterou si oni hodně střeží. Dále vám pomohou vybudovat redakci a nastavit způsob výroby zpravodajství, který tady nikdo neumí. Poskytnou trenéry a experty, kteří se zasadí o to, aby to vypadalo jako CNN. A třetí výhoda je, že máte přístup k celosvětové databázi obsahu CNN, do něhož si naši redaktoři kdykoli mohou sáhnout, a dokonce reportáže i zadávat.

Když se něco bude dít na opačném konci planety, můžete tedy okamžitě přebírat zpravodajství CNN z místa?

Ano. Navíc v reálném čase v jejich systému vidíme, co připravují, takže to můžeme využít pro náš zpravodajský tok.

Hovořil jste o trenérech, kteří dohlíželi na to, aby CNN Prima News díky špičkově vybavenému studiu a technologiím vpadala jako CNN, ale také aby redaktoři dosahovali kvalit svých amerických kolegů. Dá se tohle naučit za pár měsíců?

Dá se nastartovat proces. Myslím, že na té cestě už jsme docela pokročili, ale zcela jistě se to ještě bude zlepšovat. Je to jiný styl práce, kterému se lidé musejí naučit. Američtí odborníci nás chválí, jak daleko jsme se dostali, ale pochopitelně zatím nemůžeme být na stejné úrovni jako někdo, kdo to dělá dvacet let.

Diváci budou mít možnost to posoudit, neboť jim nabídnete pořady zpravodajských ikon Christiane Amanpour a Richarda Questa. Konkrétně Amanpour působila jako válečná zpravodajka, byla u všech zlomových okamžiků tohoto tisíciletí, dělala rozhovory se světovými lídry, má zkrátka i díky svému věku obrovské vědomostní zázemí. Nechybí vám v týmu podobní lidé?

Myslím, že se nám podařilo právě takové získat. Až naše vysílání uvidíte, snad mi potvrdíte, že například pořad 360º Pavlíny Wolfové ukazuje, že ona je takovýto typ novinářky. Má za sebou hodně životních i profesních zkušeností, má velký přehled a zrovna její pořad může být českou obdobou Amanpour.

„Do roka bychom chtěli mít 1,5 procenta sledovanosti, což je v relaci k ČT24 rozumná ambice.“

Váš redakční tým je ze 70 procent tvořen ženami. To byl nějaký záměr?

Nebyl to původní záměr, ale vyšlo to tak, že na klíčových pozicích v CNN Prima News máme z velké většiny ženy. I z tohoto pohledu budeme zajímavou alternativou k existujícím zpravodajským kanálům.

Na základě čeho jste tým zhruba 40 hlavních tváří stanice poskládali?

Začali jsme s užším týmem lidí, kteří redakci vedli. V první fázi projektu měl na výběru velkou zásluhu šéfredaktor Martin Ondráček. Lidé jako právě on, tedy s novinářskou zkušeností, schopností učit se nové věci a s moderátorskými předpoklady, vytipovali další kolegy, takže se to formou sněhové koule nabalilo do výsledného redakčního tvaru.

Zmínil jste zkušeného novináře Martina Ondráčka. Proč z projektu loni v listopadu odešel?

Tohle je hrozně náročná disciplína, vyčerpávající profese. Jsou okamžiky, kdy je toho moc, a my jsme se s Martinem dohodli, že v okamžiku, kdy bylo jasné, že většina práce je ještě před námi, z projektu i z osobních důvodů odstoupí.

Zpravodajství tak bude poněkud netradičně řídit tříčlenný tým – Eliška Čeřovská, Petra Benešová a ředitel Online News Tomáš Večeřa. Bude to fungovat?

V českých luzích a hájích je to něco nového, ale na tomto principu funguje například hlavní americká pobočka CNN. Pokud ti tři lidé spolu dokážou perfektně spolupracovat a doplňovat se, tak to určitě fungovat bude.

Čím kromě technologických vychytávek a propojení se CNN chcete trumfnout ČT24, která slaví 15leté výročí a má kontinuální zpravodajské řemeslo v krvi?

Nechceme je trumfnout. Oni mají za 15 let vybudovaný specifický styl zpravodajství, který je v dobrém slova smyslu veřejnoprávní. Na všech trzích s rozvinutým zpravodajstvím ovšem vidíte, že existuje prostor minimálně pro dva až tři stylově odlišné kanály. Nechceme ubírat diváky ČT24, protože vedle veřejnoprávní platformy je tu místo pro komerční zpravodajství. Výborně to funguje třeba v Británii, kde vedle sebe prosperují BBC a Sky News.

V Česku takové pokusy už byly, vedle již zaniklé televize Z1 je tu Seznam TV, která ale omezuje právě svoje zpravodajské relace. Nebojíte se podobného osudu?

Toho se nebojíme. Vycházíme z toho, že tu je 28 procent dospělé populace, která během dne přeskakuje mezi různými informačními zdroji. Předchozí pokusy, které jste zmínila, hodnotit nechci. Šlo zřejmě o kombinaci ekonomických faktorů a možná i podcenění produkčního zázemí, které vedly k tomu, že byly ve finále méně úspěšné.

Jeden z vašich klíčových poradců, britský novinář Tim Lister, serveru Info.cz k profilu CNN Prima NEWS řekl: „Chceme ctít přesnost a férovost. Nikdo, kdo vysílání uvidí, nebude moci říct, že někomu straníme. Že preferujeme určitého politika, že opomíjíme nějaký příhraniční region. Podbízet se nehodláme.“ To mi zní jako výňatek z kodexu veřejnoprávní televize. Vám ne?

Naše profesní pravidla se inspirovala CNN. V demokratickém světě jsou ovšem velmi podobná a kvalitní novinář se jimi musí řídit v jakékoli televizi. Tam bych odlišnost od kodexu ČT nebo BBC nečekal. Velký rozdíl ale vidím ve způsobu zpracování. Můžete přesně, korektně a nestranně posoudit konkrétní událost, ale jde o to, jak ji divákovi předložíte. Lze to dělat komplikovaněji, aby vás pochopil především člověk se znalostí dané problematiky, nebo tak, aby to na první dobrou zaujalo běžného čtenáře Deníku v Benešově.

Ptám se i proto, že doposud byla TV Prima ve zpravodajství a publicistice vnímána jako jistý protipól ČT, stanice, která například při prezidentské volbě stála na straně Miloše Zemana. Příští rok jsou sněmovní volby, v lednu 2023 prezidentské. Nestanete se televizí, která bude fandit současné vládnoucí garnituře?

Pominu vaše tvrzení ohledně Miloše Zemana, neboť podle mne není přesné. Rozhodně se nechystáme kopírovat americký model, kde televize inklinují k určitým názorům. Chceme se řídit heslem „padni, komu padni“. Myslíme si, že i v tom budeme specifičtí, protože spousta médií v ČR názorovou inklinaci projevuje. Právě v objektivitě bychom mohli zaujmout hodně diváků.

Politickou káru tedy nikomu tlačit nebudete?

Netlačili jsme ji doteď, a určitě to nebudeme dělat ani v budoucnu.

Vážně si myslíte, že televizní duel Drahoš – Zeman před druhým kolem volby nebyl celým aranžmá i moderováním prozemanovský? A když chce prezident něco sdělit, vybere si k tomu TV Prima, například v koronavirové krizi…

K tomu bych jen řekl, že okruhy témat jsme tehdy zaslali oběma stranám zároveň v časovém předstihu pěti dní, a nikdo k nim nevznesl žádné připomínky, a to ani před zahájením debaty. Po prezidentské předvolební debatě mi oba kandidáti poděkovali za objektivitu, a teprve poté média jednoho z nich přesvědčila, že by se měl vyhranit.

Projekt CNN Prima News, včetně hypermoderního studia, stál určitě stovky milionů korun. Jak chcete dosáhnout návratnosti, byť v rámci celé skupiny s devíti stanicemi to asi bude jednodušší?

To je jeden element, reklamu prodáváme v rámci všech našich kanálů dohromady, takže nemáme problém jako Z1, která se musela spolehnout sama na sebe. Náš model vychází z podobných východisek jako byznys plán CNN, která je privátní výdělečnou televizí. Jde o kombinaci klasické reklamy a speciálních pořadů. Na CNN například uvidíte Travel Minute, tedy Cestování za minutu, což je sponzorovaný lifestylový obsah. Tímto koktejlem se dá dosáhnout ziskovosti.

Po vypnutí ekonomiky mají média velké ztráty kvůli výpadkům reklam a inzerce. Čekáte v tomto směru nějakou pomoc od státu?

V okamžiku, kdy se zavřou obchody a služby, klient reklamu pochopitelně nepotřebuje. My to řešíme dohodami o jejím přesunu na pozdější dobu. Všichni počítáme s tím, že harmonogram uvolňování vládních nařízení se naplní a v řádu měsíců se dostaneme do normálního provozu. Vnímám to tedy jako časově omezený problém, ale i ten nás stojí spoustu peněz. Velké, byť krátkodobé propady máme, a proto jako všichni jednáme se státem o nějaké formě pomoci, především v oblasti výroby vlastního obsahu. Ukazuje se, že v takovýchto krizích je to právě televize a zpravodajství, k němuž se občané upínají.

Máte vytčený cíl ohledně podílu sledovanosti?

Cílíme na širokou diváckou skupinu, kterou bych definoval jako průměrné české občany. Nebudeme se zaměřovat ani na intelektuály, ani se nechystáme předkládat bulvár. V dobrém slova smyslu chceme být středním proudem. Do roka bychom chtěli mít 1,5 procenta sledovanosti, což je v relaci k ČT24 rozumná ambice.

Zdroj: prazsky.denik.cz

2. 5. 2020

TŘETINA ČECHŮ SI PUSTÍ NA VÁNOCE NAČERNO STAŽENÝ FILM NEBO SERIÁL

Konec roku patří z hlediska sledovanosti televize mezi nejvytíženější období, nejžádanějším programem bývají pohádky a nejnavštěvovanějšími volně dostupné stanice, které si pustí až 94 procent lidí. Nicméně zhruba každý třetí Čech si ve dnech volna pustí film nebo seriál, který si nelegálně stáhne.

Vyplývá to z průzkumu mediální společnosti Axocom, zaměřeného na zvyky a televizní rutinu v závěru roku. „Zajímavé je, že na televizi se o svátcích dívají i ti, co ji doma nemají. Televize totiž často běží jako kulisa při návštěvách, takže se k ní dostane vlastně téměř každý,“ říká ředitelka společnosti Erika Luzsicza.

Přestože jsou streamovací služby celosvětově na vzestupu, v tuzemsku je počet jejich diváků rozhodně v menšině. Podle aktuálního průzkumu se na pořady firem Netflix či Amazon dívají jen čtyři procenta dotázaných, zato z nabídky placených televizí si vybírá alespoň 15 procent lidí.

„Podíl diváků placené televize dlouhodobě roste, ale ve srovnání s jinými trhy pomalu. Proti ostatním zemím východní Evropy má Česko stále největší podíl pozemního vysílání, tvoří více než polovinu populace,“ vysvětluje Luzsicza.

Nejvíce překvapuje, že až třetina všech respondentů si pustí nelegálně získaný obsah z volně dostupných serverů, jak se v průzkumu přiznali. Na rozdíl od nostalgiků tak během svátků chtějí dohnat, co nestihli, aby si udrželi přehled a krok se svým okolím, a kvůli tomu se mnohdy dopouštějí pirátství.

Zdroj: idnes.cz

24. 12. 2019

PRÁVO A POŘÁDEK, ZLOČIN A TREST: STAHOVÁNÍ Z INTERNETU TRESTANÉ NEBÝVÁ, ALE SDÍLENÍ ANO

Je stahování her, filmů a hudby z internetu legální? Byť se internet může zdát místem svobody a anonymity, opak je někdy pravdou. Pozor si dejte především na porušování duševního vlastnictví.

O netiketě a naší digitální identitě ví většina z nás, naše digitální stopa však má i jiné konotace. V divokých 90. letech, a ještě i mnoho let po přelomu tisíciletí, nebyl větší problém získat na globální síti cokoliv, včetně skutečně ilegální věci až po záležitosti, které spadají do šedé zóny.

Dnes, vzhledem k proměně legislativy na celém světě a také vlivem toho, že jsme si už na internet „zvykli“ a není bizarní novinkou nýbrž všudypřítomnou záležitostí, je ovšem stahování nelegálního obsahu nebezpečné.

Precedenty existují. Nejtvrdší tresty dostávají ti, kteří nelegální servery na stahování programů a dalších věcí provozují, vysoké pokuty či vězení padly i pro hackery, co kradou uživatelská data. Ruce spravedlnosti se však nevyhnou ani ti, kteří nelegální obsah dále šíří a buď jej zpřístupňují ostatním skrze nahrávání nebo přímé zaslání, nebo jej přímo prodávají.

Komplikovanější je situace u osobního užití. To je navíc podtrženo absolutně nejasným autorským zákonem, který se však bude brzy měnit i u nás, a to vlivem schvalování nové směrnice EU, ve kterém jsou mimo jiné kontroverzní články 11 a 13.

Stahování filmů, hudby a videoher

Zaměřme se přímo na tři nejpopulárnější mediální formáty: filmy a seriály, hudební díla a videohry.

Nejjasnější je situace u videoher: Jakékoliv jejich stahování z nelegálního zdroje – cokoliv, co neprodává přímo vývojář, distributor nebo co neprodává ověřená třetí strana typu digitální platformy – je protizákonné a potenciálně trestné.

V praxi se však ani stažení videohry, a to ani úplně nové, obvykle netrestá. Jednak by to bylo systémově velmi těžko řešitelné a za druhé bojují protipirátské unie a sami vydavatelé proti příčině, nikoliv důsledky; snaží se zabránit šíření.

Pozor tak například na stahování z torrentů (pokud si nedáváte pozor, tak stahovaná data i uploadujete zpět, tedy šíříte nelegální obsah) nebo jakékoliv jiné šíření staženého obsahu, to se trestat dá a právní precedenty existují, nehledě na etickou stránku věci. A pozor, je úplně jedno, jestli staženou věc darujete nebo prodáváte, ilegální je jakékoliv šíření.

U filmů a hudby, které nejsou klasifikovány jako počítačové programy, je situace odlišná, byť spíše v detailech. Vlivem zastaralých zákonů je obecně legální – nebo přinejmenším v šedé legislativní zóně – si pro osobní potřebu filmy a hudbu stáhnout. Není to tak jednoduché, ale z autorského zákona to více či méně vyplývá; zdůrazněme však, že ten pochází z roku 2000 a od té doby prošel jen dílčími změnami. Brzy se však promění výrazněji.

Nelegální stahování programů je základním semeništěm virů a malwaru.

Podstatné je, že stahovat hudbu nebo filmy vlastně na současném internetu prakticky nemá cenu. Když máme služby jako Spotify nebo Deezer pro hudební nahrávky a Netflix či HBO GO pro filmy a seriály za pár stovek na měsíc, je naprosto zbytečné se obtěžovat s potenciálně nebezpečným a nelegálním stahováním hudby a filmů ve špatné kvalitě.

GDPR

Jiná směrnice EU dala uživatelům do rukou větší moc a schopnost rozhodovat o tom, jak firmy budou s jejich daty nakládat – a to nejen u firem Evropských, nýbrž celosvětových. Na prakticky všech službách (programech, webových stránkách, aplikacích v mobilu a PC atd.), co sbírají data uživatele, je možné zaškrtnout nebo překontrolovat, jak s jeho informacemi služba zachází.

General Data Protection Resolution, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, pomohlo proměnit svět informací a v současné době inspiruje vznik podobných pravidel i v dalších zemích světa, včetně Spojených států amerických.

Pro evropského uživatele je však podstatná jedna věc: fakticky výrazně znesnadňuje firmám prodávat jeho data třetím stranám. Je také důvodem, proč na nás na většině webu vyskočí upozornění o tom, jak sbírají naše informace, nebo vyjede malá lišta s tím, jak tato data v souladu s GDPR a smluvními podmínkami užívají.

Zdroj: insmart.cz

28. 2. 2019

REVIZE SMĚRNICE O AUDIOVIZUÁLNÍCH MEDIÁLNÍCH SLUŽBÁCH: KROK SPRÁVNÝM SMĚREM, ALE ČEKÁ NÁS JEŠTĚ HODNĚ PRÁCE

egta – asociace televizních a rozhlasových mediazastupitelství – oceňuje krok rozhodovacích orgánů EU, kterým bylo dosažení dohody ohledně nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Dva roky náročných jednání přinesly určitou vítanou flexibilitu pro komerční sdělení, která by měla přispět k vytvoření konkurenceschopnějšího prostředí pro evropské vysílací společnosti.

Povzbuzuje nás skutečnost, že došlo k uvolnění pravidel ohledně reklamních minut a ohledně velmi potřebné ochrany integrity signálu poskytovatelů mediálních služeb. Společně s novými povinnostmi, které budou muset platformy pro sdílení videí plnit, vidí egta tento krok jako první krok na cestě k vytvoření rovných podmínek pro evropské tvůrce obsahu.

Asociace egta a její členové považují tuto revizi za příležitost k modernizaci evropského audiovizuálního regulačního rámce. Ovšem i přes konstruktivní dialog s evropskými institucemi je třeba uznat, že tento výsledek je spíše skromným pokrokem než budoucí legislativou, která by odrážela realitu trhu.

Malin Häger, presidentka asociace egta, uvedla:

„Upřímně vítáme pozitivní pokrok dosažený v rámci pravidel, kterými se řídí audiovizuální komerční sdělení, zejména pokud jde o omezení reklamních časů. Musíme však také uznat, že v určitých aspektech je text méně ambiciózní, než jsme očekávali na začátku tohoto procesu. Vysílací společnosti budou i nadále regulovány mnohem více než online hráči, kteří soutěží o stejné příjmy z reklamy. K tomu, abychom mohli zajistit dlouhodobou hodnotu, je proto zásadní, aby se opatření zmíněná v reformě uplatňovala, a aby se důsledně dohlíželo na jejich dodržování.“

Sektor audiovizuální reklamy pozitivně přispívá k dosažení evropského jednotného digitálního trhu. Asociace egta je přesvědčena, že pokračováním ve spolupráci s regulačními orgány můžeme zajistit, aby revize zmíněné směrnice přinesla tomuto odvětví hmatatelné výhody.

O asociaci egta:

egta je asociace reprezentující televizní a rozhlasová mediazastupitelstvi, ať už nezávislá nebo interní, která nabízejí reklamní prostor soukromých i veřejných televizních a rozhlasových stanic v celé Evropě i mimo ni. egta má více než 140 členů ve 40 zemích. www.egta.com

27. 8. 2018
© AKTV 2024
Facebook
Linkedin
Youtube
Podmínky užití Zpracování osobních údajů