DIGITÁLNÍ PIRÁTSTVÍ UŽ NENÍ JEN O AUTORSKÝCH PRÁVECH. STÁVÁ SE ŠIRŠÍ BEZPEČNOSTNÍ HROZBOU

Na nedávném sympoziu o digitálním pirátství pořádaném Americkou obchodní komorou se přední odborníci shodli, že digitální pirátství se vyvinulo v mnohem širší hrozbu, která dnes zasahuje spotřebitele, firmy i národní bezpečnost.

Jaci McDole, výkonná ředitelka pro oblast autorského práva a kreativity v Global Innovation Policy Center při Americké obchodní komoře, ve svém příspěvku na webu Komory upozorňuje, že digitální pirátství bylo dlouhá léta vnímáno především jako problém porušování autorských práv. Podle ní je však dnes takové pojetí příliš úzké.

„Nelegální streamovací web, falešná internetová lékárna, podvodný e-mail vydávající se za banku nebo zařízení umožňující pirátský příjem obsahu připojené k domácí síti mohou na první pohled působit jako zcela odlišné problémy. Ve skutečnosti jsou však stále častěji propojeny stejnou kriminální logikou: zneužít důvěryhodné značky, nalákat spotřebitele na pohodlí nebo úsporu, zneužít digitální infrastrukturu a proměnit neoprávněně získanou pozornost v příjmy, data a přístup,“

uvádí.

„Právě proto musí politická debata o pirátství dohnat současný vývoj. Otázkou pro tvůrce politik již není, zda pirátství poškozuje tvůrce a držitele práv. O tom existují důkazy po desítky let. Naléhavější otázkou je, zda jsou naše nástroje pro vymáhání práva, právní rámce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem připraveny na svět, v němž pirátství funguje jako vstupní brána k podvodům, malwaru, organizovanému zločinu a aktivitám zahraničních aktérů,“ dodává.

Jonathan Burks, senior viceprezident Americké obchodní komory pro oblast veřejné politiky, uvedl:

„Duševní vlastnictví představuje jednu z největších konkurenčních výhod Spojených států. Autorská práva, patenty, ochranné známky a obchodní tajemství podporují inovace, zajišťují miliony pracovních míst a umožňují firmám všech velikostí konkurovat a růst.“

Ochrana této konkurenční výhody vyžaduje pochopení celého ekosystému, který je v sázce. Když se digitální krádeže stávají jednoduššími, rychlejšími a sofistikovanějšími, jejich dopady nekončí u společnosti, jejíž obsah, značka nebo produkt byly odcizeny. Spotřebitelé jsou vystavováni podvodům. Malé podniky čelí zneužívání své identity a poškození pověsti. Legitimní trhy ztrácejí důvěru a zločinecké sítě získávají další zdroje.

Tom Galvin, výkonný ředitel organizace Digital Citizens Alliance, popsal tento posun jednoznačně:

„[Digitální] pirátství se z dobře známé újmy způsobované tvůrcům rozšířilo v rostoucí hrozbu pro spotřebitele a malé podniky a zároveň v nástroj, který mohou státní aktéři i teroristé využívat ve svůj prospěch.“

Tento vývoj by měl změnit i způsob, jakým je k pirátství přistupováno. Web nabízející odcizený zábavní obsah může zároveň sloužit k šíření malwaru. Podvodná komunikace vydávající se za banku může být součástí širší strategie zneužívání značky. Web prodávající padělané léky může cílit přímo na zranitelné pacienty. Nejde o izolovaná porušení pravidel odehrávající se na okraji internetu. Jde o obchodní modely postavené na klamání, masovém rozsahu a využívání slabých míst ve vymáhání práva.

Napříč jednotlivými odvětvími se opakuje stejný vzorec. Zločinci se rychle přizpůsobují. Opakovaně využívají stejnou infrastrukturu, přesouvají své aktivity mezi platformami a těží z roztříštěnosti informací i pomalé koordinace. Úzce zaměřená a izolovaná reakce proto bude za vývojem hrozeb vždy zaostávat.

Fabrico Vayra, partner v advokátní kanceláři Morgan Lewis, poukázal na nedostatky ve spolupráci:

„Všichni čelíme stejným problémům, často pracujeme se stejnou infrastrukturou nebo se stejným typem vazeb, a přesto spolu o nich nemluvíme, případně nespolupracujeme a nesdílíme informace způsobem, který by byl pro ostatní skutečně přínosný.“

Digitální kriminalita nerespektuje hranice jednotlivých odvětví, a ani strategie jejího potírání proto nemůže být těmito hranicemi omezena. Finanční instituce, telekomunikační společnosti, farmaceutické firmy, tvůrci obsahu, technologické platformy a orgány činné v trestním řízení často vidí pouze různé části téže zločinecké činnosti. Lepší sdílení informací, užší vztahy s vyšetřovateli a důslednější koordinace napříč sektory mohou pomoci proměnit roztříštěné signály v konkrétní a využitelné poznatky.

Totéž platí i pro státní správu. Orgány činné v trestním řízení se na pirátství stále častěji dívají v širších souvislostech, které zahrnují kybernetickou kriminalitu, podvody, narušování infrastruktury a přeshraniční organizovanou trestnou činnost. To je důležité, protože digitální pirátskou operaci může být obtížné postihnout jednou cestou, zatímco prostřednictvím jiného právního nebo vyšetřovacího nástroje může být zranitelná. Cílem by proto mělo být využití všech dostupných zákonných prostředků.

Anand Patel, seniorní právník sekce pro počítačovou kriminalitu a duševní vlastnictví při Ministerstvu spravedlnosti USA, vysvětlil, jak se mohou ekonomické modely těchto schémat překrývat:

„Digitální piráti se buď snaží získávat čistě příjmy z reklamy, nebo mají část příjmů z reklamy a zároveň získávají peníze od kybernetických útočníků, takže dostávají podíl za každého uživatele, který se prostřednictvím daného kybernetického schématu stane obětí útoku.“

Taková realita vyžaduje politické a právní nástroje schopné narušit infrastrukturu, která digitální kriminalitu umožňuje, nikoli pouze trestat pachatele až poté, co již byli spotřebitelé a podniky poškozeni.

Patel zároveň zdůraznil význam mezinárodní spolupráce a praktického narušování zločinecké infrastruktury:

„Snažíme se mnohem úžeji spolupracovat se zahraničními partnery z orgánů činných v trestním řízení… Pokud se nám nepodaří dostat samotné pachatele, můžeme alespoň narušit infrastrukturu, kterou využívají.“

Právě zde se stávají zásadními silná partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Firmy často zaznamenají hrozbu jako první. Orgány činné v trestním řízení disponují pravomocemi a nástroji, které podniky nemají. Tvůrci politik pak mohou pomoci zajistit, aby právní rámec umožňoval rychlé zásahy, účinnou koordinaci a skutečně citelné důsledky pro pachatele.

Ryan DiAndrea z agentury Homeland Security Investigations upozornil, že vyšetřovatelé již svůj přístup mění:

„Agenti v terénu začínají o digitálním pirátství skutečně přemýšlet jinak a hledají nové způsoby, jak k těmto případům přistupovat.“

Tato změna uvažování by měla ovlivnit i širší politickou agendu. Digitální pirátství již není okrajovou otázkou inovační ekonomiky. Představuje test toho, zda jsou Spojené státy schopny chránit myšlenky, značky, produkty a důvěryhodné digitální kanály, které firmám umožňují konkurovat a spotřebitelům bezpečně se pohybovat v online prostředí.

Řešením není jediné opatření v oblasti vymáhání práva ani jeden nový nástroj. Podle McDole je zapotřebí moderní strategie boje proti pirátství založená na spolupráci, narušování zločinecké infrastruktury, odpovědnosti a rychlosti reakce.

Zdroj: advanced-television.com