Červenec 2025

K žádosti Ministerstva kultury o vyjádření se ke kodexu zásad GPAI, resp.  jedné z jeho částí, konkrétně ke kapitole „Autorské právo“ níže uvádíme své postřehy a doporučení.

Kapitola „Autorské právo“ je jednou z částí kodexu; tato část kodexu ze své podstaty úzce souvisí s další částí kodexu, s kapitolou nazvanou „Transparentnost“. Dle našeho názoru by Ministerstvo kultury mělo nahlížet minimálně na tyto dvě kapitoly jako na jeden celek a připomínkovat, monitorovat a vyhodnocovat je ve vzájemných souvislostech v nich uvedeného textu, obě jsou pro držitele práv zásadními kapitolami.

Finální verze kodexu sice doznala v obou zmíněných kapitolách částečných změn, v porovnání s pracovními návrhy kodexu, nicméně v konečném přínosu se jedná spíše o změny kosmetické, neboť ani finální verze nenaplnila očekávání, která do ní audiovizuální průmysl vkládal s ohledem na již probíhající bezprecedentní porušování autorských práv ze strany poskytovatelů GPAI.

Máme obavu, že i po 2. srpnu t.r. bude tento trend, spočívající v porušování práv jednoho průmyslového segmentu druhým segmentem průmyslu, i nadále pokračovat nezadržitelnou rychlostí a s bezbřehým rozsahem. Tedy konkrétně, že se poskytovatelé GPAI budou bezdůvodně obohacovat na úkor držitelů práv, kteří svou kreativní prací vytvořili hodnoty – data, na kterých poskytovatelé GPAI, kteří se zaštiťují nevyhnutelným pokrokem celého lidstva, trénují a jistě i v budoucnu budou bez svolení držitelů práv trénovat své modely za účelem dosažení ekonomického zisku. Kodex ve stávající podobě není sto tento trend korigovat do té míry, aby v adekvátní míře chránil práva držitelů autorských práv.

Transparentnost ohledně dat použitých k trénování je alfou a omegou. Bez komplexních informací o tréninkových datech používaných službami GPAI nebude ani provádění AI aktu odpovídat znění zákona a zároveň bude nám, jako držitelům práv, bránit v účinném vymáhání našich práv nebo ve vyjednávání spravedlivých licencí k autorským dílům. Ustanovení kodexu jsou v tomto směru jen velmi obecná a neúplná.

V této fázi, kdy bude následovat  posouzení přiměřenosti kodexu ze strany členských států (na úrovni Evropské rady pro umělou inteligenci) a především Evropské komise (na úrovni Úřadu pro AI), kdy Evropská komise může posléze prostřednictvím prováděcího aktu kodex schválit a udělit mu obecnou platnost v rámci Evropské unie, nebo sama stanovit společná pravidla pro plnění příslušných povinností, bude-li se na základě posouzení Úřad pro AI domnívat, že kodex není přiměřený, již můžeme jen apelovat na to, aby se Česká republika postavila za český audiovizuální průmysl tak, že bude požadovat vypracování pravidel, která budou férová jak pro držitele práv, tak i pro poskytovatele GPAI. V následných krocích je nezbytná aktivní role nejen unijních orgánů, ale i národních orgánů proto, aby byla situace v dostatečné role nejen, vyhodnocena a na základě vyhodnocení byly přijaty následné kroky. Co se týče konkrétních kroků České republiky, pak je nezbytné, aby se Ministerstvo kultury aktivně zapojilo do výše zmíněných budoucích kroků a procesů monitoringu a vyhodnocení dopadů, a aby tyto procesy a kroky probíhaly při  zapojení stakeholderů z audiovizuálního průmyslu tak, že budeme  konzultováni prostřednictvím cílených dotazníků, interview, či jinými způsoby, za účelem podávání zpětné vazby ohledně problematiky AI – práva držitelů autorských práv. Zpětnou vazbu je poté nutné přetavit v konkrétní následné legislativní kroky.

Závěrem uvádíme, že audiovizuální průmysl životně důležitým způsobem přispívá ke svobodě tisku a zpravodajských médií, je základem evropské kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti, evropských hodnot a demokratického dialogu. Jsme jeho součástí a zasloužíme si tudíž adekvátní ochranu. To je náš apel na Českou republiku.