Televizní sledovanost během blackoutu: dramatický pád v zasažených oblastech kompenzoval růst v jiných regionech.
Páteční výpadek elektřiny, který 4. července zasáhl rozsáhlou část Česka, se výrazně promítl do sledovanosti televize. V nejpostiženějších krajích klesla živá sledovanost až o desítky procent. Celorepublikově však vliv blackoutu zmírnil zvýšený zájem diváků v nezasažených oblastech, uvedla společnost Atmedia s odvoláním na data ATO-Nielsen.
Největší výpadek elektřiny za poslední roky postihl v pátek 4. července především Prahu, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a částečně také Pardubický a Olomoucký kraj.
Ve vysoce zasažených krajích došlo během výpadku k dramatickému poklesu. Například v Ústeckém kraji byla živá sledovanost mezi 12:00 a 15:00 nižší o 80 % oproti průměrnému pátečnímu odpoledni z předchozích tří týdnů. V Libereckém kraji klesla o 67 %, v Praze o 44 % a ve Středočeském kraji o 40 %.
Naopak v nezasažených regionech lidé trávili u obrazovek více času než obvykle. Jihočeský kraj zaznamenal nárůst sledovanosti o 28 %, Plzeňský o 27 % a Jihomoravský o 23 %. Vyšší sledovanost hlásily i Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský kraj.
„Celková živá televizní sledovanost mezi 12:00 a 15:00 byla v porovnání s předchozími třemi pátky nižší o 11 %. Výrazný pokles v některých krajích byl částečně vykompenzován nárůstem v jiných,“ vysvětluje Pavel Müller, Senior Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Celodenní sledovanost byla podle něj nižší jen o 4 %.
Podle zástupců Atmedie je běžné, že výjimečné situace zvyšují zájem o televizní vysílání. Diváci televizi vyhledávají nejen jako zdroj informací, ale i pro zábavu a odreagování.
„Mimořádné události televizní sledovanost zpravidla zvyšují,“ říká Michaela Suráková, ředitelka společnosti Atmedia. „Viděli jsme to například během záplav v září loňského roku nebo při vyhlášení covidových opatření. Televize se tehdy stala každodenním společníkem milionů lidí.“
Podobné trendy podle ní sledujeme i během velkých sportovních událostí, jako jsou olympijské hry nebo hokejové mistrovství světa. Tradičně silná bývá televizní sledovanost také během Vánoc a Silvestra.
V loňském roce si televizi v Česku denně zapínalo v průměru 5,6 milionu diváků ve věku 15+, kteří u obrazovky trávili 3 hodiny a 36 minut denně – což je hodnota nad evropským průměrem.
Česká televize udržela v prvním letošním pololetí i přes snížení nejvyšší podíl na sledovanosti v celodenním vysílání v univerzální skupině 15+. Nejvyšší růst ale zaznamenala Nova, které zvítězila v mladších diváckých kategoriích i v hlavním vysílacím čase.
Česká televize si i v první polovině roku 2025 udržela nejsilnější postavení na televizním trhu v celodenním vysílání. V cílové skupině 15+ dosáhla podílu 29,29 %, což ji stále řadí na první místo před skupinami Nova a Prima. Přesto však veřejnoprávní vysílatel i kvůli úsporám v programu zaznamenal meziroční pokles, a to ve všech sledovaných diváckých kategoriích. Ukazují to data ATO-Nielsen za období od 1.1. do 30.6. 2025.
Výraznější pokles ČT zaznamenala v hlavním vysílacím čase, kde se v celkové populaci 15+ dostala na 28,50 % (-1,71 pb.). Větší ztráty evidovala u mladších ze sledovaných cílových skupin, tedy 15–54 i 18-69.
Skupina Nova naopak pokračuje v růstovém trendu. V celodenním měření zaznamenala meziroční nárůst ve všech skupinách. V klíčové skupině 15-54 se její podíl meziročně zvýšil o 1,7 procentního bodu. V hlavním vysílacím čase si drží prvenství ve všech diváckých skupinách.
Skupina Prima si ve sledovanosti udržuje relativně stabilní výkon. V celodenním vysílání v cílové skupině 15+ dosáhla podílu 26,91 %, což znamená mírný pokles o 0,41 pb. a podobný výsledek vykázala i ve „své“ cílové skupině 18-69.
Z menších televizních hráčů zaznamenala největší posun TelevizeSeznam, která posilovala napříč všemi cílovými skupinami i denními pásmy. V celodenním vysílání v cílové skupině 15+ vzrostl její podíl na 1,98 % (+0,44 pb), v prime-time pak na 1,95 % (+0,48 pb). V komerčních skupinách 15–54 a 18–69 se její výsledky pohybují lehce nad 1,8 % a ukazují podobný trend.
Skokanem roku TV Nova
Nejvýraznější meziroční nárůst z pohledu jednotlivých stanic si v prvním pololetí v meziročním srovnání připsal hlavní kanál TV Nova (+0,91 pb na 18,21 % ). Následoval zpravodajský ČT24 s navýšením o 0,68 procentního bodu (na 4,54 %) . Třetí nejvyšší nárůst vykázala stanice Nova Gold (+0,52 pb na 2,45 %). Vše platí pro cílovou skupinu 15+ v celodenním vysílání. CNN Prima News navázala na trend z předchozích období a meziročně posílila o 0,43 procentního bodu (na 2,41 %). Z tematických stanic pak rostla například Prima Krimi (+0,28 pb na 4,46 %) nebo Nova Lady (+0,13 pb na 1,0 %).
První pololetí patřilo převážně hokeji
Nejsledovanějším pořadem prvního pololetí se stal hokejový zápas Česka se Švédy na MS (ČT sport). Sledovalo ho 1,66 mil. diváků starších 15 let (podíl 47,4 %). Druhým nejsledovanějším pořadem se stal lednový televizní detektivní film Kroky vraha (ČT1) natočený podle předlohy Michaely Klevisové. Zhlédlo ho 1,64 mil. diváků. Hokejové zápasy Čechů na letošním MS se pak objevují v první desítce ještě pětkrát. Do první desítky se také vmísily seriály Limity (ČT1), Vraždy v kraji (Nova) a Televizní noviny (Nova).
Muž, který si díky provozování nelegální streamovací služby přišel na 300 000 liber, než uprchl ze země, byl odsouzen k pěti letům vězení.
Šestapadesátiletý Mark Brockley provozoval předplacenou službu IPTV známou jako aFINITY IPTV přibližně pět let, v letech 2014 až 2019.
Odsouzení následovalo po vyšetřování vedeném policejním oddělením pro boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví (PIPCU) na základě doporučení společnosti BT, která Brockleyho identifikovala jako osobu zapojenou do nelegálního prodeje streamovacích služeb.
Brockley byl zatčen a později v červnu 2021 u liverpoolského korunního soudu obviněn z podvodu a trestných činů proti autorským právům. Poté, co byl propuštěn na policejní kauci, se nedostavil k několika soudním jednáním a rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti v květnu 2023.
Finanční vyšetřování odhalilo, že Brockley používal bankovní účty se sídlem ve Francii. Další digitální šetření ho nakonec vypátralo v bytovém domě ve Španělsku. V srpnu 2024 byl vypátrán a zatčen v Gironě během koordinované operace, na níž se podílely PIPCU, Národní kriminální agentura (NCA), Europol a Interpol.
Poté, co byl Brockley propuštěn na svobodu, se však odvolal proti svému vydání zpět do Spojeného království a následně byl propuštěn na kauci. Ve Španělsku se nedostavil k několika soudním jednáním a španělské orgány po něm vyhlásily pátrání.
Při koordinovaném úsilí britských a španělských orgánů byl Brockley nakonec minulý týden (v pátek 20. června) zatčen na letišti v Barceloně při pokusu o nástup do letadla do Spojeného království.
Na letišti Heathrow byl vzat do vazby a nyní nastoupí pětiletý trest.
Podle prezidenta LALIGY Javiera Tebase přicházejí španělské kluby LALIGY v důsledku internetového pirátství o 600 až 700 milionů eur ročně.
V loňské sezóně zavedla LALIGA novou technologii sledování umělé inteligence, která monitoruje vzorce registrací, sleduje podezřelé chování v provozu a posiluje kapacitu týmů pracujících na odhalování podvodů. Jak již dříve informoval server Broadband TV News, společnost LALIGA se rovněž zabývala dynamickým blokováním IP adres.
V projevu na druhém ročníku průmyslového fóra LALIGA EXTRATIME v Singapuru Tebas uvedl: „V současné době se v Singapuru koná již šestý ročník průmyslového fóra LALIGA EXTRATIME:
„Boj proti audiovizuálním podvodům je pro LALIGU spojen s vysokými náklady, ale rozhodli jsme se vést, protože náklady, které by vznikly, kdybychom tak nečinili, jsou mnohem vyšší. Čelíme vysoce organizovaným zločineckým sítím, které způsobují nepředstavitelné škody v celé ekonomice.“
„Rozsah této výzvy znamená, že je nutné naprosté nasazení na institucionální úrovni a mezi společnostmi, a to jak ve sportovním průmyslu, tak v oblasti technologií. Tento boj je globální a společný a my musíme jednat také tak, že odsoudíme nečinnost některých zprostředkovatelů, kteří umožňují sdílení kriminálního obsahu prostřednictvím svých infrastruktur,“ dodal.
Delegáti si vyslechli, že podle zprávy organizace Live Content Coalition (LCC) bylo jen v Evropě v roce 2024 odhaleno 10,8 milionu nelegálních sportovních přenosů.
LALIGA se v roce 2024 podílela na operaci Kratos vedené Europolem, v jejímž rámci se podařilo rozbít síť 22 milionů uživatelů v Evropě. Při této operaci byly při prohlídkách zabaveny také zbraně a drogy. Bylo dosaženo i právních milníků, například přelomového rozhodnutí, které umožnilo společnosti LALIGA provádět dynamické blokování IP adres. Kromě toho LALIGA v posledních obdobích posílila spolupráci s odpovědnými zprostředkovateli, jako jsou Meta, YouTube nebo TikTok.
Televize Nova dokončuje velký přechod zákazníků z O2 TV na novou platformu Oneplay. Šéf Novy Daniel Grunt v rozhovoru pro e15 popisuje, proč se Nova vzdala úspěšné značky Voyo, jak zvládá technické potíže, které provázely start Oneplay, a vysvětluje, kam hodlá nový streamingový gigant směřovat dál. „Globálně vidíme trend poklesu placených televizí ve prospěch streamovacích služeb,“ vysvětluje Grunt konec O2 TV.
Kdy přesně bude přechod zákazníků O2 TV na novou platformu Oneplay dokončen a proč se vlastně rozfázoval do tolika etap?
Teď dokončujeme poslední část, což by mělo být hotové v následujících týdnech. Do konce června by tak měla být kompletně zmigrována celá báze a O2 TV přestane existovat.
Jaké byly největší neočekávané problémy během přechodu na novou platformu?
Nejviditelnější problém nastal hned první den, kdy nám bohužel na dvě hodiny spadla služba kvůli výpadku databáze v rámci AWS od Amazonu. Služba měla být bezvýpadková a mělo dojít k automatickému navýšení kapacity, což se ale nestalo. Druhý den večer byl ještě patnáctiminutový výpadek, ale od té doby jsme už žádný masivní problém nezaznamenali.
Je samozřejmě očekávatelné, že se stále potýkáme s drobnými technickými problémy. Přestože jsme se na migraci připravovali dva roky a finální verzi testovali čtyři měsíce, reálné nasazení vždy ukáže miliony různých kombinací – typ televize, hardware, aktualizace softwaru, domácí připojení a další faktory. Teprve v ostrém provozu se tyto problémy začínají projevovat a řešit.
Řešíte ještě teď nějaké potíže spojené s přechodem?
Aktuálně řešíme izolované problémy, které se týkají třeba desítek až stovek uživatelů. Naštěstí naši zákazníci dobře komunikují a díky jejich zpětné vazbě můžeme jednotlivé potíže efektivně řešit. Celkově se kvalitou a dostupností služby už blížíme úrovni, na kterou byli zákazníci zvyklí u Voyo. Drobná technická vylepšení budeme ještě několik týdnů dolaďovat, ale celkově jsme na dobré cestě.
Mnoho lidí se setkalo s problémy kvůli starším zařízením. Kolika uživatelů se tato omezení dotkla a jak jste to řešili?
Museli jsme bohužel přestat podporovat některá nejstarší zařízení. Voyo historicky podporovalo nejširší spektrum televizorů až z let 2013–2014, ale nová služba je technicky náročnější. Zákazníci si navzájem začali radit na sociálních sítích, jaká zařízení jako Chromecast nebo různé set-top boxy si pořídit, aby služba fungovala. Je skvělé vidět, že komunita uživatelů si dokázala pomoci sama. snažili jsme se jim samozřejmě poradit i my.
Jedna uživatelská zkušenost: Proč musím řešit správu předplatného přes internetový prohlížeč, a ne přímo v aplikaci?
Zatím jsme tuto funkcionalitu nestihli implementovat. Služba je rozsáhlá a vždy při spuštění něčeho tak velkého se ne všechny plánované funkce vejdou do první verze. Máme však tuto funkcionalitu v roadmapě a bude dostupná během několika týdnů až měsíců. Záměrně jsme se snažili službu spustit rychle, takže některé věci byly odloženy na pozdější aktualizace.
Na Slovensku stále funguje Voyo. Máte už nějaký plán, zda budete tuto službu slučovat s Oneplay?
Zatím ne, momentálně se plně soustředíme na dokončení migrace O2 TV v Česku a na to, aby si uživatelé rychle zvykli na novou službu. Teď prožíváme citlivé období, protože lidé přišli o služby, na které byli zvyklí roky, a dostali produkt, který vypadá jinak a v některých případech je dražší. Musíme toto období překonat, pak budeme dále budovat spokojenost zákazníků.
Značka Voyo už byla dobře etablovaná. Není škoda, že ji teď nahrazuje nová platforma?
Značka Voyo byla skutečně úspěšná a investovali jsme do ní mnoho peněz i energie. Lidé se na tuto změnu hodně ptají. Když jsme před čtyřmi lety začínali s re-launchem Voyo, málokdo věřil, že vyrosteme ze 60 tisíc uživatelů na milion a staneme se významnou streamovací službou a love brandem. Teď začínáme znovu a věříme, že Oneplay bude úspěšný ještě více.
Proč jste se rozhodli vytvořit novou značku Oneplay místo rozvoje stávajících služeb?
Mnozí se mi smáli a říkali, že jsem úplně spadl z Marsu, když jsme začali budovat Voyo jako silnou značku s cílem vyrůst na milion platících zákazníků. Opravdu málokdo tomu věřil. Paradoxně se mě dnes stejní lidé ptají, proč jsme tuto úspěšnou značku zrušili. Rozhodnutí však mělo racionální základ – spojovali jsme dvě odlišné služby, čistě streamingové Voyo a klasickou IPTV O2 TV.
Naším cílem bylo vytvořit zcela novou kategorii služeb, nejen vylepšené verze existujících produktů. Vytváříme centrální bod pro české domácnosti, kde najdou kvalitní český obsah, živé televizní vysílání, spoustu sportu a další zajímavé pořady. Jsme přesvědčeni že takto velkou změnu má podtrhnout nová značka, a věříme, že Oneplay se také brzy stane love brandem pro české domácnosti.
Nebylo důvodem spojení služeb i to, že jste se obávali budoucího poklesu popularity O2 TV?
Globálně vidíme trend poklesu placených televizí ve prospěch streamovacích služeb. V Americe, západní a severní Evropě už tento trend nastal. V Česku trh placených televizí stagnuje poslední tři roky. Proto jsme chtěli včas spojit nejúspěšnější českou IPTV s naší streamingovou službou, abychom předešli budoucímu poklesu a nabídli uživatelům jednotnou a ucelenou službu.
Máte ještě nějaké plány s původní značkou Voyo, například její využití v jiných zemích?
V tuto chvíli to ještě není rozhodnuté. Soustředíme se na úspěšné dokončení integrace v Česku. Dalšími možnými trhy pro expanzi jsou Slovensko a Rumunsko. V každé zemi se budeme rozhodovat individuálně, podle situace na trhu a dostupných možností. Například v Rumunsku nemáme telekomunikačního operátora, zatímco na Slovensku je náš operátor relativně malý. Rozhodnutí, zda použijeme značku Oneplay, nebo zachováme Voyo, zatím nepadlo.
Je možné, že byste koncept Oneplay rozšířili i do zemí, kde zatím nepůsobíte?
Zatím se soustředíme pouze na země, kde máme silné televizní stanice nebo telekomunikační operátory. Tyto faktory jsou klíčové pro úspěch streamovací služby. Například v Srbsku jsme Voyo spustili ve spolupráci s operátorem Yettel, přestože tam přímo televizní stanici nemáme, a využíváme obsah z Chorvatska a Slovinska. Takže možnost přeshraniční expanze existuje, ale musí dávat byznysový smysl.
Jak vlastně vznikl název Oneplay a jaké další názvy jste zvažovali?
Zvažovali jsme stovky různých názvů. Osobně jsem měl dlouho nejblíže ke značce Voyo, ale věděli jsme, že ji použít nemůžeme. Potřebovali jsme jednoduchý, snadno vyslovitelný název. Mezi dalšími variantami byly například Vixo nebo Epic, který jsme nakonec nepoužili kvůli komplikacím s ochrannou známkou. Nakonec jsme zvolili Oneplay, protože splňoval naše požadavky.
Zdroj: Petr Kobliha
Jak se změnila vaše obsahová strategie po sjednocení služeb?
U vlastní tvorby, fikční tvorby a dokumentů nedošlo k zásadním změnám, pokračujeme v růstu. Přidáváme další pořady a reality show, které jsou velmi populární u mladší generace. V létě například uvedeme novou reality show Farma. Kromě toho významně rozšiřujeme nabídku sportovních přenosů, protože nová služba spojila obsahové portfolio obou platforem. Oneplay tak nabídne divákům unikátní kombinaci exkluzivního kvalitního obsahu včetně sportovních událostí.
Jaké místo má ve vaší strategii zpravodajství?
Zpravodajství je klíčovým pilířem každé velké televize. Naše Televizní noviny jsou dlouhodobě nejsledovanějším zpravodajským pořadem v Česku. V posledních letech jsme posílili také publicistiku a politické debaty.
Popsal jste zpravodajství jako důležitou součást vaší strategie. Jaké jsou vaše další plány v této oblasti?
Zpravodajství je pro nás klíčové, ať už jde o lineární televizi, nebo o digitální platformy. V dnešní době se lidé nechtějí vázat na konkrétní vysílací čas, proto náš obsah distribuujeme napříč různými kanály, jako jsou sociální sítě, náš web TN.cz nebo YouTube a TikTok. Díky tomu vytváříme široký zásah. Nově jsme také rozšířili digitální kanál TN Live, kde testujeme nové formáty a tváře. Postupně z něj chceme vytvořit plnohodnotný digitální zpravodajsko-lifestylový kanál s novými pořady včetně podcastů.
Nakupujete pořady z České televize. Je to pro vás výhodné?
Nakupování obsahu od České televize je pro nás nezbytností, protože chceme být největší platformou s lokálním obsahem. Už Voyo mělo největší nabídku českých a slovenských filmů a seriálů, což pokračuje i s Oneplay. Česká televize vyrábí kvalitní obsah, který pravidelně nakupujeme, ačkoliv to není levné. Přesná čísla nemohu sdělit, ale objem nakupovaného obsahu každoročně roste.
Zdroj: Petr Kobliha
Jakým způsobem se snažíte oslovit mladé diváky?
Nova historicky vždy cílila na mladší publikum a to stále platí. Naše hlavní cílová skupina jsou diváci ve věku 15 až 54 let. Investujeme do obsahu, který mladé diváky přitahuje, jako jsou reality show. Letos například uvedeme novou reality show Farma, která je úspěšná na Slovensku. Máme také další populární formáty jako Survivor nebo Love Island. Reality show jsou nejúspěšnější právě na digitální platformě, zatímco pořady jako detektivky jsou oblíbenější v televizi. Snažíme se obsah vyváženě distribuovat mezi digitální platformu a televizi, což nám pomáhá oslovit různorodé publikum.
Kolik příjmů generuje Oneplay pro skupinu Nova?
Konkrétní čísla neuvádíme, ale mohu říci, že už Voyo mělo dvouciferný podíl na celkových příjmech. Televizní reklama v loňském roce tvořila zhruba 60 procent příjmů, zbytek připadal na jiné zdroje včetně digitální platformy, která je již druhým rokem zisková.
Streamovací služba prima+ slaví více než dva roky na trhu a podle Marka Singera, šéfa skupiny Prima, se nachází v „pomyslném poločase“. V rozhovoru pro e15 popisuje, jaké žánry fungují, proč sází na českou originalitu i proč se rozhodli pro exkluzivní spolupráci s Viaplay. „Očekáváme, že se bude prohlubovat i spolupráce s Canal+,“ říká generální ředitel Primy.
Jak hodnotíte vývoj a současnou pozici platformy prima+ po více než dvou letech fungování? Naplnila vaše očekávání?
Myslím, že jsme v takovém pomyslném poločase. Už víme, co funguje a co ne. Teď je klíčové správně naškálovat výrobu a vytvořit takzvané „udržovací kolečko“ – tedy mít dostatek titulů v každé žánrové kategorii, které diváky zajímají, aby měli důvod zůstat. U reality show už připravujeme další sezonu Zrádců a do jarní sezony přibude nová zábavná reality novinka. Honza Maxa nyní rozjíždí „seriálové kolečko“, tedy výrobu dramatického obsahu, který bude pravidelně zásobovat streamovací službu.
Co na primě+ funguje a co ne?
Ukázalo se, že české publikum je rozdělené. Jedna část diváků má progresivní, kosmopolitní vkus, preferuje spíše VOD platformy a vyhledává obsah bez reklam. Druhá část je konzervativnější, sleduje hlavně lineární vysílání, má ráda známé tváře a ustálené formáty. Oběma skupinám se snažíme nabídnout to, co očekávají – v různých kanálech a různým způsobem. V rámci VOD fungují dobře reality show, ale nesmějí to být jen ty vyrobené v zahraničí. Chtějí originální obsah, který má svou identitu. Zrádci, reality show s prvky detektivní hry, jsou jedním z příkladů.
V oblasti fikce se osvědčily žánrové experimenty jako true crime nebo miniseriály inspirované skutečnými událostmi. Zároveň jsme zjistili, že publikum je připravené na náročnější témata, pokud jim nabídneme kvalitní zpracování. A to se týká jak dokumentů, tak dramatické tvorby. Ne všechno ale hned funguje – některé projekty měly slabší výsledky, třeba Starhouse letos na jaře nezopakoval úspěch loňských Zrádců.
Nedávno jste oznámili spolupráci se skandinávskou streamovací službou Viaplay. Byla to iniciativa z vaší strany, nebo jste byli osloveni?
Byla to aktivní volba z naší strany. Hledáme kvalitní zahraniční obsah, který by doplnil naši nabídku. Viaplay nabízí skandinávskou produkci, která je žánrově i stylově odlišná od toho, co běžně v Česku vídáme. A my víme, že u určitého typu diváků má tento styl silný ohlas. To je zásadní rozdíl oproti například Disney+, kde mnoho titulů běží paralelně i jinde. S Viaplay jsme se dohodli na exkluzivním partnerství, které zahrnuje více než dvě stě hodin obsahu ročně. Je to víceletá smlouva s opcí, která nám umožňuje některé pořady zařadit i do lineárního vysílání, nejen na prima+.
Viaplay nabídne něco pro publikum, které má rádo skandinávskou produkci, a zároveň doplní naše české portfolio. První tituly se začnou objevovat už v létě, dabujeme je právě teď. Zajistili jsme nejlepší severské skutečné krimi, jako jsou Fenris, Furia, Rebus, Crime Scene Sweden a A Murderer Goes Missing (Kdo zabil vraha?). Jsme si jisti, že tento výběr naše televizní diváky a uživatele nadchne.
Souvisí to nějak s tím, že Prima měla v minulosti skandinávské vlastníky?
Nepřímo. Samozřejmě že kontakty z minulosti pomáhají – když znáte lidi, je jednodušší se domluvit. Ale nešlo o rozhodující vliv.
Viaplay je z necelých 30 procent vlastněná českou investiční skupinou PPF, která zároveň v Česku provozuje vašeho přímého konkurenta Oneplay. Je to jen vtipná shoda okolností?
Ano, vtipná shoda okolností to je. Ale PPF nijak do těch jednání nezasahovala.
Jedním z dalších podílníků Viaplay je i Canal+, který je v Česku nově aktivní. Plánujete s ním užší spolupráci?
Ano, už teď ho obchodně zastupujeme a prodáváme za ně reklamu. Věříme, že se spolupráce bude dál prohlubovat. Myslím, že sami stále hledají ideální model pro český trh a české publikum. Vidět to je i na tom, jak testují dramatické formáty.
prima+ nabízí dvě verze: placenou bez reklam a neplacenou s reklamou. Jak se model osvědčil?
Model se osvědčil. Máme přibližně 21 procent platících uživatelů. Celkem máme přes 1,4 milionu registrovaných uživatelů. Zatím ale pořád nejsme v bodě, kdy bychom měli všechno „vytěžené“. Nemáme ještě pokryté všechny segmenty diváckého zájmu pravidelným obsahem, což je podmínka k tomu, aby se předplatitelé vraceli a zůstávali.
Daří se na reklamnímu modelu stavět zajímavý byznys?
Začíná to být čím dál zajímavější. Jednak se zvyšuje zásah prima+, ale zároveň se zlepšují možnosti cílení reklamy v rámci spoluprací s operátory. IPTV roste rychle a to otevírá nové cesty. Televizní reklama a online reklama se zatím zadavatelsky tolik neliší, ale online verze nám umožňuje větší cílení a personalizaci. V budoucnu očekáváme větší diverzifikaci a samostatné reklamní strategie pro každé prostředí.
Kteří operátoři jsou pro vás klíčoví?
Primárně Vodafone. Máme s nimi společný produkt a zároveň chystáme hlubší spolupráci na podzimní sezonu. Například v rámci Zrádců plánujeme na jejich platformě vytvořit speciální „kanál“ na nulté pozici. Druhý významný partner je paradoxně Oneplay, kde byla spolupráce zpočátku komplikovaná, ale nakonec jsme našli model, který je pro nás zajímavý i obchodně. Novým partnerem je SledovaniTV, se kterým testujeme nové formy cílené reklamy a integrace našeho obsahu.
Mění se požadavky zadavatelů v reklamě?
Zatím ne tak výrazně, jak bychom čekali, ale začíná se to dít. Online prostředí umožňuje větší variabilitu a okamžitou zpětnou vazbu. Uvidíme, co přinesou následující roky. Například s některými zadavateli zkoušíme nový typ reklamních formátů, třeba sponzoringy ve stylu „tematického bloku“ nebo interaktivní prvky, které propojují pořad s brandem.
Lze sledovat nějaký trend ve vývoji obou verzí prima+?
Neplacená verze víc kopíruje vývoj sledovanosti televize – je stabilní, méně náchylná ke krátkodobým výkyvům. Placená verze je citlivější na konkrétní tituly. Jakmile máte silný obsah – jako byli loni Zrádci –, můžete během pár dní získat tisíce nových předplatitelů. Naopak když nabídka stagnuje, odliv může být velmi rychlý. Proto pracujeme na retenčních nástrojích: žánrové kolekce, pokračování sérií, komunitní funkce, podcasty nebo making-of.
Nakupujete podobně jako Oneplay i obsah z iVysílání České televize. Jak velký je to pro vás segment?
Je to určitě dobrý doplněk naší nabídky. Pokud chceme být jedním ze dvou největších poskytovatelů videoobsahu v Česku, musíme veřejnoprávní obsah zařadit. Neřekl bych, že je pro nás stěžejní, ale určitě má svou kvalitu. Celkem nabízíme od ČT téměř 20 populárních pořadů a skoro 200 epizod.
Kde se inspirujete?
Sledujeme model RTL+ v Německu. Mají skvělou kombinaci silné lineární značky a digitální platformy, která umí nabídnout relevantní obsah různým segmentům publika. V Americe sledujeme Hulu a Paramount+ s jejich Pluto TV modelem, který testuje různé typy reklamních variant. Inspirovali jsme se také ve Francii, kde funguje model „catch-up hybrid“, tedy kombinace archivního a premiérového obsahu s reklamní i placenou verzí.
Kam se podle vás za čtyři roky fungování posunula CNN Prima News?
Začali jsme jako televizní kanál. Dnes jsme digitální značka. Letos jsme spustili nový newsroom, kde propojujeme práci televize, online týmu i sociálních sítí. Obsah tvoříme modulárně – každé médium dostane svoji verzi zprávy. Například reportáž z terénu se upraví pro televizi, článek pro web, krátké video pro Instagram a zároveň vznikne i klip pro TikTok. A někdy i podcast nebo delší investigativní formát.
Zdroj: E15 Michael Tomeš
Jak se chcete od České televize odlišit u volebního vysílání, které nás už brzy čeká před podzimními sněmovními volbami?
Začínáme už teď v červnu sérií debat a plánujeme kontinuální kampaň až do října. První velká předvolební debata v Česku s příznačným názvem 100 dní do voleb proběhne ve čtvrtek 19. června. Nově spolupracujeme na týdenní bázi se STEM, který nám dodává data o prioritách voličů. Politiky budeme konfrontovat s tím, co voliči prokazatelně chtějí, a ne s tím, co politici tvrdí. Připravujeme i několik formátových novinek. Chceme, aby debaty nebyly jen televizní rituál, ale nástroj k orientaci voličů.
Je CNN Prima News ekonomicky soběstačná?
Těsně ano. Ale děláme ji primárně kvůli širokému zásahu zpravodajství. CNN Prima News je součástí mediálního ekosystému, který má synergii s ostatními aktivitami skupiny. Ekonomicky se to těžko odděluje – ale z hlediska brandu a dosahu to smysl dává.
Jaká je budoucnost lineární televize a její divácký profil?
Lineární vysílání bude postupně stárnout s publikem. Ale není to jen o věku, roli hrají i regiony nebo hodnotové nastavení. Ukazuje se, že mladí diváci nejsou ztraceni pro lineární televizi, jen tam nejsou denně jako jejich rodiče. Když je obsah zaujme, jako třeba Zrádci, klidně přijdou. Ale jinak musíme jít za nimi tam, kde zrovna jsou.
Pracujete víc s fragmentací pozornosti a s rolí mediálních osobností?
Dneska se každý učí, jak pracovat s influencery. My máme malou výhodu v tom, že někteří herci nebo účinkující sami fungují jako „neplacení influenceři“. Aktivně vystupují na sítích a vytvářejí druhotnou kampaň. Chceme s tím pracovat líp a víc, ačkoliv je to náročná disciplína. Technologie nám v tom ale začnou pomáhat.
Zapojujete do procesu umělou inteligenci?
Nové technologie včetně umělé inteligence nám už teď pomáhají ve videoprodukci. Viděli jsme, co dokážou naši lidé udělat přes noc s pomocí nového softwaru. Kvalita je už dnes taková, že se dá pustit do vysílání. To není jen o distribuci, ale i o transformaci výrobních procesů.
Jak konkrétně AI proměnila výběr a výrobu obsahu?
Všechny rutinní operace, ať už v postprodukci, nebo v dotáčení, může AI urychlit, zlevnit nebo obohatit. Anebo všechno najednou. Lze ji použít v automatickém titulkování, přepisech, překladu, ve střihu. Testujeme i syntetické hlasy a AI vizualizace pro některé zpravodajské formáty. Rozhoduje, jak kreativně se k tomu postavíte. Začne to určitě u kratších formátů, ale postupně se to promění celé. Zkoušíme AI i v predikcích sledovanosti nebo při analýze toho, co diváky baví.
Které tematické stanice Primy rostou nejvíce?
Prima Krimi má silný dlouhodobý růst. Lidé mají rádi kriminální žánr, a když ho dostanou v jasném balení, funguje to. Dobrý vývoj má i Prima Star, která těží z nostalgie a dobře zacíleného obsahu. U hlavního kanálu byla loňská sezona výborná, teď se chystáme na podzimní novinky.
Zdroj: E15 Michael Tomeš
Chystá se nějaká konsolidace televizního trhu? Hovoří se o možném prodeji TV Barrandov, budete mít zájem?
Možná. Pokud by se Barrandov prodával a cena byla realistická.
Probíhá také sbližování Karla Pražáka jakožto vlastníka Mafry a Marka Dospivy, který ovládá mediální dům Vltava Labe Media. Je možné, že po případném spojení budou muset kvůli antimonopolnímu úřadu prodat některá svá média. Budete mít například zájem o rádio Impuls?
Naše obchodní aktivity dlouhodobě nekomentujeme.
Probíhají už jednání?
Jak jsem uvedl, k našim obchodním aktivitám se nevyjadřujeme. Obecně platí, že český trh není nafukovací. Když se potká nabídka s poptávkou, konsolidace je logickým krokem.
Jaké byly hospodářské výsledky Primy za loňský rok?
Loni jsme poprvé provedli konsolidaci tržeb všech čtrnácti společností tvořících skupinu. Dosáhly téměř sedmi miliard korun. Zisk na úrovni EBITDA činil 1,712 miliardy korun. To je výrazný posun od dob, kdy jsme měli obrat 3,5 miliardy a zisk 150 milionů. Růst táhla digitalizace, vývoj prima+, rozvoj reklamních modelů a efektivnější provoz.
Pro čtyři z deseti dospělých Italů, kteří nyní využívají nelicencované služby, se pirátství stalo normální záležitostí.
Podle zprávy Fapav-Ipsos v roce 2024 používalo 38 % Italů audiovizuální obsah nelegálně. Tato čísla představují ztrátu obratu ve výši 2,2 miliardy eur, odhadovanou ztrátu 904 milionů eur a více než 12 000 pracovních míst.
„Nejedná se pouze o ekonomický nebo průmyslový problém, ale stále více nabývá společenského podtextu, kdy se jednotliví piráti stávají součástí zločinného systému, jehož jediným cílem je podnikání,“
řekl Federico Bagnoli Rossi, předseda Fapav.
Zavedení takzvaného pirátského štítu v únoru 2024 sice pomohlo – tento tupý nástroj dokázal zlikvidovat legální streamy stejně jako ty nelegální – ale vztahuje se pouze na sport, takže filmy a seriály zůstávají k dispozici domácím hackerům.
„Nové nařízení AGCOM týkající se 30minutového bloku přináší první výsledky. Ještě je třeba udělat mnoho práce, ale nastoupená cesta je správná. Jsme o tom přesvědčeni a v příští zprávě budeme mít konkrétní údaje. Tento mírný pokles celkově nesnižuje závažnost tohoto jevu, který je i nadále alarmující, zejména pokud jde o ekonomické škody způsobené audiovizuálnímu a sportovnímu průmyslu, jakož i ekonomickému systému a systému zaměstnanosti naší země.“
Náklady jsou vyčísleny na 61 milionů eur v podobě ušlého vstupného, což znamená škodu ve výši 530 milionů eur, která se po započtení dopadu na zákonné předplatné zvýší na 778 milionů eur.
Společnost Muso, která se specializuje na sledování pirátských dat, vydala zprávu o trendech a poznatcích v oblasti pirátství v roce 2024, v níž uvádí, že pirátství nemizí, ale vyvíjí se.
Společnost Muso v roce 2024 sledovala 216,3 miliardy návštěv pirátských webových stránek. „To je sice mírný pokles o 5,7 % oproti roku 2023, ale celkový obrázek je mnohem diferencovanější,“ uvedla společnost. Pod povrchem některá odvětví rostla, zatímco jiná ustupovala, což vykresluje složitou mapu měnící se globální poptávky po médiích.
Trendy pirátství podle kategorií obsahu
Televizní pirátství: Televizní pirátství zůstává dominantní formou konzumace nelicencovaného obsahu s celkovým počtem 96,8 miliardy návštěv na celém světě. To představuje pokles o 6,8 %. Klíčovým faktorem je přetrvávající poptávka po epizodickém obsahu, zejména po Anime.“Neúprosné cykly vydávání a opožděná lokalizace tohoto žánru z něj činí magnet pro nelicencovanou spotřebu,“ uvedl Muso.
Vydavatelské pirátství: Vydavatelské pirátství zaznamenalo v roce 2024 nárůst, přičemž počet návštěv vzrostl na 66,4 mld. To představuje nárůst o 4,3 procenta. K tomuto nárůstu přispívá vzestup mangy a digitálního samovydávání. „Už se nejedná o výklenkový trend. Nakladatelské pirátství je nyní druhou největší kategorií pirátství, hned za televizí,“ poznamenal Muso.
Filmové pirátství: Filmové pirátství se v roce 2024 snížilo: počet návštěv klesl na 24,3 miliardy, což představuje 18% pokles. Tento pokles lze přičíst rostoucí dostupnosti legálních možností streamování a poklesu počtu velkých filmových titulů v důsledku zpoždění produkce. „Hollywoodské stávky v roce 2023 zanechaly mezery v kalendáři premiér, což snížilo poptávku jednoduše proto, že bylo méně pirátů,“ naznačil Muso.
Softwarové pirátství: V roce 2024 se softwarové pirátství snížilo na 14,9 miliardy návštěv, což představuje pokles o 2,1 %. Na softwarové pirátství má i nadále vliv přechod na modely předplatného založené na cloudu.
Hudební pirátství: Hudební pirátství zaznamenalo pokles, a to na 13,9 miliardy návštěv, což představuje pokles o 18,6 %. K tomuto poklesu pravděpodobně přispěl růst licencovaných streamovacích služeb.
Závěrem lze říci, že Muso vnímá pirátství jako signál poptávky, což naznačuje, že přetrvává nikoli proto, že spotřebitelé odmítají legálnost, ale proto, že legální možnosti stále nesplňují očekávání v oblasti ceny, přístupu nebo načasování.
Údaje z roku 2024 to jasně ukazují:
Vydavatelské pirátství je nyní řízeno strukturálně, nikoliv sezónně
Televizi nadále brání roztříštěnost platforem
Filmové pirátství odráží trendy v oblasti vydávání filmů v reálném čase
Hudební a softwarové odvětví ukazují, jak vypadá úspěch při vývoji přístupových modelů
Poznatky o pirátství mohou přímo informovat o strategiích vymáhání příjmů
„Pirátství je mapou neuspokojené poptávky publika a signálem, kam se musí odvětví dále ubírat,“ uzavřel Muso.
Italská veřejnoprávní televize RAI se připojila k Mezinárodní koalici proti pirátství (IBCAP).
V rámci členství RAI bude IBCAP poskytovat služby monitorování a přebírání dat pro všechny kanály Rai, včetně Rai Uno, Rai News 24, Rai Movie a Rai Sport, které nabízejí rodinnou zábavu, zpravodajství, sport a talk show. Pod ochranu IBCAP bude zahrnut také kanál Rai Italia, který nabízí estrády, sportovní pořady a další populární programy pro italské komunity po celém světě. Televizní programy, filmy, sportovní události a další obsah společnosti Rai jsou dostupné ve 174 zemích na pěti kontinentech.
„Vítáme společnost Rai v koalici IBCAP a těšíme se na další rozšíření naší záštity o italské kanály,“ řekl Chris Kuelling, výkonný ředitel IBCAP.
„Členství společnosti Rai představuje vedle BBC a NHK dalšího předního národního vysílatele, který svěřil IBCAP úkol omezit pirátství svého obsahu.“
Vzhledem k tomu, že téměř 16 milionů lidí ve Spojených státech se hlásí k italské národnosti, je obsah v italštině oblíbeným zdrojem pirátských médií a nelegálních streamovacích služeb.
Společnost MultiChoice uspořádala v Malawi čtyřdenní školení proti pirátství a vynucovací akci, která je první fází dlouhodobé iniciativy zaměřené na boj proti pirátství a ochranu kreativní ekonomiky v této zemi jihovýchodní Afriky.
Akce se zúčastnilo 21 účastníků, včetně policistů z malawijské policie, státních zástupců a zástupců ministerstva spravedlnosti, kteří se zabývali tématy jako druhy pirátství, techniky vymáhání práva, právní rámce a rostoucí hrozba internetového pirátství.
Po semináři, který se konal 21. května 2025, byl v Lilongwe, hlavním městě Malawi, proveden úspěšný zásah zaměřený na prosazování práva.
Na základě zpravodajských informací a strategií projednávaných během školení provedla policejní služba Malawi s podporou organizace COSOMA zátah na nelegální provozování internetového streamingu. Byli zatčeni dva podezřelí a zabaveno několik set kusů pirátského streamovacího zařízení.
Frikkie Jonker, ředitel skupiny MultiChoice pro boj proti pirátství v Africe, uvedl: „V této souvislosti jsme se dohodli na spolupráci s africkými úřady:
„Tento zátah je důkazem toho, čeho lze dosáhnout díky silnému partnerství a specializovanému výcviku. Jsme hrdí na spolupráci s policejní službou Malawi a organizací COSOMA a chválíme je za jejich rychlou akci a odhodlání prosazovat zákony. Jedná se o první z mnoha snah, které v Malawi přijdou, a těšíme se na podporu dalších iniciativ, které posilují ochranu obsahu a prosazují právní stát.“
Podle malawiského práva hrozí každému, kdo má zařízení schopné porušit autorské právo, pokuta ve výši 10 000 000 MWK (5 000 EUR) a odnětí svobody na čtyři roky. Pokuta může být zvýšena o 50 000 MWK za každý den, po který trestný čin trvá.
Stanovisko Asociace komerčních televizí k návrhu novely zákonů o médiích veřejné služby
KVĚTEN 2024
Návrh novely předložený v květnu 2024 vnímáme jako posun k nastavení dlouhodobě udržitelných pravidel financování duálního systému televizního vysílání v České republice. Současně však identifikujeme několik témat, která by bylo vhodné v průběhu legislativního procesu dále upravit pro zachování právní jistoty. Jedná se zejména o tyto okruhy:
Vymezení veřejné služby a jejích úkolů ve stávajících zákonech o médiích veřejné služby je nejasné, a to jak ve vztahu k vlastnímu vysílání, tak ve vztahu k multimediálním službám a novým technologiím. Aby byl naplněn požadavek unijního práva na to, aby bylo vymezení veřejné služby co nejpřesnější[1], musí být stávající zákonné vymezení doplněno, ať již formou zákona, nebo jinou, pro média veřejné služby závaznou formou. Návrh novely obsahuje institut memoranda o způsobu výkonu veřejné služby, který by měl vymezení veřejné služby upřesnit, ale vznik memoranda se předpokládá teprve po účinnosti novely zákona a účinnosti navýšeného výběru koncesionářských poplatků. Proto by bylo vhodné, aby návrhem novely bylo stanoveno, že závazné upřesnění vymezení veřejné služby (např. memorandem) musí časově předcházet jakémukoli budoucímu navýšení poplatků. Považujeme za velice vhodné, aby v procesu přijímání memoranda bylo formálně upraveno zapojení stakeholderů formou připomínek a povinnosti tyto připomínky vypořádat. x
Nejsme přesvědčeni, že je vhodné, aby výše poplatků byla upravena pouze formou nařízení vlády, a máme za to, že by měla být upravena zákonem. Nesdílíme názor, že je vhodné umožňovat navyšování poplatků podle inflace, protože náklady vysílatelů veřejné služby podle inflace nerostou, ale pokud bude zvoleno takové řešení, mělo by případné navýšení formou nařízení vlády být jasně a striktně limitováno pouze splněním valorizačních kritérií.
Ministerstvo deklarovalo, že média veřejné služby nemají být oprávněna ve svých službách na internetu a v aplikacích šířit obchodní sdělení. Návrh novely ale obsahuje výslovnou výjimku pro šíření obchodních sdělení v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (video on demand), a to včetně video reklamy. Omezení obchodních sdělení v online službách (zákaz video reklamy) tak vyžaduje formulační úpravy příslušných ustanovení zákona.
Novela předpokládá omezení celkového rozsahu sponzorských vzkazů na programech ČT, nicméně žádným způsobem neupravuje přesun objemu sponzorských vzkazů mezi jednotlivými programy ČT. Bylo by tak vhodné doplnit celkový limit sponzorských vzkazů i maximálním rozsahem sponzorských vzkazů na jednotlivých programech.
[1] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (2009/C 257/01) v odst. 45 stanoví následující: „Definice poslání veřejné služby by měla být členskými státy vymezena co nejpřesněji. Neměla by ponechávat žádnou pochybnost o tom, zda určitou činnost vykonávanou pověřeným provozovatelem zamýšlí členský stát zahrnout do poslání veřejné služby, či nikoli. Bez jasné a přesné definice povinností uložených veřejnoprávní vysílací organizaci by Komise nebyla schopna plnit své úkoly podle čl. 86 odst. 2.“ Nutnost co nejpřesnějšího vymezení veřejné služby vyplývá i z odst. 46 cit. Sdělení komise: „Jednoznačné stanovení činností spadajících do poslání veřejné služby je rovněž důležité pro soukromé provozovatele služeb, aby mohli plánovat své činnosti. Kromě toho by podmínky poslání veřejné služby měly být dostatečně přesné, aby orgány členských států mohly účinně sledovat jejich dodržování.“
Diváci chtějí hlavně lokální obsah, říká ke svým plánům v televizním byznysu Didier Stoessel z PPF. Za měsíc se stane jedním ze dvou šéfů celé skupiny. V rozhovoru pro CNBC popsal, co má dál za úmysly s Novou a dalšími stanicemi.
Klasická televize je možná už roky na ústupu, ale to ještě neznamená, že se na ní nedá dobře vydělávat. Stačí jen dostat televizní program k lidem různou formou, věří jeden ze dvou nově nastupujících ředitelů investiční skupiny PPF Francouz Didier Stoessel.
„My všichni v mediálním byznysu jsme nakonec výrobci obsahu. A teď jen potřebujeme najít ty nejlepší způsoby, jak ho k lidem dostat,“ shrnuje svou vizi pro další roky Stoessel, dosud investiční ředitel a šéf mediální větve PPF.
PPF v Česku ovládá mimo jiné televizi Nova a nově sloučenou platformu Oneplay s 1,4 milionu předplatitelů značek Voyo a O2 TV. Velké komerční stanice má i v dalších východoevropských a balkánských zemích. Na všech těchto trzích zároveň působí v telekomunikacích, což chce pro mediální expanzi využít.
Své představy Stoessel vyložil v rozhovoru pro placený americký byznysový kanál CNBC Exclusive. Šlo o jeho první veřejné vystoupení od začátku května, kdy ho majitelka PPF Renáta Kellnerová vybrala jako jednoho ze dvou výkonných hlav celé skupiny.
V netradičním dvoukolejném řídicím modelu bude Stoessel od července řídit PPF spolu s finanční ředitelkou Kateřinou Jiráskovou. Oba patří k dlouholetým zaměstnancům PPF už z dob Petra Kellnera, do šéfovských pozic povýší kvůli odchodu dosavadního výkonného ředitele PPF Jiřího Šmejce.
Stoessel jako jeden z největších televizních hráčů v Česku nevidí velký problém v tom, že klasická obrazovka v obýváku má oproti minulosti mnoho konkurentů – od mobilních displejů po globální sítě typu Netflix a HBO. Hlavní podle něj je proniknout i do těchto světů a jednou vyrobený program odvysílat nejen v klasické „lineární“ televizi, ale i přes vlastní videotéku nebo streaming.
„Když sečteme všechny tyto kanály dohromady, tak nám celková sledovanost na našich trzích roste,“ uvedl Stoessel. V Česku má sloučené Oneplay podle něj o polovinu víc předplatitelů než Netflix a násobně víc než HBO nebo Disney+, což Stoessel považuje za důkaz, že z klasické televize se dá digitalizací vystavět perspektivní podnik.
Podobně o televizním byznysu mluvil začátkem května při svém posledním veřejném vystoupení za PPF Šmejc. Televizní zkušenost z Česka vykreslil při prezentaci finančních výsledků jako „know-how“, které by mělo jít zopakovat i jinde.
„Je to o tom, že jsme se snažili vyvinout platformu, kde v obýváku nebo – jak my říkáme – na big screenu, na televizní obrazovce, najdete všechno na jednom místě. Jak dostatek kanálů, tak dostatek streamingu, máme ambice dostat tam dost sportovního obsahu a vlastního obsahu vůbec,“ uvedl Šmejc.
Do pěti let by podle něj Oneplay v Česku mělo vyrůst z nynějších 1,4 na 2,5 milionu předplatitelů. „Naším záměrem je, abychom byli nejpoužívanější službou v Česku. To je náš cíl,“ dodal Šmejc.
Stoessel i Šmejc vykreslují jako hlavní klíč k divákům „lokální obsah“. Podle Stoessela je v Evropě včetně Německa, Francie, ale i menších východních trhů s účastí PPF běžné, že domácí výroba tvoří 60 až 70 procent programu.
Z hlediska tvorby obsahu však žádné velké úspory podle Stoessela neexistují.
Díky domácí výrobě si PPF věří vůči globálním televizním konkurentům. „Jsme na menších trzích, kde je pro firmy jako Netflix složité vytvářet tolik lokálního obsahu, jako umíme my. A to je naše konkurenční výhoda,“ míní Šmejc.
Stoessel by rád zopakoval televizní „know-how“ z Česka a dalších zemí také v Německu, kde PPF skoupila minoritní podíl ve stanici ProSieben a nabídla odkup i dalším akcionářům. Větší vliv PPF má podle něj vést k tomu, že se podaří ProSieben dovést k tomu, aby digitalizace probíhala i v jejím případě rychleji.
