VOYO ROSTE RYCHLEJI, NEŽ JSME ČEKALI. UŽ JE V PROVOZNÍM ZISKU, ŘÍKÁ ŠÉF NOVY GRUNT

Daniel Grunt, který je od loňského ledna generálním ředitelem skupiny Nova, má od mateřské PPF zadání, které představuje nesnadný manažerský oříšek. Přeměnit nejsledovanější tuzemskou televizi tak, aby vydělávala na rostoucím zájmu o online video a zároveň aby tím nepodřezávala větev klasického vysílání. Gruntův úkol tedy je rozvíjet placenou streamovací službu Voyo, ale zároveň nekonkurovat tradičnímu byznysu, který Nově přináší miliardy korun z televizní reklamy.

Voyo je v posledních letech středobodem transformace, jež má televizní skupinu přizpůsobit nové digitální době. Už od roku 2013 testuje tato streamovací videotéka ochotu diváků za novácké pořady, seriály a filmy platit, ale hlavní impulz přišel před třemi lety, poté co televizní skupinu koupila PPF. Noví majitelé oznámili pro Voyo ambiciózní cíl: během roku 2025 získat pro videotéku v Česku a na Slovensku jeden milion předplatitelů. Grunt říká v rozhovoru pro HN, že zájem o Voyo roste tak rychle, že se možná k milionové metě projekt dostane dříve. Už nyní má na obou trzích dohromady více než 800 tisíc platících diváků a projekt začíná být v provozním zisku.

„Můj manažerský úkol je, jak zajistit, že náš mediální dům dál poroste na trhu, na kterém každý rok klesá množství stráveného času na klasickém lineárním vysílání. Tedy jakým způsobem přenastavit firmu, produkty, distribuci obsahu a strategii, abychom si zajistili dlouhodobý růst zisku,“

říká Grunt.

Do role šéfa Novy si vás majitelé loni vybrali nejspíš i proto, že jste byl v roli ředitele pro digitalizaci zodpovědný za rozvoj streamovací služby Voyo na různých trzích. To bylo v rámci CME – skupiny, do které Nova patří. Bude se nějak lišit váš přístup od předchozího vedení televize?

Obecně se dá říci, že mým cílem nebylo přinést do Novy revoluci. Jde o velmi dobře fungující mediální skupinu, která je zisková. Vnímám to tak, že jsem pro digitální a strategickou transformaci Novy dostal od akcionáře poměrně volné ruce. Mění se způsob konzumace videa, nastupují technologické změny, které přinášejí řadu ohrožení a řadu příležitostí.

Které změny vidíte jako ty hlavní?

Za poslední dobu velmi rychle narůstalo rozšíření smart televizí. Více než polovina českých domácností dnes už má takovou chytrou televizi připojenou na internet. To přináší uživatelům řadu možností – mají tam aplikace, video na vyžádání. Druhá věc je, že poměrně rychle roste zastoupení distribuce televizního signálu prostřednictvím internetu, takzvané IPTV, což umožňuje zpětné zhlédnutí. Stále méně lidí tedy sleduje klasickou lineární televizi. Lidé pořady sledují v časech, které si sami zvolí a které jim vyhovují.

Pak je tady růst všech dalších chytrých zařízení, růst penetrace vysokorychlostního internetu, datové balíčky. Lidé zkrátka videoobsah konzumují, kde chtějí a kdy chtějí, což urychlil covid. My jsme v roce 2021 začali silně šlapat do Voya – investice šly do obsahu, do týmů, do platformy a dalších věcí.

Jaká je tedy celkově strategie Novy?

Má čtyři pilíře. Prvním je zajistit minimálně udržení stávajících inzertních příjmů z lineární televize. Druhým je dosažení maximálního zásahu obsahu – tedy kombinace klasického vysílání s odloženým sledováním nebo s konzumací prostřednictvím Voya tak, aby si tyto dva distribuční kanály co nejméně konkurovaly. Třetím pilířem je práce se značkami. Nova je historicky extrémně silná značka, ale v posledních letech se nevěnoval čas a energie tomu, aby značka byla dobře profilovaná, zaměřená na konkrétní segmenty. Součástí toho je snaha jasně vyprofilovat hlavní kanály Novy a Voyo. K tomu je třeba přičíst ještě dobrý tým, který na tom všem bude pracovat. To je ten čtvrtý pilíř.

Vás konkurent Prima jde také cestou lépe vymezených a vyprofilovaných kanálů. Kdy změny pozná divák na Nově?

Konkrétní výsledky diváci uvidí především letos, protože loňský rok jsme hlavně strávili prací uvnitř, chtěli jsme si vše jasně nadefinovat, aby to dávalo smysl. Pracujeme na redesignu hlavního kanálu a kanálu Nova Cinema. To bude výrazně viditelný signál, kam směřujeme. Pak budou následovat další kanály, některé již redesignem prošly. Budeme víc pracovat s tím, aby naše kanály byly pro diváky co možná nejlépe čitelné, pochopitelné. Aby jasně věděli, co na nich najdou a komu jsou určeny.

Jak rychle klesá sledovanost klasické televize?

Když se podíváme na metriku zvanou Total TV Ratings, což je vlastně čas, který lidé stráví u klasické televize, tak v naší klíčové cílové skupině – od 15 do 54 let – začal výrazněji klesat loni. Meziroční pokles byl nějakých šest sedm procent. Zároveň ale proporčně narůstá čas strávený zpětným zhlédnutím, který se ne vždy počítá do klasické lineární sledovanosti.

Co s tím tedy děláte? Jak s tím bojujete?

Zaprvé je třeba pracovat na tom, abychom z menšího koláče sledovanosti měli větší podíl. To se v loňském roce dařilo. V porovnání s hlavním konkurentem jsme zvedli náš náskok o jeden procentní bod. To je v televizní sledovanosti poměrně slušný výsledek. Na celodenní sledovanosti jsme loni posílili asi o tři desetiny procentního bodu na 33,64 procenta. Je to pro nás důležité, protože my prodáváme za prémiovou cenu. A taková cena je ospravedlnitelná tím, že máme lepší, atraktivnější cílovou skupinu a že máme větší rozestup od konkurence.

Druhý bod je, že máme zboží, po kterém je poptávka, takže logicky navyšujeme cenu za televizní inzerci. Na letošní rok jsme přišli s dvojciferným navýšením. To nám umožní dlouhodobě růst i v tradiční části televizního byznysu. Dělali jsme si projekce na několik let dopředu a odhadujeme, že v roce 2030 budou naše reklamní příjmy z tradičního lineárního byznysu stále tvořit minimálně polovinu. V současnosti je to kolem 75 procent.

Jak do toho všeho zapadají vaše investice do Voya?

Snažíme se udržet, a pokud možno navýšit tradiční příjmy, aby nám to umožnilo financovat naši transformaci. Voyo extrémně roste. Vlastně roste každý rok daleko víc, než máme v už tak dost ambiciózních plánech. Příjmy, které z Voya máme, tak začínají být poměrně zajímavým příspěvkem do našeho televizního byznysu. Z hlediska provozního zisku si už v loňském roce na sebe Voyo vydělalo.

Nezvažujete dát do Voya také online reklamu?

Je to cesta, kterou asi jednou budeme muset jít, ale nebude to letos a s velkou pravděpodobností ani příští rok. Ta úvaha vychází z toho, co jsem říkal: Voyo se velmi dobře daří růst. Obecně SVoD trh (placené videotéky od HBO, Primy, Netflixu, Disneyho, SkyShowtimu a dalších, kam patří i Voyo – pozn. red.) v Česku stále roste dvouciferným tempem, loni o nějakých 26 procent. Voyo loni vyrostlo přibližně o 51 procent. Když se podíváme na letošní rok, tak trh poroste asi o 20 procent, my bychom měli stále růst rychleji než trh.

Vypadá to, že tempo růstu bude ještě několik následujících let docela zajímavé. A jeden z hlavních motivátorů, proč si zákazníci za takovou službu platí, je, že tam nejsou reklamy. Když tam reklamu zahrnete, tak růst zpomalí. Navíc v Česku je cena za digitální videoreklamu poměrně nízká, třeba v porovnání s USA a západní Evropou. Nevykompenzovalo by to zmíněné zpomalení. My sledujeme, kdy přijde ta doba, kdy trh začne zpomalovat. Pak by mělo smysl přidat do Voya levnější produkt, který bude s reklamou.

Lidé z televizní branže se dívají na to, co se děje na rozvinutějších západních trzích, například ve Skandinávii, a z toho odhadují trendy, které za pár let přijdou i k nám. Švédská streamingová firma Viaplay, do které mimo jiné zainvestovala i PPF, se potýká se ztrátami. Loni oznámila drastické redukce zaměstnanců a nákladů. Také jim poklesl počet předplatitelů. Není to určitý varovný prst, že něco takového může přijít i k nám?

Varující to rozhodně je. Podle mě to však není výsledkem změn na trhu, ale spíš nesprávně nastavené strategie. Ve Viaplay si nastavili jako hlavní cíl získat co největší počet předplatitelů za každou cenu. A zvolili si snadnou cestu – získávat je přes partnery, například přes telekomunikační operátory a podobně. Partnerům dávali poměrně velké provize, čímž si snižovali profitabilitu. Druhá věc je, že v zájmu rychlého růstu a budování značky udělali extrémně velké investice do obsahu – do sportu a hlavně do tvorby exkluzivně pro platformu. Jestli dělali nějakých 70 Viaplay originálů za rok, tak to jsou enormní investice. Dostali se na velmi vysoké číslo předplatitelů, ale chyběla profitabilita.

Je pro vás zajímavé ještě něco dalšího, co se děje na televizním trhu na Západě?

Samozřejmě že sledujeme, co se děje ve Skandinávii, v USA, ale není to tak, že to vše bude za tři roky, za pět let u nás. Západní hráči jako Warner Bros., Disney a další zatím stále mění strategii, oni vlastně stále ladí. Před třemi čtyřmi roky zvolili strategii, že budou investovat do vlastních videoték na úkor dosavadního byznysu. Utáhli kohouty, co se týká třeba licencování svého obsahu do dalších televizí. Další věc je, že tito hráči téměř zavřeli klasické kinodistribuční okno, které jim dělalo obrovské peníze. Po dvou letech ale zjistili to samé co Viaplay, že sice rychle rostou, ale dostávají se do velkých ztrát. Takže loni zaveleli k ústupu a vracejí se k původnímu přístupu – prodlužují filmům kinodistribuční okno, pak je nabízejí na nosičích typu Blu-ray nebo v placených službách a znovu se zaměřují na licencování svého obsahu dalším televizím nebo službám za předplatné.

Jaké si z toho berete poučení vy?

Že je důležité nelétat zprava doleva, od extrému k extrému, ale dívat se od samého začátku na maximální dlouhodobou profitabilitu. Jde o to vybalancovat stávající byznys a ten nový, aby ve snaze rychle vyrůst v tom novém, což může být hezký příběh, nedošlo náhodou k zabití toho starého, protože to vám pak neumožní ty nové věci financovat. Proto jsem na začátku mluvil o naší strategii čtyř pilířů, která chce za každou cenu udržet nebo lehce rozvíjet i ten tradiční byznys.

Už Voyo v Česku předběhlo v počtu předplatitelů Netflix?

Nepředběhlo.

Oznámil jste, že v březnu mělo Voyo 800 tisíc platících uživatelů v Česku a na Slovensku. Nemůžete mi říct číslo jen za Česko?

Bohužel ho nezveřejňujeme, strategii Voya tvoříme společně pro oba tyto trhy, tak to uvádíme společně. Netflix je nicméně stále větší. My si ale ani neděláme ambice na to být jedničkou. Strategie je, že chceme být nejsilnější lokální hráč, chceme být dvojka na trhu a doplněk té nadnárodní jedničky. To nám dobře funguje.

Daniel Grunt (48)

Do funkce generálního ředitele skupiny Nova byl jmenován v lednu 2023.

Předtím pracoval pro CME jako chief digital officer, tedy ředitel zodpovědný za digitalizaci celé mateřské skupiny. V rámci této role měl na starosti též rozvoj streamovací služby Voyo v České republice, na Slovensku, v Rumunsku, v Bulharsku a ve Slovinsku.

Jako manažer v minulosti působil také v konkurenční FTV Prima nebo ve firmách Sanoma, Nokia či Centrum.cz.

Cíl pro Voyo, tak jak byl na začátku vyhlášen, bylo mít jeden milion předplatitelů nejpozději během roku 2025. To tedy asi zvládnete dříve, nebo ne?

Vypadá to, že máme rok náskok. Daří se nám být výrazně rychlejší. Jsem čím dál víc přesvědčený, že jeden milion příští tok dáme.

Nyní byla v Česku spotřebitelská poptávka velmi špatná. Lidé byli vystrašení z inflace a cen energií. Domácnosti ořezávaly zbytné výdaje. Jak to, že se to nepromítá i do růstu Voya?

Moje vysvětlení je, že Voyo stojí jen 159 korun měsíčně, je to kvalitní zábava za pár korun pro celou rodinu – přes dva tisíce titulů, naše vlastní tvorba, seriály, romantika, dva sportovní kanály, reality show typu Survivor, Big Brother a další. Máme tam i nabídku pro děti. Navíc pro Voyo neustále tvoříme nové Voyo originály. A ještě tam máte televizní obsah o týden dřív a bez reklam. Takže kde bude domácnost radši šetřit? Asi se nebude tak často chodit do kina, na koncerty, na sport, na všechnu tu zábavu, která je výrazně dražší.

Tomu odpovídá i to, že nám na této platformě rok od roku neustále roste průměrný strávený čas za týden. To je velmi důležitá metrika. Čím víc času na Voyu bude divák trávit, tím menší je šance, že nám odejde. Pokud bude domácnost ořezávat náklady, tak z logiky věci Voyo a Netflix budou ořezávat nejméně. A u ostatních platforem to bude kolísat podle toho, kdy přijde nový seriál nebo zajímavý film.

Jak se vyvíjí sledovanost na Voyu?

Aktuálně jsme průměrně na necelých patnácti hodinách týdně. Rosteme.

A co se týče cenového nastavení, tam jste spokojeni? Zvažujete třeba i různé cenové programy?

Jak jsem říkal, cena u Voya je nízká, umožňuje rychleji růst. Vzhledem k tomu, jak nám rostou náklady vstupů na provoz a vývoj platformy a výrobu obsahu, by ta cena samozřejmě měla být vyšší. V tuto chvíli ji zatím ještě nechceme zvyšovat.

Před pár lety, když se v Česku přecházelo na digitální terestrické vysílání, si šéfové komerčních televizí dělali naděje, že by se některé formáty free-to-air vysílání mohly zpoplatňovat. Třeba vysílání ve větším rozlišení jako u satelitů. Tyhle debaty se už dnes nevedou?

My jsme si to vyhodnotili tak, že by se nám to nevyplatilo, protože bychom přišli o část inzertních příjmů. Ty, jak jsem říkal, stále dělají 75 procent našeho byznysu, a tudíž by to byl extrémní risk. S revitalizací Voya se ukázalo, že můžeme jít oběma cestami současně. Že můžeme monetizovat free-to-air kanály přes inzertní příjmy a vedle toho mít příjmy přímo od uživatelů.

V minulosti šéfové PPF i Novy říkali, že chtějí, aby Voyo bylo jedno ze tří placených videoplatforem, které budou české domácnosti dlouhodobě mít. Platforem se ale vyrojila celá řada, stále si myslíte, že se trh ustálí na třech hlavních?

Jsem přesvědčený o tom, že částečně už v letošním roce začne konsolidace, a to i ve světovém měřítku. V únoru se začalo mluvit o sloučení Peacocku a Paramountu Plus. Před dvěma lety jsme viděli spojení firem Discovery a Warner, které ale mají dosud své služby oddělené – HBO Max, Discovery Plus a k tomu ještě Eurosport. V květnu do Evropy přichází služba Max, která to vše spojí. Všichni velcí hráči hledají cesty, jak ušetřit náklady, jak se spojit – buď kombinací nabídek, nebo fyzickým spojením. V USA jsou desítky těchto služeb. A jedna domácnost tam průměrně má mezi čtyřmi a pěti placenými službami. Ty menší prostě budou postupně zavírat. V Česku mohou být profitabilní tři, maximálně čtyři.

Nedávno se opět otevřela debata kolem zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi. Jednou z variant je, že by ČT získala větší prostor na reklamu. To by se vám asi moc nelíbilo…

Já bych to komentoval tak, že se proces konečně nahodil do správných kolejí. Vznikly dvě pracovní skupiny, v nichž jsou zahrnuti všichni zainteresovaní z trhu. Diskutují, co by mělo být optimálním řešením. Současně se začíná debatovat o tom, co je vlastně role ČT, a od toho se bude odvíjet, kolik taková instituce vlastně potřebuje peněz. Nedokážu říct, zda ČT potřebuje 300 milionů, 500 milionů, nebo dvě miliardy. Jen není správné, že ministerstvo kultury oznámilo bez předchozí diskuse, jak bude financování ČT nastaveno, aniž by byla definovaná veřejná služba, aniž by bylo řečeno, co se za ty peníze vytvoří. Takové rozšíření definice poplatníka a zvýšení koncesionářského poplatku by byl jakýsi bianco šek na dvě miliardy korun ročně navíc. To jsou obrovské peníze – za to by se postavil více než jeden nový prémiový kanál. Pokud není definováno, co s tím ČT má udělat, tak je to obrovské ohrožení pro celý trh.

Soukromé televize na jednu stranu říkají, že se jim nelíbí, aby konkurent dostal takové peníze, ale mít tu větší konkurenci na poli reklamy také nechcete.

Tak, jak je to v současnosti nastavené, je zásadně špatně. Je to jakýsi duální systém financování ČT. Na trhu je subjekt, který je placený diváky, tedy koncesionářskými poplatky, ale k tomu si ještě vylepšuje rozpočet na reklamním trhu, kde ale působí komerční subjekty, pro které je to jediný zdroj příjmů. Součástí diskuse o financování ČT mělo být asi nějaké navýšení koncesionářského poplatku nebo prodloužení odpočtu DPH, ale součástí toho by také mělo být, že ČT přestane působit na inzertním trhu.

Vlastník CME, skupina PPF, má další aktivity ve financích a v telekomunikacích. Je tady něco, co by mohlo vytvářet synergie pro Novu? Představoval bych si, že třeba některé služby budou nabízeny v balíčku – například Voyo a výhodnější účet u Air Bank a podobně.

Začátkem loňského roku jsme rozjeli první spolupráci s O2. Zákazník operátora si může zahrnout Voyo do stejné faktury a je to pro něj celkově výhodnější. To je první věc, kterou děláme. Z logiky věcí také dochází ke sdílení zkušeností. O2 jako silný telekomunikační hráč je daleko například v práci s CRM (řízení vztahu se zákazníky – pozn. red.), takže tam se učíme. Na začátku nám to pomohlo, teď myslím, že už dochází k tomu, že se učíme navzájem. Příkladem je spuštění platformy Unity, přes kterou PPF posiluje kombinovaný prodej služeb svých dceřiných firem.

Může to jít ještě dál?

Vždycky to může jít někam dál. Těch scénářů a možností je spousta. Musíme je vyhodnotit a říct, jestli nám nějaké budou dávat smysl, nebo ne.

Velkým podnětem bylo loni téma inflace, tedy růstu cen. Zdražily se také náklady na výrobu pořadů a televizních seriálů, zvedly se náklady na energie. Nemuseli jste kvůli tomu upravit některé výrobní plány?

Naší výhodou je, že se nám dařilo obchodně na příjmové stránce. Televizní inzerce, a především Voyo, nám dodaly víc peněz, než jsme čekali. Ani jsme neplánovali, že už za loňský rok budeme s Voyem v zisku. Ale souhlasím, že růst cen je cítit všude – ať jsou to energie, lokace, nebo studia.

Výrobní trh v Česku byl loni hodně napjatý. Sice odešli hráči jako HBO, ale zase tady působí jiní. To stále trvá?

Ano, přetahujeme se tu s mnoha skupinami a poptávka je jak lokální – kvůli Voyu i konkurenční Prima začala výrazně investovat –, tak zahraniční. Vlastně se znásobilo množství projektů, které se tu vytváří. HBO se sice vzdalo lokálních ambicí, ale třeba Amazon tady v Barrandovských ateliérech čile natáčí své seriály, například Kolo času (Wheel of Time – pozn. red). Netflix zde natáčel film The Grey Man. Pak jsou tu německé televize, které tady též točí seriály. To vytváří obrovský přetlak poptávky po různých profesích – od kreativních, jako jsou scenáristé a dramaturgové, až po catering, střihače, zvukaře, osvětlovače a všechny pomocné profese.

Šly ceny loni vzhůru například dvojciferným tempem?

My se snažíme v rámci vyjednávání růst držet pod dvojciferným nárůstem. To se daří, ale zdražení je znát. Vzhledem k nákladům, které s výrobou máme, je i jednociferný růst cen obrovské číslo.

Kolik Nova ročně investuje do výroby programů?

Konkrétní číslo vám dát nemohu, ale mohu říct, že za loňský rok jsme do výroby dali historicky nejvíc peněz. To souvisí s naší dlouhodobou strategií, kterou jsme si v loňském roce nastavili. Vyrábíme nejvíc seriálů i nejvíc jednotlivých pořadů za celých 30 let historie Novy. A v letošním roce v tom budeme pokračovat.

Takže letos to bude další rekord co do výdajů na vlastní tvorbu?

Ano. To souvisí s tím, co jsem říkal na začátku – chceme posilovat na trhu, a proto musíme výrazně víc investovat do kvalitní lokální tvorby. Ať je to pro televizi, ať je to pro Voyo. Investice jsme loni masivně navyšovali a letos budou ještě vyšší.

Kam ještě šly investice?

Loni jsme se také začali víc věnovat zpravodajství a publicistice. Když jsem mluvil o profilaci a segmentaci naší značky, tak tady je příklad: začali jsme i v rámci Televizních novin pracovat na tom, jak chceme být vnímáni.

Co to konkrétně znamená?

Jdeme zpátky ke kořenům, zabýváme se problémy běžných lidí, snažíme se jednoduchým způsobem a v kontextu vysvětlit, co se kolem nich děje, jak se jich to týká. Současně se i stavět za jejich práva. Proto jsme třeba letos spustili pořad Na vaší straně, kde bojujeme za to, aby nikdo lidi neokrádal nebo s nimi nemanipuloval. Spustili jsme po dlouhých letech pod názvem Za pět minut dvanáct zase nedělení politickou debatu, která, o tom jsem přesvědčený, nám chyběla. Posílili jsme Střepiny, aby tam byla i investigativita. A znovu jsme vytáhli Víkend a dali mu nový vysílací čas, což mu taky prospělo.

Může se stát, že v rámci zpravodajství bude na Nově existovat něco jako redakční pozice k určitému tématu? Kdyby se v České republice rozhodovalo o nějakých zásadních věcech, například o vystoupení z EU?

Ten příklad, který jste vytáhl, je samozřejmě extrémní. Dokážu si představit, že to budeme řešit v rámci takového extrémního příkladu, jako je referendum o vystoupení z EU nebo z NATO. Ale do této chvíle platí, a na tom si zakládáme, že držíme maximální vyváženost, neutralitu. Bylo to vidět při prezidentských volbách i na tom, jak se snažíme vyjadřovat ke všem geopolitickým a společenským tématům. Naše zpravodajství mi dělá radost a jsem spokojený s kvalitou práce svých kolegů.

A nyní ještě k investicím do sportu, které považujete za další pilíř strategie. O2 TV buduje paralelně vlastní sportovní obsah – má exkluzivní práva na lokální hokejovou i fotbalovou ligu. Nedávalo by smysl to nějak využít i pro Novu, když jste jedna skupina?

O2 už s tím takto pracuje. Nabízí svým zákazníkům přístup ke sportovním kanálům Novy a ke sportovním kanálům prostřednictvím Voya. To znamená, že O2 dokáže ve spolupráci s Novou nabídnout zákazníkům největší sportovní nabídku na trhu.

A co nákup práv na sportovní pořady? Nemohou tam být nějaké synergie, když se práva neustále zdražují?

Téma drahých práv se zintenzivňuje. Práva typu Champions League, Premier League nebo formule 1 jsou extrémně drahá. A i tuzemská práva už stojí obrovské peníze. Práva se většinou kupují na nějaké období – dva, tři nebo čtyři roky. A zdá se mi, že s každým novým obdobím jsou ceny skoro na dvojnásobku toho předcházejícího. Dochází k velkému tlaku poptávky, který je způsoben nadnárodními skupinami a platformami.

To ale neznamená, že byste nějak upravovali svoje zaměření na sport, nebo ano?

Sport vnímáme jako prémiový obsah, který je nejdražší. Proto ho nabízíme jen přes placené služby. Letos jsme koupili práva na formuli 1, máme MotoGP. Co se týká fotbalu, tak vlastně máme všechno. Poběží to na placených kanálech Nova Sport 1 až Nova Sport 6. Na Voyu formule 1 nebude, ta bude k dispozici jen přes operátory. Je to jediná cesta, protože sportovní obsah je tak drahý, že ho nelze nasadit na klasický bezplatný pozemní televizní kanál.

Zdroj: archiv.hn.cz

19. 4. 2024

ČECH NAHRÁVAL SOUBORY NA INTERNET, PORUŠOVAL AUTORSKÁ PRÁVA, STÍHÁ HO POLICIE

Muže ze Slovácka stíhá policie a hrozí mu až 8 let vězení. Na internet měl nahrávat díla bez svolení majitele autorských práv. Činnost provozoval od roku 2019, souborů nahrál přes 2 tisíce.

Nechť se přihlásí ten, kdo si z internetu nikdy zdarma nestáhnul celovečerák, aby za něj nemusel platit. Ačkoliv věřím, že se několik takových najde, nedělám si iluze o vysokém počtu. Téma porušování autorských práv v souvislosti se sdílením souborů on-line se ve společnosti řeší relativně často a diskuzi nyní vyvolává případ muže ze Slovácka.

Jak informovaly Novinky a Slovácký Deník, policisté momentálně muže stíhají za porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, hrozí mu přitom až osmiletý trest odnětí svobody. Sdílením obsahu na internetu se dopustil škody ve výši necelých 50 milionů korun.

Muž měl podle policejního mluvčího Radomíra Šišky na veřejných internetových stránkách šířit cizí autorská díla, respektive audiovizuální soubory obsahující celá díla či jejich podstatnou část, bez souhlasu majitele práv. Činnosti se údajně věnoval od roku 2019, od té doby se mu podařilo zveřejnit minimálně 2 300 souborů, které porušovaly autorská práva.

„Vzniklá škoda na autorských právech volným sdílením souborů přesáhla čtyřicet osm milionů pět set tisíc korun,“ vyčíslil podle Novinek mluvčí.

Zdroj: svetandroida.cz

13. 4. 2024

NOVA UVÁDÍ EDUKATIVNÍ VIDEA O INFORMACÍCH OD LIBUŠE ŠMUCLEROVÉ

Čtrnáct videí zaměřených na vysvětlování principů příjmu a monetizaci informací v online prostředí uvádí TV Nova v edukativním projektu Kyber tabu. Námět a produkci připravila Libuše Šmuclerová. Vznik videí podpořila Nadace PPF.

Televize Nova spouští edukativní projekt Kyber tabu, který má za cíl zvýšit mediální gramotnost, a to primárně v oblasti online médií a internetu obecně. Autorkou námětu a kreativní producentkou je mediální odbornice a manažerka Libuše Šmuclerová.

Projekt vznikl nejen na základě společenské poptávky po zlepšení povědomí o informačním prostředí, ale byl také inspirován rychlostí změn, které se díky technologiím v současném světě odehrávají a mají zásadní dopady na jednotlivce i společnost jako celek. Projekt tvoří čtrnáct pětiminutových videí, z nichž se každé věnuje jednomu tématu. Všechna jsou k vidění na webových stránkách TV Nova.

Témata edukačních videí

  • Zprávovody: Jak a kdo nám vybírá zprávy do mobilů? Co je byznys model prodeje naší pozornosti?
  • Data: Co je naše digitální stopa a lze se jí vyhnout? Proč může být mobil špionem v naší kapse?
  • Algoritmy: Z čeho a jak lze předvídat, na co spolehlivě klikneme? Co prozrazují lajky a emotikony?
  • Reklama: Proč se prodávají inzerentům víc uživatelé než prostor pro reklamu? Co je reklama na míru?
  • Informace: Jaký obsah je spolehlivým magnetem pro naši pozornost? Proč něco neumíme nekliknout?
  • Dezinformace: Co je u lží na internetu nové? Proč se dezinformacím na internetu daří? Kdo je platí a proč?
  • Informační válka: Co je podstatou informační války? Jaké zbraně používá? V čem je její zákeřnost?
  • Duopol: Kdo vlastní atomové kufříky médií světa? Jaké možnosti má v rukou? Kdo se může obrům postavit?
  • Protihráči: V čem je nerovnost soutěže mezi hráči internetu? A o čem jejich spor? Co mají dělat média?
  • Nálady: Jak ovlivňují informace naše nálady? Proč bubliny na sociálních sítích radikalizují společnost?
  • Závislosti: Co pomáhá tvořit naši závislost na mobilu? V čem je zrádnost lajků? Čím je nebezpečný TikTok?
  • Politika: Jak internet ovlivnil politiku? Co jsou vlivové operace? Jaké zkreslení vzniká při vyhledávání zpráv?
  • Kyber otázky: Dají se technologie regulovat? Jde o svobodu slova nebo o svobodu algoritmů?
  • Budoucnost: Co máme čekat? Jaké milníky vývoje máme za sebou? Jaké nebezpečí a cesty před sebou?

Průvodkyní videí je herečka a moderátorka Tereza Kostková. Jednotlivé kapitoly jsou podpořeny výraznou vizuální složkou. Ilustrace, grafické podklady a znělka vznikly v ilustrátorském studiu DRAWect. Hlavními výtvarníky jsou Markéta Troy Ryplová, Karel Cettl a Daniel Korta.

„Jako celek je Kyber tabu určeno pro širokou cílovou skupinu, bez ohledu na věk či vzdělání tak, aby si každý v projektu našel své a informace mu pomohly v každodenním životě, sloužily mu k orientaci kdykoliv, když bere do ruky mobil,“ říká autorka námětu Libuše Šmuclerová.

Jednotlivá videa najdou zájemci od dnešního dne na webu nova.cz. Vedle videí vznikla ještě tištěná verze na téměř 200 stranách pod gescí Czech News Center. Ta bude k dispozici ke konci dubna. Všechny díly projektu Kyber tabu vyrobila pod režijní taktovkou Tomáše Medka TV Nova ve spolupráci s 38Film za výrazné podpory Nadace PPF.

„Virtuální svět se řídí jinými zákonitostmi než ten skutečný. Vznikají v něm nová pravidla, která se průběžně mění a často se vymykají našim dosavadním zkušenostem. Celou online sféru a její principy je třeba vnímat a chápat komplexně, pokud chceme porozumět jejich dopadům na skutečný život. Digitální well-being a online bezpečnost vnímáme v Nadaci PPF jako jedno z nedůležitějších témat současnosti a věříme, že Kyber tabu nastiňuje úskalí online světa srozumitelnou formou a bude tak cenným příspěvkem do celospolečenské debaty,“ dodává Jana Tomas Sedláčková za Nadaci PPF.

Zdroj: mediaguru.cz

 

8. 4. 2024

ČT V BŘEZNU PRVNÍ. NOVA VEDE V PRIME-TIME, POLEPŠILA SI PRIMA

Česká televize byla v březnu těsně nejsledovanější tuzemskou TV skupinou. V hlavním vysílacím čase má nejvyšší podíl skupina Nova. Meziročně si z trojice největších polepšila skupina Prima.

Stanice České televize zůstaly i v březnu nejsilnější televizní skupinou v celodenní sledovanosti v divácké kategorii starší 15 let. Jejich podíl představoval 28,91 %, což bylo meziročně o 1,3 procentního bodu méně. Druhá skupina Prima se tak přiblížila, její podíl se v uvedené divácké skupině meziročně zvýšil o 0,5 procentního bodu na 28,24 %. Vyplývá to z oficiálních dat ATO-Nielsen.

Skupina Nova byla v březnu znovu nejsilnější v hlavním vysílacím čase ve všech rozhodujících cílových skupinách. Nejvyšších podílů dosahuje také v celodenní sledovanosti v diváckých skupinách 15-54 a 18-69.

Z vedoucí trojice si skupina Prima jako jediná meziročně polepšila ve všech diváckých kategoriích v hlavním vysílacím čase a také v rámci celodenního vysílání v univerzální skupině 15+.

V růstu také pokračuje zastupitelství Atmedia, které se v divácké skupině 18-69 blíží 7% hranici (6,8 %). A meziročně dál svůj podíl navyšuje i Televize Seznam, která v 15+ téměř dosahuje na 2% podíl a v 18-69, na kterou prodává reklamu, má 2,18 %.

Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS0-3 ke dni 7.4. 2024, prime-time = 19:00-23:00

Z jednotlivých stanic si v březnu oproti stejnému loňskému měsíci nejvíce polepšila stanice Prima Love, která si připsala 0,7 pb. na 2,65 % (15+), Televize Seznam s přírůstkem 0,42 pb. na 1,94 % (pomohlo i velikonoční vysílání, díky kterému byla Televize Seznam v době Velikonoc čtvrtou nejsilnější) a Nova Gold. Její podíl se meziročně zvýšil o 0,38 pb. na 2,07 %.

Nejsledovanějším nezpravodajským březnovým pořadem byla reality show Peče celá země (ČT1), jejíž nejsledovanější díl vidělo 1,4 mil. diváků starších 15 let. Následoval seriál Specialisté (Nova) s nejvyšším výsledkem 1,2 mil. a Polda (Prima) s 1,14 mil. diváků.

Zdroj: mediaguru.cz

8. 4. 2024

NA APRÍLA LETOS OSLAVILY NAROZENINY HNED DVA TEMATICKÉ KANÁLY SKUPINY PRIMA

Na apríla letos oslavily narozeniny hned dva tematické kanály skupiny Prima. S claimem „15… Konečně můžem“ dosáhla 15. narozenin Prima Cool, 6 let od svého spuštění pak na Velikonoční pondělí završila Prima Krimi. Pro diváky si oba kanály letos na jaře připravily celou řadu nových pořadů a premiérových filmů.

Prima Cool ovládne Mikýřova hysteorie českých dějin, kanál nabídne i premiéru oscarového snímku Všechno, všude, najednou nebo sérii akčních komedií Kingsman s premiérou posledního dílu. Prima Krimi přinese premiérovou řadu oblíbené série Purpurové řeky i nové díly Stínů smrti a návrat hlásí také vyšetřovatelka Vera Stanhopeová a její Zločiny z vřesovišť.

„Letos se nám krásně sešly narozeniny dvou našich velmi populárních tematických kanálů. Prima Cool odstartovala na obrazovkách na apríla, tedy 1. dubna 2009, Prima Krimi zahájila vysílání na Velikonoční pondělí 2018 a její narozeniny od té doby držíme pohyblivě právě na toto sváteční pondělí, které letos vychází též na první dubnový den,“

říká Alex Ruzek, programová ředitelka skupiny Prima, a dodává: „Prima Cool od svého spuštění cílí především na mladé muže, u kterých loni v CS M15–39 dosáhla na share 6,53 procent v celodni. K nejsledovanějším pořadům patřily filmy, diváky však bavila i naše dokusérie Porno!, Partička XXL nebo kanálová stálice Simpsonovi. Skvěle se dařilo i Prima Krimi, pro kterou bylo posledních dvanáct měsíců rekordních – u dospělých diváků v CS 15+ se její share vyšplhal na 4,11 procenta v celodni. Diváky k jejím obrazovkám nejvíce táhla série Zločiny z vřesovišť, a budou tak mít jistě radost, že jim ještě teď na jaře nabídneme premiérové epizody.“

Prima Cool

Oslavy začaly na kanálu Prima Cool už o víkendu před samotnými narozeninami, 30. března, s premiérou filmu Kursk, který byl natočen na motivy skutečného příběhu potopení stejnojmenné jaderné ponorky. O dva týdny později, 13. dubna, zazáří na obrazovkách snímek Všechno, všude, najednou, oceněný v loňském roce sedmi soškami Oscarů. Od 14. dubna pak budou na obrazovkách každou neděli večer bojovat za spravedlnost v sérii tří filmů Kingsmani, z nichž nejnovější díl s podtitulem První mise bude uveden v premiéře. Zajímavé akviziční tituly pak čekají diváky po celý letošní rok.

V průběhu jara naservíruje netradiční pohled do české historie nový pořad s názvem Mikýřova hysteorie českých dějin. Jeden z nejuznávanějších influencerů současnosti, Martin Mikyska alias Mikýř, provede diváka lokalitami výjimečnými pro českou historii a bude stavět dějepisné školní vědomosti do pozoruhodných souvislostí.

Marketingová kampaň „15… Konečně můžem“, oslavující narozeniny kanálu, si letos kreativně hraje s tématem věcí, které jsou legální od 15. narozenin. V rámci printové inzerce, venkovní reklamy po celé České republice, televizních spotů i komunikace na sociálních sítích se tak objeví například malý motocykl, na který je od tohoto věku možné získat řidičský průkaz, nebo v duchu mladé cílové skupiny Coolu prezervativ.

V den svých narozenin spustila Prima Cool ještě jednu novinku – nově nabízí u vybraných pořadů zvukový popis děje (audio description) pro slabozraké a nevidomé diváky, vytvořený i pomocí umělé inteligence.

Prima Krimi

Prvním dárkem pro diváky předznamenala už v sobotu 30. března své narozeniny i Prima Krimi. Ve čtyřech premiérových dílech oblíbené série Purpurové řeky přináší každou sobotu večer nové příběhy vyšetřovatelů Pierra Niémanse a Camille Delaunayové. Čeká je vyšetřování bizarních uměleckých vražd na konzervatoři i monstrózního zabijáka, který je křížencem člověka a hyeny, smrtící hra zvrhlých voyeurů i záhadně mizející vězni. Těsně před koncem měsíce, 28. dubna, se na obrazovky se svými osvědčenými postupy i výsledky vrátí kapitánka Sharon Raydorová v seriálu Closer: Nové případy. Do konce jara se pak na obrazovky vrátí i divácky velmi úspěšné Stíny smrti, navíc s novými epizodami, a premiérové příběhy přinesou ještě před létem i oblíbené Zločiny z vřesovišť s vynikající Brendou Blethynovou v hlavní roli inspektorky Very Stanhopeové.

Zdroj: mam.cz

4. 4. 2024

TV NOVA NABÍDNE OBCHODNÍM PARTNERŮM REKLAMNÍ PROSTOR V MEZINÁRODNĚ CERTIFIKOVANÝCH POŘADECH

TV Nova začne od května tohoto roku nabízet svým obchodním partnerům reklamní prostor v pořadech, které získaly mezinárodní certifikaci BAFTA albert. Ta je udělována britskou platformou se zaměřením na udržitelnost v oblasti filmu a televize a symbolizuje závazek k environmentální udržitelnosti.

Tento krok je součástí snahy podporovat udržitelné produkční postupy v televizním průmyslu a snižovat uhlíkovou stopu.

Honza Ulrych, obchodní ředitel TV Nova; Zdroj: mam.cz

„Dlouhodobě zaznamenáváme zájem ze strany klientů o mediatypy zaměřující se ve své činnosti na snižování negativních dopadů na životní prostředí. Jsem rád, že jako první televizní médium na českém trhu nabízíme propagaci v těchto certifikovaných pořadech. Věřím, že tak nejen podpoříme udržitelnost v televizním průmyslu, ale zároveň umožníme našim partnerům spojit jejich značky a marketingové aktivity s důvěryhodnou iniciativou,“

shrnuje Honza Ulrych, obchodní ředitel TV Nova.

Pro obchodní partnery TV Nova to tedy znamená možnost propagovat své produkty či služby v televizních pořadech, které byly natočeny s ohledem na snížení negativních dopadů na životní prostředí. Jedná se například o kriminální seriál Specialisté, který každé pondělí sleduje více než milion diváků, podvečerní Ulici nebo vědomostní soutěž Na lovu pod taktovkou moderátora Ondřeje Sokola. Stejně tak je tzv. “greenfilming” uplatňován i při natáčení seriálu Jedna rodina, který fanoušky baví vždy v úterý a ve čtvrtek, a u mnoha dalších.

Britská platforma BAFTA albert se zabývá principy udržitelnosti ve filmovém a televizním průmyslu a pomáhá vytyčit cestu k co nejmenší uhlíkové stopě nejen velkým firmám a korporacím, ale i menším produkčním společnostem. Získáním této certifikace získávají také právo užívat logo albert ve své komunikaci, což podtrhuje jejich úsilí v oblasti udržitelnosti. Skupina Nova je členem této iniciativy od roku 2021.

Zdroj: mam.cz

4. 4. 2024

DĚTI A NELEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ OBSAHU: ALARMUJÍCÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU SI ŽÁDAJÍ OSVĚTU

Svět dětí je plný rizik souvisejících s používáním internetu, což kromě nejrůznějších typů kyberkriminality zahrnuje i riziko porušování autorských práv. Pro dnešní děti je počítač nedílnou součástí života od velmi útlého věku. Na internetu jsou jako doma a běžně po netu surfují již v deseti letech, často i dříve. Počítač a internet jsou pro ně přirozené prostředky k zábavě a komunikaci. Obvykle začínají se streamováním písniček a hraním her, postupně přecházejí ke stahování softwaru, filmů apod. Jenže často vůbec netuší, že to, co dělají, může být i nelegální.

S překotným rozvojem internetu už dávno zmizela omezení týkající se objemu dat, která byla dříve přirozenou bariérou pro rychlé a nekontrolovatelné šíření obsahu, včetně toho pirátského. Zatímco ještě před pár lety vyžadovalo stahování filmů obrovskou trpělivost, dnes je možné stáhnout velké soubory, jako jsou filmy, během několika málo minut.

Výzkumy bohužel naznačují, že děti se aktivně zapojují do morálně a sociálně nejednoznačného chování na internetu, které zahrnuje sexuální socializaci, bezohlednost, hrubé a urážlivé chování a nezákonné nebo neschválené činnosti na internetu, včetně hackování nebo neoprávněného stahování či šíření obsahu chráněného autorskými právy.

Online pirátství se stalo činností, která je, jak se nyní ukazuje, v každodenním životě dětí pevně zakotvená. Rodiče často nemají ani hrubou představu, k čemu všemu děti počítač využívají, a pokud se je přece jen snaží kontrolovat, zpravidla se jejich zájem soustředí pouze na základní bezpečnost. Poučení o autorských právech obvykle nechávají stranou, příp. na škole apod.

Děti a mládež nejsou vedeny k respektu k duševnímu vlastnictví. Autorská díla jsou vnímána jako neuchopitelná, a proto všem neomezeně dostupná. Autorská práva a duševní vlastnictví nemají v široké veřejnosti aktivní podporu. Jak je zřejmé z různých diskuzí na internetu, veřejnost je považuje za něco nepochopitelného, složitého a neopodstatněného. Není divu. Pirátství se často dopouštějí i rodiče. Podle České protipirátské unie jsou nejrozšířenějšími argumenty pro ospravedlnění pirátství tvrzení typu „autorovi nic neubylo“, „za ty peníze bych si to stejně nekoupil“ a „je to moc drahé“.

Stahování obsahu chráněného autorskými právy vyžaduje jen malé technické znalosti a mezi dětmi je bohužel často považováno za „morálně přijatelné“. Děti se obvykle neobávají trestu, případně ani netuší, že se trestného činu dopouštějí.

Rizika nelegálního stahování

Trestní odpovědnost ale není jediným problémem, který s sebou pirátské stahování obsahu nese. To, co děti považují za bezplatné, může být ve skutečnosti spojeno s adwarem, spywarem nebo jiným škodlivým softwarem, který je často navržen tak, aby zůstal co nejdéle nepovšimnut. Následky takové infekce mohou být různé – od nežádoucích reklam a vyskakovacích oken přes zcizené osobní údaje až po ztrátu přístupu ke všem důležitým datům. To se netýká jen osobních počítačů a notebooků. Kromě pochybných webových stránek představují nebezpečí i streamovací zařízení, mobilní telefony a chytré televizory:

  • Pokud dítě streamuje nelegální obsah online, může být vystaveno kybernetickým hrozbám, rušivým vyskakovacím oknům a škodlivému obsahu.
  • Pirátský obsah není vybaven rodičovskou kontrolou, která by chránila celou rodinu.
  • Mohou se objevovat nevyžádané explicitní reklamy.
  • Streamování pirátského obsahu vystavuje rodinná zařízení přímému riziku nákazy malwarem.
  • Zločinci, kteří stojí za online pirátstvím, vydělávají peníze instalací nevyžádaných reklam a virů.
  • Škodlivý software v zařízeních vystavuje rodinu riziku krádeže identity a podvodů.
  • Rodiny by si měly uvědomit trestní důsledky nezákonného sledování pirátského obsahu.
  • Diváci, osoby, které stream sdílejí, nebo kdokoli, kdo sdílí odkazy na ně, porušují zákon.

Evropský projekt EU Kids Online

Na evropské úrovni se otázkou kyberkriminality zabývá projekt EU Kids Online, který od roku 2006 významně přispívá současnému chápání problematiky, debatě a výzkumu v celé Evropě.

Podle výzkumné zprávy EU Kids Online z roku 2020 na tom není Česká republika úplně nejlépe. Například na dotaz, jak často s nimi rodiče hovoří o tom, co dělají na internetu, jen 16 % dětí ve věku 9–16 let odpovědělo, že často. Celých 56 % dětí uvedlo, že s nimi rodiče o využívání internetu nekomunikují nikdy nebo téměř nikdy. To je o 21 procent více, než činí průměr ve všech zemích, které se průzkumu účastnily.

Zdroj: euko.core-eviedence.eu

Český projekt Kraje pro bezpečnější internet

Alarmující zjištění přinesl také český výzkum Vnímání kyberkriminality mezi dětmi. Tento projekt byl realizován mezi žáky na druhém stupni základních škol v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet na konci roku 2023. Výsledky poukazují na fakt, že žáci mají stále nedostatečné povědomí o tom, co na internetu mohou a nesmí dělat, respektive, jaké chování na internetu je klasifikováno jako kyberkriminalita.

Co se týká znalostí toho, jaké jednání je v kyberprostoru trestné, žáci vykázali nejnižší znalost u problematiky porušování autorských práv. Sdílení filmů označilo jako trestné jen 34 % žáků. U odpovědí na otázku, jakého závadového jednání se žáci na internetu dopustili, mělo také nejčastější zastoupení porušování autorských práv, konkrétně crackování (přes 13 %) . Ze srovnání s výsledky z roku 2018 je patrné, že sice došlo celkově k nárůstu povědomí o tom, co je v kyberprostoru trestné, nicméně pouze o několik málo procent.

Aktuální projekty v České republice

V současné době není v České republice problematice nelegálního stahování softwaru ze strany dětí (ani dospělých) prozatím věnována dostatečná pozornost, jak ostatně prokázal i výzkum v rámci projektu Kraje pro bezpečnější internet. Nicméně, existuje několik prospěšných projektů, jejichž cílem je informovat rodiče a pedagogy o rizicích a důsledcích problematického chování dětí na internetu, včetně nelegálního stahování softwaru.

E-bezpeci.cz

V České republice se na problematiku dětí a internetu zaměřuje projekt E-Bezpečí. Jde o celorepublikový certifikovaný projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény.

Projekt E-Bezpečí je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s dalšími organizacemi. Jde o certifikovaný projekt primární prevence rizikového chování a také projekt certifikovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

Mezi cílové skupiny projektu E-Bezpečí patří žáci (od 1. stupně ZŠ) a studenti, učitelé, preventisté sociálně patologických jevů, metodici prevence, policisté, manažeři prevence kriminality, vychovatelé, pracovníci OSPOD a v neposlední řadě také rodiče.

Projekt E-Bezpečí se specializuje zejména na kyberšikanu a sexting, kybergrooming, kyberstalking, rizika sociálních sítí, hoaxy, spamy a fake news, online závislosti (netolismus, nomofobie), fenomén youtubering a zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií.

Na webových stránkách projektu jsou k dispozici:

  • odkazy na výzkumy v oblasti bezpečnosti na internetu,
  • materiály a rady pro rodiče a pedagogy,
  • články na různá témata,
  • odkazy na externí weby s užitečnými informacemi,
  • odkazy na různé podcasty, rozhlasové pořady, atd.,
  • online videokurzy,
  • online poradna.

Na portálu je také odkaz na publikaci Bezpečné chování na internetu pro kluky a pro holky, kterou vydala Univerzita Palackého v Olomouci 2022 a která se stručně zabývá také nelegálním stahováním obsahu, včetně poukazu na pokuty, které za pirátství hrozí.

Den bezpečnějšího internetu.

Mezinárodní akce s názvem Den bezpečnějšího internetu probíhá ve více než 190 zemích na celém světě. V České republice je koordinátorem této události Safer Internet Centrum, které spravuje sdružení CZ.NIC. Jedná se každoročně o druhé únorové úterý. Letos tento termín připadl na 6. únor a šlo již o jedenadvacátý Den bezpečnějšího internetu.

Tento den si každý rok připomínají stovky organizací, škol nebo jednotlivců. Zapojit se mohou nejen organizace, které se věnují bezpečnosti, prevenci nebo vzdělávání, ale i státní instituce, rodiče a děti. V loňském roce byla vydána příručka s přehledně zpracovaným výběrem tipů a aktivit pro jednotlivé věkové skupiny.

Česká protipirátská unie

Česká protipirátská unie již od roku 2006 realizuje preventivní, osvětovou a vzdělávací kampaň Filmy nejsou zadarmo a věnuje se komplexní osvětě o problematice nelegálního stahování obsahu.

Tipy pro rodiče

Velmi důležitým faktorem jsou samozřejmě rodiče. Právě oni by měli svým dětem vysvětlit, že nelegálním stahováním a šířením obsahu vystavují sebe i rodiče právnímu postihu. Dále by měli:

  • Ujistit se, že děti vědí, že sdílení souborů a nelegální stahování je považováno za krádež.
  • Pravidelně kontrolovat počítač. Stránky zaznamenané v historii počítače nebo nové ikony či nově nainstalovaný software mohou naznačovat nezákonnou činnost.
  • Najít pro své děti stránky umožňující bezplatné a legální stahování, případně je nasměrovat na webové stránky původního výrobce softwaru nebo na oficiální internetové obchody.
  • Instalovat pravidelné záplaty operačního systému a používat spolehlivá řešení pro zabezpečení internetu.
  • Naučit své děti, aby se zastavily a přemýšlely, než kliknou na odkazy a tlačítka pro stahování, protože mnohé z nich mohou být klamavé a vést na podvodné nebo vysloveně škodlivé webové stránky.
  • Používat renomované aplikace rodičovské kontroly, které rodičům pomohou dohlížet na stahovací návyky vašich dětí a umožní jim blokovat potenciálně problematický obsah.

A samozřejmě by měli jít svým dětem příkladem. Pokud se rodiče sami dopouštějí porušování zákona, ať už nelegálním stahováním a šířením obsahu, nebo jinak, dá se očekávat, že děti budou takovou činnost považovat za přípustnou a budou se porušování zákona dopouštět také.

 

Zdroje: journals.openedition.org; nidirect.gov.uk, internetmatters.org;

Více ve studii kraje pro bezpečný internet zde.

26. 3. 2024

CNN PRIMA NEWS: NOVÁ GRAFIKA ODRÁŽÍ ZMĚNY VE ZPRAVODAJSTVÍ

Grafické pojetí zpravodajských relací a kontinuálního vysílání CNN Prima News je jedním ze zásadních faktorů, který diváky motivuje stanici sledovat, říkají Tomáš Vojáček a Petr Závorka.

Zpravodajská stanice CNN Prima News uvedla po polovině února novou grafickou podobu svých zpravodajských relací i kontinuálního vysílání. Součástí změn je nové pojetí studia, včetně znělek jednotlivých pořadů. Grafické změny ladil ve spolupráci s redakcí i americkou CNN grafický a produkční tým Primy několik měsíců. O grafických změnách, novém zpravodajském konceptu a plánech CNN Prima News jsme mluvili s šéfredaktorem stanice Tomášem Vojáčkem a vedoucím grafického oddělení Petrem Závorkou.

Uvedli jste, že grafické úpravy vycházejí z konceptu, který CNN Prima News využívala u volebních speciálů v loňském roce a také to, že jste nové grafické pojetí konzultovali s americkou CNN. Nakolik potřeba redesignu zpravodajského vysílání vycházela interně z potřeb CNN Prima News a nakolik šlo o iniciativu z americké CNN?

Tomáš Vojáček: Jde čistě o naši aktivitu. Dlouhodobě říkáme, že naším záměrem je nepojímat zpravodajství jen jako výčet událostí, ale především tyto události ukazovat tak, jak dopadají na lidi v této zemi a jak ovlivňují jejich životy. Tomu je třeba uzpůsobit i grafické pojetí. Myslím tím především to, že zpravodajská grafika se musí neustále vyvíjet podle potřeb a aktuálního vývoje. Současná doba je hodně dynamická. Proto jsme grafické prvky začali přidávat, aby divák dostal potřebný kontext. A chceme mít také jasnou svižnou grafickou prezentaci, odpovídající moderním trendům. V kontinuálním vysílání CNN Prima News jsme grafické prvky zvětšili a žádáme od moderátorů, aby s grafikou aktivněji pracovali, a to nejen tak, že jeden moderátor u grafiky stojí a něco říká. V tom je podle našeho názoru nejlepší americká CNN, a proto tyto věci konzultujeme a snažíme se použít to, co můžeme.

Když byste měli popsat základní změny vizuálního konceptu, které byste zdůraznili?

Tomáš Vojáček: Využíváme celoprostorové zobrazovače, nepoužíváme tolik doplňkových materiálů, zařadili jsme světlý podklad, aby celá prezentace byla čistší a přehlednější. Dáváme si záležet, abychom divákům nabídli tolik vizuálních informací, kolik dokážou učíst. Hlavně nám jde o interaktivnost grafiky a o to, abychom mohli zapojovat jednoho nebo oba moderátory. Na jednom zobrazovači ukážeme fakta, detailní pohled nabídneme pomocí magic wall, kde pracujeme s moderátory a experty ve studiu. Informace vysvětlí a dodají kontext. Tento koncept vychází z našich volebních studií, začali jsme s ním pracovat v komunálních volbách a dále ho využili v prezidentských volbách. Tam začal náš přerod, kdy jsme způsob, jakým vysíláme speciály, začali převádět do každodenního provozu a do denních zpravodajských relací. Vidíme totiž, že má odezvu u diváků. Neznamená to, že bychom nebyli spokojení s tím, jakou grafiku jsme používali, ale reagujeme na změnu konceptu zpravodajství.

Petr Závorka, Zdroj: FTV Prima

Jedna věc je grafická úprava zpravodajských relací a kontinuálního vysílání CNN Prima News a druhá věc je grafické pojetí, které jste zvolili pro speciální vysílání k americkým volbám na začátku března. Jak spolu obě souvisejí?

Petr Závorka: Už dříve jsme říkali, že naším záměrem je grafiku postupně vyčistit. Je to v souladu s tím, co popisuje Tomáš Vojáček. Jsem rád, že dokážeme grafiku využívat na celou šířku formátu beze zbytku a navíc, že se s ní dokázali moderátoři sžít. Není snadné se ve studiu pohybovat tak, aby se tím vizuální zážitek nepokazil. Zároveň je třeba říct, že je velký vizuální a barevný rozdíl mezi speciálovou grafikou a grafikou kontinuálního vysílání. Grafika pro americké volební superúterý byla záměrně udělaná tak, aby se co nejvíce blížila originální grafice americké CNN. Proto byla hodně barevná s 3D prvky a s velkým počtem grafik, které jsme ve vysílání použili. Dosud jsme tak velké množství šablon nepoužili. Naproti tomu naše kontinuální vysílání a grafika zpravodajských relací se víc posunuly do světlejších barev, studio jsme prozářili a grafika je čistší. Jdeme s dobou, snažíme se přizpůsobit trendům, vizuální čistotě a také tomu, že diváci mají větší a větší obrazovky.

Tomáš Vojáček: Zároveň jsme přidali na brandingu. Pozici na trhu si CNN Prima News už vybudovala a lidé nás znají. Speciální projekty nám velmi pomáhají, protože přitáhnou pozornost lidí, kteří pak dále zůstávají a sledují náš kanál i na denní bázi.

Budete chtít ještě na grafice zpravodajských relací a kontinuálního vysílání něco měnit? Nebo jsou to pro nejbližší období úpravy konečné?

Petr Závorka: Můžeme naznačit, že se chceme mimo jiné zaměřit na zpravodajskou lištu. Už jsme si některé věci vyzkoušeli v rámci volebního superúterý, především v tom, jak se data do lišty dostávala. Chystáme to i ve speciálu ke slovenským volbám. Spodní lištou se chceme zabývat i s ohledem na grafický redesign, se kterým jsme spokojení.

Studio CNN Prima News pro americké prezidentské volby

Zdroj: FTV Prima

Nakolik jsou pro vás závazné grafické manuály americké CNN? Musíte se jimi při úvahách o změně grafiky řídit?

Petr Závorka: Nejsme vázáni ničím, a to ani barevností. Se zástupci americké CNN konzultujeme věci, které se nám v grafickém pojetí CNN líbí. Inspirovalo nás to k přechodu ke světlejším barvám, k větší čistotě a způsobu práce s grafikou. V případě volebního vysílání amerických voleb jsme byli první, kdo měl stejný design jako Američané. Pokračovat budeme i s dalšími speciály, teď jsou to už zmiňované slovenské prezidentské volby. Díky tomu můžeme oddělit designově speciály a kontinuální denní vysílání.

Tomáš Vojáček: Vychází to také z obsahu, který divákům nabízíme. Volební systémy jsou v různých zemích odlišné a dynamika amerických voleb je jiná než v případě českých nebo slovenských voleb. Styčné body jsou ale v relevantnosti, v prezentování ověřených faktů nebo v práci s daty, čemuž grafika pomáhá. Proto na slovenské volby lištu upravíme podle té, kterou jsme představili, ale není možné ji překlopit stoprocentně. Záleží také na tom, jak rychle data přicházejí – na Slovensku se aktualizují po deseti minutách, zatímco v Česku je to každou minutu. Není to tedy stejné, ale lze s tím pracovat podobným způsobem jako v případě amerických voleb.

Petr Závorka: Ne všechno lze převést jedna ku jedné také proto, že naše zobrazovače mají jiné poměry stran. Musíme se tak přizpůsobit našim zobrazovačům. Navíc americký design se nemusí ohlížet na háčky a čárky, my se s diakritikou vypořádat musíme, což není snadné. Tady bych chtěl pozvednout naše dva hlavní designéry Václava Bígla a Václava Žemlu, kteří za tak krátký čas dokázali americký design úspěšně replikovat.

Jak jste uvedli, zamýšlíte převést styl speciálů do kontinuálního vysílání. Je to proveditelné i pro denní zprávy, není to přeci jen jiný formát?

Tomáš Vojáček: Rozhodně to převést lze, ale spíš v rámci kontinuálního vysílání, protože hlavní zpravodajské relace jsou v Česku specifické žánry. U kontinuálního vysílání jsme změnili nejen grafiku, ale i celý úvodní záběr – naši moderátoři stojí, za nimi se hýbe grafika, je to proložené synchrony. Celkově tedy dynamičtější a víc vtahující diváky. V Hlavních zprávách jsme více provázali znělky s grafickým provedením celého kanálu. Také v případě Hlavních zpráv používáme celoformátovou grafiku a prezentace dat je tak podobná jako v kontinuálním vysílání.

Petr Závorka: Ke grafice Hlavních zpráv bych doplnil to, že po čtyřech letech, co jsme nasadili znělky od amerického studia Renderon, dnes prakticky nezůstala ani jedna. Design celé stanice je nyní kompletně vyroben in-house. Většinu toho jsme zkrátka předělali a aktualizovali tak, jak bylo třeba. Ve znělce Hlavních zpráv jsme rozvinuli téma hodin, se kterým můžeme pracovat i v budoucnu, pokud bychom znělku dále aktualizovali.


Video: Nová znělka pořadu Hlavní zprávy; Zdroj: FTV Prima

Přistoupili jste ke změnám grafiky na základě informací, které by vycházeli od diváků nebo jakým způsobem zohledňujete divácké vnímání?

Tomáš Vojáček: Sledujeme, jakým způsobem se vyvíjí naše sledovanost nejen z oficiálního měření, ale i z řady našich interních výzkumů. Proto jsme věděli, že čistší a přehlednější grafika je jednou z věcí, kterou od nás divák očekává.

Petr Závorka: Důležité je také poznamenat, že výsledky výzkumu vnímání diváků se vyvíjejí a že dnešní očekávání diváků se liší od těch před lety.

Tomáš Vojáček: Vezměme si, čím společnost prošla. Když jsem přišel do CNN Prima News na přelomu let 2019/2020, tak to bylo období před covidem. Následovaly dva roky těžkého covidu, kdy se vnímání lidí měnilo a ve zpravodajství začala být patrná poptávka po číslech a grafech. Staly se neodmyslitelnou součástí našich životů. Potom přišla válka na Ukrajině a po ní ekonomická krize a diváci zase sledovali něco jiného. Je přirozené, že se zpravodajství a jeho pojetí změnilo, protože odráží společenský vývoj.

Výsledky výzkumu vnímání diváků se vyvíjejí a dnešní očekávání diváků se liší od těch před lety.

Petr Závorka

Už jste ve vysílání také několikrát využili rozšířenou realitu (AR). Počítáte s ní nadále?

Petr Závorka: Rozšířenou realitu ve zpravodajství stále používáme a snažíme se její využití v denním zpravodajství zrychlovat, což znamená připravit do vysílání v krátkém čase. A za druhé usilujeme o to, abychom rozšířenou realitu využívali v živém vysílání. Něco jiného je předtáčet a vysílat živě.

Tomáš Vojáček: AR používáme na objekty, které si jinak diváci obtížně představí, jsou nevšední a těžko uchopitelné a obtížněji vysvětlitelné. Využili jsme například rozšířenou realitu pro představení ztracené ponorky Titan, což se podařilo odbavit živě a dostali jsme to do vysílání velmi rychle.

Předpokládám, že změny, které jste udělali, mají vést ke zvýšení sledovanosti. Kdo jsou diváci CNN Prima News a jak se profilují v jednotlivých regionech republiky?

Tomáš Vojáček: Chceme mít všechny diváky, necílíme na konkrétní skupinu. Vidíme, že diváci přicházejí především, když se něco děje. Oproti předchozím rokům jsou tyto nárůsty výrazně skokovější. Dobře to bylo vidět třeba na číslech posledních volební nočních speciálů ke slovenským a americkým volbám, kde se nám daří dostávat na hodnoty, které jsme si na startu stanice dokázali sotva představit. V případě amerického speciálu vysílaného v noci z 5. na 6. března jsme v čase od půlnoci do 5:45 překonali i konkurenční ČT24 a průměrný podíl ve skupině 18–69 let překonal 6 %. Jsme přesvědčeni, že i vizuální pojetí je naprosto zásadní proto, aby si diváci všech kategorií CNN Prima News nejen v případě mimořádných speciálů zapnuli. Je ale pravda, že zároveň se domníváme, že grafická atraktivita může přitáhnout mladší diváky, kteří televizi tolik nekonzumují nebo ji sledují na jiných platformách.

Měsíční podíl na sledovanosti CNN Prima News je od začátku roku těsně pod hranicí 2 % – v lednu 1,96 % a v únoru 1,86 %. Podaří se letos za celý rok překonat 2% hranici?

Tomáš Vojáček: Věřím, že ano a že nejsme daleko. V některých dnech se už v divácké skupině 15+ přes 2 % dostáváme. A ve speciálech jsme výrazně nad 2 %.

 

Tomáš Vojáček, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky, CNN Prima News

Šéfredaktorem zpravodajství a publicistiky CNN Prima News je od léta 2023. Do CNN Prima News přišel v roce 2019, jako šéfeditor vysílání se podílel na startu multiplatformy CNN Prima News a měl na starost televizní kontinuální zpravodajství a rozvoj hlavních projektů televize, včetně volebních speciálů. Před příchodem do Primy mj. působil čtyři roky jako vedoucí publicistického pořadu Střepiny na TV Nova, kde začínal jako reportér publicistiky.

Petr Závorka, vedoucí grafického oddělení zpravodajství, FTV Prima

Profesní kariéru televizního grafika zahájil v roce 2007 v televizi Prima. Poté se přesunul na pozici grafika do společnosti UPP. Po dvou letech se do Primy vrátil, na pozici senior grafika pracoval více než čtyři roky. Následně se stal art directorem televizních stanic ČT24 a ČT sport. Po pěti a půl letech strávených v České televizi pracuje od roku 2019 jako vedoucí grafického oddělení zpravodajství FTV Prima.

Zdroj: mediaguru.cz

26. 3. 2024

VOYO S REKLAMOU? LETOS URČITĚ NE, ŘÍKÁ ŠÉFKA DIGITÁLU NOVY LUCIE ORAVČÍKOVÁ

Loni v lednu přebírala od dnešního generálního ředitele televize Nova Daniela Grunta vedení digitálních aktivit Novy včetně streamovací služby Voyo. Zároveň se stala šéfkou digitálu také v sesterské televizní skupině Markíza na Slovensku.

Lucie Oravčíková se o Voyo a další digitální aktivity Novy stará již od roku 2018 a byla nejbližší spolupracovnicí Daniela Grunta, který je jí nyní „dvojitým“ šéfem: kromě toho, že je generálním ředitelem celé Novy, ponechává si i pozici ředitele digitálních služeb skupiny CME, do které kromě Novy spadají televizní skupiny v dalších pěti východo a středoevropských zemích.

V lednu to byl rok, co jste nahradila Daniela Grunta v čele digitálních aktivit Novy. Je to výhoda nebo nevýhoda přebírat funkci po člověku, který je teď vaším přímým nadřízeným?

Takhle jsem se nad tím nikdy nezamýšlela, ale myslím si, že je to spíše výhoda. Mimo jiné proto, že mám pořád stejného šéfa. My jsme spolu poměrně úzce spolupracovali už předchozí dva roky od chvíle, co znovu nastoupil do Novy. Nejsem pro něj tedy nikým novým a nemuseli jsme procházet takovou tou fází, kdy si nový ředitel zjišťuje, kdo co umí a co si myslí. Máme za sebou docela dlouhou spolupráci a ve většině strategických otázek se naše názory shodují, což je taky výhoda v dnešní době, kdy je rychlost rozhodování důležitá.

Když jste loni oznamovali tyto personální změny, Daniel Grunt odcházel z funkce ředitele digitálních služeb nejen na Nově, ale i v celé CME a vy jste přebírala aktivity jen v Česku a na Slovensku. Nedávno se do CME vrátil Vladimír Mužík, který má na starost digitál v CME, takže tím se to vyřešilo? A kdo vedl digitální aktivity CME v tom mezidobí?

Ono tak úplně přesně nebylo. Dan nikdy neodešel z pozice ředitele digitálních služeb CME, v podstatě v ní zůstává k tomu se stal generálním ředitelem Skupiny Nova. Pořád tedy koordinuje ostatní země, především co se týká Voyo. Takže pokud předtím seděl na dvou židlích, kdy jedna byla šéfa digitálních aktivit v Česku a na Slovensku, a druhá v celé CME, tak opustil jenom tu jednu židli. U Vladimíra Mužíka nejde čistě o digitální služby, ale digitální transformaci a také zpravodajství, což je vzhledem k jeho backgroundu logické.

Pojďme k několika číslům. CME nedávno oznámila, že Voyo dosáhlo na všech šesti trzích, kde působí, jednoho milionu předplatitelů. Vy jste si stanovili stejnou metu pro český a slovenský trh do konce roku 2025. Teď ale mluvíte o konci roku 2026. Proč ten posun o rok, když ve všech rozhovorech říkáte, že jste s Voyo nad plán?

Určitě jsme nad plánem, ale z čeho jste vydedukoval, že bychom posouvali termín? Pokud si to správně pamatuji, Didier Stoessel nastupoval do vedení CME na podzim 2020 a tehdy se to oznamovalo, že do pěti let bychom chtěli mít milion předplatitelů. Na jaře 2021 se do Novy vrátil Daniel Grunt, takže možná v té souvislosti se začalo mluvit o roce 2026. Za mě je ten cíl stále na přelomu roku 2025 a 2026. Nemyslím si, že dojde k nějakému posunu.

V současné době máte na českém a slovenském trhu zhruba 700 tisíc předplatitelů Voyo…

Na podzim 2023 jsme překročili hranici 650 tisíc a stále rosteme.

… dá se říci, kolik z toho připadá na Českou republiku?

Bez komentáře.

Četl jsem spekulace, že jde o půl milionu.

Naše cíle a řízení projektu se zaměřují na výsledek česko-slovenského Voyo.

Dobrá. Je reálné, aby Voyo na česko-slovenském trhu předběhlo v počtu předplatitelů Netflix?

Reálné je všechno, otázka zní, kdy. V tuto chvíli to není naše ambice.

Ale tuším, že Voyo na některém z trhů, kde působí, už Netflix porazilo.

Ano, ve Slovinsku je Voyo větší než Netflix. Na Slovensku jsme ho zas předběhli v rámci Brand awareness, čili tam je Voyo jako značka známější než Netflix. Nicméně není naší strategií Netflix předběhnout, ale koexistovat s ním. Věříme, že předplatitelé jsou schopni v pohodě utáhnout předplatné obou služeb a to, čím se chceme odlišit, je lokální obsah.

Teď během desátého výročí tragického úmrtí Ivety Bartošové uvolníte první Voyo Originál do televizního vysílání. Na Nově se objeví první dvě řady minisérie Iveta, zároveň na Voyo odstartuje v premiéře třetí řada. Znamená to, že by se Voyo Originály mohly začít pravidelněji objevovat na hlavním kanálu Novy, respektive v lineárním vysílání?

Zrovna Iveta je velmi speciální případ. Jednak je to vzpomínka k výročí jejího úmrtí, ale i speciální dárek pro naše diváky k třicátým narozeninám Novy. Ano, četla jsem v jednom rozhovoru, že nikdy se nemá říkat nikdy, a to platí i tady. Voyo Originál je určený pro předplatitele Voyo. Je ale možné, že v nějaké fázi se některý z titulů dostane po několika letech i na obrazovku.

Když jsme před časem dělali rozhovor s Danielem Gruntem ještě coby šéfem digitálních aktivit Novy, bavili jsme se o tom, a on rozlišoval mezi Voyo Originály, jako je Roubal, a například seriálem Ordinace, který Nova přesunula z lineárního vysílání právě na Voyo. V rozhovoru, který jsme zmínila, jsem se na totéž ptal programové ředitelky Novy Silvie Majeské, zda se někdy zpětně dostanou ty díly Ordinace, které vznikly už jen pro Voyo, i do lineárního vysílání. Říkala, že to nemůže vyloučit.

Já to také nemůžu vyloučit. Ale v tuto chvíli je opravdu v plánu pouze Iveta ku příležitosti narozenin Novy a v dohledné době se nechystá nic dalšího.

Když se tedy Iveta objeví v lineárním vysílání, dostane se i na Nova.cz do bezplatného archivu?

Ano. Ve stejném režimu.

Na Voyo je možné sledovat některé placené lineární kanály, konkrétně Nova Sport 1 a 2, ale už ne Nova Sport 3 a 4, a nejsou tam ani nové stanice Nova Sport 5 a 6 s Formulí 1. Ale na Slovensku se k nim uživatelé Voyo dostanou. Jak to?

Je to dané profilací Voyo na těchto dvou trzích. I když je Voyo v Česku a na Slovensku hodně podobné, obsahově se liší. Zatímco Voyo Originály jsou více cílené na českého diváka, na Slovensku jsme se vydali cestou sportu. Začalo to už Niké ligou, nejvyšší slovenskou fotbalovou ligou. S Formulí 1 to je trochu specifický případ, protože slovenský divák by se k ní jinak nemohl dostat. Zatímco v Česku se objevuje v nabídkách některých operátorů, na Slovensku zatím žádná větší distribuční smlouva na šíření Nova Sport 5 a 6 není.

Nikdo nepřistoupil na vaše podmínky. Nebo to je dané i tím, že vaše sesterská služba O2 TV na Slovensku neexistuje?

Ona tam existuje, ale je výrazně menší než v Česku. V současné době zkrátka na Slovensku nemáme žádnou dohodu s operátory, a protože sezóna Formule 1 úspěšně odstartovala, rozhodli jsme se to vyřešit takto.

A ve chvíli, kdy se Nova Sport 5 dostane do nabídky některého operátora placené televize na Slovensku, zmizí Formule 1 z Voyo?

To momentálně nemohu říct.

Lucie Oravčíková; Zdroj: TV Nova

Když jsem se díval na stránky slovenského Voyo, je tam napsáno, že zařazení Nova Sport 5 je dočasné a že předplatitelům dáte minimálně 30 dnů předem vědět, když ji budete vyřazovat.

Je to tak, zařazení Nova Sport 5 a 6 je prostě speciální příležitost. Dokonce jsme kvůli němu ani neměnili výši předplatného. Je to prostě takový velký dárek od Voyo pro slovenské diváky a protože víme, že to je speciální a výjimečná akce, dopředu říkáme, že je dočasná.

Překvapilo vás, jak malý počet operátorů v České republice byl ochotný zařadit Nova Sport 5 a 6? Je to důsledek vysokých poplatků za možnost vysílat tyto programy?

K tomu se nemohu úplně vyjádřit, nebyla jsem u těch vyjednávání. Nicméně jednání nadále pokračují, nejsou uzavřená. Sezóna Formule 1 teprve začala a může dojít ke změnám. Cena těchto sportovních eventů je nicméně čím dál větší, to všichni moc dobře víme.

Pojďme ještě k Voyo Originálům. Mezi Českem a Slovenskem existuje silná spolupráce, projekty vznikají společně. Probíhá nějaká podobná synergie napříč dalšími trhy, kde Voyo působí? Nebo se nějaká taková spolupráce chystá?

Česko-slovenská synergie vychází z jazykové příbuznosti. Myslím, že velmi podobně je na tom i synergie Chorvatska a Slovinska, které se jazykově také tak moc neliší.

Vznikl nějaký Voyo Originál ve spolupráci více zemí najednou?

Zatím ne. Sdílíme spolu úspěšná témata, ale realizace jsou lokální. Například Sex O´Clock bude uveden na Voyo Adria. My si vyhodnocujeme, co by mohlo být kde úspěšné a samozřejmě se vzájemně inspirujeme. .

Globální streamovací služby postupně zavádí levnější tarify s reklamou. Voyo se této možnosti bránilo, ale poslední dobou tuto možnost nevylučujete ani vy. Plánujete tedy zavedení reklamního tarifu a případně od kdy?

Neřekla bych, že bychom se tomu vyloženě bránili. Kontinuálně si to analyzujeme, poměrně detailně sledujeme trendy, jak na Západě, tak i u nás v Česku u konkurence. Podle nás ale k tomu zatím nedozrál ten správný čas. Když se podíváte na západní trhy, tak v podstatě Netflix, Disney+ a další s tím začali ve chvíli, kdy jim zpomalil růst, stagnovali a rozhodli se podpořit další růst zavedením reklamní vrstvy, která jim to oživila. My uvažujeme v podstatě podobně, ale v tuto chvíli rosteme natolik silně čistě s placeným Voyo, že by zavedení reklamního tarifu nedávalo smysl. Což ale neznamená, že nepřijde. Musí nám to dávat smysl. Můžu vám říct, že to určitě nebude letos.

Zatím jediná služba, která hned od začátku zavedla i reklamní tarif, je prima+. Začátkem února oznámila, že za první rok existence měla přes milion uživatelů a 125 tisíc předplatitelů. Co říkáte těm číslům?

Potřebovala bych znát detailnější čísla, měsíční data. Takto se to těžko posuzuje, protože nevím, jaká je struktura těch, co mají tarif s reklamou a těch, co jej nemají, z čeho se skládá ten milion uživatelů. Voyo má čistě platící uživatele, což není stejná situace. Také námi udávaná čísla platících uživatelů se vztahují k jednomu okamžiku, kdežto uživatelé udávaní skupinou Prima jsou uživatelé, kteří se na službě objevili v průběhu celého roku. Nedá se to úplně porovnávat. Máme samozřejmě nějaké odhady ze zahraničí, kde vidíme, že reklamní tarif bývá spíše menšinovou záležitostí.

Byla by Nova ochotna prodávat nějaké svoje tituly jiným streamovacím platformám, třeba mezinárodním? Je tedy otázka, zda by to byly platformy, co působí i na českém trhu…

Na českém trhu ne. Voyo roste tak rychle právě proto, že svůj prémiový obsah na českém trhu nabízí exkluzivně. Co se týká regionů mimo působení CME jsme v rámci obchodování s právy otevření. Nedávno jsme u seriálu Extraktoři uzavřeli smlouvu s izraelským distributorem, a měli jsme úspěch na Berlinale a na londýnském trhu. Máme radost, že je naše tvorba na světové úrovni a tomuto typu spolupráce se vůbec nebráníme.

Velký úspěch slaví Metoda Markovič: Hojer. Zaznamenal jsem informaci, že chystáte druhou řadu věnovanou Spartakiádnímu vrahovi.

Ano, pro všechny fanoušky máme dobrou zprávu. Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič se vrátí s případem dopadení tzv. spartakiádního vraha Straky. S ním se vrátí i tým kriminalistů v původní sestavě – Petrem Lněničkou, Václavem Neužilem a Adamem Mišíkem.

Pojďme k hybridnímu vysílání (HbbTV). Nova je velmi aktivní na mezinárodním HbbTV Foru, pravidelně na něm dostáváte různá ocenění. Na HbbTV řešení hodně spolupracujete s Českými Radiokomunikacemi (CRA). Jak vlastně vznikají ona oceňovaná řešení: zadáváte je pro technické zpracování CRA, nebo si vytváříte sami a CRA už pak jen nasadí hotové aplikace do jejich sítě?

U nás vzniká idea, a pak dáváme zadání CRA. Technicky i vývojově to zajišťuje CRA.

Vytvoří vám tedy na klíč, co si sepíšete.

Ano.

Máte nějaká data o penetraci televizorů s nejnovější verzí HbbTV 2.0, která umožňuje využívat nejzajímavější funkce hybridního vysílání?

Penetrace HbbTV 2.0 je 65 %. Na trhu je tedy celkem 955 500 zařízení.

Nedávno jste uvedli TN Live jako samostatný lineární kanál a zároveň jste pro něj získali licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jaké s ním máte plány do budoucna? A lze ho považovat za plnohodnotný zpravodajský kanál?

Chceme, aby byl co nejsledovanější. Je to specifický projekt, který byl nejdřív na internetu a pak jsme ho v rámci našich rozvojových plánů umístili i do HbbTV a umožnili k němu přístup divákům přes modré tlačítko. Díky tomu se může dále rozvíjet.

Máte v plánu, že by se z něj časem mohl stát klasický lineární kanál vysílaný v DVB-T2?

V tuto chvíli ne.

A v pozdější chvíli?

Pokud to budeme zvažovat, tak se to všichni včas dozví.

Také jste vstoupili s aplikací Nova.cz do HbbTV, takže si diváci můžou přes červené tlačítko přehrávat pořady Novy z archivu. V této souvislosti mě zajímá, jak se tváříte na projekt Czechflix, který oprášily CRA, ale už nemá jít o streamovací službu, nýbrž společný archiv českých televizí v HbbTV. Prostřednictvím jednoho rozhraní by se diváci dostali k pořadům všech televizí. Už vás CRA s tímto nápadem kontaktovaly?

Nevím přesně, jaká je ta představa, ale pokud to bylo opravdu sesypání archivů dohromady na jedno místo, úplně bych to nenazývala Czechflixem. U toho by byla moje uživatelská představa jiná. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu, protože pokud vím, všechny televize mají svoje HbbTV nebo streamovací službu a tam archiv pořadů.

Ono jde spíš o to, že by divák nemusel kvůli přehrání nějakého pořadu z archivu hledat konkrétní lineární kanál. Zároveň by tak vznikla konkurence IPTV, které to má podobně. Divák si otevře stránku s programem, kde jsou všechny televizní kanály a může si u nich přehrát pořad, který nestihl včas.

U nás by se to týkalo jenom archivu našich vlastních pořadů, který poskytujeme v omezeném režimu. Není tam úplně všechno. Veškerý obsah máme u nás na Voyo.

Ale když máte smlouvy s operátory IPTV, ti pak svým zákazníkům umožňují zpětné přehrání kompletního lineárního vysílání několik dní dozadu. Za to vám ale tito operátoři platí, ne?

Ano, platí za možnost, že můžou takto využívat náš obsah.

Takže to je pro vás výhodné a asi nebudete chtít to samé poskytovat zdarma v rámci HbbTV.

To určitě ne.

Přes HbbTV šíříte také lineární vysílání kanálu Nova Lady, který nemá tak dobré pokrytí v terestrice. Plánujete takto šířit i nějaké další svoje kanály?

Ne, momentálně neplánujeme přes HbbTV vysílat žádný další náš kanál. Ona je otázka, proč bychom to dělali, když jsou všechny dostupné celoplošně terestricky a dát je ještě do HbbTV nedává úplně smysl.

Nezkoušeli jste s CRA domluvit možnost kódovaného vysílání placených lineárních kanálů přes HbbTV? Například že byste takto nabídli stanice Nova Sport a divák by nemusel uzavírat smlouvu s operátorem, jen by si někde v trafice koupil přístupovou kartu?

Zní to hezky, ale realizace by nebyla zase tak jednoduchá. Musel byste si pořídit box, který byste připojil k televizoru, takže je uživatelsky mnohem jednodušší uzavřít smlouvu s operátorem.

Jak se stavíte k možnosti lepšího zacílení reklam přes HbbTV? Jde vlastně o zaměňování lineárně vysílané reklamy za internetovou, která se vloží do klasického vysílání u televizorů připojených k internetu.

Mluví se o tom už poměrně dlouho, ale stále ještě není vyladěné technické řešení tak, abychom si řekli, že nám to dává smysl. Zatím ji implementovalo jen několik západoevropských zemí jako například Německo, Španělsko nebo Velká Británie. Není to sjednocené a často se řeší problémy, aby se vysílání nezasekávalo nebo přesně navazovalo v časech vysílání reklamního bloku. Prostě mi přijde, že to je stále ještě ve fázi vývoje, takže čekáme, až se tyto problémy vyřeší.

Jak by se vlastně takové cílené reklamy řešily z hlediska GDPR, protože vy byste je vlastně cílili na konkrétní lidi. Diváci by museli nějak potvrdit, že s tím souhlasí?

Vzhledem k tomu, že GDPR je evropská záležitost a ve Španělsku a Německu už tuto reklamu vysílají, předpokládám, že to mají ošetřené.

Na pražském HbbTV Foru přede dvěma lety jste představovali interaktivní projekty pro HbbTV, jako byly kvízy a soutěže. Rozvíjíte je nějak?

Představili jsme dotazníky, které nám zapadaly do naší strategie,. Dotazníky jsou v podstatě marketingové řešení, kdy cílíme na všechny diváky a ptáme se jich na otázku. Když divák odpoví, rovnou mu to vyhodnotí správnou odpověď. Jsou tam i určité obchodní možnosti, kdy aplikace umí dovést uživatele do aplikace klienta.

Zdroj: televizniweb.cz

19. 3. 2024

PRIME TIME SE NEMĚNÍ ANI V DOBĚ STREAMOVACÍCH SLUŽEB

Prime time, tedy čas, kdy k obrazovkách usedá nejvíce diváků a televize uvádějí novinky či nejatraktivnější pořady, byl vždy mezi sedmou až osmou večerní. S příchodem internetových televizí dostali diváci možnost to změnit. Podle dat televizních kanálů dál usedají k obrazovkám nejčastěji večer, liší se jen rytmus sledování během týdne.

Například podle dlouhodobých statistik televizního operátora Telly je průměrná nejvyšší sledovanost v neděli, naopak nejméně sledovaným dnem je čtvrtek. Hlavní vysílací čas je v případě Telly od čtvrt na devět a končí kolem desáté hodiny večerní.

Podobné zkušenosti mají i největší české televizní stanice.

„Hlavní stanice Prima má dlouhodobě největší počet diváků i nejvyšší share, tedy podíl na celkové sledovanosti, v hlavním večerním vysílacím čase mezi 20. až 22. hodinou. Podobně je to i u kanálů Prima COOL, Prima LOVE a Prima ZOOM a Prima MAX. Zároveň Prima COOL a Prima MAX jsou sharově silné i v pozdějším večerním čase 22:00 až 00:00 hodin,“ uvedla mluvčí Primy Gabriela Semová.

Doplnila, že naopak stanice Prima KRIMI má nejvyšší sledovanost i share odpoledne mezi 14. a 18. hodinou. Zpravodajská stanice CNN Prima NEWS pak láká nejvíce diváků v době večerních zpráv.

Na hlavní stanici Prima je podle ní silnější zájem diváků mezi 19. a 21. hodinou ve všední dny, kdy Prima vysílá prémiovou vlastní tvorbu. „Na hlavní stanici Prima je nejvyšší sledovanost v úterý a ve čtvrtek, kdy vysíláme vlajkový seriál ZOO. Nad průměrem je stanice také ve středu díky seriálu Na vlnách Jadranu,“ vypočetla Semová.

Na tematických stanicích, jako například Prima COOL, Prima MAX a Prima KRIMI, je největší sledovanost o víkendu. „Pro většinu našich tematických stanic patří mezi nejsledovanější dny sobota a neděle. Prima LOVE má nejvyšší sledovanost ve středu a v pátek,“ doplnila mluvčí Primy.

Podobně je na tom i Nova, kde sledovanost vrcholí těsně před 21. hodinou. „Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz programová ředitelka Novy Silvia Majeská.

Doplnila, že sledovanost se během týdne mění. „Počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí,“ popsala.

Stejné zkušenosti má i Česká televize (ČT), která má prime time nadefinovaný jako časový úsek mezi 19. a 22. hodinou. „Nejvíce diváků sleduje televizi okolo 21. hodiny. To platí jak pro televizi obecně, tak pro hlavní kanál ČT1, kde se k tomu přidává i zpravodajská hodina mezi 19. a 20. hodinou,“ připojila mluvčí veřejnoprávní televize Vendula Krejčová.

V případě ČT2 vrchol sledovanosti nastává mezi 20. hodinou a půl desátou. V případě ČT24 sledovanost kopíruje zpravodajství ve 12 a 18 hodin a v rámci zpravodajské hodiny mezi 19. a 20. hodinou. „U Déčka je nejvíce dětí okolo 7. hodiny ráno, o víkendu o trochu později, a večer mezi 18. a 20. hodinou. Divácké návyky jsou dlouhodobě stabilní, nemění se,“ připomněla Krejčová.

Doplnila, že obecně bývá u televize v prime time nejvíce lidí v neděli, nejméně pak v pátek a v sobotu. Od pondělí do čtvrtka bývá množství diváků u obrazovek dost podobné. „I v případě České televize se nejvíce lidí dívá v neděli večer, vysoký zájem diváků registrujeme, ale i v pondělí, pátek a sobotu, což souvisí s nasazováním premiérového vysílání. Slabšími dny jsou úterý až čtvrtek,“ doplnila Krejčová.

Poznamenala, že pokud ČT divákům nabízí nějaký premiérový dramatický pořad, atraktivní sport nebo mimořádnou zpravodajskou událost, tak je sledovanost nadprůměrná v jakýkoli den týdne.

„Obecně ale platí, že vyšší zájem diváků o vysílání ČT zaznamenáváme v pátek, v sobotu a v neděli. V případě premiéry detektivního seriálu i v pondělí,“ poznamenala Krejčová.

Prime time zůstává, ale kvalita se mění

Desítky let zažitý prime time tak platí i v době streamovacích služeb. Podle dat Netflixu je celosvětově nejvyšší počet přehrání filmů či seriálů v devět hodin večer. V zemích s dlouhou pracovní dobou jako Argentina, Mexiko nebo Singapur je pak vrchol streamování až kolem 22. hodiny.

„Čas mezi 19. a 21. hodinou, respektive 19. až 22. hodinou, je pro televize klíčový, a tak to zůstane i v dalších letech. Zpětné zhlédnutí sice bude růst, ovšem zvyk sledovat televizi přímo večer je u většiny diváků tak silný, že prime time určitě přetrvá i nadále,“ doplnil údaje televizí Juraj Koiš z odborného serveru TVKompas.cz

Upozornil ale, že kvalitativně již prime time zdaleka není tak silný, jak býval. „Zatímco ještě před pěti až deseti lety jste potřebovali minimálně dva silné tituly každý večer, abyste udrželi pozornost diváka, dnes můžete i v prime time rotovat starší reprízy zavedených seriálů, a dokážete udržet potřebnou sledovanost,“ uvedl.

Divák už podle něho není tak náročný na kvalitu a „novotu“ jako býval kdysi. „Domnívám se, že to souvisí právě s možností zpětného sledování v IPTV, kde si divák sám najde kvalitu, kterou chce sledovat,“ vysvětlil Koiš.

Průměrný Čech strávil loni sledováním televize podle dat Asociace televizních organizací každý den tři hodiny a 40 minut.

Zdroj: idnes.cz

8. 3. 2024

ČT BYLA V ÚNORU NESILNĚJŠÍ, V PRIME-TIME NOVA. PRIMA NAROSTLA VEČER

Stanice České televize zůstaly v únoru divácky nejsilnější v univerzální skupině 15+ v celodenním vysílání. V hlavním vysílacím čase je stále jedničkou skupina Nova. Skupina Prima v únoru meziročně nejvíce narostla v prime-time.

Stanice České televize se v únoru staly divácky nejsilnější ve skupině starší 15 let. Jejich souhrnný podíl představoval 29,71 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v únoru loňského roku.

V diváckých skupinách 15-54 a 18-69 zůstává nejsilnější skupina Nova. Zároveň ji patří nejvyšší podíl i v hlavním vysílacím čase ve všech klíčových diváckých kategoriích. Zde meziročně vylepšila podíly ve skupinách 15+ a 18-69.

Skupina Prima pak ze všech TV skupin meziročně nejvíce posílila v hlavním vysílacím čase napříč všemi diváckými skupinami. V rámci celého dne zároveň navýšila podíl ve skupině 15+.

Vedoucí trojice televizních skupin ale s výjimkou Primy v 15+ v celodenní sledovanosti ve srovnání s loňským únorem výsledky nevylepšila. V meziročním srovnání v denní sledovanosti nejvíce narostla Atmedia.

V mírném růstu pokračuje i Televize Seznam. Podíl skupiny Barrandov se meziročně snížil.

Únor pro ČT sport a TV Prima

Z jednotlivých TV stanic v letošním únoru ve srovnání s únorem loňského roku nejvíce narostla stanice ČT sport (vysílání biatlonového i cyklokrosařského MS). Její podíl se v únoru dostal na 4,01 % (15+, meziročně +0,7 pb.). Druhou nejvíce rostoucí byl hlavní kanál TV Prima (+0,59 pb. na 12,25 %).

Pořadem měsíce Smysl pro tumor

Nejsledovanějším únorovým pořadem byl závěrečný díl seriálu Smysl pro tumor (ČT1), který sledovalo 1,38 mil. diváků (15+). Následovala soutěž Peče celá země (ČT1) – díl vysílaný 17. února, který rovněž sledovalo 1,38 mil. diváků. Třetím nejsledovanějším únorovým pořadem byly „narozeninové“ Televizní noviny (TV Nova), vysílané 4. února. Sledovalo je 1,3 mil. diváků (15+). Všechna data pocházejí z oficiálního měření ATO-Nielsen.

Zdroj: mediaguru.cz

7. 3. 2024

SILVIA MAJESKÁ: DIVÁCI CHTĚJÍ SLEDOVAT DOBRÉ PŘÍBĚHY A NOVA MÁ CO NABÍDNOUT

Začátkem února oslavila televize Nova 30. výročí od zahájení vysílání. K této příležitosti prozradila v rozhovoru programová ředitelka Silvia Majeská, která řídí nejen program Novy, ale i slovenské Markízy, jestli se dají tyto dvě televize propojit, co zajímá diváky v Čechách a na Slovensku i jak vidí budoucnost Novy.

Nova oslavila 30 let, jak byste toto období zhodnotila?

Tato otázka tu padá často. Přemýšlela jsem nad tím, jak to vůbec může zhodnotit člověk, který je tu z hlediska těch 30 let relativně krátkou dobu, a ještě je z jiné země.

Ale proto se to možná hodnotí líp, máte odstup.

Může být, ale já jsem možná i zaujatá v tom, že pro mě je opravdu čest pro Novu pracovat. Podle mě je skvělé, že se Nově podařilo spustit televizi, kterou lidé sledovali tenkrát a sledují ji i o 30 let později. Myslím si, že to je opravdu úžasný počin a hlavní dík patří divákům, kteří nám zůstali věrní a sledují naše programy. Dodávají nám stále energii a touhu přinášet další a další věci, které se jim líbí. Součástí toho všeho je i obrovská pokora, protože máme jako televize něco za sebou.

Jak jste se těšila na oslavy třicetin Novy?

Je to takové zvláštní, protože my jsme se připravovali v podstatě už od minulého roku. Oslavy mají různé fáze, prolnou se programem, marketingem i komunikací, vyrazíme i za diváky. Je to velmi komplexní téma, ale je to samozřejmě úžasný pocit. Myslím, že 30 let je opravdu krásné číslo, je to už taková dospělost. Opravdu, když na to člověk pomyslí, tak mě zaplaví naděje, že když se zvládlo těch 30 let do teď, že se zvládne i těch dalších 30 let. Nova má stále co nabízet.

Jak to vidíte za dalších třicet let?

Svět se rychle vyvíjí, teď se hlavně vyvíjí digitalizace a technologie, které všechno mění a vytváří nové možnosti. Mění se přirozeně způsob, kterým diváci sleduji obsah, vidíme to hlavně u mladšího publika. Myslím si, že konzumace video obsahu nadále poroste a bude se jen fragmentovat podle způsobů, jakými svoje oblíbené pořady diváci budou sledovat. Všechno se individualizuje a personalizuje, avšak věřím, že silné kvalitní příběhy tu budou vždy mít své místo.

Když tenkrát začala Nova vysílat, přinesla určitou revoluci na trh z hlediska typu programu, který nabízela, i způsobu, jakým dělala zpravodajství. Za těch 30 let ukázala, že stále dokáže udržovat trendy, a to je asi i to, na co se soustřeďujeme v poslední době nejvíc, tedy být připraveni na výzvy budoucnosti a najít způsob, jak stále a nadále našim fanouškům přinášet příběhy, které je baví sledovat a které si u nás najdou.

Jaké jsou ty výzvy budoucnosti? Kde hledáte inspiraci, protože za poslední dva tři roky se Nova rozrostla o další kanály, začali jste točit své seriály… Kam to půjde dál, nejste už na hranici?

Určitě nejsme na hranici sil a už vůbec ne na hranici chuti (smích). Myslím si, že máme vášeň pro to, co děláme. V Nově pracujete tým lidí, kteří velmi chtějí přinášet věci, které diváky baví, takže nás spojuje i vzájemná touha nějakým způsobem jít dopředu.

My samozřejmě mnohokrát čerpáme inspiraci v zahraničí. Člověk z toho umí navnímat, co nás asi čeká. Celková konzumace videoobsahu ve světě roste, stejně jako zájem o kvalitní video. Vybudovali jsme tu jeden z největších kreativních týmů pro hranou tvorbu, máme opravdu silnou produkci, znásobili jsme počet vyrobených projektů. Myslíme si, že jsme na budoucnost připraveni.

Český a i slovenský trh je malý a diváci podle průzkumů déle hledají, na co se dívat, než stráví samotným sledováním televize. Nebojíte se, že diváka zahltíte?

Nebojíme se, protože právě tam podle nás přichází naše výhoda – tou je naše schopnost vytvořit seriály a projekty, které lidé vyhledávají a masově sledují, ať je to v lineárním vysílání nebo na Voyo. Lidé chtějí a budou chtít sledovat něco, co je baví. Problém toho, že je obsahu na platformách moc, pak vlastně nahrává lineárním televizím. Tam najdete předvybraný obsah, který je nasazený tak, aby vyhovoval divákům na dané stanici v daném denním čase. Aby to lidem zapadlo do jejich „koloběhu života“.

Jak jste se popasovali s odloženou sledovaností? Nebo stále platí, že se diváci posadí kolem osmé hodiny k televizi?

Naštěstí to stále platí. Samozřejmě roste i podíl odložené sledovanosti, ale ještě stále se dominantní sledovanost tvoří během živého vysílání, kdy ho počítáme v rámci 24 hodin. Poměr diváků je neporovnatelný, většinová část sleduje program během prvních 24 hodin a v odložené sledovanosti pak ještě nabíhají nějaká procenta, ale nezdá se, že by se to brzo mělo překlápět. On je to takový přirozený moment sledovaní obsahu: čekám, až bude nová epizoda, protože chci vědět, co se bude dít dál.

Nebo si počkám a pustím si třeba dva nebo tři díly najednou.

Přesně tak, a to je zase ta výhoda moderního způsobu šíření obsahu. Je tu možnost mít celý seriál pohromadě a mohou se na něj podívat i diváci, kteří nemají trpělivost čekat z týdne na týden.

Která vaše stanice je nejsledovanější? Je to stále hlavní stanice Nova?

Ano, určitě. Nova je nejsledovanější stanice v Čechách u aktivní populace, což je věkové rozpětí 15 až 54 let a přichází s tím samozřejmě i velká zodpovědnost. V dnešní době, kdy každý spíše řeší své osobní potřeby a osobní konzumaci, není jednoduché tvořit programovou skladbu a programy, které dokážou zasáhnout masu diváků.

Nikdo nemůže garantovat, co bude fungovat

Co vlastně dělá programový ředitel?

To je častá otázka (smích). Do teď jsem na ni ale nenašla jednoduchou odpověď. Tvoří program? (smích)

Podepisuje jen scénáře nebo sám vymýšlí program?

Programový ředitel vlastně připravuje programovou strategii. To znamená, že má na starosti návrhy řešení pro jednotlivé dny v týdnu a pro klíčová časová okna. Tedy co a jaký typ programu se bude vysílat ve který den v daném čase. Potom je to už o další detailnější práci. Jednotlivá časová okna mají nějaké parametry a nějaké zaměření. Tam se úzce spolupracuje s oddělením vývoje a výroby, aby se dané programy zabezpečily. Programový ředitel má dále na starosti i to, jak vypadá portfolio kanálů. To znamená, které stanice v tom portfoliu jsou a na koho jsou zaměřené, jaký program nabízejí, jaká je jejich programová koncepce…

Co se týká scénářů, samozřejmě se účastní na posuzování hlavně dlouho připravovaných projektů, protože tam je velmi důležité nastavit správné vyznění. Projekt se totiž připravuje a objednává do výroby už s nějakým záměrem, kde bude nasazený. Víme, jakého diváka chceme oslovit, a to je velmi důležité.

Když se vám nějaký program opravdu líbí, prosadíte si ho, i když ostatní jsou proti?

Já velmi vítám týmovou práci. V podstatě neexistuje nikdo na světě, kdo může na sto procent garantovat, že nějaký program bude fungovat, protože do toho vstupuje tolik parametrů. Proto je velmi důležité opravdu pracovat v týmu a pracovat v týmu lidí, kteří jsou zkušení a mají opravdu přehled. Je důležité nějakým způsobem svůj pohled s nimi konfrontovat a diskutovat o něm. Pak víme, že jsme společně dospěli k tomu nejlepšímu řešení, které můžeme divákům přinést.

Jsou samozřejmě věci, kterým věřím, ale nefunguje to tak jednoduše, že bych se ráno vzbudila a řekla si: Tohle chci vysílat a hned jdeme do vysílání.

Některé seriály máte v české i slovenské verzi (například Zlatá labuť a Dunaj), ale třeba na Markíze teď běží seriál Specialisté v české verzi. Napadlo vás vysílat na Nově nějaký slovenský seriál ve slovenštině?

To je velmi dobrá otázka. To, že na Slovensku na Markíze běží české kriminálky, je poměrně nedávná změna. Historicky se to nedělo, ale před časem jsme se odvážili vyzkoušet hlavně Policii Modrava, jako jeden z nejúspěšnějších seriálů televize Nova, a zjistili jsme, že slovenský divák na to velmi pozitivně reaguje. Proto jsme rozšířili objem kriminálních seriálů Novy, které Markíza nabízí. A tím, že se na Slovensku spustila Markíza Krimi, tak se otevřela možnost spolupracovat na tomto žánru ještě víc.

Co se týká opačné výměny obsahu, tak Nova už v minulosti vysílala například slovenského Utajeného šéfa, na malých kanálech vysílá Nova Fun seriál Súsedia, Nova Lady vysílá seriál Oteckovia, takže se snažíme zakomponovat do vysílacích plánů i slovenský obsah. Na Slovensku v podstatě nevznikají kriminální seriály, ten žánr tam nebyl dlouhodobě úspěšný, takový větší úspěch jsme zaznamenali se slovenskou adaptací seriálu Případy mimořádné Marty, jak se to jmenuje v Čechách, na Slovensku máme Výnimočnú Nikol. Tam jsme vlastně po delší době zaznamenali výraznější úspěch s kriminálním seriálem.

Na Slovensku fungují výrazné emoce

Je český a slovenský divák stejný? Jsou tam nějaké rozdíly?

Určitě, je to stejné, jak byste se zeptala, jestli jsou Češi a Slováci stejní. Nejsou. Každý národ má svá specifika, nějaké své potřeby, nějaké své oblíbené věci a program na to musí reflektovat. Kdyby byli stejní, tak asi vysíláme stejné programy. Nejsou to ale velmi rozdílné trhy. V něčem jsme si podobní, asi hlavně čerpáme ze společné historie.

Zmínila jste, že v Česku je větší obliba detektivních příběhů, které se na Slovensku moc „nechytily“.

Ano, to jsem často říkala, že na Slovensku spíše fungují výrazné emoce, a tím jsme si dlouhodobě vysvětlovali to, proč na Slovensku kriminální žánry dlouho nefungovaly. Slovenský divák až tak nepotřeboval vyřešit rovnici v seriálu a dopátrat se k nějakému závěru, ale potřeboval si poplakat, zamilovat se. Prostě vyhledával jiné atributy a myslím si, že to stále v nějaké míře platí. Vidíme to i na Voyo, které nabízí spoustu českého i slovenského obsahu a některý si vyměňuje. Je super, že můžeme nabídnout jednotlivcům, kteří o to mají zájem, možnost zhlédnout program Markízy i program Novy.

Liší se nějak sledovanost během týdne a o víkendu?

Ano, počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí.

Sledovanost je stále největší mezi 19. a 21. hodinou?

Ano, vždy to bylo kolem 20:50. Tedy čas, kdy přišlo nejvíc diváků. Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první.

Ráno tedy přijdete do práce a proberete sledovanost?

Ano, každé ráno přijdou čísla sledovanosti za předcházející den, samozřejmě se ta čísla potom aktualizují o odloženou sledovanost, takže máme vývoj sledovanosti daného dne a daného programu. Vidíme celý den, všechny programy, všechny stanice. Vidíme, co divák sledoval, když náhodou od něčeho odešel, kam šel. To je pro nás důležité sledovat – jestli se mu něco líbí nebo nelíbí, jestli je u nás spokojený, jestli to, jak jsme mu to naservírovali, mu vyhovuje v rámci dne. Na základě toho děláme případné změny.

Vždy jste pracovala v televizi? Třeba rádio jste nezkoušela?

Ne, nezkoušela, protože jsem vlastně hned naběhla do televize, relativně brzo po vysoké škole. Tím, že to byla vždy moje vysněná práce, tak už mě ani nenapadlo pokukovat jinde a měla jsem to obrovské štěstí, že v rámci firmy jsem vždy dostala nějakou příležitost se posunout, takže jsem se mohla naučit něco nového, a to mě strašně baví.

Jednou jste říkala, že když jste byla v MTV na praxi, tak jste pracovala současně ve dvou odděleních?

Ano, tehdy ta oddělení hledala studenty, tak jsem řekla, že beru obě. A že uvidíme potom v praxi, jak to bude fungovat. Dalo mi to větší šanci se rozkoukat, naučit se, a byl to vlastně první kontakt s televizí. Tehdy jsem narazila na super nadřízenou, která mi ukázala, jakým způsobem fungují akvizice, jak funguje sestavování vysílací struktury. Tím, že tehdy zrovna spouštěli nový kanál, jsem měla možnost odsledovat, o čem to vlastně je, protože není jednoduché dostat se k těmto tématům. Člověk z venku musí mít opravdu štěstí na nějakou praxi, aby se vůbec dostal do těch oddělení a naučil se, jak vše funguje. Pro mě to byl vlastně odrazový můstek.

Ulici může sledovat celá rodina

Těšíte se teď na něco, třeba na nový seriál?

Já se vždy těším, když se něco spouští, je to můj každopůlroční adrenalin. Když se spouští nová sezona, tak jsem v takovém napětí a očekávání, jak to dopadne. Potom máme nějaké poučení, ve kterém chvilku žijeme, a už připravujeme další sezonu.

Pak ale máte v programu stálice, třeba seriál Ulice se už vysílá 20 let a stále má sledovanost.

Dokonce se snažíme, aby se v Ulici obměňovala i generace diváků, to znamená, aby Ulice stále měla možnost přitahovat generace mladších diváků. V Ulici totiž krásně funguje multigenerační sledování, tím, že tam jsou multigenerační postavy a jsou tam opravdu různorodé příběhy. Máme velmi zkušený tým, který pracuje na tom, aby postavy a příběhy reflektovaly lidi a to, co zažívají. Seriál se připravuje výrazně dopředu, připravuje se na konkrétní dny, na konkrétní týdny a měsíce, tak aby přesně odrážel potřeby a náladu všeho, co lidé zažívají. Na Ulici jsme nesmírně hrdí, to je jedna z hlavních vlajkových lodí Novy.

Druhým takovým seriálem je Ordinace v růžové zahradě, kdy diváci udělali „revoluci“, když jste ho chtěli v roce 2021 ukončit.

Nechtěli jsme ho doslova zrušit, stáhli jsme ho z hlavního kanálu a přesunuli jsme ho na Voyo. My jsme opravdu rádi, že Ordinace pokračuje, protože na Voyo se těší velké oblibě a stále nabírá i nové diváky, což je super. Připravuje ho velmi šikovný a zkušený tým.

Celý den jste v televizi, když přijdete domů, díváte se na ni ještě? Jste ji schopna vnímat jen jako divačka?

Když přijdu domů, tak nekoukám na televizi, protože mám malé děti, takže v první řadě řeším je. Miluji ale sledovat programy jakékoli a kdekoli. Od malička jsem byla fanoušek, takže televize je moje vysněná práce. Když se bavíme o tom, co sleduji doma a jestli se na to umím podívat jen jako divák? Určitě, na konci dne do všeho vstupují nějaké osobní pocity a osobní sympatie vůči tomu, co člověk sleduje, ale určitě tam funguje i nějaká profesionální deformace. Ale velmi ráda se podívám tak, abych si odpočinula.

Dáváte přednost těm detektivkám nebo něčemu úplně jinému?

Záleží. Když se díváme s manželem, tak ano, jsou to spíš dobrodružné nebo přesně kriminální seriály. Když se dívám sama, tak se ráda podívám na typicky ženský obsah a oddychovější věci.

Když máte malé děti nechystáte dětský kanál?

Dětský kanál ve Skupině Nova nemáme, ale máme krásnou dětskou sekci na Voyo, které je plná všech oblíbených pohádek a v lokálním jazyku. V tom Voyo poskytuje pohodlí pro děti i pro maminky, mohou se dívat kdykoli a kdekoli, jak potřebují, a je to tam k dispozici bez reklam.

Jak relaxujete, když jste stále v tom jednom kole?

Nejraději relaxuji s rodinou, aktivity se přizpůsobují věku dětí. Mně nevadí, že jsem v jednom kole, stále si snažím opakovat, že mám v životě velké štěstí, že mám zdravé děti a dělám práci, která mě baví a naplňuje, takže se za to snažím být vděčná.

Zdroj: idnes.cz

5. 3. 2024
© AKTV 2025
Facebook
Linkedin
Youtube
Podmínky užití Zpracování osobních údajů
Powered by  GDPR Cookie Compliance
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.