Asociace komerčních televizí

SIGNALIZOVÁNÍ ÚSPĚCHU: JAK REKLAMA V TELEVIZI SIGNALIZUJE VYŠŠÍ KVALITU ZNAČKY test

• Velká nová studie odhaluje, že se mediální kanály velmi liší svou schopností předávat signály, které jsou pro značku životně důležité
• Nejsilnější signály ve všech kategoriích a u všech diváků stále přináší televize
• Sociální média a stránky pro sdílení videa mají významně podprůměrné výsledky
• Vnímaná kvalita a popularita reklamy v televizi je dvojnásobná oproti reklamě na sociálních médiích

Nová, dnes zveřejněná studie zjišťuje, že televize je médium, které značkám s největší pravděpodobností pomůže vypadat v očích spotřebitelů kvalitně, úspěšně a populárně.

Studii Signalizování úspěchu prováděla na zakázku pro Thinkbox výzkumná agentura house51. Zjištění vycházejí z kvantitativní studie 3 600 lidí ve Velké Británii.
Studie představuje první známý výzkum v Británii věnovaný principu signalizování, o němž vedou dalekosáhlé diskuse akademici i vědečtí pracovníci v oboru behaviorálních věd, včetně Roryho Sutherlanda. Teorie naznačuje, že vnímaná cena a rozsah reklamní kampaně se odráží ve zlepšení vlastností připisovaných značce.

Výzkumná metodologie měla formu experimentálního návrhu, inspirovaného americkým akademickým výzkumem z Dukeovy a Stanfordovy univerzity. Každý respondent dostal popis fiktivní značky v jedné ze čtyř kategorií produktů a stručný přehled reklamní kampaně pro uvedení na trh. Respondent poté reagoval na sérii percepčních výroků ve vztahu ke značce, a to výhradně na základě vlastního vnímání a navrhované úvodní kampaně.

V každém případě byly všechny informace stejné, kromě média použitého v kampani. To agentuře house 51 umožnilo izolovat „signalizační efekt“ použitého mediálního kanálu, protože všechny ostatní proměnné byly u každého respondenta stejné.

Agentura house51 rozdělila percepční výroky do tří skupin na základě typu předaného signálu.

• „Kondiční“ signály zahrnují vnímanou kvalitu značky, finanční sílu společnosti a důvěru společnosti ve svou značku.
• „Sociální“ signály zahrnují vnímanou slávu, popularitu a úspěch značky.
Důvěra zahrnuje vnímanou míru schopnosti značky splnit sliby dané během reklamy.

Klíčová zjištění studie „Signalizování úspěchu“

Když měli účastníci informaci, že reklamní kampaň poběží v televizi, výsledek jejich vnímání u „kondičních“ signálů byl významně nadprůměrný.

• 50 % respondentů považovalo značky, které inzerují v televizi, za finančně silné. Další reklamní kanály s nejlepšími výsledky při signalizování finanční síly byly noviny, časopisy a rozhlas s 32 %.
• Značky inzerující na stránkách pro sdílení videa a na sociálních médiích měly u „kondičních“ signálů stále podprůměrné výsledky. Pouze 19 % vnímalo značky inzerující na sociálních médiích jako „vysoce kvalitní“. Oproti tomu stránky pro sdílení videa dosáhly 22 % a televize jako médium s nejlepšími výsledky 43 %.

Televizní reklama pomáhá značkám k tomu, aby byly vnímány jako populárnější a úspěšnější.

• 43 % ohodnotilo značky inzerující v televizi jako úspěšné, což je o něco více než u časopisů s 41 %. U sociálních médií s 32 % a stránek pro sdílení videa s 31 % je nejmenší pravděpodobnost, že budou signalizovat úspěch značky.
• Reklamy v televizi, časopise a tisku pomáhají signalizovat popularitu značky. 50 % respondentů ohodnotilo reklamu v televizi jako znak, že si značku kupuje hodně lidí, oproti 24 % v případě sociálních médií a 29 % u stránek pro sdílení videa.

Značky, které inzerují v televizi, časopisech a v rozhlase, jsou vnímány jako hodné důvěry, že splní dané sliby.

• 30 % ohodnotilo značky inzerující v televizi jako hodné důvěry, že splní dané sliby. Jako nejdůvěryhodnější médium byla vyhodnocena televize před časopisy (29 %) a rozhlasem (28 %).
• Reklama na stánkách pro sdílení videa s 19 % byla hodnocena jako reklama s nejnižší pravděpodobností, že získá důvěru ve značku.

Výsledky vnímání se mezi kategoriemi značek a věkovými skupinami lišily, ale nejsilnější signály vysílala po celou dobu televize.

• Televize přináší nejsilnější „kondiční“ a „sociální“ signály pro online maloobchod, rychloobrátkové spotřební zboží, mobilní telefonní sítě a pojištění domácnosti.
• Sociální média a stránky pro sdílení videa představovaly reklamní kanály, u nichž bylo nejméně pravděpodobné, že budou vysílat „sociální“ a „kondiční“ signály v jakékoli testované kategorii.
• Mladé publikum vnímalo sociální média a stránky pro sdílení videa jako média vysílající „sociální“ signály pozitivněji než starší věkové skupiny. 32 % respondentů ve věku 16-34 let hodnotilo značky inzerující na sociálních médiích jako populární, ve skupině 35-54 let to bylo 23 % a ve skupině 55+ 18 %. Pro všechny diváky signalizovala televize nejvyšší popularitu značky s 57 % (16-34), 52 % (35-54) a 42 % (55+).

Přehled výsledků

Síla signálu dle mediatypu

Důsledky pro inzerenty

Tato zjištění ukazují, že médium je ve skutečnosti sdělení. Inzerenti musí vzít v úvahu relativní schopnost kanálů vysílat tyto zásadní signály, které mají tak významný vliv na vnímání značky a předání sdělení.
Pozornost této studii by měly věnovat zejména novější značky s nižším povědomím. Ty si musí dobré jméno teprve vytvořit, a proto si musí půjčit renomé pro své značky od reklamního prostředí.

Matt Hill, ředitel pro výzkum a plánování v Thinkboxu:

„Efekt „viděného v televizi“ je široce používané spojení, které popisuje schopnost televize vysílat pozitivní signály značky; pokud inzerujete v televizi, pak musíte být kvalitní, velmi používaná a důvěryhodná značka. Tato jednoduchá, ale významná studie od house51 nakonec přináší skutečný důkaz, že televize je schopná signalizovat nadprůměrnou kvalitu, a nabízí obrovské množství hlubších poznatků o tom, jak signalizování funguje u různých mediálních kanálů, kategorií a diváků.”

Catherine Heaney, spoluzakladatelka a partnerka, house51:

„Byl to nesmírně zajímavý projekt a jsme potěšeni, že náš výzkum potvrdil a rozšířil prameny o vysílání signálů v reklamě. Síla spočívá v rozsahu a detailním zpracování návrhu. Ve 24 řízených experimentech s 3 600 respondenty jsme měnili pouze navrhovaný mediální kanál. To nám umožnilo dokázat, že to, „co dávali v televizi“, přináší silnější signály o kondici, kvalitě a důvěryhodnosti značky a že tento efekt je napříč kategoriemi produktů a demografickými skupinami diváků stejný.”

Rory Sutherland, místopředseda Ogilvy UK a autor publikace Alchemy: The Surprising Power of Ideas That Don’t Make Sense (Alchymie: Překvapivá síla myšlenek, které nedávají smysl):

„Evoluční biologové to vědí celá léta. Ale tohle je další důkaz, že mezi účelností a účinností platí skrytý vztah něco za něco. Vnímaná velikost publika a vnímaná cena signalizování významně posilují přesvědčovací moc toho, kdo signál vysílá.“

Zdroj: https://www.thinkbox.tv

RITSON: KAMPANĚ V RECESI NEZASTAVUJTE, ZVÝŠÍTE PODÍL NA TRHU test

Především v recesi je žádoucí udržovat komunikační aktivitu, je to důležité pro podíl značky na trhu, vzkázal marketérům Mark Ritson.

Nikdo není v tuto chvíli schopen říci, kdy stávající recese kolem pandemie covid-19 skončí. Uklidnění situace přijde až s příchodem vakcíny, což bude pravděpodobně „později, než si myslíme”. Recese tak nemusí skončit ani příští rok. Na webináři pořádaném evropskou televizní asociací EGTA, který v Česku přinesla Asociace komerčních televizí (AKTV), to uvedl marketingový odborník Mark Ritson.

Komunikační aktivitu v současnosti ovlivňuje odlišná pozice jednotlivých zadavatelů. Lze ji rozdělit do tří hlavních skupin: zadavatelé, jejichž aktivity jsou zmrazeny (např. aerolinky), dále firmy, které musely reagovat a přizpůsobit svou strategii nastalé situaci (gastronomický segment) a nakonec společnosti, které z nástupu pandemie těží a stávají se silnějšími (e-commerce).

I přes horší vnější podmínky ale doporučuje Ritson neustávat v marketingové komunikaci, a to právě především v době recese. Za klíčový ukazatel považuje hodnotu ESOV (excess share of voice), která vyjadřuje rozdíl mezi podílem na sledovanosti komunikace (SOV) a podílem na trhu (SOM). Pokud zadavatelé neustávají v komunikaci, mohou si díky tomu zvýšit svůj podíl na trhu. „Sníží-li ostatní značky v kategorii investice o 50 % a naše značka investice ponechá, má to pozitivní dopad na nárůst podílu na trhu,” popsal Ritson. Na modelovém příkladu ukázal, že při zachování stávajících investic a při snížení investic ostatních značek o polovinu, představuje navýšení tržního podílu deset procentních bodů.

Specifikem pandemie covid-19 je potom rostoucí čas, který příjemci s médií tráví. V některých případech může být benefitem i výhodnější cena za umístění reklamy. „Naskýtá se tak velká příležitost k budování značky,” uvedl dále Ritson. Je si vědom toho, že doporučení se snadno vyřkne, je ale obtížnější ho realizovat. Data o příznivých dopadech komunikačních aktivit v době recese jsou podle jeho slov průkazná a doložitelná na příkladech významných hospodářských recesí v minulém století.

Modelová ukázka růstu ESOV v recesi, zdroj: prezentace M. Ritsona na webináři EGTA/AKTV

Televize by přitom podle Ritsona měla být vždy zastoupena v mediamixu. A to proto, že stále nejdelší doba z celkového denního času věnovaného sledování videa připadá na televizní obrazovku. Podle dat britského výzkumu BARB za rok 2019 představoval podíl lineární televize (živá TV) na celkovém čase věnovaném sledování videa zhruba polovinu. Ještě výraznější pozici má televize v případě zhlédnutých reklamních videí, kde se její podíl šplhá přes 80 %. Efektivní má být také kombinace televize s dalšími kanály, především online videem, a to konkrétně YouTube.

S podobným doporučením aktivní komunikace i v době recese vystoupil na jarním webináři EGTA a AKTV také další z marketingových odborníků, kteří se věnují efektivitě komunikace, a to Peter Field (https://www.aktv.cz/peter-field-brands-have-to-invest-despite-the-crisis-otherwise-they-will-go-weak/)

Zdroj: https://www.mediaguru.cz/clanky/2020/09/ritson-kampane-v-recesi-nezastavujte-zvysite-podil-na-trhu/

SVĚT REKLAMY TEĎ POTŘEBUJE LÁSKYPLNÉ SPOJENÍ ONLINE PLATFOREM A TELEVIZE, TVRDÍ EFFECTV test

Effectv, divize pro prodej reklamy společnosti Comcast, představuje tento týden novou výzvu reklamní komunitě. Pokud některá z vašich kampaní využívá jen reklamy na YouTube, Facebooku nebo jiných sociálních médiích, budou mít větší dopad, pokud je budete distribuovat i přes televizní služby.

To je hlavní myšlenka studie spotřebitelského chování od Effectv a nezávislé výzkumné laboratoře MediaScience, nazvaná „Digital Loves TV“. Dnes mají inzerenti, reklamní agentury a firmy nakupující mediální prostor k dispozici oficiální zprávu, která studii dokumentuje. Klíčové zjištění: Pravděpodobnost, že si spotřebitelé koupí značku, produkt nebo službu, kterou předtím neznali, se po zhlédnutí reklamy v televizi a online zvýší o 35 procent ve srovnání s uvedením reklamy pouze online.

„Zjistili jsme, že v souladu se změnou zvyklostí při konzumaci videa se zadavatelé přirozeně přesunuli spolu se svým publikem k online zážitkům,“ řekl John Brauer, výkonný ředitel pokročilé analytiky v Effectv. „Víme ale, že televize je pro naše inzerenty důvěryhodný mechanismus pro budování značky. Začali jsme touto otázkou: Jak efektivní je při budování značky kampaň vedená pouze online v porovnání s kampaněmi, které kombinují online prostředí s televizí? Zjistili jsme, že celkově se všechny měřené ukazatele vaší značky zlepší, když online média zkombinujete s televizí.“

Výzkum probíhal v laboratořích MediaScience a zúčastnilo se ho více než 140 dospělých ve věku od 18 let. Během výzkumu účastníci sledovali soubor reklam prostřednictvím online služeb (YouTube / Facebook / mobilní aplikace) a na televizních sítích. Pořadí reklam a kde se objevily, se v průběhu testování měnilo, aby se celý soubor vzorků nezobrazoval ve stejném pořadí a na stejné platformě.

Některá reklamní sdělení se vztahovala k dobře známým značkám, jiná k produktům, které diváci neznali a které byly smyšlené a vytvořené pouze pro tento test. Technici společnosti MediaScience používali pro monitorování průběhu testu biometrické údaje, sledování pohybu očí a další postupy.

Brauer tvrdí, že velikost vzorku ve studii (více než 140 lidí) byla přiměřená pro „získání statisticky významných výsledků“. Odmítl jmenovat inzerenty, jejichž reklamy byly v testu použity, a potvrdil, že ve hře byly různé kategorie, včetně retailového prodeje, zlepšování bydlení a automobilů.
„Televize dává značkám na rozdíl od reklamy online určité opodstatnění,“ pokračoval Brauer. „Zájem o koupi nedosahuje stejné úrovně, jako když byly stejné kampaně k vidění v televizi i online. Tento vliv platí pro známé i neznámé značky.“

Další závěry studie:
— Kombinace online médií a televize v kampaních zvyšuje jejich celkový výkon.
— Pro populární značky, produkty a služby, které spotřebitelé znají a jimž ze srdce věří, je zobrazování reklamy na obou platformách přínosné; pro značky, produkty a služby, které lidé neznají nebo nepoužívají, je přínos ještě vyšší.
— Diváci věnují více pozornosti a času sledování reklam na online platformách, pokud tyto reklamy již předtím viděli v televizi.

Distribucí této studie pomáhá Effectv svým klientům pochopit zákonitosti a najít lepší způsoby využití jejich mediálních rozpočtů. „Tento vývoj televize odpovídá tomu, jak se my jako diváci programujeme a zda máme ve správnou dobu obsah, který chceme sledovat,“ tvrdí Brauer.

Pro malé místní podniky i pro nové celonárodní inzerenty na scéně, jako jsou marketéři dodávající služby přímo konečným spotřebitelům, mohou být závěry studie pro jejich další existenci zásadní. „Jsme tu proto, abychom jim pomohli pochopit, že (využívání televize) není jedna velká neproniknutelná záhada,“ dodal Brauer. „Je to něco, co zvládne každý, a aby svou značku posunul o stupínek výš, je důležité (v kampaních) aktivovat (televizní složky).“

V blízké budoucnosti můžete od Effectv očekávat řadu dalších výzkumných podnětů, které dále prověří vztah diváků ke sdělením v online prostředí i v tradiční televizi. Je možné, že nejde o dva oddělené světy reklamní činnosti, poznamenal Brauer. „Díváme se na ně jako na jeden mediální ekosystém, v němž se význam vašeho sdělení přes tyto platformy přenáší.“

Mohou být takové výzkumy časem prospěšné i pro narůstající množství programů financovaných reklamou a kolujících prostřednictvím chytrých televizorů a zařízení připojených k televizi (včetně streamovací služby Peacock provozované společností NBCUniversal, kterou vlastní Comcast)? To časem zjistíme, prohlásil Brauer.

Zdroj: https://www.mediavillage.com

INZERENTI DĚLAJÍ VELKÝ KROK KE „SVATÉMU GRÁLU“ CROSS-MEDIÁLNÍHO MĚŘENÍ test

V USA a ve Velké Británii bude probíhat praktické testování nového rámce, který má inzerentům pomoci mnohem lépe porozumět zásahu a frekvenci jejich reklam napříč všemi médii, uvádí Světová federace inzerentů (WFA).

Přesné cross-mediální měření bylo dlouhou dobu výzvou pro celé odvětví a federace WFA se spojila s globálními inzerenty a platformami, aby společně vytvořili jak rámec, tak technické řešení.

Doufáme, že toto řešení značkám pomůže, aby spotřebitelé jejich reklamy viděli se správnou frekvencí, kdekoli konzumují obsah, a že zastaví nepřiměřené bombardování spotřebitelů stejnou reklamou. Inzerenti zároveň získají úplnější obrázek o tom, jak a kde se reklamy sledují.

Během 18měsíčního projektu spolupracovala federace WFA s národními asociacemi inzerentů na vytvoření rámce, který zjišťuje požadavky inzerentů na cross-mediální měření i zásady, jimiž by se podle názoru inzerentů měla všechna řešení řídit.

WFA kromě rámce vydává i technický návrh pro cross-mediální měření, který splňuje zásady obsažené v rámci, včetně zásad pro transparentnost, neutralitu a kontrolu.

Návrh, který vznikl díky partnerské spolupráci s digitálními platformami, včetně Facebooku a Googlu, se nyní bude testovat ve Velké Británii a Spojených státech. Podle WTA je stěžejní, že návrh uznává měření jako lokální záležitost, která potřebuje značný podíl místní správy a řízení, ale zároveň by měla obsahovat i některé globální (nebo „společné“) složky pro zachování konzistentnosti a škálovatelnosti. Veškeré části návrhu, které vyžadují zakázkovou technologii, budou využívat otevřený software, uvádí WFA.

„Cross-mediální měření považují marketéři za svatý grál, neboť optimalizuje marketingové rozhodování pro řízení růstu obchodní činnosti a značky,“ uvedl Bob Liodice, prezident a výkonný ředitel Asociace národních inzerentů (ANA).

„Cross-mediání měření je globální téma, které je třeba řešit lokálně, jelikož každý region má odlišná východiska a požadavky,“ dodal.

Stephan Loerke, výkonný ředitel WFA, prohlásil: „Inzerenti se dlouhou dobu potýkali se špatnou kvalitou dat, která jim neumožňuje správně posoudit, jak napříč mnoha platformami a médii co nejlépe investovat reklamní rozpočty.“

„Výsledkem naší práce je podrobný plán, jak vytvořit řešení pro cross-mediální měření, které odpovídá potřebám inzerentů,“ uvedl.

Zdroj: https://origin.warc.com

INZERCE V MÉDIÍCH V ČERVENCI MEZIROČNĚ PŘIBYLO test

Letošní inzertní růst televize zůstává na 4 %, jako v pololetí. Ostatní mediatypy klesají.

Inzertní růst si v Česku letos i po sedmi měsících letošního roku drží pouze televize, meziročně o 4 %. Všechny ostatní mediatypy zaznamenaly v červenci meziroční pokles, konkrétně rádio o 12 %, tisk o 16 % a venkovní reklama dokonce o 27 %. Inzertní útraty v těchto třech mediatypech přitom nedají ani polovinu toho, co jde na reklamu do televize. Ukazuje to monitoring Nielsen Admosphere. Ten neuvádí reálné inzertní útraty, ale počítá obsazený reklamní prostor a kombinuje to s cenami uvedenými v ceníku. Výsledek nazývá ceníkovou hodnotou reklamního prostoru. Reálný propad může být letos na jaře vyšší, vydavatelé tisku mluví až o 70 %. Pokles působila omezení v důsledku pandemie koronaviru.

V červenci televize meziročně rostla o 2 % (v červnu to bylo o 4 %), po dubnu a květnu, kdy zaznamenala propad. Za první letošní pololetí si přitom připisovala 4 %. Tisk, rádio i venkovní reklama zastavily dosavadní propad v řádech desítek procent a v červenci meziročně rostly, ale o jednotky procent.

V čele žebříčku největších inzerentů zůstávají maloobchodní řetězce Lidl a Kaufland, mezi něž se vklínila sázková kancelář Sazka.

Zdroj: https://www.mediar.cz/inzerce-v-mediich-v-cervenci-mezirocne-pribylo/

POŠETILOST A OTÁZKA ZA MILIARDU: STAČÍ 1,7 SEKUNDY, ABY REKLAMA ZAFUNGOVALA? NE, ALE JDE O VÍC NEŽ O FACEBOOK test

Profesorka Karen Nelson-Field provedla řadu studií na Facebooku, YouTube, Instagramu a v televizi v Austrálii i na mezinárodních trzích, kde zkoumala, jaká pozornost je věnována reklamě. Získala údaje, které odpovídají na zásadní otázku, kterou si mnoho marketérů a mediálních specialistů dosud nepokládá nebo se o ni nezajímá: Kolik času před zraky uživatelů nebo diváků reklama potřebuje, aby byla efektivní? V průměru diváci nevěnují vůbec žádnou pozornost přibližně 50% času, kdy je reklama na obrazovce. A žádná platforma vůči tomu není imunní. Tady je všechno, co potřebujete vědět – a rychle.

Minulý týden položil Jonathan Fox, ředitel pro efektivitu společnosti Nine Network, otázku za více než miliardu dolarů, když se čtenářů Mi3 zeptal na to, na co se chce Facebooku zeptat každý, ale nemá přímý email, aby to mohl udělat: „Stačí 1,7 sekundy k tomu, aby byla reklama efektivní?“

Stručná odpověď zní ne. Ale podrobnější odpověď je mnohem zajímavější a možná i překvapivá. A netýká se jen Facebooku.

Důvody proč:

• Přiměřená doba vyjádřená v sekundách není otázka jen pro Facebook, je to otázka pro celý mediální a reklamní systém
• Odpovědí na tuto otázku může být měřítko vyjadřující dobu „pozorného sledování“ v sekundách
• Pozor na náhradní měření pozornosti nebo angažovanosti – nejasná měřítka doby na obrazovce nejsou tím, čím se zdají být, a mohou stejně snadno představovat dobu odvrácené pozornosti i aktivní účasti.
• V průměru diváci nebo uživatelé nevěnují vůbec žádnou pozornost přibližně 50 % času na obrazovce.
• Pamatujte si: mediální platformy s lepším výkonem (z hlediska celkového zvýšení prodejů) mají pravděpodobně lepší výsledky při kratší době soustředěné pozornosti než platformy s horším výkonem, a to i při delší době.
• Jednoduchá pravda zní, že byste měli platit více za kvalitní pozornost.

Sami víte, jaké to je číst článek a mluvit (někdy křičet) na obrazovku – děláme to všichni. A možná také znáte ten pocit, když si uvědomíte, že ve skutečnosti znáte odpověď na složitou otázku. Řekla jsem si, že se toho tentokrát ujmu sama a promluvím s vaší obrazovkou, nikoli se svou.

Provedli jsme rozsáhlou studii o pozornosti a efektivitě (nízkého) globálního standardu viditelnosti v mnoha zemích a často dostávám následující otázku: Je mezinárodní referenční hodnota 50% viditelnosti reklamy a přerušení po dvou sekundách uváděná Radou pro mediální měření (MRC) dostatečná?

Pozorujeme významné zvýšení prodejů a pozornosti, pokud se pixely – neboli skutečná velikost reklamy na obrazovce – i čas zvýší. Zároveň víme, že pixely (velikost reklamy) jsou důležitější než čas. Nemá smysl, aby byla reklama na obrazovce déle, když ji sotva někdo uvidí. Tyto údaje jsem zveřejnila již dříve. O čem jsem nemluvila, jsou zjištění studie provedené v několika zemích, které konkrétně popisují rozdíly v efektivitě mezi skupinami reklam, jež byly sledovány delší – a kratší – dobu než dvě sekundy.

Nejprve si pár věcí vyjasníme.

  1. Moje odpověď na tuto otázku nemá žádnou vazbu na bojkot Facebooku, což je naprosto samostatná (a důležitá) diskuse.
  2. Tato odpověď není namířena na Facebook; jde čistě o otázku marketingového, mediálního a reklamního ekosystému.
  3. Sledujeme dobu „soustředěné pozornosti“ v sekundách, nikoli počet sekund, kdy byla reklama na obrazovce, a to je velký rozdíl.
    Doba pozorného sledování může skutečně odpovědět na položenou otázku.
    Jako měřítko tato hodnota představuje, kolik sekund lidské pozornosti bylo v průměru skutečně věnováno reklamě. Doba na obrazovce nikoli. Z našich údajů vidíme, že doba na obrazovce coby zástupné měřítko pozornosti nám ve skutečnosti poví málo o tom, zda člověk reklamu skutečně viděl či nikoli.
    Zjišťujeme, že v průměru asi 50 procentům doby na obrazovce nevěnujeme vůbec žádnou pozornost – takže doba na obrazovce může stejně dobře představovat dobu rozptýlené pozornosti i zaujetí. A než na svou obrazovku začnete křičet, žádná platforma není vůči tomuto problému imunní. Chci tím říct, že když skutečně chceme na tuto otázku odpovědět, musíme vzít v úvahu reklamy, na které se někdo opravdu díval více nebo méně než dvě sekundy.
    Níže uvedené údaje pocházejí z jednoho našeho mezinárodního souboru (před Covidem). Představuje přibližně 4,500 jednotlivých zobrazení reklamy na čtyřech platformách: Facebook, YouTube, Instagram a lineární televize. Pro tento soubor jsme také shromáždili údaje o výběru značek po zhlédnutí reklamy, abychom určili krátkodobou reklamní sílu (STAS), referenční hodnotu měřenou z hlediska srovnatelných subjektů a přijímanou po celém světě. STAS ve své podstatě popisuje zvýšení prodejů po zhlédnutí reklamy. My ji používáme jako údaj pro křížovou kontrolu vztahu mezi pozorností a smysluplnými behaviorálními výstupy.
    Níže uvedená tabulka jednoduše znázorňuje rozdíl mezi hodnotou STAS při zhlédnutí trvajícím více nebo méně než dvě sekundy u čtyř platforem.

Pár věcí stojí za povšimnutí.

Zaprvé tabulka přesvědčivě ukazuje, že je rozdíl mezi hodnotami nad a pod dvě sekundy, takže Jonathan Fox má pravdu: dvě sekundy nestačí, pokud uvážíte, kolik peněz leží na stole (z hlediska prodejů), když se na reklamu díváme déle.

Zadruhé, a to je překvapivé, si povšimnete relativní podobnosti rozdílu v počtu bodů STAS napříč platformami (žádné významné odchylky od průměru). To nám říká, že dvě sekundy nejsou dost bez ohledu na platformu, dokonce ani pro televizi, a velikost účinku je podobná.

Zatřetí platformy s lepším výkonem (z hlediska celkové hodnoty STAS) mají pravděpodobně lepší výsledky při kratší době soustředěné pozornosti než platformy s horším výkonem, a to i při delší době soustředěné pozornosti. Pro mě to zase tak mimořádně překvapivé není. Vracíme se tím zpět k povaze divácké zkušenosti. Platformy, jako jsou sociální sítě, kde má uživatel větší možnost nepodívat se na reklamu jednoduše kvůli uživatelskému zážitku, nesou následky. Některé platformy jsou navrženy tak, aby jednoduše vytvářely prostředí, které více odvádí pozornost a kde je reklama méně viditelná.

A proč to má pro vás význam?

Pokud vám někdo říká, že dvě sekundy jsou dost, nevěřte mu. Aby bylo možné ovlivnit ROI u výdajů do médií, je třeba hlubší pochopení skutečné lidské pozornosti v rámci reklamního ekosystému. Ale nezaměňujte tento komentář za obhajobu nižší ceny za tisíc zobrazení. Říkala jsem to už dříve a řeknu to znovu: usilovat o zásah s nízkými náklady je pošetilost. Jednoduchá pravda je taková, že pokud vám jde o růst značky, měli byste si připlatit za kvalitní pozornost.

Zdroj: https://www.mi-3.com.au/13-08-2020/fools-errand-and-billion-dollar-question-17-seconds-enough-exposure-ads-work-no-its

PROČ REKLAMU V LINEÁRNÍ TELEVIZI NEZHLTNE CTV I PŘES ÚTĚK DIVÁKŮ KE STREAMOVÁNÍ test

Nezáleží na tom, z jakých zdrojů dat vycházíte, útěk televizních diváků od tradiční lineární televize k Netflixu, Roku, Hulu, Disney Plus a dalším mnoha platformám pro video na vyžádání (VOD) je nepochybný. Vezměme v úvahu, že v současnosti se v amerických domácnostech s televizí denně dívá na video díky zařízení připojenému k televizoru 40 % dospělých. A přitom v roce 2010 to bylo pouhé 1 %.

Kolují zprávy, že streamování do televize se během pandemie více než zdvojnásobilo, protože lidé tráví více času doma. Svou roli tu hraje i prodlužovaná absence živého sportu, neboť sport byl historicky pro mnoho předplatitelů hlavním důvodem, proč neodhlásit kabelovou televizi. (Ještě uvidíme, co se stane teď, když se sport vrací.)

Ale divácké trendy ne vždy přesně odpovídají investicím do reklamy a dolar investovaný do televize připojené k internetu (CTV) jednoduše není stejný jako dolar vložený do lineární televize. (Pro ujasnění, CTV je souhrnný pojem pro systémy, které lidem umožňují dívat se na video obsah pomocí internetového připojení vhodného pro streamování. Patří sem vestavěná rozhraní chytrých televizorů, samostatná streamovací zařízení, jako je Roku a Chromecast, připojené videoherní systémy a Blu-ray přehrávače.)

Teď vyvstává otázka, co toto vzepětí v konzumaci CTV znamená pro nabídku reklamy a hodnotu inventory napříč lineárními i VOD kanály. Podle mého názoru bude vliv prudkého nárůstu diváků CTV na postavení lineární televize utlumen nezralostí a nedůvěryhodností VOD platforem.

Pozor na podvody v reklamě u CTV

Podvody zamořují všechny digitální platformy a CTV není žádná výjimka. Nedávno vyšel najevo možná úplně největší podvod v CTV. V lednu napodobila robotická síť ICEBUCKET více než 2 miliony lidí ve více než 30 zemích a na programatických platformách pro CTV vygenerovala přibližně 1,9 miliardy požadavků na zobrazení reklamy za den – neboli 28% celkového objemu. Podle šetření společnosti White Ops zfalšoval ICEBUCKET více než 300 vydavatelů a uvedl v omyl inzerenty, kteří se domnívali, že se na jejich reklamy dívají skuteční lidé.

Tento druh podvodu se ve spolehlivé a pro značku bezpečné lineární televizi nestává. Pokud si zadavatelé nemohou být jisti, že z rostoucí nabídky reklamy v CTV získají skutečné diváky, odmítnou do kanálů videa na vyžádání financovaného reklamou (AVOD) alokovat další výdaje – a budou vědět proč.

Proveďte analýzu ROI

Je také důležité si pamatovat, že CTV zatím není příliš efektivní nástroj pro masový zásah. Z tohoto důvodu o ni globální spotřebitelské značky jako Coca Cola a Pepsi projevují jen omezený zájem, protože se soustřeďují na budování povědomí a blízkého vztahu se značkou, nikoli na měřítka v dolní části marketingového trychtýře, které jsou podporovány možnostmi cílení CTV. Služby AVOD většinou nenabízejí masový zásah a platformy jako Roku a Hulu s větším publikem mají významně vyšší průměr ceny za tisíc zobrazení (CPM) než lineární televize. Tradiční lineární televize tak nabízí nejlepší hodnotu pro inzerenty, jimž nejvíce záleží na „tonáži“.

CTV si jako součást ekosystému digitální reklamy s řadou středně pokročilých technologií vybírá „daň“, která ukrajuje z čistých výnosů a ziskové marže prodávajících. Například velká část inventory CTV se prodává na programatických trzích, které si berou procento z hodnoty každé prodané imprese. Prodávající by měli provést analýzu ROI a určit, zda vyšší CPM z CTV skutečně přinese lepší výnosy než lineární televize, vezmou-li v úvahu vícenáklady a lidské zdroje potřebné pro plánování a realizaci CTV.

Pro marketéry v horní části trychtýře je podle mého názoru CTV nejvhodnější krátkodobě jako rozšíření zásahu u lineární televize. To platí zejména v covidových časech, kdy velké značky i místní inzerenti potřebují efektivní možnosti cílení, aby mohli upravit obsah podle vývoje koronavirové infekce a lokálního dopadu na ekonomiku. Reklamy na restaurace ve městech, kde bylo nařízeno jejich uzavření, by přece jen nedopadly nejlépe – stejně jako reklamy na limonádu plné velkých skupin lidí.

Zdroj: https://blog.furiouscorp.com/why-linear-tv-advertising-wont-be-devoured-by-ctv-despite-the-flight-of-viewers-to-streaming

OTEVŘENÝ DOPIS REKLAMNÍ KOMUNITĚ OD BRADA KELLYHO, GENERÁLNÍHO ŘEDITELE SPOLEČNOSTI NIELSEN test

Škodlivé chování v reklamě a váš byznys: kde máte hranici?

Přitažlivost sociálních médií v současném světě je nepopiratelná. Pomáhá nám zůstat ve spojení, předávat informace a obecně je zdrojem nenáročné zábavy. Ale už víme, že sociální média mají i svou temnou stránku, narušují podstatu toho, kým jsme – jednotlivě i kolektivně. Může jít jen o 1 % času nebo 0,001 % – ale existuje to a nedá se to popřít. Pokud máte dospívající dceru, víte přesně, o čem mluvím.

Jako majitel podniku nebo manažer značky se musíte sám sebe ptát: jaký je váš práh tolerance škodlivého chování? Donedávna byli marketéři ochotni zápory spojení se sociálními médii přehlížet. Jak se zvýšilo jejich využívání a popularita, s postupem času se sociální média stala čím dál podstatnější součástí mediálních plánů a peníze za online reklamu do nich vpluly jako řeka.

Teď se ale zdá, že řeka mění směr. Velké společnosti žebříčku Fortune 500 vymezují hranice, zřejmě proto, že se v nich znovu probudil smysl pro sociální odpovědnost, nebo proto, že si uvědomily, že se sluní vedle odpadní jímky. V každém případě si čím dál více inzerentů investujících miliardy dolarů dává od sociálních médií pauzu a předává tím poselství své značky.

Pro manažery značek tento posun vytváří významné sdělovací a marketingové dilema. Žádný chytrý marketér nevěří, že správné řešení spočívá v jednoduchém škrtu velkého kusu inzerce. Výzkum a praktické zkušenosti dokazují, že je to recept, jak narušit povědomí o značce, loajalitu zákazníků a nakonec i výnosy.

Digitální vs. tradiční média – kmitání kyvadla

Když marketéři naskočili na módní vlnu digitálních a sociálních médií, v některých případech to bylo na úkor tradičních médií – klasického rozhlasového a televizního vysílání. Ale vlivem nového, většího společenského povědomí se tektonické desky marketingu znovu posunují. Marketéři odpovídají na bouřlivé protesty veřejnosti a jejich mediální plány jsou ve stavu neustálých změn. Inzerenti přehodnocují svůj mediální mix a hledají možnosti, které by byly pro značku bezpečné. A tradiční média tím získávají novou podobu. Hlavními zaklínadly současných marketingových ředitelů je „obsah bezpečný pro spotřebitele“ a „bezpečnost pro značku“. Na rozdíl od sociálních médií musí tradiční média svůj obsah na základě přísných pokynů regulovat. Desítky let regulovala AM/FM rádio a lineární televizi federální vláda. Stanovy Federální komise pro komunikace (FCC) vysílatele pověřují, aby sloužili veřejnému zájmu. Vyhýbat se „sedmi sprostým slovům“ je pouze část této služby. „Bezpečnost pro značku“ – neodmyslitelný rys klasického vysílání – je něco, co jak inzerenti, tak veřejnost brali většinou jako samozřejmost. Ale v dnešním přecitlivělém světě reklamních sdělení jde o přesvědčivou a módní nabídku hodnoty. Kyvadlo se znovu dalo do pohybu.

Když se plán mění: Pololetní změna směru aneb jak udržet výsledky kampaní

Inzerenti, kteří svou účast na sociálních médiích snižují nebo úplně ruší, jsou nuceni revidovat své mediální plány a znovu uvažovat o alokaci rozpočtu. Pro mnoho značek je udržení širokého diváckého zásahu kritické. Studie společnosti Nielsen opakovaně potvrzují, že zásah je nejdůležitější součást úspěchu reklamní kampaně související s médii. Přes všechny řeči o tom, že tradiční média půjdou na odpočinek, mají staré dobré AM/FM rádio a lineární televize neuvěřitelně velké publikum. Měření sledovanosti společnosti Nielsen divácký zásah a možnost cílení potvrzuje. Pro inzerenty, kteří zrovna vypekli sociální média, je to velmi zajímavá možnost.

Váš mediální plán právě dostal ránu na solar, jaké máte možnosti?

Aby mohli mediální odborníci ze společnosti Nielsen na tuto důležitou a aktuální otázku odpovědět, využili Nielsen Media Impact (NMI), nástroj pro plánování médií navržený tak, aby marketérům pomáhal zjistit, jaká kombinace a podíl médií přinese optimální výsledky. NMI spojuje měření společnosti Nielsen s různorodými soubory dat o využívání médií. S tímto nástrojem mají uživatelé možnost vytvářet hypotetické scénáře plánování médií a míchat a propojovat různé kombinace médií. Systém projektuje kombinované výsledky kampaní napříč médii.

V rámci případové studie zadali datoví odborníci společnosti Nielsen do NMI scénáře a sledovali, co se stane, když ze sociálních médií stáhnete investici 1 mil. USD a rozdělíte ji mezi tradiční rozhlas a televizi. Výsledky byly neuvěřitelné.

SOCIÁLNÍ MÉDIA VS. TRADIČNÍ ROZHLAS A TELEVIZE:
STEJNÝ ROZPOČET, RŮZNÉ VÝSLEDKY

Zdroj: Nielsen Media Impact, všechny stránky sociálních médií (10x/týdenní limit frekvence), Rozhlas – RADAR Networks, TV – tradiční televizní sítě, dospělí 18+

Posun od exkluzivního použití sociálních médií k mixu rozhlasu a televize má pozoruhodné dopady: zásah kampaně se téměř zdvojnásobil. Hrubé imprese jsou téměř trojnásobné a cena za tisíc zobrazení je o 60% nižší. To vše se stejným rozpočtem 1 mil. USD.

Když se podíváme pod pokličku NMI, dále z níže uvedeného grafu vidíme, jak progresivní přerozdělení po 10% přírůstcích ovlivňuje zásah publika. Je to užitečný obrázek, který ukazuje, kde se křivka zásahu začíná zplošťovat, a tím označuje bod snižování výnosů.

PŘEROZDĚLENÍ ZE SOCIÁLNÍCH MÉDIÍ NA TRADIČNÍ ROZHLAS A TELEVIZI PROGRESIVNĚ PŘINÁŠÍ LEPŠÍ VÝSLEDKY

ČÍST JAKO: 25% zásah při 100% investici do sociálních médií
ČÍST JAKO: 49% zásah při 100% investici do tradičního vysílání

Zdroj: Nielsen Media Impact, všechny stránky sociálních médií (10x/týdenní limit frekvence) Rozhlas – RADAR Networks, TV – tradiční televizní sítě, dospělí 18+

Hlavní myšlenka: Sociálně uvědomělí zadavatelé nemusejí obětovat výkon kampaní, když stanovují limity, vyjadřují názor a posílají jasný vzkaz. Pokud pootočí mediální plán a přerozdělí výdaje na reklamu ve prospěch relativní bezpečnosti tradičního rozhlasu a televize, výkon se ve skutečnosti může zlepšit. Přesvědčte se sami. Možná že sázet na bezpečí nakonec není tak špatný nápad. Teď, když se blíží listopad a hlavní pódium ve světě reklamy zaberou politici, bude zajímavé vidět, zda se kandidáti a kampaně vydají přímou cestou a přidají se. Doufejme, že ano.

Zdroj: https://radioink.com

CTV DNES A ZÍTRA: PROMĚNA PŘÍSLIBU REKLAMY V CHYTRÉ TELEVIZI VE SKUTEČNOST test

Jak je dobře známo, Binet a Field v publikaci „The Long and Short of It“ předpokládali, že pokud se značky chtějí na trhu efektivně prodávat, měly by cílit na poměr mezi budováním značky a činnostmi stimulujícími výkonnost 60:40.

Dlouhou dobu se marketéři snažili získat mezi těmito dvěma aspekty ideální rovnováhu, aby efektivně zasáhli spotřebitele. A televize byla vždy zlatý kanál, který poskytoval nejlepší způsob budování značky v přiměřeném měřítku, zatímco ostatní digitální kanály byly domovinou výkonnostního marketingu.

Internet zásadním způsobem mění interakci diváků s televizí, což naopak přináší nové příležitosti pro inzerenty, kteří teď mohou pro televizi používat digitální měřítka. Příslib platformy, která je schopná plnit zároveň dlouhodobé i krátkodobé cíle, zní jako splněný sen, viďte?

Tuto platformu, která je stále ještě v plenkách, však provází i výzva: jak dokážeme jako odvětví spolupracovat, abychom tento příslib efektivně proměnili ve skutečnost.

Vytváření zážitků, do nichž mohou spotřebitelé aktivně zasáhnout

Díky připojení na internet teď chytré televize nabízejí inzerentům možnost pořádně se do toho opřít a zaujmout spotřebitele využitím nástrojů, jako jsou značkové aplikace či mikrostránky.

Během akce společnosti MediaTel nazvané „Budoucnost televizní reklamy ve světě“ jsem hovořil s Melanie Rupp ze společnosti SEAT v Německu a Annikou Woerder z PHD o nové kampani značky v CTV. SEAT chtěl ukázat zajímavý a poutavý obsah o novém automobilu pro budování vlastního kapitálu značky a dát přitom spotřebitelům příležitost aktivně se zapojit při sledování televize, což se měřilo pomocí cílených výkonnostních měřítek. SEAT investoval do mikrostránky s bohatým video obsahem, který ukazoval vlastnosti vozu a zároveň dal divákům příležitost nakupovat pomocí QR kódu a zavedl je přímo k formuláři na testovací jízdu.

Značka také vytvořila aplikaci pro chytrou televizi, která spotřebitelům umožňuje zjistit o produktu více při sledování televize. Výsledkem je zatím propracovanější kampaň, která používá údaje chytré televize Samsung pro rozšíření zásahu tradičních kampaní v lineární televizi a předvádí univerzálnost CTV, která není jen televizí, ale zároveň obsahovým hubem, prohlížečem a místem, kde se dá zjistit víc.

Televizní reklama jde za hranice třicetisekundového spotu

Naše nejnovější analýza údajů z primárních zdrojů za 2. čtvrtletí ukazuje, že chytré televize Samsung ve Velké Británii poprvé uvádějí více streamovacího obsahu než lineární televize – přičemž lineární televize je definována jako televize konzumovaná na stanoveném kanálu ve stanovenou denní dobu – a tvoří více než 55 % celkového času sledování televize. Z této skupiny má většina přístup k předplaceným službám bez reklamy, což pro značky představuje výzvu, chtějí-li svými komerčními sděleními zasáhnout velké publikum pouze prostřednictvím kampaní v lineární televizi.

Pro značky je tedy důležité zvážit další metody, jak zaujmout televizní diváky. Jde o metody, které tradiční třicetisekundové reklamní spoty nejen doplňují, ale jdou i za jejich hranice.

Efektivní údaje jsou zásadní, abychom si podle nich vytvořili představu, jak se prostředí mění, a mohli zaujmout diváky novými způsoby – takovými, které doplňují činnosti budování značky v lineární televizi větším zapojením spotřebitele pomocí cílení, které vychází z dat.

Například s použitím kombinace deterministických údajů, k nimž máme v Samsung Ads přístup, mají značky možnost poznat, jaká televizní zařízení byla vystavena jejich lineárním televizním reklamám i reklamám, které jsou poskytovány v rámci streamovacích služeb na vyžádání na zařízeních připojených k našim televizorům. Zároveň jsme schopni pochopit profil takto exponovaných diváků, např. kdy se tito diváci raději dívají na televizi, jaké další programy a kanály sledují, jaké typy zařízení mají připojené k chytré televizi Samsung a podobně.

To inzerentům umožňuje cílit na televize, které nejsou jejich působení vystaveny, za použití nových reklamních formátů, které jim zajistí inkrementální zásah – poskytnou jim možnost zasáhnout ty, kterých by se tradiční lineární kampaň nedotkla, a zároveň zabrání zdvojování zásahu.

V diskusi o tom, jak data pomáhají definovat širší televizní strategii, Annika Woerder z PHD řekla: „Podrobnější informace o divácích od Samsungu… [nám umožňují] měřit inkrementální zásah… což je užitečný klíčový ukazatel výkonnosti pro měření úspěchu kampaně…. Během naší poslední kampaně jsme dosáhli inkrementálního zásahu přibližně 73 %, což je vysoké číslo. Získání podrobnějších informací z kampaně značky Cupra [znamená], že máme možnost upozornit na uživatele, kteří naši aplikaci navštívili, [což] je dobrý způsob, jak pomocí dat optimalizovat, a… máme tak možnost dozvědět se, o co se [naše publikum] zajímá a co dělá, takže jsou tato data významná.”

Maximální využití CTV pro efektivní výkon značky

Ještě musíme ujít kus cesty, abychom dokonale vyvážili značku a výkonnost. Klíčem je vývoj nástrojů pro data a měření, který nám pomáhá opakovaně zlepšovat plánování televizní kampaně.

Spotřebitelé vždy chtějí mít po ruce dobrý obsah a inzerenti k tomu mohou přispět organizováním reklamních zážitků, které vytvářejí aktivnější a angažovanější televizní zkušenost. Nejde o to nahradit tradiční televizní kampaně, ale rozšířit je a umožnit značkám zasáhnout příslušné diváky všude tam, kde sledují televizní obsah. Budování značky je stále nejdůležitějším motorem růstu a s rozšířením používání internetu za posledních deset let získali inzerenti nové možnosti, jak tento úkol splnit.

Digitální revoluce efektivitu televizní reklamy zvýšila, nikoli snížila. Nabízí se nám vzrušující příležitost zapojit diváky a díky spojení lineární televize a CTV odvyprávět příběh značky jinak, a zvýšit tak celkovou výkonnost kampaně značky. Nikdy nebyla lepší chvíle začít testovat a zjišťovat, co může CTV pro značku udělat.

Source: https://www.v-net.tv

REPORT: POKUD JDE O OVLIVŇOVÁNÍ KUPUJÍCÍCH, STÁLE KRALUJE TELEVIZNÍ REKLAMA test

Efektivita televizní reklamy – to je oborová debata, která jednoduše nezmizí. Digitální tábor protestuje, že televize má nejlepší roky za sebou, zatímco ostatní (pravděpodobně v čele s profesorem Markem Ritsonem) namítají, že ještě nepatří do starého železa.

A jak se zdá, nová zpráva by vaše marketingové investice do televize posvětila.
Studii provedla britská digitální marketingová platforma Adzooma, která se dotazovala 2 000 účastníků na hodnotu televizní reklamy.
Asi 56 procent respondentů souhlasilo, že si raději něco koupí po zhlédnutí televizní reklamy spíše než jiného typu marketingu, a 23 procent láká k nákupu webová stránka značky.
Podle studie Adzooma televizní reklama v efektivitě předčila podporu celebrit i online video reklamu.

Ale značky také potřebují vykřičet do světa své zelené kvality. 30 procent respondentů uvádí, že si všímají dopadu produktu na životní prostředí.
Pokud šlo o online reklamu, 26 procent si koupilo produkt poté, co se objevil na sponzorovaném postu na sociálních médiích, zatímco 18 procent se rozhodlo pro nákup po zhlédnutí venkovní billboardové kampaně.

K lepším zprávám patří, že 65 procent respondentů souhlasilo, že jim reklama pomohla uskutečnit nákup, a 20 procent z nich přiznalo, že si produkt spíše koupí, když na něj reklamu vidělo vícekrát.
Cílená reklama je také efektivní nástroj. Průzkum ukázal, že 61 procent lidí kvitovalo s povděkem, že se jim objevuje reklama na základě jejich běžného online vyhledávání.

Pokud se jednalo o rychloobrátkové spotřební zboží, asi 43 procent respondentů uvedlo, že jim trvá jen několik sekund, než se pro zboží z regálu v potravinách rozhodnou.

Jak je vidět, o online nákupních rozhodnutích se také moc nepřemýšlí. Asi 63 % respondentů přiznalo, že impulsivně nakoupilo při surfování po internetu.
A 62 procent souhlasilo, že často nakupuje online jednoduše proto, že se nudí.

Třetina respondentů souhlasila, že teď spíše nakupuje online než v obchodě, zatímco 25 procent uvedlo, že dává přednost zkušenostem z kamenného obchodu.

Omezení volného pohybu bylo pro online nakupování dobré. Studie zjistila, že průměrný Brit nyní stráví další tři hodiny za týden brouzdáním nebo nakupováním online.

Polovina respondentů připustila, že je nakupování online uspokojuje, dvě pětiny uvedly, že jsou z něj nadšení, a 16 procent připustilo, že se kvůli nakupování věcí online cítí provinile.
Dalších 45 procent uvedlo, že se při nakupování cítí dobře, 38 procent sdělilo, že si rádi zkoušejí nové věci, a 60 procent si s oblibou dělá radost. Další třetina uvedla, že si kupuje věci, kterými rozmazluje někoho dalšího, a téměř polovina souhlasila, že když si něco koupí, zlepší se jim nálada.

Rob Wass, spoluzakladatel a výkonný ředitel platformy Adzooma, k těmto zjištěním poznamenal: „Je tolik věcí, které ovlivňují, co si kupujeme, a je zajímavé vidět, jak tradiční reklama stále hraje tak velkou roli i jak narůstá online aktivita.”

„Pořád se rozhodujeme o nákupu podle věcí, jako jsou reklamy na sociálních médiích a inzerce na webových stránkách, a právě to ukazuje, že jde o marketingový nástroj, který je třeba zdokonalit a optimalizovat.“

„Samozřejmě, že v tom, co kupujeme, budou vždy hrát klíčovou roli cena a kvalita, ale když se nemůžeme rozhodnout mezi dvěma stejně skvělými produkty, může to být tak prosté, že máme větší chuť koupit si něco, co jsme už na více místech viděli,“ řekl Wass.

Zdroj: https://www.bandt.com.au