Nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy

Vyjádření Asociace komerčních televizí k návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy

ČERVENEC 2022

K probíhajícím jednáním nad návrhem Nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy považujeme za nutné úvodem zdůraznit, že problémy vnitřního trhu s ohledem na politickou reklamu se týkají pouze online prostředí, z této reálné situace pak plynou naše stanoviska, která níže uvádíme.

Jsme toho názoru, že pro nastavení zdravého trhu je nezbytně nutné upřesnění definice politické reklamy v tom směru, že politickou reklamou bude v návrhu míněna výhradně online politická reklama, a to mimo jiné i proto, aby nedošlo k podkopání nebo ovlivnění stávajících fungujících regulačních rámců a vnitrostátních definic politické reklamy. S ohledem na fakt, že politická reklama je v členských státech nějakým způsobem v národních legislativách zakotvena, zdůrazňujeme, že je zásadní velmi pečlivě posoudit, jak navrhovaná právní úprava koresponduje se stávajícími vnitrostátními definicemi politické reklamy.

Vítáme záměr řešit netransparentní politickou reklamu a její dopady na demokratický proces a demokratickou společnost. V souladu s uvedenými cíli a posouzením dopadů vidíme, že otázky vnitřního trhu jsou v zásadě spojeny s online sférou, tradiční politická reklama v tradičních médiích, když je tedy vůbec povolena, je omezena na národní úroveň a striktně regulována.

Zdůrazňujeme také, že je absolutní nutností, aby i online platformy byly přímo odpovědné za veškerý reklamní obsah, který je jejich prostřednictvím spotřebitelům zobrazován – politický či jiný – a aby toto posouzení prováděly samy, a nikoliv se spoléhaly na prohlášení třetích subjektů. Toto řešení by bylo mnohem efektivnější; v této souvislosti je třeba poznamenat, že v současnosti je tento požadavek na nás, jako na provozovatele lineárních vysílání, již kladen, tudíž rozdílná pravidla přispívají k nerovnosti na trhu, což považujeme za velmi nevhodné. My, jako komerční televize, hrajeme hlavní roli v informování veřejnosti tím, že poskytujeme rozmanité, důvěryhodné a ověřené zprávy a politické zpravodajství, to vše za situace, kdy jsme regulováni maximálně možnou mírou. Není důvod, aby se digitální platformy vyhýbaly odpovědnosti za reklamní obsah, který vybírají, umisťují, propagují a v konečném důsledku z něj profitují.

Chápeme, že základním odůvodněním nařízení je řešení online sféry, tudíž řešení mezery mezi neregulovanými a regulovanými hráči, vítáme proto snahy o stanovení pravidel pro online poskytovatele služeb politické reklamy. Toho lze nejlépe dosáhnout zaměřením opatření na poskytovatele online služeb, konkrétně vyrovnáním povinností pro platformy pro sdílení videa a sociální sítě. Vyzýváme proto, aby bylo schváleno nařízení, které zachová stávající rámce pro regulované (tradiční) hráče, čímž bude respektován vnitrostátní rámec právní úpravy a použijí se rovnocenná pravidla pro neregulované hráče.

Co se týče problematiky neoznačené politické reklamy, tady jsme přesvědčeni, stejně jako ostatní evropská sdružení lineárních vysílatelů, že by neměla být vůbec zveřejňována, v případě, že by nesplňovala pravidla transparentnosti.

Zastáváme názor, že je zcela zásadní, aby poskytovatelé online služeb politické reklamy měli možnost spojit konkrétní neoznačené politické reklamy s právnickými nebo fyzickými osobami, tedy před zveřejněním reklam by měli ověřit totožnost zákazníků. Platformy tedy musí být povinny udržovat transparentní a aktuální úložiště.

Jsme přesvědčeni, že cílem navrhovaného nařízení by nemělo být usnadnění přeshraničního poskytování služeb politické reklamy. Politická reklama není službou jako ostatní služby, a to vzhledem k jejímu dopadu na naši demokracii. Cílem by mělo být napravení nerovnováhy a ochránění národní demokratické diskuse, nikoliv podpora přeshraničních obchodních modelů.

Stejně jako partnerská asociace ACT i my vítáme vyjasnění navržená francouzským předsednictvím v 19. bodě odůvodnění a čl. 2 odst. 2, pokud jde o politické názory vyjádřené v pořadech a sladění s definicemi ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD).

Podporujeme i všechny ostatní návrhy na změny mající za cíl, aby nedošlo k neúměrnému ovlivnění audiovizuálních mediálních služeb, a aby byly v souladu s AVMSD.

„SLAPPs“

Vyjádření Asociace komerčních televizí, z.s. k návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“, „SLAPPs“)

ČERVEN 2023

Aktualizované stanovisko Asociace komerčních televizí, AKTV, v návaznosti na dohodu členských států EU na obecném přístupu. Jak jsme již uvedli v naší pozici z července minulého roku, podporujeme a vítáme snahu EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality s cílem chránit novináře a obecně další ochránce lidských práv, i když se tento typ žalob s přeshraničním prvkem v naší zemi téměř nevyskytuje.

Stejně jako Česká republika v minulém roce vyjádřila ve své oficiální pozici k návrhu směrnice vypracované Ministerstvem spravedlnosti jisté obavy z případných dopadů na národní právo, i my jsme následně v naší pozici z července 2022 vyjádřili v tom směru, zda návrh Komise nemůže v některých oblastech překračovat právní základ, na kterém je EU založena, stejně jako zda povinné zavádění dosud neznámých procesních institutů nemůže být potenciálně v rozporu se zásadou procesní autonomie členského státu, tedy zda procesní pravidla obsažená v návrhu směrnice, jež jsou dosud českému právu cizí, nemohou vést ke změnám vnitrostátní procesní legislativy a být využívána v řízeních, kde lze mezinárodní přesahy spatřovat jen stěží.

Z výše uvedených důvodů velmi oceňujeme že jednání, která se nad textem vedla, zohlednila vznesené obavy a návrh znění směrnice byl upraven tak, že v majoritě ustanovení, která se – nejen nám – jevila jako minimálně kontroverzní, členské státy vyjednaly znění, které bere v potaz rozdíly v národních právních systémech členských států a v upraveném návrhu ponechává jednotlivým státům větší prostor, jak zamýšlený cíl vhodně začlenit do stávajících národních legislativ.

Konkrétně oceňujeme úpravy provedené v článcích:

– č. 7: Vstup třetí strany do řízení,
– č. 9: Zamítnutí v rané fázi,
– č. 11: Zrychlené řízení,
– č. 12: Důkazní břemeno a konečně v
– č. 14: Přiznání náhrady nákladů.

Závěr:

I když si dovedeme představit ještě další vyprecizování navrženého textu připravované směrnice, jako kupř. zúžení některých definic uvedených v čl. 3, což by jistě přispělo ke snazší aplikaci navržených ustanovení, s ohledem na změny, které text směrnice doznal v průběhu výše zmíněných jednání a i s ohledem na to, že souzníme se snahami EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality, jejíž cílem je ochrana novinářů, stejně jako dalších ochránců lidských práv, když svoboda projevu a svobodná média mají zásadní význam pro fungování právního státu, text směrnice ve znění po dosažení obecného přístupu členskými státy podporujeme.

„BUĎ DOKÁŽETE LIDI ROZPLAKAT A ROZESMÁT, NEBO V TELEVIZNÍM BYZNYSU NEUSPĚJETE,“ ŘÍKÁ ŠÉF CME DIDIER STOESSEL

Generální ředitel mediální skupiny CME Didier Stoessel patří k nejvlivnějším osobnostem tuzemského mediálního byznysu. Bývalý investiční bankéř se zkušenostmi z bank HSBC či Merrill Lynch je vrcholovým manažerem, kterého si skupina PPF před dvěma lety vybrala, aby pro ni zařídil návrat nově akvírované mediální skupiny CME zpět na výsluní. A Stoessel se nedrží vůbec zpátky –- z trhu si k sobě na Novu stáhl kreativní producenty i vývojáře („Mít dobrý obsah a způsob, jak jej doručit –- o to se dnes hraje“), pronajal si trojnásobek studií a utrácí stovky milionů korun za výrobu obsahu. K tomu „obrodil“ tehdy stagnující projekt online videotéky Voyo, ze kterého udělal jeden z výrazných pilířů své strategie a který nyní Nově přináší tržby stovek milionů ročně. Stoessel se však stále potýká s řadou výzev: konkurencí na trhu („byť naší největší konkurencí je spánek –- to je šest až sedm hodin denně, kdy nekonzumujete náš obsah“), ekonomickým zpomalením či setrvalým poklesem sledovanosti lineárního vysílání. Jak se s nimi chce jeden z nejvýznamnějších televizních manažerů v Česku vypořádat?

Do Česka přicházejí obtížné časy, inflace šplhá ke 20 procentům, reálná mzda klesá a na obzoru je recese. Co to znamená pro Novu?

My se pochopitelně díváme okolo sebe, víme, co se děje. Obtížné časy přicházejí a netýkají se jen nás, televizních společností, ale i většiny jiných odvětví. Pro nás je to specifické v tom, že domácnosti mají určený rozpočet na zábavu a ve chvíli, kdy se tento rozpočet dostane pod tlak, pocítíme to.

Vidíte už na svých číslech, že lidé šetří?

Ještě se to plně neprojevilo, ale přijde to s tím, jak budou domácnosti vystavovány stále vyšším nákladům. I když nás ale čekají sebeobtížnější časy, nevěřím tomu, že by změnily celkový trend –- a ten je takový, že podíl lidí, kteří hledají kvalitní video-obsah, roste. Ano, ke zpomalení, k zaškobrtnutí možná dojde, musíme se na to připravit a adaptovat, ale to neznamená, že bychom přestali dělat naši práci a nabízet lidem náš obsah.

Navíc, dobrá zpráva je, že v terestrice je vysílání Novy zdarma, takže podstatnou část našeho obsahu může sledovat většina domácností.

Když Netflix představoval své poslední výsledky, ukázalo se, že ztratil na milion předplatitelů. Jakožto někdo, kdo podobnou službu staví v Česku –- trápí vás to?

Naše pozice jsou rozdílné. Netflix je na americkém trhu v 70 procentech domácností a je jasné, že pokud máte takovou penetraci a nově soutěžíte s rostoucím počtem dalších streamingových společností, bude docházet k výkyvům.

V Česku a na Slovensku je ale situace jiná. Míra penetrace SVOD služeb je tu jen okolo 25 procent, proto si nemyslím, že by nás měl takto razantní úbytek potkat. Na druhou stranu, nízká penetrace znamená velkou příležitost a jsem přesvědčený, že, ať už to bude trvat tři roky nebo pět let, nakonec Ameriku a západní Evropu v tomto doženeme.

  • SVOD: „Subscription Video on Demand“ neboli předplacené video na vyžádání. Jde o online videotéku, do které si divák předplatí přístup a následně může sledovat video obsah. Jde například o služby Netflix či Voyo.
  • AVOD: „Advertising-based video on demand“ neboli video na vyžádání, které je monetizované reklamou. Divák za sledování online videa neplatí, ale pro jeho přehrání musí shlédnout reklamu. Jedná se například o službu YouTube.
  • Lineární vysílání: „Živé“ vysílání jak jej známe, jednotlivé pořady za sebou organicky následují, mají jasný čas začátku vysílání. Divák se přizpůsobuje programu.
  • Nelineární vysílání: Obsah přístupný na vyžádání, který může divák sledovat ve chvíli, kdy se to hodí právě jemu –- jde například o služby SVOD či AVOD. Program se přizpůsobuje divákovi.

SVOD služba Voyo je pro Novu sázkou na budoucnost, dáváte jasně najevo, že do tří let chcete být na milionu předplatitelů. Jsou online videotéky jako Voyo či Netflix budoucností televize?

Teď je možná moderní si to myslet, SVOD je v centru pozornosti a tyto služby rostou jako houby po dešti. SVOD je ale jenom jedna část odpovědi. O co mi skutečně jde, je přijít s ideálním mixem kanálů, skrze který mohou naši diváci sledovat prémiové video. Chci vytvořit odolný, rezistentní model, takový Nova Content Hub, kde si každý vybere službu podle svých preferencí: někdo bude sledovat lineární televizi, jiný SVOD, někdo další AVOD a další dá přednost formátům jako HbbTV (funkce chytrých televizí, která kombinuje televizní vysílání s širokopásmovým internetem, pozn. red.).

Můj cíl je nesoustředit se v tomto ekosystému na jediný kanál, ale doručovat obsah na každém z nich: každý z nás je jiný a každý z nás sleduje televizi jinak –- mým úkolem je mít všechny tyto způsoby podchycené –- a být přítomný v co největším počtu domácností, tabletů i mobilních telefonů.

Když ještě krátce zůstaneme u Voyo –- ve světě je dnes trendem zavádět „reklamně zvýhodněné SVOD“ modely předplatného. Nabízí je HBO či Hulu, testuje je Netflix a další. Je to přístup, který má z vašeho pohledu smysl?

Důvod, proč Netflix a další představují „reklamou podpořené předplatné“, je jednoduchý –- pokud máte již zmíněnou 70procentní penetraci na trhu a chcete získat dalších 10 až 15 procent domácností, musíte představit levnější model předplatného, skrze který byste nové zákazníky nalákal.

A to se nyní děje, byť přestavení reklamou podpořené SVOD služby bude zajímavé sledovat v praxi. Osobně si nejsem vůbec jistý, zda tento model předplatného s reklamou bude zaváděný na západních trzích, zejména na prémiovém trhu v USA. Netflix by si snahou o nabrání 10 procent nových předplatitelů zároveň mohl zkanibalizovat 20 procent současných subscriberů, kteří si aktuálně platí plnou cenu. Naopak téměř jistě bude tento model představený v Asii a například v Indii by na tom Netflix mohl získat desítky milionů potenciálních předplatitelů.

Pro Voyo ale s podobným modelem nepočítáte?

Nepočítáme. Voyo je v jiné situaci, je to prémiový produkt, u kterého původní obsah neustále roste: aktuálně máme ve vývoji, preprodukci nebo produkci pro Voyo rozpracovaných 35 skriptovaných projektů. Když jsem před dvěma lety do CME nastupoval, měli jsme takové pořady tři.

Nejde tato programová ofenziva na úkor lineární televize?

Zvládáme obojí –- i pro lineární vysílání připravujeme řadu nových pořadů. Podzimní programové schéma představíme už tento týden a myslím, že diváci budou překvapení. Znovu srovnám s dobou, kdy PPF získala Novu –- byla to doba, kterou už jsem jednou popsal jako spícího obra, nebyl tu dostatečný vývoj nebo nové nápady.

Tehdy jsem si řekl, že mým posláním je „reinventovat Novu“ –- a nyní jsme uprostřed tohoto procesu. Storytelling, obsah, který produkujeme, je klíčový. V televizní branži buď dokážete lidi rozesmát a rozplakat, anebo nebudete úspěšný. Tak jednoduché to je. Proto se polovinu svého času soustředím právě na vývoj nového obsahu, máme silný kreativní tým, který snad překonává schopnosti České televize.

V televizní branži buď dokážete lidi rozesmát a rozplakat, anebo nebudete úspěšný. Tak jednoduché to je.

Celý článek pro předplatitele na webu info.cz

Zdroj: info.cz

ASOCIACE HBBTV OTEVÍRÁ PŘIHLAŠOVÁNÍ DO SOUTĚŽE O CENY HBBTV 2022

Asociace HbbTV, globální iniciativa zaměřená na poskytování otevřených standardů pro pokročilé interaktivní televizní služby dodávané pomocí vysílacích a širokopásmových sítí pro připojené televizory a set-top-boxy, otevírá přihlašování do soutěže o letošní ceny HbbTV.

Soutěž se koná jako součást 10. ročníku Sympozia a cen HbbTV, který se uskuteční 9.-10. listopadu 2022 v Praze, a který pořádá Asociace HbbTV, společně s českou Asociací komerčních televizí (AKTV).

Poskytovatelé služeb a aplikací HbbTV mohou přihlašovat své produkty prostřednictvím online formuláře, zde jsou také k dispozici podmínky účasti v soutěži.

Letošní ocenění budou udělena v šesti kategoriích, doplněných o jednu cenu poroty.

Ceny HbbTV 2022 se udělují v těchto kategoriích:

  • Nejlepší využití HbbTV pro řešení založená na reklamě
  • Nejlepší nástroj nebo produkt pro vývoj nebo poskytování služeb HbbTV
  • Nejlepší technologická inovace produktu nebo služby HbbTV
  • Nejlepší nástroj pro interoperabilitu a shodu
  • Nejlepší marketing nebo propagace služby založené na HbbTV
  • Nejlepší individuální příspěvek asociaci HbbTV
  • Cena poroty „Nováček roku v oblasti HbbTV“

Společnost se může přihlásit do libovolného počtu kategorií. Pro každou přihlášku je třeba vyplnit samostatný formulář. Přihlášení k ocenění je zdarma. Přihlášené příspěvky budou hodnoceny dle provedení, dopadu a inovace.

Uzávěrka přihlášek je 15. září 2022. Užší výběr finalistů bude předložen odborné porotě, která vybere vítěze. Finalisté budou vyhlášeni do 15. října 2022. Ceny budou předány na prestižním ceremoniálu 10. listopadu v rámci sympozia HbbTV Symposium and Awards 2022. Všichni finalisté jsou zváni k účasti na slavnostním předávání cen.

Sympozium a ceny HbbTV 2022 se zaměřují na provozovatele platforem, vysílatele, zadavatele reklamy, poskytovatele reklamních technologií, organizace vymezující standardy a technologické společnosti nabízející bezprostřední informace o nejnovějších a nejinovativnějších službách, které jsou divákům, provozovatelům a inzerentům k dispozici.

Podrobné údaje o sponzorských balíčcích pro Sympozium a ceny HbbTV 2022 a o předcházejících předváděcích a ukázkových akcích najdete ve výzvě pro sponzory.

Řečníci se mohou hlásit se svými tématy prostřednictvím výzvy pro řečníky.

O Asociaci HbbTV
Hybridní televize (označovaná jako „HbbTV“) je globální iniciativa, která vytváří specifikaci pro poskytování služeb pokročilé a interaktivní televize a zábavy spotřebitelům pomocí kombinace televizního vysílání a širokopásmového internetu. Specifikaci HbbTV vytvářejí lídři v oboru, aby zkvalitnili zkušenosti spotřebitelů při sledování videa pomocí připojených televizorů, set-top-boxů a víceobrazovkových zařízení. Specifikace HbbTV používá prvky stávajících specifikací z jiných standardů, včetně OIPF, CEA, DVB, MPEG-DASH a W3C. Díky začlenění činnosti organizace Open IPTV Forum (OIPF) v roce 2014 a Smart TV Alliance v roce 2016 je HbbTV schopná oslovit poskytovatele služeb a dodavatele technologií pro IPTV služby i kombinované vysílací a over-the-top (OTT) služby.

HbbTV je neziskové sdružení registrované ve Švýcarsku. Má přibližně 80 členů, k nimž patří všichni světoví výrobci televizorů, velké evropské vysílací společnosti a televizní platformy i celá řada světových dodavatelů technologií a čipových sad. Více informací je uvedeno na stránkách: www.hbbtv.org

Kontakt pro Asociaci HbbTV:
Angelo Pettazzi
Předseda pracovní skupiny pro marketing HbbTV a vzdělávání (MEWG)
E-mail: angelo.pettazzi@mediaset.it
Tel: +39 02 2514 8355

Kontakt pro tisk:
Thomas Fuchs
Fuchs Media Consult GmbH
E-mail: tfuchs@fuchsmc.com
Tel: +49 171 4483 168

O české Asociaci komerčních televizí
Česká Asociace komerčních televizí (AKTV) vznikla v roce 2017 jako sdružení provozovatelů pozemního televizního vysílání s cílem hájit, podporovat a propagovat společné zájmy komerčních vysílatelů v České republice. Zakládajícími členy AKTV jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Více informací je uvedeno na stránkách: www.aktv.cz

Kontakt pro Asociaci komerčních televizí:
Marie Fianová
Tajemnice AKTV
E-mail marie.fianova@aktv.cz
Tel: +420 724 442 935

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.