Czech International AI Film Festival 2025 uvede špičkové snímky vybrané z více než tisícovky přihlášek, nabídne setkání s odborníky a tvůrci v rámci panelové diskuse a vyvrcholí slavnostním vyhlášením vítězů. Čeká vás výjimečná příležitost vidět budoucnost filmu na velkém plátně. Letos CIAIFF vstupuje do své největší a nejsilnější podoby s rekordním počtem přihlášených snímků z celého světa a ambicemi stát se jedním z předních AI filmových festivalů v Evropě.
Vás všechny, které zajímá, kam směřuje filmová tvorba zve Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), ve spolupráci s agenturou YDEAL a platformou zero1cine na třetí ročník festivalu CIAIFF. Event s mezinárodním přesahem, který spojuje film, umění a technologie a dokazuje, že umělá inteligence není jen technický nástroj, ale také kreativní partner schopný proměnit sny, představy a osobitou vizi ve filmovou realitu.
Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), lídr českého AI ekosystému, společně s partnerskou agenturou YDEAL a platformou zero1cine představuje třetí ročník Czech International AI Film Festival (CIAIFF), jedinečné události, která propojuje filmovou tvorbu, technologické inovace a nové formy vizuálního vyprávění. Festival proběhne 13. prosince 2025 v pražském Cinema City Slovanský dům.
„CIAIFF není jen filmový festival, ale laboratoř budoucnosti. Ukazuje, že AI ve filmu není náhrada lidské kreativity, ale její násobič. Praha se tak stává jedním z center světové filmové inovace,“
říká Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.
CIAIFF patří mezi průkopnické festivaly svého druhu v Evropě a dlouhodobě ukazuje, že umělá inteligence není pouze technologií, ale také kreativním partnerem, který dokáže zachytit imaginaci, sny a myšlenky tvůrců způsobem, jaký klasická kamera neumožňuje. Po úspěšných ročnících v letech 2023 a 2024, které zaujaly média od Wired po Forbes, přichází festival letos ve své dosud největší podobě.
Mezinárodní soutěž a rekordní počet přihlášek
Do soutěžní sekce se přihlásilo více než 1300 filmů z celého světa, z nichž kurátoři vybrali ultimátní výběr nejlepších děl současné AI tvorby. Festival udělí ceny v devíti hlavních kategoriích:
Nejlepší AI film
Nejlepší sci-fi
Nejlepší dokument
Nejlepší experimentální film
Nejlepší hudební video
Nejlepší scénář
Nejlepší fotografie
Nejlepší zvukový design
Tvůrčí využití AI
Součástí programu jsou i speciální ceny partnerů Curious Refuge, Eleven Labs a Minimax, které vítěze podpoří ve vzdělávání, vybavení a dalším rozvoji jejich tvorby.
Mezinárodní porota a inspirativní hosté
O vítězích rozhodne odborná porota složená z předních tvůrců, producentů a AI inovátorů:
Odair Faléco, prezident festivalu a oceňovaný režisér
Doprovodný program nabídne vystoupení významných osobností, které posouvají hranice filmové a digitální tvorby, například:
Boris Eldagsen, vizuální umělec a průkopník AI fotografie
Justin Hackney, spoluzakladatel Wonder Studios
Elliot Grove, zakladatel Raindance Film Festivalu
Projektové bloky, networking a slavnostní ceremoniál
Festival nabídne půldenní program zahrnující projekce soutěžních filmů, diskuzní panely, setkání s tvůrci a experty na AI. Vrcholem večera bude slavnostní udělení cen vítězům jednotlivých kategorií.
„Zatímco kamery zachycují pouze to, co je před objektivem, AI zachycuje a převádí to, co se odehrává v mysli umělce, v jeho představivosti a snech, a to je jedinečné pro toto médium,“
říká Odair Faléco, president festivalu.
CIAIFF se od svého vzniku profiluje jako globální platforma propojující profesionální filmaře, AI tvůrce, technologické inovátory i širokou veřejnost. Letošní ročník chce ukázat, že budoucnost filmu už nezačíná, ona už probíhá.
CIAIFF je platformou otevřenou tvůrcům i milovníkům filmu, umění a technologií — nezáleží na tom, zda jste etablovaný filmař, vizuální umělec, AI nadšenec nebo jen někdo, kdo chce vidět, kam film v nové dekádě směřuje. Festival osloví všechny, kdo věří, že umělá inteligence může přinést novou estetiku, nové formy vyprávění a posunout hranice kreativity. Je to také jedinečná příležitost pro mladé talentované autory — soutěž je mezinárodní a otevřená pro kohokoli, kdo využívá umělou inteligenci jako hlavní nástroj tvorby.
Praktické informace:
Datum: 13. prosince 2025 od 15:00 Místo: Cinema City – Slovanský dům, Na Příkopě 22, Praha Vstupenky: Již nyní dostupné na GoOut (předchozí ročníky byly vyprodané)
Jak influenceři chápou a uplatňují svá vlastní práva, jak přistupují k ochraně duševního vlastnictví třetích stran a jaký vliv má jejich chování na publikum, zejména na mladé lidi? Na toto téma se zaměřila studie Influencers and IP, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Tato studie představuje první komplexní výzkum na úrovni EU, který systematicky zkoumá vztah influencerů k duševnímu vlastnictví.
Influencer marketing se řadí mezi nejrychleji rostoucí segmenty digitální ekonomiky. Hodnota globálního trhu by měla v roce 2025 dosáhnout 32,55 miliardy USD. Influenceři přitom mají významný vliv na spotřebitelské chování a kulturní normy, který je obzvlášť markantní zejména u generace Z. Úřad EUIPO proto považoval za důležité zjistit, jak influenceři nakládají s duševním vlastnictvím – zda jej porušují, nebo naopak chrání, případně pomáhají posilovat respekt vůči němu.
Studie navazuje na dlouhodobé aktivity EUIPO týkající se vzdělávání mladých lidí v oblasti duševního vlastnictví a reaguje také na zjištění z výzkumu Intellectual Property and Youth Scoreboard 2022, podle něhož část mladých lidí konzumuje nelegální obsah či padělky na základě doporučení influencerů.
Jak probíhal výzkum
Výzkum byl realizován během července a srpna 2025 prostřednictvím online dotazníku dostupného ve všech 24 oficiálních jazycích EU. Osloveny byly více než čtyři tisíce influencerů ze všech 27 členských států, finální vzorek tvořilo 300 respondentů. Výzkumníci pracovali v rámci studie se čtyřmi kategoriemi influencerů podle velikosti publika a zaměřili se na platformy Instagram, TikTok a YouTube. Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o kvalitativní, orientační výzkum, nikoli o plně reprezentativní statistické šetření, přesto poskytuje výsledný dokument cenný náhled na postoje a chování influencerů napříč EU.
Největší část vzorku (49 %) tvořili influenceři s kategorií publika „mid-tier“, kteří mají s 50–500 tisíc sledujících. Za nimi následovali influenceři z kategorie „mikro“ s 10–50 tisíci sledujícími (30 %). Influenceři z kategorie „makro“ s 500 000–1 milionem sledujících představovali 13 %, influenceři z kategorie „nano“ s 1–10 tisíci sledujících tvořili 8 % vzorku.
Věkově převažovali influenceři starší 30 let (58 %), zatímco přibližně 41 % bylo mladších 30 let.
Až 92 % influencerů uvedlo, že svou činnost monetizují. Více než polovina však nemá žádná formální podnikatelská aktiva. Pouze 30 % vlastní značku, 18 % provozuje e shop a 18 % má registrovaná práva duševního vlastnictví (ochranné známky atd.). Nicméně, vlastnictví značky ještě nemusí nutně znamenat, že je influencer držitelem registrovaných práv duševního vlastnictví.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU, kteří mohli na otázku poskytnout více odpovědí. Celkem bylo shromážděno 365 odpovědí. Screeningová otázka Q5? Vlastníte některou z následujících položek?
Z výzkumu vyplynuly zásadní rozdíly mezi influencery s registrovanými právy duševního vlastnictví a bez nich. Ti, kteří taková práva vlastní, jsou ve svém podnikání o krok napřed. Výrazně častěji vlastní značku a e shop, což naznačuje, že ochrana duševního vlastnictví souvisí s vyšší mírou profesionalizace.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 54 majitelů duševního vlastnictví; 246 majitelů bez duševního vlastnictví. Screeningová otázka: Q5 Máte některou z následujících vlastností? (otázka umožňovala více odpovědí)
Odpovědnost vůči publiku a autenticita značek
Naprostá většina influencerů (96 %) cítí odpovědnost za dopad svých reklamních sdělení na publikum. Z toho 72 % uvádí plnou odpovědnost a „jistou míru odpovědnosti“ uvádí 24 % z nich. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že necítí žádnou odpovědnost. Tento výsledek potvrzuje, že influenceři sami sebe nevnímají pouze jako zábavní tvůrce, ale i jako aktéry s etickým závazkem.
Stejně vysoká je deklarovaná míra ověřování autenticity značek: 92 % influencerů tvrdí, že si vždy ověřuje legitimitu značek, se kterými spolupracuje. Výzkumní pracovníci nicméně upozorňují, že otázka provádění těchto kontrol v praxi zůstává otevřená.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q1: Cítíte se zodpovědný za dopad, který mohou mít vaše propagační akce na vaše publikum?
Obeznámenost s právy duševního vlastnictví
Celkem 86 % influencerů se považuje za alespoň částečně obeznámené se svými právy duševního vlastnictví, přičemž třetina uvádí velmi dobrou znalost a 14 % má jen omezené nebo vůbec žádné znalosti. Výrazně vyšší povědomí mají influenceři, kteří již jsou držiteli registrovaných práv duševního vlastnictví (94 %).
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Otázka Q3: Jak dobře znáte svá práva duševního vlastnictví (např. autorská práva, ochranné známky, průmyslové vzory) jako tvůrce obsahu?
Tento výsledek naznačuje posun směrem k větší profesionalizaci odvětví, zároveň ale naznačuje prostor pro další vzdělávání, a to zejména u menších a začínajících tvůrců.
Vliv řešení otázek duševního vlastnictví na počet sledujících
Postoje influencerů k tomu, zda by komunikace ohledně duševního vlastnictví měla dopad na jejich publikum, jsou nejednoznačné. Téměř polovina (48 %) se domnívá, že by se počet sledujících nezměnil, 14 % očekává pozitivní dopad, zatímco 17 % se obává poklesu počtu sledujících.
Právě obava ze ztráty publika je jedním z klíčových zjištění studie a vysvětluje, proč influenceři téma duševního vlastnictví většinou aktivně neotevírají, přestože jeho význam uznávají.
Respektování duševního vlastnictví
Drtivá většina influencerů uvádí, že se vyhýbá propagaci padělků (94 %) i pirátského obsahu (93 %). Pouze malé jednotky procent přiznávají, že se na takové propagaci v posledním roce podílely.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU; Otázka Q5: Propagovali jste v posledních 12 měsících zboží z neoficiálních zdrojů? Otázka Q6: Propagovali jste v posledních 12 měsících obsah z neoficiálních/nelegitimních zdrojů?
Zároveň 97 % influencerů vnímá zdravotní a bezpečnostní rizika spojená s padělky a nelegálním obsahem:
zhruba tři čtvrtiny (76 %) influencerů jsou si těchto rizik vědomy a chovají se opatrně,
16 % influencerů si toho dříve nebylo vědomo, ale po vyplnění dotazníku vyjádřilo obavy;
5 % influencerů si rizika uvědomuje, ale nevede je to k větší opatrnosti při sdílení,
2 % vyjadřují lhostejnost nebo projevují jen malý zájem.
Většina z influencerů uvádí, že si je vědoma vazeb mezi paděláním, pirátstvím a organizovaným zločinem, což podporuje etický rozměr jejich rozhodování. Výjimkou jsou nanoinfluenceři, kteří těmto souvislostem přikládají menší význam a 67 % z nich neprojevuje opatrnost. Nanoinfluenceři se také méně zajímají o skutečnost, že za paděláním a pirátstvím často stojí zločinecké organizace, nebo o tom vůbec nepřemýšlejí.
Influenceři a AI
Umělá inteligence začíná být běžnou součástí práce influencerů: 51 % ji používá často nebo občas. Influenceři vnímají AI rozporuplně – na jedné straně oceňují její potenciál zlepšit výkon a efektivitu (56 %), na druhé straně mají obavy ze zneužití obsahu a nekalé konkurence virtuálních influencerů.
Zdroj: Studie Influencers and IP; Základ: 300 influencerů v EU. Celkem bylo shromážděno 588 odpovědí. Otázka Q10. Jaký dopad podle vás bude mít AI na vaše aktivity na sociálních médiích jako tvůrce obsahu v příštích 12 měsících?
Rizika AI ve vztahu k duševnímu vlastnictví si uvědomuje 72 % influencerů, avšak zejména nanoinfluenceři vykazují nižší míru povědomí. Studie proto doporučuje zaměřit budoucí edukaci právě na průnik tématu umělé inteligence a tématu duševního vlastnictví.
Sečteno a podtrženo
Studie ukazuje jasnou souvislost mezi vlastnictvím práv duševního vlastnictví a vyšší úrovní profesionalizace influencerů. Influenceři, kteří již vlastní registrovaná práva duševního vlastnictví, jsou zpravidla profesně i podnikatelsky vyspělejší. Více než polovina z nich (55 %) má vlastní značku a třetina (33 %) provozuje e-shop. U influencerů bez registrovaných práv duševního vlastnictví je situace výrazně odlišná – značku má pouze 24 % a internetový obchod jen 14 %.
Výzkum zároveň odhalil, že se influenceři zdráhají hovořit o důležitosti respektování práv duševního vlastnictvíve svém obsahu, a to přesto, že si dobře uvědomují svou odpovědnost. Téměř polovina respondentů (48 %) se domnívá, že taková zmínka by neměla vliv na počet sledujících, pětina (21 %) si účinkem není jistá, 14 % očekává pozitivní dopad a 17 % naopak negativní. Navzdory těmto obavám se 96 % influencerů cítí plně či částečně odpovědných za dopad svého propagačního obsahu a 97 % si uvědomuje rizika spojená s propagací neoficiálních produktů nebo obsahu.
Studie rovněž poukázala na obavy influencerů. Dle výzkumu dnes umělou inteligenci využívá každý druhý influencer (51 %). Zároveň ale 47 % z nich vyjadřuje obavy, že by jejich obsah mohl být umělou inteligencí upraven a zneužit, a 72 % si uvědomuje, že výstupy generované umělou inteligencí mohou porušovat existující práva duševního vlastnictví.
Úřad EUIPO proto doporučuje systematickou spolupráci s influencery, jejich další vzdělávání a zapojení do osvětových kampaní. Důraz by měl být kladen zejména na praktické příklady dopadů padělání, pirátství a na odpovědné využívání AI.
O studii
Studie Influencers and IP byla publikována v listopadu 2025 Evropským úřadem pro duševní vlastnictví (EUIPO). Výzkum realizovalo na zakázku úřadu EUIPO konsorcium KPMG a ICF Next na základě online dotazníku mezi 300 influencery ze všech 27 členských států EU. Mezi respondenty byli influenceři aktivní na Instagramu, TikToku a Youtube. Byli vybráni tak, aby odráželi demografické rozložení obyvatelstva EU a byli rozděleni do kategorií podle sledujících, aby bylo zachyceno co nejširší spektrum názorů. Studie je součástí Strategického plánu EUIPO 2030 a iniciativy IP Next GEN.
Pro období 2027-2032 si La Liga domluvila nový televizní balíček rozšířený o kanály Movistar a DAZN. Tato smlouva představuje navýšení oproti předchozímu balíčku, ale také nadále ilustruje mezeru, která se otevírá pro Premier Leaguez pohledu vysílacích práv.
Současná smlouva v hodnotě 4,95 miliardy EUR platí do roku 2027 a její přibližná hodnota činí 990 milionů EUR za sezonu. Tato částka se poté rozděluje mezi týmy. Díky nové smlouvě si Movistar a DAZN budou i nadále rozdělovat ligové zápasy, přičemž na každém kanálu se objeví pět utkání. Náklady na sledování všech zápasů, které jsou již nyní nejvyšší ze všech pěti velkých lig, budou ve Španělsku pravděpodobně velmi vysoké.
Nová smlouva v hodnotě 5,25 miliardy EUR představuje 6% nárůst.
Bylo potvrzeno, že celková hodnota nové smlouvy činí 5,25 miliardy EUR za pět sezón, což je v průměru 1,05 miliardy EUR za sezónu, tedy nárůst o 60 milionů EUR. Podle deníku Marca smlouvu schválila komise pro kontrolu televizních práv v La Lize, přičemž Real Madrid byl jediným hlasujícím proti, pro smlouvu hlasovaly všechny ostatní kluby z prvních dvou divizí, Atletico Madrid si ji pochvalovalo.
Celkový balík činí 6 miliard EUR včetně příplatků
Včetně dodatečných 650 milionů EUR pro poskytovatele služeb, 60 milionů EUR za balíčky bezplatných služeb a nejzajímavějších akcí a dalších práv činí celkový balík 6,135 miliardy EUR . To představuje 9% nárůst oproti předchozí dohodě, kterou si pochvaloval prezident La Ligy Javier Tebas.
„V obtížném národním i mezinárodním kontextu je zajištění celkového nárůstu o 9 %, což je o více než 500 milionů EUR více než v předchozím cyklu, vynikající zprávou pro ekonomickou udržitelnost našich klubů a pro budoucnost španělského profesionálního fotbalu, který získá příjmy z domácích práv přesahující 6,135 miliardy EUR,“ vysvětlil Tebas v tiskové zprávě.
„V době, kdy mnohé ligy ztrácejí na hodnotě, je pokračující růst a rekordní úspěch LaLigy obzvláště významný. Tento výsledek odráží sílu našeho produktu a důvěru provozovatelů vysílání, k čemuž z velké části přispěl náš rozhodný boj proti pirátství, díky němuž se nám podařilo zvýšit počet předplatitelů, a snaha klubů neustále zlepšovat audiovizuální obsah, který fanouškům nabízí nejlepší možný zážitek.“
Srovnání s ostatními hlavními ligami
Neustálé srovnávání s finanční silou Premier League však nechává La Ligu daleko za sebou. Její televizní balíček na období 2025-2028 má hodnotu 1,6 miliardy EUR za sezónu, což představuje rozdíl 550 milionů EURneboli 35 %. Tebas se často odvolává na Bundesligu jako na realističtější srovnávací bod, ale podle Kickeru bude jejich současná smlouva znamenat příjmy ve výši 1,346 miliardy EUR ročně, což je rozdíl 296 milionů EUR neboli 22 %.
Serie A má v současné době smlouvu na 4,5 miliardy EUR (Insider Sport), která platí do roku 2028, v hodnotě 900 milionů EUR za sezonu; nová smlouva La Ligy ji předčí o 150 milionů EUR, tedy o 14 %. Ligue 1 po krachu své smlouvy provozuje vlastní službu vysílacích práv a L’Equipe uvádí, že francouzské nejvyšší divize si mezi sebe v této sezoně rozdělí jen 80,5 milionu EUR.
Ve zpravodajství TV Nova začínal v podstatě od píky – jako reportér v roce 2003. Postupně se vypracoval přes pozici šéfeditora, programového producenta až po ředitele zpravodajství a publicistiky Novy, tedy šéfa jednoho z nejvlivnějších médií v zemi. Hostem podcastu První liga byl dlouholetý mediální manažer Kamil Houska, který příští rok „oslaví“ 30 let v branži.
Nováckým zprávám a zpravodajské redakci Kamil Houska (foto) šéfuje od roku 2017. Nejprve jako co-ředitel společně s Martinem Švehlákem, o několik měsíců později zůstal již jediným ředitelem zpravodajství Novy. Jeho tým má čerstvě za sebou pokrytí zpravodajsky výjimečné události – letošních parlamentních voleb (na počátku října). To zahrnovalo řadu specializovaných reportáží, debat, rozhovorů, kontinuální vysílání se zveřejňováním výsledků a pokrytí na TN.cz nebo nové pořady jako byly debata pro mladé voliče Hlas Gen Z či rozhovory s kandidáty na klíčové ministerské posty Proč, pane ministře?.
„Z hlediska naší práce jsou parlamentní volby jednou z důležitých událostí, na kterou se připravujeme měsíce dopředu. Tyto volby jsme připravovali od ledna. Pokud se ale bavíme o divácích, tak speciálně u těch politických témat v poslední době, ale nejen v Česku, ale i v zahraničí, sledujeme určitý odklon lidí od politiky. Takže sice máte určité nárůsty diváckých čísel u některých typů pořadů před volbami, máte nárůsty sledovanosti, čtenosti článků a podobně, ale už to objektivně není, to co to bylo dříve. Myslím, že celkově je cítit odklon části lidí od politiky. Projektově jsou volby věc, na kterou vrhneme spoustu kapacit, věnujeme se jim dlouhou dobu, ale už zdaleka neplatí, že z hlediska diváctva to je nejdůležitější událost na planetě. To prostě není,“
uvedl Houska.
Komerční stanice si před časem provedla rozsáhlý výzkum preferencí diváků ve zpravodajství. „Tam celkem jasně vyplynulo, za prvé, žijeme ve složité době. Část lidí té době nerozumí a není s ní spokojená. Druhá věc je, že je tam určité znechucení z politiky. A co nám třeba, a my se to snažíme v posledních měsících měnit, co nám třeba ti naši diváci, kterých jsme se ptali, vyčítali, že občas jim přišlo, že to politické zpravodajství nejenom u nás, ale obecně v médiích, je o věcech, které jsou vlastně jako z jejich pohledu podřadné. Oni chtějí politiku, která se jich dotýká. My jsme z toho pochopili, že dělat každou hádku mezi dvěma politiky, kteří se chytnou ve sněmovně kvůli nějaké marginálii, že tohle ti diváci už nechtějí. Že už toho mají tak trochu dost. A rovněž jim chyběly pozitivní témata,“ komentoval Houska, podle kterého zároveň zesiluje zájem lidí o regionální zpravodajství a o spotřební zpravodajství (kolik, co stojí, jak je možné ušetřit atd.).
Světový den televize, který připadá na 21. listopadu, si klade za cíl zdůraznit přínos televize jako symbolu komunikace a globálního propojení lidí i národů. Letošní ročník je připomínkou významu média, které nás provází více než sedmdesát let.
Světový den televize vyhlásila Organizace spojených národů v roce 1996 v návaznosti na první Světové televizní fórum, kde se diskutovalo o zvyšujícím se významu televize. Za tímto rozhodnutím stála snaha poukázat na rostoucí dopad televize na společnost a kulturu, její vliv na rozhodování a její schopnost informovat a ovlivňovat veřejné mínění.
Dnešní televize se od tehdejší podoby liší téměř ve všem. Zatímco dříve byla televizní obrazovka jediným oknem do světa a vysílala podle pevného programu, dnes nabízí neomezený přístup k obsahu kdykoli a odkudkoli. Diváci už nejsou pasivními příjemci, ale aktivně si vybírají, co, kdy a na jakém zařízení budou sledovat – na chytrém televizoru, počítači, tabletu či mobilu. Současná televize je propojená, personalizovaná a globální. Nabízí živé vysílání, archivní pořady, interaktivní funkce i personalizovaná doporučení. Vývoj technologií přispěl k proměně televize v médium plně adaptované na současné turbulentní mediální prostředí. Je to živý, flexibilní ekosystém, který sahá od klasické lineární televize přes televizi připojenou k internetu, streamovací služby, HbbTV a kanály FAST až po TV ve smyslu total videa (kde TV zahrnuje i nejnovější trendy v digitálních televizních a video formátech).
„Podstata a síla televize se ani po desetiletích nemění. I dnes ji vnímáme jako spolehlivý zdroj informací a prostředek, díky kterému můžeme sdílet zážitky, bavit se, vzdělávat a vést dialog napříč generacemi. V neposlední řadě televize zůstává důležitým partnerem také pro firmy – pomáhá značkám vyniknout, vyprávět příběhy a podpořit emoce, díky čemuž si na trhu mohou vybudovat nebo udržet silnou pozici,“
říká Marek Singer, prezident Asociace komerčních televizí.
Členové Asociace komerčních televizí se také letos zapojí do oslav Světového dne televize vysíláním narozeninového spotu, jehož hlavním poselstvím je fakt, že se televize neustále vyvíjí, ale její podstata se nemění. I dnes zůstává médiem, které dokáže oslovit masové publikum, utváří náš pohled na svět, inspiruje, vzdělává a propojuje.
Server FilmToro připravil výběr těch nejlepších streamovacích služeb v České republice.
V prvním článku se server zaměřil na přehled českého trhu streamovacích služeb. V tomto nejnovějším článku pomáhá vybrat si optimální službu podle divákových specifických preferencí.
Přehled přináší podrobné informace o kvalitě, cenách a zaměření jednotlivých streamovacích služeb. Na to, co je nejlepší se dívá z pohledu různých parametrů – například, která služba je nejlepší na filmy, která na seriály, kde se nejlépe zabaví děti nebo sportovní fanoušci. Nezapomíná ani na platformy, které nabízejí zážitky pro vyloženě českého diváka nebo pro fajnšmekry. A v neposlední řadě článek nabízí i porovnání dle ceny nebo možnosti sledovat obsah zdarma.
Ať už si vyberete jakoukoli službu jistě vám nabídne ty správné zážitky při sledování oblíbených pořadů.
Streamování se stalo nedílnou součástí našich životů a řada diváků si už nedokáže představit sledování seriálů či filmů jinak než na vyžádání, kdykoli a kdekoli. Dokážete se ale zorientovat v technických pojmech a různorodé nabídce typů videa na vyžádání?
Pokud si chcete rozšířit znalosti a získat přehled o široké plejádě streamovacích platforem, jejich historii a aktuální situaci, můžete si přečíst tento článek.
Nejen, že vysvětluje základní terminologii streamovacího trhu (víte například jaký je rozdíl mezi SVOD a BVOD?), ale nabízí také pohled na to, jaký byl vývoj streamovacího trhu u nás a podívá se také na to, kolik je v České republice streamovacích služeb.
Již třetí ročník konference a veletrhu Prague Music Week 2025 se letos konal 5.–7. listopadu v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha.
Prague Music Week potvrdil i letos svůj status klíčové události českého hudebního průmyslu. Veletrh, určený pro hudební profesionály, autory a hudebníky, i místo setkávání pro i vydavatele a zástupce technologických firem, nabídl bohatý program a otevřel řadu nejaktuálnějších témat hudebního sektoru..
Partner Asociace komerčních televizí, organizace OSA, letos na akci vystoupila v nové roli hlavního partnera a vystavovatele, čímž potvrdila své dlouhodobé zapojení do rozvoje tuzemského hudebního průmyslu. Po celou dobu akce byl na stánku OSA k dispozici odborný tým, který návštěvníkům přibližoval fungování kolektivní správy autorských práv, licencování hudby a možnosti podpory hudební tvorby. Stánek se stal přirozeným místem setkávání profesionálů z oboru i platformou pro otevřenou diskuzi o autorských právech v digitálním prostředí.
Zdroj: OSA
OSA se zapojila také do odborného programu konference a s diskuzí „AI z pohledu autorských práv“ sklidila velkou pozornost. Společně s hosty – zpěvákem a textařem Danem Bártou, Martinem Čmejrkem (Mama AI), Martinem Kudlou (Supraphon) a Petrou Žikovskou (IFPI) – diskutovali o dopadech umělé inteligence na autorskou tvorbu, odpovědnosti i budoucnosti ochrany duševního vlastnictví v digitální éře. Na navazujícím bloku „Jak funguje ekonomika hudebních nahrávek? Rozpad příjmů hudebníků“ se vedla živá debata o současném modelu příjmů v hudebním průmyslu i o výzvách, kterým čelí hudebníci i vydavatelé v době streamovacích platforem, či o tom, jak funguje finanční tok v hudebním průmyslu od první nahrávky až po finální výplatu na účet umělce nebo zda je dělení příjmů mezi všechny podílníky na nahrávce spravedlivé.
Účast AKTV na Prague Music Week 2025 se stala teaserem projektu Normálně legálně, který se dlouhodobě věnuje osvětě v oblasti autorských práv a boji proti nelegálnímu sdílení obsahu. Projekt nabízí přehlednou databázi ověřených legálních zdrojů a pomáhá veřejnosti orientovat se v otázkách copyrightu. Díky partnerství s OSA bylo možné projekt během akce zviditelnit a návštěvníkům přímo představit jeho praktické přínosy prostřednictvím katalogu legálních zdrojů na stránce normalnelegalne.cz
O Prague Music Week: Prague Music Week je platforma pro všechny, kdo formují budoucnost hudební scény. Prague Music Week 2025 nabídl 47 konferenčních diskusí, workshopů a přednášek, na kterých vystoupilo téměř 100 řečníků. V rámci festivalu vystoupilo na čtyřech různých místech 21 umělců. Na veletrhu se představilo 25 vystavovatelů, jejichž nápady posouvají hudební svět kupředu. Letošní novinkou byl systém dobrovolného vstupného, který otevřel možnost přijít i bez vstupného „na zkoušku“, a díky tomu se stal přístupným pro všechny. Další ročník se uskuteční od 4. do 6. listopadu 2026 na Výstavišti Praha a v pražských klubech, opět s bohatým a inspirativním programem. Bližší informace naleznete na www.praguemusicweek.cz
Nejvyšší podíl na televizním trhu v divácké skupině starší 15 let udržela i v říjnu Česká televize. Skupina Nova zvítězila v diváckých skupinách 15-54 a 18-69 a v hlavním vysílacím čase.
Stanice České televize zůstaly v říjnu v celodenní sledovanosti v divácké skupině starší 15 let nejsledovanější skupinou. Jejich podíl představoval 28,18 %, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v loňském říjnu. Na druhé místo se v uvedené divácké skupině těsně posunula skupina Prima, její podíl se skupinou Nova je ale v této divácké skupině téměř totožný. V diváckých skupinách 15-54 a 18-69 přes den i večer, stejně jako v hlavním vysílacím čase 15+ zůstává skupina Nova jedničkou trhu. Ukazují to oficiální data sledovanosti ATO-Nielsen.
Oproti loňskému říjnu se skupině Nova v celodenním i prime-timovém vysílání podařilo posílit především ve své primární skupině 15-54, kde se její podíl letos zvýšil. Naopak v univerzální skupině 15+ za svým loňským říjnovým výsledkem zaostala. V případě České televize to bylo obráceně: ve skupině 15+ mírně posílila, zatímco v 15-54 poklesla. Platí to i pro prime-time. Skupina Prima rovněž v mladší cílové skupině 15-54 v celodenním vysílání podíl snížila, zatímco svůj loňský říjnový výsledek v 15+ obhájila. V prime-time pak skupina Prima posílila v 15+ a potvrdila výsledek z loňského října v 15-54.
V růstovém trendu pokračuje Televize Seznam a polepšila si i skupina Óčko. Zařazení reality show Naked Attraction pomohlo k jejímu téměř dvojnásobnému nárůstu v hlavním vysílacím čase (18-69). Detailní přehled říjnové sledovanosti na mediaguru.cz
Skokanem měsíce CNN Prima News
Nejvyšší meziroční nárůst si z jednotlivých stanic připsala v říjnu zpravodajská CNN Prima News. Její podíl se v říjnu zvýšil o 1,39 procentního bodu na 3,49 %. Říjnové parlamentní volby pomohly k růstu i ČT24. Zpravodajská stanice České televize si meziročně připsala 1,15 procentního bodu a celkově zaznamenala podíl 5,41 % (platí pro CS 15+, celý den). V růstu podílu pokračovala i v říjnu tematická stanice Prima Krimi, která desátý měsíc uzavřela s podílem 4,42 % (+0,65 pb.).
Rostoucí podíl potvrzuje i Televize Seznam, která si v říjnu v 15+ připsala 0,35 procentního bodu na 2,20 %. Televizi Óčko (tj. hlavní kanál TV Óčko) se pak podařilo díky reality show Naked Attraction téměř ztrojnásobit svůj podíl v prime-time v mladší divácké skupině 15-54.
Nejsledovanější televizní pořady byly v říjnu seriál Oktopus (ČT1) s 1,44 mil. diváků (díl vysílaný 20.10.), Televizní noviny (Nova) s 1,14 mil. diváků (vysílané 6.10.) a Kriminálka Anděl (Nova) s 1,06 mil. diváků (20.10.). Vše platí pro CS 15+.
Společnost Amazon oznámila významné opatření v boji proti pirátství. Její multimediální box Fire TV, který doposud umožňoval přehrávání nelegálních IPTV streamů prostřednictvím různých aplikacích třetích stran, postupně začne tyto aplikace blokovat. Amazon ani doposud neumožňoval instalaci podobných aplikací prostřednictvím svého oficiálního aplikačního obchodu. Do zařízení ovšem bylo možné instalovat aplikace i mimo tohoto prostředí, a doposud v něm normálně fungovaly.
Amazon zdůraznil, že nehodlá úplně znemožnit instalaci nezávislých aplikací, ale bude už na úrovni operačního systému blokovat jakékoliv aplikace, které umožňují sledování nelegálních streamů.
Amazon postupně začal s blokací na britském a německém trhu, a v dohledné době by toto opatření měl rozšířit i do USA a dalších zemí. O nejbližších krocích ve Velké Británii informoval před několika dny deník The Sun, jemuž do potvrdili přímo zástupci společnosti Amazon.
„Pirátství je nelegální a vždy jsme se snažili zabránit jeho šíření v našem aplikačním obchodě. Prostřednictvím rozšířeného programu vedeného organizací Alliance for Creativity and Entertainment (ACE), globální koalicí bojující proti digitálnímu pirátství, budeme nyní blokovat aplikace, u nichž bylo zjištěno, že poskytují přístup k pirátskému obsahu, včetně těch, které byly staženy mimo náš aplikační obchod. Toto opatření navazuje na naše neustálé úsilí podporovat tvůrce a chránit zákazníky, protože pirátství může uživatele vystavit riziku malwaru, virů a podvodů,“
uvedla společnost ve svém stanovisku pro britský deník.
Je to vůbec poprvé, co společnost Amazon přistupuje k blokaci určitých aplikací ve svém multimediálním zařízení.
Legitimní streamingové aplikace jako Netflix, Disney+, Amazon Prime Video, DAZN a další, pochopitelně nebudou tímto rozhodnutím nijak ovlivněny. Podle medializovaných informací bude Amazon zřejmě udržovat seznam problémových aplikací, které umožňují neautorizovaný přístup k autorsky chráněnému obsahu, a tyto aplikace následně zařízení Fire TV odmítne nainstalovat nebo spustit.
Tento způsob blokace navíc zajistí, že uživatelé se k nelegálnímu obsahu nedostanou ani přes VPN, jelikož blokovaná bude samotná aplikace umožňující přehrání nelegálního streamu.
CNN Prima News přichází s videopodcastem AI News, poprvé se v něm představí i virtuální moderátorka Nora.
CNN Prima News přichází s novým videopodcastem AI News, který vzniká ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence a společností Ydeal. S moderátorkou Laurou Doubkovou se v něm vůbec poprvé na multiplatformě představí i virtuální moderátorka Nora. První nabídne v sobotu 1. listopadu ve 14.40 na CNN Prima News a hned poté i na webu a v nejrozšířenějších podcastových aplikacích. Každá epizoda shrne aktuální dění ve světě AI a také na příkladech ukáže veřejnosti, jak jednotlivé nástroje používat, a zefektivnit tak svou práci nebo si zjednodušit každodenní život.
„Pořad ukazuje AI jako nástroj, který inspiruje, a zároveň vyvolává otázky,“ uvedl dramaturg pořadu Martin Blažek.
Každý díl nabídne vedle aktualit ze světa AI i rozhovor s profesionály v různých oborech, vedený odborníky se zkušenostmi s AI – Alexanderem Brunou ze společnosti Elevaty.ai a ředitelem České asociace umělé inteligence Lukášem Benzlem. Ve třetí části virtuální moderátorka Nora na příkladech představí, jak si udělat z AI pomocníka. Ukáže například, jak využívat nástroje Chat GPT nebo Gemini, jak správně napsat a zoptimalizovat prompt pro individuální potřebu nebo jak s pomocí AI odhalit podvodníky a zajistit si vyšší bezpečnost.
Klára Brachtlová získala pozici v představenstvu Asociace komerčních televizí a služeb videa na vyžádání (ACT).
Mediální skupina CME, vlastník české televize Nova, má nyní svého zástupce v představenstvu Asociace evropských komerčních televizí a služeb videa na vyžádání (ACT). Stala se jím Klára Brachtlová, zástupkyně generálního ředitele a ředitelka pro vnější vztahy CME.
Klára Brachtlová má za sebou více než 15 let zkušeností s řízením provozu a financí televizního vysílání a dohlíží na chod stanic a streamovacích platforem CME v šesti zemích střední a východní Evropy. Vedle nové funkce v ACT je i nadále členkou představenstva české Asociace komerčních televizí (AKTV) a místopředsedkyní správní rady Státního fondu audiovize.
ACT sdružuje zhruba třicet televizních a streamovacích společností i držitelů sportovních vysílacích práv. Z Česka je jejím jediným členem právě CME; dalšími členy jsou například Paramount, Disney, AMC Networks, Canal+ a Warner Bros. Discovery.
