STANOVISKO EVROPSKÝCH VYSÍLACÍCH ASOCIACÍ K CTV A VIRTUÁLNÍM ASISTENTŮM

Adresát: Teresa Ribera

Vážená paní výkonná místopředsedkyně,

vzhledem k tomu, že se Evropská komise připravuje na nadcházející přezkum aktu o digitálních trzích (DMA), níže podepsané organizace by rády zopakovaly svůj požadavek označit provozovatele příslušných operačních systémů pro televize s internetem a platforem virtuálních asistentů za strážce přístupu s cílem lépe zohlednit jejich rostoucí význam i měnící se realitu na trhu.

Těmto kategoriím služeb byla doposud věnována jen omezená regulatorní pozornost. Ve shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci DMA z roku 2025 Komise uznala, že respondenti vyzývají k „označení většího počtu služeb, jako jsou operační systémy pro televize s internetem, virtuální asistenti a další služby pro zasílání zpráv“.

Operační systémy (OS) pro televize s internetem (CTV)

Trh operačních systémů pro televize s internetem v EU se stále více soustřeďuje kolem platforem velkých ekosystémů. Od roku 2019 do roku 2024:

• vzrostl tržní podíl Android TV ze 16 % na 23 %,
• Fire OS společnosti Amazon zaznamenal růst z 5 % na 12 %, a to díky duálnímu modelu, který kombinuje vlastní zařízení s poskytováním licencí výrobcům televizorů třetích stran,
• Tizen OS společnosti Samsung si udržel tržní podíl 24 %.[1]

Omezený počet provozovatelů tedy získává čím dál větší možnost ovlivňovat výsledky pro miliony uživatelů a podniků tím, že kontroluje přístup k publiku a distribuci obsahu.

Jelikož je v sázce budoucí životaschopnost mnoha evropských televizních vysílatelů a miliony podniků i spotřebitelů v EU spoléhají na CTV při propagaci a získávání stále širší nabídky obsahu prostřednictvím televizních aplikací, je zásadní, aby Komise označila hlavní televizní operační systémy za strážce přístupu a zajistila odpovídající dohled k zaručení spravedlnosti a otevřené hospodářské soutěže. Ačkoli mohou CTV nabídnout evropským podnikům významné příležitosti k rozvoji a konkurenci (nejen v oblasti audiovizuálního obsahu, ale také v oblasti her, zdraví a dalších aplikací), tyto příležitosti mohou být ohroženy zavedenými praktikami strážců přístupu.

Zařízení CTV přebírají ústřední roli prostředníka mezi poskytovateli médií a koncovými uživateli, a mohou tak významně ovlivňovat dohledatelnost, přístupnost a používání mediálních služeb. Poskytovatelé operačních systémů pro CTV mohou mít pobídky udržet koncové uživatele ve svém vlastním ekosystému a smluvně či technicky omezovat propojování nebo přesměrování, např. z jedné mediální aplikace do jiné. Taková omezení mohou mít nepříznivý vliv na distribuční modely poskytovatelů médií, bránit obvyklým formám spolupráce v odvětví (zejména doporučením od agregujících mediálních platforem), a omezovat funkční interoperabilitu mezi mediálními službami.

Definice hlavní služby platformy by neměla záviset na zařízení, jehož prostřednictvím se služba poskytuje. Bod 14 odůvodnění DMA výslovně objasňuje, že hlavní služby platformy mohou být nabízeny na různých zařízeních, jako jsou televize s internetem a zabudované digitální služby, nebo jejich prostřednictvím. Roztříštěný přístup k operačním systémům, orientovaný na zařízení, vyvolává riziko nekonzistentního uplatňování článků 5 a 6 a umožňuje strážcům přístupu udržovat na určitých zařízeních škodlivé praktiky a omezovat účinné prosazování DMA.

Virtuální asistenti (VA)

Další kategorii služeb, která vykonává pravomoc strážců přístupu v mediálním odvětví, tvoří virtuální asistenti. Ačkoli jsou v DMA uvedeni jako kategorie hlavních služeb platforem, žádný dosud nebyl jako strážce označen.

Nasazování virtuálních asistentů je fenomén, který se rychle rozvíjí a sílí díky integraci systémů generativní umělé inteligence ve formě chatbotů a AI agentů. Tyto vývojové trendy znamenají, že virtuální asistenti se neustále vyvíjejí a přebírají nové funkce, které nemusely být při tvorbě návrhu DMA plně předvídány. Absence označení virtuálních asistentů vytváří regulatorní vakuum, které umožňuje silným AI asistentům stát se faktickými strážci přístupu k mediálnímu obsahu prostřednictvím mobilních telefonů, chytrých reproduktorů a palubních infotainment systémů v automobilech, aniž by na ně dopadaly povinnosti vyplývající z DMA. Je to způsobeno restriktivním vymezením kvantitativních prahových hodnot a podceněním rozsahu využívání virtuálních asistentů.

DMA považuje za obchodní uživatele služeb virtuálních asistentů pouze ty subjekty, které vyvinuly softwarovou aplikaci (nebo funkcionalitu) virtuálního asistenta. To výrazně omezuje okruh obchodních uživatelů ve smyslu DMA. Zároveň to dává poskytovatelům virtuálních asistentů, kteří kontrolují podmínky a způsoby interoperability se svými platformami, možnost jednostranně měnit, zda obchodní uživatel spadá pod DMA, i když se samotný obchodní vztah nezměnil.

Naše výzva

DMA musí i nadále zohledňovat budoucí vývoj a dostatečně reagovat na nově vznikající rizika. Zkušenosti z příbuzných tržních segmentů platforem ukazují, že jakmile se strážci přístupu a škodlivé praktiky zavedou, je obnova hospodářské soutěže a spotřebitelské volby mimořádně obtížná. Pokud si uživatelé zvyknou na uzavřené nebo zkreslené prezentování služeb, je velmi náročné tyto účinky zvrátit. Komise má proto jedinečnou příležitost jednat v tomto odvětví ještě předtím, než k takovému zavedení dojde.

Vyzýváme Evropskou komisi, aby:

• označila hlavní poskytovatele operačních systémů CTV a virtuálních asistentů za strážce přístupu,
• v případě, že údajně žádný z nich nedosahuje kvantitativních prahových hodnot, zahájila šetření trhu na základě kvalitativních prahových hodnot (článek 3 odst. 8),
• v kontextu probíhajícího přezkumu DMA zrevidovala definici „obchodních uživatelů“ za účelem označení virtuálních asistentů za strážce přístupu. Definice musí být vykládána široce, z hlediska technologií musí být uplatňována neutrálně a musí zahrnovat všechny subjekty, které se pro oslovení koncových uživatelů významně spoléhají na platformy virtuálních asistentů.

Jsme připraveni podpořit práci Komise údaji, poznatky a technickými znalostmi a uvítali bychom příležitost k setkání a projednání dalších kroků.

S pozdravem

 Signatáři (v abecedním pořadí)

1. Asociácia televíznych vysielateľov Slovenska (ATVS)
2. Association of Commercial Television and Video on Demand Services in Europe (ACT)
3. Association of European Radios (AER)
4. Asociace komerčních televizí (AKTV)
5. Asociația Română de Comunicații Audiovizuale (ARCA)
6. Confindustria Radio Televisioni (CRTV)
7. European Broadcasting Union (EBU)
8. European association of television and radio sales houses (egta)
9. Unión de Televisiones Comerciales en Abierto (UTECA)
10. Verband Privater Medien (VAUNET)
11. Verband Österreichischer Privatsender (VOP)

[1] Další informace jsou uvedeny ve zprávě společnosti Keystone „Connected TV platforms: Android TV OS quantitative designation submission under the Digital Market Act“, sestavené pro společnost MFE-MEDIAFOREUROPE N.V. a vydané 18. března 2025