MONITORING: REKLAMNÍ INVESTICE V MÉDIÍCH LETOS RYCHLE ROSTOU

Monitorované reklamní investice v médiích v dubnu meziročně vyrostly téměř o čtvrtinu. Za první čtyři měsíce 2022 jsou pak vyšší o 15 procent, ukazuje monitoring Nielsen Admosphere.

Celkové monitorované reklamní investice v médiích za první čtyři letošní měsíce se podle monitoringu AdIntel od Nielsen Admosphere meziročně zvýšily o 15 % . Jejich celkový hrubý objem přesáhl za toto období 30,5 mld. Kč. Výrazněji se pak monitorované reklamní investice v médiích zvýšily v letošním dubnu, kdy vykázaly 23% růst.

Pandemie covid-19 loni srazila především reklamní výdaje do outdoorové reklamy a právě venkovní reklama je v dubnu v meziročním srovnání mediatypem s nejvyšším nárůstem (+77 %). Vysoké nárůsty si v dubnu připsaly i rádia (+35 %), televize (+22 %) a také objem investic v tisku se podle monitoringu navýšil dvouciferně (+15 %).

Data monitoringu za první čtyři měsíce roku 2022 tak ani nenaznačují zpomalení nebo pokles investic v souvislosti s válkou na Ukrajině, na což upozorňovali někteří zástupci mediálních provozovatelů.

V přehledu není uváděn internet, protože monitoring reklamních investic postihuje jen display reklamu a videoreklamu a neobsahuje tak všechny formy internetové reklamy. Jak ale vyplývá z dat projektu AdMonitoring za první kvartál letošního roku, je i v rámci tohoto mediatypu registrován růst, a to především v programatické display reklamě.

Znovu připomínáme, že data z monitoringu investic neodrážejí skutečný finanční objem věnovaný na nákup reklamního času a prostoru. Jsou především indikátorem vývojového trendu.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 5 LET A PŘINÁŠÍ CELOU ŘADU NOVINEK

Letos na jaře uplynulo 5 let od vzniku Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Během svého působení se AKTV aktivně zapojila do oborového televizního světa i legislativních procesů a stala se respektovaným stakeholderem. Pro podporu svých marketingových aktivit spustila B2B značku a oborový web ScreenVoice, u příležitosti 5. výročí prošla refreshem také vizuální identita AKTV.

Asociace komerčních televizí má za sebou prvních pět let úspěšného fungování. Při svém zrodu si vytyčila dva hlavní cíle, a to osvětu v oblasti podpory televizního mediatypu a aktivní zapojení do legislativních procesů ovlivňujících televizní vysílatele.

V průběhu své existence se pod hlavičkou AKTV konala celá řada významných oborových konferencí, na kterých vystupovali přední světoví odborníci na marketing a reklamu. K největším jménům, která AKTV přivezla do Prahy, patří beze sporu Mark Ritson, Les Binet, Karen Nelson-Field či Wiemer Snijders. Po covidové pauze loni uspořádala AKTV poprvé konferenci pod záštitou své nově spuštěné B2B značky ScreenVoice, která si klade za cíl obsáhnout celý svět televize, televizní reklamy a total videa.

„ScreenVoice nově zastřešuje naše aktivity pro podporu total videa a televize jako reklamního mediatypu. Pod hlavičkou ScreenVoice budeme i nadále chystat výjimečné oborové konference, a kromě toho letos poprvé zrealizujeme náš původní kvalitativní výzkum, který jsme zatím byli zvyklí vídat jen u zahraničních kolegů,“

říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních pěti let.

Refreshem prošla také vizuální identita AKTV, která nyní využívá stejnou barevnost jako ScreenVoice. Odlišný je rovněž obsah webových stránek, kdy ScreenVoice cílí primárně na reklamní profesionály a zájemce o svět total videa, AKTV se pak zaměřuje na legislativní a regulatorní stránku podnikání televizních vysílatelů.

O Asociaci komerčních televizí

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

PRIMA OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZAČNE ČÁST PROSTORU PRODÁVAT V DRAŽBĚ

Skupina Prima se snaží čelit očekávanému odlivu reklamních GRP v lineární TV a po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV zavede od roku 2023 pro část svého reklamního prostoru aukční prodej. A už teď avizuje růst cen.

Skupina Prima a její mediální zastupitelství Media Club přijde od roku 2023 s novinkou v prodeji reklamního prostoru. V návaznosti na snahy vyrovnat se s očekávaným odlivem reklamních GRPs v lineární televizi zavede po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV na část svého reklamního prostoru aukční prodej. Do něj spadnou klienti s nejnižší cenou CPP, popisuje v rozhovoru komerční ředitel Primy Vladimír Pořízek.

Na prezentaci nástroje AdCross jste popisoval trendy ve sledovanosti videoobsahu, kdy předpokládáte pokles lineární televize a nárůst sledovanosti videa na vyžádání (VOD). Jak konkrétně odhadujete, že se sledovanost lineární TV může vyvíjet v roce 2022 a v příštím roce 2023 a jaký vývoj konkrétněji očekáváte u videa na vyžádání?

Podle čísel vidíme, že sledovanost lineární televize rostla až do roku 2017, poté rok stagnovala a od roku 2019 již klesá, a to i díky velkému množství VOD služeb na trhu. Tento pokles zastavila pandemie covid-19, kdy lidé zůstali doma a sledovali televizi. Po návratu lidí do normálního života se opět tento pokles začal projevovat. U počtu GRP, které jsou dostupné na trhu, je situace ještě mnohem složitější, protože možnost přeskakování reklam u IPTV operátorů nám bere spoustu volného prostoru k odvysílání reklamy.

Očekáváme, že v budoucnu bude pokles lineární televize nadále pokračovat. Za prvé naroste počet VOD služeb – jen letos má na náš trh má přijít Disney+, Amazon Prime, přibude i společná služba Discovery+ a Warner Bross. A poroste také trend sledování televize prostřednictvím IPTV operátorů se službou odložené sledovanosti. Ve Švédsku například lineární televize v současnosti tvoří už jen 50 % veškeré sledovanosti videa.

O kolik se v důsledku těchto změn může snížit počet televizních GRP letos a v příštím roce?

Naše očekávání jsou někde kolem 3 % v cílové skupině 15–69 let a 5 % ve skupině 15–54 let ročně, ale jsou to spíše optimistická očekávání. Ve světě jsme již viděli i podstatně větší a rychlejší propady inventory, a to za situace, kdy na trhu nebylo tolik VOD služeb a neexistoval tak rychlý internet.

Co to bude znamenat pro Primu jakožto důležitého hráče komerčního televizního trhu? Jak na to budete reagovat?

Tento trend sledujeme již dlouho a neméně dlouho se na něj připravujeme. Když pominu nevyhnutelné zvyšování cen je jedním z dalších „kroků“ právě crossplatformní měření, které jsme tento rok představili. Sice nám to nenahrazuje veškeré ztracené inventory, ale pevně věříme, že eGRPů bude přibývat a alespoň částečně nám to omezí pokles.

Takže očekáváte další zvyšování cen televizní reklamy? Od kdy a o kolik?

To už bude bohužel na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde. Spousta klientů je přesvědčena, že výběrová řízení jim vždy sníží cenu. Tohle často slyší i od svých poradců – mediálních auditorů. Ale tato skutečnost mohla platit na trhu, kde nebyl vyprodán mediální prostor. Letos jsme bohužel museli odmítnout i několik dlouhodobých klientů, kteří měli nízkou cenu a poslechli hlasů svých poradců, že na těchto, pro nás již nesplnitelných podmínkách, mají trvat… Tak skončili u konkurence, ale za podstatně vyšší cenu… Více než třetina naší inflace v letošním roce je tažena tím, že omezujeme klienty s nízkým CPP. Pro příští rok pak připravujeme další novinku, a to je uzavírání dohod se zapojením aukčních principů do běžného vyjednávání.

Co to přesně znamená? Znamená to, že budete prostor prodávat v dražbě?

Ano, budeme, ale ne celý. Většinu prostoru budeme prodávat podobným způsobem jako doposud. Poslední zbytky našeho inventory u klientů s nejnižší cenou opravdu hodláme prodat formou dražby.

Růst cen už bude na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde.

Jak to tedy bude vypadat?

Naše vyjednávání bude rozděleno do několika fází. První fázi nazýváme „předkolo“. V tomto předkole nás mohou všichni naši klienti zažádat o nabídku. Pokud se jim nabídka líbí a využijí jí, je dohoda již uzavřena. Ve druhé fázi probíhá standardní vyjednávání, jak jej klienti a agentury znají, jen s tím rozdílem, že obchod je uzavřen nejen dohodou obou stran na ceně, ale musí být splněna i další podmínka. Tou podmínkou je výhodnost pro Media Club či televizní skupinu. Tato druhá fáze je totiž rozdělena do několika kol a v každém kole je uzavíráno jen omezené množství obchodů. O tom, která dohoda je uzavřena a ve kterém kole, pak rozhoduje samozřejmě výhodnost pro televizi, která je dána jak výší CPP, tak i objemem. Čím vyšší CPP, tím lépe pro Media Club / TV, a samozřejmě čím vyšší je garance, tím lépe pro Media Club / TV. Obvykle však chtějí klienti za větší garanci nižší CPP. Takže tato rovnováha je křehká věc. Poslední fází je pak skutečná aukce, do které spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat. To by mělo klienty motivovat k tomu, aby uzavřeli svou dohodu již v předkole, nebo v aukci zvýšili své CPP.

Opravdu věříte tomu, že to bude fungovat?

Bude to samozřejmě fungovat jen v případě převisu poptávky klientů nad televizní nabídkou, což je v dnešní době velmi složité predikovat. Nikdo netuší, co se bude dít dále. Přijde recese? Jak rychle? Na jak dlouho?

Počítáme ale se všemi variantami. Pokud zde nebude převis poptávky, máme vždy možnost prodat prostor bez aukce a akceptovat všechny klienty. Ale i to by byla otázka jen jednoho roku. S poklesem GRPs, který očekáváme, se poptávka do jednoho maximálně dvou roků musí nutně vyšplhat opět nad nabídku.

Do poslední fáze aukce spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat.

Jaký typ videa na vyžádání (AVOD, SVOD, TVOD) se bude na českém trhu vyvíjet nejdynamičtěji a jak vývoj na SVOD trhu ovlivní příchod zahraničních hráčů  v letošním roce?

Myslím, že ani jeden. Doteď nás živila reklama, takže doufám, že to budou takzvané HVOD modely, tzn. modely, kdy klienti platí za prémiovou VOD službu určitou částku, ale ta částka je podstatně menší než částka obvyklá, protože divákům kromě exkluzivního obsahu je servírována i reklama v omezeném množství. Jak bude VOD služeb přibývat, tak naroste i chuť diváků migrovat mezi jednotlivými službami. Je to trend, který vidíme napříč platformami. Podstatná většina diváků využívá možnost si službu zaplatit, otestuje ji tři měsíce a pak ji zase třeba zruší. Proto hybridní model vidíme pro náš trh jako vhodné řešení. Diváci si mohou minimalizovat poplatek a ponechat si vícero služeb. Podle mnoha průzkumů na trhu více než 75 % diváků reklamu chápe jako platbu za služby a jsou s ní tím pádem smířeny. Navíc i Netflix už oznámil, že zavede tento model služby.

Na pole SVOD chce letos vstoupit také Prima. Už víte, zda budete v rámci své SVOD služby prodávat reklamu a jaký vůbec model monetizace zvolíte?

Věřím ve svobodnou volbu uživatelů, takže doufám, že nabídneme všechny modely monetizace obsahu. K finálnímu rozhodnutí jsme ale ještě nedospěli.

Od června by také mělo dojít k ohlášenému záměru, kterým chcete omezit přeskakování reklamy ve zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů. Za loňský rok jste uváděli, že jste kvůli možnosti přeskakování přišli o 30 tisíc GRPů. Kolik GRPů tak tímto krokem můžete „zachránit“?

Hlavní motivací, proč jsme museli přistoupit k tomuto kroku, bylo především zamezení dalšího ubývání GRP, protože trend, jakým začali GRPy ubývat, začal být spíše exponenciální než lineární. S rostoucím podílem IPTV operátorů u distribuce našich kanálů a s rostoucím podílem odložené sledovanosti/zpětného zhlédnutí bychom jednoduše do pár let neměli co prodávat. Druhá otázka je, jestli nám nějaké GRPy přibydou. Pevně věřím, že menší část inventory se nám i vrátí. Ale opravdu neočekáváme žádná velká čísla.

Prima pro následující roky mluví o strategii tzv. total videa. Lze uvést, jak bude vypadat rozložení obchodního inventory Primy pro příští rok a jak se obchodování rozloží mezi lineární TV, odloženou TV nebo různé typy videa na vyžádání?

V současné době máme v online inventory okolo 3 % naší sledovanosti, ale pro eGRPy využíváme průměrně asi jen 1 %. Zbytek prodáváme standardně na imprese. Odložené sledování v současnosti tvoří okolo 14 % a očekáváme zde do budoucna nárůst. Vzhledem k tomu, že operátoři si mohou vybrat mezi jednotlivými variantami, jak omezit přetáčení reklamy – například formou zkrácení reklamního bloku nebo náhradou lineární reklamy online reklamou – bude těžké odhadnout, jestli poroste rychleji odložené nebo onlinové inventory. Jak už jsem ale řekl, to klasické lineární rozhodně neporoste.

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň 10 % inventory v onlinu.

Jak se tyto změní odrazí v nabídce inventory v horizontu cca pěti let?

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň deset procent inventory v onlinu, kde můžeme reklamou lépe oslovovat uživatele, nastavovat frekvenci a především díky cílení podstatným způsobem vylepšit afinity kampaní našich klientů.

Zdroj: mediaguru.cz

DEN SVOBODY SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ: JAK VYPADÁ SVOBODA PODLE EVROPSKÝCH MÉDIÍ

Vysílatelé a streamovací služby po celé Evropě dnes slaví Den svobody sdělovacích prostředků[1]. V době, kdy Evropská komise připravuje návrh Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), si asociace ACT, ABBRO, ACCeS, AKTV, ARCA, CRTV, UTECA a VÖP připomínají společné zásady zajišťující pluralitu, nezávislost a udržitelnost sdělovacích prostředků. Všechna nová nařízení, která mají dopad na audiovizuální média, by se měla posuzovat z hlediska obecných zásad, jako je udržitelnost médií. Vyhneme se tak konfliktům při regulaci i nedostatečné soudržnosti, které negativně ovlivňují mediální prostředí. Evropský akt by měl být příležitostí pro vytvoření celostnějšího přístupu k pluralitě sdělovacích prostředků.

  1. Rozmanitost Evropy vyžaduje, aby akt EMFA vycházel z principu subsidiarity a zaměřoval se na zásady, které nemají rušivý účinek. Veškerá omezení by měla být objektivně odůvodněná, transparentní, nediskriminační a přiměřená, aby chránila svobodu sdělovacích prostředků v Evropě.
  2. Akt EMFA by měl podporovat růst evropské televize a videa na vyžádání a neměl by je brzdit pravidly namířenými proti konsolidaci. Opatření, která jsou zaměřená na omezení konsolidačních kapacit evropských vysílatelů nebo brání inovacím, rozšiřování a hledání nových zdrojů výnosů v odvětví, by v konečném důsledku omezila pluralitu evropských médií. Zároveň by upevnila dominantní postavení velkých technologických společností, které do evropských sdělovacích prostředků neinvestují.
  3. Revize a omezení rušivých a zastaralých pravidel pro sdělovací prostředky podpoří rozmanitost a růst odvětví. Je třeba se zaměřit na oblasti, kde jsou kulturní rozmanitost a investice ohroženy nejvíce. Zejména je nutné přísněji posuzovat akvizice sdělovacích prostředků velkými technologickými firmami, které mají dopad na pluralitu.
  4. Stávající pravidla pro audiovizuální sektor je třeba uplatňovat přiměřeně. Je třeba se vyhnout dalším minimálním požadavkům na úrovni EU, které by mohly nadměrnou zátěž stávajícího rámce (např. směrnice o audiovizuálních mediálních službách) ještě zvýšit o další náklady na dosažení souladu.
  5. Je nutné přijmout opatření pro zviditelnění zpravodajství a obsahu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb. Obsah je třeba chránit před zásahy velkých technologických společností.
  6. Klíčové je nezávislé měření sledovanosti. Hráči podléhající různým regulačním režimům by neměli být v jednom „koši měření sledovanosti“. K jejich měření by se měly používat samostatné, ale srovnatelné měny.
  7. Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a státní reklamy je vítána. Taková transparentnost by mohla být užitečná zejména s ohledem na konkrétní situaci v některých členských státech.
  8. Posílení role Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA). Akt o svobodě sdělovacích prostředků by měl usilovat o to, aby byla skupina ERGA plně nezávislá, personálně obsazená a financovaná pro rostoucí množství činností.

V tento slavnostní den si připomínáme, že svoboda sdělovacích prostředků, pluralita a demokracie vyžadují neustálou ostražitost a podporu. Dokonce i v Evropě některé úřady běžně zasahují do činnosti mediálních společností, jejich redakční nezávislosti a svobody provozu. Primárním cílem Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků musí být omezení neodůvodněných restrikcí, uvalených orgány veřejné správy. Musíme se vyhnout tomu, aby opatření obsažená v aktu EMFA omezila naši schopnost růst a rozvíjet hospodářskou soutěž v prostředí, kde velké technologické firmy nadále využívají asymetrických pravidel a podkopávají základy plurality sdělovacích prostředků.

ACT – ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ A SLUŽEB VIDEA NA VYŽÁDÁNÍ V EVROPĚ

ABBRO – ASOCIACE BULHARSKÝCH VYSÍLATELŮ

ACCeS – ASSOCIATION DES CHAÎNES CONVENTIONNÉES ÉDITRICES DE SERVICES

ARCA – RUMUNSKÁ ASOCIACE PRO AUDIOVIZUÁLNÍ KOMUNIKACI

AKTV – ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ

CRTV – CONFINDUSTRIA RADIO TELEVISIONI

UTECA – UNIÓN TELEVISIONES COMERCIALES EN ABIERTO

VÖP – ASOCIACE RAKOUSKÝCH KOMERČNÍCH VYSÍLATELŮ

[1] Dnes je Světový den svobody tisku, více informací naleznete zde.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.