Říjen 2020 se z pohledu sledovanosti stal nejsilnějším ze všech říjnových měsíců od začátku peoplemetrového měření v roce 1997.

Denní sledovanost v cílové skupině diváků starších 15 let představovala v letošním říjnu 4 hodiny a 18 minut, což je ve srovnání s průměrnými hodnotami stejného měsíce za poslední tři roky o 35 minut více.
Pandemie covid-19 tak potvrdila roli televize jako významného zdroje informací a způsobu trávení volného času. Zejména v některých měsících roku dosahovala sledovanost v divácké skupině 4+ v porovnání s průměrem za předchozí tři roky opravdu vysokých hodnot. „Může za to nepochybně pandemie koronaviru, která nás jednak ve větší míře uzavírá v našich domovech, kde je nám často televize přirozeným společníkem, a jednak vzbuzuje velký hlad po informacích. A těch televize, zejména v době krize, přináší obrovské množství,“ komentuje výsledky předsedkyně představenstva Nielsen Admosphere Tereza Šimečková. Říjen 2020 se z pohledu sledovanosti dokonce stal nejsilnějším ze všech říjnových měsíců od začátku peoplemetrového měření v roce 1997.

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere

Během jarní vlny šlo ve skupině 4+ o nárůst čtvrtinový, během podzimní vlny pak o 20 %. U některých skupin obyvatel se však projevil o něco výrazněji než u jiných: na jaře v období prvního nouzového stavu to byli například žáci a studenti (+44 %), nejvyšší ABCDE socioekonomická skupina „A“ (+41 %), lidé s VŠ vzděláním (+38 %) či ekonomicky aktivní (pracující) diváci (+33 %). Během podzimní vlny pak výrazněji narůstá sledovanost (i když už s menší meziroční změnou než na jaře) ve skupině „A“ dle ABCDE socioekonomické klasifikace (+34 %), u diváků z Prahy (+28 %), u vysokoškolsky vzdělaných (+28 %) a čtvrtinový nárůst (+25 %) zaznamenala také skupina žáků a studentů.

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere

Dlouhodobě roste díky současnému rozvoji technických možností a proměnám diváckých zvyklostí také takzvaná odložená sledovanost televize, tedy odsledování pořadů později, než byly odvysílány živě. Tuto možnost už nyní domácnostem nabízí například kabeloví a především IPTV operátoři nebo nové typy chytrých televizorů, které obsahují funkci HbbTV (hybridní televize, tzv. „červené tlačítko“). V letošním roce odsledovali diváci v cílové skupině 15+ odloženě (v horizontu 0–7 dní) průměrně přes 22 minut televizního vysílání denně, což představuje nárůst 8 minut oproti loňskému roku.

Z dat Kontinuálního výzkumu je také patrné, jak se v průběhu let v českých domácnostech proměnil způsob příjmu televizního vysílání – tedy nevyjímaje období minimálně posledního roku, kdy lidé museli řešit přechod na DVB-T2. V současnosti (podle výsledků za srpen a září 2020) přijímá TV stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 % domácností, a to tak nadále zůstává převládajícím způsobem příjmu televize v Česku. Domácnosti mu dávají přednost před satelitním (21 %), kabelovým (17 %) i IPTV (15 %) příjmem. Satelitní i kabelový způsob příjmu obecně v letech spíše pomalu klesají, naopak mírně posiluje IPTV, tedy digitální televize šířená přes internet.

Zdroj: ATO-Nielsen Amdopshere

„Nebývalý nárůst televizní sledovanosti a dokončení přechodu na vyšší technologický standard DVB-T2 jsou bezesporu dva mimořádné aspekty, které je třeba u příležitosti letošního Světového dne televize zmínit,“ uvedla jednatelka Asociace televizních organizací (ATO) Vlasta Roškotová. Světový den televize připadá na 21. listopadu.

Zdroj: https://www.mediaguru.cz