Co je samoregulace
Samoregulace v mediálním prostředí představuje dobrovolné přijímání pravidel provozovateli vysílání a poskytovateli mediálních služeb za účelem kultivace a odpovědného rozvoje jejich služeb. Asociace komerčních televizí je samoregulačním orgánem pro níže zmíněné oblasti mediálního prostředí – pro oblast označování pořadů a pro potřeby naplňování Evropského aktu o svobodě médií (EMFA).
Obecně je samoregulátor zakládán v souladu s právními předpisy České republiky, a to včetně předpisů závazných pro Českou republiku z legislativy Evropské unie (jde kupř. o zákon 231/2001 Sb., v platném znění či unijní nařízení EMFA). Detailní informace o samoregulaci jsou k dispozici také na stránkách rrtv.gov.cz.
Případné dotazy, podněty či stížnosti k tomuto tématu je možné podat skrze tento kontaktní formulář nebo zaslat na adresu sídla AKTV či prostřednictvím datové schránky.
Evropský akt o svobodě médií (EMFA)
Asociace komerčních televizí (AKTV) je součástí českého mediálního samoregulačního rámce, který je výsledkem více než roční otevřené a systematické debaty napříč celým tuzemským mediálním trhem. Impulsem k vytvoření rámce bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, známé jako Evropský akt o svobodě médií (EMFA), které stanoví společná pravidla pro fungování mediálních služeb na vnitřním trhu EU a zaměřuje se na ochranu svobody, plurality a redakční nezávislosti médií.
AKTV je signatářem dvou základních pilířů tohoto rámce.
- Prvním z nich je samoregulační desatero pro poskytovatele mediálních služeb, které vymezuje principy svobody, transparentnosti a odpovědnosti vůči veřejnosti a naplňuje požadavky EMFA v oblasti samoregulace.
- Druhým pilířem je meziasociační memorandum uzavřené mezi významnými mediálními a novinářskými organizacemi. Tento dokument stanovuje praktická pravidla fungování systému – tedy jak se mohou jednotlivá média zapojit, kdo bude dohlížet na dodržování pravidel a jak bude probíhat spolupráce mezi profesními organizacemi. Jeho hlavním cílem je vytvořit jednotný a funkční mechanismus samoregulace a posílit postavení českých médií.
Označování pořadů
Asociace komerčních televizí je samoregulačním orgánem také v oblasti označování pořadů. Členové AKTV přistupují k samoregulaci ve svém zájmu, za tím účelem se písemně zavazují dodržovat pravidla stanovená Kodexem pravidel pro označování pořadů.
Označování pořadů slouží k přehlednému značení vysílaných děl, seriálů a filmů z hlediska potenciálně závadného obsahu a vhodnosti sledování podle věku diváka. Zákon vyžaduje grafické označení „18+“ pro obsah nevhodný pro nezletilé. Kromě znaku „18+“ v orientaci pomáhají také jednoduché piktogramy, které poskytují dodatečné informace o konkrétním typu potenciálně závadného obsahu. Inspirací pro značení se stal zejména nizozemský model Kijkwijzer, který je považován za nejpropracovanější v Evropě.
Existují zásadní kulturní rozdíly mezi jednotlivými teritorii ve světě, například v Evropě je větší tolerance k nahotě a menší tolerance k hrubému násilí. Zatímco v USA mají přísnější měřítko na nahotu a jsou benevolentnější k hrubému násilí. Proto nelze označování pořadů přebírat rovnou od distributorů. Z tohoto důvodu vzniká pod záštitou AKTV společný projekt jejích členů za účelem standardizovaného posuzování závadnosti pořadů – jednotná databáze, která pořady rozděluje do jednotlivých kategorií.
Příklady značení potenciálně závadného obsahu
Označování pořadů zpřesňuje a doplňuje informace o povaze potenciální závadnosti pořadu. Jednoduché značky se zobrazují ve dvou možných formách, textově či graficky:
- za popisem pořadu: „18+ (Strach, Násilí, Vulgarismy, SeX, Drogy)
- ve zkratkách: „*(S,N,V,X,D)“ na obrazovce v EPG (elektronickém programovém průvodci) u názvu pořadu
Značení rizikových obsahů zahrnuje tyto kategorie:
- pornografie,
- hrubé samoúčelné násilí,
- násilí,
- strach a děsy,
- alkohol a drogy,
- sex a vulgarismy.
Pokud vyhodnocovaný pořad obsahuje prvek pornografie či hrubého samoúčelného násilí, je pořad zcela vyloučen z vysílání. Podle míry a kontextu ztvárnění dalších sledovaných kategorií potenciálně ohrožujících obsahů je pořadu přiřazen label přístupnosti od 4, 8, nebo 15 let. Za výslednou klasifikaci pořadu je odpovědný dramaturg.
Kritériem pro nasazování pořadů do vysílání a označování potenciální závadnosti je skutečnost, zda by pořady mohly vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob. Označování pořadů je zajištěno prostřednictvím samoregulace, tedy pokud by pořad mohl být nevhodný, tak jej programoví pracovníci opatří věkovým doporučením 18+ včetně závadných prvků a pořad je zařazen do vysílání po 22. hodině. Označení 18+ je pak viditelné na obrazovce po celou dobu vysílání. V interní programové databázi jednotlivých televizí navíc existuje velké množství pořadů, u kterých jsou k dispozici dvě vysílací verze. Jedna je určená pro vysílaní po 22. hodině a druhá pro vysílaní přes den, kde jsou potenciálně závadné scény upraveny.
Přiklad označování pořadů na stanicích TV Nova.
Piktogramy pro označování pořadů na TV Óčko.
Značky pro sluchově
a zrakově postižené
Podobně, jak pořady s potenciálně závadným obsahem, jsou v TV vysílání a v programových průvodcích uváděny i zkratky pro sluchově nebo zrakově postižené diváky.
Značka ST: Pokud je u pořadu uvedena tato značka, pak je možné v nastavení televizoru zapnout Skryté Titulky pro sluchově postižené.
Značka AD: AuDiopopis (též Audio Description), tedy zvukový doprovodný popis obrazového děje pro diváky s postižením zraku, lze zapnout a samostatně regulovat hlasitost v menu televize.







