Do připomínky Světového dne televize se zapojila také AKTV uvedením speciálního spotu.
Televizní společnosti po celém světě slaví 21. listopadu Světový den televize. V rámci každoroční iniciativy OSN se také letos na celém světě vysílal a sdílel třicetisekundový spot, který tento den připomíná. Do svého vysílání ho zařadily i komerční televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, které jsou sdruženy v Asociaci komerčních televizí (AKTV).
Zdroj: mediaguru.cz
Objem monitorovaných reklamních investic v médiích dosáhl v letošním říjnu vyšší hodnoty než ve stejném období loni.
Monitorovaný objem reklamních investic v médiích je za prvních deset měsíců letošního roku o 3,5 mld. Kč vyšší než ve stejném období loni. To představuje meziroční nárůst o cca 5 %, ukazují data monitoringu Nielsen Admosphere.
Z dat vyplývá, že za období leden až říjen 2021 se v meziročním srovnání nejlépe dařilo reklamě v tisku, v rádiích a v televizi.
Podle dat za říjen 2021 je růst hrubých reklamních investic v médiích o zhruba tři procenta vyšší než v říjnu loňského roku. Zde si dvouciferně polepšily tisková média, rádia a také venkovní reklama. Naopak podle monitoringu se jednociferně snížil objem v televizní reklamě. Jak už jsme ale informovali, monitoring nepostihuje neumístěnou poptávku, se kterou se letos na podzim televize potýkaly.
Přehled nepostihuje vývoj v internetové reklamě, protože monitoring zachycuje jen část investic, které do internetové reklamy proudí. Také znovu upozorňujeme na to, že prezentované hodnoty nevyjadřují skutečné objemy peněz umístěné do médií. Jde o vyjádření v ceníkových cenách, které nezohledňuje slevy nebo bartery.
Zdroj: mediaguru.cz
Televizní společnosti po celém světě slaví 21. listopadu Světový den televize. Připomínají nám neustálou a intenzivní přeměnu televize do podoby, která nám přináší zážitek z veškerého videoobsahu. V rámci každoroční iniciativy OSN se bude na celém světě vysílat a sdílet online třicetisekundový spot, který vás vybídne k objevování všech tváří televize.
Brusel 19. listopadu 2021 – Světový den televize letos slaví 25. výročí této iniciativy, kterou zahájila OSN v roce 1996. Této zvláštní příležitosti využívá k oslavě pravdy, která platí po celém světě: televize se vyvinula a přináší mnohem víc než dřív. Televize je dnes dostupná kdykoli, doma i mimo domov, na velkých i malých obrazovkách – živě nebo na streamu. Nabízí jak kolektivní, tak ryze osobní zážitky. Je také měřitelná, propojená, personalizovaná a umožňuje cílení.
„Televize nás všechny během pandemie covidu-19 spojila. Informovala nás, vzdělávala, bavila, a dokonce inspirovala. Na nedávné konferenci OSN o změně klimatu COP26 hráli zásadní roli vysílatelé z celého světa. Ukázali nám výzvy a řešení při vzájemné spolupráci v boji s klimatickou změnou. Ať žije televize jako médium, které sjednocuje!“
uvedla Caroline Petit, náměstkyně ředitele Regionálního informačního centra OSN pro Evropu (UNRIC).
„Je případné, že u příležitosti 25. výročí Světového dne televize se nejen díváme zpět na neotřesitelný vývoj televize, ale zároveň dychtivě vyhlížíme budoucnost. V samotné DNA našeho média je zapsáno, že se průběžně transformuje a plní potřeby naší doby. Poskytuje divákům, televizním společnostem i marketérům nové platformy, nové možnosti a nové nápady. S tímto vědomím se nedočkavě těšíme na dalších 25 let i na všechny inovace, které nám televize přinese, aby nám poskytla ještě působivější zážitek,“
prohlásila Katty Roberfroid, generální ředitelka, egta.
Další informace naleznete na stránkách http://www.worldtelevisionday.com
Kontakty pro tisk:
Alain Beerens,
MarCom Manager, egta
Association of television and radio sales houses
T : +32 2 290 31 38
alain.beerens@egta.com
O THE GLOBAL TV GROUP
The Global TV Group je neformální uskupení obchodních orgánů vysílacích a reklamních společností v Evropě, USA, Kanadě, Austrálii a Latinské Americe, jejichž společným cílem je propagovat televizi a připomínat inzerentům, žurnalistům, agenturám a kolegům v oboru účinnost a popularitu televize. www.globaltvgroup.com
O ASOCIACI KOMERČNÍCH TELEVIZÍ V EVROPĚ (ACT)
Evropské odvětví komerčního vysílání je velice úspěšné. Každý den bavíme a informujeme stovky milionů občanů EU pomocí tisíců kanálů dostupných v celé Evropě. Asociace komerčních televizí v Evropě zastupuje zájmy 29 předních evropských komerčních vysílatelů. Členské společnosti ACT financují, vytvářejí, propagují a distribuují obsah a služby ve prospěch milionů Evropanů napříč všemi platformami. V ACT věříme, že zdravé a udržitelné odvětví komerčního vysílání hraje důležitou roli v evropské ekonomice, společnosti a kultuře. www.acte.be
O EBU
Evropská vysílací unie (EBU) je přední světové sdružení veřejnoprávních médií. Naším posláním je prosazovat nepostradatelnost veřejnoprávních médií. Zastupujeme 115 mediálních organizací v 56 zemích v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Máme dalších 31 přidružených členů v Asii, Africe, Australasii a v Severní a Jižní Americe. Naši členové provozují téměř 2 000 televizních a rozhlasových kanálů spolu s řadou online platforem. Společně oslovují publikum čítající více než miliardu lidí po celém světě a vysílají ve více než 160 jazycích. Snažíme se zabezpečit udržitelnou budoucnost veřejnoprávních médií, poskytovat svým členům prvotřídní obsah od zpravodajství po sport či hudbu a stavět na základním étosu solidarity a spolupráce, abychom vytvořili centrum pro učení a sdílení. www.ebu.ch/home
O egta
egta je sdružení televizních a rozhlasových mediálních zastupitelství, a to jak nezávislých, tak interních, které nabízí reklamní prostor soukromých i veřejných televizních a rozhlasových stanic v celé Evropě i jinde ve světě. egta pro své členy plní různé funkce v nejrůznějších oblastech, jako jsou regulatorní otázky, měření sledovanosti, metody prodeje, interaktivita, cross-mediální služby, technické standardy, nová média atd. Během své více než čtyřicetileté existence se egta stala referenčním centrem pro televizní a rozhlasovou reklamu v Evropě. egta čítá více než 160 členů ve 43 zemích.
O UNRIC
Regionální informační centrum OSN pro Evropu (UNRIC) se sídlem v Bruselu poskytuje informace o činnosti OSN dvaceti dvěma zemím a je aktivní na sociálních médiích a webových stránkách ve 13 jazycích. Funguje jako evropská komunikační kancelář OSN s cílem zapojit evropské občany a informovat je o globálních problémech. Spolupracuje také s institucemi Evropské unie v oblasti informací. Organizuje aktivní pomoc, společné veřejné informační kampaně a akce ve spolupráci s partnery, k nimž patří EU, vlády jednotlivých zemí, média, nestátní neziskové organizace, tvůrčí komunita i místní správní orgány. www.unric.org
Hrubý objem reklamních investic v médiích byl za letošních devět měsíců podle monitoringu vyšší než ve stejném období loni.
Monitorované reklamní investice směřované do nákupu reklamního prostoru v médiích za první tři letošní čtvrtletí zůstávají podle monitoringu Nielsen Admosphere nad úrovní srovnatelného období loňského roku. Vyšší jsou o více než tři miliardy korun, což představuje 5% nárůst.
V meziročním srovnání si podle monitoringu polepšily všechny sledované mediatypy s výjimkou outdoorové reklamy, jejíž meziroční ztráta byla ale už jen jednociferná. Nejvyšší nárůsty vykazují podle monitoringu za období leden až září tištěná reklama a rádiová reklama. V samotném měsíci září rostla podle monitoringu nejvíce rádiová reklama (+14 %) a meziročně lépe na tom byly také tisková reklama a outdoorová reklama. Televizní reklama naopak v září podle dat z monitoringu meziročně poklesla o 3 %. Data z monitoringu ale nepostihují neumístěnou reklamu, která se z důvodu vyprodanosti reklamního prostoru do vysílání nedostala.
Přehled nepostihuje vývoj v internetové reklamě, protože monitoring reklamy zachycuje jen část internetových formátů. Údaje z monitoringu investic také nevyjadřují skutečnou výši investic, kterou média z reklamy získávají. Jde o zhodnocení reklamního prostoru na základě ceníkových cen.
Zdroj: mediaguru.cz
Doručený objem televizních reklamních GRP za první tři čtvrtletí letošního roku zůstává nad úrovní srovnatelného období loňského roku.
Doručený objem televizních reklamních GRP za první tři čtvrtletí letošního roku je o 4,5 procenta vyšší než ve stejném loňském období. Vyplývá to z dat monitoringu Nielsen Admosphere. Do výsledku jsou započítány klasické televizní spoty i sponzoring.
Údaj ale nepostihuje skutečnou velikost televizní reklamní poptávky, vzhledem k tomu, že se kvůli vyprodanosti nepodařilo do vysílání umístit všechny kampaně. Jak už jsme několikrát informovali, letošní zájem nejen na televizním reklamním trhu je enormní a média se potýkají s vyprodaností reklamního prostoru.
Nejsilnějšími subjekty na trhu s televizní reklamou z hlediska počtu doručených GRP zůstávají Media Club a TV Nova. Meziročně nejvyšší nárůsty si připsala Česká televize (meziročně o více než 50 %) a Atmedia (meziroční růst o třetinu).
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, TV spoty a sponzoring, spočítáno pro nákupní CS uvedených subjektů
Zdroj: mediaguru.cz
Odhad vývoje investic do marketingové komunikace je příznivý. Investice mají v příštím roce podle Nielsen Admosphere vzrůst o téměř 12 procent.
Odhadovaný vývoj marketingových investic do roku 2022, zdroj: Nielsen Admosphere, prezentováno na Brand Management, foto: mediaguru.cz
Celkové investice do marketingové komunikace mají podle aktuálně zveřejněného expertního odhadu agentury Nielsen Admopshere v letošním roce vzrůst o 6,8 % a dosáhnout 124,7 mld. Kč. Pro příští rok 2022 je předpovídán ještě výraznější růst, a to meziročně o 11,8 % na 139,4 mld. Kč. Data byla poprvé zveřejněna na středeční konferenci Brand Management.
„V dřívějších letech jsme viděli poměrně dynamický růst, ovšem loňský covidový rok ho trochu zastavil. Nakonec ale došlo jen k pozvolné stagnaci, nikoli k propadu,“
uvedla Tereza Šimečková, předsedkyně představenstva Nielsen Admosphere (viz vývojový graf výše).
Letošní růst táhnou především subjekty, které covid tolik nepostihl, tedy e-commerce. Situace se ale také obrací u subjektů, které v loňském roce zastavily, pozdržely nebo nenavyšovaly investice do marketingu. V letošním roce začínají opět investovat a do příštího roku plánují situaci posílit, popsala Tereza Šimečková. Průměrný letošní růst investic do nadlinkové komunikace se podle ceníkových cen Nielsen Admosphere pohybuje na úrovni 6 % (údaj za leden až srpen 2021).
Odhadovaný vývoj investic do mediálních a nemediálních kanálů, zdroj: Nielsen Admosphere, prezentováno na Brand Management, foto: mediaguru.cz
V roce 2022 se mají rychleji zvyšovat investice do nemediálních kanálů (sociální média, eventy, dárky, direct marketing aj.), které mají vzrůst o téměř 20 %. Investice do mediálních kanálů (TV, tisk, rádio, internet, OOH) se mají zvýšit o více než 6 %.
Odhadovaný vývoj investic do mediálních a nemediálních kanálů, zdroj: Nielsen Admosphere, prezentováno na Brand Management, foto: MediaGuru.cz
V případě mediálních investic oslovení experti očekávají růst skoro všude, posílí televize, internet, tisk i rádio, nečekají ale růst v out of home.
Z jednotlivých nemediálních investic mají růst především investice do sponzoringu, produkce, shopper marketingu a pro online a mobilní podporu. Naopak větší pokles je predikován pro dárkové předměty a telemarketing, který je ovlivněn propadem z loňska a zřejmě se protáhne i dále.
Stabilitu marketingových investic a jejich zvyšování potvrzují i výhledy marketérů (cca 120 oslovených) pro rok 2022. Ti, kteří investují do nemediálních kanálů, nejčastěji do výzkumu uvedli (37 %), že rozpočet pro příští rok bude odpovídat plánovaným investicím. Lehké navyšování rozpočtu (o cca 10 %) předpokládá téměř čtvrtina marketérů (23 %) a navyšování o 25 % a o 50 % odhaduje dohromady 21 % marketérů.
Odhad velikosti rozpočtu pro komunikaci v roce 2022, zdroj: Nielsen Admosphere, prezentováno na Brand Management, foto: mediaguru.cz
Zdroj: mediaguru.cz
Asociace evropských komerčních televizí (ACT) mění svůj název.
Grégoire Polad, generální ředitel ACT oznámil nové oficiální jméno asocicace: The Association of Commercial Television and Video on Demand Services in Europe -tj. Asociace evropských komerčních televizí a služeb videa na vyžádání. Přidání videa na vyžádání (Video on Demand) do názvu Asociace odráží vedoucí a ústřední roli členství ACT jako poskytovatelů služeb VOD; při zachování pokračující vazby na svou základní identitu.
Zdroj: www.acte.be
Mediální prostředí je dynamickým prostředím, ve kterém jsou členové ACT v čele poskytování rozmanitosti inovativních služeb. Ty jsou jádrem plurality médií a kulturní rozmanitosti. Média jsou v pohybu a ACT také. Jako hlas TV a VOD v Evropě se i nadále konstruktivně angažujeme a poskytujeme odborné znalosti a zastoupení ohledně problémů, kterým mediální prostor čelí, vysvětlil Polad.
Objem monitorovaných reklamních investic v médiích za prvních osm měsíců letošního roku zůstává stále nad úrovní loňského srovnatelného období, ukazují data Nielsen Admosphere.
Objem monitorovaných reklamních investic v médiích za prvních osm měsíců letošního roku zůstává stále nad úrovní loňského srovnatelného období. Podle monitoringu Nielsen Admosphere je v průměru ve sledovaných nadlinkových médiích vyšší o šest procent. Nejvyšší meziroční růst vykazuje monitoring pro tištěná média a televizi, následovanou rádiem. V srpnu se podle monitoringu zvýšily investice do všech sledovaných mediatypů, nejvíce do venkovní reklamy.
Zdroj: Nielsen Admosphere
Přehled nepostihuje vývoj v internetové reklamě, protože monitoring reklamy zachycuje jen část internetových formátů. Údaje z monitoringu investic také nevyjadřují skutečnou výši investic, kterou média z reklamy získávají. Jde o zhodnocení reklamního prostoru na základě ceníkových cen.
Zdroj: mediaguru.cz
Růst inflace, která v českém prostředí v současnosti dosahuje nejvyšších hodnot za posledních více než deset let, se odrazí i na cenách mediálních služeb.
Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 4,1 %, což je nejvíce od listopadu 2008. Na tomto vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Podle České národní banky (ČNB) byl srpnový meziroční růst spotřebitelských cen o jeden procentní bod rychlejší, než předpovídala aktuální prognóza ČNB. Vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření vede ke zdražování zejména v sektoru služeb, vysvětluje ČNB.
Inflace přitom podle ekonomů poroste i v dalších měsících.
„Z domácích faktorů bude zřejmě ještě nějaký čas pokračovat postcovidové zdražování některých služeb či rychlý růst cen nemovitostí, který se do inflace prolíná přes zdražování imputovaného nájemného. V cenových tlacích souvisejících s vývojem na globálních trzích budou hrát roli vysoké ceny potravin, mezinárodní přepravy, elektřiny, plynu a dalších surovin a materiálů,“
uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se meziroční růst inflace bude minimálně do konce letošního roku pohybovat kolem čtyř procent a nelze vyloučit ani krátkodobý nárůst k pěti procentům. Podobně se vyjádřil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Ke konci letošního roku může meziroční inflace vystoupat nad úroveň 4,5 procenta,“
uvedl.
Rostoucí inflace může v dlouhodobějším horizontu dopadnout i na ceny mediálních služeb. Podle analytika J&T Pavla Rysky mohou ceny mediálních služeb vlivem růstu spotřebitelských cen zrychlovat.
„Dlouhodobě se domnívám, že na ceny včetně těch mediálních bude mít hlavní vliv prudká měnová expanze, kterou nyní česká ekonomika zažívá. Objem peněz v české ekonomice roste kvůli uvolněné měnové politice cca o 10 % ročně. To můžeme chápat zjednodušeně tak, že tímto tempem roste ‚schopnost′ ekonomických subjektů přijímat vyšší ceny. Současná inflace spotřebitelských cen pravděpodobně není vrcholem a ke konci roku očekáváme tempo cca 5 %. Zrychlovat v růstu tak mohou i ceny mediálních služeb, čemuž může pomáhat jejich cykličnost,“
vysvětluje.
Rostoucí inflace se také odráží na růstu nákladů na lidské zdroje, a tedy i zvyšujících se nákladů na zajištění výroby mediálního obsahu. V Česku natáčí řada zahraničních filmových a seriálových produkcí, což cenu výroby zvyšuje. Vydavatelé tištěných periodik zase čelí rostoucím cenám papíru. Papírenský průmysl se vyrovnává se změnami, které způsobila pandemie a které přinesly výkyvy v dodávce celulózy. Podle dat ČSÚ se v srpnu ceny v sektoru dřevo, tisk a papír zvýšily o 24 procent. Papíru je zároveň nedostatek, někteří knižní nakladatelé už proto oznámili, že musí posouvat tisk plánovaných knižních edicí a budou nuceni snižovat počet knižních výtisků zamýšlených pro vánoční prodej.
Společně s rostoucí poptávkou po reklamním prostoru tak na mediální společnosti doléhá další faktor, který může ovlivnit jejich cenotvorbu pro příští rok. Ekonomické oživení a posunuté reklamní výdaje klientů do období letošního druhého pololetí zvyšují tlak na reklamní prostor. Rostoucí poptávka nejen v televizi, ale i na internetu a v rádiích mnohdy převyšuje poptávku z období před rokem 2020, tedy před covidem.
„V prostředí rostoucí míry inflace má segment médií tu výhodu, že není přímo vystaven položkám, které letos nejvíce podražují. Jde o typický vývoj, kdy v počáteční fázi cyklu nejvíce zdražují komodity (materiály, energie apod.), a proto jsou zasaženy spíše výrobní firmy. Nicméně v delším horizontu se může vyšší inflace propisovat do všech odvětví včetně médií. Vyšší ceny komodit se již nyní odrážejí v rostoucích cenách spotřebního zboží a ty nakonec mohou vyústit ve vyšší mzdové požadavky napříč ekonomikou. Právě cena práce je podle mého názoru tím, co mohou média nejvíce pocítit na své nákladové stránce.
Pokud jde naopak o ceny mediálních služeb, krátkodobě bych očekával vývoj spíše podle hospodářského cyklu. Česká ekonomika v současnosti prochází oživením a zejména poptávka po reklamě se tradičně chová velmi cyklicky. Některé části médií (tištěná média, internet a venkovní reklama) mohou letos navíc profitovat z voleb do Poslanecké sněmovny, které tradičně na čas zvyšují poptávku po inzerci a tím i ceny.
Dlouhodobě se však domnívám, že na ceny včetně těch mediálních bude mít hlavní vliv prudká měnová expanze, kterou nyní česká ekonomika zažívá. Objem peněz v české ekonomice roste kvůli uvolněné měnové politice cca o 10 % ročně. To můžeme chápat zjednodušeně tak, že tímto tempem roste „schopnost“ ekonomických subjektů přijímat vyšší ceny. Současná inflace spotřebitelských cen 4,1 % pravděpodobně není vrcholem a ke konci roku očekáváme tempo cca 5 %. Zrychlovat v růstu tak mohou i ceny mediálních služeb, čemuž může pomáhat jejich cykličnost.“
dodává Pavel Ryska, analytik, J&T.
Pavel Ryska
Pavel Ryska, analytik, J&T Banka. Zaměřuje se na finanční trhy především v reklamním a realitním sektoru.
Zdroj: mediaguru.cz
První pololetí 2021 přineslo podle monitoringu českým médiím z prodeje reklamy víc peněz než první pololetí loňského roku.
Monitorované investice za nákup reklamní plochy v médiích v prvním letošním pololetí dosáhly podle dat monitoringu AdIntel od Nielsen Admosphere vyššího objemu než ve stejném období roku 2020.
Celkově byly ve sledovaných mediatypech (TV, tisk, rádio, OOH) meziročně vyšší o více než šest procent (+2,7 mld. Kč).
Nejvyšší meziroční nárůsty si podle monitoringu připsaly v prvním pololetí tištěná reklama (+11 %) a televizní reklama (+7 %) a zvýšil se i objem investic v rádiové reklamě (+5 %). Naopak oproti loňsku zaznamenala nižší investice venkovní reklama.
V letošním červnu pak pokračoval meziroční růst investic do všech zmíněných mediatypů, nejvíce přitom do venkovní reklamy (+23 %).
Přehled neobsahuje srovnání investic do internetové reklamy, protože monitoring postihuje jen bannerovou reklamu a videoreklamu a nepodchycuje ostatní formy internetové reklamy.
Připomínáme, že monitorované investice nevyjadřují skutečné finanční objemy, vycházejí z ceníkových cen a nezahrnují slevy, bonusy či provize.
Zdroj: mediaguru.cz
Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové – ti, kteří stojí v čele těchto firem? Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky, a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.
Opravdu se to všechno událo tak rychle? Tento týden jsou to přesně dva roky, co nejsilnější tuzemská televize Nova představila dva nové CEO, jimiž se stali dlouholetá finanční ředitelka Klára Brachtlová a podobně zkušený obchodní ředitel Jan Vlček. Za čtyřiadvacet měsíců museli řešit přechod pod PPF, změny spojené s koronavirem, mohutné investice i tragická úmrtí postav klíčových pro byznys Novy. „Turbulentní časy,“ souhlasí Vlček a Brachtlová ho doplňuje: „Naše jmenování bylo takovým přirozeným vývojem, ale pak všechno hodně ovlivnily vnější okolnosti.“
Nebe nad Prahou, na něž je z Barrandovských teras opravdu působivý výhled, se při dvojrozhovoru pro Forbes zrovna vyčistilo od mračen, což na dvojici šéfů Novy muselo působit dost symbolicky. Televize podle nich po všech covidových protivenstvích míří vstříc ještě lepší budoucnosti.
„Plánů máme hodně a šlapeme na plyn,“
shodují se šéfka i šéf. Zároveň si pochvalují v Česku ne úplně obvyklý model dvou CEO. „Je to těžší v koordinaci, ale všude říkám, že jsme velmi dobré komplementy a jsme schopní se velmi efektivně zastupovat. Nejen v těchto časech to považuji za velkou výhodu,“ říká Brachtlová. Podle Vlčka v tom hrají roli jejich dlouholeté osobní vztahy, vzájemná důvěra a respekt. „Musíme se umět spolehnout jeden na druhého. Klára pochází z finanční oblasti a já zase z obchodní a marketingové, takže se krásně doplňujeme.“
Pojďme probrat klíčové chvíle vašich dvou let ve funkci. Jak ovlivnila televizní trh pandemie?
JV: Z pohledu poptávky to byl samozřejmě šok. Když přišla první vlna, trh spadnul radikálně, o desítky procent. Každý mediatyp signifikantně trpěl, televize z toho v procentuálním vyjádření vyšla asi nejlíp. Zároveň se trh velmi rychle nadechl a oklepal, po nějakých dvou měsících se kooperace vrátila. Druhá vlna všechny překvapila tím, že by mohla být tak dlouhá a zavření ekonomiky tak důkladné. Ale teď už vidíme, že klienti zase plánují, rozjíždějí aktivity.
Změnily se pro vás příjmy z inzerce?
JV: Nejtvrdší lockdown přišel vlastně až v předvánočním období a jelikož klienti plánují dopředu, na podzim investice netrpěly. Druhý půlrok byl velmi dobrý.
KB: Z pohledu konzumace televize to byl paradoxně velmi úspěšný rok, ratingy šly významně nahoru. Zvedla se i konzumace streamovacích platforem, v tomto ohledu to bylo pro televizi vlastně hodně pozitivní období. Lidé byli zamčení doma a konzumovali více videoobsahu.
Jaká opatření jste museli přijímat?
KB: Zareagovali jsme velmi brzy, v podstatě už na konci loňského ledna. A byli jsme velice důslední, dodržovali jsme opatření třeba i v létě, kdy jiné firmy rozvolňovaly. Kritické infrastruktury jsme striktně rozdělili na směny, aby se týmy nepotkávaly, vybudovali jsme záložní vysílací pracoviště v naší budově o půl kilometru dál. Ostatní preventivní záležitosti typu nošení roušek na pracovišti či omezení provozu jídelny ani nepočítám.
Na co pandemie dopadla nejtvrději, na vlastní tvorbu?
KB: Krátkodobě určitě, za mě to byla na jaře asi ta nejsložitější věc – zhruba v polovině března jsme ze dne na den přestali vyrábět. Lidé měli strach, nikdo nevěděl, co bude a pocítil to i divák, na jaře jsme významně stáhli počet premiér. Ale všechny televize spojily síly a podařilo se poměrně brzy vyjednat natáčecí výjimku u ministerstva zdravotnictví. Na konci loňského května už jsme tak mohli plně naskočit do výroby bez roušek, byť samozřejmě za striktních preventivních opatření.
JV: Jsme firma, která je moderní a digitálně do značné míry podložená, takže jakkoli byla některá oddělení – třeba produkce zpravodajství – opatřeními zasažena více, na zbytek firmy to tolik nedopadlo. Zavedli jsme téměř povinný home office, řada věcí směrem ke klientům fungovala přes videokonference. A vlastně to fungovalo velmi dobře. Lidi spíš trpěli sociálně.
Dalším přelomem byl nový vlastník. Co se změnilo s nástupem PPF? Nebo se ještě změní?
KB: Období namlouvání a dotahování celé transakce bylo poměrně dlouhé a příchodem PPF se za mě jen potvrdily směr a strategie, které televize měla. PPF je velice silná skupina připravená investovat. Plně nás podpořila a podporuje v nastoleném směru, což je výroba kvalitního obsahu a jeho konzumace napříč platformami.
Zasáhla do tohoto procesu nějak náhlá smrt Petra Kellnera?
KB: V první řadě musí za nás oba padnout, že to, co se stalo panu Kellnerovi, je obrovská lidská a rodinná tragédie. Všechny nás osobně neskutečně zasáhla, byl to mladý člověk, má děti… To byl ten hlavní efekt. Co se týká fungování firmy, PPF má široké portfolio firem a v nich jsou autonomní a velmi kompetentní managementy – Novu za jednu z takových firem považuji. Provozně se nezměnilo nic, jedeme dál v nastavené strategii.
JV: Firma má svůj plán na dlouho dopředu, týmy jsou stabilní, struktury jsou nastavené a fungují. Z toho pohledu se nic nemění, nejhorší je opravdu ten lidský aspekt, když si člověk uvědomí, co se stalo.
Může se něco měnit s novým vlastníkem PPF?
JV: I na úrovni skupiny se vedení ujal druhý ze spolumajitelů, který s panem Kellnerem firmu budoval od začátku, třicet let (Ladislav Bartoníček, pozn. red.). Takže se nic nemění.
Nečekaně letos zemřel rovněž Radim Pařízek, šéf Digital Broadcasting…
KB: Digital Broadcasting je strategický partner Novy a Radim Pařízek pro mě nebyl jen obchodní partner, ale i osobní přítel, jeho smrt se mě velice dotkla. Co se týká spolupráce s firmou, pokračujeme dál. Radim to měl velice dobře nastavené, měl za sebou silný tým ohledně vztahů na ČTÚ a taky si vychoval silnou náhradu, kterou je jeho dcera. Ta byznys společně s panem Jeřábkem přebírá a firmu považuji za stabilní.
Stabilní je rovněž vaše pozice. Co je na roli jasné jedničky na trhu nejnáročnější?
JV: Když jste v pozici Novy, jste samozřejmě vždycky první na řadě, na koho se vrhnou ti, kdo mají chuť ukrojit si kousek z koláče. Nám se dařilo a daří si pozici nejen držet a upevňovat, ale v řadě oblastí i nadále růst. Nebylo to vždycky úplně jednoduché, televizní trh se fragmentoval sám o sobě, je tu daleko víc kanálů než před pěti či deseti lety a internet do celého mediálního prostoru přinesl významnou fragmentaci konzumace médií. Zvyky se mění, cílové skupiny v rámci jednotlivých mediatypů také.
Přesto si držíte sledovanost.
JV: Někde ji dokonce úspěšně zvyšujeme, krásný příklad je zpravodajství. Internet jako takový přinesl disrupci a my jsme rádi, že jsme jak v televizním byznysu, tak v tom onlinovém. Dokonce právě s příchodem PPF došlo v rámci naší strategie k posílení nohy, kterou je placená služba, financovaná z předplatitelských příspěvků. Z tohoto pohledu rosteme i na druhé noze, která je inovátorem na trhu.
Zatím je ta noha ale docela maličká?
JV: Máme velké cíle. Dlouhodobý plán je hodně ambiciózně zaměřený na digitál, naší strategií je měnit fokus z byznysmodelu striktně B2B tak, aby dokázal dobře uchopit i oblast B2C, což je zejména Voyo. Máme nějaké kvantifikovatelné cíle, které se blíží rovnoměrnějšímu rozložení příjmů ze služeb a klasické reklamy. Ta je nyní dominantní.
KB: Nicméně televizní reklama ve struktuře příjmů určitě klíčovým pilířem zůstane.
Nepracujete s variantou, že bude digitál jednou klíčový i pro vás?
JV: Tam je velmi zajímavý aspekt toho, že rozdíl mezi kombinací televize-online a kombinací online – jiný mediatyp je obrovský. Vidíme, jak jsou televize a online komplementární. Například z Voya máme zkušenost z první ruky s tím, že každé médium dokáže komunikovat líp určité věci a vzájemná síla se teprve ukazuje. Z tohoto pohledu nemáme obavu, že by internet televizi pomalu ukusoval. Jsou to jiné věci, ale posilují se.
Televize je pořád nejefektivnější z pohledu kvality zásahu.
KB: Internet bereme jako doplněk, jako dodatečný zdroj příjmů, který nám určitě pomáhá a bude pomáhat financovat neustále se zdražující výrobu vlastního obsahu. Není to tak, že by se finance přelily z jedné oblasti do druhé.
JV: Navíc je televize pořád – a zůstane to tak nejspíš na ještě hodně, hodně dlouho – zdaleka nejlevnější médium, jak zasáhnout cílové skupiny, a to řádově. A navíc je nejefektivnější z pohledu kvality zásahu, lidem to ukážete na velké obrazovce, se zvukem, s emocemi. Což je daleko zapamatovatelnější než to, co vidí cílová skupina v jiných médiích.
Za rok 2019 dosáhly výnosy Voya 52 milionů korun. Kam byste se výhledově chtěli dostat?
KB: Je to komplexní a centrální projekt, spolupracujeme na tom s ostatními zeměmi CME. V horizontu pěti let bychom byli hrozně rádi, kdybychom měli v Česku a na Slovensku milion předplatitelů. Z toho si dokážete ekonomiku dopočítat.
Čeká vaše diváky to, že část tvorby už půjde primárně jen na Voyo?
KB: Nebudeme specifikovat míru investic, ale přes počty plánovaných formátů a pořadů to divák určitě pocítí už letos na podzim, kdy některé uvedeme primárně na Voyu. Minimálně jeden formát na podzim půjde jen na Voyo, dále chystáme velkou show Love Island, která se bude unikátně prolínat jak lineární televizí, tak Voyem.
Jak se v tomto směru hledá správná strategie?
KB: Je to alchymie. Už do programové strategie pro televizi vstupuje spousta proměnných: co dělá konkurence, jakou sílu zrovna má veřejnoprávní televize, hodně důležitá je práce s cílovými skupinami. Každý předpokládá, že na Voyo půjdou mladší diváci, kteří chtějí trochu dobrodružnější formáty než klasičtí diváci lineární televize. Od toho se vše odvíjí.
JV: Také v současné době připravujeme repositioning televizních kanálů, což je součást zmíněné alchymie. Snažíme se jednotlivé cílové skupiny oslovit efektivněji. Věcí, které přijdou, bude víc. Stávající portfolio kanálů se snažíme optimalizovat.
Může tedy dojít i ke změně v počtu kanálů?
JV: Všechno je otevřené, uvidíme. Projekt rebrandingu a repositioningu se dá očekávat už pro letošní rok.
Platí, že vaše cílová skupina je nadále věkem definovaná jako 15–54? Sleduje ale mladší generace vůbec televizi?
JV: Je tam zajímavý efekt. U teenagerů je tendence víc konzumovat věci na digitálních obrazovkách, ale v momentě, kdy se usadí, mají svůj domov a rodinu, se vracejí zpátky do standardnějšího modelu, kdy konzumují i televizi. Tak to zkrátka životnímu stylu vyhovuje. Pravda je, že se nám nejmladší skupiny daří zasáhnout buď cílenými televizními pořady, nebo digitálem. Ale jakmile se bavíme o kategorii dvacet plus, navrací se to do standardního režimu.
KB: Navíc určitě existují i televizní formáty, které jsou vedené výrazně mladším směrem, třeba SuperStar.
Investice do vlastní tvorby zvyšujete meziročně o třicet procent. Čeho všeho se týkají?
KB: Pro lineární televizi pracujeme na seriálu Pan profesor s Vojtou Dykem a chystáme obrovské překvapení – pracujeme na redesignu našeho zpravodajského studia. Divák ještě letos uvidí jedno z nejmodernějších studií v Evropě. I to je významná investice.
Přizvali jsme ke spolupráci věhlasné mezinárodní studio Veech x Veech, které nám udělalo návrh. A zase jsme u té alchymie: měli jsme varianty na výběr a board s nejlepším vědomím a svědomím vybral tu, u které věříme, že je nejlepší.
Bude se měnit i stopáž? Tváře zpráv?
KB: Změna se týká technologické části a designu, aby studio bylo moderní a odpovídalo současným trendům.
JV: Koncept studia by měl být verzatilnější tak, aby se dal používat i pro projekty na internetu.
KB: Intenzivně na tom pracujeme a bude to hodně brzo, v řádu měsíců. Je toho teď opravdu hodně. Velice náročné, ale pro nás krásné období.
Míří něco z novinek i do tradičně slabší letní sezony?
KB: Kromě toho, že hodně investujeme, jsme i dobří ekonomové. Lidé jsou venku, na televizi se moc koukat nechtějí a s penězi musí být naloženo efektivně. Proto se soustředíme na nejsilnější sezony, což jsou tradičně podzim a jaro.
JV: Zároveň má pro nás léto smysl pro sledování chování diváků, kteří jsou víc venku. Zaměřujeme se na to, co jim můžeme nabídnout na Nova Plus, na Voyu – aby měli pořadů víc a mohli je sledovat tam, kde je sledovat chtějí.
Nova vždy zvažovala myšlenku placeného terestrického vysílání. Jak to vypadá nyní?
KB: Neustále, vždycky a permanentně je naším cílem maximalizovat monetizaci obsahu. Vůbec nezastíráme, že i tohle je jedna z cest. Ale jak jste sami slyšeli, je toho teď fakt hodně, opravdu šlapeme na plyn a příliš mnoho cílů unavuje. Je to varianta, na kterou se díváme dlouhodobě, zapadá perfektně do strategie TV Nova. Ale všechno pěkně postupně.
JV: Děláme si projekce, vyhodnocujeme. Byla by to cesta, jak naše příjmy ještě dál diverzifikovat, ale není to úplně jednoduché řešení.
Zdroj: forbes.cz
V závěru roku 2020 předložilo Ministerstvo kultury Vládě České republiky návrh novely zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „novela“). Novelizace autorského zákona je nezbytná k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (dále jen „směrnice OSC“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice DSM“).
Očekává se, že v nejbližších dnech vláda předloží návrh novely autorského zákona Poslanecké sněmovně, neboť posledním možným dnem k provedení transpozice výše zmíněných směrnic je již 7. červen 2021.
Již současná platná právní úprava autorského zákona v sobě částečně obsahuje právní úpravu obsaženou ve výše zmíněných směrnicích OSC a DSM, na zbývající nová pravidla by měla reagovat právě připravovaná novela. V následujícím článku představíme chystané změny v autorském zákoně, ve zkratce rozvedeme nové povinnosti pro poskytovatele služeb na internetu a výjimky z autorských práv, tzv. zákonné licence, jako je například data mining (vytěžování textu a dat). Dále uvedeme nové možnosti použití autorskoprávně chráněného obsahu pro účely vyučování a kulturního dědictví, nebo pro účely karikatury parodie a pastiše. V závěru článku se pak zmíníme o nově definovaných doplňkových online službách vysílatelů.
Asi nejvýraznější novinkou chystané novely je navrhované ustanovení § 87b novely, kterým bude implementován čl. 15 směrnice DSM. Dle znění výše zmíněného ustanovení dojde k zakotvení nových práv vydavatelů tiskových publikací, respektive dojde k uložení nových povinností poskytovatelům služeb informační společnosti (dále jen „poskytovatelé“). Vzhledem k vágnímu znění návrhu novely ještě není přesně jisté, na které poskytovatele bude novela autorského zákona dopadat, s jistotou již nyní ale můžeme říci, že se bude týkat minimálně nadnárodních společností, jako jsou například Google, Apple nebo Facebook, kteří nově budou muset platit autorům přebíraného obsahu určitou sumu, a to na základě licence. V dnešní době totiž do jisté míry dochází k tomu, že tyto nadnárodní korporace v oblasti mediálního obsahu parazitují na nositelích autorských práv, jako jsou např. mediální domy či vydavatelství. Zobrazují náhledy publikací těchto vydavatelů a připojují k nim svoji reklamu, na níž vydělávají, zatímco vydavatelům za to neposkytují žádnou odměnu. Jedná se o problematické chování, na které reaguje právě nově navrhované znění autorského zákona a od účinnosti novely budou mít poskytovatelé povinnost se dohodnout s nositeli autorských práv na licenci a způsobu odměňování za uveřejňování jejich děl, a to i v případě, že by se jednalo pouze o náhledy těchto děl. Ministerstvo kultury také navrhuje zavedení režimu nepovinné rozšířené kolektivní správy, kdy jednotliví nositelé autorských práv by mohli být zastupováni kolektivním správcem, který by usnadnil vyjednávání s poskytovateli. Dle navrhovaného znění novely by pak měla být výše zmíněná autorskoprávní ochrana poskytnuta na 2 roky od zveřejnění díla.
Francie byla jednou z prvních evropských zemí, která uložila poskytovatelům tuto novou povinnost v souladu se zněním směrnice DSM. Netrvalo dlouho a společnost Google se pokusila tuto normu obejít z pozice svého dominantního postavení. Dala vydavateli na výběr, a to buď že nabídne licenci k zveřejňování jeho článků Googlu zdarma, nebo nebude jeho články nabízet ve svém vyhledávání a ani v náhledech zpráv. Takové jednání ovšem tamní antimonopolní úřad správně vyhodnotil jako zneužití dominance a uložil společnosti Google, aby takového jednání zanechala a s vydavateli se dohodla na přiměřené odměně. Mimochodem ve Francii již došlo také k první, i když podle mnohých vydavatelů nevýhodné, dohodě mezi Googlem a zástupci vydavatelů, která nám může alespoň trochu nastínit jakým způsobem a do jaké výše mohou být nositelé autorských práv v této oblasti odměňováni.
Článek 17 směrnice DSM, jenž je v navrhované novele implementován do § 46 až § 51 přináší další významné změny, jejichž cílem je posílení práv autorů chráněných děl a dosažení kompromisu a dohody mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli autorských práv.
V novele definovaným poskytovatelům přibydou další povinnosti ve vztahu k vyloučení jejich odpovědnosti za neoprávněné sdělování díla veřejnosti, které se nachází na jejich serverech. Zejména budou muset vynaložit veškeré úsilí k získání licence k autorskoprávně chráněnému obsahu či k zajištění jeho nedostupnosti v případě jeho nahlášení nositelem autorských práv. Nově tedy poskytovatelé budou muset jistým způsobem zajistit, aby se nahlášená díla na jejich serverech neobjevila, a to ani v budoucnosti. Dle platné právní úpravy se totiž tato povinnost vztahuje pouze na přesně nahlášený obsah a v praxi je tedy pro nositele autorských práv zbytečné svá díla u poskytovatelů nahlašovat, neboť se na jejich uložištích v řádech dnů objeví opět znova.
Novela následně rozvádí další povinnosti poskytovatelů a upravuje i jisté zmírnění nových povinností pro menší poskytovatele.
Při vytěžování textu a dat dochází k jejich automatizovanému analyzování. Výsledkem takové činnosti je získání informací ohledně vzájemných vazeb a souvztažností v rámci těchto dat, které se dají následně využít, například za účelem vědeckého výzkumu nebo i pro komerční účely. Protože se jedná o automatizovanou činnost, dochází při ní i k analyzování autorskoprávně chráněných děl. To přináší minimálně nejistotu ohledně porušování práv autorů těchto děl ze strany zpracovatelů dat.
Novela by do budoucna měla posílit zejména právní jistotu autorů a nositelů autorských práv, ale i „vytěžovatelů“, když jasně určí hranice a meze vytěžování textu a dat. Nová licence pro vyhotovování rozmnoženiny díla za účelem vytěžování bude upravena v ustanovení § 39c autorského zákona.
Dále novela upravuje zvláštní licence pro instituce vědecké a instituce kulturního dědictví. Do autorského práva tyto instituce za daných podmínek nezasáhnou, pokud zhotoví rozmnoženinu díla právě za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu.
Na poli vzdělávání novela umožňuje dle nového znění § 31a školám a jiným vzdělávacím institucím za jistých podmínek využití autorskoprávně chráněných děl pro účely vyučování. Toto oprávnění by se sice nemělo týkat děl, jež jsou primárně určena a dále prodávána za účelem vzdělávání, ovšem vzhledem k nejasnému znění navrhovaného ustanovení vyvstává otázka, jaká díla budou moci nakonec vzdělávací instituce bezplatně využívat.
Dle navrhovaného § 38g novely dále do autorského práva nebude zasahovat ten, kdo dílo užije pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.
Vyhotovování rozmnoženin děl nedostupných na trhu kulturními institucemi
Autorská práva neporuší za jistých podmínek dle § 37b ani instituce kulturního dědictví, pokud za neobchodními účely rozmnoží nebo sdělí veřejnosti dílo, které je na trhu nedostupné a nachází se ve sbírce této instituce. Vždy k takovému dílu bude nutné uvést alespoň jméno autora díla, který ovšem může s takovýmto uveřejněním vyslovit nesouhlas, a to i předem.
Novela nově definuje a upravuje v navrhovaném ustanovení § 21a doplňkové online služby vysílatele. Půjde o služby jako je simulcasting (současné vysílání), catch-up (zpětné zhlédnutí) nebo další doplňkové materiály (např. upoutávky, recenze, fotografie z natáčení). K těmto doplňkovým službám pak novela zakotvuje novou zásadu země původu, která se uplatní mezi vysílateli a nositeli autorských práv (případně kolektivními správci).
V případě, že vysílatel bude mít zájem poskytnout a zpřístupnit svůj program i v ostatních státech EU/EHP, bude dle této zásady dostatečným právním titulem pro takové jednání licence k takovému užití pro území České republiky.
Novela autorského zákona má do českého právního řádu zavést několik nových definicí a institutů, slibuje posílit práva nositelů autorských práv a zároveň slibuje i zlepšení dostupnosti autorskoprávně chráněných děl. V jistých oblastech novela budí i obavy, například z nedostatečně definovaných subjektů, kterým zavádí nové povinnosti. Je možné, že poskytovatelé služeb na internetu raději ze strachu z možného postihu začnou přísněji filtrovat obsah svých služeb, v konečném důsledku tak může dojít k limitaci dostupnosti těchto děl. Věříme však, že se tyto nejasnosti podaří vyřešit v rámci legislativního procesu a začátkem června bude přijata novela autorského zákona, která v praxi přispěje k narovnání současného prostředí a pomůže autorům jak v rámci ochrany a dostupnosti jejich děl, tak k jejich spravedlivějšímu odměňování a zároveň nepovede k omezení dostupnosti jejich děl na internetu.
Mgr. Martin Sojka,
advokátní koncipient
a
Mgr. Michal Štrof,
advokát partner
PPS advokáti s.r.o.
Zdroj: epravo.cz
