Tento týden vyšla velmi očekávaná zpráva společnosti Enders Analysis o televizní reklamě a Bobi Carley zkoumá lineární médium, které má v plánování znovu své pevné místo

Řekl bych, že poprvé jsem slyšel, že televize zaniká, před dobrými deseti lety.

Když k tomu nedošlo, zdálo se, že lidé možná trošku přestřelili. „Jsou zprávy o zániku lineární televize trochu přitažené za vlasy?“, ptal se Guardian v roce 2013.

Přeháněli komentátoři? Byl zánik na spadnutí? Nebo se jednoduše všichni trochu ukvapili?

Skutečnost byla samozřejmě taková, že jsme nebyli svědky zániku, ale vývoje.

Titulky ale mají důsledky. A slova „televize je mrtvá“ změnila způsob myšlení mnoha lidí.

I předtím, než televize začala ztrácet své kouzlo, se dění soustředilo na internet. Mladé moderní týmy pro online služby lákaly talenty v době, kdy ti, kteří do odvětví vstupovali, už měli vztah k Instagramu, Snapchatu a platformám, kam se diváci přesouvali.

Mimochodem, skutečně máme neuvěřitelně talentované lidi. Měl jsem to štěstí, že jsem tento týden mohl být mentorem na Brixton Finishing School. Ta dospělost, znalost a vášeň mě ohromila. Každá společnost by si mohla gratulovat, kdyby měla ve svých řadách takové mladé lidi, se kterými jsem mluvil.

Ale jestliže všichni míří na internet, co to znamená pro televizní talentovou a znalostní základnu?

U některých značek víme, že znalost televize může být omezená a že v minulosti se hledaly odborné znalosti v agenturách. V některých agenturách ale bohužel fungovaly televizní a online týmy jako zcela oddělené skupiny.

Teď se hranice mezi nimi boří. Vzniká společný jazyk a frčí data. Nové televizní platformy přebírají spíše online metriku než tu televizní.

To všechno vzniká z nutnosti. Rozdílná měření, ceny, publikum a procesy znamenají komplikace. Jedním z přínosů nového televizního světa je to, že spojuje různé dovednosti v odvětví. Stačí se podívat, kolik lidí absolvovalo online školení od Thinkboxu TV Masters, a uvidíte tu potřebu, a co je důležitější, ten zájem.

Jde o opožděnou nápravu, protože předčasné pohřbívání televize marketérům ztížilo život. O boji mezi krátkodobým a dlouhodobým dopadem se toho napsalo hodně. Vedení chce okamžité výsledky a marketéři musí pracovat usilovněji než dříve, aby hodnotu televize prokázali.

Minulý rok za mnou přišel marketér, který právě nastoupil do velké finanční instituce, a držel se za hlavu. Jeho společnost se chystala spustit první reklamu na svou značku za mnoho let, ale nejvyšší vedení pevně trvalo na tom, že televize už v plánech figurovat nebude.

Vyřešil to tak, že přistoupil na jejich hru a začal s AdSmart a BVOD. Během šesti měsíců měl kompletní televizní plán - ale byl zdeptaný, jak těžko se k němu propracovával.

Inzerenti chtějí nejlepší vlastnosti televize, včetně vysoké kvality programů, ale dostupné kdekoli, kdykoli a jakkoli se lidé dívají.

Chtějí inovativní reklamní produkty a chtějí využívat ty nejlepších vlastností digitální reklamy - větší cílení, měřitelnější výsledky, větší flexibilitu. Ale více než cokoli jiného chtějí televizní ekosystém, který je připravený na budoucnost.

Tato ambice přivedla inzerenty k tomu, aby společnosti Enders Analysis zadala přezkoumání silných a slabých stránek trhu televizní reklamy a nechala ji posoudit, jak by se měl vyvíjet ve prospěch širšího ekosystému.

Tuto zprávu, kterou vedli inzerenti, ale která čerpala vstupní informace z celého odvětví, si musíte přečíst. Vychází už zítra.

Na konferenci Mediatelu minulý týden jsem měl to potěšení mluvit s Gayle Noah ze společnosti L’Oréal, Timem Pearsonem ze Sky a Bhavem Balvantraiem ze společnosti Omnicom.

Televize je skutečně zpátky na pořadu dne. Jen odvětví trvá, než dožene spotřebitele... kteří zase zrychlili.

Vztah lidí k televizi se letos změnil - často až na nutnost.

Proto si mnozí z nás udrželi zdravý rozum. Při sociálním distancování nebylo moc rozhovorů, které by se netočily kolem toho, co dávají v televizi. Když píšu tento článek, jako většina země čekám na epizodu ze seriálu Line of Duty, kterou budou tento týden dávat.

Během posledního roku se z televize stalo pro spoustu lidí pohodlné řešení, které je hned po ruce.

Vidíme dramatické změny na celém světě a jednoduše nejsme celí žhaví, abychom je řešili. Máme rádi své pohodlí a náš mozek rád na chvíli vypne. Potřebujeme vědět, co očekávat, a proto je tak znepokojivé, když se věci mění - a už vůbec tak dramaticky.

Televize nám dává stabilitu a únik... což je důkaz, že je živá a zdravá.

Když pracujete v televizi, samozřejmě nechcete slyšet slova jako smrt, zánik, konec.

Očekáváte rozvoj, inovaci a změnu. Posunuli jsme se od „televize je mrtvá“ přes „lineární televize je mrtvá“ až k tomu, „co je televize?“.

Teď jsme naštěstí dospěli k „budoucnosti televize“.

Lindsey Clay, generální ředitelka Thinkboxu, přišla s tím, že „televize není mrtvá, jen má děti“, a podařilo se jí všechny umlčet. Takže ať žije změna.

Zdroj: https://mediatel.co.uk