NELEGÁLNÍ STREAMING VYUŽÍVÁ TÉMĚŘ TŘETINA DOSPĚLÝCH BRITŮ. FILMY A TELEVIZNÍ POŘADY VEDOU NAD SPORTEM

Nelegální sledování filmů, seriálů a sportovních přenosů je ve Spojeném království rozšířenější, než by se mohlo zdát. Podle nové studie WPI Economics využívá nelegální streaming téměř třetina dospělé populace a mezi mladými lidmi dokonce více než polovina. Výzkum přitom ukazuje, že pirátství zdaleka není jen záležitostí sportovních fanoušků. Významnou roli hrají také sociální sítě, cena obsahu a v neposlední řadě pohodlí diváků.

Rozsah nelegálního streamování a chování jeho uživatelů podrobně mapuje britská studie The Price of Piracy: Hidden Costs of Illegal Streaming to the UK Economy. Její výsledky ukazují výrazné rozdíly v diváckých návycích podle věku a složení domácnosti, ale také podle toho, jaký obsah lidé vyhledávají a jakými cestami se k němu dostávají. Zajímavý je rovněž rozpor mezi postoji diváků a jejich skutečným chováním. Část uživatelů totiž považuje pirátství za eticky nesprávné, přesto se ho nehodlá vzdát.

Nelegálně streamuje téměř třetina dospělé populace

Podle výsledků průzkumu sledovalo během předchozích tří měsíců obsah prostřednictvím nelegálních zdrojů 31 % dospělých obyvatel Spojeného království. Celkem 27 % respondentů tímto způsobem získávalo přístup k filmům a televizním pořadům a 18 % ke sportovním přenosům. Tyto skupiny se částečně překrývají, protože někteří respondenti sledují nelegálně oba druhy obsahu. Autoři studie zároveň odhadují, že nelegální streaming využívá přibližně 16,8 milionu lidí.

Pro většinu z nich přitom nejde o výjimečnou aktivitu. Alespoň jednou měsíčně sleduje obsah nelegálně 76 % aktivních nelegálních diváků a téměř polovina, konkrétně 46 %, tak činí každý týden. Nelegální streaming je tedy pro značnou část jeho uživatelů pravidelnou součástí konzumace audiovizuálního obsahu.

Autoři průzkumu pracovali s poměrně širokou definicí pirátství. Zahrnuli do ní sledování filmů, televizních pořadů a sportovních přenosů prostřednictvím neoficiálních internetových stránek, sdílecích a torrentových služeb, streamovacích zařízení využívaných k přístupu k neoficiálním zdrojům i sociálních sítí. Do definice zařadili rovněž využívání VPN pro přístup k obsahu dostupnému pouze v jiných zemích.

Pirátství je nerozšířenější mezi mladými lidmi

Nelegální streaming je nejrozšířenější mezi nejmladšími dospělými. Ve věkové skupině 18–24 let jej využívá 51 % respondentů. Mezi lidmi ve věku 25–34 let se podle grafu studie tento podíl pohybuje přibližně kolem 40 % a ve skupině 35–44 let kolem 35 %. Ve věkové skupině 45–54 let se podíl nelegálních diváků pohybuje kolem 22 %. S rostoucím věkem pak výrazně klesá: mezi lidmi ve věku 55–64 let dosahuje 15 % a u osob starších 65 let už jen 11 %.

Zajímavá souvislost se ukázala také mezi využíváním nelegálních streamovacích zdrojů a složením domácnosti. V domácnostech s dětmi do deseti let uvedlo nelegální sledování 40 % respondentů. V domácnostech bez dětí to bylo pouze 23 %. Graf studie současně ukazuje, že v domácnostech s dětmi do 18 let činil podíl nelegálních diváků přibližně 35 %. Výzkum tak naznačuje souvislost mezi přítomností dětí a vyšším využíváním neoficiálních zdrojů obsahu, sám o sobě však nevysvětluje její příčiny.

Zdroj: The Price of Piracy, WPI Economics

Filmy a televizní pořady nelegálně sleduje více diváků než sportovní přenosy

Přestože bývá pirátství často spojováno především s nelegálními přenosy sportovních událostí, britský průzkum přinesl poněkud jiný obraz. Filmy a televizní pořady nelegálně sleduje 88 % aktivních nelegálních diváků, zatímco živé sportovní přenosy 3 z pěti diváků, tj. 60 %. Samotné televizní pořady uvedlo 72 % nelegálních diváků a filmy 69 %. Jednotlivé kategorie se přitom překrývají, protože jeden divák může sledovat více druhů obsahu.

Mezi nelegálními diváky televizních pořadů dominují dramatické žánry, které uvedlo 56 % respondentů z této skupiny. Následují komediální a zábavní pořady s 52 %, reality show s 34 % a dokumentární tvorba s 32 %. Nelegální streaming se tak netýká pouze největších filmových hitů nebo exkluzivních sportovních událostí, ale zasahuje široké spektrum běžné televizní nabídky.

Výrazné rozdíly se objevují také mezi muži a ženami. Dramatickou tvorbu nelegálně sleduje 62 % žen, které využívají pirátské zdroje, oproti 44 % mužů z téže skupiny. U sportovních přenosů je poměr opačný: nelegální sledování sportu uvádí 63 % mužů využívajících nelegální streaming, ale pouze 26 % žen.

Pokud jde o jednotlivé sporty, jednoznačně vede fotbal. Z nelegálních diváků sportovního obsahu jej sleduje 91 %. S výrazným odstupem následují box se 40 %, formule 1 s 36 % a tenis s 34 %. Fotbal si přitom udržuje dominantní postavení také při zahrnutí legálních diváků: v tomto širším srovnání dosahuje 88 %, zatímco formule 1 37 % a box 34 %.

Podobné preference vykazuje i širší divácké publikum, do něhož studie zahrnula také uživatele sledující obsah výhradně z legálních zdrojů. V této skupině jsou nejpopulárnější filmy (68 %), následované dramatickou tvorbou (60 %) a komediálními a zábavními pořady (51 %). Výsledky tak naznačují, že preference uživatelů nelegálních zdrojů se v řadě ohledů podobají preferencím širšího publika.

Zdroj: Lukasz Wyrwik, Pixabay.com

Sociální sítě jsou nejčastější cestou k nelegálnímu obsahu

Překvapivé výsledky přinesla také analýza způsobů, jimiž se diváci k pirátskému obsahu dostávají. Nejčastější cestou nejsou specializované pirátské weby ani upravené streamovací přístroje, ale sociální sítě. Přístup k nelegálnímu obsahu jejich prostřednictvím uvádí 54 % aktivních nelegálních diváků. Naproti tomu neoficiální internetové stránky využívá ke streamování či stahování obsahu 28 % aktivních nelegálních diváků a přístup prostřednictvím zakoupených zařízení či nelegálních předplatných služeb uvádí 26 %.

Méně rozšířenými způsoby jsou stahování prostřednictvím torrentů nebo cloudových sdílecích služeb, které využívá 15 % nelegálních diváků, a nelegální nákup přihlašovacích údajů či hesel k legálním službám, který uvádí 7 %. Tyto způsoby se mohou překrývat, protože uživatelé nemusí být omezeni pouze na jednu metodu získávání obsahu.

Autoři studie upozorňují na důležitý rozdíl ve vnímání jednotlivých způsobů pirátství. Získávání obsahu prostřednictvím upravených zařízení nebo placených neoficiálních IPTV služeb může uživateli připadat zjevněji problematické. Naproti tomu sledování neautorizovaného obsahu na sociálních sítích se podobá běžnému každodennímu chování. Divák si proto podle autorů nemusí vždy uvědomovat, že také tímto způsobem přistupuje k pirátskému obsahu.

Pirátství odsuzují i někteří piráti

Výzkum se nezabýval pouze diváckými návyky, ale také postoji k nelegálnímu sledování. Mezi lidmi, kteří nelegální streaming nevyužívají, ho 73 % považuje za eticky nesprávný, ale stejný názor má i 42 % aktivních nelegálních diváků. Významná část uživatelů pirátských zdrojů si tedy uvědomuje etickou problematičnost svého jednání, přesto se ho nevzdává.

Důležitou roli hraje především cena. Mezi zdůvodněními nelegálního sledování uvádí studie nejčastěji finanční výhodnost pirátských zdrojů oproti legálním alternativám, kterou zmiňuje 38 % nelegálních diváků. Dalších 31 % své chování ospravedlňuje pohodlím, 24 % snahou vyhnout se předplatnému a 15 % obtížnou dostupností některých druhů obsahu ve Spojeném království.

Tyto odpovědi ukazují, že finanční úspora není jediným faktorem. Vedle ceny hraje roli také uživatelské pohodlí a možnost dostat se k požadovanému obsahu. Pro část diváků tedy může být nelegální alternativa atraktivní nejen proto, že je levnější, ale i proto, že jim připadá jednodušší nebo dostupnější než legální nabídka.

Zdroj: GettyImages.com

Rozpor mezi přesvědčením a skutečným chováním ilustruje další výsledek výzkumu. Více než polovina z těch 42 % nelegálních diváků, kteří pirátství sami považují za eticky nesprávné, přesto uvádí, že v něm pravděpodobně bude pokračovat. Samotné přesvědčení o nesprávnosti nelegálního sledování tedy ještě neznamená ochotu změnit divácké návyky.

Britská studie tak vykresluje digitální pirátství jako rozšířenou a pravidelně využívanou formu přístupu k audiovizuálnímu obsahu, která je nejvýraznější mezi mladými diváky, ale zdaleka se neomezuje jen na ně. Její výsledky zároveň ukazují, že snaha o omezení nelegálního streamování nemůže spoléhat pouze na morální argumenty. Chování diváků ovlivňuje také cena, dostupnost obsahu a pohodlí, které jednotlivé způsoby sledování nabízejí.

O studii: Studii The Price of Piracy: Hidden Costs of Illegal Streaming to the UK Economy vypracovala britská poradenská společnost WPI Economics ve spojení s iniciativou BeStreamWise. Dokument se zabývá rozsahem a podobou nelegálního streamování filmů, televizních pořadů a sportovních přenosů ve Spojeném království, jeho ekonomickými dopady, riziky pro diváky a možnostmi omezení digitálního pirátství. Studie vychází mimo jiné z průzkumu agentury JL Partners mezi 2 501 respondenty, který proběhl od 3. do 11. února 2026. Vedle výsledků průzkumu využívá také další statistické a odborné zdroje a vlastní ekonomické modely k odhadu finančních a hospodářských dopadů pirátství.

Zdroj: contentstack.io