JAKÁ JE BUDOUCNOST TELEVIZE PO COVIDU?

Pokud jste strávili notnou část pandemie sledováním televize, nebyli jste sami. Sledovanost televize skokově rostla. Během dne dosahovala úrovně, která byla dříve k vidění jen o víkendech. A spolu se změnami sledovanosti se měnila i výroba.

Jak bude televize vypadat po pandemii po tom všem, čím si odvětví v minulém roce prošlo?

Nárůst nákladů vede k jednodušší výrobě 

Výroba filmů často trvá měsíce nebo roky. Televize ale zpravidla pracuje s týdenními nebo měsíčními harmonogramy. Kratší doba na výrobu umožňuje pružněji reagovat na výskyt covidu a na změny. Vytváří ale také problémy, pokud dojde k nenadálým zpožděním.

Na vrcholu pandemie se téměř celá televizní výroba na měsíc zastavila. Když se znovu začalo natáčet, došlo k významným změnám. Na place zpravidla vznikaly zóny a herci pracovali v tom nejchráněnějším prostředí. V dalších zónách byl komparz a výrobní personál, který může lépe dodržovat bezpečnou vzdálenost. Na place se zaváděla i další bezpečnostní opatření včetně pravidelného testování na covid, kontrol teploty, přítomnosti zdravotnického personálu a osobních ochranných pomůcek pro celý štáb.

Všechna tato zvýšená bezpečnostní opatření vedou k velkému nárůstu výrobních nákladů, zpravidla o 10-20 % rozpočtu pořadu. To představuje dalších 200 000 až 300 000 dolarů za díl sitcomu a až 500 000 dolarů navíc na díl dramatického pořadu. Aby bylo možné dodatečné náklady pokrýt, většina sítí snižuje počet pořadů na sezonu. Vytvořením menšího počtu dílů vyrovnávají čas a náklady na tradiční sezonu. Například CBS snížila u většiny pořadů počet dílů z běžných 22 na 16 za sezonu. Ale méně dílů znamená menší výnosy z reklamy.

Covid ovlivňuje i podobu televizních pořadů. Některé seriály, např. Záchranáři L.A., Chirurgové nebo Tohle jsme my, zakomponovaly covid do svých příběhů. Všechny pořady mají méně scén natáčených v exteriérech, méně převleků, menší komparz a méně fyzických doteků mezi herci.

Změna schémat a sestav

Sítě jsou pomalu schopné udržet dostatečný obsah i během pandemie, ale delší výroba měla vliv na dodávání nových pořadů. Počet původních televizních seriálů u všech televizních, kabelových a streamovacích služeb v roce 2020 poprvé za více než deset let klesl.

Změny výrobních harmonogramů, zpoždění a rušení pořadů měly velký vliv na přísun nového obsahu. Štáby jsou menší, autoři pracují ve virtuálním prostředí a náklady na výrobu se zvyšují. Proto se točí méně pilotních dílů a nových pořadů. Většina sítí není ochotná riskovat a objednat si nový pořad jen podle obsazení a scénáře.  

Mění se i televizní kalendář. Místo tradičního zaměření na podzimní a jarní televizní sezonu už sítě sestavují plány na celý rok. Chtějí přicházet s obsahem, jakmile je hotový, aby se mohly srovnávat se streamovacími službami, jejichž schéma počítá s celoročním uváděním nových pořadů.

Budoucnost televizního průmyslu   

Změny na place a ve výrobních standardech by mohly být trvalé, protože se sítě snaží snižovat náklady a udržovat štáb v bezpečí. Americká televize tím ale ztrácí výhodu tradiční vysoké výrobní hodnoty. Někteří odborníci předpovídají, že by se tak mohly více otevřít dveře mezinárodnímu obsahu. Některé pořady, například Lupin z Francie, si už získaly početné publikum na streamu a tento trend by mohl pokračovat. 

Budoucnost by také mohla přinést animovaný obsah zaměřený na dospělé. Sítě jako Comedy Central a Fox Entertainment přecházely k animaci pro dospěné už před covidem. Schopnost bezpečně a trvale produkovat animovaný obsah představuje do budoucna výhodu.

Pandemie také hodně sítí odvedla od programů natáčených podle pevného scénáře. Sítě E! a Bravo se teď téměř výhradně zaměřují na improvizované pořady. I další společnosti dramaticky omezují předem připravené programy ve prospěch reality show, které jsou levnější a jednodušší na výrobu.

Výroba už zase pomalu začíná nabírat na rychlosti. V New Yorku se v dubnu 2021 natočilo 40 televizních pořadů. To už je návrat k úrovni před pandemií. K normálu se vrací i Los Angeles a Georgia, dvě velká výrobní centra v zemi.

I když se produkce obnoví na celém světě, resty budeme pociťovat ještě v příštích letech.

Během pandemie se televize stala pro mnoho lidí možností úniku. Teď se ale z úniku stává proměnlivější odvětví. Televizi budeme mít pořád, ale kde se na ni díváme a kdy, to se možná navždy změní. 

Pandemie ukázala, kolik televizní a filmový obsah pro spotřebitele znamená. Když se ale odvětví proměňuje, navždy se změní i to, jak lidé konzumují obsah a co sledují. 

Zdroj: forbes.com

PRIMA POSÍLILA PODZIMNÍ PROGRAM A ZAJÍMÁ SE O DALŠÍ KANÁL

Inovované podzimní programové schéma má pomoci televizní skupině Prima navýšit reklamní kapacitu a také tržní podíl, říká v rozhovoru generální ředitel skupiny Prima Marek Singer.

Nečekaný růst televizního trhu s reklamou v prvním letošním pololetí se odrazil na zvýšené pozornosti, kterou televize Prima věnuje svému podzimnímu programovému schématu. V následujících měsících očekává pokračující zvýšený zájem zadavatelů reklamy, jejichž poptávku bude chtít i díky vyztuženému programu uspokojit. Zajímá se také o uvedení další nové tematické stanice, přestože už letos na jaře spouštěla archivní kanál Prima Star. Vedle toho bude připravovat uvedení své placené služby s videoobsahem. O její podobě se má letos na podzim rozhodnout. „Během podzimu chceme připravit koncepci placené videonabídky a její celkové řešení. Podle podzimního vývoje na trhu zvážíme možnosti pro nové tematické stanice,“ říká v rozhovoru pro MediaGuru.cz generální ředitel skupiny Prima Marek Singer.

V podzimním schématu Primy, které zahajuje nedělní předpremiéra seriálu 1. mise, je několik nových pořadů a nabídka se oproti předešlým sezónám viditelněji obměnila. Téměř celé první pololetí bylo letos ve znamení covidu a váš přímý konkurent, TV Nova, zvýšil po vstupu nového majitele investice do programu. Jak vás tyto skutečnosti ovlivnily při přípravě podzimního programu?

Celospolečenská situace, provázená pandemií covidu-19, nás při úvahách o podobě podzimního schématu ovlivnila. Nepočítali jsme s tím, že po zimním lockdownu nastane tak výrazné oživení trhu a poptávka po televizní reklamě poroste. Museli jsme proto přehodnotit své podzimní plány a zařadili do programu víc nových pořadů, abychom na zvýšenou poptávku dokázali reagovat. Je to finančně náročné, ale věříme, že se nám investice do programu vrátí v inzertních příjmech. Konkurenci bereme do úvahy vždy, to není nic výjimečného. Každá televizní skupina se snaží v rámci poziční hry vymyslet co nejlepší postavení pro své pořady. Zohlednili jsme například to, že ČT1 a TV Nova nasazují na pondělní večery detektivní žánr, proto na tento den přicházíme s novým romanticko-komediálním seriálem z venkovského prostředí Hvězdy nad hlavou.

Tři nové seriály, každý jiného žánru, přinášejí do struktury programového schématu nové prvky, ale zároveň s tím i otazníky, jak se u diváků chytnou. Není to až přílišné riziko?

Každá novinka a změna zvyku jsou jistou mírou rizika. Tyto změny jsou ale čas od času nevyhnutelné. Myslím si, že doba nekonečných seriálů už nenastane, preference a zájmy diváků jsou mnohem fragmentovanější než dřív. Celkově sledují víc videoobsahu, ale nabídka, kterou mají k dispozici, se také zvyšuje. Mají tak mnohem větší možnost výběru a využívají ji. Z hlediska stability by bylo pochopitelně lepší, kdybychom měli dva až tři dlouhodobé seriály, ale tento „devadesátkový“ model je už pryč. Když dnes mluvíme o dlouhodobém seriálu, plánujeme ho na dva až tři roky. Také proto, že v Česku není tolik scenáristických týmů, které by se mohly na jednom seriálu podílet.

Tím, že v programové nabídce zvyšujete počet pořadů vlastní tvorby, roste zřejmě i finanční náročnost na zajištění programu. Z vnějšího pohledu se to jeví tak, že peněz do programu posíláte stále víc…

To se jeví asi správně, ale přesné číslo nemohu prozradit. Souvisí to i s tím, že covid přivedl lidi zpět k televizi a část naučil využívat nabídku videoslužeb. To zvyšuje laťku očekáváné kvality. Lidé porovnávají naši tvorbu s tou zahraniční, a abychom byli konkurenceschopní, určitý rozpočet potřebujeme. Nejde ani tak o počet vysílacích hodin. Nemyslím si, že jich teď máme víc, ale nároky na kvalitu obsahu se zvyšují, a s tím roste i cena jeho výroby. Platí to pro všechny vysílatele. Povede to k tomu, že všichni budeme hledat nové zdroje příjmů. Nějakou formu placeného online videa budeme také dělat, čímž chceme posilovat jiné zdroje příjmů, a zároveň programové náklady rozpouštět do širšího portfolia zdrojů.

Jaké máte očekávání od podzimního programu z hlediska sledovanosti?

Číselný odhad je velmi ošemetný, změn je letos v programech jak u nás, tak u konkurence víc. Byli bychom ale rádi, kdybychom si letošním podzimním vysíláním vybudovali lepší pozici vůči konkurenci ve srovnání s loňským podzimem. Naším cílem je s pomocí podzimního schématu navýšit reklamní kapacitu a také tržní podíl. Uvidíme i, jak se bude vyvíjet celková televizní sledovanost. Loňský podzim proběhl v lockdownu a sledovanost rostla. Pokud se televiznímu trhu podaří udržet sledovanost jako loni na podzim, bude to úspěch.

Za prvních sedm měsíců letošního roku byla průměrná denní doba sledovanosti na úrovni čtyř hodin a patnácti minut, což znamená, že i letos je doba trávená před televizí vyšší než o rok dříve.

Nejen u nás, ale i v Evropě čísla ukazují, že ani po covidové vlně lidé od televizní obrazovky neutekli. Naopak televizi sledují víc. Sledovanost lineární televize a návazných catch-up služeb je v současnosti vyšší než před covidem.

Zmínil jste, že jste v první polovině roku kvůli covidu neočekávali takový zájem zadavatelů reklamy. Čím si zvýšenou poptávku vysvětlujete? Přicházejí i noví zadavatelé?

Zdá se, že spotřebitelská poptávka po určitých výrobcích a službách se po covidovém útlumu zvedla – a zatím to nevypadá na krátkodobou záležitost. Netypicky i v létě pak pokračuje reklamní tlak zadavatelů, kteří chtějí své služby a výrobky propagovat víc než v předchozích letech. Letní kampaně jsou letos intenzivní, a zatím se nezdá, že by se poptávka omezovala. Noví zadavatelé se skutečně objevují, ale nemyslím si, že je to postcovidový fenomén. Báze našich zadavatelů se proměňuje průběžně spolu s tím, jak nové firmy přicházejí na trh a jak se chtějí rozvíjet. Příchod nových klientů je tak spíš výsledkem strukturálních změn na trhu a nesouvisí tolik s televizí jako takovou.

Přitom podle všech prognóz a předpovědí to mělo být obráceně a poptávka měla klesat.

Přesně s tím jsme celý rok počítali. Neděje se to ale jen v Česku. Vidíme to v Americe i v některých evropských státech. Na začátku roku vypadala situace zcela jinak a spekulovalo se, zda přijde prudký pád celosvětové ekonomiky nebo v lepším případě její stagnace. Proto je teď také těžké cokoliv odhadovat do budoucna.

Vzhledem k vývoji, který jste popsal, a také vzhledem k obecnému růstu spotřebitelských cen, lze očekávat zdražení reklamního televizního prostoru pro rok 2022?

Už teď víme, že se obecná inflace bude pohybovat mezi 3–5 %, a to je jeden z faktorů, který musíme brát v potaz. To je velký rozdíl oproti tomu, jak to bylo v předchozích letech. U televizní inflace může jít až o dvouciferná čísla. S klienty vedeme diskuse o tom, co dělat, když továrna nestačí vyrábět. Jsou dvě možnosti. Buď se postaví nová továrna, nebo se zdraží. My děláme obojí.

Můžete komentovat, jak se první pololetí odrazilo na celkových tržbách skupiny Prima?

Vzhledem k výraznému oživení reklamního trhu dopadly lépe, než jsme čekali. A jsou vyšší než v prvním pololetí 2019, tj. před covidem.

Naznačil jste, že chcete rozvíjet příjmové zdroje plynoucí z prodeje obsahu předplatitelům. Zvažujete spuštění vlastní placené streamovací služby?

Ukazuje se, že covid akceleroval zvyky lidí a jejich připravenost zaplatit za profesionální český videoobsah. Když je poptávka, tak proč neudělat nabídku. Bavíme se o společné videonabídce českých provozovatelů, tedy o možnosti uvedení jakéhosi Czechflixu, a uvidíme, kam tyto diskuse dospějí. Daří se nám už teď vytěžovat seriál Slunečná v rámci naší videopůjčovny na iPrima.cz. Řada lidí si zaplatí za to, že může sledovat seriál dřív než v televizním vysílání. Je to ale něco jiného než komplexnější nabídka, která by přiměla lidi platit měsíční předplatné. To je náročnější, ale uvažujeme o ní. Do budoucna půjde o jeden z monetizačních nástrojů, se kterými budeme pracovat.

Uvažujete tedy tak, že by se nabídka videopůjčovny na iPrima.cz rozšířila o něco, co můžeme nazvat třeba Prima+?

Ano, to je možný směr. Brzy se budeme muset rozhodnout, jestli půjdeme do společného projektu, nebo spustíme svůj vlastní. Paralelně ale musíme pracovat na obou scénářích. Zcela určitě však budeme muset minimálně přepracovat svou stávající videoslužbu na iPrima.cz tak, aby reflektovala to, co diváci očekávají. Zatím jdeme cestou vytěžování jednotlivých titulů.

Lze odhadnout, kolik by do budoucna příjmy z předplatného mohly přinášet do celkového obratu? Například v horizontu pěti let?

Pokud bychom kalkulovali čisté předplatné přímo od koncových diváků v případě nějakého našeho Czechflixu, tak by to mohlo být tak kolem deseti procent. I to může být ale ambiciózní odhad, když vezmeme v úvahu stávající míru penetrace videoslužeb na vyžádání v Česku a možný trend vývoje. Zatím je vidět, že covid výrazně zvýšil poptávku po videu na vyžádání. Je ale otázka, jestli to bude dlouhodobý trend. Pokud by pokračoval, tak si myslím, že deset procent by bylo reálných.

Pak je ale otázka, jak se budou vyvíjet příjmy z televizní reklamy, když se s postupem doby bude zřejmě zvyšovat zájem o služby placeného videa na vyžádání, což by mohlo vést ke snížení prostoru pro reklamní vysílání a úbytku GRP.

Na americkém trhu, který je vývojově před námi, je vidět, že provozovatelé postupně ustupují od záměru nabízet pouze čisté předplatné tak, jak to dělají Netflix nebo Disney+, a zavádějí nové typy předplatného. Dražší předplatné pro videa bez reklam a levnější předplatné pro videa s reklamou. Myslím si, že to bude převažující model. I Disney už naznačil, že o něm uvažuje. Z dat ziskovosti pro službu Hulu například vyplynulo, že balíček předplatného s menším množstvím reklamy, tedy to levnější předplatné, jim vydělává větší zisk než to vyšší, „čisté“ předplatné. Proto vidím v hybridních modelech budoucnost, protože zadavatelé budou videoreklamu požadovat. Diváci jsou stále ochotní a připravení konzumovat videoreklamu, a ještě víc v případě klasického videoobsahu než u krátkého videa. Reagujeme na to upraveným způsobem prodeje televizní reklamy. Už letos jsme zavedli tzv. e-GRP, který propojuje hodnotu televizní a online sledovanosti.

Existuje ještě třetí možnost financování vedle reklamy a předplatného, kterou by bylo možné rozvíjet?

Jde v zásadě o syntézu těch, o kterých jsme se už bavili. Existuje zanedbaný potenciál u plateb operátorů. Historicky jsme umožnili operátorům – i díky tomu, že reklamní televizní trh rostl – vytvořit prémiovou službu, která se ale prodává za cenu standardní. Spočívá v tom, že v opožděném sledování lze přetáčet reklamu, avšak toto není reflektováno v ceně pro diváka. To se operátorům snažíme vysvětlit a hodnotu tohoto prémiového produktu narovnat.

Myslíte si, že se vám podaří dojednat si s operátory lepší ceny?

Věřím, že ano. Operátoři si to uvědomují, je to hra i mezi operátory navzájem. Nám ale nic jiného nezbývá. Lidi se dívají na televizi a využívají možnost odloženého sledování, přetáčejí reklamy a my přicházíme o reklamní prostor, který nás živí. Když nebude reklama, tak nebude ani vlastní tvorba, a to pak sníží kvalitu produktu i pro operátory.

Kdyby se vám podařilo dojednat cenové narovnání, uvažovali byste o nové placené tematické stanici? Protože jste dřív zamýšleli uvádět už jen placené tematické kanály.

Tehdy jsme si nedokázali představit, že bude ještě víc televizní reklamy. Uvedení placeného kanálu variantou je, ale je to spojeno s vývojem trhu. Nové placené kanály by musely dávat smysl i operátorům. Srovnávali by je s kanály z mezinárodní produkce a zvažovali, proč by měli náš kanál zařadit. Například Prima Zoom je ekvivalentem nadnárodních dokumentárních kanálů, který je ve svém segmentu úspěšný. Ten bychom zpoplatnit mohli. Ale pokud je na trhu taková reklamní poptávka a my Prima Zoom potřebujeme k tomu, abychom ji uspokojili, tak to není reálné.

Situace na trhu je tedy spíš nakloněna pro volně šířené kanály, které by pomohly uspokojit reklamní poptávku. Letos už jste uvedli archivní stanici Prima Star a loni zpravodajskou CNN Prima News. Přijde další nový tematický kanál?

Letos jsme spustili Prima Star, a teď opravdu nedokážu říct, že už je s novými kanály konec. Možná ještě letos překvapíme. Pár nápadů máme.

Splnilo uvedení Prima Star vaše očekávání?

Splnilo. Využili jsme archivní tvorbu, kterou už pro jiné naše kanály neupotřebíme. Buď by nám tedy starý obsah ležel v archivu, nebo bychom ho mohli někomu prodat. Řekli jsme si, že je lepší, abychom si z něj vytvořili vlastní kanál. Každé navýšení reklamní kapacity je dobré.

Protože Prima Star nabízí především starší pořady Primy, obrací se na starší publikum. Můžete tak díky tomu omlazovat svůj hlavní kanál?

Do určité míry to náš plán je, na mladších afinitách chceme dál pracovat. V takovém případě by nám mohli z hlavního kanálu vypadávat starší diváci, kterým nabízený obsah nevyhovuje. Než aby přecházeli k někomu jinému, tak si je radši podržíme na jiném našem kanále.

Ještě jedna otázka k tematickým stanicím. Nova na podzim přijde s ženským kanálem Nova Lady. Budete na to nějak reagovat?

V segmentu, kam Nova se svou novou stanicí pravděpodobně zamíří, už kanály máme a myslím, že v tomto segmentu nový kanál nepotřebujeme.

Zdroj: mediaguru.cz

JAK TO VŠECHNO POCHOPIT: PROČ SE MÁ KAREN NELSON-FIELD NA POZORU

Mediatel News dnes spouští seriál týdenních videorozhovorů, které nesou název Jak tomu všemu porozumět (Making Sense of it All) a vznikají ve spolupráci se společností Crater Lake & Co.

Každé úterý budeme publikovat rozhovory s marketéry, výkonnými manažery agentur a výzkumnými pracovníky, kteří přinášejí podněty k zamyšlení. Budeme zjišťovat, jak lidé pracující v médiích tento stále komplikovanější a fragmentovanější ekosystém chápou.

Náš první rozhovor je s profesorkou Karen Nelson-Field, zakladatelkou a ředitelkou společnosti Amplified Intelligence. Je světově uznávanou výzkumnou pracovnicí v oboru mediálních studií a nedávno začala psát sloupek pro Mediatel News nazvaný Attention Revolution (Revoluce pozornosti).

Podívejte se na video nebo si přečtěte přepis níže.

V tomto rozhovoru s Brianem Jacobsem, partnerem ve společnosti Crater Lake & Co, profesorka  Nelson-Field uvádí:

  • Agentury používají nový prototyp dashboardů pro měření pozornosti věnované videoreklamě
  • Amplified Intelligence má v plánu spustit měření reklamy v audioobsahu a v kinech
  • Proč bude v příštím roce odvětví zaplaveno konkurenčními společnostmi, které nabízejí měření pozornosti, a proč se pravděpodobně budou specializovat.

 

Přepis

BRIAN: Karen, samozřejmě jste odvedla spoustu práce a sestavila veliké množství studií v mnoha geografických oblastech na vzorku tisíců spotřebitelů mnoha klientů. Myslím, že jste dospěla do bodu, kdy máte k dispozici obrovskou banku informací a znalostí. Teď nastal okamžik, kdy jim potřebujete dát určitý tvar nebo formu. Pomůžete tím lidem skutečně využít a zohlednit pozornost při plánování. Můžete nám říct něco málo o tom, co v této oblasti děláte? 

KAREN: Moc se mi na tom líbí, že relevantnější už to pro nás být nemůže. Jak víte, máme relativně složitý systém sběru dat, který je založený na poměrně důkladné a složité práci. Ale asi před rokem a půl jsem zjistila, že ta složitost hraje proti nám. Takže se snažíme tomu všemu porozumět. Usilujeme o změnu obchodního modelu. Abychom nebyli jen agentura zaměřená na průzkum, ale vytvářeli i produkty zaměření na pozornost. Využíváme k tomu údaje, které máme a které jsme nasbírali v mnoha zemích. A můžeme je dodat docela jednoduše. Nemyslím zjednodušeně, ale jednoduše. Tak, aby je lidé pochopili a značky a agentury mohly naše poznatky využívat.

První produkt, který jsme vytvořili, se jmenoval Attention Trace. Vyrobili jsme k němu prototyp a v lednu ho poslali na MVP. O něm jste pravděpodobně slyšeli. Vím, že jste se mě na to v rozhovoru ptali už dříve. V zásadě je založený na tom, že jde o docela jednoduchý, ale dynamický plánovací dashboard a rozhraní pro programování aplikací (API). Takže agentura teď má skutečně API, která jednoduše ukazují, jakou pozornost určitá platforma získá oproti jiné nebo určitý formát oproti jinému. A jak to vypadá z hlediska demografie a podle různých kategorií podle denní doby.

V jádru se to používá jednoduše pro plánování v médiích. Pro pochopení, kolik sekund pozornosti stávající mediální plány přinášejí. A jaké by mediální plán mohl přinést výsledky při úpravě pozornosti, kdyby se provedla drobná vylepšení nákupů. To je v zásadě náš první produkt.

Druhý produkt je v tuto chvíli ve fázi prototypu. Jmenuje se Attention Trade. Můžu vám říct jen zlomek toho, o co jde. V zásadě po nás někdo neustále chce, abychom provedli rozšíření od plánování k nákupu. Je to produkt, který vlastně namodeluje naše data za posledních pět let do prediktivních algoritmů.

Cílem produktu Attention Trade je schopnost skutečně kupovat lidskou pozornost a potažmo i úroveň impresí. V současnosti máme prototyp, ale opět to není nic mimořádně složitého – algoritmy složité jsou, ale výsledky nákupu ne.

Máme docela radost, protože náš MVP už v podstatě ukazuje, že i první verze přináší šestkrát lepší výsledky z hlediska byznysu než standardy sledovanosti MRC. Takže z tohoto dalšího kroku jsme nadšení.

BRIAN: Předpokládám, že aby se tenhle produkt mohl skutečně používat a ve velkém vstupovat do plánování jako variabilní složka, budete se muset podívat na formáty. Kromě videa se asi budete muset podívat i na další formy médií. Budete muset přijít s popisy a srovnatelnými čísly a vysvětlit, proč je video lepší nebo horší než něco jiného. Pracujete i v jiných oblastech, než je video? 

KAREN: Docela nás šokovalo a nadchlo, kolik zájmu takto dodané údaje vyvolaly. Posuneme se od videa někam dál? To je vynikající otázka. A odpověď zní: Ano.

Vlastně máme dost velké ambice mimo video a určitě mimo mobil a televizi. Pořád se nás někdo ptá na audio. Už jsme shromáždili data o audiu v USA, Británii a Austrálii.

Ale místo používání vizuálních dat jsme shromáždili obchodní výsledky. Ověřili jsme tak statistiky a výsledky samostatného výběru. Protože na tom děláme už dlouho, můžeme teď tyto koeficienty modelovat zpátky na sekundy pozornosti. Takže to je první protokol, ten už máme na dosah.

Když mě znáte, tak víte, že bych to nezveřejnila, kdybychom neshromáždili údaje v několika zemích. Musím si totiž být jistá, že můžeme zobecňovat. Takže audio je první vlaštovka.

Také doslova stavíme, jak tomu říkáme, protokol pro kina. Ten chceme testovat tady v Austrálii. Na to už se nesmírně těšíme, protože kino samozřejmě představuje velkou část mediálního plánu. A třetí věc je prototyp, který můžeme použít pro venkovní infrastrukturu. Takže tohle jsou naše tři bezprostřední plány. Lidé se nás momentálně ptají i na další věci. Ale myslím si, že ten rozsah je pro nás na příštích 12 měsíců dostatečný. Ale ta otázka je naprosto namístě. Máme ambici posunout se od videa někam dál.

BRIAN: Vaše společnost Amplified Intelligence není jediná, která se tím zabývá. Samozřejmě jsou i další společnosti, které dělají něco podobného nebo pracují ve stejném prostoru, jak bychom to asi nazvali. Kam to podle vás povede? Budeme mít společnosti, které se budou určitým způsobem specializovat na různé aspekty pozornosti, nebo si myslíte, že jedna společnost vyhraje a ostatní prohrají? A jak si myslíte, že se to bude vyvíjet za pár let?

KAREN: To je také dobrá otázka. Minulý měsíc jsem pro Mediatel News napsala článek, který pojednával o revoluci pozornosti. Tato kategorie zažívá explozi. A dává to smysl, protože mluvíme o tom, že pozornost je vývoj měření impresí. Ale dělá nám to starosti – nebo mně osobně to trochu dělá starosti -, protože se mi zdá, že máme etické dilema. Chci si být jistá, protože si myslím, že dodavatelů bude mnohem víc.

Teď je v celém prostoru několik dodavatelů a opět víme, že pozornost přináší lepší výsledky než pouhé optimalizované procento zhlédnutí. Ale pamatujte na moje slova. V příštích šesti až dvanácti měsících budeme naprosto zaplaveni dodavateli měření pozornosti. A řeknu vám, že někteří budou dobří, ale většina ne.

Takže úplně nejstručněji to řeknu takhle. Když prodejce ve skutečnosti nemá přístup k údajům o tom, na co se lidé dívají, mějte se na pozoru. To bude důležitý rozlišovací znak. Protože skutečná evoluce metriky sledovanosti [znamená], že se chceme ujistit, že podporujeme rozvoj. Že to není jen chudá příbuzná nebo jen náhrada chudé příbuzné. Až bude v tomhle oboru plno, dejte si pozor, abyste nepoužívali jen další náhradní měřítka.

Nikdo z nás, kdo zachycujeme lidskou pozornost, nepostihne celý ekosystém. Myslím si, že se budeme specializovat. Rozdělíme se podle specializací během příštího roku. A myslím si, že je to asi dobře, protože nikdo z nás nechce dodávat všechno všem. Někdo se bude specializovat na kreativu. Někdo se bude specializovat na plánování. A někdo se možná bude specializovat na optimalizaci.

Zdroj: mediatel.co.uk

PO PANDEMII JDOU VŠECHNY ZNAČKY V TELEVIZI CESTOU DTC

Elektronické obchodování v Austrálii a na Novém Zélandu roste. Ve třetím čtvrtletí 2020 dokonce vykázalo nejvyšší růst na světě o 107%. Australské značky, které prodávají zboží přímo spotřebitelům (DTC), toho využívají k rozšiřování své působnosti na trhu. A k tomu používají televizi.

DTC značky byly zvyklé na měření impresí a informace založené na datech a do televize přišly s vysokým očekáváním. Jejich přístup změnil status quo a přinesl nový způsob myšlení. Televizní reklama už se u nich neobejde bez poznatků z testování, všudypřítomné analytiky a průběžné optimalizace. Tradiční značky jejich úspěch inspiroval a začaly uplatňovat stejnou taktiku. Televize už nemá jen umocnit dobrou pověst značky. Stala se cenným nástrojem pro zvýšení objemu konverzí, cílení na nové publikum a další rozšiřování zásahu.

Zvyky při konzumaci médií napříč obrazovkami a zařízeními se neustále vyvíjejí. A jak bude vypadat budoucnost televizní reklamy, která je postavená na DTC strategiích?

Větší konektivita, větší digitalizace IAB Australia uvádí, že průměrná domácnost konzumuje videoobsah na více než šesti různých obrazovkách. 17 milionů diváků sleduje denně mobilní zařízení, více než 11 milionů používá desktopy a 7,1 milionu získává přístup k videu přes televizi připojenou k internetu (CTV).

Velmi důležitou roli hraje zvyšování sledovanosti CTV. Ta značkám umožňuje sledovat vazbu mezi televizní reklamou a impresemi. DTC značky se na internetu doslova narodily, a proto význam impresí plně chápou. Je jedno, jestli diváci sledují streamovaný nebo lineární obsah. Reklama založená na impresích značkám přináší komplexní obrázek výkonnosti kampaní a pomáhá jim diváky zaujmout, kdykoli, kdekoli a jakkoli si naladí televizi.

Zvyšování výsledků pomocí televizní reklamy

DTC značky zdůraznily, jaký dopad má nalezení a aktivace diváků napříč platformami a zařízeními. Chytrou televizi si pořizuje stále více lidí. Značky tak mají možnost získávat hlubší poznatky o divácích na úrovni domácností, ne jen typické demografické informace, jako je věk nebo pohlaví. Zadavatelé televizní reklamy pak mohou cílit podle konkrétního publika. DTC značky kombinují získané poznatky s rozsahem televize a usilují o propojení s diváky a dosažení hmatatelných výsledků.

Zaměření DTC značek na dosahování konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti znamená, že požadují hlubší informace v reálném čase. Díky nim pak mohou průběžně optimalizovat. Takový typ podrobného měření ale partneři na straně poptávky moc často nenabízejí. V současnosti mohou značky používat řešení pro měření na základě impresí a sledovat jedinečný zásah, efektivní frekvenci a výkonnost svých reklamních kampaní. Výsledky jim pomáhají utvářet strategie – posilování kreativy, chytřejší nákup reklamy a zapojení těch nejlepších diváků.

Nalezení konkurenční výhody Austrálie je desátý největší trh elektronického obchodování. V roce 2020 generoval 27 miliard USD a probíhá na něm tvrdý konkurenční boj. Za těchto okolností musí značky využívat jak tradiční, tak inovativní možnosti, aby získaly zásadní výhodu. Mnoho tradičních inzerentů potřebuje k vyřízení opakovaných objednávek delší dobu než DTC značky. Tato nevýhoda se týká především zadavatelů z automobilového průmyslu a finančních služeb. Pokud chtějí tradiční inzerenti získat nové zákazníky a udržet si dobrou pověst u těch stávajících, musí se stát ostřílenými odborníky na budování povědomí o značce za pomoci televize, která má bezkonkurenční zásah.

Získávání zákazníků a související náklady představují čím dál větší výzvu. DTC značky proto obrátily pozornost k optimalizaci dopadu televize v celém marketingovém trychtýři. Fenomenální růst DTC značek odstartovala taktika, která vychází z internetových postupů. Odpovědí na potřebné akvizice a loajalitu je splývání internetového přístupu s tradičnějším přístupem lineární televize. Pokud se značky stále zaměřují jen na tradiční lineární televizi nebo nepoužívají celostní pohled na měření jak v lineární, tak připojené televizi, přijdou o přírůstkový zásah a příležitosti k optimalizaci.

Zásah a frekvence: udržování rovnováhy Když chtějí inzerenti rozšířit zákaznickou základnu, musí posílit zásah, ale nebombardovat diváky reklamou. Dosažení tohoto cíle v televizní reklamě je dokonce podstatnější než na internetu. Překážku při omezování frekvence představuje rostoucí počet televizních platforem a obrazovek. Jednoduché „sledování“ diváků napříč zařízeními není realizovatelné. Pro posílení značky a maximalizaci návratnosti hraje zásadní roli používání analytiky 24 hodin denně. Jen tak můžeme efektivně měřit unikátní zásah a frekvenci všech vydavatelů. S takovými informacemi mohou inzerenti upravit mix vydavatelů a imprese podle výkonnosti a dosáhnout žádoucích výsledků.

Pro všechny od nejzkušenějších inzerentů v televizi po nejmladší DTC značky platí, že spojení tradiční a internetové taktiky představuje cestu k vyšší výkonnosti kampaní. Všechny značky mají možnost v éře televize po pandemii uspět, pokud budou využívat informace o divácích a zaměří se na výsledky.

Zdroj: adnews.com.au

VÝZKUM: 6 Z 10 AMERICKÝCH DOMÁCNOSTÍ SE DÍVÁ NA AVOD SLUŽBY

Podle výzkumné společnosti TDG se šest z deseti domácností s televizí připojenou k internetu dívá na bezplatné streamovací služby financované z reklamy. Dominantním poskytovatelem bezplatného videa na vyžádání zůstává YouTube. Rostoucí počet diváků zaznamenávají bezplatné streamovací televizní služby financované reklamou (FAST), jako je Pluto TV a IMDb.

„Kvůli práci z domova a nedostatku tradičních možností, jak trávit volný čas během pandemie, začali spotřebitelé mnohem rychleji využívat bezplatné streamovací služby financované reklamou,“ říká Doug Montgomery, senior analytik společnosti TDG. „Většina předních poskytovatelů videa se na tuto chvíli připravuje celé roky, a proto je schopná se zrychlení hbitě přizpůsobit. Je to jedinečná chvíle v historii zábavy a kdo začne jednat rychle a odvážně, ten bude pravděpodobně sklízet ovoce v budoucích letech.“

Diváci televize připojené k internetu mají k dispozici celý kaleidoskop nových poskytovatelů, cenových plánů a zdrojů obsahu. Přesto přetrvávají dřívější modely výnosů z videa – model výběru z nabídky, předplatné nebo bezplatné služby. Technologie se mění, ale základní výnosové modely ne, upozorňuje Montgomery.

Zároveň si všímá, že v oborovém i běžném tisku panuje zmatek v tom, co AVOD ve skutečnosti znamená. Pod zastřešujícím pojmem AVOD se skrývají dva odlišné modely výnosů ze streamování videa – FVoD (bezplatné video na vyžádání) a FAST. Ve skutečnosti může mít každý model výnosů ze streamování reklamní složku. Reklamu musíme chápat ne jako vertikálu, ale spíše jako běžný výnosový model, který mohou všechny vertikály využít k získání výnosů.

Je tomu podobně jako u klasického a kabelového vysílání. Výnosové modely založené na reklamě obsahují služby na vyžádání i živé vysílání (např. FVoD IMDb a vMPVD Sling TV) a stejně tak transakční, předplacené i bezplatné modely distribuce (např. TVoD Vudu, SVoD Netflix a YouTube). Proto bychom měli zkratku AVoD z oborového slovníku vyloučit a používat místo ní termín „streamované video podporované reklamou“. Je to sice více písmen, to ano, ale je to přesnější, tvrdí TDG.

Výzkum TDG zjistil, že z celkového počtu diváků, kteří v televizi sledují bezplatné streamované video podporované reklamou, se 24 procent dívá denně a dalších 32 procent týdně. To je povzbudivý výsledek. Musíme totiž vzít úvahu, že v nabídce těchto služeb jsou primárně starší pořady a filmy. Nebo alespoň u služeb na vyžádání tomu tak je. Zbývajících 44 procent diváků sleduje tento typ videa měsíčně nebo méně často.

TVOD – na vyžádání, nákup nebo půjčení, bez reklam

SVOD – na vyžádání, pravidelný poplatek, hybridní reklamní model

FVOD – na vyžádání, plně financováno reklamou

FAST – živě, plně financováno reklamou

vMVPD – živě, částečně financováno reklamou

Na vyžádání / živě, přidáno do mixu

Role reklamy – Role reklamy

Další zjištění nové zprávy TDG „The Rise of Free Ad-Supported Streaming“ (Nárůst bezplatného streamování podporovaného reklamou):

· 76 procent respondentů, kteří se v televizi dívají na bezplatné streamované video podporované reklamou, sleduje YouTube. To je více než dvojnásobek diváků, které má nejbližší konkurence.

· Mezi poskytovateli bezplatné streamované televize podporované reklamou (FAST) vede Pluto TV, za ním je Tubi TV. Xumo společnosti Fox funguje omezeně, využití se vyjadřuje v jednociferných číslech.

· Respondenti odpovídali na otázku, jakou roli hrají bezplatné streamované služby podporované reklamou v rámci celkového

sledování televize v jejich domácnosti. Pouze jeden z osmi uživatelů služeb Pluto a Tubi tuto službu při sledování pořadů využívá jako první volbu.

· Ve druhém čtvrtletí roku 2021 generoval YouTube stejně vysoké výnosy z reklamy jako Netflix z předplatného.

Zdroj: advanced-television.com

COMCAST A VIACOMCBS SPUSTÍ I V ČESKU SLUŽBU SKYSHOWTIME

Spojením sil chtějí získat lepší pozici při soupeření s konkurenčními službami Netflix a Disney+.

Americké mediální společnosti Comcast a ViacomCBS spustí v Evropě novou streamovací službu SkyShowtime, která bude nabízet filmy, seriály či zábavné pořady. Oznámily to ve středu firmy. Spojením sil chtějí získat lepší pozici při soupeření s konkurenčními službami Netflix a Disney+, napsala agentura Reuters. Nabídka služby SkyShowtime bude zahrnovat produkci filmových a televizních podniků, jako jsou například Paramount Pictures, Universal Pictures, Sky či Nickelodeon.

Společnosti Comcast a ViacomCBS hodlají službu spustit v příštím roce, a to ve více než dvou desítkách evropských zemí, včetně České republiky a Slovenska. Služba bude podle firem pravidelně přicházet s novými filmy a televizními pořady. Zároveň bude uživatelům nabízet knihovnu se starším obsahem, která bude zahrnovat například klasické filmy či rodinné a dětské pořady.

Služba SkyShowtime bude mít podobu společného podniku, ve kterém budou mít firmy ViacomCBS a Comcast stejný podíl. SkyShowtime je pro oba tyto podniky cestou k nákladově efektivní expanzi na menších evropských trzích, na kterých ani jeden z nich nemá silnou pozici, napsala agentura Reuters.

Zdroj: mediaguru.cz

TELEVIZORY A MNOHOVESMÍR FILMOVÉHO ŠÍLENSTVÍ

Zužování propasti mezi kinem a pohovkou

Touha dívat se na nové filmy doma není nová. Spotřebitelé si to přejí už dlouho. Vlastníci kin ale dosud bránili experimentům, kdy studia uváděla nové filmy ve stejný den pro diváky v kinech i doma. Vliv pandemie a streamovací služby poskytující obsah přímo spotřebitelům přiměly studia k akci. Premiérám filmů ve stejný den doma i v kinech hraje do karet další faktor: vývoj možností domácích televizorů.

Pandemie se objeví (doufejme) jednou za sto let. Její dopad přišel ve chvíli, kdy studia pocítila tlak rychle rostoucího počtu předplatitelů nových streamovacích služeb. Oba tyto faktory urychlily dlouhodobý pokles v odvětví kin. Kina byla dlouhodobě uzavřená. Teď jsou vystavena konkurenci studií, která filmy pouštějí ve stejný den na předplacených videoslužbách (HBO Max), prodávají je ve stejný den jako prémiový doplněk k předplaceným videoslužbám (Disney+) a zkracují na minimum tradiční dobu, kdy jsou filmy vyhrazeny kinu. Opět tím prokazují službu svým streamovacím dceřiným společnostem nebo partnerům (všichni).

Pokud uvažujete o komplikované struktuře oken pro distribuci filmů před pandemií jako o „Mnohovesmíru šílenství“ (odkaz na nadcházející pokračování filmu Dr. Strange), pak je tento mnohovesmír uprostřed omezení na jediný „posvátný časový rozvrh“ (téma televizního seriálu Loki od společnosti Marvel). Jeho cílem je sloužit vzkvétající produkci pořadů přímo pro televizi. 

Průběžný výzkum i skutečné výsledky naznačují, že si spotřebitelé na tuto novou metodu sledování filmů rychle zvykají. A technologie v podobě stále dokonalejších televizorů zaručuje, že už se s tím nedá nic dělat.

Jaké zbraně má Black Widow

Uvedení filmu Black Widow od vydavatelství Marvel v síti Disney v červnu a filmu Expedice: Džungle s Dwaynem Johnsonem v červenci je posledním důkazem, že se tento nový model může studiím osvědčit.  

  • Společnost Disney uvádí, že film Black Widow přinesl hned první víkend 60 milionů dolarů inkrementálních nákupů prémiového videa na vyžádání na Disney+; Expedice: Džungle přinesla 30 milionů dolarů.Tyto výnosy jdou přímo společnosti Disney a nedělí se přibližně na polovinu s kiny.  
  • Disney také využívá svůj nejlepší obsah k pěstování přímého vztahu se spotřebiteli. Snaží se výrazněji angažovat předplatitele a divákům bez předplatného dává nové důvody k registraci.
  • A konečně získává přístup k hlavnímu zdroji dat o svých filmech. Dozvídá se, kde se film přetáčí zpět, kteří spotřebitelé jsou nejochotnější platit nebo jaké další tituly tito lidé rádi sledují. To všechno jsou analytické údaje, které jsou neocenitelné pro zvyšování spokojenosti, udržení diváků, marketing a zisky.

Stříbrné plátno přichází domů

Letošní zpráva „Evolution of the TV Set“ od Hub Entertainment Research uvádí, že většina domácností (57 %) má sestavu s 50palcovou a větší obrazovkou. V roce 2016 to bylo pouze 28 %. 7 % má televizi 70 palců a větší. To je jen o 1 procento více než před pěti lety!

Zdroj: Zpráva společnosti Hub „Evolution of the TV Set“ z roku 2021,                 % domácností s televizí.

Většinu filmů můžeme v kině sledovat v rozlišení, které odpovídá 4K. Donedávna nebylo doma nic takového možné. Ale věci se rychle mění. V roce 2021 má 44 % domácností televizor s rozlišením 4K. To je téměř desetkrát více než v roce 2016 (5 %).    


Letos Hub uvádí, že 40 % domácností s televizí má externí zvukový systém – televizor připojený k soundbaru, reproduktory pro domácí kina nebo stereo systém.

Během pandemie bylo hodně podniků zavřených. Spotřebitelé ale rozhodně nemuseli omezovat investice do domácí zábavy. Ve studii společnosti Hub z července 2021 „Predicting the Pandemic“ uvádí 40 % diváků s chytrou televizí, že si ji koupili během pandemie. Je jasné, že televizní technika, která umožňuje zážitek jako v kině, nebyla nikdy tak rozšířená.

Kdy jste si naposledy koupili chytrou televizi?

S chytrou televizí to jde snadno

Používání chytrých televizorů (nebo zařízení streamujících do televizorů) je v posledních pěti letech mnohem příjemnější. Jednoduše se používají i rozhraní nových studiových streamovacích služeb. Díky tomu je velmi snadné usednout do oblíbeného křesla, najít si film na jakékoli platformě a zapnout si ho dobře známým televizním ovladačem. 

Domácí sledování je levnější

Pro mnoho lidí je nezanedbatelným faktorem také  cena. Když si chce vyrazit dvojice, které už děti vylétly z hnízda, na kolik ji přijde Black Widow? Jedna vstupenka stojí 12,50 dolaru (25 dolarů celkem), plus občerstvení v kině (10 dolarů). Celkem přibližně 35 dolarů a to ještě musíme připočítat časové náklady na 25minutovou cestu tam a zpět. Kdyby zůstali doma, investice za nákup prémiového kanálu Disney+ by představovala 29,99 dolaru, za sáček popcornu do mikrovlnky by zaplatili 25 centů. Sejít dolů a posadit se před 80” televizor s 4K rozlišením a prostorovým ozvučením trvá dvě minuty. Z hlediska peněz a času je téměř jedno, jestli člověk půjde do kina nebo zůstane doma.

A teď si vezměme rodinu se dvěma dětmi. Rovnováha se naprosto změní ve prospěch domácího sledování. Bude rozhodně levnější než se vláčet s celou čtyřčlennou rodinou do kina.

Někdo může namítnout, že zážitku z hlediště plného lidí se domácí sledování nikdy nevyrovná, a to bez ohledu na cenu. Je pravda, že sledování filmu s 500 dalšími lidmi hned tak něco nepředčí. Ale i zážitky z kina se hodně liší. Někdy mohou být i důvodem, proč chceme zůstat doma. Lidé si v kině povídají, píší zprávy nebo telefonují, během filmu jedí a pijí a to všechno se za posledních deset let zhoršilo. 

Kino jako zvláštní událost

Potíže s návštěvností kin vedly už před pandemií některé řetězce k tomu, aby začaly nabízet prémiové zážitky. Někde jsou lepší sedadla nebo si můžete do hlediště objednat jídlo a pití. Jinde mají bar nebo restauraci v budově kina, abyste si mohli užít před i po filmu. Tyto možnosti přidávají hodnotu k ceně osobní návštěvy kina. Stává se z ní zvláštní událost. Zároveň ale mají tendenci se na ceně projevit. Byla by to dobrá strategie udělat z návštěvy kina nevšední zážitek? Mohlo by to dobře fungovat s kasovními trháky, ale artová kina by se snadno mohla stáhnout domů. Pro studium postav a sledování dokumentárních filmů by domácí prostředí úplně stačilo.

Televizní technologie se zlepšuje a umocňuje celkový zážitek z domácího sledování filmů. Proto si musíme položit zásadní otázku, jak budou řetězce kin spolupracovat, aby vytvořily ještě lepší divácký zážitek. Jak zvednou diváky z pohovky a dostanou je do kina? Jaké pobídky mohou studiím pomoct? A co je může zbrzdit, když uvážíme, že už všichni hodně vsadili na budoucnost služeb poskytovaných přímo klientovi?     

Poznámka: Údaje za rok 2021 byly převzaty z citovaných zpráv Hub Entertainment Research. Údaje za rok 2016 jsou ze zprávy „Home Technology Monitor Ownership and Trend Report“ od GfK.

Zdroj: tvrev.com

NOVA ZÍSKALA OD RRTV LICENCI NA ŽENSKÝ KANÁL NOVA LADY

RRTV udělila TV Nova licenci pro program Nova Lady, a to pro terestrické a internetové vysílání.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila společnosti TV Nova dvě licence k provozování ženského kanálu Nova Lady. Jde o licence pro terestrické zemské vysílání a také prostřednictvím internetu. 

Nova záměr rozšířit své portfolio tematických kanálů oznámila v minulém týdnu. K uvedení nového kanálu cíleného na ženské publikum má dojít v průběhu podzimu. Spolu s tím dojde k přejmenování a k úpravě stanice Nova 2 na Nova Fun. Upravuje se také zaměření stanice Nova Action, která má ještě více cílit na mužské diváky. 

Od pátku 13. srpna se kanály skupiny Nova rozšíří o dva nové placené kanály, a to Nova Sport 3 a Nova Sport 4.

Zdroj: mediaguru.cz

SILVIA MAJESKÁ: NOVA BEZ ORDINACE? OTVÍRÁ SE PROSTOR PRO NOVINKY

Podzimní program se televize Nova snažila postavit tak, aby byla úspěšná v každém vysílacím dni, říká o novém schématu programová ředitelka Silvia Majeská.

Silvia Majeská na tiskové konferenci k podzimnímu schématu, zdroj: TV Nova

podzimním programovém schématu televize Nova se objevuje několik pořadů, které čeští diváci uvidí poprvé. Jde o pozdně odpolední vědomostní pořad Na lovu (The Chase), nový seriál s Vojtěchem Dykem Pan profesor a reality show Love Island, která sleduje život mladých párů ve vile. Nový je také pořad Souboj na talíři, který staví na tvářích kuchařské show MasterChef. Ta bude na podzim pokračovat novými díly, stejně tak další řadu nabídnou Superstar, Svatba na první pohled, Ulice a seriál Specialisté. V programu pro lineární TV vysílání ale po 16 letech absentuje Ordinace v růžové zahradě 2. V úterý večer ho už loni na podzim nahradila show MasterChef, ve čtvrtek večer půjde letos na podzim místo Ordinace seriál Pan profesor.

O podobě podzimního vysílání na TV Nova jsme po skončení prezentace na tiskové konferenci mluvili s programovou ředitelkou TV Nova Silviou Majeskou.

Na první pohled se to jeví tak, že podzimní schéma televize Nova obsahuje v hlavním vysílacím čase víc pořadů typu reality show, než bylo dosud u Novy zvykem. Zejména pokud to srovnáme se sezónami 2019 a staršími.

Částečně ano, ale oproti loňskému podzimu to tak velká změna zase není, tam jsme v průběhu týdne vysílali z formátů reality show pořady MasterChef, Výměnu manželek a Tvoje tvář má známý hlas. Do letošního podzimu jsme přidali jeden slot navíc a rozšířili počet premiér.

Jak tedy letošní podzimní schéma celkově vnímáte?

Charakterizovala bych ho tak, že se posouváme vpřed. Snažíme se navazovat na úspěšné programy a pilíře z minulosti a do toho přinášíme nové pořady. To je snad dobrý mix pro diváka. V programu najde známé věci, ale i novinky.

Letos je to vůbec první sezóna po 16 letech, kdy v programu schází Ordinace v růžové zahradě, což bylo dosud nepředstavitelné. Jak obtížné bylo obejít se při stavbě schématu bez Ordinace?

O tom jsme vedli intenzivní debaty, protože Ordinace byla dlouhodobým pilířem programu Novy. Jak jsem ale říkala, posouváme se vpřed a hledáme nové cesty. Ordinace pokračuje na Voyu, kde je o ní mezi diváky zájem, a její fanouškové tak o nové díly nepřijdou. Zároveň je to pro nás velká výzva, protože nám tato změna dává prostor nabídnout divákům nové formáty. Nový seriál Pan profesor je vztahovým seriálem s prvky komedie, který ale řeší i různá vážná témata dnešní mladé generace. Celkově jde o odlehčený seriál, který by mohl diváky v dnešní době potěšit.

Je možné, že by se Ordinace po čase do lineárního televizního vysílání vrátila? Například ve formě nějakých sestřihů nebo v jinak upravené podobě?

V televizi jsem se naučila, že nikdy se nemá říkat nikdy. Je to tak dynamické médium, že nemůžu teď stoprocentně tvrdit, že se něco v budoucnu nestane. Ještě v únoru 2020 jsme měli nějaká očekávání, ale v řádu týdnů se vše změnilo, stáhli jsme z vysílání rozběhnuté pořady a začali jsme vysílat reprízy a zpravodajské speciály o pandemii, což bych předtím nečekala, že se stane.

Dvě řady seriálu Pan profesor, který letos na podzim půjde ve čtvrtečním čase místo Ordinace, už odvysílala sesterská televize Markíza, kde se zařadil k nejúspěšnějším pořadům. Bude české provedení seriálu podobné jako slovenské, nebo se budou obě verze lišit?

Zpracování bude podobné, vycházíme ze stejného originálu (německý seriál Der Lehrer, poprvé se vysílal v r. 2009, pozn. red.). Vložili jsme ale do příběhu prvky určené pro české diváky. Je to typ seriálu, který výrazně svou osobností a charismatem formuje jeho hlavní představitel. Vojta Dyk, který ho ztvárňuje, je velmi lidský a charismatický a vytyčuje celkové vyznění seriálu.

Na Slovensku se bude letos na podzim vysílat třetí řada seriálu Pan profesor. Plánujete několik sezón seriálu Pan profesor i pro český trh?

Byli bychom velmi rádi, kdyby to tak bylo. Ve finále ale rozhodnou diváci, od nichž dostaneme zpětnou vazbu. Potenciál v něm vidíme, v zahraničí se vysílá úspěšně několik let. Přestože na Slovensku měla první řada dobrá čísla, tak výsledky druhé řady byly ještě lepší (závěrečný díl druhé řady dosáhl podílu 33,8 % v CS 12-54, pozn. red.). Diváci si na seriálové postavy zvykli a intenzivněji prožívali jejich osudy.

Patří seriál Pan profesor k těm pořadům, od kterých máte na podzim nejvyšší očekávání z hlediska sledovanosti? Má to být ten hlavní tahák?

Tahák je to proto, že je to novinka. Je to trochu jiný typ seriálu, než které jsme dosud vysílali. Na druhou stranu ale nečekáme, že by tento seriál táhnul celou programovou strukturu. Snažili jsme se ji postavit tak, abychom byli úspěšní v každém vysílacím dni.

V úterý a ve středu zařadíte do hlavního času kuchařskou reality MasterChef. Dosáhnete tímto „zdvojením“ požadované sledovanosti?

MasterChef se nám osvědčil, a to speciálně v naší cílové skupině (v podzimní sezóně 2020 dosáhl podílu na sledovanosti 29,90 % v CS 15-54, pozn. red.). Připravuje ho zkušený tým, který dokáže velmi dobře vystihnout emoce, napětí, ale i zábavu. V některých zemích se MasterChef vysílá dokonce denně. Není to tedy nezvyklé vysílat ho víckrát týdně, my na to přirozeně navazujeme.

Pořady jako Superstar, MasterChef, nová reality Love Island nebo seznamka Svatba na první pohled lze chápat jako pořady pro mladší publikum. Je to záměr oslovit podzimním schématem mladší publikum?

Není to vyloženě tak, že bychom potřebovali omlazovat, protože ve srovnání s konkurencí máme mladší diváky. Je pro nás ale přirozeně důležité zasahovat mladší cílovou skupinu, protože se soustředíme především na diváky ve věku 15-54 let. Vybíráme tedy formáty, které tomuto vymezení odpovídají. Pokud bychom vybírali starší formáty, nedosáhli bychom na naši cílovou skupinu. Na druhou stranu show jako MasterChef nebo Superstar se všude na světě vysílají jako pořady určené pro mainstreamového diváka. Je ale pravda, že Love Island je z těchto pořadů ten, který přitahuje výrazně mladé publikum, a proto je to taky určen primárně pro Voyo.

Zdroj: mediaguru.cz

NEJVÍC ČASU U TELEVIZE TRÁVÍ ČEŠI SLEDOVÁNÍM SERIÁLŮ A FILMŮ

V průměru 3 hodiny a 55 minut denně trávili u televize lidé v Česku během prvního pololetí. Rostl i zájem o zpravodajství a sport, vyplývá z údajů Atmedia.

Dlouhodobě nejsledovanějšími programovými žánry jsou mezi českými televizními diváky seriály a filmy. Jak ukazují data z oficiálního elektronického měření televizní sledovanosti, z celkového času, který Češi tráví sledováním televize, věnují právě seriálům a filmům 44 procent. Téměř stejný podíl vykazovala data společnosti Atmedia, která na českém trhu obchodně zastupuje 28 tematických televizních stanic, i v letech 2019 i 2020.

„Seriály z kriminálního, lékařského nebo venkovského prostředí byly a jsou u českých televizních diváků velmi oblíbené, a na tom se v blízké době nic nezmění. Seriálům kraluje především lokální tvorba, zatímco u filmů záleží spíš titul od titulu,“ popisuje Pavel Müller, šéf pro výzkum a marketing ve společnosti Atmedia.

Během celosvětové pandemie covid-19 pak vzrostl zájem o zpravodajství. Zatímco v předkrizovém roce 2019 se zpravodajské pořady podílely na celkovém času sledování televize z 11 procent, v prvním pololetí předchozího i letošního roku je to již 14 procent. Nejsledovanější jsou hlavní zpravodajské relace, které televizní stanice vysílají ve večerních hodinách. „Vysoká sledovanost hlavních zpravodajských relací ukazuje, že v dnešní hektické době divákům vyhovuje získat základní přehled v několika desítkách minut,“ říká Müller.

Největší vliv ale měla pandemie na sportovní pořady. Zatímco v prvním pololetí roku 2019 se sportovní pořady podílely na celkovém čase sledování televize z pěti procent, v loňském roce tento podíl ve stejném období klesl na tři procenta. To bylo zapříčiněno i zrušením či posunem mnoha atraktivních sportovních událostí v čele s nedávno skončenými Letními olympijskými hrami v Tokiu. Letos se situace otočila a v prvním pololetí věnovali televizní diváci sportovním

pořadům šest procent času stráveného sledováním televize, tedy více než v předkrizovém roce.

Zdroj: mam.cz