Když mluvíme o potenciálním zániku lineární televize, mluvíme o potenciálním zániku kabelového a pozemního vysílání lineární televize, nikoli o lineární televizi jako takové.

To je důležitý rozdíl, protože zatemňuje diskuse o budoucnosti televize - podobně jako rozdíl mezi OTT a CTV.

Takže pro začátek - lineární televize nikam neodchází.

To je jeden z mála výsledků vývoje týkající se budoucnosti televize, na který bych si klidně vsadil, a vychází ze skutečnosti, že většina lidí si nerada sestavuje vlastní program.

Ve své knize Over The Top, How The Internet Is (Slowly But Surely) Changing The Television Industry (OTT - jak internet (pomalu, ale jistě) mění televizní průmysl)jsem to nazýval „spotifyizací televize“ a tento popis dnes stále platí.

Na Spotify mohou uživatelé poslouchat libovolnou píseň z audiotéky čítající více než 50 milionů písní. Mohou poslouchat playlist, který si vytvořili sami nebo který vytvořil někdo jiný. Nebo mohou podobně jako v rádiu poslouchat jeden z desítek tisíc playlistů, které vytvořil Spotify, včetně playlistů, které jsou personalizované podle jejich jedinečného vkusu. 

Ukázalo se, že playlisty Spotify jsou mezi uživateli velmi populární, protože lidi vlastní hudba rychle omrzí a chtějí poslouchat něco nového, ale ne až příliš.

To je základní předpoklad, který stojí za rozkvětem kanálů podobných lineárním na bezplatných, reklamou financovaných streamovacích televizích, kde má mnoho z nich stovky možností od žánrů jako detektivky a horory po kanály věnované jedinému seriálu. 

U těchto kanálů je snadné používat televizi jako zábavnou kulisu, kdy můžete klikat, najít něco, co je v danou chvíli dostatečně zajímavé, opřít se a zažívat dokonalé štěstí. (Nebo vyřizovat maily, chystat večeři a plnit podobně banální úkoly.) 

Předpokládám, že někdy brzy budeme mít i personalizované lineární kanály - budou na vás čekat buď celé předpřipravené kanály („Alanův detektivní kanál“), nebo personalizované kanály s automatickým přehráváním po skončení pořadu, na který jste se právě dívali, podobně jako na YouTube, nebo oba typy kanálů.

Do té doby je na bezplatných, reklamou financovaných streamovacích televizích určitě dost možností, kdy mohou diváci přepínat mezi kanály tak, jako to dělají u starých set-top-boxů pro kabelovou televizi.

Mít možnost dívat se pohodlně opřený v křesle je důležité, když uvážíme, kolik nám současný druhý zlatý věk televize nabízí možností, abychom sklonění nad displejem sledovali pořady, kterým bychom rádi věnovali soustředěnou pozornost a dívali se na ně nerušeně. To jsou jin a jang streamované televize.

Existuje další oblast, kde se lineární televize na streamu zabydlí, a tou jsou živé programy, ať jde o zpravodajství, sport nebo mimořádné události.

Není důvod, proč by tyto tři žánry neměly na streamu fungovat, zejména proto, že právě tam je většina jejich potenciálních diváků.

Streamování je systém pro dodávání pořadů, který využívá spíše internet než vysílací signály nebo kabel. Dokonce je to systém vyšší úrovně, protože umožňuje další funkce jako X-Ray od Amazonu, který ukazuje jména herců v jakékoli konkrétní scéně. Snadno si umíme představit další takovou funkci, která by ukazovala sportovce v jakémkoli konkrétním zápase.

Velká výhoda přechodu od lineární televize ke streamu spočívá v tom, že stream konsoliduje počty vstupů a umožňuje divákům využívat přepínání mezi lineární televizí a VOD podle chuti, takže když lineární streamovací kanál dává náhodně vybraný díl sitcomu Seinfeld, divák si může rychle vyhledat Festivus a na tento díl se podívat potom.    

Umožňuje také lokalizaci, a streamovací kanály proto mohou být upraveny tak, aby odrážely místní vkus, a je možné lokalizovat i zpravodajství včetně zpráv o počasí podle směrovacího čísla.

Nakonec také umožňuje lépe cílenou adresovatelnou reklamu, jak ji známe z internetu. Ta přináší možnost lepšího měření a méně zbytečných výdajů na reklamu. 

Jedno upozornění k výše uvedenému: zmíněnou knihu jsem psal v roce 2015 a mnoho z toho, co jsem napsal, je relevantní i dnes. Ne proto, že bych byl nějak geniální, ale proto, že se toho za posledních šest let moc nezměnilo.

Říká se, že ke změnám dochází pomalu a pak se naráz změní všechno. Nejsem si jistý, že to platí pro televizní průmysl, kde ke změnám dochází pomalu... a pak o něco méně pomalu.

Však to včas zjistíme.

Zdroj: TVrev.com