Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

RADA PRO REKLAMU PŘEDSTAVUJE NOVÉ ČLENY A AKTUALIZUJE SVŮJ KODEX

Rada pro reklamu jakožto spolek věnující se samoregulaci v oblasti reklamy přijala do svých řad tři profesní asociace a jednu společnost.

Už na počátku roku se stala členem Česká asociace pojišťoven. Valná hromada RPR přijala nově také subjekty z oblasti hazardního průmyslu. Právě na samoregulaci reklamy v tomto odvětví se zaměřují nové pasáže v Kodexu RPR. Ke stávajícímu dlouholetému členu Rady pro reklamu – společnosti Sazka přibyla nově společnost Kaizen Gaming, provozovatel sázkové kanceláře Betano. A také dvě profesní organizace ze stejné branže – Institut pro regulaci hazardních her a Asociace provozovatelů kursových sázek.

Valná hromada také schválila návrh doplnění Kodexu RPR, který vznikl jako výsledek kooperace provozovatelů hazardních her se zástupci Asociace komerčních televizí (AKTV) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Návrh předložila společnost Sazka jménem všech shora jmenovaných nových členů.

Kodex nově upravuje a zpřísňuje podmínky pro reklamu a komunikaci hazardu a sázkových her zejména s ohledem na působení na nezletilé. Nové znění Kodexu vstoupí v účinnost od 1. září 2025. Do té doby má hazardní a sázkový průmysl lhůtu na ukončení obchodních smluv a zastavení aktivit, které by mohly být s Kodexem v rozporu.

„Členství a konkrétní kroky vedoucí k samoregulaci reklamy na půdorysu Rady pro reklamu vnímáme jako potvrzení toho, že samoregulace je účinným prostředkem k ochraně spotřebitelů a ke kultivaci oboru,“

říká Marek Hlavica, výkonný ředitel Rady pro reklamu.

RPR je spolkem všech účastníků reklamního trhu – médií, producentů reklam a zadavatelů, které zavazuje Kodex Rady pro reklamu. Kodex je aktualizován tak, aby odpovídal společenské poptávce a novým trendům v komunikaci. Jeho ustanovení jdou nad rámec zákonné regulace. Případné prohřešky řeší arbitrážní komise RPR. Ta také posuzuje návrhy reklamy ještě před realizací, pokud o to zadavatel nebo jeho agentura požádá.

RPR se také věnuje vzdělávání profesionálů a osvětě zaměřené na etiku reklamy. V loňském roce RPR oslavila 30 let existence, během kterých spoluvytváří stabilní a předvídatelné prostředí pro hospodářskou soutěž.

Zdroj: mam.cz

SLEDOVANOST DUBEN: NOVA BYLA NEJSILNĚJŠÍ. PRIMA DRUHÁ, ČT SPADLA NA TŘETÍ PŘÍČKU

Dubnové vysílání změnilo postavení nejsilnějších tuzemských televizí na trhu. Skupina Nova se dostala na první pozici ve všech hlavních diváckých kategoriích. Na pozici dvojky se posunula skupina Prima, Česká televize skončila třetí.

Televizní skupina Nova dosáhla v dubnu nejvyššího podílu na televizním trhu ve všech hlavních diváckých kategoriích v celodenním i večerním vysílání. Oproti předešlým výsledkům tak přeskočila Českou televizi i v univerzální skupině 15+ v rámci celého dne. Ukazují to oficiální data sledovanosti ATO-Nielsen.

Stanice České televize skončily v dubnu těsně třetí, když se před ně dostala s malým náskokem skupina Prima. Platí to pro všechny hlavní divácké skupiny v rámci vysílání celého dne i v hlavním vysílacím čase. Jedinou výjimkou, kde zaznamenala ČT vyšší podíl než skupina Prima, byla divácká kategorie 15-54 v celodenním vysílání.

Skupina Nova si z vedoucí trojky zároveň v meziročním srovnání nejvíce polepšila v celodenním vysílání, naopak podíl ČT se meziročně mírně snížil. O něco více pak klesl v prime-time. V hlavním vysílacím čase se z TOP 3 meziročně nejvíce dařilo skupině Prima.

Ve zvyšování podílu na sledovanosti pokračuje Televize Seznam, jejíž podíl v primární skupině 18-69 dosahuje už 2,5 %. Výrazněji svůj podíl navyšuje v hlavním vysílacím čase. Dál také roste podíl zastupitelství Atmedia.

Podíl TV skupin (%), celý den, duben 2025

Podíl TV skupin (%), prime-time, duben 2025

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 5.5. 2025, Prime-time = 19:00-23:00. Atmedia včetně Televize Seznam. Změna uvedena v procentních bodech

Skokanem byla Televize Seznam

Z jednotlivých stanic si meziroční nejvyšší přírůstek podílu připsala Televize Seznam (+0,69 pb. na 2,35 %). Dařilo se i zpravodajské ČT24 (+0,4 pb. na 4,37 %). Rovnoměrně pak podíl navýšily především stanice skupiny Nova, konkrétně hlavní kanál Nova a tematické Nova Cinema a Nova Lady. V růstu také pokračuje Prima Krimi, CNN Prima News a mírně si polepšil i hlavni kanál Prima. Srovnání platí pro CS 15+.

Pořadem měsíce Vraždy v kraji

Nejsledovanějším dubnovým pořadem se stal nový seriál Vraždy v kraji (Nova), jehož úvodní díl sledovalo v průměru 1,37 mil. diváků 15+. Následovaly Televizní noviny s 1,2 mil. diváků (Nova, vysílané 7.4.) a seriál Specialisté (Nova). Konkrétně šlo o díl vysílaný 21. dubna s počtem 1,16 mil. diváků starších 15 let.

Zdroj: mediaguru.cz

CME DÍKY DIGITÁLU MĚNÍ STRUKTURU PŘÍJMŮ A POKRAČUJE V TRANSFORMACI

Mediální skupina CME, pod kterou patří i tuzemská TV Nova, pokračuje v digitální transformaci a postupně mění skladbu svých příjmů. V zemích, kde působí, ale neuplatňuje čistě centrální strategii, popisuje Klára Brachtlová, Deputy CEO skupiny CME.

Digitální transformace, proměna diváckého chování i rostoucí role placeného videoobsahu. Mediální skupina Central European Media Enterprises (CME), která působí na šesti trzích střední a východní Evropy, se před čtyřmi lety rozhodla strategicky zaměřit na digitální služby. Výsledkem je mimo jiné rozvoj vlastní VOD platformy, kterou využívá více než milion předplatitelů, ale také výraznější diverzifikace příjmů. „Před pěti lety tvořila reklama asi 80 procent celkových tržeb, dnes jsou to maximálně dvě třetiny,“ říká Klára Brachtlová, Deputy CEO a ředitelka vnějších vztahů CME.

Na rozdíl od některých globálních hráčů však CME neuplatňuje jednotný model napříč všemi trhy. Strategie se přizpůsobuje místním podmínkám i zvyklostem diváků. „Není to tak, že hlava nehlava razíme jednu cestu jako jedinou možnou,“ dodává.

Skupina přitom dál posiluje své ekonomické výsledky a v segmentu lineárních televizí obhajuje pozice komerčního lídra na čtyřech ze šesti trhů. Právě o strategii CME, rozdílech mezi trhy, diváckých preferencích i o možném dalším vývoji mluví Klára Brachtlová v následujícím rozhovoru.

Přesně před čtyřmi lety CME oficiálně představila svou novou strategii orientovanou na digitální prostředí, do kterého směřovala podstatnou část svých investic. Daří se tuto digitální strategii uplatňovat napříč zeměmi, ve kterých je CME aktivní?

Strategie, která byla vytyčena před čtyřmi lety, se naplňuje. Celá skupina nastoupila cestu digitální transformace, a to podle možností a situace na jednotlivých trzích. Každý trh, kde CME působí, je totiž v trochu odlišném postavení. Někde jsou služby videa na vyžádání (VOD) rozvinuté silněji, jinde se naopak vedle lineární televize prosazují pozvolněji. Celkově se ale naše vize naplňuje. Vytyčili jsme si cíl v podobě počtu předplatitelů a tohoto plánu se držíme. Dokonce ho i předbíháme.

Plán, který generální ředitel CME Didier Stoessel tehdy nastolil, byl postaven na budování služby Voyo a nelineárním sledování. Voyo se podařilo etablovat, teď se na českém trhu mění na Oneplay. Co bude dál?Jaká je strategie pro příští roky?

Současná doba je velmi dynamická, což se nebude měnit, naopak ještě zrychlí. Jsme pořád na začátku transformace. Prvním logickým krokem byl posun k nelineárním službám. Padlo jasné rozhodnutí vstoupit a rozšiřovat se na trhu VOD pod značkou Voyo. Na českém trhu jsme potenciál Voyo v zásadě naplnili a abychom se mohli dál rozvíjet, museli jsme se posunout o krok dál. Tím je uvedení Oneplay, služby nové generace, která v sobě kombinuje VOD platformu, exkluzivní obsah, placené televize a klasické lineární kanály. Mluvíme tak o posunu směrem k místu, které propojuje různé možnosti a způsoby sledování a rozličné typy obsahu a jejich distribuce.

Můžeme tedy Oneplay považovat za další fázi digitální transformace, která byla nastartovaná před pěti lety?

Ano, to je další krok.

Je nějak časově omezený? Máte stanovený horizont, ve kterém by měla být tato fáze završena?

Pevně daný není. Na základě dat vždy velmi detailně vyhodnocujeme, jak si daná služba vede. Pokud vidíme její produktový potenciál, nezasahujeme do ní. V okamžiku, kdy se význam služby vyčerpá, přistupujeme k dalším fázím.

Pokud se bavíme o Oneplay v Česku, domnívám se, že dalším logickým krokem bude zavedení reklamních prvků v podobě reklamní vrstvy a pravděpodobně i další typy obsahu jako je např. gaming. Na jednom místě se tím koncentruje co největší množství zábavy a informací.

Pokud se bavíme o Oneplay v Česku, domnívám se, že dalším logickým krokem bude zavedení reklamních prvků v podobě reklamní vrstvy a pravděpodobně i další typy obsahu jako je např. gaming.

Klára Brachtlová

Spuštění Oneplay bylo zatím oficiálně oznámeno jen na českém trhu. Jak tomu bude v jiných zemích CME? Jaké jsou plány?

Je třeba vzít v úvahu, že každá země, ve které působíme, je na tom trochu jinak. Připodobním to k situaci, kdy se staráme o šest dětí, přičemž každé z nich je v jiné fázi vývoje a každý má trochu jiné charakteristiky. Trhy se odlišují i svou velikostí a různou mírou penetrace VOD služeb.

Vidíme, že například Slovensko je velmi blízko Česku. Proto jsme už před pěti lety chtěli, aby se strategie pro oba tyto trhy spojila. Loni jsme ji trochu upravili, když jsme na Slovensku spustili službu Voyo Maximum, která přináší nejlepší nabídku sportu na Slovensku. Z dat nám vycházelo, že taková nabídka by měla mít na Slovensku potenciál, což se potvrdilo. Navíc si myslíme, že má stále prostor pro růst. Proto ji teď upřednostňujeme před rozvojem Oneplay.

V Rumunsku je naopak zase velmi silná konzumace lineárních kanálů. Hodně se tam soustředíme na rozvoj Voyo a investujeme do Voyo Originálů. Zvažujeme tak replikaci strategie Oneplay na rumunském trhu. Ale je to zatím ve stadiu úvah. Díváme se.

Naopak v Bulharsku zatím v digitálních službách takový potenciál nevidíme. Do Voya tam tolik neinvestujeme. Spíš se soustředíme na monetizaci a na zlepšení pozice naší televize v rámci lineárních televizních kanálů.

Dále působíme ve Slovinsku, kde se rychle rozšiřoval zájem o VOD služby. Také je to země, kde v rámci CME evidujeme největší podíl odložené sledovanosti. Zabýváme se tady tím, jak vyprofilovat VOD službu tak, aby byla ještě prémiovější a abychom ji mohli lépe monetizovat.

V Chorvatsku jsme Voyo spustili na podzim roku 2023 a během roku a půl jsme tam zaznamenali pěkný růst.

Z toho vyplývá, že v CME neuplatňujete jednotnou strategii napříč všemi trhy. Tudíž ani uvedení Oneplay se zřejmě nebude týkat všech zemí a budete spíš postupovat cíleně.

Nezdá se, že by centrálně stanovená strategie a její přesné přenesení do jednotlivých zemí byla v případě CME funkční. Naším úkolem v centrále je sledovat trendy a co nejpřesněji vyhodnocovat, co a jak funguje a podle toho se rozhodovat. Není to tak, že hlava-nehlava razíme jednu cestu jako jedinou možnou.

Jak si ekonomicky stojí jednotlivé trhy skupiny CME? Platí stále, že jsou výnosově nejsilnější Česko a Rumunsko?

To se nezměnilo. Česko a Rumunsko zůstávají pilíři skupiny. Oproti dřívějšku vyrostlo Slovensko, další země jsou stabilní. Celkově vidíme, především v Česku a na Slovensku, posun ve struktuře tržeb od značné závislosti na příjmech z televizní reklamy směrem k jiným zdrojům příjmu, jako je SVOD nebo příjmy z distribuce našich kanálů. Před pěti lety tvořila reklama asi 80 % celkových tržeb, dnes jsou to maximálně dvě třetiny.

Celkově vidíme, především v Česku a na Slovensku, posun ve struktuře tržeb od značné závislosti na příjmech z televizní reklamy směrem k jiným zdrojům příjmu, jako je SVOD nebo příjmy z distribuce našich kanálů.

Klára Brachtlová

Prohlubují se v průběhu let odlišnosti v diváckém chování v jednotlivých zemích CME?

Jak už jsem naznačila, každá země má svá specifika. Ve Slovinsku je silná odložená sledovanost, naopak v Rumunsku mají stále pevnou pozici lineární kanály. Stejně tak v Bulharsku. Díky tomu, že se v posledních letech věnovalo velké úsilí rozvoji Voyo, tak v Česku vidíme velký posun v diváckém chování směrem k nelineárním službám. Podobné je to i na Slovensku.

Na českém trhu CME hodně investovala do sportovního obsahu, výsledkem toho bylo i spuštění dalších sportovních kanálů Nova Sport. Postupujete v případě sportovního obsahu obdobně i v jiných zemích?

Také u sportovního obsahu uplatňujeme adresnou strategii. Nespouštíme sportovní kanály na ostatních trzích úplně stejně jako v Česku a na Slovensku. Důvodem je i to, že ceny sportovních práv postupem doby rostou a poptávají je i jiné velké platformy. Jako relativně malí regionální vysílatelé nemáme v tomto ohledu výhodnou pozici. Přihlížíme i k tomu, abychom dokázali práva monetizovat a v úvahu musíme brát i velikost a celý ekosystém v dané zemi. Například veřejnoprávní televize mají v adriatickém regionu velkou ekonomickou sílu a konkurovat jim v tenderech o sportovní práva nemá úplně význam. Je ale dobře vidět, že sport vedle Česka a Slovenska funguje také v Rumunsku, v ostatních zemích zatím takový potenciál nemá.

Tím se dotýkáme obsahových preferencí. V Česku vidíme, že dobře fungují lokální seriály, především krimi, detektivky, true-crime nebo příběhy podle reálných událostí. Lze divácké preference zobecnit i pro jiné země?

Divácké preference jsou v každé zemi jiné, ale vzorec je ve finále vždy stejný, kvalitní lokální obsah funguje. U nás se podobně jako v Německu daří fiction v podobě kriminálek nebo true-crime, a to i v náročnějším provedení. Slovensko více tíhne k emocionálním příběhům, romantice a romantickým reality show. Chorvatsko a Slovinsko jsou také silné v lokální produkci, například chorvatské projekty na Voyo velmi rezonují i v sousedních zemích. I proto jsme loni v Srbsku spustili Voyo ačkoliv televizi tam přímo nemáme. Spolupracuje s operátorem Yettel, který je také součástí skupiny PPF. Tyto synergie mezi společnostmi v rámci skupiny nám dávají na trhu obrovský náskok a hodláme je nadále využívat.

Bulharsko je hodně orientované na zábavu, především reality entertainment, a podobné tendence vidíme i v Rumunsku. Tam ale fungují dobře i těžší kriminálky a náročnější fiction projekty.

Synergie mezi společnostmi v rámci skupiny nám dávají na trhu obrovský náskok a hodláme je nadále využívat.

Klára Brachtlová

Jakých výsledků tržeb a zisku skupina CME loni ve srovnání s předešlým rokem dosáhla?

Výsledky komentovat nemohu, protože nejsou ještě k dispozici, ale celkově měla skupina CME velmi dobrý rok. V segmentu lineárních televizí jsme ve čtyřech zemích potvrdili pozici komerčního lídra. Jsme dvojkou v Bulharsku a v Chorvatsku, kde se nám ale loni podařilo náskok Nova TV snížit (Nova TV patří v Chorvatsku pod RTL, pozn. red.). V segmentu nelineárních služeb jsme napříč celým regionem loni na začátku roku oznámili dosažení hranice jednoho milionu předplatitelů Voyo, což potvrzuje významný růst ve VOD za poslední roky.

A pokud jde o celkový zásah, který televizní kanály CME mají? Drží se na úrovni 48-49 milionů diváků?

Ano, to odpovídá, ale není to zásah ve smyslu získaného počtu diváků, je to celkový počet obyvatel v zemích, kde naše televize provozujeme, tedy celkový potenciál trhu. Ani portfolio lineárních stanic se zásadně nemění.

Bavíme se o regionu střední a východní Evropy. Přecházejí zde diváci z lineárního vysílání na nelineární tak, jako třeba v západní Evropě?

V našem regionu je tento trend pomalejší. V Česku a na Slovensku ale díky Voyo víc vnímáme přesun diváků k nelineárním službám. V ostatních zemích to není tak dramatické, ale lehkými krůčky to přichází. Ve srovnání s našimi kolegy v západní Evropě máme o trochu víc času se připravit. Ale i u nás už jsou tyto trendy patrné.

Zasedáte také v dozorčí radě německé skupiny ProSiebenSat.1, a proto mě zajímá, jak vypadá situace na německém trhu a zda lze z tamějšího vývoje usuzovat, jak by se mohl vyvíjet český trh.

Německý trh má díky své velikosti a signifikantní přítomnosti nadnárodních hráčů, například Amazonu, který je tam velmi silný, jinou úroveň penetrace VOD služeb. Navíc je už saturovaný nabídkou SVOD a posouvá se k AVOD a HVOD službám, tedy k videoslužbám podporovaným reklamou. To je i případ ProSiebenSat.1 a jejich streamingové platformy Joyn. Víc se zaměřuje na AVOD, tedy na reklamní příjmy. Ani německá ekonomika není v posledních letech v nejlepší kondici, což ovlivňuje i úroveň soukromé spotřeby a reklamních investic. Pětiletý pohled zpátky ukazuje, že německý trh v průměru klesá o 3 %, zatímco CME trhy rostou v jednotkách procent nebo se v nejhorším případě drží na srovnatelné úrovni. Německé televize jsou tak obecně ve složitější situaci, a to i z důvodu větší konkurence.

V Česku a na Slovensku díky Voyo víc vnímáme přesun diváků k nelineárním službám. V ostatních zemích to není tak dramatické, ale lehkými krůčky to přichází.

Klára Brachtlová

V posledních dvou letech jste také zastávala post prezidentky Asociace komerčních televizí – AKTV. Na poli mediální legislativy se v tomto období hodně událo, ať už jde o nový zákon a audiovizi nebo o velkou mediální novelu. Jak to období hodnotíte?

Bylo to velmi náročné období a v osmileté historii AKTV jedno z nejnabitějších. Pracovalo se na třech zásadních věcech. Prvním byla transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize. Teď už je v platnosti a fond pracuje na základě nových principů. Nový zákon hodnotím převážně kladně, i když nejsme stoprocentně spokojeni. Podle našeho názoru narovnal podmínky na trhu tím, že byli zpoplatněni všichni provozovatelé VOD služeb na trhu včetně těch zahraničních. Velmi oceňuji přístup ministerstva kultury, které nás k diskusi o podobě novely přizvalo a během celého procesu reflektovalo současný stav a bylo velmi flexibilní.

Velká mediální novela, proti které jste se společně s dalšími komerčními médii v počátku jejího vzniku vyhradili, aktuálně prošla Senátem a podepsal ji prezident. Finální úprava doznala oproti návrhům některých změn. Jste spokojeni?

Tzv. velká mediální novela nakonec zdárně prošla legislativním procesem a vstupuje v platnost. Zůstávají otevřená některá související témata, jako například návrh na změnu ústavního zákona, který by umožnil, aby televize veřejné služby podléhala kontrole NKÚ.

Jsem silným zastáncem duálního mediálního systému, jako pojistky demokracie, ale je třeba nastavit férové podmínky pro udržitelné financování a fungování médií veřejné služby vedle těch soukromých. V tomto ohledu je novela dobrým krokem vpřed, zpřísňuje například limity na příjmy z reklamních sdělení. Nicméně ještě bych považovala za vhodné legislativně či jiným způsobem závazně vymezit definici veřejné služby.

Další velké téma, které jsme v rámci AKTV intenzivně řešili, se týká implementace evropského zákona o svobodě médií EMFA. Jsme součástí celého procesu implementace, přičemž do české legislativy by měl být zákon začleněn v srpnu letošního roku. Evropská legislativa zůstává tématem i pro letošní rok, ve kterém očekávám na evropské úrovni přípravy dalších nařízení.

Klára Brachtlová

Od roku 2024 působí jako Interim Deputy CEO a Chief External Affairs Officer ve společnosti CME (Central European Media Enterprises), kde má na starosti aktivity ve Slovensku, Slovinsku, Bulharsku a Chorvatsku. Zároveň řídí vnější vztahy CME v České republice a vůči institucím Evropské unie. Před nástupem do vedení CME zastávala klíčové role v televizi Nova, kde působila jako finanční ředitelka (CFO), výkonná ředitelka a v letech 2019–2022 jako spolugenerální ředitelka (co-CEO). Je rovněž členkou dozorčí rady německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 Media SE, kam byla nominována v roce 2023.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 8 LET, MAREK SINGER STŘÍDÁ V PREZIDENTSKÉ ROLI KLÁRU BRACHTLOVOU

Letos na jaře slaví Asociace komerčních televizí osm let od svého založení. I nadále se aktivně zapojuje do boje proti internetovému pirátství, kde v uplynulém období dosáhla významných úspěchů, a naplňuje i své další cíle jako je osvěta v oblasti podpory televize jako silného a účinného reklamního mediatypu nebo aktivní participace na legislativních procesech ovlivňujících podnikání komerčních vysílatelů.

Již osmý rok svého fungování letos na jaře završila Asociace komerčních televizí, která sdružuje televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Výročí asociace je tradičně také spojeno se změnou v prezidentské funkci, kdy dosavadní prezidentku Kláru Brachtlovou, Interim Deputy CEO & Chief External Affairs mediální skupiny CME, po dvou letech opět střídá Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima.

„Mé dvouleté působení v prezidentské roli AKTV bylo spojeno s celou řadou významných témat. Za stěžejní považuji transformaci Fondu kinematografie na Fond audiovize a také novelu o financování médií veřejné služby. Významné úspěchy jsme také oslavili v boji proti internetovému pirátství, což je stále jedna z našich hlavních priorit,“

říká Klára Brachtlová.

V uplynulém roce uzavřela AKTV dohody s dalšími internetovými úložišti – eDisk, Sledujte.to, Webshare.cz, Přehraj.to a Datoid.cz, které se tak zařadily po bok Hellshare, Hellspy a Fastshare, se kterými byly dohody uzavřeny již dříve. Pro zvyšování povědomí o nelegálnosti sdílení autorsky chráněného obsahu provozuje AKTV na svých webových stránkách specializovanou sekci věnovanou copyrightu. Zájemci zde najdou informace o legální a nelegální konzumaci obsahu, slovníček pojmů či nejnovější zprávy z oblasti autorských práv.

„AKTV má pro nadcházející období velké plány a brzy oznámíme jeden z našich velkých letošních projektů. V rámci připravované legislativy pak bude naší prioritou adaptační zákon k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, ale třeba také Zákon o digitální ekonomice, kde bychom rádi viděli pozměňovací návrh posilující pozici nositelů autorských práv v případě nelegálního sdílení jejich chráněného obsahu,“

dodává Marek Singer, prezident AKTV.

Také v uplynulém roce AKTV rozvíjela aktivity zaměřené na podporu televize jako efektivního reklamního média. Na webu ScreenVoice.cz pravidelně publikuje novinky, výzkumné studie a trendy ze světa televizní reklamy jak z českého prostředí, tak i ze zahraničí. Čtenáři na webu získají informace o efektivitě reklamy, kreativních kampaních nebo si mohou přečíst řadu původních textů na různá atraktivní témata. Speciálně k letošnímu výročí vzniká série článků o reklamních soubojích velkých značek. Díky exkluzivní spolupráci s mediální agenturou GroupM a jejím výzkumným projektem mPanel průběžně vzniká pro web ScreenVoice.cz série článků, které odhalují skryté souvislosti spojené se sledováním televize.

U příležitosti Světového dne televize 21. listopadu pak AKTV připravila celodenní program pro své obchodní partnery, který vyvrcholil zábavnou kulinářskou show Pekelná telka, jejímž průvodcem byl šéfkuchař Radek Kašpárek, kterému zdatně sekundoval moderátor Ondřej Sokol.

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních sedmi let.

GENERÁLNÍM ŘEDITELEM CME JE NOVĚ BARNETT, NAHRADÍ STOESSELA

Sam Barnett nahradí v čele mediální skupiny CME Didiera Stoessela, který zůstává investičním ředitelem PPF.

S účinností od 1. května 2025 byl do funkce generálního ředitele Central European Media Enterprises (CME), pod kterou spadá i TV Nova, jmenován Sam Barnett, mediální manažer s mezinárodními zkušenostmi z oblasti televize a streamingu.

Ve své nové roli Sam Barnett nahradí Didiera Stoessela, který zůstává investičním ředitelem skupiny PPF, což zahrnuje i dohled nad mediálními investicemi této skupiny. Didier Stoessel zastával spojené pozice ve skupinách PPF a CME od roku 2022.

„Jsme si jisti, že jeho globální manažerské zkušenosti a odborné znalosti z něj činí tu nejlepší možnou osobu pro úspěšné směřování skupiny CME do dalších let,“ říká Didier Stoessel, investiční ředitel PPF a současný generální ředitel CME, odpovědný za český a rumunský trh.

Od převzetí skupinou PPF před čtyřmi lety prošla CME transformací, kdy se z lineárně zaměřeného vysílatele stala digitální mediální skupinou. Centrem aktivit se stala streamovací služba Voyo, která z 30 tisíc předplatitelů vyrostla na 950 tisíc.

CME provozuje televizní stanice na šesti trzích střední a východní Evropy, konkrétně v Bulharsku, Česku, Rumunsku a Moldavsku, na Slovensku a ve Slovinsku. CME vysílá na 46 televizních kanálech, oslovuje 49 milionů diváků a provozuje rostoucí streamovací službu Voyo a novou platformu Oneplay.

Zdroj: mediaguru.cz

POZICE NEJSILNĚJŠÍCH TV SKUPIN SE V BŘEZNU NEZMĚNILY

Pozice nejsilnějších televizních skupin se v březnu oproti předešlým měsícům letošního roku nezměnily.

Stanice České televize dosáhly i v březnu nejvyššího podílu na televizním trhu v univerzální divácké skupině starší 15 let. Jejich souhrnný podíl v celodenním vysílání představoval 29,22 % a byl o 0,3 procentního bodu vyšší než v loňském březnu. Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.

V uvedené divácké skupině je v rámci celodenního vysílání situace dále vyrovnaná. Následují skupiny Nova (27,55 %) a Prima (27,36 %).

V hlavním vysílacím čase 15+ a také ve všech dalších sledovaných diváckých skupinách 15-54 a 18-69 v celodenním i večerním vysílání potvrdila nejvyšší podíly skupina Nova. Její meziroční březnový přírůstek je zároveň nejvyšší na televizním trhu.

Dál také pokračuje růst Televize Seznam, které se v březnu podařilo předběhnout stanice skupiny Barrandov i v širší cílovce 15+ (poprvé se tak stalo zatím pouze v prosinci 2024, tedy v období, které je pro Televizi Seznam silné). Ve skupině 18-69, která je pro Seznam klíčová, měla Televize Seznam vyšší podíl už i v některých měsících letošního i předešlého roku. Navýšení podílu Televize Seznam zároveň pomáhá i zastupitelství Atmedia.

Podíl TV skupin (%), březen 2025

Skokanem měsíce je TV Nova

Z jednotlivých stanic si nejvyšší meziroční navýšení podílu připsal v letošním březnu hlavní kanál TV Nova (+0,8 pb., platí pro CS 15+). Dařilo se také zpravodajské ČT24 (+0,7 pb. na 4,63 %), Prima Krimi (+0,5 pb. na 4,71 %) i CNN Prima News (+0,4 pb. na 2,44 %).

K nejsledovanějším pořadům se v březnu zařadily Televizní noviny (Nova), Specialisté (Nova) a Případy 1. oddělení (ČT1).

Zdroj: mediaguru.cz

EMFA – SPOLEČNÉ STANOVISKO MEDIÁLNÍHO PRŮMYSLU

Na cestě ke konkrétní a účinné implementaci Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA)

Měření sledovanosti je pro poskytovatele mediálních služeb klíčové, od míry sledovanosti se následně odvíjí i financování médií z uveřejňované reklamy, měření sledovanosti pomáhá s porozuměním publiku i s plánováním obsahu. V mediálním odvětví v Evropské unii fungují spolehlivé systémy měření sledovanosti, které jsou založeny na spolupráci médií, inzerentů a agentur, často ve spolupráci s výzkumnými firmami. Díky tomu jsou shromážděné údaje přesné a spolehlivé a odpovídají potřebám zainteresovaných stran.

Online platformy naopak obvykle měří sledovanost bez kontroly, nezveřejňují metodiky, často prezentují nadsazená čísla a data používají k přímému prodeji reklamního prostoru. Měření tak probíhá podle vlastních pravidel online platforem a s neprůhlednými systémy měření sledovanosti, nemůže proto být považováno za transparentní. Nedostatek transparentnosti a auditu představuje hrozbu pro celý mediální sektor.

Povinné měření sledovanosti

Evropská unie reaguje na tento problém prostřednictvím dvou nejdůležitějších legislativních úprav:

Nařízení o digitálních trzích (DMA): Toto nařízení ukládá dominantním hráčům na trhu povinnosti týkající se sdílení dat.
Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA): Tento dokument zavádí klíčové zásady pro spravedlivé a transparentní měření sledovanosti. Některé části EMFA je však nutno upřesnit.

7 klíčových zásad

EMFA stanoví sedm zásad, které musí systémy měření sledovanosti respektovat. Budoucí pokyny Evropské komise by měly sloužit k jejich praktickému uplatňování. Jedná se o tyto zásady:

Transparentnost: Je nutný přístup k metodikám a zpracování dat, samotné údaje zveřejněny být nemusí.
Nestrannost: Žádný subjekt, formát či technologie nesmí být zvýhodňovány.
Inkluzivita: Použití odůvodněných kritérií pro povolení nebo vyloučení média či platformy z účasti v systému měření sledovanosti.
Proporcionalita: Systémy měření musí zohledňovat specifika měřených odvětví.
Nediskriminace: Ochrana před upřednostňováním určitých obchodních modelů nebo technologií.
Srovnatelnost: Podpora konzistentního měření napříč médii a platformami.
Ověřitelnost: Využívání třetích stran k zajištění měření a auditu.

Praktické uplatnění zásad

Realizace těchto zásad vyžaduje uplatnění několika opatření:

Standardizace: Souvisí se zásadami transparentnosti, ověřitelnosti, nestrannosti a srovnatelnosti. Jde o zavedení norem pro měření, základních pravidel pro používání souborů nástrojů, využití panelů nezávislých na měřeném subjektu, ověřování dosahu služeb, pravidla a systémy pro posuzování neplatné návštěvnosti.
Akreditace: Souvisí se zásadou ověřitelnosti, inkluzivity a nestrannosti. Jde o vyplnění vakua, kterého využívají neregulované subjekty, zajištění integrity postupů měření sledovanosti a dodržování zavedených norem, vytvoření rovných podmínek pro všechny subjekty v mediálním ekosystému, vytvoření jasného rámce pro hodnocení spolehlivosti a důvěryhodnosti různých systémů měření.
Audit: Souvisí se zásadami nediskriminace, nestrannosti a ověřitelnosti. Auditoři musí být nezávislými subjekty akreditovanými v EU (jako je např. CESP). Audity musí být prováděny pravidelně a pro celý měřený okruh.
Správné zpracování údajů a transparentnost: Souvisí se zásadami transparentnosti, nestrannosti a ověřitelnosti. Týká se kombinování údajů, povinností v oblasti transparentnosti, systémů označování a vzájemného sdílení dat.

Oblast působnosti

Je tudíž nezbytné, aby Evropská komise vydala pokyny týkající se poskytovatelů služeb spadajících do kategorie „poskytovatelé proprietárních systémů“. Jde o poskytovatele, kteří provádějí měření nezávisle na uznávaných odvětvových měřítkách nebo nemají dohled nad trhem, tj. o poskytovatele pracující podle vlastních pravidel a s neprůhlednými systémy měření sledovanosti.

Působnost by se měla rozšířit kromě online platforem i na další okruhy poskytovatelů, kteří měří sledovanost nezávisle, jako jsou někteří internetoví či telekomunikační operátoři nabízející přístup k lineárním nebo nelineárním mediálním (přenosovým) službám, OTT službám a připojeným zařízením a operačním systémům poskytujícím přístup k mediálním službám.

Poskytovatelé mediálních služeb by naopak neměli být v žádném případě považováni za poskytovatele proprietárních systémů měření sledovanosti, protože obvykle dodržují společně dohodnuté samoregulační mechanismy, účastní se společných odvětvových výborů nebo výborů vlastníků médií na trzích, kde existují, uplatňují standardní postupy na svých vlastních platformách nebo používají kombinaci těchto postupů, případně se spoléhají na externí dodavatele měření, kteří uplatňují obecně uznávané odvětvové normy pro měření sledovanosti.

Sdílení údajů mezi poskytovateli proprietárních systémů měření sledovanosti a médii

EMFA ukládá poskytovatelům proprietárních systémů měření povinnost sdílet informace o metodikách, kterých využívají jejich systémy měření sledovanosti, a rovněž o výsledcích měření sledovanosti, s médii. Je nutno dále zajistit a vyjasnit:

jaké náklady účtované za výsledky měření sledovanosti jsou přípustné (musí být přiměřené a nediskriminační),
jaké údaje mají být sdíleny (včetně agregovaných i neagregovaných),
přístup k údajům nesmí být příliš komplikovaný,
poskytovatelé proprietárních systémů měření musí sdílet pouze údaje o sledovanosti relevantní pro jejich služby; tato povinnost se nevztahuje na konkurenty, partnery poskytovatelů mediálních služeb, nesouvisející subjekty ani jiné třetí strany,
povinnost sdílení dat nenahrazuje licenční dohody mezi poskytovateli mediálních služeb, neboť tyto licenční dohody obvykle obsahují zvláštní ustanovení o sdílení údajů.

Vztah mezi EMFA a DMA

Již před přijetím EMFA uznala EU v nařízení DMA význam údajů o sledovanosti pro média, aby mohla porozumět svému publiku, vyhodnotit úspěšnost nabízeného obsahu a přizpůsobit svou nabídku potřebám a očekáváním svého publika.

DMA již vyžaduje, aby tzv. strážci přístupu (např. velmi? velké platformy tzv. VLOPs?) poskytovali bezplatný přístup k nástrojům pro měření výkonnosti inzerentům a vydavatelům. Komise by měla ve svých pokynech vyjasnit, že EMFA nenarušuje povinnosti sdílení údajů podle DMA. Pokud byl poskytovatel služeb určen Evropskou komisí jako strážce přístupu podle DMA, ale může být rovněž považován za „poskytovatele proprietárních systémů měření sledovanosti“ podle EMFA, neměl by se skrývat za nejasné povinnosti EMFA a musí stále plně dodržovat podrobné povinnosti nařízení DMA.

Význam dialogu v odvětví

Spotřebitelské návyky se průběžně mění, a proto se musí vyvíjet i systémy měření sledovanosti. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, aby všechny zainteresované strany vedly pravidelný strukturovaný dialog. Jen tak může mediální odvětví zajistit, aby měření sledovanosti zůstalo vzhledem k měnícímu se chování spotřebitelů přesné a relevantní.

Celý článek v anglické verzi si můžete přečíst zde.

Zdroj: egta.com

KVŮLI PIRÁTSTVÍ VZNIKÁ MÉNĚ OBSAHU, ŘÍKÁ ADVOKÁTKA. JAK MOHOU TVŮRCI BRÁNIT SVÁ DÍLA?

Portál Ulož.to byl svého času obrovskou zásobárnou jakéhokoliv obsahu. Ke stažení nabízel nejnovější filmy či televizní seriály, ale také hudbu, literaturu nebo videohry. Jenže v prosinci 2023 Ulož.to ukončilo svou původní činnost a transformovalo se v cloudové uložiště, na kterém nelze vyhledávat soubory. Skončila tím jedna velká éra internetového pirátství v Česku. Jenže konec oblíbeného portálu, ani nástup streamovacích služeb zcela nevymýtil nelegální šíření obsahu. Tvůrci musí svá autorská práva chránit i nadále. Jak? Na to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpověděla advokátka Klára Hrabáková.

Není to tak dávno, co bujelo internetové pirátství. Stáhnout si videohru, hudbu, film nebo seriál pomocí torrentů nebo na portálech jako Ulož.to bylo na denním pořádku. Jenže v posledních letech se zdá, že pirátství vymizelo.

K jeho ústupu přispěl konec Ulož.to, které vypnulo veřejné vyhledávání mezi uloženými soubory. Později se přetransformovalo v klasické cloudové uložiště pro soukromé sdílení dat. Další významnou roli hrál i nástup streamovacích platforem jako Spotify, Netflix, Max, Disney+ a dalších.

Jejich prostřednictvím jsou k dispozici tisíce filmů a seriálů nebo písně hudebních interpretů. Stačí si jen za několik stovek korun zřídit předplatné a uživatelé mohou vesele konzumovat zábavu. Přesto i v dnešní době je nutné na autorská práva stále myslet.

Podle advokátky Kláry Hrabákové pirátské platformy vydělávají na šíření obsahu, ale jejich peníze odtečou nenávratně pryč a nejsou investovány do další filmové či televizní tvorby. „Je nutné si uvědomit, že pirátství neslouží k distribuci kultury k masám, ale naopak té kultury vzniká méně,“ tvrdí Hrabáková.

„Autorská práva chrání i pracovní místa všech lidí, kteří se na vzniku seriálů podílí. Ať už se jedná o herce, scenáristy, techniky nebo lidi, kteří seriál následně produkují. Je to celá řada profesí a autorská práva chrání i jejich živobytí,“

vysvětluje advokátka, proč je nutné chránit tvůrce obsahu.

Jak se autoři mohou bránit před piráty? Nejen na to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá advokátka Klára Hrabáková. V následujících minutách vysvětluje, proč autoři mají vymáhat svá práva na ochranu obsahu, jak pirátství ovlivňuje tvůrce a také jestli v dalších letech přežije klasická televize nebo zdali vlivem streamovacích platforem upadne v zapomnění.

Celý rozhovor s advokátkou a členkou správní rady ALAI Česká republika Klárou Hrabákovou sledujte zde.

Zdroj: cnn.iprima.cz

PETR HATLAPATKA: CTV REKLAMA ROSTE V ZÁSAHU I V CENĚ

O klíčových trendech ve videoreklamě a také o tom, jak Media Club reaguje na poptávku klientů po kvalitní videoreklamě, mluví Petr Hatlapatka z Media Clubu.

Kvalita obsahu, přesnější cílení a bezpečné reklamní prostředí jsou klíčovými faktory, které hrají stále větší roli v rozhodování o nákupu videoreklamy. Jedním z hlavních trendů poslední doby je rostoucí zájem o reklamu na chytrých televizích (CTV), kde se ukazuje, že diváci reklamy méně přeskakují a věnují jim více pozornosti.

Společnost Media Club na tyto změny reaguje nejen rozšiřováním svého prémiového video inventory, ale také zavedením vlastní DMP platformy, která umožňuje pokročilé cílení na registrované uživatele. Kromě toho se Media Club věnuje i rozvoji HbbTV, kde přináší nové možnosti regionálního cílení a interaktivních formátů.

O tom, jak se mění strategie nákupu videoreklamy a jaký dopad má rostoucí popularita CTV, v rozhovoru mluví Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online společnosti Media Club.

Prémiová videoreklama je dnes stále žádanější, a to nejen díky kvalitě obsahu, ale i díky brand safety. Jakým způsobem reflektujete nové trendy v konzumaci videa a jak se váš prémiový balíček přizpůsobuje měnícím se potřebám inzerentů?

Prémiový balíček Premium Pack byl součástí naší nabídky už dřív, ale provedli jsme v něm několik významných úprav. Poslední dva až tři roky jsme intenzivně pracovali na rozšiřování svého inventory, a to i zastupováním dalších video služeb. Začali jsme proto spolupracovat s Canal+ a nedávno se k našemu portfoliu přidala Sweet.tv. Naším cílem je rozšiřovat zásah videoreklamy a chceme rovněž podchytit změny v konzumaci videa, kdy se lineární sledovanost především u mladších diváckých skupin přesouvá ke sledovanosti nelineární. Zároveň usilujeme o to, aby se reklamní sdělení zobrazovalo ve vhodném a bezpečném kontextu a na velkých obrazovkách s kvalitním zobrazením. Proto se třeba vyhýbáme obsahu tvořenému uživateli. To všechno balíček Premium Pack odráží.

Různé formáty mají různé výhody. Čím se vaše balíčky liší a co rozhoduje o tom, který formát si klienti vyberou?

Pokud se bavíme o videoreklamě, tak nabízíme také pack Add Up, který zahrnuje video na všech námi zastupovaných webech v rámci Media Clubu a Impression Media, až po naše obsahové „primácké“ weby a video služby. Tento balíček má nejvyšší zásah. Zmiňovaný prémiový balíček je zaměřen pouze na videoreklamu u dlouhého videa, což je formát, který klienti považují za nejatraktivnější.

Add Up je cenově dostupnější, zatímco Premium Pack se zaměřuje na kvalitnější obsah s vyšší pozorností diváků. Z výzkumů a z chování diváků je vidět, že na chytrých televizích lidé reklamy méně přeskakují a mají vyšší míru dokončení. Zároveň u nich garantujeme 100% vizibilitu a brand safety. Nejexkluzivnější balíček je potom pack CTV, který je zaměřen výhradně na chytré televize. Tento pack obsahuje dlouhý obsah na chytrých televizích. Je klienty nejvíce žádaný, protože přináší kvalitu, a proto je zároveň i nejdražší. CPT je v případě CTV dvakrát vyšší než u klasického obsahu, přesto je o ni zájem a za poslední rok patří k nejvíce rostoucím.

Obecně však sledujeme zásah na tzv. total video – nezáleží na tom, zda divák sleduje lineární vysílání nebo odloženou sledovanost na Prima+ o dva dny později. Podstatné je, že konzumuje náš video obsah.

CPT je v případě CTV dvakrát vyšší než u klasického obsahu, přesto je o ni zájem a za poslední rok patří k nejvíce rostoucím.

Petr Hatlapatka

Už jste zmínil, že se sledování televizního obsahu či video obsahu přesouvá z lineárního vysílání k nelineárním platformám. Vidíte v tomto trendu příležitost pro inzerenty? Jaké jsou hlavní výhody reklamy na chytrých televizích oproti jiným kanálům?

Vidíme, že prémiovou reklamu nyní klienti čím dál více vyhledávají, a to zejména díky možnostem cílení. Například náš nový partner Sweet.tv vykazuje 70 % impresí na chytrých televizorech. Tento typ reklamy se nepřeskakuje, diváci jí věnují více času, a to odpovídá potřebám klientů. Inzerenti také zohledňují to, že chytrá televize je sdílené zařízení a sedí před ní více diváků – jedna imprese tedy oslovuje více diváků.

Jak velký objem tvoří CTV reklama v rámci celého vašeho video portfolia?

Hrubým odhadem je to asi třetina z prémiového packu. Samotný prémiový pack tvoří asi 70–75 % impresí z celkového portfolia, zbytek připadá na formáty na všech webech.

Reklamní ceny CTV jsou v ceníku videoreklamy nejvýše. Jak se mění v čase?

CTV vykazuje největší meziroční nárůst ceny, přičemž průměrná čistá cena CPT v programatickém prodeji překračuje v našem regionu 10 euro. V západní Evropě se pohybuje nad úrovní 15 euro, a naše ceny se tak začínají těmto hodnotám přibližovat.

Popisujete, že se snažíte rozšiřovat inventory jak pomocí svých služeb, tak začleňováním externích služeb. Jaký dopad to na celkové video inventory Media Clubu tedy má?

Loni jsme díky tomu vytvořili o 24 % více impresí ve srovnání s předešlým rokem, což je významný nárůst. Největší růst jsme zaznamenali v aplikacích pro chytré televize, kde inventory narostlo o 83 %. Kromě toho o 60 % posílily také obsahové magazíny, jako např. CNN Prima NEWS, a výrazně také posílili IPTV operátoři, kde nárůst dosáhl až 85 %. Tyto skokové změny jsou výsledkem postupného připojování dalších operátorů.

Předpokládáme, že počet IPTV operátorů, kde budeme schopni zařazovat videoreklamu, se letos zase rozšíří. V současnosti spolupracujeme s pěti operátory. Vidíme, že 60 až 70 % impresí IPTV se odehrává na chytrých TV.

A jak se to loni celkově odrazilo v prodeji videoreklamy? O kolik trh rostl?

Ročně prodáme asi 1,2 miliardy impresí a v prodaných impresích rosteme o 10–20 %.

Loni jsme vytvořili o 24 % více impresí ve srovnání s předešlým rokem, což je významný nárůst. Největší růst jsme zaznamenali v aplikacích pro chytré televize, kde inventory narostlo o 83 %.

Petr Hatlapatka

Onlinový GRP, zvaný eGRP, je už v Media Clubu delší dobu součástí prodeje televizní reklamy i videoreklamy. Podaří se díky širšímu video inventory navýšit jeho celkový podíl v prodaných kampaních?

V prvních měsících letošního roku tvoří eGRP asi 20–25 % z celkového online inventory, což je výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Zimní období přispívá k vyšší konzumaci, protože lidé tráví více času doma. Celoročně předpokládáme stabilizaci na úrovni 10–15 %.

Zajímavý je ale pohled na afinitu eGRP a klasického GRP. Ukazuje se, že u mladší cílové skupiny 15–35 let je zlepšení afinity až o 134 %. Čím mladší cílová skupina, tím je afinita u eGRP lepší. Ale platí to i pro širší skupinu ve věku 15–50, kde je pořád na onlinu vylepšení afinity o 56 %. Tento trend dokazuje, že eGRP je efektivní především pro mladší publikum. S růstem inventory se tato kvalita bude dále zlepšovat.

Porovnání klasických GRPs a eGRPs za rok 2024

Zdroj: Media Club. Pozn.: Jde o porovnání skutečně dodaných GRPs a eGRPs.

Loni na podzim jste oznámili, že v prvním letošním kvartále spustíte vlastní datovou platformu DMP. Klienti mají díky ní využít cílení na registrované uživatele tzv. 1st a 3rd party dat jak v přímém, tak programatickém nákupu. Dosud byly tyto možnosti cílení omezeny pouze na vlastní reklamní systém. Už jste DMP spustili?

Ano, svou DMP jsme už zavedli a oproti dřívějším externím řešením ji považujeme za významný krok vpřed. Je propojena s CPEXem a máme díky ní k dispozici komplexní data z celého trhu. Datově jsme se výrazně posunuli a můžeme datově zacílit nejen klasické bannerové formáty, ale i videoreklamu s ještě vyšší přesností a efektivitou. Můžeme také lépe analyzovat chování diváků a přizpůsobit reklamní sdělení konkrétním cílovým skupinám. Data jsou následně zpracovávána v pokročilém nástroji Adpicker, který využívá strojové učení k vytvoření sofistikované segmentace uživatelů.

Jak konkrétně funguje cílení a segmentace diváků?

Přestože nás v některých oblastech limituje odklon od cookies třetích stran, máme přístup k datům z televizního vysílání. Na základě sociodemografických údajů z měření ATO-Nielsen můžeme cíleně přenést obsah z televizní části na online část. Například když ženy sledují konkrétní pořady v televizi, dokážeme tato data využít pro predikci onlinového uživatele. K tomu také přispívá naše schopnost cílit eGRP kampaně přesně na požadovanou cílovou skupinu. Booking kampaní sice probíhá na cílovou skupinu 18–69, ale klienti si při bookingu určují i svou primární cílovou skupinu. Tato data pak prostupují do DMP a systém vypočítá, kolik GRP má dodat, a tedy přizpůsobit se preferované cílové skupině.

Na základě sociodemografických údajů z měření ATO-Nielsen můžeme cíleně přenést obsah z televizní části na online část.

Petr Hatlapatka

Skloňovaným trendem současnosti, o němž jsme se už zmínili, je CTV. Trochu to vypadá, že HbbTV, která CTV reklamu dosud představovala, je v jejím stínu.

Je to spíš tak, že HbbTV je už součástí množiny CTV. A neplatí, že se v jejím případě vývoj zastavil. Naopak. Display reklamu v HbbTV je možné cílit na vybrané segmenty a na kanálech Primy je možné zasahovat definované cílové skupiny pomocí červeného tlačítka. Historicky jsme využívali pouze cílení na kanály, časy, jmenované pořady nebo třeba vlastní TV spoty klienta. Data, která o televizích máme, především tedy data o tom, co jednotlivá zařízení sledují, v jakých časech a tak dále, nám v kombinaci se znalostí sociodemografie našich TV kanálů umožňují modelovat publika, která kopírují prodejní cílové skupiny známé z TV nákupu.

Zároveň vidíme, že za poslední rok klienti začali ve větší míře v HbbTV využívat nestandardních formátů – vícetlačítkový button, který je možné využít pro ankety a soutěže a taky switch-in strip.

Za poslední rok se také dramaticky změnila struktura návštěvnosti aplikace Prima Nákupy, kde už 80 % tvoří organická návštěvnost. Diváci se naučili letáky a slevové kupóny v TV využívat a loňský rok považuju v tomto směru za milník. Věděli jsme, že obrat jednou nastane. Proto jsme se v minulosti na toto produktově připravili a kontinuálně jsme pracovali na produktu a také značce Prima Nákupy. Nyní toto úsilí zintenzivníme.

Co připravujete?

U automatizované platformy pro nákup HbbTV AdSimple.cz v březnu spustíme aktualizovanou verzi, která bude obohacena o funkcionalitu cílení kampaní na všech 76 okresů. Dosud z pohledu regionálního cílení bylo možné cílit jen na kraje. Cílení na okresy vzešlo ze zpětné vazby z trhu, zejména z lokálních agentur a menších klientů. Díky okresnímu cílení se dostaneme hlouběji do regionů.

Zdroj: mediaguru.cz

SPOLEČNOST ACE UZAVŘELA PIRÁTSKOU PLATFORMU PRO HOSTING VIDEA GAMOVIDEO

Alianci pro kreativitu a zábavu (ACE) se podařilo ve Španělsku uzavřít webovou stránku Gamovideo, která slouží k hostování videí.

Server Gamovideo fungoval na principu videohostingu, který umožňoval uživatelům nahrávat, ukládat a sdílet nelegální obsah. Gamovideo sloužil především jako platforma pro hosting videí pro pirátské streamovací webové stránky. Platforma usnadňovala nelegální distribuci a streamování. Také platila uploaderům za stažení a zhlédnutí, čímž dále motivovala k neoprávněnému šíření populárního obsahu.

Platformy, jako je Gamovideo, fungují jako páteř pirátského ekosystému, poskytují úložiště a streamování pro nelegální kopie a zároveň vytvářejí klíčová partnerství s pirátskými webovými stránkami pro propojení a motivují nahrávače. Hostingové služby, jako je Gamovideo, těmto nahrávačům přímo platí na základě stažení a zhlédnutí, což podporuje nabídku neautorizovaného obsahu.

Platforma provozovala 125 back-endových subdomén podporujících její provoz a v roce 2024 přilákala více než 3 miliony uživatelů měsíčně po celém světě. Na tuto službu se spoléhalo několik webů se streamovanými odkazy. Na základě vyšetřování se společnost ACE nedávno obrátila na provozovatele se sídlem v Barceloně, což vedlo k ukončení provozu služby, včetně převodu pirátských domén na společnost ACE a dalších podstatných závazků.

„Díky bezkonkurenčním technickým schopnostem a rozsáhlé globální síti společnosti ACE již nemůže notoricky známý hráč v ekosystému hostingu španělskojazyčných videí poškozovat kreativní ekonomiku,“

uvedla Larissa Knappová, výkonná viceprezidentka a ředitelka ochrany obsahu Filmové asociace (MPA).n„Těšíme se, že budeme pokračovat v našem společném boji za ochranu duševního vlastnictví a předvedení zločinných provozovatelů před soud.“

Všechny domény společnosti Gamovideo byly převedeny na ACE a jsou nyní přesměrovány na stránky ACE Watch Legally.

Zdroj: broadbandtvnews.com

LIBANON: TREST ODNĚTÍ SVOBODY POSKYTOVATELI NELEGÁLNÍHO STREAMOVÁNÍ

Provozovatel platformy, který poskytoval nelegální služby streamování po celém světě, byl odsouzen k jedenácti měsícům vězení a bylo mu nařízeno zaplatit pokutu a náhradu škody ve výši více než 90 000 USD.

Rozsudek libanonského soudu následoval po trestním oznámení, podaném společně společnostmi Premier League, Sky a Alliance for Creativity and Entertainment (ACE). Obžalovaný byl shledán vinným z pěti trestných činů včetně těch souvisejících s duševním vlastnictvím a kyberkriminalitou.

Kevin Plumb, právní zástupce Premier League, řekl: „Premier League je v tomto ohledu velmi úspěšná: Tento případ je dalším důkazem odhodlání Premier League chránit své duševní vlastnictví po celém světě. To je důležité nejen pro nás a naše vysílací partnery, ale má to zásadní význam pro budoucí zdraví anglického fotbalu a ochranu našich fanoušků.“

Matt Hibbert, ředitel skupiny Sky pro boj proti pirátství, uvedl, že partnerství s Premier League, Aliancí pro kreativitu a zábavu a mezinárodními orgány činnými v trestním řízení je v boji proti pirátství zásadní.

„Libanonské soudní orgány v Libanonu ve spolupráci s libanonským úřadem pro kybernetickou kriminalitu úspěšně pokračovaly v trestním stíhání této osoby, která se již mnoho let podílí na ohavných krádežích obsahu. Budeme i nadále podnikat kroky k ukončení činnosti organizovaných zločineckých sítí, které mají v úmyslu krást náš obsah a jejichž činnost vystavuje spotřebitele reálnému riziku malwaru, krádeže identity a ztráty dat.“

Rozsudek rovněž nařídil vypnutí zabavených webových stránek, vymazání všech dat ze zařízení obžalovaných a smazání všech účtů používaných pro komunikaci s klienty a zákazníky.

Zdroj: broadbandtvnews.com

KOMERČNÍ TELEVIZE SE DOHODLY NA OCHRANĚ DĚL S ÚLOŽIŠTI PŘEHRAJ.TO A DATOID

Asociace komerčních televizí (AKTV) má za sebou další úspěch v ochraně děl svých členů TV Nova a TV Prima. Nyní se dohodla s provozovateli úložišť Přehraj.to a Datoid. Jejich provozovatelé se zavázali spolupracovat se členy asociace a zajistit, aby na jejich stránkách nebyla dostupná chráněná díla komerčních vysílatelů. AKTV zase ukončí soudní a exekuční řízení vedená proti nim.

V uplynulých týdnech spolupracovala AKTV s provozovateli služeb Přehraj.to a Datoid. Cílem bylo nastavit účinnou filtraci, aby rapidně klesl výskyt seriálů TV Nova a FTV Prima na těchto platformách.

Provozovatelé obou služeb se podle tiskové zprávy zavázali přijmout taková technická opatření, která zamezí nelegálnímu sdílení autorsky chráněných děl. Důležitou součástí dohody je také proaktivní přístup a podle potřeby také průběžně vylepšovat filtrační mechanismy a další technická opatření tak, aby je nebylo možné obcházet.

„S každou další uzavřenou dohodou máme radost, že se nám daří plnit jeden ze strategických cílů AKTV, což je minimalizace nelegálního sdílení našich pořadů a seriálů. Věřím, že se nám postupně také daří dostávat do společenského povědomí informaci, že pirátské sdílení obsahu není v pořádku,“

uvedla prezidentka asociace Klára Brachtlová.

Připomněla, že za každou seriálovou epizodou, za každým filmem, knihou nebo písní stojí spousta lidské práce, kreativity a v neposlední řadě také investic.

„Pro kulturní a kreativní průmysl je pirátství nesmírně poškozující a my jsme opravdu rádi, že jsme v boji proti němu takto úspěšní,“ uzavřela Brachtlová.

Již dříve se asociace domluvila s provozovateli služeb Hellshare, Hellspy, Fastshare, eDisk a Sledujte.to.

Kromě aktivní právní ochrany autorských práv se asociace dlouhodobě zaměřuje i na osvětu. Na svém webu například provozuje informační stránku o autorských právech. AKTV založily v roce 2017 televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Je členem Hospodářské komory ČR, evropských oborových asociací egta a ACT a globální platformy Global TV Group.

Zdroj: idnes.cz/zpravy/mediahub