Zejména speciální vydání svých zábavních pořadů si připravily největší tuzemské televizní stanice na večer posledního dne roku 2025.
Televize Nova odvysílá na Silvestra speciální vydání Televizních novin. Pořad má nabídnout zábavně laděný obsah, mimo jiné s účastí postav ze seriálu Comeback, a připomene vybrané momenty z tvorby stanice.
Součástí vysílání budou i „nepovedené klapky“ z pořadů a seriálů TV Nova i ukázky přeřeků a nevydařených záběrů z Televizních novin. Pořad zároveň nabídne pietní vzpomínku na osobnosti, které v průběhu roku zemřely.
Silvestrovské TN odvysílá TV Nova 31. prosince od 19:30. Navážou na ně silvestrovské speciály Na lovu (20.35) a Možné je všechno (21.55). Po půlnoci bude následovat koncert Michala Davida v O2 aréně k jeho 65. narozeninám.
Také na TV Prima se ponese silvestrovský večer ve znamení speciálů zavedených pořadů. Od 20:25 nabídne nejprve speciál pořadu Inkognito a od 22:25 speciál Partičky.
Silvestrovské vydání svých pořadů má na programu i hlavní kanál České televize. Od 19:40 odvysílá silvestrovské Zázraky přírody, od 20:45 Všechnopárty a od 21:40 sestřih ze StarDance Tour… když hvězdy tančí na Silvestra.
Silvestrovské večerní vysílání
ČT1
18:40 Výborná show
19:40 Zázraky přírody
20:45 Všechnopárty
21:40 StarDance Tour… když hvězdy tančí na Silvestra
00:01 Novoroční přání
00:04 U muziky na Silvestra
00:55 Silvestrovské Banánové rybičky aneb co v Rybičkách bylo a nebylo
Organizace proti krádežím autorských práv (FACT) kontaktovala více než 1 000 lidí po celém Spojeném království a varovala je, aby přestali používat nelegální televizní streamovací služby, jinak riskují trestní stíhání.
FACT uvedla, že e-maily a textové zprávy jsou výsledkem vyšetřování provedeného policejními silami po celé zemi a jsou součástí širšího úsilí o zvýšení povědomí o rizicích spojených s neautorizovaným streamováním.
Organizace varovala koncové uživatele, že nejsou anonymní, a uvedla, že diváci, kteří využívají nelegální streamovací služby, mohou být odpovědní za trestné činy, včetně těch podle § 11 zákona o podvodech z roku 2006.
Kampaň navazuje na nedávný případ Jonathana Edge z Liverpoolu, který byl uvězněn za svou roli v provozování nelegální streamovací služby. Edge byl odsouzen k 3 letům a 4 měsícům vězení v rámci trestního stíhání zaštítěného organizací FACT a policií v Merseyside. Organizace FACT uvedla, že Edgeovo vlastní používání neoprávněné služby bylo posuzováno jako samostatný trestný čin, za který mu byl uložen souběžný trest odnětí svobody v délce 2 let a 3 měsíců, čímž zdůraznila, že trestní stíhání se může vztahovat nejen na poskytovatele, ale i na koncové uživatele.
FACT uvedla, že během vyšetřování Edge a provozovatelů jiné nelegální streamovací služby policie zabavila údaje o zákaznících, kteří si zakoupili přístup k zařízením typu Firesticks, Android nebo Kodi. Tito zákazníci byli přímo kontaktováni a varováni před nebezpečím pokračujícího používání nelegálních služeb.
Předseda organizace FACT Kieron Sharp uvedl, že cílem kampaně bylo jasně ukázat, že koncoví uživatelé porušují zákon a vystavují se „reálným“ rizikům, včetně trestní odpovědnosti, podvodů, virů a škodlivého obsahu, a vyzval lidi, aby využívali legální poskytovatele.
T/DCI Alethea Fowler z regionální jednotky pro boj proti organizovanému zločinu Tarian uvedla, že koncoví uživatelé čelí rizikům, včetně ztráty osobních údajů a potenciálního nebezpečí požáru, a zároveň financují závažnou organizovanou trestnou činnost. Uvedla, že jednotka bude i nadále spolupracovat s partnery, včetně organizace FACT, na identifikaci distributorů a jejich postavení před soud.
Organizace FACT poděkovala svým partnerům z řad orgánů činných v trestním řízení, včetně policie Merseyside, jednotky Tarian a jednotky pro boj proti organizovanému zločinu v regionu North East, za podporu úsilí v boji proti širším zločineckým sítím spojeným s nelegálním streamováním.
Pařížský soud vydal dvě rozhodnutí ve prospěch LFP (Francouzské profesionální fotbalové ligy) a LFP Media, čímž rozšířil snahy o blokování nelegálního streamování Ligue 1 a Ligue 2.
Rozhodnutí vydaná 18. prosince se týkají blokování webových stránek a IPTV služeb, které nelegálně vysílají zápasy. Zaměřují se také na nástroje používané k obcházení omezení poskytovatelů internetových služeb, včetně VPN a alternativních DNS služeb.
Francouzský regulační orgán Arcom uvádí, že 66 % internetových uživatelů, kteří používají nelegální řešení, se spoléhá na VPN nebo alternativní DNS, aby obešli blokovací opatření zavedená poskytovateli internetových služeb.
Poprvé bude společnost DNS4EU povinna zavést blokovací opatření na základě soudního příkazu.
LFP a LFP Media uvedly, že tato rozhodnutí jim umožní rozšířit jejich strategii boje proti pirátství tak, aby zahrnovala širší skupinu technických zprostředkovatelů zapojených do distribučního řetězce, a navázat na opatření, která již byla přijata proti poskytovatelům internetových služeb, určitým alternativním službám DNS a vyhledávačům.
Dodaly, že tento přístup je navržen tak, aby chránil práva a zároveň podporoval legální trh pro sledování Ligue 1 McDonald’s a Ligue 2 BKT, jako součást širší strategie prováděné společně s kluby, vysílacími společnostmi a distributory.
Leden přinese na televizní obrazovky jen několik premiérových pořadů. Naopak se vrátí některé archivnější tituly.
Leden je tradičně z pohledu komerčních televizních stanic obdobím slabé sezóny, proto se v jejich večerním vysílání objevuje jen málo premiérových titulů. S těmi naopak přijde hned od začátku ledna hlavní program České televize. Také ale ČT1 má i v příštím roce kvůli dříve zavedeným úsporám nižší počet premiér v prime-timu než v letech předešlých.
Hlavními televizními novinkami nového roku se tak stanou pořady Peče celá země, která na ČT1 startuje v sobotu 3. ledna, a nové díly kriminálky Místo zločinu Zlín. Úvodní díl nabídne ČT v pondělí 5. ledna 2026. S novými díly pak přijde zkraje roku seriál Kamarádi (Prima). Tím ale výčet premiér dramatické tvorby v prvním časovém okně od 20:00 v zásadě končí.
Pondělky se na Nově a Primě ponesou ve znamení repríz detektivek Specialisté (Nova) a Polda (Prima), středy a pátky připomenou Vyprávěj (ČT1) a neděle Kriminálku Anděl (Nova). Úterky a čtvrtky zase připomenou Chalupáře (Nova), než se na poslední sezónu objeví Bratři a sestry, a s návratem seriálu Polabí vyčkává i Prima, která do obvyklého času tohoto seriálu nasazuje české filmy.
Dál pokračuje zahraniční seriál Inspektorka Candice Renoirová (ČT1), a to znovu v úterý a ve čtvrtek. Ze zahraniční produkce se představí také slovenský kriminální seriál Neuer, který zaujme nedělní večerní vysílací čas. ČT v lednu zařadí i reprízu seriálu Pustina a také seriálu Četnické humoresky.
Nova pokračuje ve středu s žánrem reality show v podobě Výměnymanželek a seznamky BachelorČesko.
Změnou oproti loňskému roku projde řazení pořadů v čase před prime-time, kdy se po konci denního seriálu ZOO do času od 18:00 vrací Prostřeno (Prima), kterému budou předcházet reprízy Ano, šéfe!.
Ohlášené novinky komerčních televizí Nova a Prima lze očekávat až v dalších měsících nového roku.
I letos se můžete na programech komerčních televizí těšit na pohádky, oblíbené filmy a speciály oblíbených pořadů. Užijte si o Vánocích pohádkovou pohodu, v teple domova, obklopeni svými nejbližšími a začněte klidně – – PRÁVĚ TEĎ!
Znalost na jaře vzniklé značky Oneplay je už na úrovni dřívějšího Voya. Podle generálního ředitele Novy Daniela Grunta povědomí o službě narostlo velmi rychle. Rok 2026 ale bude ve znamení další práce se značkou, říká.
Platforma Oneplay, která vznikla v březnu 2025 spojením videoportálu Voyo a O2 TV, má za sebou tři čtvrtě roku fungování. Podle generálního ředitele TV Nova Daniela Grunta se podařilo propojit dva původně odlišné světy překvapivě rychle, a to vzhledem k tomu, že šlo o projekt, na němž pracovaly dvě firmy s rozdílnou kulturou, obchodním modelem i technologií.
„Byl to extrémně složitý a velký projekt. Dělali jsme na něm společně dva a půl roku. Každý jsme vycházeli z jiných tržních podmínek, kdy O2 funguje na saturovaném trhu, my ve streamingu, kde může zákazník kdykoliv odejít,“ popsal pro MediaGuru.cz generální ředitel TV Nova Daniel Grunt po tiskové konferenci TV Nova a Oneplay k jarnímu programovému schématu. Právě Oneplay se má stát v dalším směřování Novy „středobodem“ jejích aktivit.
Průměrný uživatel sleduje pět hodin denně
Celkově diváci od uvedení služby 10. března 2025 odsledovali na Oneplay už více než 2,2 miliardy videí. V průměru se dívají 35,5 hodin týdně, což znamená, že uživatel Oneplay se v průměru dívá více než pět hodin denně. Široké spektrum obsahu od reality show, seriálů, filmů až po řadu sportovních přenosů, přivádí na platformu statisíce uživatelů v jeden moment.
Generální ředitel Novy přiznává, že zpočátku Nova podhodnotila překryv uživatelů obou služeb, když se domnívala, že uživatelů Voya a O2 TV je méně, než ve skutečnosti bylo. To v zásadě znamenalo snížení o desetitisíce zákazníků, protože si přirozeně zvolili jen jednu službu. Situace se ale rychle stabilizovala a počet předplatitelů od jara souvisle roste. Konkrétní čísla Daniel Grunt neuvádí, ale k měsíčnímu vývoji říká, že kopíruje sezónnost. „Růst je skokový podle sezóny. V létě bylo dobré, že jsme neklesali, protože perfektně zafungovala Farma jako retenční nástroj. A v podzimní sezoně fungují jak seriály, tak třeba i Love Island. Navíc ten měl letos svou nejlepší sezonu,“ přibližuje s tím, že ve finále se sešlo až půl milionu hlasů. „Těší mě, že Oneplay přitáhne mladé lidi, které je dnes u televize už velmi těžké chytit,“ říká.
Růst znalosti a další práce se značkou
Z pohledu znalosti Grunt tvrdí, že se značka Oneplay během devíti měsíců v zásadě dostala na úroveň Voya. „Vybudovali jsme značku, která už je extrémně silná. Když se podívám na metriky top of mind, tak jsme plus minus na úrovni, kde bylo Voyo, takže jsme těsně dvojka za Netflixem“, hodnotí. Povědomí o službě (awarness) podle něj rostlo velmi rychle. „Ale čekají nás tak dva roky vysvětlování, co vlastně Oneplay je a jaké výhody přináší,“ doplňuje. V příštím roce se proto Oneplay zaměří na práci se značkou a na „základní hygienu“, například v podobě korekcí technického fungování. Zatím ale neplánuje změnu cen ani nastavení svých balíčků. „Příští rok rozhodně ceny zůstanou. Zatím o změně nepřemýšlíme, je to brzy,“ uzavřel Daniel Grunt.
Měsíční předplatné za přístup k televizním a VOD službám stále zdražuje. Navíc má každá něco, ale žádná všechno. Uživatelé proto spoléhají na nenápadnou přátelskou výpomoc a kvůli snižování nákladů sdílejí přístupová hesla. Anebo hledají obsah na „alternativních“ streamovacích portálech, kde se pořady přehrávají ve vložených oknech s nebezpečnými skripty.
Spotřebitelé si tak vlastně vytvářejí své virtuální balíčky služeb. Provozovatelé upozorňují, že je to porušování obchodních podmínek. Světové služby ladí technická opatření, aby odřízly černé pasažéry. Ty české to jako velký problém zatím nevidí, i ony však odkazují na smlouvy a limitovaný počet souběžných streamů.
Přání uživatelů je dlouhodobě stejné, mít co nejvíce filmů, seriálů a sportu na jednom místě a za přijatelnou cenu. Co je ale přijatelné pro uživatele, je těžko akceptovatelné pro poskytovatele, protože ti nesou náklady na vývoj, techniku a licenční práva. Náklady navíc rostou se všemi přístupy typu „libovolné zařízení, neomezený počet streamů“, které uživatelé považují za samozřejmost. K tomu každý velký hráč drží vlastní exkluzivní knihovnu pořadů, kterou nechce sdílet s konkurencí, protože by si ohrozil výnosy.
Kdo chce sledovat pestrou nabídku pořadů, nevyhne se paralelním předplatným. A s tím přichází i motivace sdílet přístup mimo domácnost.
Smluvní podmínky obvykle stanovují, že předávání hesel třetím osobám mimo domácnost není dovoleno, a to ani v případě, že provozovatel toleruje dočasné sledování na cestách. Platformy argumentují i bezpečnostními riziky. Nasdílení hesla může ohrozit celý účet, protože ten, kdo má heslo, může měnit nastavení, informace o platbách a podobně.
Netflix začal sdílení mimo domácnost zpoplatňovat a za 99 korun měsíčně umožňuje přidat další osobu. Disney+ zavedl obdobnou funkci „Další člen“ za 139 korun. HBO Max testuje koncept „Extra Member“ v USA. Snaží se tedy převést neformální praxi uživatelů do regulérního příjmu, ale i toto opatření má své hranice. Většinou není možné přidat víc než jenom jednoho nebo dva další uživatele, a ti si pak nemohou vytvářet víc uživatelských profilů.
Čeští operátoři všichni shodně uvádějí, že sdílení mimo domácnost není povolené, přístup k prosazování pravidel se ale výrazně liší. Největší tuzemský hráč, TV Nova, připomíná, že vyšší počet souběžných streamů je v případě služby Oneplay vyhrazen rodinnému sledování. „I z tohoto názvu vyplývá, že je sdílení určeno pro členy rodiny,“ uvedla ředitelka komunikace Barbora Dlabáčková.
T-Mobile klade důraz na závaznost smluvních podmínek.
„Zákazník je povinen zajistit, aby přístup do služby nebyl sdílen s osobami mimo domácnost či rodinné příslušníky,“
vysvětluje Johana Valtrová z tiskového oddělení. Podobný výklad má i operátor Telly, jehož marketingový ředitel Jan Schöppel sdílení přístupů mimo rodinu rovnou označuje za jasné porušení podmínek.
Odlišně situaci popisuje Vodafone, který přiznává, že k neformálnímu sdílení v praxi dochází poměrně často. „Na naše zákazníky v takovém případě upozorňujeme, nicméně je v tuto chvíli technicky neblokujeme,“ říká Ioannis Papadopoulos. Vodafone zároveň upozorňuje, že díky možnosti až šesti souběžných streamů je pokušení přirozeně větší.
SledováníTV sděluje, že sdílení hesel nepovažuje za zásadní problém, protože služba omezuje počet spárovaných zařízení i paralelních přehrávání. Podobně mluví také Pecka TV, která argumentuje technickými opatřeními vynucenými samotnými vysílateli. „Limit současných streamů je koncipován tak, aby chránil práva držitelů obsahu, ale zároveň umožňoval mobilitu členů domácnosti,“ uvedl šéf marketingu Matěj Čičák. GoNET, provozovatel Lepší.TV, přidává další detail: některé televizní stanice požadují vlastní limity, a proto je služba u vybraných programů striktně uplatňuje.
Z odpovědí, které jsme dostali, tedy vyplývá, že sdílení je nežádoucí, ale tvrdé kontroly zatím nejsou běžné. Většina služeb staví spíše na tom, že limity logicky omezí počet lidí, kteří mohou účet používat, a že uživatelské chování tak zůstane „v mezích“.
Zcela mimo tuto oblast se ale pohybuje šedá zóna webů, které se prezentují jako „katalogy sdílených odkazů“. Stránky typu Kukaj.to, Sledujfilmy nebo Bombuj vytvářejí prostředí nápadně podobné regulérním streamingovým službám, včetně dlaždicového grafického rozhraní a přehrávačů. Žádný vlastní obsah ale nemají ani nehostují. Ve skutečnosti jde o model, který stojí na embedovaném videu, přesměrování na externí úložiště a husté vrstvě reklamy.
Přístup k pořadu často vyžaduje několikanásobné zavření reklamních oken. Tyto stránky se brání argumentem, že obsah samy neukládají, pouze odkazují.
„Embedování či framování znamená šíření děl prostřednictvím linků (odkazů) nebo prostřednictvím framů (rámečků). Ve společnosti koluje obecně rozšířený omyl, že je povolené a legální, ale není tomu tak. Tedy, není možné se z odpovědnosti za porušení autorského práva vyvinit jen proto, že není použit konkrétní soubor ‚nesoucí‘ dílo, ale ‚jen‘ proklik na něj,“ upozorňuje Asociace komerčních televizí.
„Prostým odkazem na jinou webovou stránku, kde je autorské dílo umístěno, uživatel práva neporušuje. Na druhou stranu tzv. embeding by měl být posuzován specificky. České soudy v minulosti rozhodly, že embeding je považován za formu zpřístupňování díla veřejnosti a tedy formu užití autorského díla,“
dodává asociace.
V roce 2016 Soudní dvůr EU rozhodl, že důležitým hlediskem je také finanční aspekt odkazování na obsah. Samotné umístění odkazu na chráněné dílo, které bylo bez souhlasu autora zveřejněno jinde, není považováno za „sdělování veřejnosti“, pokud ten, kdo odkaz zveřejní, nemá z toho zisk a neví, že dílo bylo zveřejněno protiprávně. Pokud je ale odkaz zveřejněn za účelem zisku, předpokládá se, že o nelegálnosti ví.
Tehdy šlo o spor ohledně odkazování na nelegálně zveřejněné fotky z magazínu Playboy, které někdo získal ještě před jejich publikováním v časopise a nahrál je na australský server FileFactory. Článek s odkazy přitom zveřejnil jeden z nejnavštěvovanějších serverů v Nizozemsku. A když vydavatel Playboye dosáhl odstranění fotek z jednoho úložiště, provozovatel serveru článek aktualizoval a odkazoval čtenáře na jiný nelegální zdroj.
V této souvislosti připomeňme, že stránky s embedovanými přehrávači jsou obalené reklamními systémy a skripty, ze kterých má provozovatel stránek provize. Evidentně to tedy není žádná charita. Peníze končí v kapsách provozovatelů těchto webů, ne u původních držitelů autorských práv.
Šedá zóna v různých formách doprovází distribuci digitálního obsahu od samého začátku. O dlouhodobém problému, který „exploduje“, mluvila jedna z předních technologických manažerek pro portál Broadband TV News.
Rozhovor, který vyšel před několika dny na portálu Broadband TV News, varuje před dramatickým nárůstem pirátství, které se proměnilo do formy organizovaného byznysu, na což musí operátoři reagovat změnou strategie. Maria Malinkowitsch ze společnosti Verimatrix, která patří mezi přední světové společnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, upozorňuje, že tradiční metody kontroly selhávají, neboť „81 % žádostí o stažení nelegálně nahraného obsahu je dnes ignorováno“.
Podle manažerky se firmy stále chybně soustředí na řešení následků místo příčin. Zdůrazňuje proto nutnost zásadního obratu, kdy se „průmysl musí posunout od pouhé reakce k zadržování a prevenci“, což považuje za jedinou dlouhodobě možnou cestu. Jako klíčovou hrozbu identifikuje Malinkowitsch zneužívání distribučních sítí a nechráněných aplikací, které umožňují masové kradení streamů v reálném čase.
Jak loupí digitální piráti
Tradiční formy, jako byly například torrenty, ustupují více sofistikovaným formám pirátství. Hlavní formou je dnes něco, co bychom mohli označovat „pirátství jako služba“ – komplexní nelegální platformy pro streamování, které fungují jako profesionální platformy typu Netflix s vlastním rozhraním, doporučovacím systémem a tisícovkami kanálů včetně prémiových sportů. Druhou klíčovou formou je „krádež přes CDN sítě“ – hackeři odcizí přihlašovací údaje z legálních aplikací a použijí je k tomu, aby stáhli originální obsah přímo ze serverů, kde jsou legálně uložené.
Dlouhodobým problémem je distribuce televizního obsahu například prostřednictvím webových prohlížečů, smart TV, smartphonů nebo tabletů, které jsou snáze dostupné než v minulosti klasické set-top boxy se šifrováním prostřednictvím dekódovacích karet. Pamětníci si mohou vzpomenout na příchod rumunské satelitní služby Digi TV a její super levné nabídky. Pirátství se dokonce dostalo na takovou úroveň, že klíče bylo možné získávat automaticky pomocí speciálně upraveného softwaru.
„Byznys“ jako každý jiný
Na dark webu, který je označovaný jako temná vrstva internetu, lze koupit pro provozování taková služby hotový balíček. Jde o kompletní nelegální platformu, která už obsahuje doporučovací systém, systém pro správu uživatelů, administrační rozhraní, platby přes platební karty i kryptoměny a tisíce kanálů včetně prémiových sportů. Celou problematiku velmi dobře popsal před necelými třemi lety portál Synamedia.
Jak na takové služby? Výrazně pomáhá umělá inteligence. Monitoring se provádí pomocí AI řízených systémů, které skenují web, nelegální IPTV platformy a sociální sítě (zvláště Telegram kanály, kde si „operátoři“ nacházejí přeprodávající). Klíčová role v detekci připadá watermarkingu – do videí jsou vloženy neviditelné značky, které zůstávají zachovány i po překódování nebo dalších manipulacích. Když se obsah objeví na pirátské platformě, tento vodoznak lze identifikovat a dohledat jeho přesný zdroj a kdo je tak původcem krádeže.
Příklad úspěšného boje z Česka
Doplněk Stream Cinema Community byl dlouhodobě jedním z nejvážnějších pirátských nástrojů na českém trhu, skrze který uživatelé Kodi přistupovali k obsahu všech klíčových hráčů jako Netflix, Disney+, HBO Max nebo Prime Video. Technická složitost boje s tímto doplňkem spočívala v jeho právní architektuře: služba sama nehostovala žádný obsah, fungovala jen jako vyhledávač a přehrávač odkazů na soubory uložené v cloudových úložištích.
Přesto, že o doplňku (a jeho alternativě Stream Cinema) se dlouhodobě vědělo a byl považován za problematický, de facto až Asociace komerčních televizí (AKTV), která na tuzemském trhu zastupuje skupiny Nova, Prima a Óčko, s tím po letech dokázala pohnout. Na této online platformě se přestal úplně objevovat, „služba“ SCC skončila úplně, její alternativa pak přišla právě o obsah chráněný AKTV.
Německé úřady provedly koordinované razie ve třech spolkových zemích v rámci vyšetřování podezření na organizovanou síť pirátství placené televize.
Akce byla zaměřena na čtyři muže ve věku od 41 do 51 let obviněné z rozsáhlého sdílení karet a nelegálního poskytování služeb IPTV.
Podle státního zastupitelství v Dessau-Roßlau a Státního kriminálního úřadu (LKA) Saska-Anhaltska byly 2. prosince 2025 provedeny domovní prohlídky v Magdeburku a Lutherstadt Wittenbergu, stejně jako v Delitzschi (Sasko) a Heldensteinu (Bavorsko). Vyšetřování se zaměřuje na obvinění z komerčního a gangového počítačového podvodu v oblasti kyberkriminality.
Vyšetřovatelé se domnívají, že podezřelí několik let nelegálně sdíleli smart karty placené televize od významného poskytovatele a prostřednictvím internetu distribuovali přístup velkému počtu uživatelů. Výsledná finanční škoda pro držitele práv se odhaduje minimálně na částku v řádu statisíců eur.
Během razií policie zabavila rozsáhlé důkazy, včetně počítačových systémů, satelitních přijímačů, IPTV boxů, serverů, zařízení pro ukládání dat a smartphonů. Policisté také provedli živé forenzní zachycení volatilních dat na externích serverech a byli schopni okamžitě vypnout nelegální servery pro sdílení karet.
Czech International AI Film Festival 2025 uvede špičkové snímky vybrané z více než tisícovky přihlášek, nabídne setkání s odborníky a tvůrci v rámci panelové diskuse a vyvrcholí slavnostním vyhlášením vítězů. Čeká vás výjimečná příležitost vidět budoucnost filmu na velkém plátně. Letos CIAIFF vstupuje do své největší a nejsilnější podoby s rekordním počtem přihlášených snímků z celého světa a ambicemi stát se jedním z předních AI filmových festivalů v Evropě.
Vás všechny, které zajímá, kam směřuje filmová tvorba zve Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), ve spolupráci s agenturou YDEAL a platformou zero1cine na třetí ročník festivalu CIAIFF. Event s mezinárodním přesahem, který spojuje film, umění a technologie a dokazuje, že umělá inteligence není jen technický nástroj, ale také kreativní partner schopný proměnit sny, představy a osobitou vizi ve filmovou realitu.
Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), lídr českého AI ekosystému, společně s partnerskou agenturou YDEAL a platformou zero1cine představuje třetí ročník Czech International AI Film Festival (CIAIFF), jedinečné události, která propojuje filmovou tvorbu, technologické inovace a nové formy vizuálního vyprávění. Festival proběhne 13. prosince 2025 v pražském Cinema City Slovanský dům.
„CIAIFF není jen filmový festival, ale laboratoř budoucnosti. Ukazuje, že AI ve filmu není náhrada lidské kreativity, ale její násobič. Praha se tak stává jedním z center světové filmové inovace,“
říká Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.
CIAIFF patří mezi průkopnické festivaly svého druhu v Evropě a dlouhodobě ukazuje, že umělá inteligence není pouze technologií, ale také kreativním partnerem, který dokáže zachytit imaginaci, sny a myšlenky tvůrců způsobem, jaký klasická kamera neumožňuje. Po úspěšných ročnících v letech 2023 a 2024, které zaujaly média od Wired po Forbes, přichází festival letos ve své dosud největší podobě.
Mezinárodní soutěž a rekordní počet přihlášek
Do soutěžní sekce se přihlásilo více než 1300 filmů z celého světa, z nichž kurátoři vybrali ultimátní výběr nejlepších děl současné AI tvorby. Festival udělí ceny v devíti hlavních kategoriích:
Nejlepší AI film
Nejlepší sci-fi
Nejlepší dokument
Nejlepší experimentální film
Nejlepší hudební video
Nejlepší scénář
Nejlepší fotografie
Nejlepší zvukový design
Tvůrčí využití AI
Součástí programu jsou i speciální ceny partnerů Curious Refuge, Eleven Labs a Minimax, které vítěze podpoří ve vzdělávání, vybavení a dalším rozvoji jejich tvorby.
Mezinárodní porota a inspirativní hosté
O vítězích rozhodne odborná porota složená z předních tvůrců, producentů a AI inovátorů:
Odair Faléco, prezident festivalu a oceňovaný režisér
Doprovodný program nabídne vystoupení významných osobností, které posouvají hranice filmové a digitální tvorby, například:
Boris Eldagsen, vizuální umělec a průkopník AI fotografie
Justin Hackney, spoluzakladatel Wonder Studios
Elliot Grove, zakladatel Raindance Film Festivalu
Projektové bloky, networking a slavnostní ceremoniál
Festival nabídne půldenní program zahrnující projekce soutěžních filmů, diskuzní panely, setkání s tvůrci a experty na AI. Vrcholem večera bude slavnostní udělení cen vítězům jednotlivých kategorií.
„Zatímco kamery zachycují pouze to, co je před objektivem, AI zachycuje a převádí to, co se odehrává v mysli umělce, v jeho představivosti a snech, a to je jedinečné pro toto médium,“
říká Odair Faléco, president festivalu.
CIAIFF se od svého vzniku profiluje jako globální platforma propojující profesionální filmaře, AI tvůrce, technologické inovátory i širokou veřejnost. Letošní ročník chce ukázat, že budoucnost filmu už nezačíná, ona už probíhá.
CIAIFF je platformou otevřenou tvůrcům i milovníkům filmu, umění a technologií — nezáleží na tom, zda jste etablovaný filmař, vizuální umělec, AI nadšenec nebo jen někdo, kdo chce vidět, kam film v nové dekádě směřuje. Festival osloví všechny, kdo věří, že umělá inteligence může přinést novou estetiku, nové formy vyprávění a posunout hranice kreativity. Je to také jedinečná příležitost pro mladé talentované autory — soutěž je mezinárodní a otevřená pro kohokoli, kdo využívá umělou inteligenci jako hlavní nástroj tvorby.
Praktické informace:
Datum: 13. prosince 2025 od 15:00 Místo: Cinema City – Slovanský dům, Na Příkopě 22, Praha Vstupenky: Již nyní dostupné na GoOut (předchozí ročníky byly vyprodané)
Jak influenceři chápou a uplatňují svá vlastní práva, jak přistupují k ochraně duševního vlastnictví třetích stran a jaký vliv má jejich chování na publikum, zejména na mladé lidi? Na toto téma se zaměřila studie Influencers and IP, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Tato studie představuje první komplexní výzkum na úrovni EU, který systematicky zkoumá vztah influencerů k duševnímu vlastnictví.
Influencer marketing se řadí mezi nejrychleji rostoucí segmenty digitální ekonomiky. Hodnota globálního trhu by měla v roce 2025 dosáhnout 32,55 miliardy USD. Influenceři přitom mají významný vliv na spotřebitelské chování a kulturní normy, který je obzvlášť markantní zejména u generace Z. Úřad EUIPO proto považoval za důležité zjistit, jak influenceři nakládají s duševním vlastnictvím – zda jej porušují, nebo naopak chrání, případně pomáhají posilovat respekt vůči němu.
Studie navazuje na dlouhodobé aktivity EUIPO týkající se vzdělávání mladých lidí v oblasti duševního vlastnictví a reaguje také na zjištění z výzkumu Intellectual Property and Youth Scoreboard 2022, podle něhož část mladých lidí konzumuje nelegální obsah či padělky na základě doporučení influencerů.
Jak probíhal výzkum
Výzkum byl realizován během července a srpna 2025 prostřednictvím online dotazníku dostupného ve všech 24 oficiálních jazycích EU. Osloveny byly více než čtyři tisíce influencerů ze všech 27 členských států, finální vzorek tvořilo 300 respondentů. Výzkumníci pracovali v rámci studie se čtyřmi kategoriemi influencerů podle velikosti publika a zaměřili se na platformy Instagram, TikTok a YouTube. Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o kvalitativní, orientační výzkum, nikoli o plně reprezentativní statistické šetření, přesto poskytuje výsledný dokument cenný náhled na postoje a chování influencerů napříč EU.
Největší část vzorku (49 %) tvořili influenceři s kategorií publika „mid-tier“, kteří mají s 50–500 tisíc sledujících. Za nimi následovali influenceři z kategorie „mikro“ s 10–50 tisíci sledujícími (30 %). Influenceři z kategorie „makro“ s 500 000–1 milionem sledujících představovali 13 %, influenceři z kategorie „nano“ s 1–10 tisíci sledujících tvořili 8 % vzorku.
Věkově převažovali influenceři starší 30 let (58 %), zatímco přibližně 41 % bylo mladších 30 let.
Až 92 % influencerů uvedlo, že svou činnost monetizují. Více než polovina však nemá žádná formální podnikatelská aktiva. Pouze 30 % vlastní značku, 18 % provozuje e shop a 18 % má registrovaná práva duševního vlastnictví (ochranné známky atd.). Nicméně, vlastnictví značky ještě nemusí nutně znamenat, že je influencer držitelem registrovaných práv duševního vlastnictví.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU, kteří mohli na otázku poskytnout více odpovědí. Celkem bylo shromážděno 365 odpovědí. Screeningová otázka Q5? Vlastníte některou z následujících položek?
Z výzkumu vyplynuly zásadní rozdíly mezi influencery s registrovanými právy duševního vlastnictví a bez nich. Ti, kteří taková práva vlastní, jsou ve svém podnikání o krok napřed. Výrazně častěji vlastní značku a e shop, což naznačuje, že ochrana duševního vlastnictví souvisí s vyšší mírou profesionalizace.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 54 majitelů duševního vlastnictví; 246 majitelů bez duševního vlastnictví. Screeningová otázka: Q5 Máte některou z následujících vlastností? (otázka umožňovala více odpovědí)
Odpovědnost vůči publiku a autenticita značek
Naprostá většina influencerů (96 %) cítí odpovědnost za dopad svých reklamních sdělení na publikum. Z toho 72 % uvádí plnou odpovědnost a „jistou míru odpovědnosti“ uvádí 24 % z nich. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že necítí žádnou odpovědnost. Tento výsledek potvrzuje, že influenceři sami sebe nevnímají pouze jako zábavní tvůrce, ale i jako aktéry s etickým závazkem.
Stejně vysoká je deklarovaná míra ověřování autenticity značek: 92 % influencerů tvrdí, že si vždy ověřuje legitimitu značek, se kterými spolupracuje. Výzkumní pracovníci nicméně upozorňují, že otázka provádění těchto kontrol v praxi zůstává otevřená.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q1: Cítíte se zodpovědný za dopad, který mohou mít vaše propagační akce na vaše publikum?
Obeznámenost s právy duševního vlastnictví
Celkem 86 % influencerů se považuje za alespoň částečně obeznámené se svými právy duševního vlastnictví, přičemž třetina uvádí velmi dobrou znalost a 14 % má jen omezené nebo vůbec žádné znalosti. Výrazně vyšší povědomí mají influenceři, kteří již jsou držiteli registrovaných práv duševního vlastnictví (94 %).
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q3: Jak dobře znáte svá práva duševního vlastnictví (např. autorská práva, ochranné známky, průmyslové vzory) jako tvůrce obsahu?
Tento výsledek naznačuje posun směrem k větší profesionalizaci odvětví, zároveň ale naznačuje prostor pro další vzdělávání, a to zejména u menších a začínajících tvůrců.
Vliv řešení otázek duševního vlastnictví na počet sledujících
Postoje influencerů k tomu, zda by komunikace ohledně duševního vlastnictví měla dopad na jejich publikum, jsou nejednoznačné. Téměř polovina (48 %) se domnívá, že by se počet sledujících nezměnil, 14 % očekává pozitivní dopad, zatímco 17 % se obává poklesu počtu sledujících.
Právě obava ze ztráty publika je jedním z klíčových zjištění studie a vysvětluje, proč influenceři téma duševního vlastnictví většinou aktivně neotevírají, přestože jeho význam uznávají.
Respektování duševního vlastnictví
Drtivá většina influencerů uvádí, že se vyhýbá propagaci padělků (94 %) i pirátského obsahu (93 %). Pouze malé jednotky procent přiznávají, že se na takové propagaci v posledním roce podílely.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU; Otázka Q5: Propagovali jste v posledních 12 měsících zboží z neoficiálních zdrojů? Otázka Q6: Propagovali jste v posledních 12 měsících obsah z neoficiálních/nelegitimních zdrojů?
Zároveň 97 % influencerů vnímá zdravotní a bezpečnostní rizika spojená s padělky a nelegálním obsahem:
zhruba tři čtvrtiny (76 %) influencerů jsou si těchto rizik vědomy a chovají se opatrně,
16 % influencerů si toho dříve nebylo vědomo, ale po vyplnění dotazníku vyjádřilo obavy;
5 % influencerů si rizika uvědomuje, ale nevede je to k větší opatrnosti při sdílení,
2 % vyjadřují lhostejnost nebo projevují jen malý zájem.
Většina z influencerů uvádí, že si je vědoma vazeb mezi paděláním, pirátstvím a organizovaným zločinem, což podporuje etický rozměr jejich rozhodování. Výjimkou jsou nanoinfluenceři, kteří těmto souvislostem přikládají menší význam a 67 % z nich neprojevuje opatrnost. Nanoinfluenceři se také méně zajímají o skutečnost, že za paděláním a pirátstvím často stojí zločinecké organizace, nebo o tom vůbec nepřemýšlejí.
Influenceři a AI
Umělá inteligence začíná být běžnou součástí práce influencerů: 51 % ji používá často nebo občas. Influenceři vnímají AI rozporuplně – na jedné straně oceňují její potenciál zlepšit výkon a efektivitu (56 %), na druhé straně mají obavy ze zneužití obsahu a nekalé konkurence virtuálních influencerů.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Celkem bylo shromážděno 588 odpovědí. Otázka Q10. Jaký dopad podle vás bude mít AI na vaše aktivity na sociálních médiích jako tvůrce obsahu v příštích 12 měsících?
Rizika AI ve vztahu k duševnímu vlastnictví si uvědomuje 72 % influencerů, avšak zejména nanoinfluenceři vykazují nižší míru povědomí. Studie proto doporučuje zaměřit budoucí edukaci právě na průnik tématu umělé inteligence a tématu duševního vlastnictví.
Sečteno a podtrženo
Studie ukazuje jasnou souvislost mezi vlastnictvím práv duševního vlastnictví a vyšší úrovní profesionalizace influencerů. Influenceři, kteří již vlastní registrovaná práva duševního vlastnictví, jsou zpravidla profesně i podnikatelsky vyspělejší. Více než polovina z nich (55 %) má vlastní značku a třetina (33 %) provozuje e-shop. U influencerů bez registrovaných práv duševního vlastnictví je situace výrazně odlišná – značku má pouze 24 % a internetový obchod jen 14 %.
Výzkum zároveň odhalil, že se influenceři zdráhají hovořit o důležitosti respektování práv duševního vlastnictvíve svém obsahu, a to přesto, že si dobře uvědomují svou odpovědnost. Téměř polovina respondentů (48 %) se domnívá, že taková zmínka by neměla vliv na počet sledujících, pětina (21 %) si účinkem není jistá, 14 % očekává pozitivní dopad a 17 % naopak negativní. Navzdory těmto obavám se 96 % influencerů cítí plně či částečně odpovědných za dopad svého propagačního obsahu a 97 % si uvědomuje rizika spojená s propagací neoficiálních produktů nebo obsahu.
Studie rovněž poukázala na obavy influencerů. Dle výzkumu dnes umělou inteligenci využívá každý druhý influencer (51 %). Zároveň ale 47 % z nich vyjadřuje obavy, že by jejich obsah mohl být umělou inteligencí upraven a zneužit, a 72 % si uvědomuje, že výstupy generované umělou inteligencí mohou porušovat existující práva duševního vlastnictví.
Úřad EUIPO proto doporučuje systematickou spolupráci s influencery, jejich další vzdělávání a zapojení do osvětových kampaní. Důraz by měl být kladen zejména na praktické příklady dopadů padělání, pirátství a na odpovědné využívání AI.
O studii
Studie Influencers and IP byla publikována v listopadu 2025 Evropským úřadem pro duševní vlastnictví (EUIPO). Výzkum realizovalo na zakázku úřadu EUIPO konsorcium KPMG a ICF Next na základě online dotazníku mezi 300 influencery ze všech 27 členských států EU. Mezi respondenty byli influenceři aktivní na Instagramu, TikToku a Youtube. Byli vybráni tak, aby odráželi demografické rozložení obyvatelstva EU a byli rozděleni do kategorií podle sledujících, aby bylo zachyceno co nejširší spektrum názorů. Studie je součástí Strategického plánu EUIPO 2030 a iniciativy IP Next GEN.
– 
– 
PRÁVĚ TEĎ!
