Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

DIGIMEDIA O FINANCOVÁNÍ ČT A ČRO ČI TERESTRICE A PAY TV

Na letošním ročníku konference Digimedia se bude mluvit o financování médií veřejné služby, terestrickém vysílání a placené TV nebo o digitální sítích pro komerční rádia.

Nejen za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale i za internetové připojení by se měl nově platit televizní a rozhlasový poplatek. Tedy alespoň v případě, že Parlament schválí vládní novelu zákona o koncesionářských poplatcích, která kromě navýšení poplatků a jejich indexaci v závislosti na výši inflace přináší i novou definici koncesionáře. Návrh novely bude jedním z témat 19. ročního odborné konference Digimedia 2024, který se uskuteční ve čtvrtek 13. června v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách.

Debaty se zúčastní generální ředitelé České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral, ředitel Evropské vysílací unie (EBU) pro regulaci a právní záležitosti Richard Burnley, prezidentka Asociace komerčních televizí Klára Brachtlová, generální ředitel FTV Prima Marek Singer a generální ředitel televize Óčko Štěpán Wolde.

Diskutovat se bude i o tom, jaký rozvoj čeká terestrické televizní vysílání a jak mu konkuruje pay TV. V panelu vystoupí Marek Ebert (ČTÚ), Jiří Grund (APMS), Miloš Mastník (České Radiokomunikace), Petr Míl (FTV Prima), Nikola Chrenčíková Pařízková (Digital Broadcasting), Michaela Suráková (Atmedia), Josef Uher (TV Nova) a Petr Vítek (MPO).

Tématem bude také umělá inteligence, o níž přijdou diskutovat Marek Doležel (Česká televize), Petr Mrzena (Česká televize), Martin Mužík (Newton Media), Petr Očko (MPO), Lucie Oravčíková (TV Nova), Martina Poliaková (Český rozhlas), Marcel Procházka (České Radiokomunikace), Josef Šlerka (UISK FF UK) Jakub Unger (Seznam.cz) a Tomáš Večeřa (FTV Prima).

Mluvit se bude i o digitálních sítích pro komerční rádia. Vyjádří se Jacqueline Bierhorst (WorldDAB), Jiří Duchač (Český telekomunikační úřad), Pavel Hájek (Fiera touch), Jiří Hrabák (APSV), Václav Ježek (RTIcz), Jan John (Play.CZ), Jakub Juhas (Broadcast Services), Marcel Procházka (České Radiokomunikace), Miroslav Pýcha (Joe Media) a Karel Zýka (Český rozhlas).

Více informací o konferenci Digimedia 2024, programu a registraci účastníků naleznete zde.

Zdroj: mediaguru.cz

ČT V KVĚTNU VÝRAZNĚ NAROSTLA, HOKEJ ODVEDL DIVÁKY OD KOMERČNÍCH TV

Jízda českých hokejistů do finále pomohla sportovnímu kanálu ČT sport k výraznému navýšení podílu na sledovanosti, což vyneslo i celkový květnový podíl stanic České televize. Pocítily to především nejsilnější komerční televize.

Díky hokejovému mistrovství světa a zlatému úspěchu českých hokejistů se podíl stanic České televize v letošním květnu meziročně výrazně zvýšil. Stanice ČT se tak staly nejsledovanějšími ve všech hlavních diváckých skupinách v rámci celodenního vysílání i v hlavním vysílacím čase.

Souhrnný podíl stanic ČT se v květnu dostal v univerzální divácké skupině 15+ na 34,57 %, což bylo o čtyři procentní body více než v loňském květnu. V hlavním vysílacím čase dosáhl 36,78 % a narostl o 7,4 procentního bodu. Protože většina zápasů českého národního týmu se odehrávala ve večerním čase, je nárůst v prime-time ještě patrnější. Nejvýraznější je pak v mladší divácké skupině 15–54, na kterou cílí skupina Nova. Právě ta hokejové mistrovství pocítila nejvíce. ČT si v hlavním vysílacím čase v 15-54 meziročně polepšila o téměř 11 procentních bodů.

Kromě stanic České televize si v květnu meziročně polepšilo zastupitelství Atmedia, které tak pokračuje v navyšování svého podílu.

Podíl TV skupin, celý den, květen 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 4. června 2024

Podíl TV skupin, prime-time, květen 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 4. června 2024, prime-time = 19:00-23:00

Skokanem měsíce ČT sport

Sportovní kanál ČT sport zaznamenal v květnu podíl 11,59 % a meziročně si polepšil o 5,5 procentního bodu (platí pro 15+). Šlo o jednoznačně nejvyšší nárůst ze všech tuzemských stanic. V mírném navyšování podílu pokračovaly i v květnu tematické stanice Prima Krimi, Prima Love, Nova Action a Nova Lady.

Květnovým pořadem hokejové finále

Nejsledovanějším květnovým pořadem se stalo hokejové finále Švýcarsko – Česko, které jen v televizi sledovalo v průměru 3,3 mil. diváků (15+). Také další TOP pořady zaujaly hokejové přenosy – dvojkou byl čtvrtfinálový souboj USA – Česko (2,2 mil.) a trojkou semifinále Švédsko – Česko (1,98 mil).

Zdroj: mediaguru.cz

MUŽ ODSOUZEN K TRESTU ZA SDÍLENÍ NELICENCOVANÉHO PŘÍSTUPU K PRÉMIOVÝM FILMŮM A SPORTOVNÍM PŘENOSŮM

41letý muž z Liverpoolu byl odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu poté, co se přiznal k obvinění z propagace a prodeje nelicencovaného přístupu k prémiovým filmům a sportovním přenosům.

Činnost Kevina Jamese O’Donnella byla odhalena na základě vyšetřování protipirátské organizace FACT a oddělení kybernetické kriminality policie v Merseyside.

Vyšetřování bylo zahájeno v červenci 2022 poté, co FACT odhalila, že O’Donnell na Facebooku aktivně propaguje nelegální službu předplatného IPTV. Jeho účet, který fungoval pod přezdívkou „Kevo James“, se pyšnil více než 3 600 členy a sloužil jako platforma pro prodej upravených Firesticks. Zařízení byla nakonfigurována tak, aby poskytovala neoprávněný přístup k filmům a sportovním přenosům, čímž podkopávala obchodní zájmy držitelů práv Sky a TNT Sports.

Odhaduje se, že O’Donnell vydělal přes 130 000 liber, čímž vlastníky obsahu připravil o více než půl milionu liber.

Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, uvedl: „Donnel Donnel se dopustil trestného činu zneužití informací v obchodním styku: „Jsme nesmírně vděční za pečlivou práci, kterou odvedla policejní jednotka pro kybernetickou kriminalitu v Merseyside. Jejich spolupráce se společností FACT byla zásadní pro to, aby se O’Donnell zodpovídal za své činy. Tento případ poukazuje na důležitost ochrany legálních poskytovatelů služeb a také na významný dopad, který může mít koordinované úsilí orgánů činných v trestním řízení v boji proti digitálnímu pirátství.

Poselství je zcela jasné: pokud prodáváte zařízení, které umožňuje přístup k obsahu, na který nemáte licenci nebo který nevlastníte, můžete čelit trestnímu vyšetřování, stíhání a případnému odsouzení.“

Detektiv inspektor Steve Frame dodal: „Úzce spolupracujeme s agenturou FACT, abychom zajistili, že se O’Donnell bude ze svého jednání zodpovídat, a toto byl skvělý příklad toho, jak se policie a odborníci z oboru mohou spojit v boji proti tomuto typu trestné činnosti. Vyšetřováním bylo zjištěno, že O’Donnell vydělal na prodeji těchto nelegálně upravených ohnivých tyčí značné množství peněz a činil tak po řadu let prostřednictvím sítí Facebook a WhatsApp.

Úpravy Firesticks představují stále větší hrozbu ze strany pirátů, která vedla k řadě trestních stíhání.

V březnu byla jedna osoba zatčena a deset dalších bylo vyslechnuto pod dohledem v rámci vyšetřování pirátství zápasů Premier League.

Zdroj: broadbandtvnews.com

DEBATA O MÉDIÍCH VEŘEJNÉ SLUŽBY JE ÚPLNĚ OBRÁCENÁ, ŘÍKÁ PAVEL KUBINA Z PRIMY

V průběhu června dostane vláda na stůl zákon, který má zvýšit televizní poplatky. „Neměly by se zvyšovat dřív, než stát řekne, jakou veřejnou službu očekává,“ – Pavel Kubina, ředitel pro mediálněprávní záležitosti skupiny Prima.

Ministerstvo kultury loni na podzim oznámilo, že chce zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Zároveň chce rozšířit okruh poplatníků. Proti první verzi novely se hlasitě postavil celý sektor soukromých médií. Ministerstvo pak zástupce komerčních médií přizvalo do pracovních skupin, kde s nimi o zákonu diskutovalo.

Po půl roce vznikla druhá verze, podrobně ji popisujeme v tomto článku. Podle ní má veřejnou službu upřesnit speciální memorandum uzavírané mezi Českou televizí, Českým rozhlasem a ministerstvem. Zároveň zákon omezí vysílání sponzorských vzkazů v České televizi. Novelu by měla vláda schválit v červnu, v červenci se dostane do sněmovny a platit má od začátku roku 2025.

Ředitel pro mediálněprávní záležitosti skupiny Prima Pavel Kubina upozorňuje, že v novele je ještě hodně bílých míst.

Jak hodnotíte aktuální podobu velké mediální novely ve srovnání s podzimní verzí?

Oproti podzimu jsou v návrhu některá dílčí vylepšení. Základní problém ale nezmizel: ministerstvo staví dům od střechy. Evropské právo v oblasti státní podpory jednoznačně zavazuje členské státy, aby definice veřejné služby byla co nejpřesnější. To však není případ novely, kde ministerstvo odmítlo upravit současné gumové a nekonkrétní paragrafy s vymezením veřejné služby v zákonech o České televizi a Českém rozhlase. Připustilo sice vznik určitého memoranda, ale to má spatřit světlo světa až půl roku poté, co budou navýšeny poplatky. Nám se to jeví jako velice nelogické. Nejdřív se zvýší poplatky a až potom se zjistí, co je veřejná služba? To nedává smysl.

Zákon asi nemůže být z podstaty úplně konkrétní, vždy jen stanoví mantinely. Není memorandum elegantní řešení?

Z hlediska státní podpory je to i problém právního charakteru. Kdyby ji náhodou Evropská komise prověřovala, nebude schopna říct, jestli peníze budou utraceny na veřejnou službu, nebo na něco jiného. My jsme navrhovali, aby v zákoně bylo to, co zákon unese, a zbytek byl v závazných pravidlech pro výkon veřejné služby. Chtěli jsme, aby závazná pravidla schvalovala sněmovna, tak jako schvaluje Kodex České televize. V jistém ohledu je ministerský návrh podobný. Souhlasíme s tím, že detailnější úprava vymezení veřejné služby má být v jiném dokumentu, a ne v zákoně. Nesouzníme s ministerstvem ale v tom, jestli je dostatečné to, co je v zákoně dnes. Myslíme si, že by se tam mělo něco přidat a že se do stávajících paragrafů vymezujících veřejnou službu prostě sáhnout musí.

Ministr kultury při představování novely říkal, že stávající vymezení z roku 1991 je stále dostačující. V čem je podle vás gumové?

Dám vám dva příklady. Zákon stanoví, jaké jsou hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního nebo rozhlasového vysílání. Ale jejich výčet je uvozen slovem „zejména“. Z toho plyne, že ještě existují nějaké další úkoly, hlavní i vedlejší, ale nikdo neví, které to jsou. Takže není jasné, co z toho, co Česká televize nebo Český rozhlas dělají, je veřejnou službou. To je problém. Další takový problém je multimediální obsah. Obě instituce podle svých zákonů mohou vytvářet multimediální obsah. V Evropě je obvyklé, že je nějak blíže vymezeno, jaké může dělat televize a rozhlas veřejné služby a jaké naopak nesmí dělat. V našem zákoně o tom není nic, prostě veškerý multimediální obsah.

A má to být přímo v zákoně? Pokud vím, v sousedním Německu to upravuje mezistátní smlouva, třeba omezení sportovního obsahu na internetu.

Prakticky se ale v Německu tato smlouva chová jako zákon. Dokonce je, myslím, v příloze negativní výčet toho, co veřejná služba nesmí dělat. Máme za to, že u nás je potřeba zdokonalit § 2, § 3 a § 3a zákona o České televizi. Současné znění podle nás neobstojí ve světle evropského práva, v tom se s ministerstvem názorově rozcházíme. V existenci dalšího dokumentu na pět let, který by detailněji rozepisoval, co má dělat veřejná služba, jsme zajedno. Trochu máme ještě problém s tím, jakým způsobem má podle ministerského návrhu memorandum vznikat, jestli vůbec bude pro Českou televizi a Český rozhlas závazné a jak má být jeho výsledný obsah navázán na výši poplatku.

Připomenu, že návrh memoranda má sestavit generální ředitel České televize nebo Českého rozhlasu, potom ho schválí příslušné rady a ministr kultury ho podepíše. Ministerstvo dává najevo, že stát nechce mluvit do obsahu. Proč je to špatně?

Je to přesně obráceně, než jak by to mělo být. Úkolem každého státu je, aby aktivně vymezil, co chce za veřejnou službu, co poptává. Ministerstvo nemůže dát ruce za záda a tvářit se, ať si to aktéři vyřeší mezi sebou. To je jeho úkol. Je garantem mediální legislativy a vytváří státní poptávku. Ono má říct, co v České republice chceme jako veřejnou službu. V důsledku konstrukce, kterou na ministerstvu navrhli, vzniká situace, že poplatky jsou na memorandu nezávislé, a kromě toho vůbec není jisté, že to memorandum vznikne.

V novele není žádný donucovací prostředek, jak memoranda dosáhnout?

Co se stane, když ho nepodepíše generální ředitel České televize nebo když ho nepodepíše ministr kultury, případně neschválí rada? Tak memorandum nebude. A k čemu potom celé tohle divadlo? Požadavek evropského práva na co nejpřesnější definici veřejné služby existuje ostatně také proto, aby komerční média měla představu o tom, co bude veřejnou službou, a mohla podle toho plánovat. Chtěli jsme, aby bylo v zákoně alespoň zakotveno právo mediálních asociací být u vyjednávání memoranda, náměstek ministra kultury Michal Šašek se k tomu vyjadřoval kladně, tak doufáme, že se to v konečné podobě návrhu novely odrazí.

Pokud by se tedy účinnost ustanovení o poplatcích posunula až po schválení memoranda, bylo by to pro vás schůdnější?

Určitě. Myslíme si, že by nemělo dojít k navýšení poplatků předtím, než bude memorandum. A poplatky by měly odrážet to, co bude v memorandu. Nejdřív musí být jasné, co má být veřejnou službou, až pak by se mělo rozhodovat, jaký na to bude potřebný rozpočet.

Komerční média se na podzim obávala, aby zvýšení poplatků nenarušilo rovnováhu na trhu. Ministerstvo říká, že upravená novela přinese České televizi asi 865 milionů korun, plus jí zůstane výjimka z odpočtu DPH. Co na tyto úpravy říkáte?

My tuto kalkulaci nikdy neviděli, takže nevíme, jak ministerstvo k těmto číslům došlo. Způsob výpočtu nám nikdy nebyl ozřejměn. Nám tyto sumy podle interních kalkulací vycházely o dost vyšší. Bylo by správné, kdyby ministerstvo svou kalkulaci někde vystavilo a podrobilo veřejné debatě.

Kromě výnosů z poplatků řeší novela i příjmy z obchodních sdělení. Reklamu nechává tak jako dosud, ale sponzoring omezuje na maximálně 260 hodin za rok. Zmírnilo to vaše obavy?

Novela sice předpokládá omezení celkového rozsahu sponzorských vzkazů na programech ČT (což nutně neznamená změnu příjmů), nicméně žádným způsobem neupravuje přesun objemu sponzorských vzkazů mezi jednotlivými programy. Navrhujeme tedy, aby byl stanoven maximální limit sponzoringu na jednotlivých programech.

Připomínkovali jste také obchodní sdělení na internetu. Pokud jsem pochopil správně vyjádření zástupců ministerstva, omezí je tak, že v pořadech vyráběných pro internet nesmí být už nic a u archivu odvysílaných pořadů jen to, co z nich nejde oddělit, třeba umístění produktů. Jaký je váš postoj k této nové úpravě?

Těžko se na to odpovídá, protože ministerstvo deklarovalo to, co říkáte, ale výsledný text, který vyprodukovalo, je jiný. Ten mluví o tom, že pro obchodní sdělení v rámci audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, ať na internetu, nebo v aplikacích, nemá být vůbec žádný limit. Znamenalo by to naprosto otevřené dveře pro Českou televizi, aby dávala do on-demand služeb cokoliv, nejen product placement nebo sponzoring, ale i reklamu speciálně na těchto službách. Věříme, že to ministerstvo v novele opraví. Máme představu, že by v on-demand službách mohl být product placement v pořadech, ve kterých byly v televizi, nebo oznámení o sponzorování výroby, ale reklama ne.

Ministerstvo ale opakovaně ujišťuje, že nechce deformovat trh, jen zajistit udržitelné financování a nový model veřejné služby. Stále tam vidíte něco ohrožujícího pro komerční sektor?

Přijde nám nebezpečné právě toto pořadí úvah, nejdřív peníze a pak až zamyšlení nad tím, co má veřejná služba produkovat. Teď je to tak, že média veřejné služby jsou takový sebedefinující se stroj. A bohužel to tak má podle ministerského návrhu pokračovat.

Mělo by tedy vymezení veřejné služby jít třeba tím směrem, že nesmí vysílat určitý typ sportovních akcí nebo zábavy?

Ano, anebo stanovit pro takové akce limit. Jde nám o to, aby byl nějakým způsobem uzákoněn princip komplementarity k tomu, co produkují komerční stanice. To je vlastní smysl veřejné služby: zalepovat díry, které nezaplní trh, a obsluhovat ty segmenty diváků, pro které není jinde dostatečná nabídka. Neříkám, že jediný, ale primární. A v memorandu by se to mělo v nějaké podobě objevit.

Četl jsem řadu zahraničních memorand a zákonů. V dílčích věcech se sice liší, ale opakovaně se v definicích objevuje, že veřejná služba má být univerzální a oslovovat celé spektrum populace bez ohledu na věk, vzdělání nebo jiné parametry. Když má zasáhnout celou společnost, která si ji platí, dá se z ní něco škrtnout?

V mezinárodním právu ani v právu EU neexistuje žádný požadavek, aby veřejná služba byla univerzální. Nezpochybňuji, že by i v České republice taková být mohla, ale není to právní povinnost. Každý stát má právo vymezit, co pokládá za veřejnou službu, tak, jak chce. Univerzálně, nebo ne.

Nevím o takovém státu, který by veřejnou službu nepojímal univerzálně.

I když stát pojme veřejnou službu univerzálně, neznamená to, že by nemohl na něco v jejím rámci stanovit nějaké priority, nebo naopak limity. Prostě je na státu, jak se rozhodne. Jsou dokonce státy, které vysílatele veřejné služby nemají vůbec. Rád bych ale zdůraznil, že jsme vždycky byli a pořád jsme pro duální systém. Jsme pro to, aby média veřejné služby byla silná. Problém začíná tehdy, když by měla být podpora pro ně bezbřehá a neměla by brát ohled na zbytek mediálního ekosystému. Nechceme systémovou změnu, jenom to, na co máme nárok, to je ta „co nejpřesnější“ definice veřejné služby.

Novela přímo nespecifikuje, jak má memorandum vypadat a co v něm má být. Co by mělo obsahovat, aby v očích komerčních subjektů zachovalo férový duální systém?

Zpracovali jsme svůj návrh závazných pravidel pro výkon veřejné služby, který jsme poslali ministerstvu a České televizi. Například jsme navrhovali, aby existoval minimální podíl z celkového vysílacího času, který by Česká televize věnovala tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům malých cílových skupin. Nebo že zpravodajství z regionů bude věnováno nějaké procento z vysílacího času hlavních zpravodajských pořadů. Nebo to, aby s výjimkou olympijských her Česká televize nesoutěžila s privátními televizemi o získání práv ke komerčním sportovním soutěžím.

Pracovní návrh TV Prima pro závazná pravidla naplňování veřejné služby (PDF)

Inspirovali jste se u toho v zahraničí?

Bylo tam několik předobrazů z EU, ale byla to spíš volná inspirace. Náš návrh reaguje na situaci na českém mediálním trhu.

Zmiňoval jste evropská pravidla pro státní podporu. Dá se zjednodušeně říct, v čem může být mediální novela z tohoto pohledu sporná?

Jednak je podstatná hranice navýšení oproti stávající výši. Ta sama o sobě může rozhodnout, jestli vznikne notifikační povinnost u Evropské komise. Potom jsou další okolnosti, které ji mohou vyvolat, i kdyby tato hranice nebyla překročena. Někdo by se tím měl poctivě zabývat, aby tento problém nevznikl.

Co byste řekl na financování veřejné služby plošným poplatkem nebo podílem z vybraných daní?

V některých zemích je to tak, že sice mají plošný výběr poplatků nebo mají určený podíl z vybraných daní, ale zase existují komise, které posuzují veřejnou službu a aktuální situaci na trhu a říkají, kolik peněz z vybraných prostředků mají média veřejné služby dostat. Tím ta plošnost může být trochu korigována.

Zdroj: lupa.cz

MEDIA CLUB SE DÍKY ZAŘAZENÍ CANAL+ DOSTÁVÁ KE SPORTU

Zastupitelství Media Club rozšířilo nabídku svého inventory pro prodej videoreklamy o Canal+. Přináší sportovní obsah a také kvalitu zásahu, říká Petr Hatlapatka.

Od začátku května se inzertní prostor zastupitelství Media Club rozšířil v rámci videoreklamy o obsah Canal+. Videoreklama se zobrazuje u zpětného přehrání televizních pořadů Canal+ Sport s přenosy z anglické Premier League, WTA, World Padel Tour, ragbyové ligy Top 14 a pořadů Canal+ Action. Podle Petra Hatlapatky, obchodního ředitele online divize Media Clubu, přináší Canal+ sportovní obsah, který dosud v nabídce zastupitelství chyběl, a také zároveň kvalitní imprese. „V posledním roce až roce a půl vidíme, že inzerenti kladou na kvalitu prostředí, se kterým se ve videoreklamě spojují, stále větší důraz,“ říká. V rozhovoru také popisuje, jakým způsobem chce Media Club dál navyšovat svoji kapacitu ve videoreklamě.

Media Club nedávno oznámil rozšíření portfolia zastupovaných online projektů o Canal+. Jakým způsobem jste Canal+ začlenili do prodeje?

Obsah Canal+ jsme zařadili do celého balíku videoreklamy od začátku května a teď čekáme na první měsíční čísla. Podle výkonu potom zařadíme Canal+ i do individuálních nabídek. Canal+ má především sportovní obsah, exkluzivně vysílá anglickou Premier League a je to pro nás také první cesta, kdy se Media Club dostává ke sportu. Považujeme ho za prémiový obsah, proto ho plánujeme zařadit do individuálních nabídek těch klientů, kteří se s tímto typem obsahu chtějí spojovat. Navíc vidíme, že je to obsah s dlouhou časovou stopáží, u kterého lidé sedí a sledují ho a reklamy nepřeskakují. Inventory Media Clubu se tím dál zkvalitňuje.

Jaká máte očekávání, pokud jde o výtěžnost stanice Canal+ Sport? Kolik impresí může měsíčně dosáhnout?

Čekáme na první výsledky a zatím jsme implementovali jen první část. Další část reklamního prostoru s videoreklamou budeme nasazovat postupně, takže i náběh celého inventory bude pozvolný. Vedle Canal+ Sport začleňujeme i filmový Canal+ Action. Pro nás je podstatné především to, že rozšiřujeme reklamní prostor videoreklamy a také ho zkvalitňujeme. Z reakcí klientů a mediálních agentur vidíme, že kvalitu prostředí, kde se videoreklama objevuje, v posledním roce nebo roce a půl intenzivněji řeší.

Pokud se ještě zastavíme u stanice Canal+ Sport, jaké možnosti mají klienti při nákupu videoreklamy?

Možnosti jsou stejné jako v případě jiných našich videokanálů, a lze tedy reklamu kupovat na standardní pozice. To jsou standardně pre-roll, midroll a post-roll. Teď primárně na inventory Canal+ Sport prodáváme pre-roll, ale obecně jde spíše o prodej celého balíku, nikoli jednotlivých formátů nebo pozic.

Do kdy tedy bude prostor na stanicích Canal+ plně začleněný do nabídky Media Clubu? Stihnete podzimní sezónu?

Ano, odhadujeme plné nasazení do dvou až tří měsíců. Pro podzimní obchodování je pro nás každá imprese – a navíc takto kvalitní – důležitá.

Nejenže si zařazením Canal+ rozšiřujete zaměření o sportovní obsah, ale vedle vaší domovské online služby na vyžádání Prima+ jde o další nabídku provozovatele streamovací služby. Je reálné, že by se v portfoliu Media Clubu objevila ještě nějaká podobná služba?

Taková možnost rozšíření portfolia nás určitě zajímá a po trhu se rozhlížíme. Jednáme i s dalšími provozovateli online služeb, ale zatím nejsme s nikým v takové fázi, abychom mohli říct, že k dohodě dojde.

Hodně ale tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat. Z dřívějška už máme dohodu s LepšíTV a nedávno jsme dokončili implementaci u operátora SledováníTV, což je středně velký IPTV operátor. Díky tomu se nám v posledním měsíci významně navýšilo online inventory, protože operátor dokončil implementace na set-top boxech a chytrých televizorech. Tím se rozšířily možnosti zapojení videoreklamy, které dosud byly jen na PC, noteboocích a mobilech. Tato zařízení jsou stále pro videoreklamu rozhodující, ale sledovanost video obsahu přes chytré televize stoupá, proto je to pro nás důležitý krok. Bohužel implementaci z naší strany neumíme ovlivnit ani zrychlit, to je věc operátorů. Náš reklamní systém má jeden standard, který se používá na všechna zařízení.

Tlačíme na implementaci videoinvetory u IPTV operátorů, čímž můžeme jeho nabídku rozšiřovat.

První čtvrtletí je už uzavřené. Jak hodnotíte obchodování videoreklamy v prvních třech měsících letošního roku ve srovnání s loňskem?

Letos jsme na tom byli v prvním čtvrtletí výrazně lépe než loni. Je to ale výsledek více věcí, nejde jen o jeden faktor. Srovnání také ovlivňuje naše akvizice zastupitelství Impression Media, které výsledek navyšuje. Několik měsíců po akvizici jsme sjednocovali formáty a vytvářeli nové inzertní produkty, které jsme nabídli od nového roku. I když ale sečteme peníze za Media Club a Impression Media zvlášť, tak výsledek je také výrazněji vyšší než loni.

Což znamená dvouciferný růst?

Ano, je to tak.

A čemu to přikládáte?

Akvizicí jsme se v prvním čtvrtletí v celkových datech návštěvnosti NetMonitoru posunuli na druhé místo hned za Seznam.cz. Zároveň jsme od loňského léta zvětšovali obchodní týmy a rozšířené inzertní možnosti se nám dařilo směrem ke klientům komunikovat. Díky akvizici jsme zvýšili dosah i našich balíčků. A i tak jsme občas naráželi na možnosti inventory, kdy zájem převyšoval naše kapacity, a to nejen u videoreklamy, ale i v displej reklamě. Právě akvizice Impression Media nám ale pomohla navýšit prostor v displej reklamě.

Kapacitu, kterou jste díky akvizicím navýšili, teď celou vyprodáte?

Liší se to, ale například u balíčku, který cílí na segment aut a který obsahuje 5 až 6 webů, s vyprodaností bojujeme. Proto klienty, kteří chtějí inzerovat na nejvíce prodávaných formátech, upozorňujeme, že je nutné si je rezervovat v předstihu. Není to ale tak, že bychom byli kompletně vyprodaní na celém balíku. Například ženský segment má reklamního prostoru výrazně víc.

Předpokládám, že videoreklama je nosnou částí celkového vašeho prodeje online reklamy.

Videoreklama tvoří asi 60 % z celkového prodeje.

A vidíte, že by se podíl videoreklamy na celkovém prodeji stále ještě zvyšoval?

To už ne, spíš bude klesat, což je ale zase důsledek toho, jak se vyprofilovala naše nabídka. Media Club byl historicky ve videoreklamě silný, ale v displeji takovou nabídku neměl. Akvizicí Impression Media jsme si pomohli hlavně v displeji. Tudíž rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás teď možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů, kdy očekáváme, že budeme růst jako celek a že budou procentuálně více narůstat příjmy z displej reklamy. Pořád ale na trhu budeme vystupovat jako hráč, který má ve srovnání se zbytkem trhu výrazně víc z videoreklamy.

Rozpočty, které jsme dřív mít nemohli, jsou pro nás možností, jak navýšit příjmy. To ovlivní celkovou strukturu příjmů.

Media Club také začlenil do prodeje TV reklamy elektronické GRPy. Jak si stojí v rámci celkového prodeje GRP‘s.?

Stojí si dobře, ale my bychom potřebovali víc inventory ve videu. Může nám s tím pomoct obsah Canal+ a snažíme se inventory rozšiřovat. Je možné, že přibydou dohody s dalšími IPTV operátory, protože tady počítáme s největšími skoky v celkovém množství nabízeného inventory.

Otázka je, jestli mají motivaci k tomu něco takového implementovat…

Jim to ale přináší peníze. O část příjmů z prodeje videoreklamy se s operátory dělíme, takže to není tak, že za to nic operátorům nenabízíme.

Započítávají se GRPy, které získáváte ze zpětného zhlédnutí v rámci IPTV, do televizního prodeje z hlediska celkových výsledků?

Tyto GRPy se načítají do televizních čísel v rozsahu 0–3 dny od doby odvysílání, mediální agentury tak v softwaru Kite vidí, kolik plnění jim odběhlo ve zpětném zhlédnutí tzv. time shiftu.

A jaký je průměrný přírůstek k zásahu GRPových kampaní v onlinu k televizní kampani?

Je to kolem 5 %. Záleží ale na tom, o jaký typ kampaně jde a pro jakého zadavatele se realizuje. Pokud je kampaň televizně silná, tak dodatečný zásah onlinových GRPů je menší než 5 % a obráceně.

Media Club už nějakou dobu také využívá pro plánování kampaní umělou inteligenci a zamýšlíte i oslovovat diváky reklamou v HbbTV v reálném čase. Jak přesně to funguje?

Umělou inteligenci v tomto případě teprve testujeme. Cílem je mít obsah označený tak, aby na něj šlo cílit, abychom reklamu ukazovali divákům ve správný čas, v takzvaný „shoppable moment“. Například popíše, že v daném pořadu se odehrává romantická scéna, a my díky tomu můžeme podle tématu lépe reklamní sdělení umístit a vložit ho co nejblíže té scéně, která je pro značku co možná nejvíc relevantní. Navíc díky AI lze ohlídat nejen jednu scénu v jednom díle, ale i podobné scény v dílech dalších. Ano, je to stále doplněk ke kampaním, ale můžeme značku posunout co nejblíže k obsahu, se kterým se chce spojit.

Jde převážně o kontextové cílení, nebo i sociodemografické?

Lze kombinovat oba typy cílení. Sociodemografická data čerpáme z měření ATO-Nielsen a je to cílení, na které jsou mediální agentury a klienti zvyklí. Druhá věc je kontextové cílení, které podobně funguje na internetu a díky AI ho rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Kontextové cílení díky AI rozšiřujeme i na televizní obrazovky v HbbTV vysílání.

Jak to bude s ostrým nasazením? Kdy AI pro umísťování spotů ve videoreklamě použijete?

Teprve nástroj testujeme, ale chceme ho brzy uvést v život. Termín ale zatím říct nedokážu.

Lze ho tedy využít jenom v HbbTV vysílání, nikoli v lineáru?

AI označí veškerý obsah v lineáru i v onlinu, ale realizace je zatím možná jen v onlinu, kde lze na každou televizi nasadit jinou reklamu podle afinitního cílení podle sociodemografie nebo zároveň podle kontextu. Protože více než polovina české populace přijímá televizní signál přes anténu, tak na tyto obrazovky nejde kontextové cílení využít. Výhledově očekáváme, že možnosti rozšíření kontextového cílení budou technologicky možné u IPTV operátorů. Ale implementace může být náročná a komplikovaná.

Směrem k budoucnosti se mluví o nových standardech v DTT a o standardu, který by měl umožnit i personalizaci reklamy v lineárním vysílání. Je to věc, která může přijít, nebo je to spíš teoretická představa?

Těžko říct. Sledujeme, jak se trh vyvíjí. Covid pomohl rychlejšímu rozvoji IPTV, což ale nepoznamenalo úroveň dosahu terestrického vysílání. Connected TV má podle mého názoru nejblíže k našim IPTV operátorům. Např. v Británii ale funguje příjem TV odlišně, protože terestrický příjem je tam menší a většina televizí je připojena k internetu. Češi jsou zvyklí na to, že mají signál z terestrického vysílání, a nemyslím si, že se to bude zásadně měnit.

Polovina lidí má terestriku a z té zbývající poloviny využívá část lidí satelit. IPTV je tak primárním zdrojem příjmu pro cca 30–40 % TV populace, kde lze využít technologii CTV, resp. personalizaci reklamy. Díky tomuto stavu lze využívat tyto reklamní technologie jen na menší části TV populace a to není ideální řešení.

Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online, Media Club

Vedoucím online prodeje ve společnosti Media Club je od července roku 2015. Předtím pracoval téměř rok a půl jako obchodní konzultant společnosti Prima Online. Před příchodem na Primu pracoval více než čtyři roky jako group manager ve vydavatelství Mladá fronta. Zkušenosti sbíral několik let také ve firmě Centrum Holdings.

Zdroj: mediaguru.cz

STÁHNUL 89 TISÍC FILMŮ, LIDÉ MU ZA TO DALI 2,5 MILIONU! DOSTAL PODMÍNKU

Na dva a půl miliónu korun si přišel muž (64) z Horní Břízy na Plzeňsku. Umisťoval filmy na internetu, kde si je lidé stahovali. Za to dostával peníze. Okresní soud Plzeň-sever ho včera potrestal čtyřletou podmínkou.

Vše začalo už v roce 2014. Stanislav Řežábek se staral o nemocnou matku a tak přestal chodit do zaměstnání. Když zemřela, do práce už nenastoupil a začal na internetu stahovat filmy. „Za osm let jich bylo celkem 89 tisíc,“ řekla státní zástupkyně Marie Čechová. Díla pak Řežábek umisťoval na servery, z kterých si je lidé stahovali. Za každé stažení dostal peníze od společností, kterým servery patřily. Celkem si přišel na 2,5 miliónu korun. Za měsíc měl tak v průměru 24 500 Kč, peníze tak dávno utratil.

Před trestním senátem se ke všemu přiznal. „Je mi to líto. Kdybych věděl, že dělám něco špatně, neudělal bych to,“ dušoval se.

Po vynesení čtyřleté podmínky se Řežábkovi ulevilo a bylo na něm vidět, že je spokojený. Trest ihned přijal. Státní zástupkyně se také neodvolala a tak je rozsudek pravomocný.

„Polehčujícími okolnostmi pro něho bylo to, že nebyl trestán, prohlásil vinu, trestnou činnost přiznal. Tu přestal páchat před 2,5 lety a od té doby zase vede řádný život. Přitížilo mu, že spáchal trestnou činnost velkého rozsahu a dělal to dlouhou dobu,“ řekl předseda senátu Radek Vydra. Řežábka soud potrestal za porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.

Ze soudní síně odcházel Řežábek spokojený. Nemusí platit ani 96 miliónů korun, které po něm žádaly poškozené společnosti. Soud je odkázal s jejich nároky na řízení ve věci občanskoprávní. Řežábek nedostal ani peněžní pokutu, kterou pro něho žádala v závěrečné řeči státní zástupkyně.

„Soud má za to, že peníze jsou u obžalovaného nevymahatelné,“ uvedl Vydra. Řežábek pobírá důchod 14 500 Kč, za byt dává přes 3000 tisíce, má na krku exekuce a jak on sám tvrdí, každý měsíc mu chybí na živobytí dva tisíce. „Na konci měsíce si tak musím vždy dát takovou dietu na hubnutí,“ uvedl Řežábek.

Zdroj: blesk.cz

ZAHRANIČNÍ PŘÍSTUP K OTÁZCE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV DĚTMI

V zahraničí je situace porušování autorských práv dětmi velmi podobná Česku. Ani zde není značná část veřejnosti obeznámena s přínosy, které ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících přináší kultuře a ekonomice. V důsledku toho je pirátství často paradoxně považováno za přijatelné jednání s odůvodněním, že pokud je tak rozšířené, nemůže být nezákonné. A tento mylný názor rodičů bohužel přejímají i jejich děti.

Různé země vytáhly do boje proti nelegálnímu sdílení autorských děl různým způsobem. V jednom jsou ale zajedno. U dětí a mládeže je nezbytná edukace. Jen tak totiž může vyrůst nová generace, která už bude mít řádné povědomí o škodlivosti pirátského stahování a sdílení obsahu, bude mít snahu dodržovat zákony a bude tyto své postoje předávat svým dětem. Jak různé země ke vzdělávání dětí a mládeže přistupují?

Řecko

Řecká organizace pro autorské právo (HCΟ) vypracovala v roce 2014 ve spolupráci s pracovní skupinou pedagogů vzdělávací program určený školám. Ve stejném roce uspořádala organizace HCO za účelem propagace tohoto programu sérii seminářů, které byly určeny jak úředníkům kraje odpovědným za činnost škol, tak samotným pedagogům, kteří si mohou tento vzdělávací program vybrat a implementovat do svých tříd.

Řecká škola autorského práva

V roce 2015 získala organizace HCO od EUIPO grant, s jehož pomocí zahájila program „Řecká škola autorského práva“ zahrnující pět základních činností:

Tisk informačních materiálů a jejich distribuce učitelům a žákům.
Organizace, pořádání a vedení vzdělávacích kurzů a seminářů v celé řadě řeckých měst.
Vypracování a návrh webových stránek roztříděných pro jednotlivé cílové segmenty (žáci základních škol, studenti středních škol, pedagogové a rodiče).
Vývoj elektronických vzdělávacích her.
Vytvoření krátkého animovaného filmu o významu ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících.

Řecká škola autorského práva byla inspirací pro další země

Realizace „Řecké školy autorského práva“ byla velmi úspěšná nejen z pohledu kvality vytvořených materiálů, ale i z hlediska vřelé odezvy, kterou učitelé a studenti projevili během osobní účasti na programu i po ní. Program se dočkal ocenění i v zahraničí. Čtyřikrát byl prezentován jako vzor ve své oblasti na zasedáních a fórech EUIPO a jednou na jednodenní konferenci pořádané Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO).

Portál copyrightschool.gr

Webové stránky copyrightschool.gr jsou přehledně rozdělené do čtyř sekcí podle cílových segmentů, pro něž jsou informace určeny:

žáci základních škol,
studenti středních škol,
pedagogové,
rodiče.

V knihovně médií pak jsou k dispozici souhrnně všechny hry, videa, infografiky, příručky, plakáty, FAQ, prezentace a další užitečné informace, bez ohledu na cílový segment. Na stránce novinek je k dispozici přehled nejnovějších událostí a plánovaných akcí.

Sekce pro žáky, studenty a pedagogy mají totožnou strukturu a jejich obsah vždy odpovídá věku uživatelů. Sekce pro rodiče má textovou formu a jejím cílem je zodpovědět rodičů časté otázky v oblasti autorského práva a způsobu a poučit je, jak tyto informace předat dětem.

Stránky působí díky komiksům, kvízům, křížovkám, hrám a dalším interaktivním prvkům příjemně živě, takže dokážou cílovou skupinu efektivně oslovit. Skvělým příkladem je edukační hra založená na změně designu chobotnice.

Portál enjoylegal.gr

Portál enjoy legal vznikl rovněž z iniciativy organizace HCO. Jeho cílem je informovat řeckou veřejnost o online platformách, které zákonným způsobem nabízejí obsah chráněný autorským právem. Jinými slovy, HCO shromažďuje a poskytuje uživatelům online platformy, kde mohou legálně sledovat nebo stahovat filmy, seriály a sportovní události, poslouchat nebo stahovat hudbu, číst online nebo stahovat knihy a získat přístup k obrázkům a videohrám. Portál enjoy legal je mimo jiné členem sítě agorateka.

Portál agorateka spustil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Je to vstupní brána k národním portálům poskytujícím rychlý a snadný přístup k legálním nabídkám obsahu – hudby, filmů a televizních pořadů, e-knih, videoher nebo sportovních událostí. V současné době se projektu agorateka účastní 24 států, zahrnuje 107 platforem s odkazy na více než 3 400 stránek s legální nabídkou autorskoprávně chráněného obsahu. V České republice se zatím do projektu zapojily například portály FILMTORO, Pro-music Czech Republic a SROC Czech Republic.

Velká Británie

Podobně jako v Česku také zainteresované strany v Anglii řeší problém kyberkriminality převážně prostřednictvím informačních portálů.

Internet Matters

Internet Matters je malá nezisková organizace s širokým dosahem. Sdružuje řadu talentovaných jedinců, kteří usilují o zajištění bezpečnosti dětí na internetu a snaží se pomoci rodičům, pečovatelům a pedagogům udržet si přehled o nejnovějších výzkumech a trendech v oblasti digitální bezpečnosti.

Organizace vyvinula a provozuje rozsáhlý portál nabízející průvodce a zdroje informací zaměřených na bezpečný internet. Poradenství je rozděleno podle věku (0–5 let, 6–10 let, 11–13 let, 14+ let). Chování dětí na internetu se totiž v různém věku liší a rizika, kterým jsou jednotlivé věkové skupiny převážně vystaveny, jsou také různá.

Organizace se kromě otázky pirátství zaměřuje i na řadu dalších témat, jako je například online nenávist, sexting, online grooming, falešné zprávy, čas strávený u obrazovky, nevhodný obsah, kyberšikana, online pověst, online pornografie, sebepoškozování, radikalizace, soukromí a krádež identity.

V sekci týkající se pirátství jsou k dispozici statistiky, popis rizik, videa s názory rodičů, názory dětí, které umožňují pochopit hlediska a vnímání této otázky ze strany dětí, odkazy na články související s tématem, informace typu „průvodce“ zaměřené na konkrétní dílčí problémy (nelegální stahování, viry atd.), bezpečnostní tipy a rady pro rodiče, jak zajistit bezpečný přístup jejich dětí k obsahu, doporučené další zdroje informací.

The Industry Trust

Další organizací, která se v oblasti nelegálního stahování obsahu ve Velké Británii angažuje, je The Industry Trust. Tato britská organizace pro vzdělávání spotřebitelů v oblasti filmu, televize a videa propaguje hodnotu autorských práv a kreativity. Jejím cílem je řešit přetrvávající problém porušování autorských práv k filmům a televizním pořadům tím, že se snaží diváky inspirovat, aby si vážili skvělých filmových momentů a rozhodli se sledovat filmy, televizní pořady a videa z legálních zdrojů.

V současné době má více než 40 členů, včetně distributorů, kin a maloobchodních prodejců na internetu i mimo něj.

Ve spolupráci s charitativní organizací Into Film, která se zabývá filmovou výchovou, vyvinula vzdělávací materiál pro pedagogy a žáky. Tento výukový materiál je určen pro žáky ve věku 7–14 let. Jeho cílem je zdůraznit, jak zůstat v bezpečí při online přístupu k filmovému a televiznímu obsahu, a zároveň je seznámit s různými typy malwaru a jejich dopady, včetně hackování webových kamer, úniku osobních údajů a vydírání online. Vyzývá mladé lidi, rodiče, pedagogy, sociální pracovníky, orgány činné v trestním řízení, firmy, veřejné činitele a širší veřejnost, aby společně přispěli k vytvoření lepšího internetu.

Německo

V Německu vyvinul státní mediální úřad Mediaanstalt NRW pro rodiče PDF přinášející osvětu v oblasti internetu. Poměrně obsáhlý materiál se zabývá různými tématy zaměřenými na ochranu dětí na internetu a představuje praktického a užitečného průvodce pro rodiče dětí různého věku.

Dalším z děl zaměřených na téma bezpečného internetu je publikace Nicht alles, was geht, ist auch erlaubt. Tato brožura s názvem, který by se dal do češtiny přeložit jako Ne vše, co jde, je také povoleno, poskytuje uživatelům internetu nejdůležitější informace o autorských a osobnostních právech a souvisejících rizicích odpovědnosti. V roce 2015 byla brožura doplněna i o téma odpovědnosti za nelegální stahování nezletilými osobami.

Verbrauchszentrale

Na rodiče, kteří mají obavy z postihů v důsledku nelegálního stahování obsahu, jehož se dopouštějí jejich děti, se zaměřuje Spolkový svaz spotřebitelů – Verbrauchszentrale. Tato organizace rodičům nabízí pokyny ve formě best practice.

Základní informací pro rodiče, kteří mají obavy z odpovědnosti za nelegální stahování svých dětí na internetu, je, že musí své děti informovat o právní situaci v oblasti autorských práv.

Rodiče v Německu, kteří se chtějí vyhnout odpovědnosti, musí být v případě soudního sporu schopni prokázat, že své děti dostatečně informovali o zákazu stahování a šíření materiálů chráněných autorským právem. To znamená, že by si měli zaznamenat datum takového rozhovoru s dětmi a rovněž obsah, o kterém se hovořilo. Během rozhovoru na téma porušování autorských práv by měli rodiče probrat všechna nebezpečí, zákazy a právní podmínky způsobem, který je pro děti přívětivý, a stanovit vhodná pravidla chování.

Na webu se ale rovněž uvádí, že v závislosti na vývojové vyspělosti dítěte má taková diskuse smysl nejpozději od 12 let věku, přičemž teoreticky mohou být rodiče i děti odpovědní už v mladším věku.

Závěr

Všechny státy Evropské unie čelí stejnému problému, kterým je nedostatečné povědomí o autorském právu a nelegálním stahování a sdílení obsahu. Každá země přistupuje k tomuto problému po svém a zaměřuje se na různé oblasti řešení. Řecký model se svou „Řeckou školou autorského práva“ ukazuje, jak důležité je vytvořit strukturovaný a atraktivní vzdělávací program zahrnující tištěné materiály, semináře a interaktivní online nástroje a kombinovat různé formy a přístupy, aby edukace byla efektivní a zábavná pro všechny věkové kategorie. Británie může inspirovat svým důrazem na spolupráci s neziskovými organizacemi a využívání multimediálních zdrojů. Německý model, který klade důraz na rodičovskou odpovědnost a prevenci prostřednictvím informovaných rozhovorů, zase může ostatní země podnítit k vytvoření specifických informačních kampaní pro rodiče.

Proto je nesmírně důležité, aby se jednotlivé země vzájemně inspirovaly a sdílely osvědčené postupy. Významná je i výměna zkušeností a materiálů, které mohou být adaptovány podle specifických potřeb jednotlivých států. Využití efektivních prvků z jednotlivých zemí a integrace osvědčených metod ze zahraničí může i v České republice pomoci nastolit efektivní, udržitelný vzdělávací program, který přispěje ke snížení míry porušování autorských práv mezi dětmi a mládeží.

SLEDUJTE FILMY A SERIÁLY ONLINE LEGÁLNĚ A ZDARMA: ALTERNATIVY K STREAMOVACÍM SLUŽBÁM!

Pryč jsou časy, kdy lidi plánovali svůj čas podle toho, kdy se v televizi vysílaly jejich oblíbené filmy nebo seriály. Dnešním hitem je sledování online. Na výběr je mnoho streamovacích služeb s obrovskou nabídkou filmů a seriálů i v češtině, ale mají jednu společnou chybičku na kráse: jsou placené. Kdybychom chtěli sledovat obsah a nic neplatit, máme vůbec nějaké legální možnosti?

Proč legální? Jsou k tomu dva hlavní důvody. První je etický. Vytvoření filmu něco stojí a pokud jde o komerční projekt, není fér připravit autory o příjem. Druhý je už méně altruistický – bezpečnost. Nelegální platformy se pohybují v lepším případě na hraně zákona, často za hranou a hrozí u nich napadení malware. Jaké máme tedy možnosti, pokud se omezíme na náš český rybníček?

Televizní stanice

Televizní stanice, které můžeme naladit v běžném vysílání, nabízí přístup k živému vysílání přes internet. Kromě toho se dá zdarma dostat aspoň k části obsahu v archivu o různé délce. Jedná se typicky o tvorbu dané stanice, nejsou tudíž omezení licenčními podmínkami.

TV Nova

Televize Nova nabízí přístup k živému vysílání pouze pro přihlášené uživatele. Účet je ale zdarma. Během sledování ale občas můžete narazit na hlášku o chybějícím oprávnění pro internetové vysílání. Kromě živého vysílání můžete sledovat i záznamy pořadů z dílny Nova, jako je Survivor nebo Na lovu. Pro nerušené sledování bez reklam a přístup k ještě neodvysílaným dílům už potřebujete placený účet na Voyo.

Voyo; Zdroj: svetandroida.cz

Voyo stojí 159 Kč měsíčně, ale nabízí 7denní zkušební dobu. Takže pokud se stane, že byste si chtěli užít sledování naplno a týden by vám stačil, je zde tato možnost.

Prima

Televize Prima nezaostává za konkurencí. V nabídce najdete možnost sledovat jak živé vysílání, tak pořady z archivu. Obojí je podmíněno přihlášením. Účet zdarma umožní sledovat živé vysílání a archiv, obojí s reklamami. Prima má zajímavě řešené předplatné, kdy máte na výběr tarif s polovičním množstvím reklamy nebo dražší úplně bez reklam. Kromě toho se ještě liší v kvalitě obrazu, od účtu zdarma v SD, přes HD až po FullHD.

prima+; Zdroj: svetandroida.cz

iVysílání České televize

Jedná se o velký projekt České televize. Ke zhlédnutí zde najdeme opravdu velké množství všech možných žánrů. Pořady jsou přehledně rozdělené na hlavní kategorie, kde najdeme filmy, seriály, dokumenty, zpravodajství… a každá z nich je ještě rozdělená podle žánru (komedie, rodinné, dramata…). Najdeme zde hlavně pořady produkované Českou televizí, a to včetně opravdových pokladů v podobě filmů pro pamětníky, ale nejen ty.

V nabídce jsou i zahraniční filmy, seriály a dokumenty, ale u těch je třeba neodkládat zhlédnutí moc dlouho, mají totiž omezenou dobu, po kterou jdou přehrát. U některých pořadů pak vidíme upozornění na blížící se konec dostupnosti, v horším případě hlášku, že pořad nelze z licenčních důvodů přehrát.

Nabídka iVysílání

Kromě pořadů z archivu umožňuje iVysílání sledovat i živé vysílání všech programů České televize.

Seznam TV

Televize Seznam je plnoformátová televize. Nabízí vlastní pořady, které doplňuje českým i zahraničním obsahem. Najdeme zde filmy, seriály, pohádky, dokumenty a zpravodajství. Pořady jsou vysílány podle programu, ale můžete využít webové prostředí a vrátit se v čase nebo pokud sledujete Seznam TV na běžném zařízení, můžete využít HbbTV aplikaci (červené tlačítko).

Zdroj: svetandroida.cz

Stream.cz

Přestože je stejně jako Seznam TV provozován Seznamem, jsou zde zásadní rozdíly. Zatímco Seznam TV je víceméně běžné televizní vysílání, Stream.cz se specializuje na původní obsah vytvořený pro internetové publikum. Najdete zde originální české seriály, filmy, dokumenty a další formáty, které nejsou běžně dostupné v televizním vysílání.

Zdroj: svetandroida.cz

YouTube

Na YouTube je k dispozici nepřeberné množství obsahu. Zadejte příslušnou vyhledávací frázi jako např. „dokumenty zdarma“ a dostane se vám široké nabídky ve formě playlistů. Nepodařilo se mně ale ověřit, jestli jsou videa opravdu na YouTube legálně (umístili je tam vlastníci práv nebo s tím aspoň souhlasili) nebo zůstávají k dispozici dle přísloví „kde není žalobce, tam není soudce“. I proto neuvádíme žádný konkrétní odkaz. YouTube jako takové je k dispozici zdarma, ale nevyhnete se reklamám. Můžete si ale zakoupit YouTube Premium, kde kromě odstranění reklam získáte YouTube Music a aplikace vám umožní přehrávat videa při vypnutém displeji. To se hodí pro hudbu nebo podcasty.

Operátoři

Všichni velcí operátoři nabízejí i televizní balíčky a někdy nabízejí různé akce. Pokud jde o dlouhodobou možnost sledovat televizní vysílání, T-Mobile nabízí k hlasovým balíčkům s neomezenými daty zdarma Magenta TV v základní verzi. Dostanete 26 programů, které můžete sledovat na jednom zařízení. Aktivovat Magenta TV si můžete v aplikaci Můj T-Mobile následovně:

Magenta TV; Zdroj: svetandroida.cz

Po objednání vám dorazí jméno a heslo, které zadáte do aplikace. Jedná se o opravdu základní aplikaci, navíc při pokusu o přístup k archivu se zobrazí chybová hláška.

O2 nabízí základní TV Modrá s pevným internetem, nikoliv mobilnímu tarifu. Podobně jako u T-Mobile dostanete přihlašovací údaje, ty můžete sdílet mezi více zařízeními, ale poběží vždy jen jedno z nich.

Jak vidno, možnosti tu jsou, ale zadarmo dostanete vždy jen omezenou nabídku. Výjimkou je iVysílání České televize, které si ale vlastně platíme koncesionářskými poplatky. Kterou službu zvolíte nebo jestli dáte raději přednost některé placené variantě, už je na vás. Budeme ale jako vždy rádi, když se podělíte v komentářích o své zkušenosti.

Sledujete filmy zdarma nebo preferujete placené služby?

Zdroj: svetandroida.cz

VYSÍLÁNÍ K EUROVOLBÁM ODSTARTUJE ZMĚNY NA TN LIVE

Zpravodajský portál TN Live se stane hlavním kanálem TV Nova pro vysílání před volbami do Evropského parlamentu. Zároveň se samotný portál obsahově posune a přijde s novým programováním.

Klíčovým pilířem předvolebního vysílání Skupiny Nova k volbám do Evropského parlamentu budou hlavní debaty na webovém portálu TN Live. Proběhnou 17. května, 24. května, 31. května a 6. června. Z každého dílu se následně budou připravovat články na TN.cz a reportáž do Televizních novin. Moderovat je budou Martin Čermák a Háta Sassmannová, která působí jako stálá zpravodajka TV Nova při Evropské unii. Debaty se odehrají v hlavní budově TV Nova, poběží v přímém přenosu od 15:00 a budou trvat 60 minut.

„Do zpravodajských relací v rámci volebního vysílání budeme zvát ty strany, hnutí či koalice, které budou ve volebních odhadech dosahovat v průměru alespoň 3 % hlasů. O tomto klíči pro výběr hostů jsme předem informovali politické strany i veřejnost. Jsme v tomto maximálně transparentní,“ říká Kamil Houska, ředitel zpravodajství TV Nova.

Nova zve kandidáty do debat na základě průzkumů od agentur Kantar, STEM, Stem/Mark, CVVM, Median, Ipsos a Data Collect publikované od 7. prosince 2023 do 30. dubna 2024.

Portál TN Live zároveň po třech letech fungování projde obsahovou proměnou. Od května se v denní frekvenci zařazuje pořad Napřímo, častěji se také objevuje lifestylový magazín Talk!. Od června se pak rozšíří pořad Svět za hranicemi a další novinky ve vysílání TN Live mají přijít ve druhé polovině roku.

O vysílání k volbám do Evropského parlamentu a také o záměrech s TN Live jsme mluvili s ředitelem zpravodajství TV Nova Kamilem Houskou.

Web TN Live bude letos hlavním kanálem TV Nova pro vysílání debat předcházejících volbám do Evropského parlamentu, které u nás připadají na 7. a 8. června. Debaty tak nezařazujete do lineárního vysílání TV Nova. Proč?

Je to proto, že eurovolby jsou jiné než volby do Sněmovny nebo prezidentské volby. Z televizního pohledu je u parlamentních voleb zajímavý střet několika předsedů politických stran. V případě eurovoleb se ale pozornost tříští, protože na kandidátkách nejsou předsedové stran a k tomu se ještě přidávají kandidáti na eurokomisaře. Rozhodli jsme se proto rozdělit předvolební diskuse do většího počtu debat a umožnit stranám vyslat do debaty pokaždé jiného kandidáta.

Nova už zveřejnila klíč, podle kterého zve kandidáty do diskusí. Liší se ten, který použijete pro eurovolby, od jiných volebních událostí?

Máme už několik let zavedený mechanismus, kterého se dodnes držíme. Vycházíme pokaždé z několika výzkumů od největších výzkumných agentur veřejného mínění a za předem stanovené období průměrujeme všechny zveřejněné výsledky jednotlivých stran. Na jejich základě spočítáme průměrnou hodnotu, která indikuje, zda překročí, nebo nepřekročí hranici pro zvolení. Podle tohoto klíče pak zveme zástupce do debat.

Víme ale také, že situace se na politické scéně mění a že několik subjektů se pohybuje kolem hranice 2-3 %. I sociologové připouštějí, že se několik subjektů k hranici volitelnosti může přiblížit. Proto jsme se rozhodli, že vedle debat, do kterých zveme zástupce podle jasného klíče, který jsem popisoval, otevřeme v Televizních novinách ještě témata, ke kterým budeme natáčet názory i kandidátů těchto menších stran.

Vzhledem tomu, že debaty přinesete v rámci internetového vysílání, nezvažovali jste možnost pozvat k debatě zástupce všech subjektů? Právě proto, abyste předešli možným výtkám, že účast v diskusích je otevřena jen pro některé subjekty…

Nikdy nebude možné uspokojit všechny a nějakou hranici stanovit musíme, protože všechny zvát nemůžeme. Vždy se bude cítit někdo dotčený, že se do diskuse nedostal. Dlouhodobě a přehledně naše pravidla zveřejňujeme a neměníme je. Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění. Ano, můžeme se také držet výsledků minulých voleb, což je ale podle mého názoru ještě horší varianta, protože za jedno volební období se můžou nálady ve společnosti dost lišit.

Jedeme podle jasného klíče a bohužel neexistuje jiný parametr, než jsou průměry průzkumů veřejného mínění.

Páteří vysílání k euro volbám tak budou čtyři debaty rozložené do čtyř týdnů o hodinové stopáži bez superdebaty…

Ano. Z každé debaty navíc zařadíme také to nejzásadnější do Televizních novin. Superdebata má smysl u parlamentních nebo prezidentských voleb, protože v těchto případech jsou role diskutujících jednoznačně srozumitelné. U eurovoleb se to liší v tom, že někdo je kandidát, někdo je lídr kandidátky, někdo zase kandiduje na eurokomisaře. Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají. Polovina lidí neví nebo si neuvědomuje, co jim EU přináší. Ambicí celoplošné komerční televize je stručně a jasně vysvětlit lidem základní věci, které se v Bruselu rozhodují.

K vysílání výsledků voleb připravujete pořad Naše Evropa, jehož vysílání začne v pondělí 10. června místo Snídaně pět minut před 6:00 a bude trvat zhruba tři hodiny. Je to zase jiný styl prezentace výsledků než při sněmovních nebo prezidentských volbách.

Eurovolby jsou atypické tím, že se čeká na uzavření posledních volebních místností. To je výhoda a nevýhoda zároveň – nevýhodou je, že nelze průběžně sčítat výsledky a informovat o tom, jak si kdo stojí. Výhoda je zase v tom, že v době, kdy budeme moct informovat, budou výsledky za Česko sečtené a můžeme hned divákům sdělit výsledek. Z tohoto důvodu nemá smysl připravovat na sobotu mimořádné kontinuální vysílání, protože bychom jen mohli říkat, že volby skončily. Výsledky budou známé v noci z neděle na pondělí, tak proto v pondělí ráno nabídneme speciální tříhodinové vysílání, ve kterém je rozebereme.

Speciální magazín, který by se v lineárním vysílání TV Nova věnoval eurovolbám, nechystáte?

Zvažovali jsme ho, ale přijde nám lepší využít naše stávající pořady a témata do nich rovnoměrně rozprostřít. Objeví se tak v pořadech Televizní noviny, Střepiny nebo Za pět minut dvanáct.

Jak moc jsou pro Novu eurovolby důležité z hlediska zpravodajských priorit? Roste jejich důležitost?

Záleží na úhlu pohledu. Není žádným tajemstvím, že voliči o eurovolby takový zájem nemají. Pro novináře a provozovatele televizního vyslání jsou to ale důležité volby, protože chceme, aby lidi pochopili, že účastí ve volbách mohou ovlivnit chod Evropské unie. Často slyšíme, že lidé si na Evropskou unii stěžují, ale když mohou vyjádřit svůj názor ve volbách, tak zůstanou doma. Proto se volbám chceme věnovat. Chceme divákům vysvětlit, že řada věcí se už neřeší na národní úrovni, ale rozhodují se na evropské úrovni.

Evropské volby jsou pro nás největší oříšek, jsou nejsložitější pro to, abychom lidem vysvětlili, že se jich týkají.

Debaty u příležitosti voleb do Evropského parlamentu jsou teď jedním z nejviditelnějších projektů webu TN Live. Vedle toho ale rozšiřujete také vysílání některých stávajících pořadů v rámci všedního dne – konkrétně jde o pořady Napřímo a Talk. Co si od toho slibujete?

Zamýšlíme upravit fungování portálu TN Live. Vidíme, že návštěvnost webu je vysoká, když se odehrávají větší události, které dokážou přitáhnout desítky až stovky tisíc lidí. Když se ale nic mimořádného neodehrává, tak návštěvnost logicky klesá. Ukazuje se přitom, že dobře fungují pořady, které jsou jasně definované a diváci tak vědí, s čím si takový pořad spojit. Protože v takovém případě ho často vyhledávají zpětně a nemusí ho nutně sledovat v živém vysílání. To je případ pořadu Napřímo – ten má osm až 10 tisíc diváků živě a dalších několik desítek tisíc ho sleduje v rámci následujících 48 hodin v dodatečném zhlédnutí. Z toho vyvozujeme, že TN Live může v čase, který není věnován živému vysílání důležitých událostí, fungovat i řekněme „podcastově“. Proto jsme se rozhodli, že výhradně pro TN Live vytvoříme plejádu pořadů na každodenní bázi. Každý pořad bude mít ve schématu pravidelné místo. Pořad Napřímo se každý všední den zaměří na rozhovory s politiky v délce 20-30 minut. Pořad Talk je orientovaný na showbyznys. Připravujeme ale i další pořady. Chceme také rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy, protože chceme zvýšit zásah těchto pořadů. (TN Live je zároveň dostupný v HbbTV aplikaci a v nabídce Voyo, pozn. red.)

Jaké další pořady pro TN Live připravujete?

Vedle zmíněných pořadů Napřímo a Talk plánujeme denně i sportovní pořady, ve kterých se budeme každý den věnovat jinému sportu. Skupina Nova je držitelem řady vysílacích práv ke sportovním pořadům, a toho chceme využít. Plánujeme také pořady na týdenní bázi, například pořad zaměřený na literaturu nebo také pořady zaměřené na některé skupiny obyvatel. Například témata spojená s policií, armádou nebo hasiči jsou poměrně pestrá a zajímá se o ně velká skupina.

Chceme rozšířit distribuci obsahu na další platformy a nedržet ho jen na webu TN Live. Do distribuce tak zapojíme YouTube a podcastové platformy.

Novinkou publicistických pořadů TV Nova se letos stal pořad Na vaší straně, který se ale po měsíci vysílání přesunul ze sobotního podvečera na pondělí od 22:30. Jak změnu vysílacího času hodnotíte?

Ukázalo se, že čtvrteční slot je výhodnější než ten víkendový. Pořad upozorňuje na nepravosti a z tohoto důvodu se nám víkendový čas neosvědčil, protože se zdá, že diváci o víkendu hůře přijímají pořady, které jsou méně relaxační. Přesun pomohl a s výsledky pořadu jsme spokojeni. Každý týden také přibývá velké množství tipů od diváků na témata, která můžeme v pořadu otevřít. A jsme pyšní na to, že se nám podařilo už několika lidem jejich složité problémy skutečně vyřešit. Že ten pořad není jen o tom, že na problém upozorní, že varuje ostatní lidi, ale že těm konkrétním lidem umí reálně pomoci.

Podobnou zkušenost s posunem do jiného vysílacího času máme s Víkendem. Víkend jsme vysílali v úterý, a protože v tomto čase tolik nefungoval, tak jsme ho přesunuli do Víkendové Snídaně a loni v květnu jsme ho vrátili jako samostatný pořad na pondělní večer od 22:30. V tomto novém čase má výborná čísla, podíl překračuje 23 % a funguje lépe než předtím. Je ale také pravda, že jsme změnili i jeho dramaturgii, producenta a má i nové redaktory.

Zdroj: mediaguru.cz

AKTV UZAVŘELA DOHODU O SPOLUPRÁCI S FASTSHARE.CLOUD

V závěru loňského roku uzavřela Asociace komerčních televizí společně s TV Nova a FTV Prima dohodu s provozovateli služby Fastshare.cloud, společností Inside Invest, i s jejím bývalým provozovatelem, společností Fusion Media. Dohoda stanovuje podmínky mimosoudního narovnání, kdy provozovatelé úložiště Fastshare.cloud zajistí, aby se na jejich službě nevyskytovala autorsky chráněná díla členů AKTV, přičemž po splnění těchto podmínek ukončí komerční TV vysílatelé soudní a exekuční řízení. Součástí dohody je také úhrada nákladů na právní zastoupení TV Nova a FTV Prima v souvisejících sporech.

Komerčním TV vysílatelům sdruženým v Asociaci komerčních televizí se podařilo docílit další dohody směřující k vyšší ochraně jejich obsahu v online prostředí. Právní kroky komerčních vysílatelů vůči provozovatelům úložiště Fastshare.cloud vyústily v listopadu 2023 v uzavření mimosoudní dohody o narovnání.

Předmětem dohody je na straně úložiště Fastshare.cloud závazek, že přijmou technická opatření zabezpečující, že se na službě nebudou nacházet díla televizních skupin Nova a Prima a nebude je možné na ni ani nahrát, jak s účinností od 5. ledna 2023 požaduje autorský zákon. Seznam chráněných děl je průběžně aktualizován s ohledem na novinkové tituly nebo nové seriálové epizody. Kromě toho pak bývalý provozovatel služby Fastshare.cloud uhradil komerčním vysílatelům náklady na právní zastoupení a soudní výlohy, které jim při ochraně autorských práv na službě Fastshare.cloud vznikly. Televizní společnosti tak ve smyslu dohody následně ukončily soudní a exekuční řízení, které vůči bývalým i aktuálním provozovatelům Fastshare.cloud vedla.

„Po půlroční zkušební lhůtě nyní vidíme, že naše požadavky jako nositele autorských práv nejsou nijak přehnané a je možné je bez problému plnit tak, jako to dělají provozovatelé služby Fastshare.cloud. V tuto chvíli se na službě vyskytuje naprosté minimum našeho obsahu a pokud nalezneme naše díla, která nastavená filtrace zatím nezachytila, operativně komunikujeme a filtraci společně postupně zdokonalujeme,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.

„Internetové pirátství i nadále zůstává naší jasnou prioritou. Za nás tedy stále platí, že jsme připraveni jednat i s dalšími provozovateli internetových úložišť a společně nastavit takové podmínky a technická opatření, která zamezí nelegálnímu sdílení našeho obsahu,“

doplňuje Brachtlová.

Kromě aktivní právní ochrany autorských práv se Asociace komerčních televizí dlouhodobě zaměřuje také na osvětovou činnost. V rámci těchto aktivit provozuje informační stránku o autorských právech, která je k dispozici na adrese aktv.cz/copyright. Zájemci zde najdou slovníček s výkladem pojmů k tématu ochrany duševního vlastnictví, odpovědi na časté dotazy (FAQ) a také pravidelné aktuality zaměřené na internetové pirátství. K dispozici je i aktuální série článků k nové studii Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

KOMERČNÍ TELEVIZE NAVRHUJÍ VÍCE OMEZIT SPONZORING I REKLAMU NA ČT

Sponzoring jen delších pořadů, omezený počet a délka sponzorských vzkazů, omezení product placementu a také reklamy na ČT sport a nulová reklama v onlinu, to jsou některé z představ komerčních vysílatelů o změnách v umísťování obchodních sdělení na České televizi.

Členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV), sdružující nejvýznamnější tuzemské komerční televize, je dlouholetý mediální právník Pavel Kubina, který se od února 2024 posunul z pozice ředitele právního úseku FTV Prima na post ředitele pro mediálně právní záležitosti. Zaměřuje se na legislativu spojenou s televizním vysíláním, mediálním obsahem a reklamním trhem a řeší také otázky spojené s autorským právem, ochranou osobnosti nebo protipirátskou tematikou či umělou inteligencí.

Právě na poli mediální legislativy se v posledních měsících hodně děje. S Pavlem Kubinou jsme si proto povídali o připravovaných novelách zákona o České televizi a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, o chystaných novinkách v zákoně o audiovizi nebo o novém evropském mediálním nařízení EMFA. Dotkli jsme se i toho, jak se daří velkým komerčním televizím bojovat proti pirátskému obsahu.

Zřejmě největším současným legislativním tématem je příprava tzv. velké mediální novely, která v sobě obnáší úpravu zákona o ČT, zákona o ČRo a zákona o rozhlasových a TV poplatcích. Poté, co ministerstvo kultury loni předložilo návrh, kterým zamýšlelo navýšit televizní poplatek o 25 Kč na 160 Kč a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč, a rozšířit bázi pro výběr televizního poplatku i na majitele mobilů a počítačů, reagoval odmítavě celý komerční mediální trh. Na základě této reakce byly ustanoveny pracovní skupiny, v nichž měly své zástupce jak média veřejné služby, tak média soukromá. Zda se ale na něčem shodly a jak může vypadat upravený návrh velké mediální novely, není v tuto chvíli známo.

Od začátku ledna se na ministerstvu kultury setkávaly pracovní skupiny, které probíraly možné návrhy na znění novel zákona o České televizi, zákona o Českém rozhlasu a zákona a rozhlasových a TV poplatcích. V tuto chvíli ale není jasné, jak přípravy postupují. Došlo se v rámci skupin k nějakému konsenzu?

V tuto chvíli máme avizováno, že vznikne řešení na bázi minimalistických úprav zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu a memoranda, kde mají být blíže popsány úkoly veřejné služby. Žili jsme v domnění, že návrh znění novel obou zmiňovaných zákonů vzejde z diskuse v rámci pracovních skupin, ale paralelně běžel separátní dialog ministerstva kultury s Českou televizí a koaliční jednání. Uvidíme tedy, jaký výsledek z toho vzejde.

Z dřívějších prohlášení zástupců komerčního trhu a také z informací, které ohledně příprav nového návrhu znění zákonů pronikly ven, vyplynulo, že komerční trh přinesl svůj návrh změn novel zákonů. Můžete nějaké konkrétní návrhy, které si představujete, že by novely měly obsahovat, zmínit?

Ano, ministerstvu kultury jsme poskytli naše návrhy. Vycházíme z toho, že chceme zachovat duální systém, tedy koexistenci vysílatele veřejné služby a privátních vysílatelů tak, aby byla zajištěna mediální pluralita. Pro správné nastavení duálního systému ale považujeme za klíčovou co nejpřesnější definici veřejné služby. Je podle nás důležité, aby někdo za stát formuloval, co podle něj má být tou veřejnou službou. Požadavkem evropského práva je, aby vymezení veřejné služby bylo co nejpřesnější tak, aby bylo možné určit, co veřejná služba je a co není. Určení toho, co daný členský stát jako veřejnou službu chce a nechce, je plně v kompetenci dané země. Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a „gumová“ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami.

Definování role veřejné služby je podle vás primárně úkolem pro ministerstvo kultury? Nebo kdo by ji měl za stát definovat?

Domníváme se, že je to primárně v gesci ministerstva kultury. Někdo musí formulovat státní poptávku. To je základ. U nás se ale bohužel začalo obráceně: uvedlo se, jakou výši mají mít poplatky, ale neřeklo se, co je veřejná služba. Debata o definici veřejné služby nebyla nikdy dokončená. Proto ani neříkáme, že navrhovaná částka navýšení nebo rozšíření poplatku je správná, protože stále ještě nevíme, co je veřejná služba. Požadavek na přesnou definici pravidel pro poskytování podpory pro veřejnou službu je odůvodněný i ochranou hospodářské soutěže a pozicí komerčních médií v této soutěži. Stávající zákon o České televizi popisuje veřejnou službu jen vágně. Jsou v něm příkladným výčtem vyjmenovány hlavní úkoly, to znamená, že existují i nějaké další, ale není jasné, které to jsou. Pak se tam objevují pojmy jako multimediální služby, doplňkové služby…Těžko si představit, co všechno ty pojmy vlastně znamenají.

Jak by to pak mělo být legislativě uchopeno? Má se tak stát rozšířením stávající definice v zákoně o ČT nebo ještě přijetím speciálního dokumentu, či charty, jak o ní mluvil ministr kultury Baxa?

Vymezení veřejné služby by určitě mělo být právně závazné. Myslíme si, že nejzákladnější upřesnění definice by mělo být v zákoně. Další zpřesnění by pak bylo dobré zavést do dokumentu, který pracovně nazýváme Závazná pravidla pro výkon veřejné služby. Máme představu, že by se tato pravidla vždy po pěti letech aktualizovala a že by se schvalovala podobně jako Kodex ČT, tedy ve Sněmovně. V zákoně by se měla také objevit procedura pro schvalování nových služeb nebo pro podstatnou změnu služeb stávajících. To vyplývá z evropského práva. Navrhujeme, aby je schvalovala nějaká jiná instituce než ČT – například RRTV nebo Rada ČT. Posuzovala by adekvátnost nákladů, dopady takové služby na mediální trh a řadu dalších věcí.

Určitě by to nemělo být tak, aby definice veřejné služby byla tak všeobjímající a ,gumová‘ jako nyní, aby byl stát pasivní a aby si vysílatelé veřejné služby de facto definovali svou úlohu sami.

Co tedy považujete za klíčové pro to, aby byl zachován duální systém? Specifikaci veřejné služby?

Jako prioritu vidíme zpřesnění vymezení definice a úkolů veřejné služby, zavedení institutu závazných pravidel pro naplňování veřejné služby a zavedení procesu schvalování nových služeb. Dokud toto nebude, tak by se neměly řešit poplatky. Víme, že ministerstvo kultury pracuje spíše s představou jakéhosi memoranda, které by si vysílatel veřejné služby sám navrhnul, pak by si je vyjednával s Radou ČT resp. Radou ČRo a následně by je dopodepisoval ministr kultury. Máme za to, že je proces vzniku memoranda uchopen z nesprávného konce, protože tam chybí prostor, aby stát aktivně formuloval svou poptávku. Kdyby to mělo nakonec dopadnout tak, že bude existovat takovýmto způsobem přijímané memorandum, budeme určitě chtít, aby navýšení poplatků bylo podmíněno tím, aby memorandum již bylo uzavřeno, a tím, aby komerční média měla institucionalizovanou možnost účastnit se jednání o jeho obsahu.

Podstatnou součástí nastavení duálního systému jsou i reklamní limity pro komerční vysílatele a vysílatele veřejné služby. Komerční vysílatelé mají povoleny vyšší limity pro umísťování reklamy a dalších obchodních sdělení. I Česká televize může v určitém objemu, byť o dost nižším, obchodní sdělení zařazovat. Požadujete ještě vyšší omezení obchodních sdělení nebo si dokonce představujete ČT zcela bez reklamy?

Hlavní problém vidíme především ve sponzoringu, protože se na ČT vyvinul do podoby, kterou podle našeho názoru zákonodárce takto nezamýšlel. Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT. Záměrem zákonodárce bylo zavést nižší limity pro obchodní sdělení u médií veřejné služby než pro soukromé TV. Navrhujeme proto, aby ČT mohla sponzorovat jen delší pořady, o stopáži od 30 minut, s maximálně dvěma sponzory a sponzorský vzkaz by byl maximálně o délce 5 vteřin. Pokud jde o reklamu, tedy klasické spoty, máme za to, že by sportovní program ČT sport měl fungovat v režimu ostatních programů ČT; reklamu na něm by tak bylo možné zařazovat jen v případech, kdy je její umístění podmínkou získání vysílacích práv k dané sportovní soutěži. Domníváme se, že by se mělo zredukovat i umístění produktu. Zůstat by mohlo u sportovních pořadů, ale u ostatních k tomu nevidíme důvod. Onlinová reklama by neměla být žádná – ani na internetu, ani ve službách na vyžádání. Uvědomujeme si, že by ale bylo nutné zachovat na onlinu sponzoring výroby, který proběhl v rámci televizního pořadu.

Sponzoring na ČT je pro zadavatele a diváky do značné míry zaměnitelný s reklamou, a přestože stávající legislativě vyhovuje, tak se jeho podobou stírá původní idea omezení prostoru pro obchodování ČT.

Vzhledem k časovému skluzu stoupá nejistota, zda se novely stihnou projednat v Poslanecké sněmovně tak, aby vstoupily v platnost od roku 2025. Jaké jsou vaše představy načasování dalších kroků?

Jako komerční vysílatelé potřebujeme mít právní jistotu, kterou v tuto chvíli nemáme. Chceme, aby se novely vyřešily co nejrychleji, ale dokud nebude přesněji specifikováno, co je veřejné služba v televizním vysílání, tak se přípravy nemohou posunout. Jinak souhlasíme s tím, že by bylo dobré, aby novela prošla co nejrychleji. To znamená, že do léta by se revidované texty novel měly dostat na vládu, aby poté už mohly začít projednávat ve Sněmovně.

Diskuse se také vedly o podobě novely Zákona o audiovizi. Podle dohody z července 2023 se mají poplatky do Státního fondu kinematografie, resp. fondu audiovize zvýšit na 2 % pro všechny účastníky audiovizuálního trhu, včetně služeb videa na vyžádání. Jak příprava novely postoupila?

Výše poplatku bylo jen jedno z témat, debatovalo se i o celé řadě dalších témat, a ne všechno se odrazilo v návrhu, který už odešel na vládu. Doufáme, že se naše připomínky do textu dostanou alespoň ve formě pozměňovacích návrhů.

O které požadavky konkrétně jde?

V návrhu novely zůstává doplatek k poplatku z příjmu TV reklamy, který činí 2 % ročních příjmů z vysílání reklamy, který Fondu zajišťuje od televizí výběr minimálně 150 mil. Kč. V době mediální konvergence a změn diváckého chování se ale podle našeho názoru tento doplatek do 150 mil. Kč přežil.

Dále nepovažujeme za dobré, že jsou poplatkem ze služeb na vyžádání zatíženy i takové služby, které jsou financované jen z reklamy. Konkurují si totiž s platformami na vyžádání pro sdílení obsahu, které ale tímto poplatkem zatížené nejsou. České subjekty to znevýhodňuje. Máme také za to, že by poplatkem neměly být zatíženy ani specializované služby na vyžádání, např. sportovní, hudební nebo zpravodajsko-publicistické.

Návrh měl být dle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát.

Za problematické považujeme také to, že návrh významně zvýhodňuje nezávislé výrobce, pokud jde o TV tvorbu. Je sice dobře, že se rozšířila škála podporovaných formátů o tzv. formáty malé obrazovky (small screen). Ale návrh je koncipován tak, že o pobídku můžou žádat jen nezávislí výrobci, kteří ještě musejí dokládat podíl na právech odpovídající čerpané podpoře. Někdy jsou ale tyto společnosti v pozici jen výrobce a kreativní část je na televizi. Nebo televize kreativní část financuje. Zákon tak fakticky vykonstruovává majetek jednoho typu subjektu na trhu na úkor subjektu jiného. Podle našeho názoru by v tomto ohledu měla fungovat smluvní volnost.

Návrh měl být podle našeho názoru dotažen tak, aby nemohl být z jedné služby vybírán poplatek dvakrát.

Evropský parlament nedávno schválil Akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). V následujících měsících se bude začleňovat do národní legislativy. Jak znění EMFA hodnotíte?

Jako zástupci komerčního trhu jsme pro co nejnižší regulaci. Vznik nařízení EMFA nevnímáme jako nezbytně nutný. Na druhou stranu z něj plynou nějaké pozitivní prvky. K těm patří garance nevměšování se politiků do redakční činnosti. EMFA zároveň zavádí nový Evropský sbor pro mediální služby, který bude na naplňování direktivy dohlížet. Otázkou je, kdo bude za Česko v tomto sboru zastoupen a jakému úřadu připadnou které kompetence. Na rozhodnutí, jak to bude, si počkáme.

EMFA se dotýká i možnosti mediálních provozovatelů bránit se mazání obsahu ze strany velkých internetových platforem. Jakou váhu tomuto nařízení přikládáte a co může reálně způsobit?

Je dobře, že taková procedura existuje. Důležité bude, kdo má být provozovatelem mediální služby, který bude moci takovouto proceduru použít. Nechceme státní, a už vůbec ne privátní seznamy hodných a zlých médií, které by rozhodovaly o tom, která média si zaslouží ochranu.

AKTV dlouhodobě vystupuje za obranu autorských práv na internetu. Několik posledních soudních rozhodnutí a také přijetí evropského nařízení Digital Services Act dává naději na efektivnější postup proti pirátskému obsahu. Vnímáte, že by se situace měnila?

Už předchozí právní úprava měla potenciál problém vyřešit, ale samotný právní předpis nikdy nestačí a musí existovat funkční rozhodovací mechanismus. Navíc v případě pirátského obsahu je důležité, aby rozhodnutí byla přijímána rychle. To, že byla přijata DSA, nemělo na naše kauzy žádný bezprostřední dopad.

V minulosti jsme zaznamenali některé pěkné soudní úspěchy a v návaznosti na ně jsme uzavřeli řadu dohod s provozovateli platforem o zavedení opatření proti pirátství, které se zatím jeví jako efektivní. Ale bohužel stále existují i platformy, které to zkoušejí dál a které se brání tím, že protahují soudní řízení. Soudy bohužel ne vždy chápou pravou podstatu podnikání pirátských platforem, která je konkurenční vůči médiím nebo legálním službám. Někdy to vede i k takovým výsledkům, že máme v soudním sporu úspěch, ale přijde tak pozdě, že už to nemá reálný význam.

V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba.

Jaká opatření by pomohla urychlit to, aby se efektivně zamezilo šíření pirátského obsahu?

Více než autorský zákon se nám osvědčila cesta nekalé soutěže, která je pro soudy mnohem pochopitelnější. Účinné je vydání předběžného opatření. Jeho případné nedodržení vede k pokutám, jejichž výše už může být pro tyto platformy citelná a v tu chvíli mají zájem se dohodnout.

Je ale čas pro radikální řez, protože míra rozšířenosti internetového pirátství v Česku je ve srovnání s vyspělými evropskými státy stále velká. Vinou pirátství neutíkají peníze jen investorům a autorům či umělcům, ale také Státnímu fondu kinematografie či Národnímu filmovému archivu.

Máme za to, že by se o těchto záležitostech mělo rozhodovat ve správním řízení s pevně danými lhůtami k rozhodování. V prvním kole by podle našeho názoru měl být na žádost majitele práv znepřístupněn pirátský obsah na dané platformě, a pokud se tak nestane, měla by být ve správním řízení znepřístupněna celá služba. Je velmi důležité, aby byla ochrana použitelná i pro futuro, např. pro další díly průběžně vyráběného seriálu.

Takovýto správní proces existuje v Řecku a považujeme jej za poměrně dobře přenositelný do českého právního prostředí. Podobný správní proces existuje rovněž v Itálii. Jsme přesvědčeni, že takové řešení je levné a státu i zmíněným institucím může přinést hodně peněz.

Takovouto úpravu by bylo vhodné připojit k novele zákona o audiovizi nebo k připravovanému zákonu o digitální ekonomice.

Pavel Kubina

Je ředitelem pro mediálně právní záležitosti ve společnosti FTV Prima a od února 2024 také členem představenstva Asociace komerčních televizí (AKTV). Mediálnímu právu se věnuje od roku 2001, kdy nastoupil do vedení právního oddělení FTV Prima. Od února 2024 byl jmenován ředitelem pro mediálně právní záležitosti.

Zdroj: mediaguru.cz

NEJSILNĚJŠÍ SKUPINOU V DUBNU BYLA NOVA, MĚLA I NEJVYŠŠÍ NÁRŮST

Televizní skupina Nova si v dubnu připsala nejvyšší meziroční nárůst na televizním trhu a dosáhla také nejvyššího podílu.

Skupinou s nejvyšším podílem na televizním trhu byla v letošním dubnu skupina Nova. Dosáhla nejvyšších podílů nejen v univerzální divácké skupině starší 15 let v celodenním vysílání, ale i v dalších rozhodujících diváckých kategoriích 15-54 a 18-69 ve vysílání přes den i v hlavním vysílacím čase. Ukazují to oficiální data měření sledovanosti ATO-Nielsen.

Skupina Nova si v dubnu v meziročním srovnání zároveň připsala nejvyšší meziroční nárůsty v celodenním vysílání i v prime-time. Česká televize skončila ve skupině 15+ (celý den) druhá těsně před třetí skupinou Prima. Meziročně se ale podíl ČT snížil nejvíc ze šech televizních skupin. V hlavním vysílacím čase byl podíl skupiny Prima a České televize shodný ve skupině 15+, v diváckých kategoriích 15-54 a 18-69 měla Prima v hlavním vysílacím čase velmi mírně vyšší podíl než ČT.

Z ostatních TV skupin pokračoval růst zastupitelství Atmedia na 6,88 % (18-69), a to i díky rozšíření portfolia o stanici Warner TV, která v dubnu zaznamenala podíl ve výši 0,5 %. Naopak pokračoval pokles skupiny Barrandov.

Podíl TV skupin (%), celý den, duben 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 6.5. 2024, prime-time = 19:00-23:00

Podíl TV skupin (%), prime-time, duben 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 6.5. 2024, prime-time = 19:00-23:00

Z jednotlivých stanic si v dubnu nejvyšší meziroční nárůsty připsaly stanice Prima Krimi (+0,76 pb., platí pro 15+, celý den) a Prima Love (+0,61 pb.) a dále pak Nova Gold (+0,53 pb.) a Nova Action (+0,37 pb.).

Nejsledovanějšími dubnovými TV pořady byly seriály Stíny v mlze (ČT1, 1,34 mil. diváků 15+), Specialisté (Nova, 1,29 mil.) a Televizní noviny (Nova, nejsledovanější vydání 1,2 mil).

Zdroj: mediaguru.cz