KLADIVO NA ÚLOŽIŠTĚ. NOVA A PRIMA PŘITVRDILY VŮČI NELEGÁLNĚ SDÍLENÉMU OBSAHU

Soukromé televizní stanice dosáhly přelomových předběžných opatření. Velcí operátoři museli odříznout přístup k několika úložištím pro sdílení souborů.

Zákazníci několika operátorů včetně trojice Vodafone, T-Mobile a O2 mají potíže při načítání internetových úložišť Datoid, eDisk a SledujteTo. Pro většinu klientů jsou za standardních podmínek tyto stránky nedostupné, nejde ale o technické problémy. Důvodem jsou soudní kroky soukromých televizních stanic v návaznosti na dlouhodobé porušování autorských práv ze strany provozovatelů úložišť.

Členové Asociace komerčních televizí (AKTV) TV Nova a TV Prima požádali Krajský soud v Brně o vydání předběžného opatření, které nařizuje šesti operátorům zablokovat přístup na konkrétní domény.

„K nejtvrdšímu opatření, tedy návrhu na soudní blokaci celé domény, přistupujeme, až když jsme vyčerpali mírnější možnosti ochrany autorských práv našich členů. To byl případ jak eDisku, tak Datoidu,“

vysvětluje v rozhovoru pro DigiZone prezidentka AKTV Klára Brachtlová.

Byl to právě Datoid, kdo na nedávné předběžné opatření upozornil. „Je naprosto neuvěřitelné, že v demokratické společnosti se skutečně stalo, že soudce rozhodl o znepřístupnění služeb pro několik milionů uživatelů, aniž by se mohl provozovatel služeb jakkoli bránit a vyslovit své stanovisko (a to s okamžitou platností, odvolací soud rozhodne pravděpodobně až za několik měsíců!),“ napsal provozovatel služby v oficiálním stanovisku.

„Chápeme zájem komerčních televizí chránit svá autorská díla a jejich žádostem o odstranění nahlášeného obsahu jsme vždy a neprodleně vyhověli – vždy jsme ale bojovali i za to, aby naopak nebyla poškozována práva našich uživatelů (např. když docházelo k opakovanému nahlašování obsahu uživatelů jako porušujícího podmínky, přestože nic neporušoval, jen se soubor jmenoval stejně jako aktuálně vysílaný seriál),“ tvrdí Datoid.

AKTV má ovšem na údajnou ochotu Datoidu úplně jiný pohled. Klára Brachtlová připomíná, že od ledna loňského roku platí novela autorského zákona, která zavedla povinnost „notice and stay down“.

„To znamená, že když se ozve nositel autorských práv a nahlásí, že má k nějakému filmu, seriálu nebo hudebnímu albu autorská práva, má provozovatel úložiště povinnost zabránit jeho šíření skrze svou službu. Což znamená nejen mazat všechny nahlášené kopie, ale zavést taková technická opatření, aby takové dílo již vůbec nešlo veřejně sdílet nebo nahrát,“

doplňuje.

Komerční televize se podle ní nejdřív snaží o mimosoudní dohodu. Vyzvou provozovatele úložišť, aby přijali opatření podle zákona. Asociace jim dokonce nabízí spolupráci na technickém řešení, třeba automatických filtrech. „Řada úložišť však nadále tvrdí, že jejich povinnosti podle platné legislativy se omezují jenom na to, že odstraní konkrétní nahlášený soubor a tím je pro ně celá záležitost uzavřena. Tak tomu však minimálně od loňské novely není a nebylo tomu tak zcela ani předtím,“ pokračuje prezidentka asociace.

Pokud úložiště o dohodu nestojí, je dalším krokem soud, kde se komerční stanice domáhají ochrany konkrétních seriálů či pořadů.

„Jinak řečeno, požadujeme po provozovatelích úložišť, aby zajistili, že díla našich členů se na jejich službě nebudou nacházet. V první fázi, což byl i případ eDisku a Datoidu, jsme tedy usilovali o soudní ochranu konkrétních děl, nikoliv o blokaci celé služby,“

dodává Klára Brachtlová.

Soud sice dal komerčním televizím za pravdu, provozovatelé ale rozhodnutí ignorovali. Následovalo tedy exekuční vymáhání rozsudku. V této fázi úložiště postupně dostávají pokuty, které mohou v součtu dosáhnout milionových částek. Tyto pokuty však někteří provozovatelé nehradí, protože jsou papírově nemajetní. Místo toho hledají způsoby, jak se předběžnému opatření vyhnout, třeba změnou provozovatele na jiný subjekt, někdy mimo EU, nebo změnou domény.

„V případě Datoidu si provozovatel nevybíral datovou schránku, nedodržoval předběžné opatření a vedená exekuce je zatím bezvýsledná, protože se exekutorovi nepodařilo dohledat žádný majetek. Datoid jsme dokonce nad rámec našich povinností ještě před zahájením exekuce vyzývali, ať plní dobrovolně, co mu soud uložil – marně,“ přibližuje prezidentka AKTV, co předcházelo zablokování domén.

Úložiště eDisk zkusilo úhybný manévr s formálním přesunem na Seychely. „Nevím, kdo jim radí, ale je mylné se domnívat, že jim to zajistí beztrestnost. Za tohoto stavu jsme neměli jinou možnost, než se domáhat blokace domény,“ doplňuje Klára Brachtlová.

V předběžných opatřeních jsou vyjmenované české a slovenské domény tří úložišť, kde dochází k porušování autorských práv a komerční televize vyčerpaly jiné nástroje. „Žalujeme operátory, aby svým zákazníkům odepřeli přístup na adresy, kde soud uzná, že je k tomu právní důvod,“ vysvětluje Brachtlová. Zároveň je tím vyřešená situace, kdy úložiště není na české doméně.

Blokování přístupu k doméně však není univerzální řešení. Úložiště nejsou účastníky řízení, protože žalovanou stranou jsou operátoři, takže nemohou předběžná opatření napadnout. Datoid se však obratem přesunul na jinou URL, alternativní adresy zprovoznily také eDisk a SledujteTo.

Navíc se předběžná opatření vztahují jen na šest vybraných poskytovatelů internetového připojení z téměř dvou tisíc. A úložiště aktivně a naprosto konkrétně radí uživatelům, jak technicky opatření obejít, aby se na stránky znovu dostali. AKTV si technické limity uvědomuje, je ale přesvědčena, že většinu běžných uživatelů tyto kroky odradí.

„I na nové doméně Datoidu jsme jen namátkovým rychlým hledáním dohledali více než 100 děl našich členů, která jsou tam nelegálně. Také tyto taktiky jsme odhodláni tvrdě a nekompromisně veškerými dostupnými prostředky potírat,“ reaguje na poslední vývoj prezidentka AKTV. Komerční televize mimo jiné dráždí obchodní model úložišť, která motivují uživatele k nahrávání souborů různými odměnami anebo vybírají peníze za rychlejší stahování. Cizí autorská díla jsou navíc obalena reklamou.

„Pokud se tak nyní úložiště odvolávají na to, že je to jako kvůli dvěma černým pasažérům zrušit celou autobusovou linku, dostali se do této situace svým vlastním přístupem. Protože pokud se budeme držet tohoto příměru, oni řídí a provozují autobus bez ohledu na dopravní předpisy, přes četné výzvy nerespektují semafory ani stopky. A takovému řidiči se po vyčerpání mírnějších opatření jako jsou pokuty a body nakonec odebere řidičský průkaz. S provozovateli úložišť je to přitom úplně stejné,“ naráží Klára Brachtlová na reakci Datoidu.

Vyhledávání a nahlašování odkazů stojí čas i peníze. „Jen pro představu, každý den televizní vysílatelé posílají stovky odkazů na zhruba desítku tzv. úložišť, kde se porušování autorských práv na českém internetu odehrává nejčastěji. Troufám si říct, že všechna úložiště jsou si vědoma toho, že se na jejich službách ve velké míře nachází nelegálně sdílený obsah,“ dodává prezidentka AKTV.

Asociace by proto uvítala automatizovanější mechanismus, ostatně například v Řecku, Francii, Itálii nebo Litvě existují blokovací úřady, které mohou vůči nelegálnímu obsahu zasáhnout rychleji než soudy. V západní Evropě takto postupují například proti načerno streamovaným sportovním zápasům. Čeští politici se ale na tento postup příliš netváří.

Předsedu poslaneckého klubu České pirátské strany naštvalo i aktuální vypnutí domén. „Chápu, že soudy zablokují neautorizovaně šířené filmy a firmy za to pokutují, ale vypnout s tím i normální data uživatelů, to je přes čáru! A adekvátně navrhnu zrušení nesmyslných poplatků několik procent z ceny mobilů, počítačů a pamětí, protože to jsou poplatky za nic. Stahování autorských děl se výrazně omezilo a mnohem víc lidí si platí Netflixy, Spotify a YouTube, tak nevím, proč by ještě měli platit poplatky 100 milionů ročně za nic,“ prohlásil Jakub Michálek.

Komerční televize připomínají, že nelegální zpřístupňování chráněných děl je trestný čin a řada uploaderů za něj již byla pravomocně odsouzena s povinností milionových náhrad škod.

„Naše praxe ukazuje, že tam, kde je vůle, je i cesta. Výmluvy řady úložišť, že požadavky našich členů nejsou reálné, že technicky nelze zajistit filtrování obsahu našich členů, nejsou pravdivé. Naše spolupráce s FastShare.cz a Fastshare.cloud jednoznačně ukazuje, že ochranu našich autorských práv lze na základě spolupráce s provozovatelem úložiště zajistit. Pevně věříme, že po bok FastShare se v brzké době přidají i další úložiště,“

přidává Klára Brachtlová nadějný příklad.

Zdroj: lupa.cz

TOTO NENÍ FAIR PLAY: MILIONY EVROPANŮ SLEDUJÍ SPORTOVNÍ AKCE NELEGÁLNĚ A KUPUJÍ PADĚLANÉ SPORTOVNÍ VYBAVENÍ, VÝROBCI PŘICHÁZEJÍ O 850 MILIONŮ EUR ROČNĚ

V letošním roce Evropa hostí nejrůznější sportovní akce. Svět se těší na velkolepé góly během UEFA EURO 2024, na fotografie z cíle Tour de France a okamžiky, které rozhodnou o zlatých medailích na olympijských a paralympijských hrách v Paříži.

Evropané se připravují také na vysílání největších sportovních akcí, je však možné, že miliony z nich je budou sledovat nelegálně. Podle studie úřadu EUIPO o vnímání, informovanosti a chování občanů EU využilo 12 % občanů EU nelegální zdroje za účelem sledování nebo streamování sportovních přenosů. Pokud jde o mladé lidi ve věku 15–24 let, více než čtvrtina z nich (27 %) přiznává, že ke sledování sportovních přenosů využívají nelegální internetové kanály.

  • 10 % občanů České republiky navštívilo nelegální zdroje na internetu za účelem sledování nebo streamování sportovních přenosů, přičemž 23 % bylo mladých lidí ve věku 15–24 let.
  • V celé EU přicházejí výrobci kvůli padělanému sportovnímu vybavení ročně o 850 milionů EUR, což představuje 11 % ušlých tržeb.
  • Padělané sportovní vybavení zakoupilo vědomě na internetu 5 % mladých Čechů ve věku 15–24 let.
  • Policejní orgány v celé Evropě odhalily a zajistily osm milionů kusů padělaného luxusního a sportovního zboží v odhadované maloobchodní hodnotě 120 milionů eur.
  • V době, kdy začínají celosvětové sportovní akce, zahajuje Úřad EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) kampaň Play Fair (Hraj férově), v níž vyzývá fanoušky, aby sledovali oficiální přenosy a kupovali si autorizované propagační předměty.

 

Výkonný ředitel úřadu EUIPO João Negrão v této souvislosti uvedl:

„Až si letos v létě budeme užívat vzrušení z utkání, je důležité hrát férově. To platí jak pro hráče na hřišti, tak pro diváky doma. Práva duševního vlastnictví spojená s těmito akcemi chrání a zlepšují naše fanouškovské zážitky, podporují sportovce a inspirují budoucí mistry Evropy a světa. Sledováním oficiálních přenosů a nákupem licencovaných produktů zajišťujeme, aby se našim milovaným sportům dařilo i  po další generace.“

Velké akce – velká příležitost k podvodům

Duševní vlastnictví – nejen v souvislosti s vysílacími právy spojenými s velkými sportovními akcemi – nalezneme všude: od legendárních olympijských kruhů a jmen či podobizen vrcholových sportovců až po sportovní vybavení závodníků a oficiální maskoty nebo suvenýry z akcí.

Ale kde jsou peníze a miliony diváků a spotřebitelů, tam je i příležitost, na které mohou vydělat podvodníci. Nelegální streamování na internetu se týká všech druhů obsahu včetně sportovních akcí. Podle odhadů úřadu EUIPO pirátství ve všech sdělovacích prostředcích vytváří každoročně nelegální příjmy ve výši jedné miliardy eur.

Pirátství přímých přenosů z akcí existenčně ohrožuje financování sportu. Příjmy plynoucí z práv duševního vlastnictví jsou totiž na základě solidarity přerozdělovány mezi sportovní hnutí a sportovce. Emma Terho, předsedkyně Komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru, na konferenci úřadu EUIPO o boji proti internetovému pirátství sportovních a jiných akcí v přímém přenosu v říjnu 2023 uvedla:

„Pokud fanoušci sledují přímé přenosy ze sportovních akcí prostřednictvím nelegálních streamů, je ohrožen celý model solidárního financování olympijského hnutí. Mediální práva by ztratila hodnotu a držitelé mediálních práv by tato práva přestali nakupovat, což by mělo obrovské důsledky pro model solidárního financování celého olympijského hnutí.“

Kromě sportovního vysílání trpí také odvětví sportovního vybavení v EU. Podle úřadu EUIPO dosahují ušlé tržby v tomto odvětví 850 milionů eur ročně. Tato částka nezahrnuje sportovní oděvy, jako jsou padělané fotbalové dresy a napodobeniny sportovní obuvi, které představují významnou část ušlých zisků v důsledku padělků oděvů (asi 12 miliard eur v Evropě ročně).

Téměř polovina mladých lidí v některých zemích nelegálně streamuje sportovní přenosy

Studie úřadu EUIPO týkající se vnímání duševního vlastnictví odhalila významné trendy v celé Evropské unii týkající se pirátství přímých přenosů sportovních akcí na internetu, přičemž 12 % celé populace sledovalo nebo streamovalo sportovní přenosy z nelegálních internetových zdrojů.

V EU je tato praxe nejrozšířenější v Bulharsku, kde 21 % všech respondentů přiznalo, že ke sledování sportovních přenosů využili nelegální internetové zdroje, dále pak v Řecku (20 %), Irsku (19 %), Španělsku (19 %) a Lucembursku (18 %).

Podle studie mladší občané ve věku 15–24 let uváděli, že sledují sportovní akce nelegálně na internetu, dvakrát častěji než celá populace. Nejčastěji sleduje nelegální sportovní přenosy prostřednictvím streamování bulharská mládež (47 %), což je výrazně nad průměrem EU (27 %), dále pak mladí lidé ve Španělsku (42 %), Řecku (42 %), ve Slovinsku (39 %) a v Irsku (34 %).

Podle studie úřadu EUIPO o porušování autorských práv na internetu je streamování nejoblíbenějším způsobem přístupu k nelegálnímu televiznímu obsahu – 58 % pirátství v EU probíhá formou streamování a 32 % prostřednictvím stahování.

Padělané sportovní potřeby: problém ve výši 850 milionů eur

Podle srovnávacího přehledu úřadu EUIPO týkajícího se duševního vlastnictví a mladých lidí v průměru 10 % mladých lidí v EU ve věku 15–24 let přiznává, že si záměrně pořizují padělané sportovní vybavení, přičemž nejčastěji se tak děje mezi řeckou mládeží, kde takovýto záměrný nákup učinilo 18 % z nich. Naopak 7 % mladých evropských spotřebitelů si koupilo padělané výrobky omylem.

Dopad tohoto prodeje padělků v EU je značný a podle výpočtů úřadu EUIPO způsobuje celkovou ztrátu v odhadované výši 851 milionů eur ročně, což odpovídá 11 % celkových tržeb v tomto odvětví. Nejvyšší finanční ztráty zaznamenaly Francie, Rakousko a Nizozemsko – v každé z těchto zemí dosahovaly stovky milionů eur. Pokud jde o poměrný dopad, nejvíce trpí Rumunsko, Litva a Maďarsko. V každé z těchto zemí padělané sportovní vybavení představuje až 20 % celkových ušlých tržeb.

Padělky mají závažný dopad na hospodářství i společnost. Kromě ušlých příjmů a rušení pracovních míst, jak dokládá jiná nedávná studie úřadu EUIPO o hospodářském dopadu padělání v odvětví oděvů, kosmetiky a hraček v EU, podniky trpí poškozením dobrého jména značky v důsledku nižší kvality napodobenin a v evropských ekonomikách dochází k nárůstu skepticismu, pokud jde o rozumnost investic do inovací, což je jedna z hlavních hrozeb pro další rozvoj zdravého hospodářství.

Padělané výrobky rovněž představují vážná zdravotní rizika pro spotřebitele a nejsou v souladu s evropskými normami v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Jak se uvádí ve studii úřadu EUIPO a organizace OECD o nebezpečných výrobcích, padělané sportovní vybavení může v kritických okamžicích selhat a může také obsahovat toxické nebo nebezpečné složky.

Boj proti pirátství akcí v přímém přenosu

Osoby dopouštějící se pirátství akcí v přímém přenosu mají k dispozici několik metod, jak šířit neautorizovaný obsah na internetu, včetně nelegálních předplatitelských služeb a veřejně dostupných internetových streamů, které jsou placeny příjmy z reklamy. Tito provozovatelé používají propracované techniky, jak se vyhnout odhalení, často s využitím legitimních služeb šíření obsahu. K internetovému pirátství nadále dochází dokonce i v případě akcí vysílaných na bezplatných kanálech, jako jsou olympijské hry nebo závěrečná kola mistrovství UEFA.

V celé EU bojují země a dotčené strany proti pirátství akcí v přímém přenosu za pomoci předpisů a technologií k blokování nelegálních internetových služeb. Evropská komise přijala dvě doporučení: jedno k boji proti internetovému pirátství v oblasti sportovních akcí a jiných živých akcí, kterým byla zřízena síť specializovaných vnitrostátních správních orgánů, a druhé k boji proti padělání důslednějším prosazováním práva a zvyšováním povědomí, k němuž úřad EUIPO přispívá svým úsilím v oblasti šíření informací, prováděním osvěty a monitorováním situace.

Boj proti pirátství zahrnuje také osvětu, aby spotřebitelé dokázali najít legitimní digitální obsah. Agorateka je nástroj úřadu EUIPO, který divákům pomáhá identifikovat legální nabídky online obsahu, včetně sportovních akcí.

Odstraňování padělaných výrobků v Evropě

V rámci operace Fake Star – iniciativy zaměřené na padělané výrobky porušující práva známých značek – policejní orgány v celé Evropě odhalily a zajistily osm milionů kusů padělků luxusního a sportovního zboží, což je více než polovina ze 14 milionů kusů padělků zajištěných v roce 2023. Mezi padělané sportovní potřeby patřily textilní výrobky, obuv, štítky, kožené výrobky a oděvní doplňky, včetně sportovní obuvi a oděvů, jejichž maloobchodní hodnota se odhaduje na 120 milionů eur. V rámci této operace bylo v souvislosti s padělky zatčeno 264 osob.

Během operace bylo odhaleno 552 611 kusů obuvi, 1 140 343 kusů sportovních oděvů a 5 497 460 padělaných štítků s logy. Ze zajištění vyplývá, že mnoho padělků je dokončováno v Evropě, protože právě zde jsou aplikována padělaná loga na neznačené výrobky. Při rozkrývání padělatelských skupin byly v rámci této operace rovněž odhaleny další závažné trestné činy, jako je organizovaná trestná činnost, pašování, podvody a praní peněz.

Operaci Fake Star vede Španělsko (Policía Nacional) a na vedení se podílí též Řecko (řecká policie), přičemž koordinaci zajišťuje Europol a aktivně se účastní agentury a orgány z 18 zemí.

 

O ÚŘADU EUIPO

Úřad EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur Evropské unie. Sídlí ve španělském Alicante. Úřad EU pro duševní vlastnictví, který v roce 2024 oslaví 30. výročí svého založení, spravuje od roku 1994 zápisy ochranných známek EU a od roku 2003 zápisy průmyslových vzorů, což jsou práva duševního vlastnictví platná v 27 členských státech Evropské unie. V roce 2023 bylo do portfolia agentury přidáno další právo duševního vlastnictví, a to zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků. Úřad EUIPO rovněž spolupracuje s dalšími subjekty na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem vytvořit rovné podmínky v prostředí duševního vlastnictví. V jeho prostorách sídlí Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.

Zdroj: euipo.europa.eu

MUŽ ZE SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ, KTERÝ UPRCHL NA KYPR, BYL UVĚZNĚN ZA NELEGÁLNÍ TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Muž, který před vydáním do Spojeného království uprchl na Kypr, byl uvězněn za účast na nelegální televizní operaci.

Michael Hornung (40) byl odsouzen ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení za reklamu a prodej speciálně upravených televizních set-top boxů. Tato zařízení umožňovala přístup k předplaceným službám společností Sky, BT a Virgin Media bez nutnosti platit poskytovateli. Hornung byl již dříve odsouzen v nepřítomnosti v červnu 2022 poté, co uprchl ze Spojeného království na Severní Kypr.

Dne 2. června 2024 byl Hornung na Kypru zatčen kyperskými orgány na základě spolupráce mezi FACT a Národní agenturou pro boj proti trestné činnosti (NCA). NCA zprostředkovala opatření pro jeho vydání a po slyšení v zemi Hornung souhlasil s návratem do Spojeného království.

FACT začala Michaela Hornunga vyšetřovat v dubnu 2014 poté, co zpravodajské informace odhalily, že dodává set-top boxy, které umožňují neoprávněný přístup k předplacenému televiznímu obsahu. S pomocí policie z Velkého Manchesteru FACT identifikovala Hornunga jako provozovatele společnosti NoHatsNoTrainers, která obchodovala na online platformě CS World.

Hornungova operace probíhala od roku 2014 do roku 2017, což mělo za následek potenciální ztrátu 2 milionů liber pro vysílací společnosti a držitele práv a generování podvodných příjmů ve výši přibližně 350 000 liber.

Hornung dostal další 12týdenní trest odnětí svobody za porušení zákona o kauci.

Zdroj: broadbandtvnews.com

TELEVIZNÍ A AUDIO SPOLEČNOSTI SE SHODLY NA PĚTI PRIORITÁCH, KTERÉ JSOU KLÍČEM K ÚSPĚCHU V BUDOUCÍM MEDIÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Nová charta mediálního odvětví popisuje kolektivní ambice a společné závazky multiplatformních televizních a audio společností po celém světě.

Mezinárodní asociace Egta, sdružující multiplatformní televizní a audio společnosti, s radostí představuje svou chartu odvětví. V její 50leté historii jde o významný milník. Tento význačný dokument jednomyslně přijalo 180 společností na více než 40 trzích. Představuje vizionářský plán pro trvalý úspěch multiplatformní televize a audia v dnešním rychle se vyvíjejícím mediálním průmyslu.

Kolektivní vize pro multiplatformní televizi a audio

Charta odvětví asociace Egta představuje jménem multiplatformních televizních a audio společností po celém světě jednotnou vizi a společný závazek. V éře rychlé transformace a fragmentace médií jsou členové Egta odhodláni sebejistě a cílevědomě vést odvětví kupředu.
Charta se zaměřuje na pět priorit, které jsou pro multiplatformní televizní a audio společnosti klíčové, aby v budoucím mediálním a reklamním prostředí prosperovaly:

 

Oficiální vyhlášení: Otevřená výzva ke spolupráci

Charta odvětví asociace Egta byla jednomyslně přijata na letošní výroční valné hromadě a minulý týden byla vyhlášena během summitu ředitelů a vrcholových manažerů v Londýně u příležitosti 50. výročí asociace Egta.

Egta vyzývá všechny partnery v odvětví, kteří sdílejí stejné hodnoty a ambice, aby se spolu s ní vydali cestou transformace. Sjednocením klíčových priorit chce Egta podpořit spolupráci, která stimuluje dlouhodobý růst a udržitelnost pro multiplatformní televizní a audio společnosti.

„Oslava 50. výročí asociace Egta si žádala symbolické a smysluplné iniciativy. Nezbytným prvním krokem bylo nové vymezení Egta jako mezinárodní asociace multiplatformních televizních a audio společností. Stanovení a odsouhlasení pěti klíčových prioritních oblastí, v nichž soustředíme síly, sladíme definice, standardy a ambice, a výzva ke spolupráci v celém odvětví s jasně definovanými cíli pro nás představovaly zřejmý a zásadní krok, který musíme udělat. Jako oborová organizace jsme na tento výsledek hrdí a doufáme, že všichni můžeme jako partneři přispět k budoucímu úspěchu našeho sektoru.”

Katty Roberfroid, generální ředitelka Egta

Lídři v odvětví chartu podporují

Vize a cíle představené v této chartě vznikaly prostřednictvím řady pracovních skupin s cenným přispěním lídrů v odvětví a vrcholových manažerů mediálních společností, kteří se podělili o své hodnotné odborné znalosti. Chartu podporují všechny členské společnosti Egta a stejně tak Global TV Group nebo World Radio Alliance.

Chartě odvětví vydané asociací Egta vyjádřili nadšenou podporu i odborníci a ideoví lídři z různých trhů a podělili se o své názory na chartu a jejích pět klíčových priorit – viz citace níže.

„Žijeme v době nadbytku a někdy i chaosu. Naše média teď mají mnoho podob, dostupných kdykoli a na jakémkoli zařízení. Některé digitální platformy by se rády etablovaly jako mediální obchody, aniž by přijaly jakoukoli redakční odpovědnost a přispěly k tvorbě a produkci spolehlivých a ověřených zdrojů informací. My máme tuto občanskou povinnost vepsanou v DNA a zůstáváme jí věrní.

Proto věříme, že je zásadní, abychom zopakovali, co nás odlišuje, jaké hodnoty nás pohánějí kupředu a jaké přínosy tyto hodnoty přinášejí podnikům našich klientů. Tato charta je zároveň náš plán – v době konvergence médií se musí naše odvětví zabývat optimalizací rozsáhlého herního pole pro audio a video, aby pro naše klienty dobře fungovalo. K tomu potřebujeme mít správné klíčové ukazatele výkonnosti a být zcela transparentní.”

Laurent Bliaut, prezident a zástupce generálního ředitele Egta, TF1 Publicité, Francie

 

„Televize a rozhlas jsou v našem odvětví dlouhodobě prověřenými médii a my chceme v tomto dědictví pokračovat. Stávají se z nás multiplatformní subjekty, které obsáhnou lineární vysílání, streamování, masový zásah a cílení podle dat, což přináší příležitosti i složité situace. Televize a rozhlas i přes nové konkurenty a nárůst pečlivé kontroly výdajů na reklamu nadále nabízejí zadavatelům reklamy všech forem a velikostí bezkonkurenční výhody. Díky spolupráci mezi trhy můžeme těmto výzvám otevřeně čelit a charta asociace Egta je proto zásadní iniciativou pro sladění našich standardů, hodnot a ambicí. Z celého srdce tuto chartu podporuji a společně se všemi partnery, kteří ji přijmou, můžeme vytvořit a vytvoříme cestu k inovaci, růstu a udržitelné budoucnosti multiplatformní televize a audia.”

Jamie West, nezávislý konzultant a bývalý zástupce generálního ředitele Sky Media ve Velké Británii

 

„Charta asociace Egta je účinný kolektivní počin. Zdůrazňuje společnou vizi silných stránek a závazků našich audiovizuálních médií. Odráží společné výzvy a zároveň symbolizuje naše kroky z hlediska inovace i naši touhu společně vytvořit nejlepší nabídku pro značky a inzerenty.”

Cécile Chambaudrie, prezidentka NRJ Global

 

Vytváření kvalitních zážitků

„Ve společnosti Paramout maximalizujeme sílu prémiového obsahu, jedinečného globálního měřítka a odborných zkušeností, abychom svému publiku a inzerentům poskytovali zážitky nejvyšší kvality. Naše platformy jsou pro značky bezpečné a dodržují vysoké tvůrčí a obchodní standardy a pomocí originálních a na míru šitých řešení plní stále vyšší očekávání diváků i obchodní cíle značek.”

Lee Sears, prezident pro prodej reklamy na mezinárodních trzích, Paramount, USA

 

„Vývoj televize do multiplatformního, lineárního a streamovacího světa je fascinující a poskytuje divákům větší obsah, intenzivnější zábavu a lepší informace a inzerentům nabízí rozšířené příležitosti a neuvěřitelné, bezpečné kontexty pro své značky. Jako odvětví v tomto rychle se vyvíjejícím světě tuto chartu vítáme s nadšením, abychom svým klientům, technologickým partnerům a regulátorům ukázali svůj závazek k pevnější spolupráci, inovaci a vedení.”

Fabrice Mollier, prezident, CANAL+ Brand Solutions, Francie

 

Zdokonalování měření

„Televizní podniky po celém světě investují obrovské sumy peněz do vytváření optimálního prostředí pro reklamu. Tyto investice přinášejí divákům vysokou hodnotu, zajišťují výsledný vysoký podíl plně zhlédnutých televizních reklam, vytvářejí cenné signály, které stimulují důvěryhodnost pro značky, a zajišťují počet diváků nutný pro účinný masový zásah. Měření sledovanosti je prostředek k vyjádření hodnoty těchto investic pro inzerenty, a jak se televize vyvíjí, musí se vyvíjet i její měření. Charta odvětví asociace Egta je důležitý dokument. Obsahuje společnou ambici televizních společností po celém světě, aby měření nejen drželo krok se změnami, ale zároveň, a to je zásadní, nadále odráželo a vyjadřovalo hodnotu vytvořenou pomocí investic do zajištěného, vysoce kvalitního prostředí pro inzerenty.”

Matt Hill, ředitel pro výzkum a plánování, Thinkbox, Velká Británie

 

„Zdokonalování měření je zásadní pilíř této charty odvětví. Proč? Protože přesné a srovnatelné měření zůstane klíčem k získání místa v mediálním mixu inzerenta. Rozhlas a televize mají ověřené výsledky a my budeme pokračovat v prosazování auditů transparentnosti a nezávislosti, abychom poskytli přesný a důvěryhodný pohled na vliv každé platformy, a podpořili tak lepší výsledky kampaní.”

Jan Isenbart, ředitel výzkumu, ARD Media, Německo

 

Optimalizace nákupních procesů  

„Jako rozhlasový marketér se zaměřujeme na průběžnou optimalizaci nákupního procesu. Pomocí cílených zlepšení usilujeme o zvýšení efektivity, snížení nákladů a neustálé zvyšování kvality. Spoléháme na inovativní technologie a datová řešení, abychom svým zákazníkům poskytli bezproblémovou nákupní zkušenost prvotřídní kvality. Chceme-li toho dosáhnout v celém odvětví – a to i za národními hranicemi – potřebujeme sdílet informace a standardy, abychom se my i naši poskytovatelé služeb mohli nadále vyvíjet. Rozhlas/audio musí zůstat snadno dostupným veřejným sdělovacím prostředkem a musí se nadále úspěšně prosazovat v konkurenci mezi mediálními žánry.”

Andreas Lang, generální ředitel, Studio Gong, Německo

 

Účast a propagace ESG

„Evropští televizní a rozhlasoví marketéři jsou již dlouho základním pilířem našich demokratických sociálních a společenských hodnot, protože uznávají a plní svou mediální odpovědnost. Tento smysl pro povinnost je třeba posilovat a rozšiřovat, a to nejen kvůli narůstajícím regulatorním požadavkům, ale také kvůli různým rozkladným sociálním signálům. Pět priorit nové charty odvětví asociace Egta nyní řeší klíčové výzvy současných požadavků na udržitelnost v oblasti vzdělávání o ESG, transparentnosti, dopadu a spolupráce a poskytuje vynikající základ pro další kroky.”

Steffen Johann Hubert, vedoucí pro udržitelnost, Seven.One Media, Německo

 

Prokazování dopadu a účinnosti

„Mediálním značkám poskytujeme na míru šitá řešení, inovace a spolupráci a svým členům zajišťujeme efektivitu. Zaměřujeme se na dodávání poznatků vycházejících z dat, které podporují komerční cíle, a to zejména tím, že průběžně zdůrazňujeme význam měřicích nástrojů a podporujeme spolupráci v odvětví s ohledem na budoucnost. V neposlední řadě díky zaměření na ESG propagujeme odvětví s větší inkluzí, které je šetrnější k životnímu prostředí, a upřednostňujeme udržitelnost, odpovědnost a rozmanitost.“

Stella Litou, generální ředitelka Pro Plus a RTL, Chorvatsko

 

O asociaci Egta

Egta je mezinárodní asociace sdružující multiplatformní televizní a audio společnosti a zastupuje více než 180 členů na více než 40 trzích. Členy Egta jsou multiplatformní televizní a audio společnosti, které působí na pomezí tradiční televize a rozhlasu a digitálních video a audio platforem. Multiplatformní televize a audio spojují lineární služby a služby na vyžádání na všech obrazovkách a platformách.

Posláním asociace Egta je umožnit členům vzkvétat a růst díky propojení diváků a služeb se značkami a přispět k vytváření zdravého a udržitelného mediálního průmyslu. Egta je pro své členy i širší odvětví centrem pro sdílení znalostí a inovaci. Díky jedinečné síti odborníků podporuje spolupráci a zapojuje do činnosti tvůrce strategií a postupů a posouvá odvětví kupředu pomocí porovnávání s referenčními hodnotami, sjednocování standardů a spolupráce.

 

Egta slaví 50 let

Egta letos slaví 50. výročí – půl století odolnosti, spolupráce a pokroku a příležitost k zamyšlení a změně do budoucna. Byla založena v roce 1974 jako Evropská skupina televizních inzerentů (European Group of Television Advertisers) a zažila obrovský růst a transformaci. Dnes je členem Egta více než 180 multiplatformních televizních a audio společností z celé Evropy i zemí za jejími hranicemi. V loňském roce se k její síti připojilo 12 nových členů.

U příležitosti 50 let vývoje a růstu Egta nedávno představila novou, svěží vizuální identitu, která odráží dynamické mediální prostředí rozmanité členské základny. Rebranding zahrnoval nové logo, slogan, definici, deklaraci poslání a vizuální identitu a nechybělo ani spuštění zcela nových webových stránek v novém svěžím vzhledu a stylu.

 

Další zdroje:

Egta: Webová stránka

Egta: Seznam členů

Charta odvětví: Webová stránka

Charta odvětví: Dokument v PDF

Charta odvětví: Toolkit  (včetně verze v PPT, editovatelných souborů, fontů, obrázků a aktiv značky)

 

Kontaktní osoba pro média:

Warren O’Donnell

Communications and Marketing Manager

Egta, 34 Rue Washington, box 2, 1050 Ixelles, Brusel

+ 32 2 290 31 38 | warren@egta.com | LinkedIn

KOMERČNÍ MÉDIA MAJÍ VÝHRADY I K UPRAVENÉ MEDIÁLNÍ NOVELE

Nová podoba návrhu velké mediální novely se zástupcům soukromého mediálního sektoru nelíbí. Za podstatnou vnímají textaci doprovodného Memoranda, které má přesněji popsat úkoly médií veřejné služby.

Komerční média mají výhrady i proti upravenému návrhu velké mediální novely, který se dosud tvářil jako krok ke kompromisnímu řešení. Podle serveru Echo24.cz dokonce soukromá média zaslala dopis premiérovi Petru Fialovi, ve kterém s novelou vyjadřují „kategorický nesouhlas“ . V něm údajně uvedla, že návrh mediální novely odporuje pravidlům EU a principu nakládání s prostředky koncesionářů jako řádného hospodáře. Dopis podle serveru podepsali např. zástupci rádiového soukromého trhu Jiří Hrabák (Rádio Impuls), Martin Hroch (Radio United Broadcasting) nebo Marek Singer (FTV Prima).

Upravený návrh velké mediální novely byl představen už v polovině května, zástupci komerčního sektoru se k němu zatím takto kategoricky nevymezovali. Ani na konferenci Digimedia, která se konala ve čtvrtek 13. června, ostrá kritika nezazněla. Z jejich vyjádření na konferenci vyplynulo, že s některými body novely nesouhlasí a že si představují úpravy novely, ostrý nesouhlas adresovaný premiérovi ale nezmínili.

Zástupci soukromých médií na Digimedii mluvili o tom, že za klíčové teď považují to, jak bude v doprovodném Memorandu upřesněna role veřejné služby v televizním a rozhlasovém vysílání. Vznik Memoranda je právě součástí příprav velké mediální novely, která má České televizi a Českému rozhlasu přinést vyšší příjmy z televizního a rozhlasového poplatku. Komerční hráči uvedli, že považují znění memoranda za klíčové pro udržení principů duálního systému vysílání i pro příští roky.

„Od začátku říkáme, že jsme zastánci duálního systému. Chceme proto, aby vzniklo pole působnosti pro média veřejné služby a chceme se bavit o způsobech financování médií veřejné služby. Příjmy z reklamy jsou ale pro nás existenční, proto chceme být u vzniku memoranda,“ uvedla na konferenci prezidentka Asociace komerčních televizí (AKTV) Klára Brachtlová. Nechtěla specifikovat konkrétně, které pořady nebo formáty by ČT měla, nebo neměla vysílat. „Televize veřejné služby by měla produkovat formáty se společenským přesahem, ve veřejném zájmu a pro menšiny. Považuju ale za problém, když náklady na sportovní práva tvoří v letošním rozpočtu ČT 30 % položky určené pro výrobu pořadů. A zároveň, když náklady na tato práva jsou o 30 % vyšší než náklady na zpravodajství a publicistiku a o 50 % vyšší než výdaje na dramatickou tvorbu. To je problém,“ popsala.

Generální ředitel České televize Jan Souček reagoval tím, že Česká televize má podle Zákona o provozování TV a rozhlasového vysílání z roku 2001 povinnost vysílat události značného společenského významu. Mezi ně řadí doprovodná vyhláška ministerstva kultury např. olympijské hry nebo MS v kopané a MS v hokeji, resp. mj. všechna utkání českého týmu na těchto šampionátech.

Podle generálního ředitele Rádia Impuls Jiřího Hrabáka se v současnosti formuje mediální krajina, která nabízí nové příležitosti pro tvorbu a šíření mediálního obsahu. „Soukromý sektor má právo vědět, na jakém hřišti bude hrát. Je nutné zabezpečit pravidla fungování i soukromého sektoru. Mělo by být jasné, jak bude fungovat rozhlasové a televizní vysílání,“ uvedl. Zopakoval, že podstatná pro diskuse o financování médií veřejné služby je definice jejich role. „Nechceme diskutovat o tom, o kolik navýšit poplatek. To je politické rozhodnutí a odpovědnost parlamentu. Chceme, aby bylo jasně řečeno, co za to veřejnost dostává. Tady ale byl postup opačný. Nevím, jestli navýšení o 10 Kč je hodně, nebo málo. Nevím, jaká je představa veřejnosti o veřejné službě. Třeba se má poplatek zvýšit o 50 Kč, anebo o nic. Došlo k velkému rozšíření veřejné služby? Je potřeba? Má být větší, nebo menší?“ ptal se Hrabák. Stát by měl podle jeho názoru zajistit rozvoj duálního systému na příštích 10 let. Nižší role komerčních médií v duálním systému může podle jeho názoru také ohrozit pluralitu médií, pokud by se silné médium veřejné služby obrátilo v médium ovládané vládnoucí politickou silou.

Mediální novela navržená ministerstvem kultury počítá se zvýšením rozhlasového poplatku o 10 Kč na 55 Kč měsíčně a televizního poplatku o 15 Kč na 150 Kč měsíčně. Novelou by se měla ještě v červnu zabývat vláda. Podle dosud prezentovaného plánu by měl její text zamířit do Sněmovny ještě před parlamentními prázdninami. Návrh počítá s tím, že by měla vstoupit v platnost od začátku roku 2025.

Zdroj: mediaguru.cz

SPOLEČNÁ VÝZVA TVŮRČÍCH A KULTURNÍCH ODVĚTVÍ

Společná výzva pro zajištění větší odpovědnosti za obsah tvůrčích a kulturních odvětví při navrhování politik a programů v rámci specializovaného ředitelství, které je součástí Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNECT)

Obracíme se na vás jménem koalice, která sdružuje přední evropské mediální, vydavatelské, kulturní a tvůrčí organizace a asociace.

Digitální politika ovlivňuje konkurenceschopnost našich odvětví. Jelikož probíhají důležité diskuse, mimo jiné o životaschopnosti médií, boji s dezinformacemi, umělé inteligenci, ochraně duševního vlastnictví a chování online platforem vůči našim odvětvím, je nanejvýš důležité řádně uvážit stanovisko našich subjektů.

Během působení Komise v letech 2019 až 2024 stálo Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie v centru vytváření politiky, která by pomohla připravit Evropu na digitální věk.  V tomto kontextu hraje důležitou roli ředitelství pro mediální politiky (zodpovědné za efektivní a promyšlenou implementaci acquis communitaire v oblasti médií, včetně Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD) a nástrojů na ochranu autorského práva). Začlenění do DG CNECT pomáhá zajistit soudržný přístup včetně synergií mezi různými pracovními oblastmi (např. umělá inteligence, politika platforem, budoucí sítě), které mají hluboký dopad na náš sektor.

Je nezbytné, aby byl tento společný přístup v nové Evropské komisi zachován a nadále uplatňován. Široké zastoupení všech našich odvětví v DG CNECT jim umožňuje mít svého mluvčího na klíčovém Generálním ředitelství zodpovědném za tuto zásadní agendu. Specializované ředitelství pro mediální a kulturní odvětví s dostatečnými zdroji v rámci DG CNECT, ve středu činnosti Evropské komise zaměřené na tvorbu politik, je klíčové pro dosažení správných výsledků pro evropskou kreativitu, rozmanitost a konkurenceschopnost.

Zároveň DG CNECT vyzýváme, aby zajistilo, že při navrhování politik a programů bude zohledněn veškerý kreativní obsah. Ve chvíli, kdy se připravujeme na další mandát, vítáme strukturální kontinuitu s rostoucím zastoupením. Máme-li uspět s uceleným a efektivním regulačním rámcem, který zaručuje udržitelnost odvětví, bude tento aspekt zcela zásadní.

Doufáme, že tato výzva bude vyslyšena a že ji Evropská komise vezme v potaz, až bude zvažovat svá strategická rozhodnutí.

Toto sdělení má podporu následujících oborových sdružení a společností.

  • Abbro – Asociace bulharských vysílatelů
  • ACT – Association of Commercial Television and Video on Demand Services in Europe (Asociace komerčních televizí a služeb videa na vyžádání v Evropě)
  • AER – Association of European Radios (Asociace evropských rádií)
  • AKTV – česká Asociace komerčních televizí
  • Atresmedia
  • bTV
  • BTV
  • beIN SPORTS France
  • Bertelsmann SE & Co. KGaA
  • CANAL+ Group
  • CME – Central European Media Enterprises
  • Danske Medier
  • egta – mezinárodní asociace multiplatformních televizních a audio společností
  • EMMA – European Magazine Media Association (Evropská asociace časopisových médií)
  • ENPA – European Newspaper Publishers’ Association (Evropská asociace vydavatelů novin)
  • EPC – European Publishers Council (Evropská rada vydavatelů)
  • FEP – Federation of European Publishers (Federace evropských vydavatelů)
  • Liuks!
  • LNK
  • Lnk.lt
  • Markíza
  • MFE – MediaForEurope N.V.
  • News Media Association (Sdružení zpravodajských médií)
  • NME – News Media Europe
  • NDP Nieuwsmedia
  • PopTV
  • ProSiebenSat.1 Media SE
  • ProTV
  • RELX
  • RTL Group
  • STM – International Association of Scientific, Technical and Medical Publishers (Mezinárodní asociace vědeckých, technických a lékařských vydavatelů)
  • TV Nova
  • Uutis-Median Liitto
  • United Media
  • VAUNET

 

Kopie:

  • Kabinet předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové
  • Kabinet komisaře EK Thierry Bretona
  • Kabinet viceprezidentky EK Věry Jourové
  • Kancelář generálního ředitele DG CNECT EK Roberta Violy

Zdroj: acte.be

PŘEHLED MEDIÁLNÍHO TRHU 2023: JAK SI VEDLY MEDIATYPY A MÉDIA?

Rok 2023 byl prvním celým rokem, kdy už neplatila proticovidová opatření. Lidé neměli takovou potřebu trávit s médii tolik času jako v covidu, na druhou stranu se odblokovala nejistota reklamních zadavatelů. Jak si stály jednotlivá média a mediatypy, shrnujeme v naší infografice.

Mediatypy s nejvyšším měsíčním zásahem zůstávají v Česku internet a televize. Jejich měsíční dosah převyšuje víc než 8 mil. populace. Další média, tedy rádia a tištěná média, se ale stále pohybují v měsíčním zásahu nad úrovní 7 mil. lidí. Vyplývá to z dat průzkumů sledovanosti uvedených médií za rok 2023, případně druhé pololetí roku 2023.

Ve srovnání s rokem 2022 se ale zásah jednotlivých mediatypů s výjimkou internetu v loňském roce mírně snížil. Pro všechna média včetně internetu ale platí, že se čas strávený s médii se loni snížil. Přičítat to lze návratu k „normálu“ po odeznění covidové pandemie. Je to patrné i na poklesu sledovanosti zpravodajských médií jako např. ČT24, zpravodajských webů i stanic rádia veřejné služby, které naopak v době covidu posilovaly.

Ústup covidu se ale na druhou stranu projevil, že ožil reklamní trh, jehož monitorované reklamní investice v každém měsíci roku 2023 převyšovaly rok předcházející.

Detailnější informace o postavení mediatypů v roce 2023, jakož i o nejsledovanějších médiích je možné nalézt v infografice, která je k nahlédnutí níže, případně ke stažení v přiloženém pdf dokumentu.

Stáhnout dokument: Média 2023

Zdroj: mediaguru.cz

 

ČTVRTINA SKANDINÁVIE SE DOPOUŠTÍ TELEVIZNÍHO PIRÁTSTVÍ

Optimistické zprávy o stále rostoucích počtech nových předplatitelů v tuzemsku budou zřejmě značně zkreslené, domnívá se Erika Luszicsa z Axocom.

Televizní pirátství se nevyhýbá ani bohatším, nebo řekněme vyspělejším zemím. S překvapivým průzkumem přišla švédská společnost Mediavision. Ten přináší poměrně nelichotivá data, že čtvrtina respondentů severských zemí se dopouští televizního pirátství. V průzkumu se 25 % dotázaných ve věku 15 až 74 let přiznala, že během posledního měsíce alespoň jednou si stáhla nebo nelegálně streamovala nějaký film, seriál nebo živé vysílání sportu. V konkrétních číslech to znamená, že pirátství se dopustilo během jednoho měsíce pět milionů uživatelů.

Průzkum zároveň uvádí, že se meziročně zvýšil o 16 procent počet domácností, které využívají nelegálních TV služeb. Jedná se celkem o 1,3 milionu domácností, které si „platí“ za přístup ke stovkám televizních služeb a streamovacích platforem.

„Pirátství je v severských zemích problém. Za jeho růstem stojí finanční tlak na domácnosti kombinovaný s plošně zvyšujícími cenami za legální alternativy,“

komentovala výsledky Natalia Borelius z Mediavision.

Co tato zpráva znamená pro Česko? Dá se říci, že často publikované optimistické zprávy o stále rostoucích počtech nových předplatitelů v tuzemsku budou zřejmě značně kreslené. Naopak těch, co mají ilegální přístup k těmto službám, bude nejspíš daleko větší počet. Však náš loňský průzkum odhalil, že 60 % uživatelů streamovacích služeb svá hesla sdílí s kolegy z práce a kamarády.

Zdroj: mediaguru.cz

DIGIMEDIA O FINANCOVÁNÍ ČT A ČRO ČI TERESTRICE A PAY TV

Na letošním ročníku konference Digimedia se bude mluvit o financování médií veřejné služby, terestrickém vysílání a placené TV nebo o digitální sítích pro komerční rádia.

Nejen za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale i za internetové připojení by se měl nově platit televizní a rozhlasový poplatek. Tedy alespoň v případě, že Parlament schválí vládní novelu zákona o koncesionářských poplatcích, která kromě navýšení poplatků a jejich indexaci v závislosti na výši inflace přináší i novou definici koncesionáře. Návrh novely bude jedním z témat 19. ročního odborné konference Digimedia 2024, který se uskuteční ve čtvrtek 13. června v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách.

Debaty se zúčastní generální ředitelé České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral, ředitel Evropské vysílací unie (EBU) pro regulaci a právní záležitosti Richard Burnley, prezidentka Asociace komerčních televizí Klára Brachtlová, generální ředitel FTV Prima Marek Singer a generální ředitel televize Óčko Štěpán Wolde.

Diskutovat se bude i o tom, jaký rozvoj čeká terestrické televizní vysílání a jak mu konkuruje pay TV. V panelu vystoupí Marek Ebert (ČTÚ), Jiří Grund (APMS), Miloš Mastník (České Radiokomunikace), Petr Míl (FTV Prima), Nikola Chrenčíková Pařízková (Digital Broadcasting), Michaela Suráková (Atmedia), Josef Uher (TV Nova) a Petr Vítek (MPO).

Tématem bude také umělá inteligence, o níž přijdou diskutovat Marek Doležel (Česká televize), Petr Mrzena (Česká televize), Martin Mužík (Newton Media), Petr Očko (MPO), Lucie Oravčíková (TV Nova), Martina Poliaková (Český rozhlas), Marcel Procházka (České Radiokomunikace), Josef Šlerka (UISK FF UK) Jakub Unger (Seznam.cz) a Tomáš Večeřa (FTV Prima).

Mluvit se bude i o digitálních sítích pro komerční rádia. Vyjádří se Jacqueline Bierhorst (WorldDAB), Jiří Duchač (Český telekomunikační úřad), Pavel Hájek (Fiera touch), Jiří Hrabák (APSV), Václav Ježek (RTIcz), Jan John (Play.CZ), Jakub Juhas (Broadcast Services), Marcel Procházka (České Radiokomunikace), Miroslav Pýcha (Joe Media) a Karel Zýka (Český rozhlas).

Více informací o konferenci Digimedia 2024, programu a registraci účastníků naleznete zde.

Zdroj: mediaguru.cz

ČT V KVĚTNU VÝRAZNĚ NAROSTLA, HOKEJ ODVEDL DIVÁKY OD KOMERČNÍCH TV

Jízda českých hokejistů do finále pomohla sportovnímu kanálu ČT sport k výraznému navýšení podílu na sledovanosti, což vyneslo i celkový květnový podíl stanic České televize. Pocítily to především nejsilnější komerční televize.

Díky hokejovému mistrovství světa a zlatému úspěchu českých hokejistů se podíl stanic České televize v letošním květnu meziročně výrazně zvýšil. Stanice ČT se tak staly nejsledovanějšími ve všech hlavních diváckých skupinách v rámci celodenního vysílání i v hlavním vysílacím čase.

Souhrnný podíl stanic ČT se v květnu dostal v univerzální divácké skupině 15+ na 34,57 %, což bylo o čtyři procentní body více než v loňském květnu. V hlavním vysílacím čase dosáhl 36,78 % a narostl o 7,4 procentního bodu. Protože většina zápasů českého národního týmu se odehrávala ve večerním čase, je nárůst v prime-time ještě patrnější. Nejvýraznější je pak v mladší divácké skupině 15–54, na kterou cílí skupina Nova. Právě ta hokejové mistrovství pocítila nejvíce. ČT si v hlavním vysílacím čase v 15-54 meziročně polepšila o téměř 11 procentních bodů.

Kromě stanic České televize si v květnu meziročně polepšilo zastupitelství Atmedia, které tak pokračuje v navyšování svého podílu.

Podíl TV skupin, celý den, květen 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 4. června 2024

Podíl TV skupin, prime-time, květen 2024

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 4. června 2024, prime-time = 19:00-23:00

Skokanem měsíce ČT sport

Sportovní kanál ČT sport zaznamenal v květnu podíl 11,59 % a meziročně si polepšil o 5,5 procentního bodu (platí pro 15+). Šlo o jednoznačně nejvyšší nárůst ze všech tuzemských stanic. V mírném navyšování podílu pokračovaly i v květnu tematické stanice Prima Krimi, Prima Love, Nova Action a Nova Lady.

Květnovým pořadem hokejové finále

Nejsledovanějším květnovým pořadem se stalo hokejové finále Švýcarsko – Česko, které jen v televizi sledovalo v průměru 3,3 mil. diváků (15+). Také další TOP pořady zaujaly hokejové přenosy – dvojkou byl čtvrtfinálový souboj USA – Česko (2,2 mil.) a trojkou semifinále Švédsko – Česko (1,98 mil).

Zdroj: mediaguru.cz

MUŽ ODSOUZEN K TRESTU ZA SDÍLENÍ NELICENCOVANÉHO PŘÍSTUPU K PRÉMIOVÝM FILMŮM A SPORTOVNÍM PŘENOSŮM

41letý muž z Liverpoolu byl odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu poté, co se přiznal k obvinění z propagace a prodeje nelicencovaného přístupu k prémiovým filmům a sportovním přenosům.

Činnost Kevina Jamese O’Donnella byla odhalena na základě vyšetřování protipirátské organizace FACT a oddělení kybernetické kriminality policie v Merseyside.

Vyšetřování bylo zahájeno v červenci 2022 poté, co FACT odhalila, že O’Donnell na Facebooku aktivně propaguje nelegální službu předplatného IPTV. Jeho účet, který fungoval pod přezdívkou „Kevo James“, se pyšnil více než 3 600 členy a sloužil jako platforma pro prodej upravených Firesticks. Zařízení byla nakonfigurována tak, aby poskytovala neoprávněný přístup k filmům a sportovním přenosům, čímž podkopávala obchodní zájmy držitelů práv Sky a TNT Sports.

Odhaduje se, že O’Donnell vydělal přes 130 000 liber, čímž vlastníky obsahu připravil o více než půl milionu liber.

Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, uvedl: „Donnel Donnel se dopustil trestného činu zneužití informací v obchodním styku: „Jsme nesmírně vděční za pečlivou práci, kterou odvedla policejní jednotka pro kybernetickou kriminalitu v Merseyside. Jejich spolupráce se společností FACT byla zásadní pro to, aby se O’Donnell zodpovídal za své činy. Tento případ poukazuje na důležitost ochrany legálních poskytovatelů služeb a také na významný dopad, který může mít koordinované úsilí orgánů činných v trestním řízení v boji proti digitálnímu pirátství.

Poselství je zcela jasné: pokud prodáváte zařízení, které umožňuje přístup k obsahu, na který nemáte licenci nebo který nevlastníte, můžete čelit trestnímu vyšetřování, stíhání a případnému odsouzení.“

Detektiv inspektor Steve Frame dodal: „Úzce spolupracujeme s agenturou FACT, abychom zajistili, že se O’Donnell bude ze svého jednání zodpovídat, a toto byl skvělý příklad toho, jak se policie a odborníci z oboru mohou spojit v boji proti tomuto typu trestné činnosti. Vyšetřováním bylo zjištěno, že O’Donnell vydělal na prodeji těchto nelegálně upravených ohnivých tyčí značné množství peněz a činil tak po řadu let prostřednictvím sítí Facebook a WhatsApp.

Úpravy Firesticks představují stále větší hrozbu ze strany pirátů, která vedla k řadě trestních stíhání.

V březnu byla jedna osoba zatčena a deset dalších bylo vyslechnuto pod dohledem v rámci vyšetřování pirátství zápasů Premier League.

Zdroj: broadbandtvnews.com

DEBATA O MÉDIÍCH VEŘEJNÉ SLUŽBY JE ÚPLNĚ OBRÁCENÁ, ŘÍKÁ PAVEL KUBINA Z PRIMY

V průběhu června dostane vláda na stůl zákon, který má zvýšit televizní poplatky. „Neměly by se zvyšovat dřív, než stát řekne, jakou veřejnou službu očekává,“ – Pavel Kubina, ředitel pro mediálněprávní záležitosti skupiny Prima.

Ministerstvo kultury loni na podzim oznámilo, že chce zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Zároveň chce rozšířit okruh poplatníků. Proti první verzi novely se hlasitě postavil celý sektor soukromých médií. Ministerstvo pak zástupce komerčních médií přizvalo do pracovních skupin, kde s nimi o zákonu diskutovalo.

Po půl roce vznikla druhá verze, podrobně ji popisujeme v tomto článku. Podle ní má veřejnou službu upřesnit speciální memorandum uzavírané mezi Českou televizí, Českým rozhlasem a ministerstvem. Zároveň zákon omezí vysílání sponzorských vzkazů v České televizi. Novelu by měla vláda schválit v červnu, v červenci se dostane do sněmovny a platit má od začátku roku 2025.

Ředitel pro mediálněprávní záležitosti skupiny Prima Pavel Kubina upozorňuje, že v novele je ještě hodně bílých míst.

Jak hodnotíte aktuální podobu velké mediální novely ve srovnání s podzimní verzí?

Oproti podzimu jsou v návrhu některá dílčí vylepšení. Základní problém ale nezmizel: ministerstvo staví dům od střechy. Evropské právo v oblasti státní podpory jednoznačně zavazuje členské státy, aby definice veřejné služby byla co nejpřesnější. To však není případ novely, kde ministerstvo odmítlo upravit současné gumové a nekonkrétní paragrafy s vymezením veřejné služby v zákonech o České televizi a Českém rozhlase. Připustilo sice vznik určitého memoranda, ale to má spatřit světlo světa až půl roku poté, co budou navýšeny poplatky. Nám se to jeví jako velice nelogické. Nejdřív se zvýší poplatky a až potom se zjistí, co je veřejná služba? To nedává smysl.

Zákon asi nemůže být z podstaty úplně konkrétní, vždy jen stanoví mantinely. Není memorandum elegantní řešení?

Z hlediska státní podpory je to i problém právního charakteru. Kdyby ji náhodou Evropská komise prověřovala, nebude schopna říct, jestli peníze budou utraceny na veřejnou službu, nebo na něco jiného. My jsme navrhovali, aby v zákoně bylo to, co zákon unese, a zbytek byl v závazných pravidlech pro výkon veřejné služby. Chtěli jsme, aby závazná pravidla schvalovala sněmovna, tak jako schvaluje Kodex České televize. V jistém ohledu je ministerský návrh podobný. Souhlasíme s tím, že detailnější úprava vymezení veřejné služby má být v jiném dokumentu, a ne v zákoně. Nesouzníme s ministerstvem ale v tom, jestli je dostatečné to, co je v zákoně dnes. Myslíme si, že by se tam mělo něco přidat a že se do stávajících paragrafů vymezujících veřejnou službu prostě sáhnout musí.

Ministr kultury při představování novely říkal, že stávající vymezení z roku 1991 je stále dostačující. V čem je podle vás gumové?

Dám vám dva příklady. Zákon stanoví, jaké jsou hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního nebo rozhlasového vysílání. Ale jejich výčet je uvozen slovem „zejména“. Z toho plyne, že ještě existují nějaké další úkoly, hlavní i vedlejší, ale nikdo neví, které to jsou. Takže není jasné, co z toho, co Česká televize nebo Český rozhlas dělají, je veřejnou službou. To je problém. Další takový problém je multimediální obsah. Obě instituce podle svých zákonů mohou vytvářet multimediální obsah. V Evropě je obvyklé, že je nějak blíže vymezeno, jaké může dělat televize a rozhlas veřejné služby a jaké naopak nesmí dělat. V našem zákoně o tom není nic, prostě veškerý multimediální obsah.

A má to být přímo v zákoně? Pokud vím, v sousedním Německu to upravuje mezistátní smlouva, třeba omezení sportovního obsahu na internetu.

Prakticky se ale v Německu tato smlouva chová jako zákon. Dokonce je, myslím, v příloze negativní výčet toho, co veřejná služba nesmí dělat. Máme za to, že u nás je potřeba zdokonalit § 2, § 3 a § 3a zákona o České televizi. Současné znění podle nás neobstojí ve světle evropského práva, v tom se s ministerstvem názorově rozcházíme. V existenci dalšího dokumentu na pět let, který by detailněji rozepisoval, co má dělat veřejná služba, jsme zajedno. Trochu máme ještě problém s tím, jakým způsobem má podle ministerského návrhu memorandum vznikat, jestli vůbec bude pro Českou televizi a Český rozhlas závazné a jak má být jeho výsledný obsah navázán na výši poplatku.

Připomenu, že návrh memoranda má sestavit generální ředitel České televize nebo Českého rozhlasu, potom ho schválí příslušné rady a ministr kultury ho podepíše. Ministerstvo dává najevo, že stát nechce mluvit do obsahu. Proč je to špatně?

Je to přesně obráceně, než jak by to mělo být. Úkolem každého státu je, aby aktivně vymezil, co chce za veřejnou službu, co poptává. Ministerstvo nemůže dát ruce za záda a tvářit se, ať si to aktéři vyřeší mezi sebou. To je jeho úkol. Je garantem mediální legislativy a vytváří státní poptávku. Ono má říct, co v České republice chceme jako veřejnou službu. V důsledku konstrukce, kterou na ministerstvu navrhli, vzniká situace, že poplatky jsou na memorandu nezávislé, a kromě toho vůbec není jisté, že to memorandum vznikne.

V novele není žádný donucovací prostředek, jak memoranda dosáhnout?

Co se stane, když ho nepodepíše generální ředitel České televize nebo když ho nepodepíše ministr kultury, případně neschválí rada? Tak memorandum nebude. A k čemu potom celé tohle divadlo? Požadavek evropského práva na co nejpřesnější definici veřejné služby existuje ostatně také proto, aby komerční média měla představu o tom, co bude veřejnou službou, a mohla podle toho plánovat. Chtěli jsme, aby bylo v zákoně alespoň zakotveno právo mediálních asociací být u vyjednávání memoranda, náměstek ministra kultury Michal Šašek se k tomu vyjadřoval kladně, tak doufáme, že se to v konečné podobě návrhu novely odrazí.

Pokud by se tedy účinnost ustanovení o poplatcích posunula až po schválení memoranda, bylo by to pro vás schůdnější?

Určitě. Myslíme si, že by nemělo dojít k navýšení poplatků předtím, než bude memorandum. A poplatky by měly odrážet to, co bude v memorandu. Nejdřív musí být jasné, co má být veřejnou službou, až pak by se mělo rozhodovat, jaký na to bude potřebný rozpočet.

Komerční média se na podzim obávala, aby zvýšení poplatků nenarušilo rovnováhu na trhu. Ministerstvo říká, že upravená novela přinese České televizi asi 865 milionů korun, plus jí zůstane výjimka z odpočtu DPH. Co na tyto úpravy říkáte?

My tuto kalkulaci nikdy neviděli, takže nevíme, jak ministerstvo k těmto číslům došlo. Způsob výpočtu nám nikdy nebyl ozřejměn. Nám tyto sumy podle interních kalkulací vycházely o dost vyšší. Bylo by správné, kdyby ministerstvo svou kalkulaci někde vystavilo a podrobilo veřejné debatě.

Kromě výnosů z poplatků řeší novela i příjmy z obchodních sdělení. Reklamu nechává tak jako dosud, ale sponzoring omezuje na maximálně 260 hodin za rok. Zmírnilo to vaše obavy?

Novela sice předpokládá omezení celkového rozsahu sponzorských vzkazů na programech ČT (což nutně neznamená změnu příjmů), nicméně žádným způsobem neupravuje přesun objemu sponzorských vzkazů mezi jednotlivými programy. Navrhujeme tedy, aby byl stanoven maximální limit sponzoringu na jednotlivých programech.

Připomínkovali jste také obchodní sdělení na internetu. Pokud jsem pochopil správně vyjádření zástupců ministerstva, omezí je tak, že v pořadech vyráběných pro internet nesmí být už nic a u archivu odvysílaných pořadů jen to, co z nich nejde oddělit, třeba umístění produktů. Jaký je váš postoj k této nové úpravě?

Těžko se na to odpovídá, protože ministerstvo deklarovalo to, co říkáte, ale výsledný text, který vyprodukovalo, je jiný. Ten mluví o tom, že pro obchodní sdělení v rámci audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, ať na internetu, nebo v aplikacích, nemá být vůbec žádný limit. Znamenalo by to naprosto otevřené dveře pro Českou televizi, aby dávala do on-demand služeb cokoliv, nejen product placement nebo sponzoring, ale i reklamu speciálně na těchto službách. Věříme, že to ministerstvo v novele opraví. Máme představu, že by v on-demand službách mohl být product placement v pořadech, ve kterých byly v televizi, nebo oznámení o sponzorování výroby, ale reklama ne.

Ministerstvo ale opakovaně ujišťuje, že nechce deformovat trh, jen zajistit udržitelné financování a nový model veřejné služby. Stále tam vidíte něco ohrožujícího pro komerční sektor?

Přijde nám nebezpečné právě toto pořadí úvah, nejdřív peníze a pak až zamyšlení nad tím, co má veřejná služba produkovat. Teď je to tak, že média veřejné služby jsou takový sebedefinující se stroj. A bohužel to tak má podle ministerského návrhu pokračovat.

Mělo by tedy vymezení veřejné služby jít třeba tím směrem, že nesmí vysílat určitý typ sportovních akcí nebo zábavy?

Ano, anebo stanovit pro takové akce limit. Jde nám o to, aby byl nějakým způsobem uzákoněn princip komplementarity k tomu, co produkují komerční stanice. To je vlastní smysl veřejné služby: zalepovat díry, které nezaplní trh, a obsluhovat ty segmenty diváků, pro které není jinde dostatečná nabídka. Neříkám, že jediný, ale primární. A v memorandu by se to mělo v nějaké podobě objevit.

Četl jsem řadu zahraničních memorand a zákonů. V dílčích věcech se sice liší, ale opakovaně se v definicích objevuje, že veřejná služba má být univerzální a oslovovat celé spektrum populace bez ohledu na věk, vzdělání nebo jiné parametry. Když má zasáhnout celou společnost, která si ji platí, dá se z ní něco škrtnout?

V mezinárodním právu ani v právu EU neexistuje žádný požadavek, aby veřejná služba byla univerzální. Nezpochybňuji, že by i v České republice taková být mohla, ale není to právní povinnost. Každý stát má právo vymezit, co pokládá za veřejnou službu, tak, jak chce. Univerzálně, nebo ne.

Nevím o takovém státu, který by veřejnou službu nepojímal univerzálně.

I když stát pojme veřejnou službu univerzálně, neznamená to, že by nemohl na něco v jejím rámci stanovit nějaké priority, nebo naopak limity. Prostě je na státu, jak se rozhodne. Jsou dokonce státy, které vysílatele veřejné služby nemají vůbec. Rád bych ale zdůraznil, že jsme vždycky byli a pořád jsme pro duální systém. Jsme pro to, aby média veřejné služby byla silná. Problém začíná tehdy, když by měla být podpora pro ně bezbřehá a neměla by brát ohled na zbytek mediálního ekosystému. Nechceme systémovou změnu, jenom to, na co máme nárok, to je ta „co nejpřesnější“ definice veřejné služby.

Novela přímo nespecifikuje, jak má memorandum vypadat a co v něm má být. Co by mělo obsahovat, aby v očích komerčních subjektů zachovalo férový duální systém?

Zpracovali jsme svůj návrh závazných pravidel pro výkon veřejné služby, který jsme poslali ministerstvu a České televizi. Například jsme navrhovali, aby existoval minimální podíl z celkového vysílacího času, který by Česká televize věnovala tématům a žánrům přihlížejícím k potřebám a zájmům malých cílových skupin. Nebo že zpravodajství z regionů bude věnováno nějaké procento z vysílacího času hlavních zpravodajských pořadů. Nebo to, aby s výjimkou olympijských her Česká televize nesoutěžila s privátními televizemi o získání práv ke komerčním sportovním soutěžím.

Pracovní návrh TV Prima pro závazná pravidla naplňování veřejné služby (PDF)

Inspirovali jste se u toho v zahraničí?

Bylo tam několik předobrazů z EU, ale byla to spíš volná inspirace. Náš návrh reaguje na situaci na českém mediálním trhu.

Zmiňoval jste evropská pravidla pro státní podporu. Dá se zjednodušeně říct, v čem může být mediální novela z tohoto pohledu sporná?

Jednak je podstatná hranice navýšení oproti stávající výši. Ta sama o sobě může rozhodnout, jestli vznikne notifikační povinnost u Evropské komise. Potom jsou další okolnosti, které ji mohou vyvolat, i kdyby tato hranice nebyla překročena. Někdo by se tím měl poctivě zabývat, aby tento problém nevznikl.

Co byste řekl na financování veřejné služby plošným poplatkem nebo podílem z vybraných daní?

V některých zemích je to tak, že sice mají plošný výběr poplatků nebo mají určený podíl z vybraných daní, ale zase existují komise, které posuzují veřejnou službu a aktuální situaci na trhu a říkají, kolik peněz z vybraných prostředků mají média veřejné služby dostat. Tím ta plošnost může být trochu korigována.

Zdroj: lupa.cz

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.